Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Bendamustine Accord 2,5 mg/ml prášek pro koncentrát pro infuzní roztok   
2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ  
Jedna  injekční  lahvička  obsahuje  bendamustini  hydrochloridum  25  mg (jako bendamustini 
hydrochloridi monohydricum). 
Jedna  injekční  lahvička  obsahuje  bendamustini   hydrochloridum   100   mg   (jako bendamustini 
hydrochloridi monohydricum).  
Jeden ml koncentrátu po rekonstituci podle  bodu 6.6 obsahuje  bendamustini hydrochloridum 2,5 mg 
(jako bendamustini hydrochloridi monohydricum).  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. 
Bílý, mikrokrystalický prášek.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Léčba první linie chronické lymfocytární leukémie (stadia B nebo C dle Bineta) u pacientů, pro které 
není vhodná kombinovaná chemoterapie obsahující fludarabin.  
V monoterapii k léčbě indolentního non-Hodgkinova lymfomu u pacientů, u kterých došlo k progresi 
během léčby rituximabem nebo režimem zahrnujícím rituximab nebo během 6 měsíců po takové léčbě.  
Léčba první linie mnohočetného myelomu (stadia II s progresí nebo stadia III dle Durie-Salmona)  v 
kombinaci  s  prednisonem u pacientů starších 65 let, pro které není vhodná autologní transplantace 
kmenových  buněk  a  kteří  v  době  diagnózy  trpí  klinickou  neuropatií,  což  vylučuje  použití terapie 
obsahující thalidomid nebo bortezomib.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
 
Monoterapie u chronické lymfocytární leukémieBendamustin-hydrochlorid v dávce 100 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2; každé 4 týdny, až do aplikací.  
Monoterapie u indolentního non-Hodgkinova lymfomu refrakterního na rituximab  
Bendamustin-hydrochlorid v dávce 120 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2; každé 3 týdny, nejméně 
aplikací.  
Mnohočetný myelomBendamustin-hydrochlorid v dávce 120-150 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2, prednison v dávce 
60  mg/m2 tělesného povrchu intravenózně (i.v.) nebo perorálně (p.o.) v den 1 až 4; každé 4 týdny, 
nejméně 3 aplikace.  
Porucha funkce jaterNa základě farmakokinetických údajů není úprava dávky u pacientů s mírnou poruchou funkce jater 
(sérový bilirubin < 1,2 mg/dl) nutná. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (sérový 
bilirubin 1,2-3,0 mg/dl) se doporučuje snížení dávky o 30 %. 
Údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce jater (hodnoty sérového bilirubinu > 3,0 mg/dl) nejsou k 
dispozici (viz bod 4.3).  
Porucha funkce ledvinNa základě farmakokinetických údajů není u pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min úprava dávky 
nutná. Zkušenosti s podáváním u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin jsou omezené.  
Pediatrická populace
Bezpečnost  a  účinnost  bendamustin-hydrochloridu u  dětí  zatím  nebyla stanovena. V  současnosti 
dostupné údaje nejsou dostačující pro doporučení dávkování.   
Starší pacientiNeexistují důkazy o tom, že by u starších pacientů byla nutná úprava dávky (viz bod 5.2).  
Způsob podáníIntravenózní infuze trvající 30-60 minut (viz bod 6.6).   
Infuze  musí  být  podána  pod  dohledem  kvalifikovaného  lékaře,  který  má  zkušenosti  s  podáváním 
chemoterapeutických látek.   
Nedostatečná  funkce  kostní  dřeně  je  spojena  se  zvýšenou  hematologickou  toxicitou  vyvolanou 
chemoterapií.  Léčba  nemá  být  zahájena,  poklesl-li  počet  leukocytů  na  <  3  000/μl  a/nebo  počet 
trombocytů na < 75 000/μl (viz bod 4.3).  
Léčba má být ukončena nebo odložena, poklesly-li hodnoty leukocytů a/nebo trombocytů na  < 3 000/μl 
nebo < 75 000/μl, v tomto pořadí. V léčbě lze pokračovat poté, co se počet leukocytů zvýšil na > 4 000/μl 
a počet trombocytů na > 100 000/μl.  
Nejnižší počty leukocytů a trombocytů se objevují po 14-20 dnech a k regeneraci dochází po 3-týdnech. Během období bez léčby se doporučuje pečlivé sledování krevního obrazu (viz bod 4.4).  
V případě nehematologické toxicity musí snížení dávek vycházet z nejhorších stupňů toxicity podle 
kritérií CTC (Common Toxicity Criteria, obecná kritéria toxicity) zaznamenaných během předchozího 
cyklu. V případě toxicity stupně 3 dle CTC se doporučuje dávku snížit o 50 %. V případě toxicity stupně 
dle CTC se doporučuje přerušení léčby. 
