Tonarssa Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Rychlost a míra absorpce perindoprilu a amlodipinu z perindoprilu/amlodipinu se významně neliší od
rychlosti a míry absorpce perindoprilu a amlodipinu z tablet obsahujících jednotlivé složky.
Perindopril:
Absorpce:
Po perorálním podání je absorpce perindoprilu rychlá a maximálních koncentrací je dosaženo během hodiny. Plazmatický poločas perindoprilu je 1 hodina.
Perindopril je proléčivo. Dvacet sedm procent podané dávky perindoprilu se dostane do krevního
oběhu jako aktivní metabolit perindoprilát. Kromě účinného perindoprilátu má perindopril pět dalších
metabolitů, všechny jsou neúčinné. Maximálních plazmatických koncentrací perindoprilátu je
dosaženo za 3 až 4 hodiny.
Požití potravy snižuje přeměnu perindoprilu na perindoprilát, tudíž biologickou dostupnost, proto by
měl být perindopril užíván perorálně v jedné denní dávce ráno před jídlem.
Byl prokázán lineární vztah mezi dávkou perindoprilu a jeho expozicí v plazmě.
Distribuce:
Distribuční objem je přibližně 0,2 l/kg u nenavázaného perindoprilátu. Vazba perindoprilátu na
plazmatické proteiny je 20 %, hlavně na angiotensin konvertující enzym, ale je závislá na koncentraci.
Eliminace:
Perindoprilát se vylučuje močí a konečný poločas volné frakce je přibližně 17 hodin, následkem čehož
je dosažení rovnovážného stavu během 4 dnů.
Amlodipin:
Absorpce, distribuce, vazba na proteiny krevní plazmy:
Po perorálním podání terapeutické dávky je amlodipin dobře absorbován a maximálních
plazmatických koncentrací dosahuje za 6 - 12 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost je
přibližně 64-80 %. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. In vitro studie ukázaly, že vazba amlodipinu
na bílkoviny krevní plazmy je přibližně 97,5 %.
Biologická dostupnost amlodipinu není ovlivněna souběžným příjmem potravy.
Biotransformace,eliminace:
Terminální plazmatický poločas eliminace je asi 35 až 50 hodin, což umožňuje podávání jednou
denně. Amlodipin je rozsáhle metabolizován v játrech na neúčinné metabolity, přičemž 10 %
amlodipinu se vyloučí močí v nezměněné formě a 60 % ve formě metabolitů.
Zvláštní populace:
Pediatrická populace (věk do 18 let):
Pro pediatrickou populaci nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje.
Starší pacienti:
Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších
osob podobná. Clearance amlodipinu se snižuje, a tím u starších pacientů dochází ke zvýšení AUC a
eliminačního poločasu.
Zahájení léčby a zvýšení dávky u starších lidí má být provedeno s opatrností v závislosti na renálních
funkcích. Eliminace perindoprilátu se snižuje u starších pacientů. Před zvýšením dávky je třeba
vyšetřit funkci ledvin. Součástí běžného lékařského sledování má být monitorování hladiny kreatininu
a draslíku (viz body 4.2 a 4.4).
Porucha funkce ledvin:
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30 ml/min až 60 ml/min) je
úvodní doporučená dávka přípravku Tonarssa 2,85 mg/2,5 mg obden (viz bod 4.2).
Farmakokinetika amlodipinu není poruchou funkce ledvin významně ovlivněna. Amlodipin není
dialyzovatelný. Eliminace perindoprilátu je snížena u pacientů se srdečním nebo renálním selháním.
Proto má být součástí běžného lékařského sledování monitorování hladiny kreatininu a draslíku (viz
body 4.2 a 4.4).
Porucha funkce jater:
U pacientů s poruchou funkce jater je zapotřebí opatrnost (viz body 4.2 a 4.4).
O podávání amlodipinu pacientům s poruchou funkce jater existují jen velmi omezené klinické údaje.
Pacienti s jaterní insuficiencí mají sníženou clearance amlodipinu, což vede k prodloužení poločasu a
zvýšení AUC přibližně o 40 - 60 %.
Clearance perindoprilátu při dialýze je 70 ml/min. U pacientů s cirhózou je kinetika perindoprilu
změněna: hepatální clearance původní molekuly je o polovinu snížena. Množství vytvořeného
perindoprilátu však není sníženo, proto není nutná úprava dávkování (viz body 4.2 a 4.4).