Voriconazole olikla Bezpečnost (v těhotenství)

Studie toxicity s opakovaným podáváním dávek vorikonazolu prokázaly, že cílovým orgánem jsou
játra. K hepatotoxicitě docházelo při plazmatických expozicích podobných jako při terapeutických
dávkách u lidí, podobně jako je tomu u jiných antimykotik. U potkanů, myší a psů vorikonazol také
indukoval minimální změny v nadledvinách. Klasické studie farmakologické bezpečnosti,
genotoxicity nebo kancerogenního potenciálu neprokázaly zvláštní nebezpečí pro lidi.

29
V reprodukčních studiích bylo zjištěno, že vorikonazol je teratogenní u potkanů a embryotoxický u
králíků při systémových expozicích rovnajících se hodnotám dosaženým u lidí při podávání
terapeutických dávek. Ve studii prenatálního a postnatálního vývoje u potkanů při expozicích nižších,
než jsou hodnoty dosahované u lidí při terapeutických dávkách, prodlužoval vorikonazol délku gestace
a porodu a vyvolával poruchu dystokii s následnou mortalitou u matek a zkracoval perinatální
přežívání mláďat. Účinky na porod jsou pravděpodobně zprostředkovávány druhově specifickými
mechanismy, včetně snížení koncentrací estradiolu, a jsou ve shodě s účinky pozorovanými u jiných
azolových antimykotik. Podávání vorikonazolu nevyvolalo žádné zhoršení fertility samic nebo samců
potkanů při expozicích rovnajících se hodnotám dosaženým u lidí při podávání terapeutických dávek.