Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Quetiapine Accord 200 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Quetiapine Accord 300 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Quetiapine Accord 400 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
200 mg: jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje quetiapinum 200 mg (jako quetiapini
fumaras).
Pomocné látky se známým účinkem: 40,70 mg monohydrátu laktózy a 3,5 mg sodíku v jedné tabletě.

300 mg: jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje quetiapinum 300 mg (jako quetiapini
fumaras).
Pomocné látky se známým účinkem: 61,05 mg monohydrátu laktózy a 5,3 mg sodíku v jedné tabletě.

400 mg: jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje quetiapinum 400 mg (jako queuetiapini
fumaras).
Pomocné látky se známým účinkem: 81,40 mg monohydrátu laktózy a 7,1 mg sodíku v jedné tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tablety s prodlouženým uvolňováním.

200 mg: žluté kulaté bikonvexní potahované tablety s vyraženým "I2" na straně jedné a hladké na
straně druhé.
200 mg tableta má průměr přibl. 9,6 mm.

300 mg: světle žluté kulaté bikonvexní potahované tablety s vyraženým "Q300" na straně jedné a
hladké na straně druhé.
300 mg tableta má průměr přibl. 11,2 mm.

400 mg: bílé kulaté bikonvexní potahované tablety s vyraženým "I4" na straně jedné a hladké na
straně druhé.
400 mg tableta má průměr přibl. 12,8 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním je indikován:

• K léčbě schizofrenie
• K léčbě bipolární poruchy:
- k léčbě středně těžké až těžké bipolární manické epizody;
- k léčbě bipolární depresivní epizody;
- k prevenci rekurence manické nebo depresivní epizody u pacientů s bipolární poruchou,
kteří dříve reagovali na léčbu kvetiapinem.
• Jako přídavná léčba k léčbě depresivních epizod u pacientů s depresivní poruchou (MDD), u
kterých byla sub-optimální odpověď na podávání antidepresiv v monoterapii (viz bod 5.1) Před
zahájením léčby pacientů s depresivní nemocí musí lékař zvážit bezpečnostní profil přípravku
Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním (viz bod 4.4).
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Pro různé indikace existují různá dávkovací schémata. Je třeba zajistit, aby pacient obdržel jasnou
informaci o dávkování pro své onemocnění.
Dospělí
Léčba schizofrenie a středně těžkých až těžkých manických epizod u pacientů s bipolární
poruchou
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním má být podáván nejméně 1 hodinu
před jídlem. První den léčby se podá 300 mg, druhý den léčby 600 mg. Doporučená denní dávka je
600 mg, avšak v klinicky odůvodněných případech může být denní dávka zvýšena na 800 mg. Dávku
je třeba u jednotlivých pacientů upravit podle jejich klinické odpovědi a snášenlivosti v rozmezí 800 mg denně. Pro dlouhodobou udržovací léčbu schizofrenie není potřeba dávkování upravovat.
Léčba depresivních epizod u pacientů s bipolární poruchou
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním se podává jednou denně na noc.
Celková denní dávka pro první čtyři dny je 50 mg (1. den), 100 mg (2. den), 200 mg (3. den), 300 mg
(4. den). Doporučená denní dávka je 300 mg. V klinických studiích nebyl zjištěn dodatečný prospěch
z vyšší dávky 600 mg ve srovnání s dávkou 300 mg (viz bod 5.1). Jednotliví pacienti mohou mít
prospěch při dávce 600 mg.
Dávky vyšší než 300 mg mají být indikovány lékařem, který má zkušenosti s léčbou bipolární
poruchy. V klinických studiích bylo zjištěno, že v případě potíží se snášenlivostí lze u jednotlivých
pacientů uvažovat o snížení dávky na minimálních 200 mg.
Prevence rekurence u bipolární poruchy
Při prevenci manické, smíšené nebo depresivní epizody bipolární poruchy mají pacienti, kteří
odpovídali na léčbu kvetiapinem v akutní léčbě bipolární poruchy, pokračovat v léčbě se stejnou
dávkou podávanou na noc. Dávka může být upravena podle klinické odezvy a snášenlivosti u
jednotlivých pacientů v dávkovém rozmezí 300 mg až 800 mg denně. Při udržovací léčbě má být
užívána nejnižší účinná dávka.
Přídavná léčba k léčbě depresivních epizod u pacientů s depresivní poruchou (MDD)
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním se podává na noc. Na počátku
léčby se podává 50 mg první a druhý den a 150 mg třetí a čtvrtý den. Antidepresivní účinek byl v
průběhu krátkodobých klinických studií pozorován při dávkách 150 a 300 mg/den při podávání jako
přídavná léčba (s přípravky obsahujícími amitriptylin, bupropion, citalopram, duloxetin, escitalopram,
fluoxetin, paroxetin, sertralin a venlafaxin - viz bod 5.1) a při dávce 50 mg/den v monoterapii. Při
vyšším dávkování může být zvýšené riziko projevů nežádoucích účinků. Lékař má zajistit, že je k
léčbě používána nejnižší účinná dávka, počínaje dávkou 50 mg/den. Zvýšení dávky z 150 mg na mg/den musí být založeno na individuálním hodnocení stavu pacienta.
Převod z léčby kvetiapinem s okamžitým uvolňováním
K dosažení vhodnějšího dávkovacího režimu u pacientů, kteří užívají kvetiapin v tabletách s
okamžitým uvolňováním v rozdělené denní dávce, lze tyto pacienty převést na Quetiapine Accord

tablety s prodlouženým uvolňováním v ekvivalentní denní dávce podávané jednou denně. Může být
potřebné dávku individuálně upravit.
Starší pacienti
Při podávání přípravku Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním, jakož i ostatních
antipsychotik a antidepresiv, starším lidem je třeba zvýšené opatrnosti, zejména při úvodní titraci
dávky. Dávku je třeba zvyšovat pomaleji a celková denní dávka by měla být nižší než u mladších
pacientů. Průměrná hodnota plazmatické clearance kvetiapinu je u starších pacientů o 30 až 50 % nižší
než u mladších pacientů. Starší pacienti začínají na dávce 50 mg denně. Dávka se zvyšuje o 50 mg
denně, až do dosažení účinné dávky v závislosti na klinické odpovědi a snášenlivosti jednotlivých
pacientů.
U starších pacientů s depresivní epizodou v rámci MDD je třeba zahájit dávkování na 50 mg/den po
dobu prvních 3 dnů, čtvrtý den zvýšit dávku na 100 mg/den a osmý den na 150 mg/den. Je třeba
indikovat nejnižší účinnou dávku a léčbu zahájit dávkou 50 mg/den. Na základě individuálního
hodnocení pacienta, pokud je třeba dávku zvýšit na 300 mg/den, lze tak učinit nejdříve 22. den léčby.
Účinnost a bezpečnost nebyla hodnocena u pacientů s depresivní epizodou v rámci bipolární poruchy
starších než 65 let.
Pediatrická populace
Nedoporučuje se podávat přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním dětem a
dospívajícím do 18 let, neboť chybí data podporující použití přípravku u této věkové kategorie.
Dostupné údaje z placebem kontrolovaných klinických studií jsou uvedeny v bodech 4.4; 4,8; 5.1 a
5.2.
Porucha funkce ledvin
Dávku přípravku není třeba upravovat u pacientů s poruchou funkce ledvin.
Porucha funkce jater
Kvetiapin se převážně metabolizuje v játrech, a proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost podávání
přípravku Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním pacientům se známou poruchou
funkce jater, zejména při úvodní titraci dávky. Pacientům s poruchou funkce jater se podává úvodní
dávka 50 mg denně. Dávka se zvyšuje o 50 mg denně, až do dosažení účinné dávky. Velikost dávky u
jednotlivých pacientů závisí na jejich klinické odpovědi a snášenlivosti.
Způsob podání
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním se podává jednou denně, bez jídla.
Tablety se polykají celé a nesmějí se půlit, žvýkat nebo drtit.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Současné podávání inhibitorů cytochromu P450 3A4, tj. inhibitorů HIV-proteáz, azolových
antimykotik, erythromycinu, klarithromycinu a nefazodonu, je kontraindikováno (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Vzhledem k tomu, že přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním má několik
indikací, je třeba zvažovat bezpečnostní profil léčiva s ohledem na diagnózu pacienta a uvažovanou
dávku.
Dlouhodobá účinnost a bezpečnost jako přídavná léčba u pacientů s MDD nebyla hodnocena, avšak
byla hodnocena dlouhodobá účinnost a bezpečnost u dospělých pacientů v monoterapii (viz bod 5.1).
Pediatrická populace
Nedoporučuje se podávat kvetiapin dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí data podporující
použití u této věkové kategorie. Klinické studie kvetiapinu prokázaly, že vedle známého
bezpečnostního profilu přípravku, identifikovaného u dospělých (viz bod 4.8), existují některé
nežádoucí účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících než u dospělých (zvýšená
chuť k jídlu, zvýšené sérové koncentrace prolaktinu, zvracení, rinitida a synkopa) nebo mohou mít u

