Temelor Předávkování

Obecné
Stejně jako u jiných benzodiazepinů předávkování nepředstavuje ohrožení života, pokud není
kombinováno s jinými látkami tlumícími CNS, včetně alkoholu.
Při léčbě předávkování jakýmkoli léčivým přípravkem je třeba mít na paměti, že mohlo být užito více
látek. V postmarketingovém sledování se předávkování lorazepamem vyskytlo převážně v kombinaci s
alkoholem a/nebo jinými léčivými přípravky
Příznaky
Předávkování benzodiazepiny se obvykle projevuje různými stupni deprese centrálního nervového
systému od ospalosti až po kóma. V lehkých případech symptomy zahrnují ospalost, zmatenost a
letargii; ve vážnějších případech, a zejména při požití alkoholu nebo jiných léčivých přípravků tlumících
CNS, mohou příznaky zahrnovat dysartrii, ataxii, paradoxní reakce, útlum CNS, hypotenzi, hypotonii,
respirační a kardiovaskulární útlum, vzácně kóma a velmi vzácně úmrtí.
Léčba
Po předávkování perorálními benzodiazepiny je třeba vyvolat zvracení (do jedné hodiny), pokud je
pacient při vědomí, nebo provést výplach žaludku s chráněním dýchacích cest, pokud je pacient
v bezvědomí. Pokud není možné vyprázdnit žaludek, je třeba kvůli snížení vstřebávání podat aktivní
uhlí. Poté má být léčba symptomatická a podpůrná. Pacient má být pečlivě sledován s monitorováním
vitálních funkcí. V intenzivní péči má být zvláštní pozornost věnována respiračním a kardiovaskulárním
funkcím.
Hypotenze, i když není pravděpodobná, může být kontrolována norepinefrinem. Lorazepam je špatně
dialyzovatelný; lorazepam glukuronid, neaktivní metabolit, může být vysoce dialyzovatelný.
Antagonista benzodiazepinu, flumazenil, může být užitečný u hospitalizovaných pacientů jako doplněk
(nikoli jako náhrada) k řádné léčbě předávkování benzodiazepiny. Před použitím si přečtěte informace
o přípravku flumazenil. Lékař si má být vědom rizika epileptického záchvatu v souvislosti s léčbou
flumazenilem, zejména u dlouhodobých uživatelů benzodiazepinů a při předávkování cyklickými
antidepresivy.