Venlafaxin mylan Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Venlafaxin je rozsáhle metabolizován, převážně na aktivní metabolit O-desmethylvenlafaxin (ODV).
Střední zdánlivý poločas vylučování z plazmy ±SD je pro venlafaxin 5±2 hodiny a pro ODV 11±hodiny. Při perorálním podávání denní dávky rozdělené do několika jednotlivých dávek se dosáhne
rovnovážného stavu hladiny venlafaxinu a ODV do 3 dnů.

Po jednotlivé perorální dávce je nejméně 92 % venlafaxinu s rychlým uvolňováním absorbováno.
Vzhledem k metabolismu venlafaxinu v předsystémové oblasti je absolutní biologická dostupnost
venlafaxinu 40 % až 45 %. Po podání venlafaxinu s rychlým uvolňováním se dosáhne maximální
plazmatické koncentrace venlafaxinu do 2 hod. a O-desmethylvenlafaxinu (ODV) do 3 hod. Po podání
tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním se dosáhne maximální plazmatické koncentrace
venlafaxinu do 5,5 hod. a ODV do 9 hod. Pokud se podají stejné denní dávky venlafaxinu ve formě
tablet s rychlým uvolňováním nebo jako tobolky s prodlouženým uvolňováním, tobolky
s prodlouženým uvolňováním mají pomalejší absorpci, ale stejný rozsah absorpce jako tablety
s rychlým uvolňováním. Potrava neovlivňuje biologickou dostupnost venlafaxinu ani ODV.

Distribuce
V terapeutických koncentracích jsou venlafaxin a ODV minimálně vázány na plazmatické bílkoviny
(27 % a 30 %). Po intravenózním podání je distribuční objem venlafaxinu v ustáleném stavu
4,4±1,6 l/kg.

Biotransformace
Venlafaxin prochází rozsáhlou metabolickou přeměnou v játrech. Venlafaxin je z větší části
metabolizován na aktivní metabolit O-desmethylvenlafaxin (ODV). Studie in vitro a in vivo prokázaly,
že venlafaxin je bitransformován na svůj hlavní metabolit ODV prostřednictvím CYP2D6. Studie in
vitro a in vivo prokázaly, že venlafaxin je metabolizován na svůj vedlejší, méně účinný metabolit
N-desmethylvenlafaxin prostřednictvím CYP3A4. Studie in vitro ukazují, že venlafaxin je slabým
inhibitorem CYP2D6. Venlafaxin neinhibuje CYP1A2, CYP2C9 ani CYP3A4.

Eliminace
Venlafaxin a jeho metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami. Přibližně 87 % dávky venlafaxinu
se vyloučí močí do 48 hodin, a to jako nezměněný venlafaxin (5 %), nekonjugovaný ODV (29 %),
konjugovaný ODV (26 %) nebo jako další vedlejší neúčinné metabolity (27 %). Střední plazmatická
clearance ±SD venlafaxinu je 1,30,6 l/hod/kg a ODV je 0,40,2 l/hod/kg.

Linearita/nelinearita
V rozmezí dávek od 75 do 450 mg/den má venlafaxin a ODV lineární kinetiku.

Zvláštní skupiny pacientů

Věk a pohlaví
Věk ani pohlaví pacienta nemají podstatný vliv na farmakokinetiku venlafaxinu ani ODV.

Rychlí/ pomalí metabolizátoři CYP2DPomalí metabolizátoři CYP2D6 mají vyšší plazmatické koncentrace venlafaxinu než rychlí
metabolizátoři. Protože však celková expozice (AUC) venlafaxinu a ODV je u pomalých a rychlých
metabolizátorů podobná, není třeba dvou rozdílných dávkovacích režimů pro tyto dvě skupiny.

Porucha funkce jater
Pacienti s klasifikací Child-Pugh A (mírná porucha funkce jater) a Child-Pugh B (středně závažná
porucha funkce jater) měli prodloužený poločas vylučování venlafaxinu a ODV v porovnání se
zdravými osobami. Po perorálním podání byla clearance venlafaxinu a ODV snížena. Byl pozorován
vysoký stupeň individuální variability. U pacientů se závažnou poruchou funkce jater jsou k dispozici
pouze omezené údaje (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
U dialyzovaných pacientů měl venlafaxin prodloužený poločas vylučování asi o 180 % a sníženou
clearance asi o 57 % v porovnání se zdravými osobami, zatímco poločas vylučování ODV byl
prodloužený asi o 142 % a clearance byla snížena asi o 56 %. U pacientů s těžkou poruchou funkce
ledvin a u pacientů vyžadujících hemodialýzu, je nutné dávku upravit (viz bod 4.2).