IMODIUM RAPID - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

IMODIUM RAPID 2 mg tablety dispergovatelné v ústech

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje 2 mg loperamid-hydrochloridu.

Pomocné látky se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 0,75 mg aspartamu (E 951) (odpovídá
0,42 mg fenylalaninu) a mátové aroma obsahující stopy siřičitanů.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta dispergovatelná v ústech

Popis přípravku: tablety bílé až téměř bílé barvy, kulaté, lyofilizované.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčivý přípravek IMODIUM RAPID je určen k symptomatické léčbě akutního a chronického průjmu
u dospělých, dospívajících a dětí od 6 let, k symptomatické léčbě akutních epizod průjmu
souvisejícího se syndromem dráždivého tračníku u dospělých od 18 let po počátečním stanovení
diagnózy lékařem. U pacientů s ileostomií jej lze použít k redukci počtu stolic, objemu stolice a úpravě
její hustoty.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí, dospívající a děti od 6 let

Akutní průjem: počáteční dávka jsou dvě tablety (4 mg) pro dospělé a dospívající a jedna tableta
(2 mg) pro děti, následuje jedna tableta (2 mg) po každé další řídké stolici.

Chronický průjem: počáteční dávka jsou dvě tablety (4 mg) denně pro dospělé a dospívající a jedna
tableta (2 mg) denně pro děti; tato počáteční dávka má být upravována až do dosažení 1–2 tuhých
stolic denně, čehož je obvykle docíleno udržovací dávkou 1-6 tablet (2 mg - 12 mg) denně.

Pacienti s ileostomií: počáteční dávka jsou dvě tablety (4 mg) denně pro dospělé a dospívající a jedna
tableta (2 mg) denně pro děti; tato počáteční dávka má být upravována až do dosažení 1-2 tuhých
stolic denně, čehož je obvykle docíleno udržovací dávkou 1-6 tablet (2 – 12 mg) denně.

Maximální dávka při akutním a chronickém průjmu a u pacientů s ileostomií je 8 tablet (16 mg)
denně pro dospělé, u dětí a dospívajících je zapotřebí určovat dávku ve vztahu k tělesné hmotnosti
(3 tablety/20 kg), avšak nelze překročit dávku 8 tablet denně.

Tělesná hmotnost dítěte
v kilogramech (kg)
Nejvyšší počet tablet léčivého
přípravku IMODIUM RAPID za
den
od 20 kg
od 27 kg
od 34 kg
od 40 kg
od 47 kg
od 54 kg
nikdy více než 3 tablety
nikdy více než 4 tablety
nikdy více než 5 tablet
nikdy více než 6 tablet
nikdy více než 7 tablet
nikdy více než 8 tablet

Dospělí od 18 let

Symptomatická léčba akutních epizod průjmu souvisejícího se syndromem dráždivého tračníku:
Počáteční dávka jsou dvě tablety (4 mg), následně po každé řídké stolici jedna tableta (2 mg) nebo dle
předchozího doporučení lékaře. Maximální denní dávka nemá přesáhnout 6 tablet (12 mg).

Pediatrická populace

Léčivý přípravek IMODIUM RAPID je kontraindikován u dětí do šesti let.

Starší pacienti
Úprava dávkování u starších pacientů není zapotřebí.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Úprava dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin není zapotřebí.

Pacienti s poruchou funkce jater
Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je
zapotřebí, aby tito pacienti užívali loperamid s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu
prvního průchodu játry (viz bod 4.4).