dětí a dospívajících jiné důsledky (extrapyramidové symptomy a iritabilita) a byl zaznamenán také
jeden nežádoucí účinek, který nebyl dříve identifikován u dospělých (zvýšený krevní tlak). U dětí a
dospívajících byly též pozorovány změny funkce štítné žlázy.
Nebyla studována dlouhodobá bezpečnost podávání kvetiapinu, tj. delší než 26týdenní vliv léčby na
růst a vyzrávání. Dlouhodobý vliv na kognitivní a behaviorální vývoj není znám.
Podávání kvetiapinu dětem a dospívajícím se schizofrenií, bipolární mánií a bipolární depresí bylo v
placebem kontrolovaných klinických studiích spojeno s vyšším výskytem extrapyramidových
symptomů (EPS) ve srovnání s placebem (viz bod 4.8).
Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(příhod spojených se sebevraždami). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k významné remisi
nemoci. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo dalších týdnů léčby, mají
být pacienti pečlivě sledováni až do té doby, dokud k takovému zlepšení stavu pacienta nedojde.
Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stadiích uzdravování
zvýšit.
Dále je třeba zvážit možné riziko sebevražedného chování po náhlém vysazení terapie kvetiapinem
vzhledem ke známým rizikovým faktorům nemoci samé.
Se zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou můžou být spojeny i jiné psychiatrické
poruchy, pro jejichž léčbu je kvetiapin předepisován. Tyto poruchy můžou být navíc komorbidní s
depresivní poruchou. Při léčbě jiných psychiatrických onemocnění je proto třeba stejné opatrnosti jako
při léčbě pacientů s depresivní poruchou.
Pacienti s anamnézou sebevražedných myšlenek a pacienti, kteří vykazují vyšší míru sebevražedných
představ před zahájením léčby, vykazují vyšší riziko sebevražedných myšlenek a pokusů o sebevraždu
a měli by být v průběhu léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických
studií s antidepresivy u dospělých pacientů s psychiatrickým onemocněním prokázala zvýšené riziko
sebevražedného chování u pacientů léčených antidepresivy ve srovnání s placebem u pacientů
mladších než 25 let.
Pečlivé sledování pacientů, zvláště však pacientů se zvýšeným rizikem, by mělo doprovázet léčbu
především při zahajování léčby a při změně dávkování. Pacienti (a jejich pečovatelé) majíbýt
upozorněni, aby si všímali každého klinického zhoršení stavu, sebevražedného chování nebo
sebevražedných myšlenek a neobvyklých změn chování a okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud
se tyto příznaky objeví.
V kratších placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s depresivními epizodami v rámci
bipolární poruchy bylo pozorováno zvýšené riziko sebevražedných příhod u mladých dospělých
pacientů (mladších než 25 let), kterým byl podáván kvetiapin ve srovnání s těmi, kterým bylo
podáváno placebo (3,0 % vs. 0 %). V klinických studiích u depresivní nemoci byl výskyt
sebevražedného chování pozorovaný u mladých dospělých pacientů (mladších než 25 let) 2,1 %
(3/144) pro kvetiapin a 1,3 % (1/75) pro placebo. Populační retrospektivní studie kvetiapinu pro léčbu
pacientů s depresivní poruchou ukázala zvýšené riziko sebepoškození a sebevraždy u pacientů ve věku
od 25 do 64 let bez anamnézy sebepoškození při užívání kvetiapinu s jinými antidepresivy.
Metabolické riziko:
Vzhledem k pozorovaným rizikům zhoršování metabolického profilu zahrnujících změny tělesné
hmotnosti, glykémii (viz hyperglykémie) a lipidech pozorované v klinických studiích, je třeba vyšetřit
metabolické parametry na počátku léčby a změny těchto parametrů pravidelně kontrolovat v průběhu
léčby. Zhoršení těchto parametrů má být adekvátně klinicky řešeno (viz též bod 4.8).
Extrapyramidové symptomy (EPS)
V placebem kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů s depresivní epizodou v rámci
bipolární poruchy a depresivní poruchy byla incidence EPS vyšší u pacientů léčených kvetiapinem,
než u pacientů s placebem (viz body 4.8 a 5.1).

Použití kvetiapinu bylo spojeno s vývojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným či
tísnivým pocitem neklidu a potřeby hýbat se, často ve spojení s neschopností sedět či stát v klidu. Tyto
projevy jsou nejpravděpodobnější v průběhu prvních týdnů léčby. U pacientů s těmito projevy může
být zvyšování dávky škodlivé.
Tardivní dyskineze
Pokud se objeví příznaky tardivní dyskineze, je třeba dávku kvetiapinu snížit nebo léčbu přerušit.
Příznaky tardivní dyskineze se mohou zhoršit nebo dokonce objevit až po přerušení léčby (viz bod
4.8).
Ospalost a závratě
Léčba kvetiapinem byla spojena s ospalostí a podobnými příznaky, např. sedací (viz bod 4.8).
V klinickém hodnocení u pacientů s bipolární depresí a depresivní nemocí byl nástup těchto příznaků
obvykle pozorován během prvních 3 dnů léčby a jejich intenzita byla většinou mírná až střední.
Pacienti s projevy ospalosti vyžadují častější kontakt alespoň po dobu 2 týdnů od nástupu ospalosti,
nebo až do zlepšení projevů. Lze uvažovat i o ukončení léčby.
Ortostatická hypotenze
Léčba kvetiapinem je spojena s projevy ortostatické hypotenze a s tím spojenými závratěmi (viz bod
4.8) které se, podobně jako ospalost, vyskytují především při úvodní titraci dávky. Tyto okolnosti
mohou zvýšit výskyt náhodných poranění v důsledku pádu, zvláště u starší populace. Z tohoto důvodu
mají být pacienti poučeni, aby byli opatrní, dokud nebudou přesně znát potenciální vliv léčby na svůj
organismus.
Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání kvetiapinu pacientům s kardiovaskulárními a cerebro-
vaskulárními chorobami, nebo jinými stavy spojenými s rizikem rozvoje hypotenze. Pokud se objeví
ortostatická hypotenze, je třeba snížit dávku a dávku titrovat pomaleji. Pomalejší titrace dávky může
být žádoucí u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním.
Syndrom spánkové apnoe
U pacientů užívajících kvetiapin byl hlášen syndrom spánkové apnoe. Kvetiapin má být podáván s
opatrností u pacientů užívajících současně léky tlumící centrální nervový systém a kteří mají v
anamnéze nebo jsou rizikoví k spánkové apnoe, jako jsou ti, kteří mají nadváhu/jsou obézní nebo jsou
mužského pohlaví.
Záchvaty
V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn rozdíl v incidenci záchvatů mezi pacienty
léčenými kvetiapinem a placebem. Nejsou k dispozici údaje o incidenci záchvatů u pacientů, kteří je
mají v anamnéze. Stejně jako u jiných antipsychotik se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost léčbě
pacientů, kteří udávají výskyt křečí v anamnéze (viz bod 4.8).
Neuroleptický maligní syndrom
Neuroleptický maligní syndrom je spojován s antipsychotickou léčbou, včetně kvetiapinu (viz bod
4.8). Ke klinickým příznakům patří hypertermie, alterace psychiky, svalová ztuhlost, nestabilita
autonomního nervového systému a zvýšená hodnota kreatinfosfokinázy. V těchto případech je třeba
léčbu kvetiapinem přerušit a zahájit odpovídající léčbu.
Těžká neutropenie a agranulocytóza
Těžká neutropenie (< 0,5 x 109/l) byla hlášena v průběhu klinického hodnocení . Většina případů těžké
neutropenie se vyskytla v průběhu několika měsíců od zahájení léčby kvetiapinem. Souvislost s
dávkou léčiva nebyla potvrzena. V průběhu poregistračního období byly některé případy fatální.
Možnými rizikovými faktory pro vznik neutropenie jsou: existující nízký počet bílých krvinek a léky
vyvolaná neutropenie v anamnéze. Nicméně, některé případy se vyskytly i u pacientů bez existujících
rizikových faktorů. Léčbu kvetiapinem je třeba přerušit u pacientů s počtem neutrofilů < 1,0 x 109/l. U
těchto pacientů je třeba sledovat příznaky infekce a pravidelně kontrolovat počet neutrofilů, dokud
nepřesáhnou hodnotu 1,5 x 109/l (viz bod 5.1).

Na neutropenii je třeba myslet u pacientů, kteří mají infekci nebo horečku, zvláště při absenci jiných
predisponujích faktorů, a má být léčena podle klinických projevů.
Pacienti mají být poučeni, aby kdykoliv v průběhu léčby přípravkem Quetiapine Accord ihned hlásili
známky/příznaky typické pro agranulocytózu nebo infekci (např. horečka, slabost, letargie nebo bolest
v krku). U těchto pacientů je třeba ihned stanovit počet bílých krvinek a určit absolutní počet
neutrofilů, zvláště pokud neexistují jiné predisponující okolnosti.
Anticholinergní (muskarinové) účinky:
Norkvetiapin, aktivní metabolit kvetiapinu, má střední až vysokou afinitu k několika podtypům
muskarinových receptorů. Toto přispívá k nežádoucím účinkům odpovídajícím anticholenergním
účinkům, pokud je kvetiapin podáván v doporučených dávkách, pokud je podáván současně s dalšími
přípravky, které mají anticholinergní účinky, a v případech předávkování. Kvetiapin se má užívat s
opatrností u pacientů užívajících léčivé přípravky, s anticholinergními (muskarinovými) účinky.
Kvetiapin se má užívat s opatrností u pacientů s nedávno diagnostikovanou nebo dřívější anamnézou
retence moči, klinicky signifikantní hyperplázií prostaty, intestinální obstrukcí nebo podobnými stavy,
se zvýšeným nitroočním tlakem nebo glaukomem s úzkým komorovým úhlem. (viz body 4.5, 4.8, 5.a 4.9.)

