PARALEN GRIP CHřIPKA A KAšEL - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PARALEN GRIP chřipka a kašel 500 mg/15 mg/5 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje paracetamolum 500 mg, dextromethorphani hydrobromidum
monohydricum 15 mg, phenylephrini hydrochloridum 5 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta
Popis přípravku: žluté podlouhlé bikonvexní potahované tablety o rozměrech 19,1 mm x 9,1 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba chřipky a akutních zánětů horních cest dýchacích při současném výskytu
následujících příznaků: horečka, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, bolest v krku, dráždivý, suchý
kašel, akutní rinitida nebo sinusitida s kongescí sliznic horních cest dýchacích.

Přípravek je určen pro dospělé a dospívající od 12 let s tělesnou hmotností nad 40 kg.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí (včetně starších osob) a dospívající starší 15 let
1–2 tablety podle potřeby až 4× během 24 hodin s časovým odstupem nejméně 4 hodiny.
Jednu tabletu je vhodné podávat u osob s hmotností do 60 kg, osoby s hmotností nad 60 kg mohou
užívat až 2 tablety v jedné dávce.
Nejvyšší jednotlivá dávka jsou 2 tablety (1 g paracetamolu). Maximální denní dávka je 8 tablet (4 g
paracetamolu).

Dospívající od 12 do 15 let
tableta podle potřeby v časovém odstupu nejméně 4–6 hodin.
Maximální denní dávka je 6 tablet (3 g paracetamolu).

Pacienti se sníženou funkcí ledvin
viz bod 4.
Při glomerulární filtraci nad 50ml/min není nutné dávku ani interval mezi dávkami upravovat. Při
glomerulární filtraci 50–10 ml/min lze podat maximálně 500 mg paracetamolu každých 6 hodin, při
glomerulární filtraci menší než 10 ml/min lze podat maximálně 500 mg paracetamolu každých
hodin.

Pacienti se sníženou funkcí jater
Při stabilizované chronické hepatální insuficienci paracetamol obvykle nevyvolává poškození jater,
pokud je podáván ve výše uvedeném dávkování. Přesto je vhodné u těchto pacientů nepodávat dávky
maximální a dodržovat interval mezi jednotlivými dávkami minimálně 6 hodin.

Podání
Perorální podání.
Tablety se polykají celé, doporučujeme zapít tekutinou. Jestliže se během léčby objeví zažívací obtíže,
přípravek by se měl užívat během jídla. Obvyklá délka léčby je 3–5 dní.

4.3 Kontraindikace

− Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
− Závažná porucha funkce jater, akutní selhání jater.
− Kašel s nadměrnou tvorbou hlenu.
− Arteriální hypertenze, závažné kardiovaskulární onemocnění.
− Hypertyreóza.
− Diabetes mellitus.
− Glaukom s úzkým úhlem.
− Léčba inhibitory MAO a období minimálně 2 týdnů po jejich vysazení.
− Léčba tricyklickými antidepresivy, betablokátory.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při podávání paracetamolu nemocným se změnami jaterních funkcí a pacientům, kteří užívají
dlouhodobě vyšší dávky paracetamolu, se doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů. Se stoupající
dávkou a délkou léčby se výrazně zvyšuje nebezpečí závažných hepatotoxických účinků. Nebezpečí
předávkování je vyšší u pacientů s onemocněním jater.

Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že
hepatotoxicita paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při
použití dávky 4 g denně (maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez
předchozího poškození jaterních funkcí. Poškození jater může nastat při nižších dávkách, pokud
spolupůsobí alkohol nebo jsou současně podávány induktory jaterních enzymů nebo jiné
hepatotoxické látky (viz bod 4.5). Dlouhodobá konzumace alkoholu výrazně zvyšuje riziko
paracetamolové hepatotoxicity, přičemž největší riziko se týká chronických alkoholiků, kteří před
užitím paracetamolu krátkodobě abstinují (12 h). Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.