Je-li nutno pacientovi dávku upravit, individuálně vypočítaná snížená dávka musí být podána v den 1 a 
daného cyklu léčby.  
Návod k rekonstituci a naředění léčivého přípravku před jeho podáním viz bod 6.6.  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
Během kojení. 
Těžká porucha funkce jater (sérový bilirubin > 3,0 mg/dl). 
Žloutenka. 
Těžká suprese kostní dřeně a závažné změny krevního obrazu (pokles hodnoty leukocytů na < 3 000/μl 
a/nebo trombocytů na < 75 000/μl). 
Velký chirurgický zákrok méně než 30 dní před zahájením léčby. 
Infekce, zvláště jsou-li doprovázené leukocytopenií. 
Očkování proti žluté zimnici.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 MyelosupreseU pacientů léčených bendamustin-hydrochloridem může dojít k myelosupresi. V případě myelosuprese 
vyvolané léčbou musí být nejméně jednou týdně monitorovány počty leukocytů, trombocytů, hladina 
hemoglobinu a počet neutrofilů.  Zahájení  dalšího  cyklu  léčby  se  doporučuje  až  po  dosažení 
následujících parametrů: hodnoty leukocytů a/nebo trombocytů > 4 000/μl resp. > 10 0000/μl.  
InfekcePři  aplikaci  bendamustin-hydrochloridu  se  vyskytly  případy  závažných  a  fatálních  infekcí,  včetně 
bakteriálních (sepse, pneumonie) a oportunních infekcí, jako je pneumonie způsobená Pneumocystis 
jirovecii (PJP),  virus  varicella  zoster  (VZV)  a  cytomegalovirus  (CMV). Byly  hlášeny  případy 
progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), včetně fatálních, po použití bendamustinu zejména 
v kombinaci s rituximabem nebo obinutuzumabem. Léčba bendamustin-hydrochloridem může způsobit 
déletrvající lymfocytopenii (< 600/μl) a nízký počet CD4-pozitivních T-buněk (T-helper buněk) (< 
200/μl), které mohou přetrvávat minimálně 7-9 měsíců po ukončení léčby. Lymfocytopenie a vyčerpání 
CD4-pozitivních T-buněk jsou výraznější, pokud je bendamustin kombinovaný s rituximabem.  
Pacienti  s  lymfopenií  a  nízkým  počtem  CD4-pozitivních  T-buněk  jsou  po  léčbě  bendamustin-
hydrochloridem náchylnější k (oportunním) infekcím. V případě nízkého počtu CD4-pozitivních T-
buněk (< 200/μl) je třeba zvážit profylaxi pneumonie způsobené Pneumocystis jirovecii (PJP). Všichni 
pacienti mají být v průběhu léčby sledováni pro případ respiračních potíží a symptomů. Pacienty je třeba 
poučit, aby neprodleně hlásili nové známky infekce, včetně horečky nebo respiračních symptomů. V 
případě příznaků (oportunních) infekcí je třeba zvážit vysazení bendamustin-hydrochloridu.   
U  pacientů  s  novými  nebo  zhoršujícími  se  neurologickými,  kognitivními  nebo  behaviorálními 
známkami nebo příznaky zvažte při diferenciální diagnóze PML. Vyskytne-li se podezření na PML, 
mají být provedena příslušná diagnostická hodnocení a léčba má být odložena, dokud nebude PML 
vyloučena.  
Reaktivace hepatitidy BU pacientů, kteří jsou chronickými nosiči viru hepatitidy B, došlo po podání bendamustin-hydrochloridu 
k reaktivaci onemocnění. Některé případy vyústily v akutní jaterní selhání nebo úmrtí. Před zahájením 
léčby  bendamustin-hydrochloridem  mají  být  pacienti  testováni na  HBV  infekci.  U  pacientů  s 
pozitivními testy na hepatitidu B (včetně pacientů s aktivním onemocněním) se má před zahájením léčby 
uskutečnit  konzultace  s  hepatology  a  odborníky na  léčbu  hepatitidy  B,  totéž  platí  pro  pacienty  s 
pozitivním  testem  HBV  infekce  během  léčby. Nosiči  HBV,  kteří  vyžadují  léčbu  bendamustin-
hydrochloridem,  mají být v průběhu léčby a po dobu několika měsíců po jejím ukončení pečlivě 
sledováni pro známky a příznaky aktivní HBV infekce (viz bod 4.8).  
