Telexer Interakce
 
Interakce transportérů
 Dabigatran-etexilát je substrátem efluxního transportéru P-gp. Očekává se, že současné podávání 
inhibitorů P-gp (viz tabulka 8) povede ke zvýšení plazmatických koncentrací dabigatranu. 
  
Pokud není jinak specificky popsáno, je při současném podávání dabigatranu se silnými inhibitory 
P-gp nutné pacienta pečlivě klinicky sledovat (se zřetelem na známky krvácení nebo anémie). Při 
kombinaci s některými inhibitory P-gp může být nutné snížení dávky (viz body 4.2, 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Tabulka 8: Interakce transportérů 
 
 
Inhibitory P-gp 
Současné použití je kontraindikováno (viz bod 4.3) 
Ketokonazol Po podání jedné dávky 400 mg ketokonazolu perorálně došlo ke zvýšení 
celkové hodnoty AUC0-∞ dabigatranu 2,38násobně a celkové hodnoty 
Cmax dabigatranu 2,35násobně, při opakovaném podávání 400 mg
ketokonazolu jednou denně perorálně byly tyto hodnoty zvýšeny 
2,53násobně, respektive 2,49násobně. 
Dronedaron Při současném podávání dabigatran-etexilátu a dronedaronu se zvýšily 
celkové hodnoty AUC0-∞ dabigatranu asi 2,4násobně a celkové hodnoty 
Cmax dabigatranu asi 2,3násobně, a to při opakovaném podávání dávky 
400 mg dronedaronu dvakrát denně, a asi 2,1násobně, respektive 
1,9násobně, po jedné dávce 400 mg. 
Itrakonazol, cyklosporin Z výsledků in vitro lze očekávat podobný účinek jako u ketokonazolu. 
Stránka 13 z 
Glekaprevir/pibrentasvir Bylo zjištěno, že při souběžném podávání dabigatran-etexilátu s fixní 
kombinací dávek inhibitorů P-gp glekapreviru/pibrentasviru se zvýšila 
expozice dabigatranu a může se zvýšit riziko krvácení. 
 
Současné použití není doporučeno
Takrolimus In vitro bylo zjištěno, že takrolimus má podobnou míru inhibičního 
účinku na P-gp, jaká byla pozorována u itrakonazolu a cyklosporinu. 
Dabigatran-etexilát nebyl klinicky studován společně s takrolimem. 
Omezená klinická data s dalším substrátem P-gp (everolimus) však 
naznačují, že inhibice P-gp takrolimem je slabší než inhibice pozorovaná 
u silných inhibitorů P-gp. 
 
Opatrnost je nutná v případě současného použití (viz body 4.2 a 4.4) 
Verapamil Při současném podávání dabigatran-etexilátu (150 mg) s verapamilem 
podávaným perorálně byly hodnoty Cmax a AUC dabigatranu zvýšeny, 
ale velikost této změny se liší v závislosti na načasování podání a lékové 
formě verapamilu (viz body 4.2 a 4.4). 
 
Největší zvýšení expozice dabigatranu bylo pozorováno s první dávkou 
verapamilu, lékové formy s okamžitým uvolňováním, podávaného jednu 
hodinu před podáním dabigatran-etexilátu (zvýšení hodnoty Cmax 
přibližně 2,8násobné a hodnoty AUC asi 2,5násobné). Účinek se 
postupně snižoval po podání lékové formy s prodlouženým 
uvolňováním (zvýšení hodnoty Cmax zhruba 1,9násobné a hodnoty AUC 
přibližně 1,7násobné) nebo po podání opakovaných dávek verapamilu 
(zvýšení hodnoty Cmax asi 1,6násobné a hodnoty AUC asi 1,5násobné). 
 