Způsob podání

Perorální podání. Tableta dispergovatelná v ústech má být vložena pod jazyk. Tableta se rozpustí a
obsah se spolkne se slinami. Tablety dispergovatelné v ústech není potřeba zapíjet tekutinou.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
IMODIUM RAPID se nesmí podávat dětem do 6 let.
Loperamid se nesmí podávat jako primární léčba pacientům s:
o akutní dyzenterií (charakterizovanou přítomností krve ve stolici a vysokou horečkou),
o akutní ulcerózní kolitidou,
o bakteriální enterokolitidou způsobenou invazivními organizmy, k nimž patří např. Salmonella,
Shigella a Campylobacter,
o pseudomembranózní kolitidou související s léčbou širokospektrými antibiotiky.
Loperamid se nesmí užívat v případě, kdy by útlum peristaltiky mohl vést k možnému riziku
závažných následků, k nimž patří ileus, megakolon a toxické megakolon.

Léčbu léčivým přípravkem IMODIUM RAPID je nutno okamžitě ukončit, pokud se objeví obstipace,
abdominální distenze nebo ileus.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba průjmu léčivým přípravkem IMODIUM RAPID je pouze symptomatická. Kdykoli lze
diagnostikovat etiologii, má být zahájena specifická léčba.

U pacientů trpících průjmem, zejména u dětí, může dojít k úbytku tekutin a elektrolytů.
V těchto případech je nejvýznamnějším opatřením dostatečná náhrada tekutin a elektrolytů.

Nenastane-li u akutního průjmu klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání loperamidu
ukončeno a pacientovi doporučeno vyhledat lékaře.

U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen loperamidem, má být léčba ukončena při prvních
příznacích abdominální distenze. U pacientů s AIDS a infekční kolitidou způsobenou virovými i
bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni loperamidem, se vyskytla izolovaná hlášení obstipace se
zvýšeným rizikem toxického megakolon.

Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s jaterním poškozením nejsou k dispozici, je zapotřebí,
aby tito pacienti užívali loperamid s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního
průchodu játry, protože to může vést k relativnímu předávkování vedoucímu k intoxikaci CNS.

Pro dospělé pacienty užívající přípravek IMODIUM RAPID k symptomatické léčbě akutních epizod
průjmu souvisejícího se syndromem dráždivého tračníku, platí následující specifická opatření a
upozornění týkající se použití:
- pacienti mají užívat přípravek IMODIUM RAPID ke zvládnutí příznaků dráždivého tračníku
pouze v případě, pokud lékař v minulosti stanovil diagnózu syndromu dráždivého tračníku
- pacienti se mají poradit s lékařem, pokud jsou ve věku 40 let a starší a příznaky syndromu
dráždivého tračníku se po určité období nevyskytly
- pacienti se mají poradit s lékařem, pokud jsou ve věku 40 let a starší a obraz příznaků
syndromu dráždivého tračníku v současnosti se odlišuje od předešlých příznaků syndromu
dráždivého tračníku
- pacienti se mají před užitím přípravku poradit s lékařem, pokud trpí těžkou zácpou
- pacienti se mají před užitím přípravku poradit s lékařem, pokud u nich došlo ke ztrátě chuti
k jídlu nebo k neúmyslnému snížení tělesné hmotnosti
- pacienti se mají obrátit na lékaře, pokud se příznaky onemocnění zhorší, pokud se objeví nové
příznaky, pokud se obraz příznaků změní, pokud u akutní epizody průjmu není pozorováno
klinické zlepšení do 48 hodin, nebo pokud se epizody průjmu opakují po dobu více než dvou
týdnů.

V souvislosti s předávkováním byly hlášeny srdeční příhody včetně prodloužení QT intervalu a QRS
komplexu a torsade de pointes. Některé případy měly fatální následky (viz bod 4.9). Předávkování
může odhalit přítomnost Brugadova syndromu. Pacienti nemají překročit doporučenou dávku a/nebo
doporučenou dobu trvání léčby.

Pediatrická populace

Přípravek IMODIUM RAPID je určen pro děti od 6 let.