Kožní reakceByly hlášeny četné kožní reakce,  mezi  nimi vyrážka, závažné kožní reakce a bulózní exantém. Při 
používání bendamustin-hydrochloridu byly zaznamenány případy Stevensova-Johnsonova  syndromu 
(SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky 
(DRESS), některé z nich fatální. Pacienti mají být předepisujícími lékaři poučeni o příznacích těchto 
reakcí a mají být informováni, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví.  
Některé z těchto  případů nastaly při  podání  bendamustin-hydrochloridu  v  kombinaci  s dalšími 
protinádorovými látkami; takže přesný vztah je nejistý. Pokud se kožní reakce vyskytnou, mohou s další 
léčbou progredovat a jejich závažnost se může zvyšovat. Jestliže kožní reakce progredují, podávání 
bendamustinu je nutno přerušit nebo ukončit. V případě závažných kožních reakcí s podezřením na 
souvislost s bendamustin-hydrochloridem, je třeba léčbu přerušit.  
Nemelanomové maligní nádorové onemocnění kůže V klinických studiích bylo u pacientů s léčbou zahrnující bendamustin pozorováno zvýšené riziko 
nemelanomových maligních nádorových onemocnění kůže (bazocelulární karcinom a dlaždicobuněčný 
karcinom). U všech pacientů, zejména s rizikovými faktory maligního nádorového onemocnění kůže, 
se doporučuje provádět pravidelné vyšetření kůže.  
Srdeční poruchyBěhem léčby bendamustin-hydrochloridem musí být pečlivě sledována koncentrace draslíku v krvi u 
pacientů se srdečními poruchami a při K+ < 3,5 mEq/l se musí podávat doplňky s obsahem draslíku; 
musí být také provedeno EKG vyšetření. Smrtelné případy infarktu myokardu a srdečního selhání byly 
hlášeny při léčbě bendamustin-hydrochloridem. Pacienti se srdečním onemocněním i v anamnéze mají 
být pečlivě sledováni.  
Nauzea, zvraceníK symptomatické léčbě nauzey a zvracení lze podat antiemetikum.  
Syndrom nádorového rozpaduU pacientů v klinických studiích byl hlášen syndrom nádorového rozpadu (tumour lysis syndrom, TLS) 
spojený s léčbou bendamustin-hydrochloridem. Obvykle se projevuje během 48 hodin po první dávce 
bendamustin-hydrochloridu a není-li léčen, může vést k akutnímu renálnímu selhání a úmrtí. Před 
zahájením léčby je vhodné zvážit preventivní opatření, jako zajištění dostatečné hydratace, pečlivé 
sledování chemických parametrů krve, především hladin draslíku a kyseliny močové, a dále využití 
hypourikemických  látek  (alopurinol  a rasburikasa).  Při  konkomitantním  podání  bendamustinu  a 
alopurinolu  bylo hlášeno několik případů Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální 
nekrolýzy.  
AnafylaxeV klinických studiích se  reakce  na  infuzi  bendamustin-hydrochloridu vyskytly často. Příznaky jsou 
obvykle mírné a zahrnují horečku, třesavku, pruritus a vyrážku. Ve vzácných případech se vyskytly 
těžké anafylaktické a anafylaktoidní reakce. Po prvním cyklu léčby je nutno se pacientů zeptat, zda 
zaznamenali  příznaky, které by ukazovaly na reakci na infuzi. U pacientů, u kterých se v minulosti 
vyskytly  reakce  na  infuzi,  je  během  následujících  cyklů  nutno  zvážit  preventivní  opatření  proti 
závažným reakcím, včetně antihistaminik, antipyretik a kortikosteroidů. 
Pacientům,  u  kterých  se  vyskytly  reakce alergického  typu 3.  nebo  vyššího stupně,  obvykle  nebyl 
přípravek znovu podán.  
AntikoncepceBendamustin-hydrochlorid je teratogenní a mutagenní. 
Ženy nemají otěhotnět během léčby. Muži nemají počít dítě během léčby a až do 6 měsíců po ní. Z 
důvodů  možné  ireverzibilní infertility  se  mají před  zahájením  léčby  bendamustin-hydrochloridem 
informovat o konzervaci spermatu.  
ExtravazaceExtravazální injekce musí být okamžitě přerušena. Po krátké aspiraci je nutno jehlu vyjmout. Poté je 
třeba  postiženou  oblast  tkáně  chladit.  Paži  je  třeba  zvednout.  Další  léčba,  jako  např.  podání 
kortikosteroidů, nemá jasný přínos.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
  Žádné studie interakcí in vivo nebyly provedeny.  
Je-li bendamustin podáván v kombinaci s myelosupresivními látkami, může být účinek bendamustinu 
a/nebo souběžně podávaných léčivých přípravků na kostní dřeň zesílen. Jakákoli léčba, která snižuje 
stav tělesné výkonnosti pacienta nebo oslabuje funkci kostní dřeně, může zvýšit toxicitu bendamustinu.  