Přípravek PARALEN GRIP chřipka a kašel by měl být užíván se zvýšenou opatrností při deficitu
enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy, u pacientů s benigní hyperplazií prostaty, hemolytickou
anemií, astma bronchiale, nemocných s kardiovaskulárním onemocněním a u nemocných s renálním
poškozením (viz bod 4.2). Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem
ke zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u
pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu
(např. chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu.
Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.

Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek
paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropoxyfenem či kodeinem, je nutná kontrola
protrombinového času.

Byly hlášeny případy zneužívání dextromethorfanu a závislosti. Zvláštní opatrnost se doporučuje
zejména u dospívajících a mladých dospělých, jakož i u pacientů s anamnézou zneužívání léků nebo
psychoaktivních látek.

Současně by se neměly užívat jiné léky na chřipku a nachlazení nebo dekongestiva, jiná
sympatomimetika a další přípravky obsahující paracetamol.
Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo
nesteroidní antirevmatika (NSAID).

Závažné kožní nežádoucí účinky:
Při užívání přípravků s obsahem paracetamolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevensův-
Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná
exantematózní pustulóza (AGEP). Pacienti musí být informováni o příznacích a symptomech a musí
pečlivě sledovat výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví příznaky nebo symptomy SJS, TEN nebo
AGEP (např. progresivní kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), pacienti musí
okamžitě přestat užívat přípravek a vyhledat lékařskou pomoc.

Dextromethorfan se metabolizuje cestou jaterního cytochromu P450 2D6 (CYP2D6). Aktivita tohoto
enzymu je geneticky podmíněná. Přibližně 10 % obecné populace jsou pomalí metabolizátoři
CYP2D6. U pomalých metabolizátorů a pacientů souběžně užívajících inhibitory CYP2D6 se může
objevit výraznější a/nebo prodloužený účinek dextromethorfanu. U pomalých metabolizátorů CYP2Dnebo u pacientů užívajících inhibitory CYP2D6 je proto nutné postupovat opatrně (viz také bod 4.5).

Serotoninový syndrom:
U dextromethorfanu při souběžném podávání serotonergních látek, jako jsou např. selektivní
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), léky, které narušují metabolismus serotoninu
(včetně inhibitorů monoaminoxidázy (IMAO)), a inhibitory CYP2D6, byly hlášeny serotonergní
účinky, včetně rozvoje potenciálně život ohrožujícího serotoninového syndromu.
Serotoninový syndrom může zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu,
neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy.
Pokud existuje podezření na serotoninový syndrom, je třeba léčbu přípravkem PARALEN GRIP
chřipka a kašel ukončit.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

Přípravek není určen pro děti do 12 let.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Paracetamol
Rychlost absorpce paracetamolu může být zvýšena metoklopramidem nebo domperidonem, snížena
kolestyraminem.

Riziko toxicity paracetamolu může být zvýšeno u pacientů užívajících jiné potenciálně hepatotoxické
léky nebo látky, které indukují jaterní mikrosomální enzymy, např. některá antiepileptika (např.
glutethimid, fenobarbital, fenytoin, primidon, karbamazepin, topiramát), barbituráty, inhibitory MAO
a tricyklická antidepresiva, třezalku tečkovanou, rifampicin a alkohol. Indukce metabolismu má za
následek zvýšenou produkci hepatotoxického oxidativního metabolitu paracetamolu. Hepatotoxické
účinky se projeví, pokud tento metabolit překročí normální vazebnou kapacitu glutathionu.

Antikoagulační efekt warfarinu nebo jiných antagonistů vitaminu K může být zvýšen spolu se
zvýšeným rizikem krvácení při dlouhodobém pravidelném denním užívání paracetamolu s těmito
přípravky. Uvedené interakce nejsou klinicky signifikantní, pokud je přípravek užíván podle
doporučeného dávkování a délky léčby. Pacienti užívající paracetamol a antagonisty vitaminu K by
měli být monitorováni, zda mají adekvátní koagulaci a nemají krvácivé komplikace.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože
současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou, zejména u
pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu

Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený sklon k rozvoji neutropenie a
hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván pouze po pečlivém
zvážení přínosu a rizika léčby.

Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při
zvýšení jeho jaterní clearance.

Současné dlouhodobé podávání paracetamolu a NSAID (především acetylsalicylové kyseliny) ve
vyšších dávkách zvyšuje riziko analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.

Současné dlouhodobé užívání paracetamolu a alkoholu může negativně ovlivnit funkci jater.
Konzumace alkoholu během léčby paracetamolem vede k tvorbě toxického metabolitu, který vyvolává
nekrózu jaterních buněk a může případně vést až k selhání jater.

Fenylefrin
Inhibitory MAO zvyšují účinek fenylefrinu.
Fenylefrin může snížit antihypertenzní účinky beta-blokátorů a antihypertenziv, methyldopy a
reserpinu. Současné užívání fenylefrinu s těmito přípravky může vyvolat hypertenzní krizi. Stavy, při
nichž jsou tyto léky užívány, jsou kontraindikacemi pro podávání tohoto přípravku (viz bod 4.3).
Současné použití s digitalisovými glykosidy zvyšuje riziko poruch srdečního rytmu. Fenylefrin může
zvýšit anticholinergní účinek tricyklických antidepresiv (viz bod 4.3).

Dextromethorfan
Dextromethorfan může zvýšit riziko toxicity serotoninu (serotoninový syndrom), zejména pokud je
užíván s jinými serotonergními léky, jako jsou IMAO nebo SSRI. Zvláště předchozí léčba nebo
souběžná léčba léky, které narušují metabolismus serotoninu, jako jsou antidepresiva typu IMAO,
může mít za následek vznik serotoninového syndromu s charakteristickými příznaky, jako je
neuromuskulární hyperaktivita, autonomní hyperaktivita a změněný duševní stav (viz body 4.3 a 4.4).

Při současném podávání léčiv tlumících centrální nervový systém může být jejich účinek zesílen.
Přípravek by neměl být kombinován s expektorancii.

Inhibitory CYP2D6
Dextromethorfan se metabolizuje CYP2D6 a vykazuje výrazný first-pass metabolismus. Souběžné
užívání silných inhibitorů enzymu CYP2D6 může zvýšit koncentraci dextromethorfanu v těle na
několikanásobek normálních hodnot. To zvyšuje u pacientů riziko toxických účinků dextromethorfanu
(agitovanost, zmatenost, tremor, insomnie, průjem a respirační deprese) a vzniku serotoninového
syndromu. Mezi silné inhibitory enzymu CYP2D6 patří fluoxetin, paroxetin, chinidin a terbinafin. Při
souběžném užívání s chinidinem se plazmatické koncentrace dextromethorfanu zvýšily až 20krát, což
zvyšuje nežádoucí účinky přípravku na CNS. Amiodaron, flekainid a propafenon, sertralin, bupropion,
methadon, cinakalcet, haloperidol, perfenazin a thioridazin mají také podobné účinky na metabolismus
dextromethorfanu. Je-li nutné souběžné užívání inhibitorů CYP2D6 a dextromethorfanu, je potřeba
pacienta monitorovat a v případě nutnosti snížit dávku dextromethorfanu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Paracetamol prostupuje placentární bariérou. Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na
malformační toxicitu ani na toxický vliv na plod/novorozence. Výsledky epidemiologických studií
neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je
to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol podáván během těhotenství, nicméně by
měla být použita nejnižší účinná dávka po co nejkratší možnou dobu a s nejnižší možnou frekvencí.
Údaje o bezpečnosti dextromethorfanu a fenylefrinu v těhotenství jsou omezené.
Fenylefrin může působit hypertenzi matky nebo omezit cévní zásobení dělohy.
Užívání přípravku PARALEN GRIP chřipka a kašel v těhotenství se nedoporučuje.