Interakce
(Viz též bod 4.5)
Současné užívání kvetiapinu a silných induktorů jaterních enzymů, jako je karbamazepin nebo
fenytoin, může významně snížit plazmatické koncentrace kvetiapinu a ovlivnit účinnost léčby. Pokud
pacient užívá induktory jaterních enzymů, je třeba před započetím léčby zvážit předpokládaný
prospěch léčby kvetiapinem a možná rizika vysazení léčby induktory jaterních enzymů. Jakákoliv
změna léčby induktory jaterních enzymů musí být postupná, a pokud je to potřebné, je možné je
nahradit léčivem, které není induktorem jaterních enzymů (např. valproát sodný).
Tělesná hmotnost
U pacientů, kteří byli léčeni kvetiapinem byl hlášen nárůst tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost je
třeba sledovat a korigovat v souladu s používanými postupy klinické antipsychotické praxe (viz body
4.8 a 5.1).
Hyperglykémie
V průběhu léčby kvetiapinem byla vzácně hlášena hyperglykémie a/nebo rozvoj či exacerbace
diabetes mellitus občas spojené s ketoacidózou nebo komatem, včetně fatálních případů (viz bod 4.8).
V některých případech byl hlášen předcházející nárůst tělesné hmotnosti, což může být predisponující
faktor. Doporučuje se odpovídající klinické sledování v souladu s doporučeními pro léčbu
antipsychotiky. Pacienty léčené antipsychotiky, včetně kvetiapinu, je třeba sledovat na projevy a
příznaky hyperglykémie (např. polydipsie, polyurie, polyfagie a slabosti) a u pacientů s diabetes
mellitus nebo rizikovými faktory pro diabetes mellitus je třeba pravidelně sledovat z hlediska zhoršení
glykémie. Je třeba pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost.
Lipidy
V klinických studiích s kvetiapinem bylo pozorováno zvýšení hladin triglyceridů, LDL a celkového
cholesterolu a snížení HDL cholesterolu (viz bod 4.8). Změny hladin lipidů je třeba léčit na základě
klinického stavu pacienta a zvážení lékaře.
Prodloužení QT intervalu
V klinických studiích a při použití v souladu s SmPC nedocházelo v souvislosti s kvetiapinem k
trvalému prodloužení absolutní hodnoty QT intervalu. V poregistračním období byly hlášeny případy
prodloužení intervalu QT při použití terapeutických dávek (viz bod 4.8) a při předávkování (viz bod
4.9). Podobně jako u jiných antipsychotik je třeba opatrnosti, pokud je kvetiapin podáván pacientům s
kardiovaskulárním onemocněním nebo rodinnou anamnézou prodloužení QT intervalu. Stejnou
pozornost je třeba věnovat při současném podávání s léčivy, která prodlužují QT interval, nebo

s neuroleptiky, zvláště u starších pacientů, u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu,
městnavým srdečním selháním, srdeční hypertrofií, hypokalemií a hypomagnesemií (viz bod 4.5).
Kardiomyopatie a myokarditida
V klinických studiích a v průběhu poregistračního sledování byly hlášeny případy kardiomyopatie a
myokarditidy (viz bod 4.8). U pacientů s podezřením na kardiomyopatii nebo myokarditidu je třeba
zvážit vysazení kvetiapinu.
Vysazení léčby
Při náhlém ukončení léčby kvetiapinem byly pozorovány akutní příznaky z vysazení, jako jsou
nespavost, nauzea, bolest hlavy, průjem, zvracení, závratě a podrážděnost. Doporučuje se postupné
vysazování přípravku po dobu nejméně 1 až 2 týdnů (viz bod 4.8).
Starší pacienti s psychózou související s demencí
Kvetiapin není schválen k léčbě psychózy související s demencí.
Výsledky randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií u populace s demencí, kterým
byla podávána některá atypická antipsychotika, prokázaly přibližně trojnásobné zvýšení rizika
cerebrovaskulárních nežádoucích účinků. Mechanismus vzniku tohoto zvýšeného rizika není znám.
Zvýšení rizika nemůže být vyloučeno u jiných antipsychotik a jiných populací pacientů. Opatrnosti je
třeba při použití kvetiapinu u pacientů s rizikem mozkové cévní příhody.
Meta-analýzou u atypických antipsychotik bylo zjištěno, že starší pacienti s psychózou související s
demencí mají zvýšené riziko úmrtí ve srovnání pacienty, kterým bylo podáváno placebo. Ve dvou
desetitýdenních placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem a se stejnou populací
subjektů hodnocení (n=710, průměrný věk: 83 let, interval: 56-99 let) byla incidence mortality ve
skupině léčené kvetiapinem 5,5 % vs 3,2 % ve skupině s placebem. Pacienti v těchto studiích umírali z
různých důvodů, jež byly v souladu s očekáváním u této populace.
Starší pacienti s Parkinsonovou chorobou (PD)/parkinsonismem
Populační retrospektivní studie kvetiapinu pro léčbu pacientů s MDD prokázala zvýšené riziko úmrtí
při užívání kvetiapinu u pacientů starších 65 let. Tato souvislost se nepotvrdila, když byli pacienti s
PD odebráni z analýzy. Při předepisování kvetiapinu starším pacientům s PD je nutná opatrnost.
Dysfagie
Dysfagie (viz též bod 4.8) byla hlášena v souvislosti s užíváním kvetiapinu. U pacientů s rizikem
aspirační pneumonie je třeba při podávání kvetiapinu postupovat opatrně.
Zácpa a intestinální obstrukce
Zácpa je rizikovým faktorem pro intestinální obstrukci. U kvetiapinu byla hlášena zácpa a intestinální
obstrukce (viz bod 4.8). Hlášení zahrnují i fatální případy u pacientů, kteří mají vyšší riziko
intestinální obstrukce, včetně pacientů, kteří užívají více léčivých přípravků, které snižují motilitu
střeva a/nebo nehlásili příznaky zácpy. Pacienti s intestinální obstrukcí/ileem musí být pečlivě
sledováni a urgentně léčeni.
Žilní tromboembolismus (VTE)
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE).
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory
pro VTE, mají být před i během léčby kvetiapinem tyto rizikové faktory rozpoznány a mají být
uplatněna preventivní opatření.
Pankreatitida
V klinických studiích a poregistračním sledování byla hlášena pankreatitida. Ačkoliv ne všechny
případy v postmarketingových hlašeních byly komplikovány rizikovými faktory, mnoho pacientů
vykazovalo rizikové faktory, o kterých je známo, že mají souvislost s pankreatitidou, jako jsou
zvýšená hladina triglyceridů (viz bod 4.4. Lipidy), žlučové kameny a konzumaci alkoholu.
Další informace

Jsou k dispozici pouze omezené informace o užívání kvetiapinu v kombinaci s divalproexem či lithiem
při léčení středně těžkých až těžkých manických epizod, kombinovaná terapie však byla dobře snášena
(viz body 4.8 a 5.1). Údaje svědčí o aditivním efektu v 3. týdnu léčby.
Laktóza
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním obsahuje laktózu. Pacienti se
vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí
glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním obsahuje sodík.
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním obsahuje méně než 1 mmol (mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Nesprávné použití a zneužití
Byly hlášeny případy nesprávného použitíazneužití. Je nutná opatrnost při předepisování pacientům
s alkoholismem nebo zneužíváním léků v anamnéze.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vzhledem k primárnímu účinku kvetiapinu na centrální nervový systém, je třeba věnovat zvýšenou
pozornost podávání kvetiapinu v kombinaci s jinými centrálně působícími léky nebo alkoholem.
Opatrnosti je třeba při léčbě pacientů současně léčených dalšími přípravky s anticholenergními
(muskarinovými) účinky (viz bod 4.4).
Kvetiapin je metabolizován převážně prostřednictvím cytochromu P450 a CYP3A4 je enzym, který se
na tom podílí především. V interakční studii se zdravými dobrovolníky vedlo současné podávání
kvetiapinu (v dávce 25 mg) a ketokonazolu (inhibitor CYP3A4) k 5 až 8násobnému zvýšení AUC
kvetiapinu. Z tohoto důvodu je souběžné podávání kvetiapinu a inhibitorů CYP3A4 kontraindikovano.
Během léčby kvetiapinem se také nedoporučuje konzumovat grapefruitovou šťávu.
V klinické farmakokinetické studii s opakovanými dávkami kvetiapinu, před a v průběhu léčby
karbamazepinem (induktor jaterních enzymů) vedlo současné podávání karbamazepinu k
významnému zvýšení clearance kvetiapinu. Zvýšená clearance snižuje systémovou dostupnost
kvetiapinu (měřenou jako plocha pod křivkou - AUC) průměrně až na 13 % dostupnosti dosažené s
kvetiapinem samotným. U některých pacientů bylo snížení dostupnosti ještě větší. V důsledku této
interakce může dojít ke snížení plazmatických koncentrací kvetiapinu a ovlivnění účinnosti léčby.
Současné podávání kvetiapinu a fenytoinu (další induktor jaterních enzymů) zvyšuje clearance
kvetiapinu přibližně o 450 %. Pokud pacient užívá induktory jaterních enzymů, je třeba před
započetím léčby zvážit předpokládaný prospěch z léčby kvetiapinem a možná rizika po vysazení léčby
induktory jaterních enzymů. Jakákoliv změna léčby induktory jaterních enzymů musí být postupná a
pokud je to potřebné, je možné ji nahradit léčivem, které není induktorem jaterních enzymů (např.
valproát sodný) (viz bod 4.4).
Farmakokinetika kvetiapinu není významně ovlivněna současným podáváním antidepresiv imipraminu
(inhibitor CYP2D6) nebo fluoxetinu (inhibitor CYP3A4 a CYP2D6).
Farmakokinetika kvetiapinu se významně nemění při současném podávání s antipsychotiky
risperidonem a haloperidolem. Při současném podávání kvetiapinu a thioridazinu se clearance
kvetiapinu zvýšila o asi 70 %.
Farmakokinetika kvetiapinu se nemění při současném podávání cimetidinu.
Při současném podávání kvetiapinu a lithia nedochází ke změnám farmakokinetiky lithia.
V 6týdenní randomizované studii s lithiem a kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním proti placebu
a kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní mánií byl pozorován vyšší
výskyt extrapyramidových příhod (zvláště třes), somnolence a zvýšení tělesné hmotnosti ve skupině s
lithiem ve srovnání s placebovou skupinou (viz bod 5.1).
Při současném podávání valproátu sodného a kvetiapinu nedochází ke klinicky významné změně
farmakokinetiky obou léčiv. V retrospektivní studii provedená u dětí a dospívajících, kteří dostali