Nebyla pozorována významná interakce, pokud byl verapamil podáván 
hodiny po podání dabigatran-etexilátu (zvýšení hodnoty Cmax asi 
1,1násobné a hodnoty AUC asi 1,2násobné). Vysvětlením je úplná 
absorpce dabigatranu po 2 hodinách. 
Stránka 14 z 
Amiodaron Při současném podání dabigatran-etexilátu s jednorázovou dávkou 
600 mg amiodaronu podaného perorálně se rozsah a rychlost absorpce 
amiodaronu a jeho aktivního metabolitu DEA podstatně nezměnily. 
Hodnota AUC dabigatranu se zvýšila asi 1,6násobně, hodnota jeho Cmax 
asi 1,5násobně. S ohledem na dlouhý poločas amiodaronu může 
potenciál pro interakci přetrvávat týdny po vysazení amiodaronu (viz 
body 4.2 a 4.4). 
Chinidin Chinidin byl podáván v dávce 200 mg každou druhou hodinu až do 
celkové dávky 1 000 mg. Dabigatran-etexilát byl podáván dvakrát 
denně po tři za sebou následující dny, 3. den buď s chinidinem nebo bez 
něj. Při současném podávání s chinidinem se hodnota AUCτ,ss 
dabigatranu zvýšila v průměru 1,53násobně a hodnota Cmax,ss 
dabigatranu průměrně 1,56násobně (viz body 4.2 a 4.4). 
Klarithromycin Pokud byl klarithromycin (500 mg dvakrát denně) podáván společně 
s dabigatran-etexilátem zdravým dobrovolníkům, bylo pozorováno 
zvýšení hodnoty AUC přibližně 1,19násobné a hodnoty Cmax asi 
1,15násobné. 
Tikagrelor Pokud byla jedna dávka 75 mg dabigatran-etexilátu podána současně 
s nasycovací dávkou 180 mg tikagreloru, došlo ke zvýšení hodnoty 
AUC dabigatranu 1,73násobně a hodnoty Cmax 1,95násobně. Po podání 
vícenásobných dávek tikagreloru 90 mg dvakrát denně došlo ke zvýšení 
expozice dabigatranu 1,56násobně u Cmax a 1,46násobně u AUC. 
 
Současné podávání nasycovací dávky 180 mg tikagreloru a 110 mg 
dabigatran-etexilátu (v ustáleném stavu) zvýšilo hodnotu AUCτ,ss 
dabigatranu 1,49násobně a hodnotu Cmax,ss dabigatranu 1,65násobně ve 
srovnání s dabigatran-etexilátem podávaným samostatně. Pokud byla 
nasycovací dávka 180 mg tikagreloru podána 2 hodiny po podání dávky 
110 mg dabigatran-etexilátu (v ustáleném stavu), zvýšení hodnoty 
AUCτ,ss dabigatranu bylo sníženo 1,27násobně a hodnoty Cmax,ss 
dabigatranu 1,23násobně ve srovnání s dabigatran-etexilátem 
podávaným samostatně. Toto stupňované podávání se doporučuje pro 
zahájení podávání tikagreloru nasycovací dávkou. 
 
Současné podávání 90 mg tikagreloru dvakrát denně (udržovací dávka) 
se 110 mg dabigatran-etexilátu zvýšilo upravené hodnoty AUCτ,ss 
dabigatranu 1,26násobně a Cmax,ss dabigatranu 1,29násobně ve srovnání 
s dabigatran-etexilátem podávaným samostatně. 
Posakonazol Posakonazol také inhibuje P-gp do určité míry, ale nebyl klinicky 
studován. Při současném podávání dabigatran-etexilátu 
s posakonazolem je nutná opatrnost. 
 
Induktory P-gp 
 
Současnému použití je třeba se vyhnout
Stránka 15 z 
Např. rifampicin, 
třezalka tečkovaná 
(Hypericum perforatum), 
karbamazepin nebo 
fenytoin 
Očekává se, že současné podávání bude mít za následek snížené
koncentrace dabigatranu. 
 
Předcházející podávání rifampicinu jako zkušebního induktoru v dávce 
600 mg jednou denně po dobu 7 dní snížilo celkovou vrcholovou 
koncentraci dabigatranu o 65,5 % a celkovou expozici dabigatranu 
o 67 %. Do 7. dne po ukončení léčby rifampicinem se indukční efekt 
oslabil, a v důsledku toho se expozice dabigatranu blížila referenční 
hodnotě. Po dalších 7 dnech nebyl pozorován žádný další nárůst 
biologické dostupnosti. 
 
Inhibitory proteázy, jako je ritonavir 
Současné použití není doporučeno
Např. ritonavir a jeho 
kombinace s jinými 
inhibitory proteázy 
Mají vliv na P-gp (inhibiční nebo indukční). Nebyly hodnoceny, a proto 
se jejich současné podávání s dabigatran-etexilátem nedoporučuje. 
 
Substrát P-gp
Digoxin Ve studii provedené u 24 zdravých jedinců byl dabigatran-etexilát 
podáván s digoxinem. Nebyly zjištěny žádné změny expozice digoxinu 
a žádné klinicky relevantní změny expozice dabigatranu. 
 Antikoagulancia a protidestičkové léčivé přípravky 
 Nejsou žádné nebo jen omezené zkušenosti s následujícími léčivými přípravky, které mohou zvýšit 
riziko krvácení při jejich souběžném podávání s dabigatran-etexilátem: antikoagulancia, jako je 
nefrakcionovaný heparin (UFH), nízkomolekulární hepariny (LMWH) a deriváty heparinu 
(fondaparinux, desirudin), trombolytika a antagonisté vitaminu K, rivaroxaban nebo jiná perorální 
antikoagulancia (viz bod 4.3) a protidestičkové léčivé přípravky, jako jsou antagonisté receptoru 
GPIIb/IIIa, tiklopidin, prasugrel, tikagrelor, dextran a sulfinpyrazon (viz bod 4.4). 
 