Kojení
Během krátkodobé léčby paracetamolem není nutno za předpokladu pečlivého sledování kojence
přerušit kojení. O podávání dextromethorfanu během kojení nejsou dostupné žádné údaje. Fenylefrin
snižuje tvorbu mléka u zvířat, proto jeho užívání není vhodné na počátku laktace, při kojení
novorozenců a zejména nedonošenců. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné žádné údaje o používání
kombinovaného přípravku PARALEN GRIP chřipka a kašel během kojení, užívání se nedoporučuje.
Je vhodnější volit jednosložkové přípravky, které jsou během kojení ověřeny jako bezpečné.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek PARALEN GRIP chřipka a kašel nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit
nebo obsluhovat stroje. U citlivých pacientů však může vyvolat nežádoucí účinky (bolest hlavy,
únava, malátnost, závratě), které mohou tuto schopnost nepříznivě ovlivnit.
Pokud takové stavy u pacienta nastanou, je třeba se vyvarovat činností vyžadujících rychlé reakce a
motorickou koordinaci (např. řízení, obsluha strojů, práce ve výškách atd.).

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky se při podávání přípravku v doporučených terapeutických dávkách vyskytují
zpravidla přechodně a mají mírný klinický průběh.
U poruch krve a žloutenky, uváděných mezi nežádoucími účinky paracetamolu, nebyla vždy
prokázána kauzalita ve vztahu k paracetamolu.
Fenylefrin může způsobit zvýšení krevního tlaku provázené bolestí hlavy, závratí, zvracením,
průjmem, nespavostí a zřídka palpitacemi. Tyto účinky byly zaznamenány při užívání terapeutických
dávek fenylefrinu pouze ojediněle.
Při vyšších dávkách dextromethorfanu byly pozorovány bolesti hlavy, nystagmus a zhoršená
výslovnost.

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky pro jednotlivé účinné látky rozdělené do skupin
podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté ( 1/100 až <
1/10); méně časté ( 1/1 000 až < 1/100); vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<
1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

Nežádoucí účinky paracetamolu

MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému velmi vzácné agranulocytóza, leukopenie,
neutropenie, pancytopenie,
trombocytopenie
Poruchy imunitního systému není známo anafylaktický šok, angioedém
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy
velmi vzácné bronchospazmus
Poruchy jater a žlučových cest velmi vzácné žloutenka
není známo cytolytická hepatitida, která může
vést k akutnímu selhání jater
Poruchy metabolismu a výživy není známo pyroglutamová acidóza, u pacientů s
rizikovými faktory pro depleci
glutathionu
Poruchy kůže a podkožní tkáně vzácné kožní alergické reakce, vyrážka
velmi vzácné toxická epidermální nekrolýza
(TEN), Stevens-Johnsonův syndrom
(SJS), akutní generalizovaná
exantematózní pustulóza (AGEP),
fixní lékový exantém (viz bod 4.4)

Nežádoucí účinky dextromethorfanu

MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek

Poruchy imunitního systému
není známo alergické kožní reakce, jako je
vyrážka se svěděním, kopřivka, fixní
lékový exantém, angioedém,
anafylaxe
Psychiatrické poruchy časté zmatenost
méně časté zhoršená výslovnost
není známo halucinace
Poruchy nervového systému velmi časté ospalost, pocit na omdlení, závrať
časté bolesti hlavy
není známo dystonie, zejména u dětí, nystagmus
Gastrointestinální poruchy velmi vzácné zvracení, průjem
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
časté únava, malátnost

Nežádoucí účinky fenylefrinu

MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Srdeční poruchy velmi vzácné palpitace
Poruchy nervového systému časté bolesti hlavy
Gastrointestinální poruchy velmi vzácné zvracení, průjem
Cévní poruchy velmi vzácné zvýšení krevního tlaku ⃰
Psychiatrické poruchy časté nespavost, závratě (točení hlavy)
⃰ U intravenózního podání fenylefrinu může hypertenze vyvolat reflexní bradykardii.

