Levocetirizin dr.max Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihistaminika pro systémovou aplikaci, piperazinové deriváty, ATC
kód: R06AE09.

Mechanismus účinku
Levocetirizin, (R) enantiomer cetirizinu, je účinný a selektivní antagonista periferních H1-receptorů.

Vazebné studie prokázaly, že levocetirizin má značnou afinitu k lidským H1-receptorům (Ki=3,nmol/l). Levocetirizin má dvojnásobnou afinitu ve srovnání s cetirizinem (Ki=6,3 nmol/l). Levocetirizin
se uvolňuje z H1-receptorů s poločasem 115 ± 38 min. Levocetirizin dosahuje po jednorázovém podání
90% obsazenosti receptorů za 4 hodiny a 57% obsazenosti za 24 hodin.

Farmakodynamické studie u zdravých dobrovolníků prokázaly, že levocetirizin má v poloviční dávce
účinek srovnatelný s cetirizinem jak na kůži, tak i v nose.

Farmakodynamické účinky
Farmakodynamická aktivita levocetirizinu byla studována v následujících randomizovaných
kontrolovaných studiích:

Ve studii porovnávající účinek 5 mg levocetirizinu, 5 mg desloratadinu a placeba na histaminem
indukované pupínky a zarudnutí (“wheal and flare“), vedla léčba levocetirizinem k jejich statisticky
významnému zmenšení (p<0,001) v porovnání s placebem a desloratadinem - tento účinek byl nejvyšší
po prvních 12 hodinách a přetrvával po dobu 24 hodin.

V placebem kontrolovaných studiích v modelu komorové expozice alergenům byl pozorován nástup
účinku 5 mg levocetirizinu na příznaky vyvolané pylem jednu hodinu po podání léčivé látky.

V in vitro studiích (Boydenova komůrka a tkáňové kultury) bylo prokázáno, že levocetirizin inhibuje
eotaxinem indukovanou transendoteliální migraci eosinofilů přes dermální i plicní buňky.
Farmakodynamická experimentální studie in vivo (technika kožní komůrky) prokázala u 14 dospělých
pacientů v porovnání s placebem tři hlavní inhibiční mechanismy (inhibici uvolňování VCAM-1,
modulaci vaskulární permeability a pokles uvolňování eosinofilů) na reakci vyvolanou pylem v prvních
hodinách po podání 5 mg levocetirizinu.

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost levocetirizinu byla prokázána v řadě dvojitě zaslepených, placebem
kontrolovaných klinických studií u dospělých pacientů se sezónní, celoroční i perzistující alergickou
rinitidou. V některých studiích bylo prokázáno, že levocetirizin výrazně zlepšuje příznaky alergické
rinitidy včetně nosní kongesce.

6měsíční klinická studie s 551 dospělými pacienty (z toho 276 bylo léčeno levocetirizinem) s perzistující
alergickou rinitidou (s příznaky během 4 dnů v týdnu po dobu nejméně čtyř po sobě jdoucích týdnů) s
citlivostí na roztoče a pyly trav prokázala, že levocetirizin v dávce 5 mg byl klinicky a statisticky
významně účinnější než placebo z hlediska celkového zmírnění skóre příznaků alergické rinitidy v
celém průběhu trvání studie bez výskytu tachyfylaxe. Během celé studie levocetirizin významně zlepšil
kvalitu života pacientů.

V placebem kontrolované klinické studii zahrnující 166 pacientů s chronickou idiopatickou urtikárií
bylo 85 pacientů léčeno placebem a 81 pacientů levocetirizinem 5 mg jednou denně po dobu 6 týdnů.
Léčba levocetirizinem vedla k významnému snížení závažnosti svědění během prvního týdne a po celou
dobu trvání léčby v porovnání s placebem. Levocetirizin také v porovnání s placebem vedl k rozsáhlému
zlepšení kvality zdraví a života, stanovené dermatologickým indexem kvality života.

Chronická idiopatická urtikárie byla studována jako klinický model nemocí s urtikárií. Jelikož je
uvolňování histaminu kauzálním faktorem všech nemocí s urtikárií, předpokládá se, že levocetirizin
bude účinně poskytovat symptomatickou úlevu nejen u chronické idiopatické urtikárie, ale i u ostatních
nemocí s urtikárií.

Na EKG nedochází při podávání levocetirizinu k žádnému významnému ovlivnění QT intervalu.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost tablet levocetirizinu u dětí byla studována ve dvou placebem kontrolovaných
studiích zahrnujících pacienty ve věku 6-12 let trpících sezónní a celoroční alergickou rinitidou. V obou
studiích levocetirizin významně zlepšil příznaky a kvalitu života pacientů.

U dětí do 6 let věku byla klinická bezpečnost stanovena z několika krátko- nebo dlouhodobých studií:
 jedna klinická studie, ve které bylo 29 dětí ve věku 2-6 let s alergickou rinitidou léčeno
levocetirizinem 1,25 mg 2x denně po dobu 4 týdnů.

 jedna klinická studie, ve které bylo 114 dětí ve věku 1-5 let s alergickou rinitidou nebo chronickou
idiopatickou urtikarií léčeno levocetirizinem 1,25 mg 2x denně po dobu 2 týdnů.

 jedna klinická studie, ve které bylo 45 dětí ve věku 6-11 měsíců s alergickou rinitidou nebo
chronickou idiopatickou urtikarií léčeno levocetirizinem 1,25 mg 1x denně po dobu 2 týdnů.

 jedna dlouhodobá klinická studie (18 měsíců) s 255 atopickými subjekty léčenými
levocetirizinem ve věku 12-24 měsíců při zařazení.

Profil bezpečnosti byl podobný jako v krátkodobých studiích s dětmi ve věku 1-5 let.