Xados Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické vlastnosti bilastinu byly hodnoceny u lékové formy tablety.
U zdravých dobrovolníků byly provedeny dvě farmakokinetické studie s cílem porovnat bilastin
o síle 20 mg ve formě tablet dispergovatelných v ústech a bilastin o síle 20 mg ve formě tablet,
které prokázaly bioekvivalenci těchto dvou lékových forem.

Absorpce
Po perorálním podání se bilastin rychle absorbuje, přičemž čas pro dosažení maximální
plazmatické koncentrace je přibližně 1,3 hodiny. Kumulace nebyla pozorována. Průměrná
hodnota biologické dostupnosti bilastinu po perorálním podání je 61 %.

Distribuce
Studie in vitro a in vivo ukázaly, že bilastin je substrátem pro P-glykoprotein (viz bod 4.5,
Interakce s ketokonazolem, erythromycinem a diltiazemem) a OATP (viz bod 4.5 Interakce
s grapefruitovou šťávou). Nezdá se, že by byl bilastin substrátem transportérů BCRP nebo
renálních transportních proteinů OCT2, OAT1 a OAT3. Na základě in vitro studií se očekává, že
bilastin neinhibuje následující transportéry v systémové cirkulaci: P-glykoprotein, MRP2, BCRP,
BSEP, OATP1B1, OATP1B3, OATP2B1, OAT1, OAT3, OCT1, OCT2 a NTCP. Byla
pozorována pouze mírná inhibice P-glykoproteinu, OATP2B1 a OCT1, přičemž stanovená
hodnota IC50 ≥ 300 μM byla mnohem vyšší než vypočtená klinická plazmatická Cmax, a proto
nejsou tyto interakce považovány za klinicky relevantní. Na základě těchto výsledků však nemůže
být vyloučena inhibice transportérů přítomných ve střevní sliznici bilastinem, např. P-
glykoproteinu.
V terapeutických dávkách je bilastin vázán na plazmatické proteiny z 84–90 %.

Biotransformace
Bilastin ve studiích in vitro neindukuje ani neinhibuje aktivitu izoenzymů CYP450.

Eliminace
Ve studii hmotnostní rovnováhy (mass balance) u zdravých dospělých dobrovolníků po podání
jedné dávky 20 mg 14C-bilastinu bylo téměř 95 % podané dávky vyloučeno v moči (28,3 %)
a stolici (66,5 %) jako nezměněný bilastin, což potvrzuje, že bilastin se u člověka významně
nemetabolizuje. Průměrný eliminační poločas vypočtený u zdravých dobrovolníků byl 14,5 h.

Linearita
Ve studovaném dávkovém rozmezí (5 až 220 mg) bilastin vykazoval lineární farmakokinetiku,
s nízkou interindividuální variabilitou.

Porucha funkce ledvin
Ve studii u pacientů s poruchou funkce ledvin se zvýšila průměrná (směrodatná odchylka, ±SD)
AUC0-∞ ze 737,4 (± 260,8) ng.h/ml u pacientů bez poruchy funkce (GFR: > 80 ml/min/1,73 m2)
na: 967,4 (± 140,2) ng.h/ml u pacientů s lehkou poruchou funkce (GFR: 50–80 ml/min/1,73 m2),
1384,2 (± 263,23) ng.h/ml u pacientů se středně těžkou poruchou funkce (GFR: 30 až < ml/min/1,73 m2) a 1708,5 (± 699,0) ng.h/ml u pacientů s těžkou poruchou funkce (GFR: < ml/min/1,73 m2). Průměrný (±SD) poločas bilastinu byl 9,3 h (± 2,8) u pacientů bez poruchy
funkce, 15,1 h (± 7,7) u pacientů s lehkou poruchou funkce, 10,5 h (± 2,3) u pacientů se středně
těžkou poruchou funkce a 18,4 h (± 11,4) u pacientů s těžkou poruchou funkce. Vylučování
bilastinu do moči skončilo v zásadě u všech subjektů do 48 až 72 hodin. Neočekává se, že by tyto
farmakokinetické změny měly klinicky významný vliv na bezpečnost bilastinu, protože

plazmatické hladiny bilastinu u pacientů s poruchou funkce ledvin jsou stále v bezpečném
rozmezí.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje. Bilastin se
u člověka nemetabolizuje. Protože výsledky studií při poruše funkce ledvin ukazují, že eliminace
ledvinami je jednou z hlavních cest eliminace, očekává se, že vylučování do žluči se v eliminaci
bilastinu uplatňuje pouze okrajově. Neočekává se, že by změny v jaterních funkcích měly klinicky
významný vliv na farmakokinetiku bilastinu.

Starší pacienti
U pacientů starších 65 let jsou k dispozici pouze omezené farmakokinetické údaje. Ve
farmakokinetice bilastinu u starších pacientů od 65 let nebyly ve srovnání s dospělými pacienty
od 18 do 35 let pozorovány statisticky významné rozdíly.

Pediatrická populace
Pro dospívající (12 až 17 let) nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje, protože u tohoto
přípravku byla považována za vhodnou extrapolace z dat získaných u dospělých.
Farmakokinetické údaje u dětí byla získána ve farmakokinetické studii fáze II zahrnující 31 dětí
ve věku 4 až 11 let s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou kopřivkou, kterým byl
bilastin v dávce 10 mg ve formě tablet dispergovatelných v ústech podáván jednou denně.
Farmakokinetická analýza plazmatických koncentrací ukázala, že pediatrická dávka bilastinu
10 mg jednou denně vede k systémové expozici ekvivalentní expozici po dávce 20 mg
u dospělých a dospívajících, přičemž průměr hodnot AUC byl 1014 ng.h/ml pro děti od 6 do let. Tyto výsledky byly velkou měrou pod bezpečnostním prahem vycházejícím z údajů pro dávku
80 mg jednou denně podanou dospělým a v souladu s bezpečnostním profilem. Tyto výsledky
potvrdily volbu bilastinu v dávce 10 mg per os jednou denně jako vhodnou terapeutickou dávku
pro pediatrickou populaci ve věkovém rozmezí 6 až 11 let s tělesnou hmotností alespoň 20 kg.