Colistimethate noridem Užívání po expiraci, upozornění a varování

Je nutné zvážit současné podávání intravenózní sodné soli kolistimethátu s další antibakteriální
látkou, kdykoli je to možné, a to s ohledem na zbývající citlivost patogenu/patogenů, na něhož/něž je
léčba cílena. Vzhledem k tomu, že vývoj rezistence k intravenóznímu kolistinu byl hlášen zejména,
pokud byl použit jako monoterapie, je též nutné zvážit současné podávání s dalšími antibakteriálními
přípravky, aby se zabránilo vzniku rezistence.

Existují pouze omezené klinické údaje o účinnosti a bezpečnosti intravenózní sodné soli
kolistimethátu. Doporučené dávky u všech subpopulací jsou rovněž založeny na omezených údajích
(klinické a farmakokinetické/farmakodynamické údaje). Zejména existuje jen omezené množství
údajů o bezpečnosti použití vysokých dávek (> 6MIU/den) a použití nasycovací dávky a u zvláštních
populací (pacienti s poruchou funkce ledvin a pediatrická populace). Sodná sůl kolistimethátu má být
použita pouze, pokud jiná, častěji předepisovaná antibiotika nejsou účinná nebo vhodná.

Při intravenózním podání sodné soli kolistimethátu u dětí, dospívajících a dospělých bylo hlášeno
několik případů pseudo-Bartterova syndromu. V případech, kdy existuje podezření na toto
onemocnění, má být zahájeno monitorování sérových hladin elektrolytů a nasazena odpovídající léčba,
avšak normalizace elektrolytové nerovnováhy nemusí být dosaženo bez přerušení podávání sodné soli
kolistimethátu.

U všech pacientů má být na začátku léčby a pravidelně během léčby kontrolována funkce ledvin.
Dávka sodné soli kolistimethátu má být upravena na základě clearance kreatininu (viz bod 4.2).
Pacienti s hypovolemií nebo pacienti, kterým jsou podávány jiné potenciálně nefrotoxické léky, jsou
ohroženi vyšším rizikem nefrotoxicity kolistinu (viz body