valproát, kvetiapin nebo oboje, byl zaznamenán vyšší výskyt leukopenie a neutropenie v kombinované
léčbě, než v monoterapii.
Nebyly provedeny interakční studie s běžně používanými kardiovaskulárními přípravky.
Je třeba opatrnost při současném podávání kvetiapinu a léčiv, která způsobují elektrolytovou
nerovnováhu nebo prodlužují QT interval.
U pacientů užívajích kvetiapin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky vyšetření enzymovou
imunoesejí pro metadon a tricyklická antidepresiva. Doporučuje se potvrdit nejisté výsledky
imunoeseje vhodnou chromatografickou metodou.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
První trimestr
Středně velké množství publikovaných údajů o použití v průběhu těhotenství (tj. 300-1000 výsledků
těhotenství), zahrnující jednotlivá hlášení a některé observační studie neprokázalo zvýšené riziko
malformací v důsledku léčby. Ovšem na podkladě všech dostupných údajů nelze učinit konečné
závěry. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Z tohoto důvodu lze
kvetiapin použít v průběhu těhotenství pouze pokud prospěch převažuje nad potenciálními riziky.
Třetí trimestr.
U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně
kvetiapinu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z
vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy
agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu
potravy. Proto mají novorozenci být pečlivě monitorováni.
Kojení
Existují velmi omezené publikované zprávy o vylučování kvetiapinu do mateřského mléka u člověka,
ovšem stupeň exkrece kvetiapinu v terapeutických dávkách nebyl konzistentní. Vzhledem k
nedostatku robustních údajů musí být vždy učiněno rozhodnutí o přerušení kojení nebo přerušení
léčby přípravkem Quetiapine Accord s ohledem na prospěch kojení pro dítě a prospěch z léčby pro
ženu.
Fertilita
Vliv kvetiapinu na plodnost u člověka nebyl hodnocen. U laboratorních potkanů byly zaznamenány
vyšší hladiny prolaktinu, ačkoliv tato pozorování nejsou přímo převoditelná na situaci u lidí (viz bod
5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Vzhledem ke primárnímu účinku kvetiapinu na centrální nervový systém může kvetiapin ovlivňovat
činnosti vyžadující zvýšenou pozornost. Pacientům je proto třeba doporučit, aby neřídili dopravní
prostředky, ani nevykonávali jiné činnosti vyžadující zvýšenou pozornost (např. obsluha strojů) do
doby, než budou znát svoji individuální vnímavost.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastějšími nežádoucími účinky při léčbě kvetiapinem jsou: ospalost, závrať, sucho v ústech, bolest
hlavy, příznaky z vysazení (ukončení) léčby, zvýšení hladiny triglyceridů v séru, zvýšení hladiny
celkového cholesterolu (zejména LDL cholesterolu), snížení hladiny HDL cholesterolu, nárůst tělesné
hmotnosti, snížení hemoglobinu a extrapyramidové příznaky.
Nežádoucí účinky spojené s léčbou kvetiapinem jsou uvedeny v následujícím přehledu (Tabulka 1) ve
formátu podle "CIOMS III Working Group, 1995".

Frekvence nežádoucích účinků jsou vyjádřeny následovně: velmi časté: (≥ 1/10), časté: (≥ 1/100 až <
1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída
orgánových
systémů
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi
vzácné
Není
známo
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Snížený
hemoglobinLeukopenie
1,28, snížený
počet
neutrofilů,
zvýšení
eozinofilůNeutropenie1,
trombocytopenie,
anémie, snížení
počtu krevních
destiček13
Agranulocytóz
a
Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivita
(včetně
alergických
kožních reakcí)

Anafylaktick
á reakce
Endokrinní
poruchy

Hyperprola
ktinémie15,
snížení
celkového
T4 24,
snížený
volný T4 24,
snížení
celkového
T3 24,
zvýšení
TSH 24
Snížení volného
T3 24,
hypothyreoidismu
s 21
Nepřiměřená
sekrece
antidiuretick
ého hormonu



Poruchy
metabolismu
a výživy
Vzestup
sérových
triglyceridů
10,Vzestup
celkového
cholesterolu
(zvláště LDL
cholesterolu)
10,Snížení HDL
cholesterolu
17,30, zvýšení
tělesné
hmotnosti 8,Zvýšená
chuť k
jídlu,
zvýšená
hladina
glukosy až
na úroveň
hyperglyke
mických
hladin 6,Hyponatrémie
19,diabetes
mellitus 1,5,
exacerbace již
existujícího
diabetu
Metabolický
syndrom 29

Psychiatrick
é poruchy

Abnormální
sny a noční
můry,
sebevražed
né
idealizace a
sebevražed
Somnambulism
us a podobné
reakce jako je
mluvení ze
spaní a poruchy
příjmu potravy


né chování
související se
spánkem
Poruchy
nervového
systému
Závratě 4,16,
somnolence
2,16, bolest
hlavy, extra-
pyramidové
symptomy
1,21
Dysartrie Záchvaty křečí 1,
syndrom
neklidných nohou,
tardivní dyskineze
1,5, synkopa 4,, stav zmatenosti

Srdeční
poruchy

Tachykardi
e 4,
palpitace Prodloužení
intervalu QT 1, 12,
18, bradykardie
Kardiom
yopatie,
myokard
itida
Poruchy oka

Rozmazané
vidění

Cévní
poruchy

Ortostatická
hypotenze
14,16

Žilní
tromboembolis
mus 1

Mrtvice
Respirační,
hrudní a
mediastináln
í poruchy

Dušnost 23 Rinitida

Gastrointesti
nální
poruchy
Sucho v
ústech
Zácpa,
dyspepsie,
zvracení 25
Dysfagie7 Pankreatitida 1,
intestinální
obstrukce/ileus

Poruchy
jater a
žlučových
cest

Zvýšení
sérové
alaninamin
o-
transferázy
(ALT) 3,
zvýšení
gamagluta
myl-
transferázy
Zvýšení sérové
aspartátamino-
transferázy (AST)
Žloutenka5,
hepatitida

Poruchy
kůže a
podkožní
tkáně

Angioedém 5,
Stevens-
Johnsonův
syndrom5
Toxická
epidermá
lní
nekrolýz
a,
multifor
mní
erytém,
Poléková
vyrážka
s
eosinofil
ií a
systémo
vými

příznaky
(DRESS
)33, kožní
vaskuliti
da
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové
tkáně

Rhabdomyol
ýza

Poruchy
ledvin a
močových
cest

Retence moči

Stavy
spojené s
těhotenstvím,
šestinedělím
a
perinatálním
obdobím

Syndrom
z
vysazení
léku u
novoroze
nců 31
Poruchy
reprodukčníh
o systému a
choroby prsu

Sexuální
dysfunkce
Priapismus,
galaktorea,
zvětšení prsů,
poruchy
menstruace

Celkové
poruchy a
reakce v
místě
aplikace
Symptomy z
vysazení/přer
ušení léčby
1,Mírná
astenie,
periferní
edémy,
podrážděno
st, pyrexie

Neuroleptický
maligní
syndrom1,
hypotermie

Vyšetření

Zvýšení
kreatinfosfo-
kinázy v krvi14


1. Viz bod 4.4.
2. Může se objevit somnolence, zejména během prvních dvou týdnů léčby, která obvykle vymizí při
dalším užívání přípravku.
3. U některých pacientů léčených kvetiapinem docházelo k asymptomatickému zvýšení (změna z
normálních hodnot na hodnoty > 3násobek horní hranice normy naměřené kdykoliv) sérových
transamináz (ALT, AST) nebo GGT. Zvýšené hodnoty se obvykle navrací k normě při pokračování v
léčbě.
4. Kvetiapin může, stejně jako další antipsychotika vyvolávající blokádu alfa-1 adrenergních
receptorů, vyvolat ortostatickou hypotenzi se závratěmi a tachykardií, a u některých pacientů se
synkopou, zejména při úvodní titraci dávky (viz bod 4.4).
5. Výpočet frekvence uvedených nežádoucích účinků byl prováděn pouze z poregistračního sledování.
6. Hladina glukosy v krvi nalačno ≥ 126 mg/100 ml (≥ 7,0 mmol/l) nebo ≥ 200 mg/100 ml (≥ 11,mmol/l) po jídle naměřená alespoň jednou.
7. Zvýšený výskyt dysfagie při podávání kvetiapinu ve srovnání s placebem byl pozorován pouze v
klinických studiích u bipolární deprese.

8. Zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % ve srovnání s výchozí tělesnou hmotností. Vyskytuje se zejména
v prvních týdnech léčby u dospělých.
9. Následující příznaky z vysazení léku byly nejčastěji pozorovány v krátkodobých placebem
kontrolovaných studiích v monoterapii, které hodnotily příznaky z vysazení: nespavost, nauzea, bolest
hlavy, průjem, zvracení, závratě a podrážděnost. Incidence těchto nežádoucích účinků významně
poklesla po 1 týdnu po vysazení léku.
10. Triglyceridy ≥ 200 mg/100 ml (≥ 2,258 mmol/l) (u pacientů ≥ 18 let) nebo ≥ 150 mg/100 ml (≥
1,694 mmol/l) (u pacientů < 18 let), naměřené alespoň jednou.
11. Cholesterol ≥ 240 mg/100 ml (≥ 6,2064 mmol/l) (u pacientů ≥ 18 let) a ≥ 200 mg/100 ml (≥ 5,mmol/l) (u pacientů < 18 let), naměřené alespoň jednou. Velmi často bylo pozorováno zvýšení LDL
cholesterolu na ≥ 30 mg/100 ml (≥ 0,769 mmol/l). Průměrná změna u pacientů, u kterých nastalo toto
zvýšení, byla 41,7 mg/100 ml (≥ 1,07 mmol/l).
12. Viz text níže.
13. Trombocyty ≤ 100 x 109/l naměřené alespoň jednou.
14. Na základě hlášení nežádoucích příhod z klinických studií nebyl zjištěn vztah mezi zvýšenými
hodnotami sérové kreatinfosfokinázy a neuroleptickým maligním syndromem.
15. Hodnoty prolaktinu (pacienti > 18 let): > 20 μg/l (> 869,56 pmol/l) u mužů; > 30 μg/l (> 1304,pmol/l) u žen, naměřené kdykoliv.
16. Může vést k pádům.
17. HDL cholesterol: < 40 mg/100 ml (1,025 mmol/l) u mužů; < 50 mg/100 ml (1,282 mmol/l) u žen
naměřené kdykoliv.
18. Výskyt pacientů, u kterých nastal posun intervalu QTc z < 450 ms na ≥ 450 ms s prodloužením ≥
30 ms. V placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem je průměrná změna a výskyt
pacientů s posunem na klinicky významnou úroveň podobná u kvetiapinu a placeba.
19. Posun z > 132 mmol/l na ≤ 132 mmol/l naměřený alespoň jednou.
20. Případy sebevražedných idealizací a sebevražedného chování byly hlášeny v průběhu léčby
kvetiapinem nebo krátce po přerušení léčby (viz body 4.4 a 5.1).
21. Viz bod 5.1.
22. Snížená hladina hemoglobinu < 13 g/100 ml (8,07 mmol/l) u mužů, < 12 g/100 ml (7,45 mmol/l) u
žen alespoň při jednom vyšetření byla nalezena u 11 % pacientů užívajících kvetiapin ve všech
klinických studiích včetně otevřené fáze. U těchto pacientů byla průměrná maximální hodnota snížení
hemoglobinu naměřená kdykoli -1,50 g/100 ml.
23. Tato hlášení se často vyskytovala v souvislosti s hlášením tachykardie, závratě, ortostatické
hypotenze a/nebo probíhajícího srdečního/respiračního onemocnění.
24. Na podkladě posunu od normálních hodnot na počátku studie až k potenciálně klinicky závažným
hodnotám kdykoliv ve všech studiích. Posun u celkového T4, volného T4, celkového T3 a volného T3 je
definován jako < 0,8krát dolní mez normálních hodnot (pmol/l) a posun u TSH > 5 mIU/l naměřené
kdykoliv.
25. Na podkladě zvýšené frekvence zvracení u starších pacientů (≥ 65 let).
26. Posun neutrofilů z počáteční hodnoty ≥ 1,5 x 109/l na < 0,5 x 109/l naměřené kdykoliv v průběhu
léčby u pacientů s těžkou neutropenií (< 0,5 x 109/l ) a infekcí v průběhu všech klinických studií s
kvetiapinem (viz bod 4.4).
27. Na základě posunu z normálních hodnot na hodnoty potenciálně klinicky závažné naměřené
kdykoliv po období stabilizace ve všech klinických studiích. Posun u eozinofilů je definován jako > x 109 buněk/l naměřený kdykoliv.
28. Na základě posunu z normálních hodnot na potenciálně klinicky závažné hodnoty naměřené
kdykoliv v období po stabilizaci v průběhu všech klinických studie. Posun hodnot leukocytů je
definován jako < 3 x 109 buněk/l naměřený kdykoliv.
29. Na základě hlášení nežádoucí příhody metabolický syndrom ze všech klinických studií s
kvetiapinem.
30. V klinických studiích bylo u některých pacientů pozorováno zhoršení více než jednoho
metabolického parametru tělesná hmotnost, glukosa v krvi a lipidy (viz bod 4.4).
31. Viz bod 4.6.

