FEVARIN - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls129551/2022, sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Fevarin 50 mg potahované tablety
Fevarin 100 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivá látka: fluvoxamini hydrogenomaleas

Fevarin 50 mg obsahuje fluvoxamini hydrogenomaleas 50 mg v jedné potahované tabletě.
Fevarin 100 mg obsahuje fluvoxamini hydrogenomaleas 100 mg v jedné potahované tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Fevarin 50 mg: kulaté, bikonvexní, dělené, bílé potahované tablety pro perorální podání, označené na
jedné straně „291“ z obou stran půlicí rýhy.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Fevarin 100 mg: oválné, bikonvexní, dělené, bílé potahované tablety pro perorální podání, označené na
jedné straně „313“ z obou stran půlicí rýhy.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Depresivní epizody.
Obsedantně kompulzivní porucha (OCD - obsessive-compulsive disorder).

4.2 Dávkování a způsob podání

Depresivní epizody:
Doporučená úvodní dávka je 50 nebo 100 mg, podaná jednorázově večer. Doporučuje se zvyšovat dávku
postupně až do dosažení účinné dávky. Účinná dávka je obvykle 100 mg denně a má být upravena podle
individuální odpovědi pacienta. Byly podávány dávky až 300 mg denně. Dávky nad 150 mg mají být
podávány rozděleně.
Léčba má trvat nejméně 6 měsíců po překonání depresivní epizody.
Pro prevenci opakování depresivní epizody je doporučena pravidelná jednotlivá dávka 100 mg
fluvoxaminu denně.

Obsedantně kompulzivní porucha:
Doporučená počáteční dávka je 50 mg denně po dobu 3 až 4 dnů. Účinná dávka obvykle leží mezi 100 a
300 mg za den. Dávka se má zvyšovat postupně, až do dosažení účinné dávky, nejvýše však 300 mg denně
pro dospělé a 200 mg pro děti od 8 let a dospívající.
Dávky do 150 mg mohou být podávány jako jediná dávka, nejlépe večer. Denní dávku vyšší než 150 mg
je vhodné rozdělit na 2-3 dílčí dávky.
Je-li dosaženo dobré terapeutické odpovědi, lze pokračovat v dávce odpovídající individuální potřebě.
Není-li dosaženo zlepšení do 10 týdnů, pak je třeba léčbu fluvoxaminem přehodnotit. U pacientů, kteří na
fluvoxamin dobře reagují, lze v podávání pokračovat i po 10 týdnech – obsedantně kompulzivní
symptomy jsou chronické a dosavadní studie nezodpověděly otázku, jak dlouho má být fluvoxamin
podáván. Úprava dávkování se má provádět pečlivě podle individuálních potřeb pacienta, aby byla
udržena co nejnižší účinná dávka.
Potřeba další léčby má být pravidelně přehodnocována. U pacientů s dobrou farmakologickou odpovědí
lze zvážit současnou behaviorální psychoterapii.

Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby fluvoxaminem
Je třeba se vyvarovat náhlého vysazení léčby. Při ukončování léčby fluvoxaminem má být dávka postupně
snižována během nejméně jednoho až dvou týdnů, aby se snížilo riziko reakcí z vysazení (viz bod 4.4 a
4.8). Pokud se při snižování dávky nebo při přerušení podávání objeví netolerovatelné nežádoucí účinky,
má být zváženo obnovení dříve předepisované dávky. Následně může lékař pokračovat ve snižování
dávky, avšak pomaleji.

Jaterní nebo renální insuficience
Pacienti s jaterní či renální insuficiencí mají dostat nízkou úvodní dávku a mají být pečlivě monitorováni.

Způsob podání
Tablety fluvoxaminu se zapíjejí vodou a nemají se kousat.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo jakoukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Podávání Fevarinu je kontraindikováno v kombinaci s tizanidinem a inhibitory monoaminooxidázy
(IMAO) (viz bod 4.5).

Podávání fluvoxaminu lze začít:
• dva týdny po vysazení ireverzibilního IMAO nebo
• následující den po vysazení reverzibilního IMAO (např. moklobemidu, linezolidu).