Podrobné nežádoucí účinky vyplývající z interakcí s jinými léčivými přípravky jsou popsány v bodě
4.5.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Paracetamol
Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8–15 g v závislosti na tělesné hmotnosti
pacienta) může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.

Do 24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, anorexie, bledost, letargie a pocení. Bolest v břiše
může být prvním příznakem jaterního poškození, objevuje se během prvních 24 hod. Může vzniknout
jaterní cytolýza, která může vést k jaternímu selhání, gastrointestinálnímu krvácení, encefalopatii,
kómatu až smrti. Komplikaci selhání jater představují metabolická acidóza, edém mozku, krvácivé
projevy, hypoglykémie, hypotenze, infekce a renální selhání. Za 12 až 48 hodin po akutním
předávkování se zvyšují hladiny jaterních transamináz, laktátdehydrogenázy a bilirubinu spolu
s poklesem hladiny protrombinu.
Prodloužení protrombinového času je indikátorem zhoršení funkce jater, a proto se doporučuje jeho
monitorování. Pacienti, kteří užívají induktory enzymů (např. karbamazepin, fenytoin, barbituráty,
rifampicin) nebo mají abúzus alkoholu v anamnéze, jsou více náchylní k poškození jater. K akutnímu
renálnímu selhání může dojít i bez přítomnosti závažného poškození jater. Jinými projevy intoxikace
jsou poškození myokardu a pankreatitida a pancytopenie.

Léčení předávkování: Je nutná hospitalizace. Vyvolání zvracení, výplach žaludku, zvl. byl-li
paracetamol požit před méně než 4 hodinami, poté je nutné podat methionin (2,5 g p. o.), dále jsou
vhodná podpůrná opatření. Podání aktivního uhlí z důvodů snížení gastrointestinální absorpce je
sporné. Doporučuje se monitorování plazmatické koncentrace paracetamolu. Specifické antidotum
acetylcystein je nutno podat do 8–15 hodin po otravě, příznivé účinky však byly pozorovány i při
pozdějším podání. Acetylcystein se většinou podává dospělým a dětem i. v. v 5% glukóze v počáteční
dávce 150 mg/kg tělesné hmotnosti během 15 minut. Potom 50 mg/kg v infuzi 5% glukózy po dobu hodin a dále 100 mg/kg do 16. resp. 20. hodiny od zahájení terapie. Acetylcystein lze podat i p. o. do
l0 hodin od požití toxické dávky paracetamolu v dávce 70–140 mg/kg 3krát denně. U velmi těžkých
otrav je možná hemodialýza či hemoperfuze.

Fenylefrin
Předávkování fenylefrinem může vyvolat podrážděnost, bolest hlavy, vzestup krevního tlaku, a někdy
poruchy srdečního rytmu. Může rovněž vyvolat nauzeu a zvracení. Léčba by měla být symptomatická
v souladu s klinickými projevy.

Dextromethorfan
Symptomy:
Předávkování dextromethorfanem může být spojeno s nauzeou, zvracením, dystonií, agitovaností,
zmateností, somnolencí, stuporem, nystagmem, kardiotoxicitou (tachykardie, abnormální EKG včetně
prodloužení intervalu QTc), ataxií, toxickou psychózou s vizuálními halucinacemi, nadměrnou
dráždivostí.
V případě masivního předávkování lze pozorovat následující symptomy: kóma, respirační depresi,
křeče.
Léčba:
- Asymptomatickým pacientům, kteří užili nadměrné dávky během předcházející hodiny, lze podávat
aktivní uhlí.
- U pacientů, kteří užili dextromethorfan a jsou v sedaci či kómatu, lze zvážit podání naloxonu
v dávkách obvyklých pro léčbu předávkování opioidy. Lze použít benzodiazepiny u křečí a
benzodiazepiny a externí chlazení u hypertermie ze serotoninového syndromu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: paracetamol, kombinace kromě psycholeptik, ATC kód: N02BE
Účinek přípravku PARALEN GRIP chřipka a kašel je dán kombinací analgetického a antipyretického
působení paracetamolu, antitusického účinku dextromethorfanu a dekongestivního účinku fenylefrinu.

