Linezolid olikla Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Jiná antibakteriální léčiva
ATC kód: J01XX08
Všeobecné vlastnosti
Linezolid je syntetická antibakteriální látka, která patří do nové třídy antibiotik, oxazolidinonů. In
vitro působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním mikroorganismům. Selektivně
potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanismem účinku.
Linezolid se váže na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a zabraňuje vzniku
funkčního 70S iniciačního komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního procesu.
Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny.
Pokud se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6–3,9 hodiny pro Staphylococcus aureus a
12 /
Streptococcus pneumoniae. V pokusu na zvířeti byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem
účinnosti doba, kdy plazmatická koncentrace linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentrace
(MIC) infikujícího mikroorganismu.
Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty MIC stanovené Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti
(European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing, EUCAST) pro kmeny stafylokoků a
enterokoků jsou: citlivé ≤ 4 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hodnoty rozlišení pro streptokoky (včetně S.
pneumoniae) jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l.
Hodnoty MIC pro rozlišení pro nespecifické kmeny jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l.
Hodnoty pro rozlišení pro nespecifické kmeny byly stanoveny především na základě údajů PK/PD a
jsou nezávislé na koncentracích MIC pro specifické kmeny. Používají se pouze u patogenů, pro které
nebyly stanoveny specifické hodnoty, a nikoli u kmenů, pro které není test citlivosti doporučen.
Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné
získat místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytný je požadavek
odborného doporučení v případech, kdy účinnost léčby je, vzhledem k místní prevalenci rezistence,
nejistá.
KATEGORIE
Citlivé organismy
Grampozitivní aerobní mikroorganismy
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus*
Stafylokoky koaguláza-negativní
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes*
Skupina viridujících streptokoků
Streptokoky skupiny C
Streptokoky skupiny G
Grampozitivní anaerobní mikroorganismy
Clostridium perfringens
Peptostreptococcus anaerobius
Peptostreptococcus species
Rezistentní organismy
Haemophilus influenzae
Moraxella catarrhalis
Neisseria species
Enterobacteriaceae
Pseudomonas species
*Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích.
Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae
a Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Rezistence
Zkřížená rezistence
13 /
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků, penicilin-
rezistentních a erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti
organismům, které jsou rezistentní na jednu nebo mnoho dalších skupin antibiotik.
Frekvence rezistentní mutace
Rezistence na linezolid je spojena s bodovými mutacemi na 23S rRNA.
Podobně jako u jiných antibiotik byl při podávání linezolidu dokumentován postupný pokles citlivosti
u pacientů s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence na linezolid byla
hlášena u enterokoků, Staphylococcus aureus a u koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to
spojeno s prodlouženou dobou léčby, s přítomností protetických materiálů či k tomu dochází u
nedrénovaných abscesů. Pokud je prokázán výskyt organismů rezistentních na antibiotika ve
zdravotnickém zařízení, má být kladen důraz na zavedení takových opatření, která by vedla ke
kontrole infekce.
Studie u pediatrické populace
V otevřené studii byla u dětí od narození do věku 11 let porovnávána účinnost linezolidu (10 mg/kg
každých 8 hodin) a vankomycinu (10–15 mg/kg každých 6–24 hodin) při léčbě infekcí způsobených
suspektními nebo prokázanými rezistentními grampozitivními patogeny (včetně léčby nozokomiální
pneumonie, komplikované infekce kůže a měkkých tkání, katétrové bakteriemie, bakteriemie
neznámého původu a jiných infekcí). Procento klinicky vyléčených v klinicky hodnotitelné populaci
bylo 89,3 % (134/150), resp. 84,5 % (60/71) pro linezolid, resp. pro vankomycin (95% IS: -4,9–14,6).