Pomocné látky se známým účinkem:

Přípravek obsahuje aspartam (E 951). Aspartam se po perorálním podání hydrolyzuje
v gastrointestinálním traktu. Jedním z hlavních produktů hydrolýzy je fenylalanin.
Mátové aroma obsahuje stopy siřičitanů. Siřičitany mohou vzácně způsobovat těžké alergické reakce a
bronchospazmus, nejčastěji u jedinců se preexistujícím astmatem. Mohou se objevit reakce podobné
alergické rinitidě, kopřivce a anafylaxi.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu. Současné užívání loperamidu
(jednotlivé dávky 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, patřícím k inhibitorům P-glykoproteinu,
způsobilo 2 až 3násobné zvýšení plazmatických hladin loperamidu. Klinický význam těchto
farmakokinetických interakcí s inhibitory P-glykoproteinu při doporučeném dávkování loperamidu
není znám.

Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a
P-glykoproteinu, způsobilo 3 až 4násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Inhibitor
CYP2C8 gemfibrozil zvýšil ve stejné studii koncentraci loperamidu přibližně dvojnásobně.
Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu způsobila 4násobné zvýšení vrcholových plazmatických
hladin loperamidu a 13násobné zvýšení celkové plazmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s
účinkem na centrální nervový systém (CNS), měřeno psychomotorickými testy (např. subjektivní
ospalosti a testem Digit Symbol Substitution Test).

Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a
P-glykoproteinu, způsobilo 5násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení
nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupilometrií.

Současná léčba perorálním desmopresinem způsobila 3násobné zvýšení plazmatických hladin
desmopresinu, pravděpodobně vzhledem ke snížené gastrointestinální motilitě.

Lze očekávat, že léky se stejnými farmakologickými vlastnostmi mohou zvyšovat účinek
loperamidu, a že léky, které zrychlují gastrointestinální pasáž, mohou účinek snižovat.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Ačkoli nejsou žádné náznaky, že by loperamid vykazoval teratogenní nebo embryotoxické účinky,
před podáváním loperamidu v průběhu těhotenství mají být zváženy očekávané léčebné přínosy proti
potenciálním rizikům, zejména v prvním trimestru.

Užívání tohoto léčivého přípravku v těhotenství se nedoporučuje. Těhotným ženám je zapotřebí
doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby.

Kojení
Malá množství loperamidu se mohou objevit v lidském mateřském mléce. Užívání loperamidu v
období kojení se nedoporučuje. Kojícím ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem týkající se
vhodné léčby.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při symptomatické léčbě průjmu loperamidem se může dostavit únava, závrať nebo ospalost. Při
řízení vozidel nebo obsluze strojů se proto doporučuje zvýšená opatrnost.

4.8 Nežádoucí účinky

Dospělí a dospívající ≥ 12 let

Bezpečnost loperamidu byla hodnocena u 3 076 dospělých a dospívajících ve věku ≥ 12 let, kteří se
účastnili 31 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií s loperamidem při léčbě
průjmu. Z těchto se 26 studií týkalo akutního průjmu (n = 2755) a 5 studií se týkalo chronického
průjmu (n = 321).

Nejčastěji hlášené (tj. s incidencí ≥ 1 %) nežádoucí účinky v klinických studiích s loperamidem u
akutního průjmu byly: zácpa (2,7 %), plynatost (1,7 %) bolest hlavy (1,2 %) a nauzea (1,1 %). V
klinických studiích u chronického průjmu byly nejčastěji hlášené (tj. s incidencí ≥ 1 %) nežádoucí
účinky: plynatost (2,8 %), zácpa (2,2 %), nauzea (1,2 %) a závrať (1,2 %).

Tabulka níže uvádí nežádoucí účinky hlášené při užívání loperamidu v klinických studiích (u
akutního i chronického průjmu).