32. Může se vyskytnout na počátku léčby a může být doprovázena hypotenzí a/nebo synkopou.
Frekvence je odvozena od hlášení bradykardie a příbuzných příhod ze všech klinických studiích s
kvetiapinem.
33. V souvislosti s léčbou kvetiapinem byly hlášeny těžké kožní nežádoucí účinky (SCAR) zahrnující
Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxickou epidermální nekrolýzu (TEN), polékovou vyrážku s
eosinofilií a systémovými příznaky (DRESS).
34. Na základě jedné retrospektivní epidemiologické studie bez randomizace.

Při podávání neuroleptik byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu, komorových arytmií,
náhlého nevysvětlitelného umrtí, srdeční zástavy a torsades de pointes a jsou považovány za účinky
třídy léčiv.
Pediatrická populace
U dětí a dospívajících je třeba předpokládat stejné nažádoucí účinky jako u dospělých. Následující
tabulka shrnuje nežádoucí účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících (10 až let) než u dospělých nebo nežádoucí účinky, které nebyly identifikovány u dospělých.


Tabulka 2 Nežádoucí účinky u dětí a dospívajících v souvislosti s léčbou kvetiapinem, které se
vyskytují s vyšší frekvencí než u dospělých nebo nebyly u dospělých pozorovány Frekvence
nežádoucích účinků jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně
časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000).
Třída orgánových systémů Velmi časté Časté
Endokrinní poruchy Zvýšení hladiny prolaktinu 1

Poruchy metabolismu a
výživy
Zvýšená chuť k jídlu

Poruchy nervového systému Extrapyramidové symptomy 3,4 Synkopa
Cévní poruchy Zvýšený krevní tlak
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy

Rinitida
Gastrointestinální poruchy Zvracení

Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace

Podrážděnost3
1. Hladiny prolaktinu (pacienti < 18 let): > 20 μg/l (> 869,56 pmol/l) u chlapců; > 26 μg/l (> 1130,pmol/l) u dívek naměřené kdykoliv. Méně než 1 % pacientů mělo vzestup hladin prolaktinu > μg/l.
2. Na základě posunů nad klinicky významné koncentrace (převzato podle kritérií „National Institutes
of Health“) nebo zvýšení > 20 mmHg pro systolický tlak nebo > 10 mmHg pro diastolický tlak
kdykoliv v průběhu dvou krátkodobých (3-6 týdnů) placebem kontrolovaných klinických studií u dětí
a dospívajících.
3. Poznámka: Frekvence odpovídá frekvencí u dospělých, ale může být spojena s jinými klinickými
důsledky u dětí a dospívajících ve srovnání s dospělými.
4. Viz bod 5.1.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Hlášené známky a příznaky předávkování obecně odpovídají vystupňovanému známému
farmakologickému účinku léčivé látky, tj. ospalost a sedace, tachykardie a hypotenze a anticholinergní
účinky.
Předávkování může vést k prodloužení QT intervalu, epileptickým záchvatům, statusu epilepticus,
rabdomyolýze, respirační depresi, retenci moče, zmatenosti, deliriumu a/nebo agitovanosti, komatu a
smrti.
Pacientům se závažným základním srdečním onemocněním hrozí větší riziko projevů z předávkování
(viz bod 4.4 Ortostatická hypotenze).
Léčba předávkování
Kvetiapin nemá specifické antidotum. V případě těžké intoxikace je třeba zvážit možnost současné
intoxikace několika látkami a doporučuje se léčba na jednotce intenzivní péče, včetně zajištění
průchodnosti dýchacích cest, zabezpečení dostatečné ventilace a přísunu kyslíku, a dále pravidelné
sledování a podpora kardiovaskulárního systému.
Podle literárních zdrojů mohou být agitovaní pacienti v deliriu a s jasným cholinergním syndromem
léčeni fyzostigminem, 1-2 mg (za kontinuálního monitorování EKG). Nejde o standardně
doporučovanou léčbu vzhledem k potenciálně negativnímu vlivu fyzostigminu na vedení převodního
systému srdce. Fyzostigmin lze použít, pokud nejsou přítomny odchylky EKG. Fyzostigmin nelze
použít v případě arytmie, jakékoliv srdeční blokády nebo rozšíření komplexu QRS.
Ačkoliv dosud nebyla studována prevence absorpce při předávkování, může být při vážné intoxikaci
indikován výplach žaludku, provedený pokud možno do jedné hodiny po požití. Je třeba zvážit podání
aktivního uhlí.
Refrakterní hypotenzi v případech předávkování kvetiapinem je třeba léčit vhodným způsobem, např.
intravenózním podáním tekutin a/nebo sympatomimetik. Nejsou vhodné adrenalin a dopamin, neboť
stimulace beta receptorů může zhoršovat hypotenzi při současné blokádě alfa receptorů kvetiapinem.
V případě předávkování kvetiapinem v lékové formě s prodlouženým uvolňováním dochází ke
zpoždění maxima sedace, maxima tachykardie a k prodloužení zotavovací fáze ve srovnání s lékovou
formou s okamžitým uvolňováním kvetiapinu.
V případě předávkování kvetiapinem v lékové formě s prodlouženým uvolňováním byla hlášena
tvorba bezoárů v žaludku a doporučuje se provést vhodné diagnostické zobrazení za účelem správné
péče o pacienta. Rutinní výplach žaludku nemusí být při odstraňování bezoáru účinný kvůli lepkavé
konzistenci hmoty.

V některých případech bylo úspěšně provedeno endoskopické odstranění farmakobezoáru.

Lékařský dohled a sledování životních funkcí musí pokračovat až do zotavení pacienta.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antipsychotika, diazepiny, oxazepiny a thiazepiny.
ATC kód: N05AH04.
Mechanismus účinku

