Linezolid olikla Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Jiná antibakteriální léčiva  
ATC kód: J01XX08  
 
Všeobecné vlastnosti 
Linezolid je syntetická antibakteriální látka, která patří do nové třídy antibiotik, oxazolidinonů. In 
vitro působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním mikroorganismům. Selektivně 
potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanismem účinku.  
Linezolid se váže na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a zabraňuje vzniku 
funkčního 70S iniciačního komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního procesu.  
 
Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny. 
Pokud se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6–3,9 hodiny pro Staphylococcus aureus a 
12 /  
Streptococcus pneumoniae. V pokusu na zvířeti byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem 
účinnosti doba, kdy plazmatická koncentrace linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentrace 
(MIC) infikujícího mikroorganismu.  
 
Hraniční hodnoty 
Hraniční hodnoty MIC stanovené Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti 
(European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing, EUCAST) pro kmeny stafylokoků a 
enterokoků jsou: citlivé ≤ 4 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hodnoty rozlišení pro streptokoky (včetně S. 
pneumoniae) jsou: citlivé ≤  2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l.  
Hodnoty MIC pro rozlišení pro nespecifické kmeny jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. 
Hodnoty pro rozlišení pro nespecifické kmeny byly stanoveny především na základě údajů PK/PD a 
jsou nezávislé na koncentracích MIC pro specifické kmeny. Používají se pouze u patogenů, pro které 
nebyly stanoveny specifické hodnoty, a nikoli u kmenů, pro které není test citlivosti doporučen.  
 
Citlivost 
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné 
získat místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytný je požadavek 
odborného doporučení v případech, kdy účinnost léčby je, vzhledem k místní prevalenci rezistence, 
nejistá. 
 
KATEGORIE 
Citlivé organismy  
Grampozitivní aerobní mikroorganismy  
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*  
Staphylococcus aureus* 
Stafylokoky koaguláza-negativní  
Streptococcus agalactiae* 
Streptococcus pneumoniae*  
Streptococcus pyogenes* 
Skupina viridujících streptokoků  
Streptokoky skupiny C 
Streptokoky skupiny G  
Grampozitivní anaerobní mikroorganismy 
Clostridium perfringens  
Peptostreptococcus anaerobius 
Peptostreptococcus species  
 
Rezistentní organismy 
Haemophilus influenzae  
Moraxella catarrhalis 
Neisseria species  
Enterobacteriaceae 
Pseudomonas species 
*Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích.  
 
Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae 
a Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.  
 
Rezistence  
 
Zkřížená rezistence  
13 / 
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými 
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků,  penicilin- 
rezistentních a erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti 
organismům, které jsou rezistentní na jednu nebo mnoho dalších skupin antibiotik.  
 
Frekvence rezistentní mutace 
Rezistence na linezolid je spojena s bodovými mutacemi na 23S rRNA.  
 
Podobně jako u jiných antibiotik byl při podávání linezolidu dokumentován postupný pokles citlivosti 
u pacientů s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence na linezolid byla 
hlášena u enterokoků, Staphylococcus aureus a u koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to 
spojeno s prodlouženou dobou léčby, s přítomností protetických materiálů či k tomu dochází u 
nedrénovaných abscesů. Pokud je prokázán výskyt organismů rezistentních na antibiotika ve 
zdravotnickém zařízení, má být kladen důraz na zavedení takových opatření, která by vedla ke 
kontrole infekce. 
 
Studie u pediatrické populace 
V otevřené studii byla u dětí od narození do věku 11 let porovnávána účinnost linezolidu (10 mg/kg 
každých 8 hodin) a vankomycinu (10–15 mg/kg každých 6–24 hodin) při léčbě infekcí způsobených 
suspektními nebo prokázanými rezistentními grampozitivními patogeny (včetně léčby nozokomiální 
pneumonie, komplikované infekce kůže a měkkých tkání, katétrové bakteriemie, bakteriemie 
neznámého původu a jiných infekcí). Procento klinicky vyléčených v klinicky hodnotitelné populaci 
bylo 89,3 % (134/150), resp. 84,5 % (60/71) pro linezolid, resp. pro vankomycin (95% IS: -4,9–14,6).