Mezi vysazením fluvoxaminu a započetím léčby jakýmkoli IMAO má uplynout nejméně jeden týden.
Tablety fluvoxaminu s okamžitým uvolňováním se nesmí užívat v kombinaci s ramelteonem (viz bod 4.5).
Fluvoxamin nesmí být užíván v kombinaci s pimozidem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sebevražda / myšlenky na sebevraždu nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem myšlenek na sebevraždu, sebepoškozování a sebevraždy (příhody
spojené se sebevraždou). Toto riziko přetrvává, dokud se nedosáhne významné remise onemocnění.
Protože se zlepšení nemusí objevit během několika prvních nebo i více týdnů léčby, pacient by měl být
pečlivě sledován, dokud zlepšení nenastane. Je obecnou klinickou zkušeností, že riziko sebevraždy se
může v časných stádiích zotavování zvyšovat.
Další psychiatrická onemocnění, u nichž je fluvoxamin předepisován, mohou být rovněž spojena se
zvýšeným rizikem příhod spojených se sebevraždou. Tato onemocnění mohou navíc probíhat současně
s depresivní epizodou. Proto při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými onemocněními mají být tito
pacienti pečlivě monitorováni.
Je známo, že pacienti s anamnézou příhod spojených se sebevraždou nebo ti, kteří před zahájením léčby
vykazují vysoký stupeň sebevražedné představivosti, mají vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo
pokusů o sebevraždu a měli by být během léčby pečlivě sledováni. Pacienti, a zvláště ti, kteří mají
zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především na začátku léčby a po změně
dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni, že je nutné sledovat jakékoli příznaky
klinického zhoršení, sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn v chování a ihned
vyhledat lékařskou pomoc, pokud jsou tyto projevy přítomny.

Pediatrická populace

Fluvoxamin by neměl být použit k terapii dětí a dospívajících do 18 let vyjma pacientů s obsedantně
kompulzivní poruchou. Pro nedostatek klinických zkušeností nelze zatím doporučit podávání fluvoxaminu
dětem k léčbě deprese. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita
(převážně agresivita, protichůdné chování a hněv) byly v klinických studiích častěji pozorovány u dětí a
dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Nicméně jestliže je
rozhodnutí o léčbě založeno na klinické potřebě, pak by pacient měl být pečlivě sledován pro výskyt
sebevražedných symptomů.
Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající
se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí.

Mladí dospělí pacienti (ve věku 18 až 25 let)
Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií s antidepresivy u dospělých pacientů
s psychiatrickými onemocněními ukázala zvýšené riziko sebevražedného chování při použití antidepresiv
ve srovnání s placebem u pacientů mladších 25 let.

Geriatrická populace
Údaje získané od starších pacientů nenaznačují, že by při normálních denních dávkách docházelo ve
srovnání s mladšími pacienty k nějakým klinicky významným rozdílům. Zvyšování dávky by však mělo
být pomalejší a dávkování by mělo být vždy voleno opatrně.

Akatizie / psychomotorický neklid
Používání fluvoxaminu je spojováno s rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo
obtěžujícím neklidem a potřebou pohybu, často spojeného s neschopností delší dobu sedět nebo stát. Větší
pravděpodobnost výskytu je během několika prvních týdnů léčby. Pacientům, u kterých se vyvinuly tyto
příznaky, může být škodlivé zvyšovat dávku.

Zhoršení funkce jater a ledvin
Pacienti s insuficiencí jater nebo ledvin by měli dostávat nízkou úvodní dávku a měli by být pečlivě
monitorováni.
Léčba fluvoxaminem je vzácně spojována se zvýšením jaterních enzymů, provázeným obvykle klinickými
příznaky. V těchto případech by léčba měla být ukončena.

Poruchy nervového systému
Ačkoliv neměl fluvoxamin ve studiích se zvířaty žádný potenciál k vyvolávání křečí, při podávání
pacientům s anamnézou konvulzivního onemocnění je doporučena opatrnost. Je třeba se vyvarovat
podávání fluvoxaminu nemocným s nestabilní epilepsií a nemocné s kontrolovanou epilepsií je třeba
pečlivě monitorovat. Pokud se u pacienta objeví epileptické záchvaty nebo pokud se frekvence jejich
výskytu zvýší, je nutno léčbu přerušit.

Vzácně byl v souvislosti s léčbou fluvoxaminem, zvláště pak byl-li fluvoxamin podáván v kombinaci
s dalšími serotoninergními a/nebo neuroleptickými léčivými přípravky nebo v kombinaci s buprenorfinem
nebo s kombinací buprenorfin/naloxon, popsán rozvoj serotoninového syndromu nebo příhod podobných
malignímu neuroleptickému syndromu. Tyto syndromy mohou vést k potenciálně život ohrožujícímu
stavu a vyskytnou-li se u pacienta, má být léčba fluvoxaminem přerušena a zahájena podpůrná
symptomatická léčba. Jsou charakterizovány kombinací následujících příznaků: hypertermie, rigidita,
myoklonus, autonomní nestabilita s možným rychlým kolísáním vitálních funkcí a změny duševního stavu
zahrnující zmatenost, podrážděnost, extrémní agitovanost, které mohou vyústit až v delirium a koma.