Kvetiapin je atypické antipsychotikum. Kvetiapin a norkvetiapin, jeho aktivní metabolit v lidské
plazmě, intereagují s celou řadou receptorů pro neurotransmitery. Kvetiapin a norkvetiapin mají
afinitu k serotoninovým (5HT2) a dopaminovým D1 a D2 receptorům v mozku. Tato kombinace
receptorového antagonismu s vyšší selektivitou pro 5HT2 oproti D2 receptorům, má u kvetiapinu v
tabletách s prodlouženým uvolňováním přispívat k jeho klinickým antipsychotickým účinkům a nízké
pravděpodobnosti výskytu extrapyramidových příznaků (EPS) ve srovnání s typickými antipsychotiky.
Kvetiapin a norkvetiapin nemají významnou afinitu k benzodiazepinovým receptorům, ale mají
vysokou afinitu k histaminovým a adrenergním alfa-1 receptorům a střední afinitu k adrenergním alfa-
receptorům. Kvetiapin nemá žádnou nebo má jen nízkou afinitu k muskarinovým receptorům,
zatímco norkvetiapin má střední až vysokou afinitu k několika muskarinovým receptorům, což může
vysvětlovat anticholinergní (muskarinové) účinky. Inhibice NET (norepinephrine transporter - NET)
norkvetiapinem a částečný agonismus na 5HT1A receptoru může přispívat k terapeutické účinnosti
kvetiapinu jako antidepresiva.
Farmakodynamické účinky
Kvetiapin prokázal účinek ve zkouškách, které se používají k testování antipsychotického účinku, jako
jsou např. podmíněná vyhýbavá odpověď. Kvetiapin potlačuje též účinky dopaminových agonistů, což
bylo prokázáno na základě behaviorálních hodnocení a elektrofyziologických měření. Kvetiapin
zvyšuje koncentraci metabolitů dopaminu, což je neurochemický ukazatel blokády D2 receptorů.
V předklinických testech určených k predikci EPS měl kvetiapin profil atypického antipsychotika,
který se liší od profilu typických antipsychotik. Po dlouhodobém podávání kvetiapinu nevzniká
supersenzitivita dopaminových D2 receptorů. Při užití dávek dostatečně blokujících D2 receptory
dochází jen k málo vyjádřené katalepsii. Kvetiapin má při dlouhodobém podávání selektivní účinek na
limbický system tím, že vyvolává depolarizační blokádu mesolimbických, ale nikoliv nigrostriatálních
dopaminových neuronů. Při akutním a chronickém podávání opicím rodu Cebus po předchozí
senzibilizaci haloperidolem nebo bez senzibilizace vykazuje kvetiapin minimální pohotovost k
dystonickým reakcím (viz bod 4.8).
Klinická účinnost
Schizofrenie
Účinnost kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním při léčbě pacientů, kteří splňovali kritéria DSM-IV
pro schizofrenii, byla prokázána v klinické studii kontrolované placebem, trvající 6 týdnů, a dále v
klinické studii kontrolované aktivní léčbou hodnotící změnu léčby z tablet s okamžitým uvolňováním
na tablety s prodlouženým uvolňováním u ambulantních pacientů se stabilizovanou schizofrenií.
Primárním cílovým parametrem v placebem kontrolované klinické studii byla změna celkového skóre
ve škále PANSS mezi hodnotou na počátku a na konci léčby. Kvetiapin s prodlouženým uvolňováním
v dávkách 400 mg denně, 600 mg denně a 800 mg denně prokázal statisticky významné zlepšení
psychotických symptomů ve srovnání s placebem. Účinek po dávkách 600 mg a 800 mg byl větší než
po dávce 400 mg.
V 6týdenní studii hodnotící změnu léčby kontrolované aktivní léčbou bylo primárním cílovým
parametrem účinnosti zjistit podíl pacientů, kde nebylo dosaženo účinku, tj. pacientů, kteří přerušili
léčbu v důsledku neúčinnosti léčby nebo jejichž skóre ve škále PANSS se zvýšilo o 20 % a více od
randomizace do kterékoliv další návštěvy. U pacientů stabilizovaných na kvetiapinu s okamžitým
uvolňováním v dávce 400 až 800 mg denně byla účinnost zachována i po převedení na ekvivalentní
denní dávku kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním podávanou jednou denně.
V dlouhodobé studii u pacientů se stabilní schizofrenií, kterým byla podávána udržovací dávka
kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním po dobu 16 týdnů, byl kvetiapin s prodlouženým
uvolňováním účinnější než placebo při hodnocení prevence relapsů. Odhadované riziko relapsu po
šesti měsících léčby bylo 14,3 % ve skupině s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním a 68,2 % ve
skupině s placebem. Průměrná podávaná dávka byla 669 mg. S léčbou kvetiapinem s prodlouženým
uvolňováním po dobu až 9 měsíců (medián 7 měsíců) nebyla spojena žádná další bezpečnostní rizika.
Zejména se jedná o nežádoucí účinky EPS a nárůst tělesné hmotnosti, které neměly rostoucí tendenci s
prodloužením léčby.

Bipolární porucha
Ve dvou klinických studiích monoterapie při léčbě středně závažné až závažné manické epizody
vykázal kvetiapin vyšší účinnost než placebo ve snížení manických symptomů ve 3. a 12. týdnu.
Účinnost kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním byla dále demonstrována ve srovnání s placebem v
další 3týdenní studii. Kvetiapin s prodlouženým uvolňováním byl podáván v dávkovém rozmezí až 800 mg/den a průměrná dávka byla asi 600 mg/den. Údaje o podávání kvetiapinu s prodlouženým
uvolňováním v kombinaci s divalproexem nebo lithiem u akutní středně závažné až závažné manické
epizody v týdnu 3 a 6 jsou omezené, avšak kombinovaná léčba je dobře tolerována. Údaje ukazují na
aditivní účinek 3. týden léčby. Druhá studie nepotvrdila aditivní účinek 6. týden léčby.
V klinické studii u pacientů s depresivní epizodou u bipolární poruchy typu I nebo II prokázal
kvetiapin s prodlouženým uvolňováním v dávce 300 mg/den vyšší účinnost než placebo ve snížení
celkového skóre podle MADRS.
Ve 4 dalších klinických studiích o délce 8 týdnů, které zahrnovaly pacienty se středně těžkou až
těžkou depresivní epizodou (v rámci bipolární poruchy typu I nebo II), byl kvetiapin s okamžitým
uvolňováním v dávkách 300 a 600 mg/den významně účinnější než placebo v cílových parametrech:
průměrné snížení skóre MADRS a v odpovědi definované jako alespoň 50% zlepšení celkového skóre
MADRS oproti výchozí hodnotě. V průběhu krátkodobého hodnocení nebyl pozorován dodatečný
efekt dávky 600 mg/den oproti dávce 300 mg/den.
V dlouhodobých klinických studiích, které byly pokračováním dvou z výše zmíněných studií u
pacientů s depresivní epizodou, kteří reagovali na podávání kvetiapinu s okamžitým uvolňováním v
dávce 300 mg nebo 600 mg, byla prokázána dlouhodobá účinnost kvetiapinu (oproti placebu) na
depresivní symptomy, nikoliv však na manické symptomy.
Ve dvou klinických studiích zaměřených na prevenci rekurence a hodnotících kvetiapin v kombinaci
se stabilizátory nálady u pacientů s manickou, depresivní nebo smíšenou epizodou byla kombinace s
kvetiapinem účinnější než monoterapie stabilizátory nálady v prodloužení času do rekurence jakékoliv
epizody (manické, smíšené nebo depresivní). Kvetiapin byl podáván dvakrát denně v celkové dávce
400 mg až 800 mg v kombinaci s lithiem nebo valproátem.
V 6týdenní randomizované studii s lithiem a kvetiapinem v tabletách s prodlouženým uvolňováním
v porovnání s placebem a kvetiapinem v tabletách s prodlouženým uvolňováním u dospělých s akutní
mánií byl rozdíl průměrného zlepšení YMRS mezi skupinou s přidaným lithiem a skupinou
s přidaným placebem 2,8 bodů a rozdíl podílu respondérů vyjádřený v procentech (definovaný jako
50% zlepšení YMRS v porovnání s výchozí hodnotou) byl 11 % (79 % ve skupině s přidaným lithiem
oproti 68 % ve skupině s přidaným placebem).
V jedné dlouhodobé studii (až 2 roky léčby) hodnotící prevenci rekurence (recidivy) u pacientů s
manickou, depresivní nebo smíšenou epizodou byl kvetiapin účinnější než placebo v prodloužení doby
do objevení se jakékoliv epizody (manické, smíšené nebo depresivní) u pacientů s bipolární poruchou
typu I. Počet pacientů s výskytem epizody byl ve skupině s kvetiapinem 91 (22,5 %), ve skupině s
placebem 208 (51,5 %) a ve skupině s lithiem 95 (26,1 %). U pacientů, kteří odpovídali na léčbu
kvetiapinem, při srovnání pokračování léčby kvetiapinem ve srovnání s převedením na lithium,
výsledky ukazují, že převod na lithium nevede k prodloužení doby do rekurence příhody.
Depresivní epizody v rámci depresivní poruchy (MDD)
Ve dvou krátkodobých (6týdenní) klinických studiích byli zařazeni pacienti, kteří neodpovídali
adekvátně na alespoň jednu antidepresivní léčbu. Kvetiapin s prodlouženým uvolňováním podávaný
v dávkách 150 mg a 300 mg jako přídavná léčba ke stávající antidepresivní léčbě (amitriptylin,
bupropion, citalopram, duloxetin, escitalopram, fluoxetin, paroxetin, sertralin nebo venlafaxin)
prokázal vyšší účinnost než samotná léčba antidepresivy ve snižování symptomů deprese měřenou
jako zlepšení celkového skóre podle MADRS (průměrná změna LS oproti placebu 2-3,3 bodu).
Dlouhodobá účinnost a bezpečnost u pacientů s depresivní poruchou (MDD) nebyla v uspořádání
přídavné léčby hodnocena, avšak u dospělých pacientů byla hodnocena dlouhodobá účinnost a
bezpečnost v monoterapii (viz níže).

