Vinorelbine accord Interakce

Souběžné používání je kontraindikováno
Vakcína proti žluté zimnici: jako u všech cytotoxických látek kvůli riziku fatálního generalizovaného
vakcinačního onemocnění (viz bod 4.3).

Souběžné používání se nedoporučuje
Oslabené (atenuované) živé vakcíny: (vakcína proti žluté zimnici viz Souběžné používání je
kontraindikováno): jako u všech cytotoxických látek kvůli riziku generalizovaného potenciálně
fatálního vakcinačního onemocnění. Riziko je vyšší u pacientů, jejichž imunita je již oslabena
základním onemocněním. Doporučuje se použít inaktivovanou vakcínu, je-li k dispozici (např.
poliomyelitida) (viz bod 4.4).

Fenytoin: jako u všech cytotoxických přípravků existuje riziko exacerbace konvulzí z důvodu snížení
absorpce fenytoinu v zažívacím traktu kvůli cytotoxickému přípravku, nebo snížení účinnosti
cytotoxického přípravku vzhledem ke zvýšenému jaternímu metabolismu vyvolanému fenytoinem.

Itrakonazol: jako u všech vinka alkaloidů kvůli zvýšené neurotoxicitě vinka alkaloidů v důsledku
snížení jejich jaterního metabolismu.

Souběžné užívání, které je třeba zvážit
Cisplatina: Neexistuje žádná vzájemná farmakokinetická interakce při kombinaci vinorelbinu
s cisplatinou v průběhu několika léčebných cyklů. Nicméně výskyt granulocytopenie související
s podáním vinorelbinu v kombinaci s cisplatinou byl ale vyšší, než v případě podání samotného
vinorelbinu.

Mitomycin C: zvyšuje se riziko bronchospasmu a dušnosti, ve vzácných případech byla pozorována
intersticiální pneumonitida.

Cyklosporin, takrolimus: nadměrná imunosuprese s rizikem lymfoproliferace.

Jelikož vinka alkaloidy jsou známé jako substrát pro P-glykoprotein a s ohledem na absenci
konkrétní studie je nutné postupovat opatrně při kombinaci vinorelbinu se silnými modulátory tohoto
membránového transportéru.

Kombinace vinorelbinu s jinými přípravky se známým toxickým účinkem na kostní dřeň
pravděpodobně povede k exacerbaci myelosupresivních nežádoucích účinků.

Při kombinaci vinorelbinu s několika jinými chemoterapeutiky (paklitaxel, docetaxel, kapecitabin a
perorální cyklofosfamid) nebyly pozorovány žádné klinicky významné farmakokinetické interakce.

Jelikož se na metabolismu vinorelbinu podílí především CYP 3A4, může kombinace se silnými
inhibitory tohoto izoenzymu (např. azolová antimykotika jako ketokonazol a itrakonazol) zvýšit
koncentraci vinorelbinu v krvi a kombinace se silnými induktory tohoto izoenzymu (např. rifampicin,
fenytoin) může snížit jeho koncentraci v krvi.

Antiemetika, jako například antagonisté 5HT3 (např. ondansetron, granisetron), nemění
farmakokinetické vlastnosti měkkých tobolek vinorelbinu (viz bod 4.4).

Současné podávání vinorelbinu a lapatinibu v jedné klinické studii fáze I naznačilo zvýšenou incidenci
neutropenie stupně ¾. V této studii byla doporučená dávka intravenózní formy vinorelbinu
v třítýdenním schématu 1. den a 8. den 22,5 mg/m2 při kombinaci s lapatinibem v dávce 1 000 mg
podávaným každý den. Tento typ kombinace se musí podávat opatrně.

Antikoagulační léčba: Stejně jako u všech cytotoxických látek má být frekvence sledování INR
(international normalized ratio) zvýšena kvůli možné interakci s perorálními antikoagulancii a zvýšené
variabilitě srážlivosti u pacientů s rakovinou.

Jídlo nemění farmakokinetiku vinorelbinu.