Metabolické a nutriční poruchy
Stejně jako u jiných SSRI, byla vzácně hlášena hyponatremie, která byla reverzibilní po přerušení léčby
fluvoxaminem. Některé případy byly pravděpodobně důsledkem syndromu nepřiměřené sekrece
antidiuretického hormonu (SIADH). Většina případů byla hlášena u starších pacientů.

Může být narušena kontrola glykémie (to je hyperglykémie, hypoglykémie, snížená tolerance glukosy), a
to zvláště v časných stádiích léčby. Při podávání fluvoxaminu pacientům s anamnézou diabetes mellitus
může být potřeba upravit dávky antidiabetických léčiv.

Nejčastěji pozorovaným příznakem při léčbě fluvoxaminem je nauzea, někdy spojená se zvracením. Tento
nežádoucí účinek obvykle během prvních dvou týdnů léčby ustupuje.

Oční poruchy
Ve spojitosti s SSRI, jako je fluvoxamin, byla hlášena mydriáza. Proto je třeba opatrnosti při
předepisování fluvoxaminu pacientům se zvýšeným nitroočním tlakem nebo u těch, u nichž existuje
zvýšené riziko akutního glaukomu s úzkým úhlem.

Hematologické poruchy
Při léčbě SSRI byly hlášeny následující hemoragické poruchy: gastrointestinální krvácení, gynekologické
krvácení a další kožní a slizniční krvácení. SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz
body 4.6 a 4.8).
U pacientů užívajících SSRI se doporučuje opatrnost, zvláště u starších pacientů a u pacientů, kteří
současně užívají přípravky ovlivňující funkci krevních destiček (např. atypická antipsychotika a
fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika) nebo
léky, které zvyšují riziko krvácení a také u pacientů s anamnézou poruch krvácení a u pacientů
s predispozicí k nim (např. trombocytopenie nebo poruchy koagulace).

Srdeční poruchy
Fluvoxamin nemá být podáván současně s terfenadinem, astemizolem nebo cisapridem, protože může
dojít ke zvýšení plazmatických koncentrací těchto látek a ke zvýšení rizika prodloužení intervalu
QT/torsade de pointes.

Elektrokonvulzivní léčba
Vzhledem k omezeným klinickým zkušenostem se současným podávání fluvoxaminu a
elektrokonvulzivní terapií je doporučena opatrnost.

Závažné kožní reakce
Ve vztahu k léčbě fluvoxaminem byly hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně
erythema multiforme, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8).
Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby. V případě výskytu kožních reakcí má
být léčba fluvoxaminem ihned přerušena a doporučuje se pečlivé sledování pacienta.

Příznaky z vysazení
Je možné, že se při ukončení léčby fluvoxaminem objeví příznaky z vysazení, ačkoli dostupné preklinické
a klinické důkazy neukazují, že by tato léčba vyvolávala závislost. Nejčastěji hlášenými nežádoucími
účinky spojovanými s vysazením přípravku byly závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie, poruch
vidění a pocitů jako po elektrickém šoku), poruchy spánku (včetně nespavosti a intenzivních snů),
agitovanost, podrážděnost, zmatenost, emoční labilita, bolest hlavy, nauzea, zvracení, průjem, pocení,
palpitace, tremor a úzkost (viz bod 4.8). Většinou jsou tyto příznaky mírné až středně těžké a spontánně
odezní. U některých pacientů však mohou dosáhnout silné intenzity nebo délky trvání. Obvykle se
objevují v prvních dnech po ukončení léčby. Proto se doporučuje při ukončování léčby fluvoxamin
vysazovat postupně podle potřeb pacienta (viz bod 4.2).

Psychiatrické poruchy
Fluvoxamin by měl být užíván s opatrností u pacientů s anamnézou mánie/hypománie.
U pacientů, kteří vstoupí do manické fáze, je nutno fluvoxamin vysadit.

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz bod 4.8). Byly
hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení léčby
SSRI/SNRI.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Inhibitory monoamimooxidázy
Fluvoxamin se nesmí používat v kombinaci s IMAO, včetně linezolidu, kvůli zvýšenému riziku
serotoninového syndromu (viz také bod 4.3).