Četnosti výskytu jsou řazeny dle této konvenční klasifikace: velmi časté (≥ 1/10), časté
(≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi
vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Frekvence nežádoucích účinků hlášených při užívání loperamidu v klinických studiích
u dospělých a dospívajících od 12 let


Třída orgánových systémů
Indikace
akutní průjem
(n = 2 755)
chronický průjem
(n = 321)
Poruchy nervového systému
bolest hlavy časté méně časté
závrať méně časté časté
Gastrointestinální poruchy
zácpa, nauzea, flatulence časté časté
abdominální bolest, abdominální
diskomfort, sucho v ústech
méně časté méně časté
bolest v nadbřišku, zvracení méně časté
dyspepsie méně časté
abdominální distenze vzácné
Poruchy kůže a podkožní tkáně
vyrážka méně časté

Údaje týkající se nežádoucích účinků loperamidu po jeho uvedení na trh

Při postupu pro stanovení nežádoucích účinků loperamidu po uvedení léčivého přípravku na trh
nebylo rozlišováno mezi indikacemi chronický nebo akutní průjem nebo mezi dospělými a dětmi;
proto nežádoucí účinky níže uvedené představují kombinaci indikací a předmětných populací.
Nežádoucí účinky loperamidu zjištěné po uvedení léčivého přípravku na trh jsou uvedeny níže podle
třídy orgánových systémů a preferované terminologie (PT) dle lékařského slovníku pro regulační
aktivity (MedDRA):

Poruchy imunitního systému: reakce z přecitlivělosti, anafylaktická reakce (včetně anafylaktického
šoku) a anafylaktoidní reakce.

Poruchy nervového systému: somnolence, ztráta vědomí, stupor, snížená úroveň vědomí, hypertonie a
poruchy koordinace.
Poruchy oka: mióza.

Gastrointestinální poruchy: ileus (včetně paralytického ileu), megakolon (včetně toxického
megakolon), glosodynie* a akutní pankreatitida (frekvence: není známo).

* pozorováno jen u tablet dispergovatelných v ústech

Poruchy kůže a podkožní tkáně: bulózní erupce (včetně Stevensova-Johnsonova syndromu, toxické
epidermální nekrolýzy a multiformního erytému), angioedém, kopřivka a pruritus.

Poruchy ledvin a močových cest: retence moči.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: únava.

Údaje týkající se nežádoucích účinků v klinických studiích loperamidu v pediatrické populaci

Pediatrická populace

Bezpečnost loperamidu byla hodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, kteří se
zúčastnili ve 13 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studiích s loperamidem při léčbě
akutního průjmu. Nežádoucí účinky loperamidu byly u této populace všeobecně podobné těm,
které se vyskytovaly v klinických studiích s loperamidem u dospělých a dospívajících ve věku
od 12 let.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,
100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky
V případě předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného jaterní dysfunkcí) se
mohou objevit útlum CNS (stupor, poruchy koordinace, ospalost, mióza, svalová hypertonie a
dechový útlum), retence moči a ileus. Děti mohou být citlivější k účinkům na CNS než dospělí.

U jedinců, kteří požili nadměrné dávky loperamidu, byly pozorovány srdeční příhody, jako je
prodloužení QT intervalu a QRS komplexu, torsade de pointes, jiné závažné komorové arytmie,
srdeční zástava a synkopa (viz bod 4.4). Rovněž byly hlášeny případy úmrtí. Předávkování může
odhalit přítomnost Brugadova syndromu.

Po vysazení byly pozorovány případy abstinenčního syndromu u jedinců, kteří zneužívali nebo
nesprávně používali loperamid a nebo se úmyslně předávkovali příliš velkými dávkami loperamidu.

Léčba
Pokud se objeví příznaky předávkování, může být podán naloxon jako antidotum. Vzhledem ke
skutečnosti, že délka působení loperamidu přesahuje účinek naloxonu (což může činit 1-3 hodiny),
může nastat potřeba opakovaného podání naloxonu. Pacient má být proto nejméně 48 hodin pečlivě
monitorován, aby mohl být včas rozpoznán případný útlum CNS.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidiaroika, antipropulsiva, loperamid, ATC kód: A07 DA7

Mechanismus účinku
Loperamid se váže na opioidní receptory ve stěně střevní. Následně inhibuje uvolňování acetylcholinu
a prostaglandinů, čímž zklidňuje propulzní peristaltiku a prodlužuje dobu střevní pasáže. Loperamid
zvyšuje tonus análního sfinkteru, a snižuje tak inkontinenci a nutkání na stolici.