Kombinace bendamustinu s cyklosporinem nebo takrolimem může vést k nadměrné imunosupresi s 
rizikem lymfoproliferace.  
Cytostatické látky mohou snížit tvorbu protilátek po očkování vakcínami obsahujícími živé viry a zvýšit 
riziko  infekce,  což může mít  fatální  důsledky.  Toto  riziko  je  zvýšené  u  pacientů,  kteří  již  jsou 
imunosuprimovaní následkem jejich základního onemocnění.  
Na metabolismu bendamustinu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP) (viz bod 5.2). Existuje 
tudíž možnost interakce s inhibitory CYP1A2, jako např. fluvoxaminem, ciprofloxacinem, aciklovirem 
a cimetidinem.  
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíÚdaje  o  podávání  bendamustinu  těhotným  ženám  jsou  nedostatečné. V  neklinických  studiích  se 
bendamustin-hydrochlorid ukázal jako embryoletální/fetoletální, teratogenní a genotoxický (viz bod 
5.3). Bendamustin lze v těhotenství použít pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné.  
Matku  je  nutno  informovat  o  riziku  pro  plod.  Pokud  je  léčba bendamustinem během  těhotenství 
nezbytně nutná nebo pokud dojde k otěhotnění během léčby, pacientka musí být informována o rizicích 
pro nenarozené dítě a pečlivě sledována. Má se zvážit možnost genetického poradenství.  
FertilitaŽeny  ve  fertilním  věku  musí  před  zahájením  léčby bendamustinem i  během  ní  používat  účinnou 
antikoncepci. 
Mužům léčeným bendamustinem se doporučuje, aby nepočali dítě během léčby a po dobu až 6 měsíců 
po jejím ukončení. Protože léčba bendamustinem může vést k ireverzibilní infertilitě, muži se mají před 
zahájením léčby poradit o konzervaci spermatu.  
KojeníNení známo, zda se bendamustin vylučuje do mateřského mléka, a proto je podávání bendamustinu 
během kojení kontraindikováno (viz bod 4.3). Kojení musí být během léčby bendamustinem přerušeno.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Bendamustine Accord má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
Během léčby bendamustin-hydrochloridem byla hlášena ataxie, periferní neuropatie a somnolence (viz 
bod 4.8).   
Pacienty  je  nutno  poučit,  aby  se  vyhnuli  potenciálně  nebezpečným  činnostem,  jako  např.  řízení 
dopravních prostředků a obsluha strojů, jestliže se u nich tyto příznaky vyskytnou.  
4.8 Nežádoucí účinky 
  Nejčastějšími  nežádoucími  účinky  při  používání  bendamustin-hydrochloridu  jsou  hematologické 
nežádoucí účinky (leukopenie, trombocytopenie), dermatologická toxicita (alergické reakce), systémové 
příznaky (horečka) a gastrointestinální příznaky (nauzea, zvracení).  
Níže uvedená tabulka uvádí údaje získané s bendamustin-hydrochloridem.  
Tabulka 1: Nežádoucí účinky u pacientů léčených bendamustin-hydrochloridem.  
Třídy 
orgánových 
systémů 
podle 
MedDRA 
Velmi časté≥Časté 
≥1/100 až 
≥1/1000 až 
< 
Vzácné 
≥až vzácné 
známo (zdostupný
ch údajů 
nelze 
určit) 
Infekce a 
infestace 
infekce 
NOS, 
včetně 
oportunníinfekce 
(herpes 
zoster, 
cytomegalo
virus, 
hepatitida 
B) 
 pneumonie 
způsobená 
Pneumocystis 
jiroveciisepse primární 
atypická 
pneumonie  
Novotvary 
benigní, 
maligní a 
blíže 
neurčené(včetně cyst 
a polypů) 
 syndrom 
nádorovéh
o rozpadu 
Myeolodyspl
astický 
syndrom, 
akutní 
myeloidníleukemie    
Poruchy 
krve a 
lymfatickéh
o systému 
leukopenie 
NOS,trombocyto
penie, 
lymfopenie 
krvácení, 
anemie, 
neutropeni
e 
pancytopenie selhání 
kostní 
dřeně 
hemolýza  
Poruchy 
imunitního 
systému 
 hypersenzi
tivita NOS anafylaktic
ká reakce, 
anafylaktoi
dní reakce 
anafylaktic
ký šok  
Poruchy 
nervového 
systému 
bolest hlavy insomnie,závrať 
 somnolence
, afonie 
dysgeuzie, 
parestezie, 
periferní 
senzorická 
neuropatie, 
anticholiner
gní 
syndrom, 
neurologick
é poruchy, 
ataxie, 
encefalitida  
Srdeční 
poruchy 
 srdeční 
dysfunkce, 
perikardiálnívýpotek, 
 tachykardie  fibrilace 
síní  
jako např. 