Paracetamol pravděpodobně působí inhibicí enzymu cyklooxygenázy na úrovni centrálního
nervového systému. Tímto mechanismem je potlačena produkce prostaglandinů, které způsobují bolest
a horečku. Doba nástupu analgetického účinku je 1/2 hodiny po perorálním podání, maximálního
antipyretického účinku je dosaženo za 2–4 hodiny. Antipyretický a analgetický účinek trvá podle
velikosti dávky zpravidla 4–6 hodin po perorálním podání.

Podstata antitusického účinku dextromethorfanu není zcela jasná, je ovšem jisté, že nepůsobí
opioidním mechanismem. Jedná se o potlačení kašle centrálním mechanismem, jednou z možností je
ovlivnění glutamátových receptorů.

Fenylefrin je sympatomimetikum, které působí dekongesci hyperemických sliznic bez výrazných
ostatních efedrinových účinků (tachykardie, euforie). Je to selektivní agonista α1-adrenergních
receptorů, někteří autoři mu přisuzují také slabě agonizující účinky na jiné adrenergní receptory.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Paracetamol je rychle absorbován z gastrointestinálního traktu, vrcholové koncentrace v plasmě je
dosaženo za 0,5–2 hodiny. Absolutní biologická dostupnost je asi 80% a není závislá na dávce při
normálních terapeutických dávkách (5–20 mg/kg). Není vázán na plazmatické proteiny. Distribuční
objem je asi 0,9 l/kg. Plazmatický poločas kolísá mezi 1–3 hodinami a není ovlivněn věkem. Je
metabolizován v játrech a vylučován do moči hlavně jako glukuronidové a sulfátové konjugáty. Při
předávkování se objevuje saturace hlavního detoxikačního metabolitu N-acetyl-p-benzochinoniminu
konjugací s glutathionem. To vede k jeho kumulaci a možnému poškození jater.

Po perorálním podání podstupuje dextromethorfan rychlý a rozsáhlý first-pass metabolismus v
játrech. V důsledku presystémového metabolismu má variabilní hodnotu plazmatických koncentrací.
V játrech vzniká hlavní a účinný metabolit dexthorfan, který je odpovědný za výraznou část účinku
dextromethorfanu. Maximální klinický účinek je možné pozorovat mezi 5. – 6. hodinou od podání.
Biologický poločas eliminace je pro dextromethorfan mezi 1,5 až 4 hodinami, pro dexthorfan potom
3,5–6 hodin.

Hlavním určujícím faktorem farmakokinetiky dextromethorfanu u lidských dobrovolníků je geneticky
řízená O-demetylace (CYP2D6).

Zdá se, že existují odlišné fenotypy tohoto oxidačního procesu, které mají u různých osob za následek
vysoce proměnlivou farmakokinetiku. Nemetabolizovaný dextromethorfan a tři demetylované
morfinanové metabolity dextrorfan (také známý jako 3-hydroxy-N-metylmorfinan), hydroxymorfinan a 3-metoxymorfinan byly identifikovány jako konjugáty v moči.

Hlavní metabolit je dextrorfan, který také působí jako antitusikum. U některých osob metabolismus
postupuje pomaleji a v krvi a moči převládá nezměněný dextromethorfan.

