Solifenacin mylan Užívání po expiraci, upozornění a varování
Před léčbou solifenacinem je třeba zvážit jiné možné příčiny častého močení (srdeční selhání nebo
onemocnění ledvin). Pokud je přítomna močová infekce, je nutno zahájit léčbu vhodnými antibiotiky.
Solifenacin je třeba podávat opatrně pacientům s:
• klinicky významnou obstrukcí močových cest s rizikem vzniku retence moči.
• poruchami gastrointestinálního traktu obstrukčního typu.
• rizikem snížené motility gastrointestinálního traktu.
• těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤30 ml/min; viz body 4.2 a 5.2) a dávky
u těchto pacientů nemají překročit 5 mg.
• středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9; viz body 4.2 a 5.2) a dávky
u těchto pacientů nemají překročit 5 mg.
• současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz body 4.2 a 4.5).
• hiátovou hernií/gastroesofageálním refluxem a/nebo s terapií léky, které mohou vyvolat nebo
zhoršit ezofagitidu (jako jsou bisfosfonáty).
• vegetativní neuropatií.
U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou předcházející výskyt syndromu dlouhého QT intervalu a
hypokalémie, bylo pozorováno prodloužení QT intervalu a výskyt torsade de pointes.
U pacientů s neurogenními příčinami zvýšené aktivity detrusoru nebyla bezpečnost a účinnost zatím
stanovena.
U některých pacientů, kteří užívali solifenacin, byl hlášen výskyt angioedému s obstrukcí dýchacích
cest. Pokud dojde k výskytu angioedému, podávání solifenacinu má být okamžitě ukončeno a má být
zavedena vhodná léčba a/nebo jiná opatření.
U některých pacientů, kteří užívají solifenacin, byl hlášen výskyt anafylaktického šoku. U pacientů, u
kterých dojde k výskytu anafylaktických reakcí, má být podávání solifenacinu okamžitě ukončeno a má
být zavedena vhodná léčba a/nebo jiná opatření.
Plného účinku solifenacinu lze dosáhnout nejdříve po 4 týdnech léčby.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento léčivý přípravek neměli užívat.