Z údajů získaných ze studie fáze III RE-LY (viz bod 5.1) bylo pozorováno, že souběžná léčba 
dalšími perorálními nebo parenterálními antikoagulancii zvyšuje míru výskytu závažných 
krvácivých příhod jak u dabigatran-etexilátu, tak u warfarinu přibližně 2,5násobně, zejména v 
souvislosti se situacemi, kdy se pacient převádí z jednoho antikoagulans na druhé (viz bod 4.3). 
Souběžná léčba protidestičkovými léky, ASA nebo klopidogrelem dále přibližně zdvojnásobila 
míru výskytu závažných krvácivých příhod jak u dabigatran-etexilátu, tak u warfarinu (viz bod 4.4). 
 
UFH lze podávat v dávkách nutných k udržení průchodnosti centrálního žilního nebo arteriálního 
katétru nebo během katetrizační ablace u fibrilace síní (viz bod 4.3). 
  
Stránka 16 z 
Tabulka 9: Interakce s antikoagulancii a protidestičkovými léčivými přípravky 
 
NSAID Bylo prokázáno, že podávání NSAID ke krátkodobé analgezii není spojeno se 
zvýšeným rizikem krvácení při společném podávání s dabigatran-etexilátem. 
Při dlouhodobém podávání ve studii RE-LY NSAID zvýšily riziko krvácení 
přibližně o 50 % u dabigatran-etexilátu i warfarinu. 
Klopidogrel U zdravých mladých dobrovolníků mužského pohlaví nevedlo současné 
podávání dabigatran-etexilátu a klopidogrelu k žádnému dalšímu prodloužení 
časů kapilárního krvácení v porovnání s monoterapií klopidogrelem. Vedle 
toho zůstaly hodnoty AUC,ss a Cmax,ss dabigatranu a koagulační parametry 
účinku dabigatranu či inhibice agregace trombocytů jako ukazatel účinku 
klopidogrelu v podstatě beze změny při srovnání kombinované léčby 
s odpovídajícími monoterapiemi. Při nasycovací dávce 300 mg nebo 600 mg 
klopidogrelu se hodnoty AUC,ss a Cmax,ss dabigatranu zvýšily asi o 30-40 % (viz 
bod 4.4). 
ASA Současné podávání ASA a 150 mg dabigatran-etexilátu dvakrát denně může 
zvýšit riziko jakéhokoliv krvácení z 12 % na 18 %, respektive 24 %, při 
podávání 81 mg, respektive 325 mg ASA (viz bod 4.4). 
Nízkomolekulární 
hepariny
Současné podávání nízkomolekulárních heparinů, jako je enoxaparin, 
s dabigatran-etexilátem nebylo specificky hodnoceno. Po převodu z 3 dny 
trvajícího podávání enoxaparinu s.c. v dávce 40 mg jednou denně byla 
expozice dabigatranu 24 hodin po poslední dávce enoxaparinu lehce nižší než 
expozice po podávání dabigatran-etexilátu samotného (po jedné dávce 
220 mg). Vyšší anti-FXa/FIIa aktivita byla pozorována po podání 
dabigatran-etexilátu s předléčením enoxaparinem v porovnání s léčbou 
dabigatran-etexilátem samotným. Má se za to, že jde o následek léčby 
enoxaparinem, a není to považováno za klinicky relevantní. Jiné testy 
koagulace ve vztahu k dabigatranu se předléčením enoxaparinem významně 
nezměnily. 
 
Další interakce
 Tabulka 10: Další interakce 
 
 
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo selektivní inhibitory zpětného 
vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) 
SSRI, SNRI SSRI a SNRI zvyšovaly riziko krvácení ve všech léčebných skupinách studie 
RE-LY. 
 
Látky ovlivňující žaludeční pH
Pantoprazol Při současném podávání přípravku Telexer s pantoprazolem bylo pozorováno 
přibližně 30% snížení hodnoty AUC dabigatranu. Spolu s přípravkem Telexer 
byly v klinických hodnoceních podávány vedle pantoprazolu i jiné inhibitory 
protonové pumpy (PPI) a nezdá se, že by současné podávání PPI snižovalo 
účinnost přípravku Telexer. 
Ranitidin Současné podávání dabigatran-etexilátu s ranitidinem nemělo žádný klinicky 
relevantní účinek na rozsah absorpce dabigatranu. 
 
Interakce spojené s dabigatran-etexilátem a metabolickým profilem dabigatranu 
 Dabigatran-etexilát ani dabigatran nejsou metabolizovány v systému cytochromu P450 a in 
vitro nemají žádný účinek na enzymy lidského cytochromu P450. Proto u dabigatranu 
Stránka 17 z 
nejsou předpokládány související lékové interakce. 
  
Pediatrická populace
 Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.