Fenylefrin je z trávicího traktu nepravidelně vstřebáván s významným presystémovým metabolismem
(60 %). Maximální plazmatické koncentrace dosahuje mezi 1 až 2 hodinami. Hematoencefalickou
bariérou proniká jen velmi malé množství podané dávky. Nebyl popsán žádný farmakologicky aktivní
metabolit fenylefrinu. Biologický poločas eliminace fenylefrinu je 2–3 hodiny.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje týkající se bezpečnosti kombinovaného přípravku nejsou k dispozici.

Paracetamol
Toxicita paracetamolu byla rozsáhle studovaná na mnohých zvířecích druzích.

a) Akutní toxicita
LD50 per os je u potkana 3,7 g/kg, u myši 338 mg/kg.

b) Chronická toxicita
Ve studiích sub-chronické a chronické toxicity paracetamolu u laboratorních potkanů a myší bylo
pozorováno poškození gastrointestinálního traktu, změny hodnot krevního obrazu nebo degenerace
parenchymu jater a ledvin vedoucí až k nekróze. Tyto změny jsou dávány do souvislosti jak s
mechanizmem účinku, tak s metabolizmem paracetamolu. Metabolity paracetamolu, kterým se toxické
účinky přičítají, a související orgánové změny byly prokázány také u člověka. Proto by se paracetamol
neměl užívat dlouhodobě a ve vyšších dávkách.

c) Mutagenní a karcinogenní potenciál
Výsledky genotoxických studií s paracetamolem jsou nejednoznačné. Účinek paracetamolu je značně
závislý na použité koncentraci a také na době působení. Kancerogenní působení paracetamolu bylo
pozorováno pouze po podání vysokých, hepatotoxických dávek. V normálních terapeutických dávkách
není užívání paracetamolu spojeno s rizikem genotoxicity a kancerogenity.

d) Reprodukční toxicita
Studie na laboratorních zvířatech neposkytly důkaz o embryotoxicitě nebo fetotoxicitě paracetamolu.

Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti
uznávané normy, nejsou k dispozici.



Dextromethorfan
Akutní toxicita – LD50 po per orálním podání u myši 165 mg/kg, u potkana 350 mg/kg a u morčete
366 mg/kg.
Dávky 120 a 150 mg/kg, výrazně převyšující standardní klinickou dávku a podávané per orálně
potkanům (samicím a samcům), vedly k výrazným změnám v chování, aniž by byly detekovány
jakékoli neuropatologické změny. Studie genotoxicity s dextromethorfanem vedly k negativním
výsledkům.
Karcinogenní potenciál nebyl u hlodavců po podání dextrometorphanu pozorován.
Údaje o reprodukční toxicitě a fetotoxicitě po podání dextromethorfanu zvířatům nejsou k dispozici.

Fenylefrin
Akutní toxicita fenylefrinu (LD50) činí 120 mg/kg tělesné hmotnosti u myší, ale 350 mg/kg tělesné
hmotnosti u potkanů. Specifické projevy toxicity nebyly u zvířat po podání fenylefrinu pozorovány.
Studie genotoxicity s fenylefrinem vedly k nejednoznačným výsledkům. Karcinogenní potenciál nebyl
u hlodavců po podání fenylefrinu pozorován.
Údaje o reprodukční toxicitě a fetotoxicitě po podání fenylefrinu zvířatům nejsou k dispozici.
Více informací viz bod 4.6.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
mikrokrystalická celulosa
předbobtnalý kukuřičný škrob
sodná sůl kroskarmelosy
povidon kyselina stearová 50%

Potahová vrstva:
hypromelosa makrogol oxid titaničitý (E 171)
simetikonová emulze SEmastek
hlinitý lak chinolinové žluti (E 104)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistr (bezbarvý průhledný PVC/Al), krabička.
Velikost balení: 12 a 24 potahovaných tablet PARALEN GRIP chřipka a kašel.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Opella Healthcare Czech s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

07/618/10-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 8. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 18. 11.

10. DATUM REVIZE TEXTU

21. 7.