Následující studie byly provedeny s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním v monoterapii, avšak
kvetiapin s prodlouženým uvolňováním je indikován pouze jako přídavná léčba.
Ve třech ze čtyř klinických krátkodobých (až 8 týdnů) studií s kvetiapinem s prodlouženým
uvolňováním v monoterapii u pacientů s depresivní nemocí prokázal kvetiapin s prodlouženým
uvolňováním v dávkách 50 mg, 150 mg a 300 mg/den vyšší účinnost než placebo ve snižování
depresivních symptomů měřeném jako zlepšení celkového skóre u pacientů s depresivní nemocí ve
škále podle Montgomery-Asberg Depression Rating Scale (MADRS) (průměrná změna LS oproti
placebu o 2-4 body).
V klinické studii monoterapie zaměřené na prevenci relapsu byli pacienti s depresivní epizodou
stabilizováni v otevřené fázi studie s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním po dobu alespoň týdnů a dále randomizováni do skupiny, které byl podáván kvetiapin s prodlouženým uvolňováním
jednou denně nebo placebo po dobu až 52 týdnů. Průměrná dávka kvetiapinu s prodlouženým
uvolňováním v průběhu randomizované fáze studie byla 177 mg/den. Výskyt relapsu byl 14,2 % u
pacientů léčených kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním a 34,4 % u pacientů, kterým bylo
podáváno placebo.
V krátkodobé 9týdenní studii s flexibilním dávkováním v rozmezí 50 mg až 300 mg denně u starších
pacientů bez demence (ve věku 66 až 89 let) s depresivní poruchou, prokázal kvetiapin
s prodlouženým uvolňováním vyšší účinnost než placebo ve snižování depresivních symptomů podle
celkového zlepšení skóre ve škále MADRS (průměrná změna LS oproti placebu -7,54). V této studii
dostávali pacienti randomizovaní do skupiny s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním 50 mg/den
1. až 3. den, dávka mohla být zvýšena na 100 mg/den 4. den, 150 mg/den 8. den a následně až na mg/den v závislosti na klinické odpovědi a snášenlivosti. Průměrná dávka kvetiapinu s prodlouženým
uvolňováním byla 160 mg/den. Snášenlivost kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním jednou denně,
byla až na výskyt extrapyramidových symptomů (viz bod 4.8 a "Klinická bezpečnost" níže) u starších
pacientů srovnatelná se snášenlivostí pozorovanou u jiných dospělých (18-65 let). Podíl pacientů
starších než 75 let byl 19 %.
Klinická bezpečnost
V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u schizofrenie a bipolární manie byl
celkový výskyt extrapyramidových symptomů podobný jako u placeba (schizofrenie: 7,8 % pro
kvetiapin a 8,0 % pro placebo; bipolární manie: 11,2 % pro kvetiapin a 11,4 % pro placebo).
U pacientů, kterým byl v krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u depresivní
poruchy (MDD) a bipolární deprese podáván kvetiapin byl ve srovnání s placebem pozorován vyšší
výskyt extrapyramidových symptomů. V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích
u bipolární deprese byl celkový výskyt extrapyramidových symptomů 8,9 % pro kvetiapin a 3,8 % pro
placebo. V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích v monoterapii u depresivní
poruchy byl celkový výskyt extrapyramidových symptomů 5,4 % pro kvetiapin s prodlouženým
uvolňováním a 3,2 % pro placebo. V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích v
monoterapii u starších pacientů s depresivní poruchou byl celkový výskyt extrapyramidových
symptomů 9,0 % pro kvetiapin s prodlouženým uvolňováním a 2,3 % pro placebo. Výskyt
jednotlivých nežádoucích příhod (např. akatizie, extrapyramidové poruchy, třes, dyskineze, dystonie,
neklid, samovolné svalové kontrakce, psychomotorická hyperaktivita a svalová ztuhlost) byl u
bipolární deprese i u depresivní choroby obecně nízký a nepřekročil 4% v žádné léčebné skupině.
V krátkodobých (rozmezí od 3 do 8 týdnů) placebem kontrolovaných klinických studiích s fixními
dávkami (50 mg/den až 800 mg/den) byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti u pacientů léčených
kvetiapinem 0,8 kg u denní dávky 50 mg až 1,4 kg u denní dávky 600 mg (s nižším přírůstkem u denní
dávky 800 mg) ve srovnání s 0,2 kg u pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Podíl pacientů ve
skupině léčené kvetiapinem s ≥ 7% přírůstkem tělesné hmotnosti kolísal od 5,3 % u denní dávky mg do 15,5 % u denní dávky 400 mg (s nižším přírůstkem u denních dávek 600 mg a 800 mg) ve
srovnání s 3,7 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo.
6týdenní randomizovaná studie s lithiem a kvetiapinem v tabletách s prodlouženým uvolňováním
v porovnání s placebem a kvetiapinem v tabletách s prodlouženým uvolňováním u dospělých s akutní
mánií prokázala, že kombinace kvetiapinu v tabletách s prodlouženým uvolňováním s lithiem vede

k většímu výskytu nežádoucích příhod (63 % oproti 43 % u kvetiapinu v tabletách s prodlouženým
uvolňováním v kombinaci s placebem). Výsledky hodnocení bezpečnosti ukázaly vyšší incidenci
extrapyramidových příznaků hlášených u 16,8 % pacientů ve skupině s přidanými lithiem a 6,6 % ve
skupině s přidaným placebem, přičemž většina zahrnovala třes, hlášený u 15,6 % pacientů ve skupině
s přidaným lithiem a 4,9 % ve skupině s přidaným placebem. Incidence somnolence byla vyšší u
skupiny s kvetiapinem v tabletách s prodlouženým uvolňováním s přidaným lithiem (12,7 %)
v porovnání se skupinou s kvetiapinem v tabletách s prodlouženým uvolňováním s přidaným
placebem (5,5 %). Navíc vyšší procento pacientů léčených ve skupině s přidaným lithiem (8,0 %)
zaznamenalo nárůst tělesné hmotnosti (≥ 7 %) na konci léčby v porovnání s pacienty ve skupině
s přidaným placebem (4,7 %).
Dlouhodobější klinické studie k prevenci relapsu zahrnovaly otevřenou fázi studie (v rozmezí od 4 do
36 týdnů), v průběhu které byl pacientům podáván kvetiapin, následovanou randomizovanou fází v
průběhu, které byli pacienti randomizováni do větve s kvetiapinem nebo placebem. U pacientů, kteří
byli randomizováni do větve s kvetiapinem, byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti v průběhu otevřené
fáze 2,56 kg, resp. 3,22 kg 48. týden randomizované fáze ve srovnání s tělesnou hmotností na počátku
otevřené fáze. U pacientů, kteří byli randomizováni do větve s placebem, byl průměrný nárůst tělesné
hmotnosti v průběhu otevřené fáze 2,39 kg, resp. 0,89 kg 48. týden randomizované fáze ve srovnání s
tělesnou hmotností na počátku otevřené fáze.
V placebem kontrolovaných klinických studiích u starších pacientů s psychózou související s demencí
nebyl výskyt cerebrovaskulárních nežádoucích příhod na 100 paciento-roků vyšší u pacientů léčených
kvetiapinem ve srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo.
Ve všech krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích v monoterapii u pacientů s
výchozí hodnotou počtu neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l byl výskyt alespoň jednoho měření < 1,5 x 109/l 1,9 %
u pacientů léčených kvetiapinem a 1,5 % u pacientů na placebu. Výskyt posunu hodnot na > 0,5 až
< 1,0 x 109/l byl (0,2 %) u pacientů léčených kvetiapinem stejně jako u pacientů léčených placebem.
Ve všech klinických studiích (placebem kontrolovaných, otevřených klinických studiích s aktivním
komparátorem) u pacientů s výchozí hodnotou počtu neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l byl výskyt alespoň
jednoho posunu měření na < 1,5 x 109/l 2,9 % a na < 0,5 x 109/l 0,21 % u pacientů léčených
kvetiapinem.
Lečba kvetiapinem je spojována se snížením hladin hormonů štítné žlázy v závislosti na dávce. Výskyt
posunů TSH byl 3,2 % pro kvetiapin ve srovnání s 2,7 % u placeba. Výskyt potenciálně klinicky
významných posunů T3 nebo T4 a TSH byl v těchto studiích vzácný, a pozorované změny v hladinách
hormonů štítné žlázy nebyly spojeny s klinicky významnou hypotyreózou. Snížení celkového a
volného T4 dosáhlo maxima během prvních 6 týdnů léčby kvetiapinem. Při dlouhodobé léčbě
k dalšímu snížení nedošlo. U 2/3 případů bylo ukončení léčby kvetiapinem spojeno s vymizením
účinku na celkový a volný T4, bez ohledu na délku léčby.
Katarakta/neprůhlednost čočky
V klinické studii zjišťující kataraktogenní potenciál kvetiapinu (v dávce 200 – 800 mg/den) ve
srovnání s risperidonem (v dávce 2 – 8 mg/den) u pacientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou,
nebyl, u pacientů exponovaných léčbě nejméně 21 měsíců, výskyt zvýšeného stupně opacity čočky u
kvetiapinu (4 %) vyšší než u risperidonu (10 %).
Pediatrická populace
Klinická účinnost
Účinnost a bezpečnost kvetiapinu byla studována ve 3týdenní placebem kontrolované studii při léčbě
mánie (n=284 pacientů z USA, ve věku 10 až 17 let). Asi 45 % populace pacientů mělo další diagnózu
ADHD. Dále byla provedena 6týdenní placebem kontrolovaná studie u pacientů se schizofrenií
(n=222, věk 13 až 17 let). V obou studiích byli vyřazeni pacienti, kteří neodpovídali na kvetiapin.
Léčba kvetiapinem byla zahájena dávkou 50 mg/den, druhý den byla zvýšena na 100 mg/den a dále
byla dávka titrována na cílovou dávku (manie 400 - 600 mg/den; schizofrenie 400 - 800 mg/den)
vzestupně po 100 mg/den a podávána ve dvou nebo třech rozdělených denních dávkách.