V randomizované dvojitě zaslepené klinické studii s 56 pacienty s akutním průjmem, kteří užívali
loperamid, byl pozorován nástup antidiaroického účinku do jedné hodiny po podání jednorázové
dávky 4 mg.

Vzhledem k vysoké afinitě loperamidu ke stěně střevní a vysokému stupni biotransformace při prvním
průchodu játry (first-pass metabolism) loperamid téměř neprostupuje do systémové cirkulace.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Loperamid se snadno vstřebává ze střeva, ale je téměř úplně vychytáván játry, kde je
metabolizován, konjugován a vylučován žlučí.

Distribuce
Studie distribuce u laboratorních potkanů vykazují vysokou afinitu loperamidu ke střevní stěně
s přednostní vazbou na receptory longitudinální svalové vrstvy.

Metabolizmus
Biotransformace probíhá v játrech prostřednictvím CYP3A4 a CYP2C8, kde je loperamid konjugován
a dále vylučován žlučí.

Eliminace
Eliminace probíhá převážně oxidativní N-demetylací, která je hlavní cestou odbourávání
loperamidu. Biologický poločas loperamidu představuje u člověka přibližně 11 hodin
s rozmezím 9-14 hodin. Vylučování nezměněného loperamidu a metabolitů se děje převážně
stolicí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologické studie loperamidu u psů v denních dávkách až do 5 mg/kg/den (30násobek nejvyšší
denní dávky pro člověka „Maximum Human Use Level“ (MHUL)) a 40 mg/kg/den (240-násobek
MHUL) po 12 měsíců a u laboratorních potkanů po18 měsíců neprokázaly jiný toxický účinek
než snížení přírůstků hmotnosti a snížení přijímání potravy. „No Toxic Effect Levels“ (NTEL)
činily v těchto studiích 1,25 mg/kg/den (8násobek MHUL) u psů a 10 mg/kg/den (60násobek
MHUL) u laboratorních potkanů.

Výsledky prováděných studií in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický.

Nebyl prokázán kancerogenní potenciál. Ve studiích zaměřených na reprodukci u laboratorních
potkanů byla ve velmi vysokých dávkách loperamidu (40 mg/kg/den-240násobek MHUL) shledána
narušená fertilita a fetální přežití v souvislosti s maternální toxicitou. Nižší dávky nevykázaly žádný
účinek na maternální nebo fetální zdraví a neovlivnily peri- a postnatální vývoj.

Preklinické účinky byly pozorovány pouze při dávkách, které znamenaly značné navýšení
nejvyšších dávek u člověka a jejich význam pro klinické použití je malý.

Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky
relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až
47násobně) žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně vysokých
koncentracích v souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční elektrofyziologické
účinky, které spočívají v inhibici toku iontů draslíku (hERG- human Ether–a-go-go Related Gene) a
sodíku iontovým kanálem a rozvoji arytmií.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Želatina, mannitol, aspartam (E 951), hydrogenuhličitan sodný, mátové aroma v prášku.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 ºC.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistr Al/Al, krabička.
Velikost balení: 6, 12, 18 a 24 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Tablety dispergovatelné v ústech jsou křehké a nesmí být protlačovány blistrem, aby se nepoškodily.

Návod k vyjmutí tablety z blistru:
- zatáhnou za kraj fólie;
- fólii úplně odstranit;
- vytlačit tabletu;
- vyjmout tabletu.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

McNeil Healthcare (Ireland) Limited
Airton Road
Tallaght, Dublin Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

49/112/14-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
10
Datum první registrace: 19. 2. Datum posledního prodloužení registrace: 7. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

16. 12.