palpitace, 
angina 
pectoris, 
arytmie 
infarkt 
myokardu, 
srdeční 
selhání   
Cévní 
poruchy 
 hypotenze, 
hypertenze 
 akutníoběhové 
selhání 
flebitida  
Respirační, 
hrudní a 
mediastinál
ní poruchy 
 plicnídysfunkce 
  plicní 
fibróza 
pneumoni
tida, 
plicní 
alveolární 
krvácení 
Gastrointest
inální 
poruchy 
nauzea, 
zvracení 
průjem,zácpa, 
stomatitida 
  hemoragick
á 
ezofagitida, 
gastrointest
inální 
krvácení  
Poruchy 
kůže a 
podkožní 
tkáně 
 alopecie, 
poruchykůže NOS, 
kopřivka 
 erytém, 
dermatitida, 
pruritus, 
makulopap
ulózní 
vyrážka, 
hyperhidróz
a 
 Stevensů
v-
Johnsonů
v 
syndrom, 
toxická 
epidermál
ní 
nekrolýza(TEN), 
léková 
reakce 
s eozinofi
lií a 
systémov
ými 
příznaky 
(DRESS)
* 
Poruchy 
reprodukční
ho systému 
a prsu amenorea   infertilita  
Poruchy 
ledvin a 
močových 
cest 
     renální 
selháníPoruchy 
jater a 
žlučových 
cest 
     jaterní 
selháníCelkové 
poruchy a 
reakce v 
zánět 
sliznice, 
bolest,třesavka, 
  multiorgán
ové selhání   
místě 
aplikace 
únava, 
pyrexie 
dehydratac
e, anorexie 
Vyšetření snížení 
hladiny 
hemoglobin
u, zvýšeníhladiny 
kreatininu, 
zvýšení 
hladiny 
močoviny 
zvýšení 
hladiny 
AST, 
zvýšení 
hladiny 
ALT, 
zvýšení 
hladinyalkalické 
fosfatázy, 
zvýšení 
hladiny 
bilirubinu, 
hypokalem
ie     
NOS = blíže neurčeno (Not Otherwise Specified)(* kombinovaná léčba s rituximabem)  
Popis vybraných nežádoucích účinkůByly hlášeny ojedinělé případy nekrózy po náhodném extravazálním podání, syndrom nádorového 
rozpadu a anafylaxe.  
Riziko myelodysplastického  syndromu  a  akutních  myeloidních  leukemií  je  u  pacientů  léčených 
alkylačními látkami (všetně bendamustinu) vyšší. Sekundární malignita může vzniknout i několik let po 
ukončení chemoterapie.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého  přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu  
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9 Předávkování 
 Maximální tolerovaná dávka (MTD) po podání 30minutové infuze bendamustinu jednou každé 3 týdny 
byla  280  mg/m2.  Vyskytly  se srdeční  příhody  CTC stupně  2,  které  se  shodovaly  s  ischemickými 
změnami na EKG a které byly považovány za dávku omezující. 
V následné studii hodnotící 30minutovou infuzi bendamustinu v den 1 a 2 každé 3 týdny činila MTD 
180 mg/m2. Dávku omezující toxicitou byla trombocytopenie stupně 4. Srdeční toxicita při tomto režimu 
dávku neomezovala.  
ProtiopatřeníNeexistuje  žádné  specifické  antidotum.  Účinnými  protiopatřeními,  která  potlačují  hematologické 
nežádoucí účinky, jsou transplantace kostní dřeně a transfuze (trombocytů, erymasy) nebo podání 
hematologických růstových faktorů. 
Bendamustin-hydrochlorid a jeho metabolity jsou v malé míře dialyzovatelné.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI   
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, alkylační látky. 
ATC kód: L01AA09.  
Bendamustin-hydrochlorid je alkylační protinádorová látka s jedinečnou aktivitou. Antineoplastický a 
cytocidní  účinek  bendamustin-hydrochloridu  je  v  podstatě  založen  na  zesíťování  jednovláknové  a 
dvouvláknové DNA prostřednictvím alkylace, což vede k narušení templátových funkcí DNA a narušení 
syntézy a opravy DNA. Protinádorový účinek bendamustin-hydrochloridu byl prokázán u různých 
lidských nádorových buněčných linií (karcinomu prsu, nemalobuněčného a malobuněčného karcinomu 
plic, karcinomu vaječníku a různých typů leukémie) v několika studiích in vitro, a u nádorů z buněk 
myšího, potkaního a lidského původu (melanomu, karcinomu prsu, sarkomu, lymfomu, leukémie a 
malobuněčného karcinomu plic) v různých experimentálních nádorových modelech in vivo.  