Ve studii s mánií byl rozdíl průměrné změny LS od výchozí hodnoty v celkovém skóre YMRS
(aktivní léčba minus placebo) -5,21 pro kvetiapin v dávce 400 mg/den a -6,56 pro kvetiapin v dávce
600 mg/den. Podíl pacientů odpovídajích na léčbu (zlepšení YMRS ≥ 50 %) byl 64 % pro kvetiapin
400 mg/den, 58 % pro 600 mg/den a 37 % pro placebo.
Ve studii se schizofrenií byl rozdíl průměrné změny LS od vychozí hodnoty v celkovém skóre PANSS
(aktivní léčba minus placebo) - 8,16 pro kvetiapin v dávce 400 mg/den a -9,29 pro kvetiapin v dávce
800 mg/den. Ani režim s nízkou dávkou (400 mg/den), ani vysokou dávkou kvetiapinu nebyl lepší než
placebo s ohledem na podíl pacientů, kteří dosáhli odpovědi definované jako pokles o ≥ 30 % oproti
výchozí hodnotě v celkovém skóre PANNS. Vyšší dávky měly za následek číselně nižší podíl
odpovídajících na léčbu jak u mánie, tak u schizofrenie.
Ve třetí krátkodobé placebem kontrolované klinické studii s kvetiapinem v tabletách s prodlouženým
uvolňováním v monoterapii u dětí a dospívajících pacientů (10-17 let) s bipolární depresí, nebyla
účinnost prokázána.
Nejsou k dispozici údaje o udržovací léčbě či o prevenci rekurence v této věkové kategorii.
Klinická bezpečnost
V krátkodobých klinických hodnoceních s kvetiapinem popsaných výše byla míra EPS v aktivním
rameni oproti placebu 12,9 % oproti 5,3 % v klinickém hodnocení schizofrenie, 3,6 % oproti 1,1 %
v klinickém hodnocení bipolární mánie a 1,1 % oproti 0 % v klinickém hodnocení bipolární deprese.
Míra nárůstu tělesné hmotnosti o ≥ 7 % proti výchozí tělesné hmotnosti v aktivním rameni oproti
placebu byla 17 % ve srovnání s 2,5 % v klinickém hodnocení schizofrenie a bipolární mánie a 12,5 %
oproti 6 % v klinickém hodnocení bipolární deprese. Míra výskytu příhod souvisejících se
sebevraždou v aktivním rameni oproti placebu byla 1,4 % oproti 1,3 % v klinickém hodnocení
schizofrenie, 1,0 % oproti 0 % v klinickém hodnocení bipolární mánie a 1,1 % oproti 0 % v klinickém
hodnocení bipolární deprese. Během prodloužené fáze sledování po léčbě v rámci klinického
hodnocení bipolární deprese došlo k výskytu dvou dalších příhod souvisejících se sebevraždou u dvou
pacientů; jeden z pacientů užíval v době výskytu příhody kvetiapin.
Dlouhodobá bezpečnost
26týdenní otevřené fáze akutních studií (n=380 pacientů) s kvetiapinem dávkovaným flexibilně v
rozmezí 400-800 mg/den poskytly další bezpečnostní informace. U dětí a dospívajících byl hlášen
vzestup krevního tlaku; zvýšená chuť k jídlu, extrapyramidové symptomy a zvýšení sérových hladin
prolaktinu bylo hlášeno s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících než u dospělých (viz body 4.4 a 4.8).
Z hlediska nárůstu tělesné hmotnosti, při korekci na normální růst v průběhu delší doby, byl vzestup
alespoň o 0,5 standardní odchylky od výchozí hodnoty (Body Mass Index, BMI) pokládán za klinicky
významnou změnu; 18,3 % pacientů léčených kvetiapinem po dobu alespoň 26 týdnů splnilo toto
kritérium.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Kvetiapin se po perorálním podání dobře vstřebává. Maximální plazmatické koncentrace kvetiapinu
po podání kvetiapinu v tabletách s prodlouženým uvolňováním je dosaženo asi 6 hodin po podání
(tmax). Maximální molární koncentrace aktivního metabolitu norkvetiapinu v ustáleném stavu dosahuje
35 % koncentrace kvetiapinu.
Farmakokinetika kvetiapinu a norkvetiapinu je lineární a přímo úměrná podané dávce pro dávky až
800 mg jednou denně. Plocha pod křivkou (AUC) pro kvetiapin v tabletách s prodlouženým
uvolňováním podávaný jednou denně je srovnatelná s příslušnými údaji pro kvetiapin s okamžitým
uvolňováním podávaný dvakrát denně, avšak maximální plazmatická koncentrace (Cmax) je v
ustáleném stavu o 13 % nižší. Při srovnání kvetiapinu v tabletách s prodlouženým uvolňováním a
kvetiapinu s okamžitým uvolňováním bylo zjištěno, že AUC norkvetiapinu je o 18 % nižší.
Ve studii zkoumající vliv složení stravy na biologickou dostupnost kvetiapinu bylo zjištěno, že potrava
s vysokým obsahem tuku statisticky významně zvyšuje Cmax a AUC pro kvetiapin v tabletách
s prodlouženým uvolňováním asi o 50 %, resp. 20 %. Není možné vyloučit, že potrava s vysokým

obsahem tuku může mít na biologickou dostupnost kvetiapinu ještě vyšší vliv. Lehká strava neměla
významný vliv na Cmax a AUC kvetiapinu. Kvetiapin v tabletách s prodlouženým uvolňováním se
doporučuje podávat jednou denně mimo jídlo.
Distribuce
Kvetiapin se přibližně z 83 % váže na plazmatické bílkoviny.
Biotransformace
Kvetiapin je metabolizován převážně v játrech, po podání radioaktivně značeného kvetiapinu bylo v
moči nebo stolici nalezeno méně než 5 % původní látky v nezměněné formě.
Výzkumy prováděné in vitro ukázaly, že hlavním enzymem, který se podílí na metabolismu
kvetiapinu zprostředkovaném cytochromem P450, je CYP3A4. Norkvetiapin je primárně tvořen a
eliminován cestou CYP3A4.
Kvetiapin a několik jeho metabolitů (včetně norkvetiapinu) jsou slabými inhibitory lidského
cytochromu P450 1A2, 2C9, 2C19, 2D6 a 3A4 in vitro, ale pouze v koncentracích 5-50krát vyšších
než jsou koncentrace dosahované u člověka při dávkování 300 až 800 mg/den. Na základě těchto
výsledků in vitro se zdá nepravděpodobné, že by současné podávání kvetiapinu a jiných léčiv vedlo ke
klinicky významné lékové inhibici metabolismu druhého léku zprostředkovaného cytochromem P450.
Z výsledků studií na zvířatech vyplývá, že kvetiapin může indukovat enzymy cytochromu P450, avšak
ve specifické interakční studii u psychotických pacientů nebylo po podání kvetiapinu zjištěno zvýšení
aktivity cytochromu P450.
Eliminace
Poločas eliminace kvetiapinu je asi 7 hodin a norkvetiapinu asi 12 hodin. Přibližně 73 % radioaktivně
značené látky se vyloučí močí a 21 % stolicí. V moči nebo stolici je možno nalézt méně než 5 %
původní látky v nezměněné formě. Průměrná molární frakce dávky volného kvetiapinu a aktivního
metabolitu norkvetiapinu je z méně než 5 % vyloučena močí.
Zvláštní populace
Pohlaví
Farmakokinetika kvetiapinu je stejná u mužů i u žen.
Starší pacienti
Průměrná clearance kvetiapinu u starších pacientů je asi o 30-50 % nižší než u pacientů ve věku 18-let.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U osob s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min/1,73 m2) je průměrná
clearance kvetiapinu asi o 25 % nižší, ale individuální hodnoty clearance mohou být v rozmezí hodnot
zdravých jedinců.
Pacienti s poruchou funkce jater
Průměrná plazmatická clearance kvetiapinu se snižuje o přibližně 25 % u pacientů se známou
poruchou funkce jater (stabilizovaná alkoholická jaterní cirhóza). Vzhledem k tomu, že kvetiapin je
metabolizován převážně v játrech, lze očekávat zvýšení plazmatických hladin léčiva u pacientů s
poruchou funkce jater. U těchto pacientů může být nutné snížit dávku (viz bod 4.2).
Pediatrická populace
Farmakokinetická data byla získána u 9 dětí ve věku 10-12 let a 12 dospívajících, kteří byli na
udržovací léčbě 400 kvetiapinu dvakrát denně. V rovnovážném stavu byly dávkově normalizované
plazmatické koncentrace mateřské látky kvetiapinu u dětí a dospívajících (10-17 let) všeobecně
podobné jako u dospělých, ačkoliv Cmax byla u dětí při horní hranici rozmezí pozorovaného u
dospělých. AUC a Cmax aktivního metabolitu, norkvetiapinu, byly vyšší, asi o 62 %, resp. 49 % u dětí
(10-12 let) a o 28 %, resp. 14 % u dospívajících (13-17 let) ve srovnání s dospělými.
Nejsou dostupné žádné informace pro kvetiapin v tabletách s prodlouženým uvolňováním u dětí a
dospívajících.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Byla provedena řada testů na genotoxicitu in vitro a in vivo a nebyl nalezen žádný důkaz genotoxicity
přípravku. U laboratorních zvířat při klinicky relevantních dávkách byly nalezeny následující
odchylky, které dosud nebyly potvrzeny v dlouhodobém klinickém hodnocení:
U potkanů byla pozorována pigmentace štítné žlázy, u opic rodu Cynomolgus byla zjištěna hypertrofie
folikulárních buněk štítné žlázy, snížení plazmatických hladin T3, snížení koncentrace hemoglobinu a
počtu červených a bílých krvinek, u psů byla nalezena opacita oční čočky a katarakta. Monitorování
klinických studií neodhalilo zákal oční čočky závislý na podávání léčiva (viz bod 5.1).
Ve studii na embryofetální toxicitu u králíků byl zvýšen výskyt karpální/tarzální flexury u plodů.
Tento účinek se objevil v přítomnosti zjevných účinků na samici, jako je snížený přírůstek tělesné
hmotnosti. Tyto účinky byly pozorovatelné při hodnotách expozice samice podobné nebo mírně vyšší
než je expozice dosahovaná u lidí při maximální terapeutické dávce. Relevance těchto nálezů pro
člověka není známa.
Ve studii fertility u laboratorních potkanů byla pozorována hraničně snížená samčí fertilita a falešná
březost, prodloužené období diestru, prodloužený nekoitální interval a snížená frekvence březosti.
Tyto účinky jsou dávány do souvislosti se zvýšenými hladinami prolaktinu a nejsou přímo relevantní
situaci u lidí, neboť existují mezidruhové rozdíly v hormonální kontrole reprodukce.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: monohydrát laktózy, hypromelóza, chlorid sodný, povidon K30, mastek, magnesium-
stearát (E572).
Potahová vrstva:
200 mg: potahová soustava opadry žlutá 03B52117: hypromelóza 6cP (E464), oxid titaničitý (E171),
makrogol 400 (E553b), žlutý oxid železitý (E172)
300 mg: potahová soustava opadry žlutá 03B82929: hypromelóza 6cP (E464), oxid titaničitý (E171),
makrogol 400 (E553b), žlutý oxid železitý (E172)
400 mg: potahová soustava opadry bílá 03B58900: hypromelóza 6cP (E464), oxid titaničitý (E171),
makrogol 400 (E553b)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento přípravek nevyžaduje speciální podmínky pro uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Přípravek Quetiapine Accord tablety s prodlouženým uvolňováním je balen v PVC/PVDC-Al blistru.
Velikosti balení: po 10, 30 ,50, 60 nebo 100 tabletách s prodlouženým uvolňováním v jednom balení.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
Všechen nepoužitý nebo odpadní materiál musí být zlikvidován v souladu s místními předpisy.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Accord Healthcare Polska Sp. z o.o.
ul. Taśmowa 7,
02-677, Varšava,
Polsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Quetiapine Accord 200 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 68/095/12-C
Quetiapine Accord 300 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 68/096/12-C
Quetiapine Accord 400 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 68/097/12-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 1. 2. Datum posledního prodloužení registrace: 16. 11. 10. DATUM REVIZE TEXTU
8. 12.