Isoptin Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Hydrochlorid verapamilu je racemická směs obsahující stejný díl R-enantiomeru a S-enantiomeru.
Verapamil je rozsáhle metabolizován. Norverapamil je jeden z 12 metabolitů identifikovaný v moči, má
10 až 20% farmakologické aktivity verapamilu a tvoří až 6 % vyloučeného přípravku. Plazmatické
koncentrace norverapamilu a verapamilu v ustáleném stavu jsou podobné. Ustálený stav nastupuje po
opakovaném jednodenním podávání za tři až čtyři dny.
Absorpce
Více než 90 % verapamilu se po perorálním podání rychle vstřebává z tenkého střeva. Střední systémová
dostupnost nezměněné sloučeniny po jedné dávce verapamilu je 22 % a SR verapamilu je asi 33 %
v důsledku značného first-pass metabolismu jater. Biologická dostupnost je při opakovaném podání
dvakrát vyšší. Nejvyšší hladiny verapamilu v plazmě je dosaženo za jednu až dvě hodiny po podání.
Nejvyšší koncentrace norverapamilu v plazmě je dosažena čtyři hodiny po IR a pět hodin po SR podání.
Potrava nemá na biologickou dostupnost žádný vliv.
Distribuce
Verapamil je široce distribuován tkáněmi, distribuční objem se u zdravých subjektů pohybuje od1,8-6,l/kg. Vazba verapamilu na plazmatické bílkoviny je přibližně 90 %.
Metabolismus (všech lékových forem)
Verapamil je rozsáhle metabolizován. Metabolické studie in vitro ukazují, že verapamil je
metabolizován cytochromy P450 CYP3A4, CYP1A2, CYP2C8, CYP2C9 a CYP2C18.
U zdravých mužů perorálně podávaný hydrochlorid verapamilu prochází rozsáhlou biotransformací
v játrech, kdy bylo identifikováno 12 metabolitů, převážně jen ve stopovém množství. Většina
metabolitů byla identifikována jako N a O-dealkylované produkty verapamilu. Z těchto metabolitů
pouze norverapamil má nezanedbatelný farmakologický účinek (asi 20 % účinku původní sloučeniny),
který byl pozorován ve studii prováděné na psech.
Eliminace
Po intravenózní infuzi je verapamil eliminován exponenciálně s rychlým nástupem rané distribuční fáze
(poločas je asi 4 minuty) a pomalejší konečnou fází eliminace (poločas je dvě až pět hodin). Po
perorálním podání je eliminační poločas tři až sedm hodin. Přibližně 50% podané dávky se vyloučí
během 24 hodin ledvinami, 70 % zhruba za pět dní. Maximálně 16 % dávky se vyloučí ve stolici.
Přibližně 3 % až 4 % renálně eliminovaného přípravku je vyloučeno v nezměněné formě. Celková
clearance verapamilu je téměř stejně rychlá jako průtok krve játry, přibližně 1 l/h/kg (rozmezí
0,7-1,3 l/h/kg).
Zvláštní skupiny pacientů
Děti: Údaje o farmakokinetice u dětských pacientů jsou omezené. Po intravenózním podání dávky byl
střední poločas verapamilu 9,17 hodin a střední clearance byla 30 l/h, zatímco u dospělého člověka o
váze 70 kg to bylo zhruba 70 l/h. Plazmatické koncentrace v ustáleném stavu jsou u dětské populace ve
srovnání s dospělými v případě perorálního podání poněkud nižší.
Geriatričtí pacienti: Vyšší věk může mít vliv na farmakokinetiku verapamilu podávaného pacientům
s hypertenzí. Eliminační poločas může být u starších pacientů delší. Bylo zjištěno, že antihypertenzní
účinek verapamilu není závislý na věku.
Renální insuficience: Zhoršená funkce ledvin nemá na farmakokinetiku verapamilu žádný vliv, jak
ukázaly komparativní studie u pacientů s terminálním selháním ledvin a subjektů se zdravými
ledvinami. Verapamil ani norverapamil není hemodialýzou významně odstraňován.
Hepatická insuficience: U pacientů s poškozenou funkcí jater je poločas verapamilu prodloužen
v důsledku nižší orální clearance a vyššímu distribučnímu objemu.