V lidských nádorových buněčných liniích vykázal bendamustin-hydrochlorid profil účinku odlišný od 
profilu jiných alkylačních látek. Bendamustin-hydrochlorid nevykázal zkříženou rezistenci, nebo jen 
velmi nízkou zkříženou rezistenci v lidských nádorových buněčných liniích s různými mechanismy 
rezistence; tato vlastnost je alespoň částečně daná poměrně pevnou vazbou na DNA. Navíc klinické 
studie  ukázaly,  že  neexistuje  úplná  zkřížená  rezistence  bendamustinu  s  antracykliny,  alkylačními 
látkami nebo rituximabem. Počet hodnocených pacientů je však nízký.  
Chronická lymfocytární leukémieIndikaci  pro  použití  k  léčbě  chronické  lymfocytární  leukémie podporuje  jedna  otevřená  studie 
srovnávající  bendamustin  s  chlorambucilem.  Do  této  prospektivní,  multicentrické,  randomizované 
studie bylo zařazeno 319 dříve neléčených pacientů s chronickou lymfocytární leukémií stupně B nebo 
C dle Bineta vyžadující léčbu. První linie léčby bendamustin-hydrochloridem v dávce 100 mg/m2 i.v. v 
den 1 a 2 (BEN) byla srovnána s léčbou chlorambucilem v dávce 0,8 mg/kg v den 1 a 15 (CLB) po dobu 
cyklů v obou ramenech. Pacientům byl podán alopurinol za účelem prevence syndromu nádorového 
rozpadu. 
Pacienti léčení režimem BEN vykázali významně delší medián přežití bez progrese než pacienti léčení 
režimem CLB (21,5 versus 8,3 měsíců, p < 0,0001, v době poslední kontroly). Rozdíl v celkovém přežití 
nebyl statisticky významný (medián nedosažen). Medián trvání remise byl 19 měsíců při léčbě BEN a 
měsíců při léčbě CLB (p < 0,0001). Hodnocení bezpečnosti v obou léčebných ramenech neodhalilo 
žádný neočekávaný typ nebo četnost nežádoucích účinků. Dávka BEN byla snížena u 34 % pacientů. U 
3,9 % pacientů byla léčba režimem BEN zastavena z důvodu alergických reakcí.  
Indolentní non-Hodgkinovy lymfomyIndikace pro indolentní non-Hodgkinovy lymfomy jsou založeny na dvou nekontrolovaných studiích 
fáze II. 
V pivotní prospektivní, multicentrické, otevřené studii bylo bendamustin-hydrochloridem v monoterapii 
léčeno  100  pacientů  s  indolentními  B-buněčnými  non-Hodgkinovými  lymfomy  refrakterními  na 
rituximab podávaný v monoterapii nebo v kombinované terapii. Pacienti obdrželi v mediánu 3 předchozí 
léčebné cykly chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících 
rituximab činil 2. Pacienti nevykázali odpověď na léčbu nebo zaznamenali progresi během 6 měsíců po 
léčbě rituximabem. Dávka BEN činila 120 mg/m2 i.v. v den 1 a 2 a byla plánována na nejméně 6 cyklů. 
Délka trvání léčby závisela na odpovědi (plánováno 6 cyklů). Celková četnost odpovědí byla 75 %, což 
zahrnovalo 17 % úplných odpovědí (complete response, CR, a CRu) a 58 % částečných odpovědí, na 
základě posouzení nezávislou  hodnotící  komisí.  Medián  doby  trvání  remise  byl  40  týdnů.  BEN 
podávaný dle výše uvedeného dávkování a schématu je obvykle snášen dobře.  
Tuto indikaci také podporuje další prospektivní, multicentrická, otevřená studie, které se zúčastnilo pacientů. Populace pacientů zde byla více heterogenní a zahrnovala: indolentní nebo transformované B-
buněčné non-Hodgkinovy lymfomy refrakterní na rituximab v monoterapii nebo kombinované terapii. 
Pacienti nevykázali odpověď nebo vykázali progresi během 6 měsíců nebo se u nich vyskytla nežádoucí  
reakce  na  předchozí  léčbu  rituximabem.  Pacienti  obdrželi  v  mediánu  3  předchozí  léčebné  cykly 
chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících rituximab činil 2. 
Celková četnost odpovědí byla 76 % s mediánem doby trvání odpovědi 5 měsíců (29 [95% CI 22,1; 
43,1] týdnů).  
Mnohočetný myelomSto třicet jedna pacientů s pokročilým mnohočetným myelomem (stadia II s progresí nebo stadia III dle 
Durie-Salmona) bylo zařazeno do prospektivní, multicentrické, randomizované, otevřené studie. Léčba 
první linie bendamustin-hydrochloridem v kombinaci s prednisonem (BP) byla porovnána s léčbou 
melfalanem a prednisonem (MP). Snášenlivost v obou léčebných ramenech byla v souladu se známým 
bezpečnostním profilem příslušných léčivých přípravků s významně větším snížením dávky v rameni 
BP. Dávka se skládala z bendamustin-hydrochloridu 150  mg/m2 i.v.  v  den  1  a  2  a  prednisonu,  nebo 
melfalanu 15 mg/m2 i.v. v den 1 a prednisonu. Doba trvání léčby závisela na odpovědi a byla v průměru 
6,8 cyklů ve skupině BP a 8,7 cyklů ve skupině MP.  
Pacienti léčení režimem BP vykázali delší medián přežití bez progrese než pacienti léčení režimem MP 
(15 [95% CI 12-21] versus 12 [95% CI 10-14] měsíců) (p=0,0566). Medián doby do selhání léčby byl 
14 měsíců při léčbě BP a 9 měsíců při léčbě MP. Remise trvala 18 měsíců při léčbě BP a 12 měsíců při 
léčbě MP. Rozdíl v celkovém přežití nebyl statisticky významný (35 měsíců pro BP rameno versus měsíců  pro  rameno  MP).  Snášenlivost  v  obou  léčebných  ramenech byla  v  souladu se  známým 
bezpečnostním profilem příslušných léčivých přípravků; s významně větším snížením dávky v rameni 
BP.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 DistribucePoločas eliminace t1/2beta po 30minutové i.v. infuzi dávky 120 mg/m2 tělesného povrchu u 12 subjektů 
byl 28,2 minuty. 
Centrální distribuční objem po 30minutové i.v. infuzi činil 19,3 l. Za podmínek rovnovážného stavu po 
i.v. bolusové injekci byl distribuční objem 15,8-20,5 l. 
Více než 95 % látky se váže na plazmatické bílkoviny (především na albumin).  
BiotransformaceHlavní cestou clearance bendamustinu je hydrolýza na monohydroxy- a  dihydroxy-bendamustin.  Na 
tvorbě   N-desmethylbendamustinu     a     gama-hydroxybendamustinu   prostřednictvím   jaterního 
metabolismu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP). Další významnou metabolickou cestu 
bendamustinu představuje konjugace s glutathionem. 
Bendamustin neinhibuje CYP 1A4, CYP 2C9/10, CYP 2D6, CYP 2E1 nebo CYP 3A4 in vitro.  
EliminacePrůměrná  celková  clearance  po  30minutové  i.v.  infuzi  dávky  120  mg/m2 tělesného  povrchu  u subjektů činila 639,4 ml/min. Přibližně 20 % podané dávky bylo vyloučeno močí během 24 hodin. 
Bendamustin a  jeho  metabolity  lze  podle  množství  vyloučených  močí  seřadit  následovně: 
monohydroxybendamustin  >  bendamustin  >  dihydroxybendamustin  >  oxidovaný  metabolit  >  N-
desmethylbendamustin. Žlučí jsou vylučovány zejména polární metabolity.  
Porucha funkce jaterU pacientů, u kterých byla játra zasažena nádorem v rozsahu 30-70 % a kteří měli mírnou poruchu 
funkce jater (sérový bilirubin < 1,2 mg/dl), nebylo farmakokinetické chování bendamustinu změněno. 
Co se týče Cmax, tmax, AUC, t1/2beta, distribučního objemu nebo clearance, nebyl v porovnání s pacienty s 
normální  funkcí  jater  a  ledvin  zaznamenán  významný  rozdíl.  AUC  a  celková  tělesná  clearance 
bendamustinu inverzně korelují se sérovým bilirubinem.  
Porucha funkce ledvin 
U pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min, včetně pacientů závislých na dialýze, nebyl pozorován 
žádný významný rozdíl v Cmax,  tmax,  AUC,  t1/2beta, distribučním objemu nebo clearance ve srovnání s 
pacienty s normální funkcí jater a ledvin.  
Starší pacientiDo farmakokinetických studií byly zahrnuty subjekty až do věku 84 let. Vyšší věk farmakokinetiku 
bendamustinu neovlivňuje.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, byly však pozorovány u zvířat při 
hladinách expozice podobných klinickým hladinám expozice, a mohou být tudíž relevantní pro klinické 
použití, byly následující: 
Histologická  vyšetření  u  psů  ukázala  makroskopicky viditelnou  hyperemii sliznice  a  krvácení  v 
gastrointestinálním traktu. Mikroskopická vyšetření ukázala rozsáhlé změny lymfatické tkáně svědčící 
o imunosupresi a tubulární změny ledvin a varlat, jakož i atrofické, nekrotické změny epitelu prostaty. 
Studie na zvířatech prokázaly, že bendamustin je embryotoxický a teratogenní. 
Bendamustin vyvolává chromozomální aberace a je mutagenní in vivo, jakož i in vitro. V dlouhodobých 
studiích na samicích myší je bendamustin kancerogenní.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Mannitol 
6.2 Inkompatibility  
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny 
v bodě 6.6.  
6.3 Doba použitelnosti  
roky.  
Prášek musí být rekonstituován ihned po otevření injekční lahvičky. 
Rekonstituovaný koncentrát se musí ihned naředit 0,9% roztokem chloridu sodného.  
Infuzní roztokChemická a fyzikální stabilita po rekonstituci a naředění byla prokázána po dobu 3,5 hodiny při 25 °C 
nebo po dobu 2 dní při 2 °C až 8 °C v polyethylenovém vaku.  
Z mikrobiologického hlediska má být roztok použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky 
uchovávání před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.   
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte injekční 
lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.  
Podmínky uchovávání rekonstituovaného nebo naředěného léčivého přípravku viz bod 6.3.  
6.5 Druh obalu a obsah balení   
Injekční lahvička o objemu 10 ml nebo 50 ml z jantarově hnědého skla třídy I s brombutylovou pryžovou 
zátkou a hliníkovým odtrhovacím víčkem.  
10ml injekční lahvičky obsahují bendamustini hydrochloridum 25 mg a jsou dodávány v baleních po 5, 
10 a 20 injekčních lahvičkách.  
50ml injekční lahvičky obsahují bendamustini hydrochloridum 100 mg a jsou dodávány v baleních po 
a 5 injekčních lahvičkách.  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Při zacházení s bendamustinem je nutno zabránit nadýchání, styku s kůží nebo sliznicemi (používejte 
rukavice a ochranný oděv!). Kontaminované části těla je nutno pečlivě omýt vodou a mýdlem, oči je 
nutno  vypláchnout  fyziologickým  roztokem  chloridu  sodného. Pokud  je  to  možné,  doporučuje  se 
pracovat  ve  speciálních  bezpečnostních  boxech  (s  laminárním  prouděním)  se  savou,  pro  tekutiny 
nepropustnou podložkou na jedno použití. Těhotné ženy s cytostatiky nesmí zacházet.  
Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být rekonstituován vodou pro injekci, naředěn injekčním 
roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %), a poté podán intravenózní infuzí. Musí být 
použita aseptická technika.  
1. Rekonstituce Obsah jedné injekční lahvičky přípravku Bendamustine Acccord 2,5 mg/ml prášku pro koncentrát pro 
infuzní roztok s 25 mg bendamustin-hydrochloridu se nejdříve rekonstituuje protřepáním v 10 ml vody 
pro injekci. 
Obsah jedné injekční lahvičky přípravku Bendamustine Acccord 2,5 mg/ml prášku pro koncentrát pro 
infuzní roztok se 100 mg bendamustin-hydrochloridu se nejdříve rekonstituuje protřepáním ve 40 ml 
vody pro injekci. 
Rekonstituovaný koncentrát obsahuje 2,5 mg bendamustin-hydrochloridu na 1 ml a jeví se jako čirý, 
bezbarvý roztok.  
2. Ředění Jakmile se roztok stane čirým (obvykle po 5-10 minutách), ihned nařeďte celkovou doporučenou dávku 
přípravku Bendamustine Acccord 2,5 mg/ml prášku pro koncentrát pro infuzní roztok 0,9% roztokem 
chloridu sodného do konečného objemu přibližně 500 ml. 
Bendamustine  Acccord 2,5 mg/ml prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být naředěn 0,9% 
roztokem chloridu sodného, a nikoli jiným injekčním roztokem.  
3. Podání Roztok je podáván intravenózní infuzí trvající 30-60 minut. 
Injekční lahvičky jsou určeny pouze k jednorázovému použití. 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Accord Healthcare Polska Sp. z o.o. 
ul. Taśmowa 02-677, Varšava 
Polsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA   44/594/15-C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum první registrace: 16. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 8. 9.   
10. DATUM REVIZE TEXTU    
29. 12. 
 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna injekční lahvička obsahuje bendamustini hydrochloridum 25 mg (jako monohydrát).