Vliv fluvoxaminu na oxidativní metabolismus ostatních léků
Fluvoxamin může potlačovat metabolismus léků metabolizovaných určitými izoenzymy cytochromu P(CYP). Silná inhibice CYP1A2 a CYP2C19 byla prokázána ve studiích in vitro i in vivo. CYP2C9,
CYP2D6 a CYP3A4 jsou inhibovány v menším rozsahu. Léky, které jsou metabolizovány většinou těmito
izoenzymy, mohou při současném podávání s fluvoxaminem dosáhnout vyšších nebo nižších (např.
v případě proléčiv, jako je klopidogrel) plazmatických hladin léčivé látky nebo jejího metabolitu.
Současná léčba fluvoxaminem a těmito léky má být zahájena s opatrností a dávka upravena na nižší, popř.
vyšší (v případě proléčiv) dávku v jejich dávkovacím rozmezí. Koncentrace v plasmě, účinky nebo
nežádoucí účinky současně podávaných přípravků mají být monitorovány a pokud je to nezbytné, má být
jejich dávka upravena. To platí zvláště pro léky s úzkým terapeutickým indexem.

Ramelteon
Při podání 100 mg fluvoxamin-maleátu v tabletách s okamžitým uvolňováním dvakrát denně po dobu dnů před jednorázovým podáním 16 mg ramelteonu spolu s tabletami obsahujícími fluvoxamin-maleát
v tabletách s okamžitým uvolňováním, vzrostla hodnota AUC pro ramelteon přibližně 190krát a hodnota
Cmax vzrostla přibližně 70krát ve srovnání se samostatně podaným ramelteonem.

Látky s úzkým terapeutickým indexem
Pacienti užívající současně fluvoxamin a léky s úzkým terapeutickým indexem (jako je takrin, theofylin,
methadon, mexiletin, fenytoin, karbamazepin a cyklosporin) by měli být pečlivě sledováni, pokud jsou
tyto léky metabolizovány výlučně CYP inhibovanými fluvoxaminem nebo se tyto CYP jejich
metabolizace účastní.
Pokud je to nezbytné, doporučuje se úprava dávkování těchto léků.

Vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu a jeho známé schopnosti prodloužit interval QT je
souběžné podávání pimozidu a fluvoxaminu kontraindikováno (viz bod 4.3).

Tricyklická antidepresiva a neuroleptika
Při současném podávání fluvoxaminu spolu s těmi tricyklickými antidepresivy (např. klomipramin,
imipramin, amitriptylin) a neuroleptiky (např. klozapin, olanzapin, kvetiapin), která jsou metabolizována
převážně cytochromem P450 1A2, byl hlášen vzestup jejich dříve stabilních plazmatických hladin. Je-li
zahajována léčba fluvoxaminem, mělo by se uvažovat o snížení dávky těchto přípravků.

Benzodiazepiny
Plazmatické hladiny benzodiazepinů metabolizovaných oxidací (např. triazolam, midazolam, alprazolam a
diazepam) se mohou v kombinaci s fluvoxaminem zvýšit. Dávkování těchto benzodiazepinů by mělo být
při současném podávání fluvoxaminu sníženo.

Případy zvýšených plasmatických koncentrací
Koncentrace ropinirolu v plazmě mohou být v kombinaci s fluvoxaminem zvýšeny. Tím je zvýšeno riziko
předávkování. Proto může být při kombinaci těchto látek a po vysazení fluvoxaminu vyžadována kontrola
a snížení dávek ropinirolu.

Plazmatické hladiny propranololu byly při současném podávání s fluvoxaminem zvýšené. Při podávání
fluvoxaminu může být potřeba snížit dávky propranololu.

Při podávání fluvoxaminu spolu s warfarinem byly hladiny warfarinu v plazmě významně zvýšeny a
protrombinový čas prodloužen.

Případy zvýšení nežádoucích účinků
Byly pozorovány ojedinělé případy srdeční toxicity při kombinaci fluvoxaminu s thioridazinem.

Hladiny kofeinu v plazmě mohou být při užívání fluvoxaminu zvýšeny. Pacienti užívající fluvoxamin,
kteří konzumují velké množství nápojů s kofeinem a pozorují nežádoucí účinky kofeinu (jako tremor,
palpitace, nauzeu, neklid, nespavost), by měli tuto konzumaci omezit.

Terfenadin, astemizol, cisaprid, sildenafil: viz bod 4.4.

Glukuronidace
Fluvoxamin neovlivňuje koncentrace digoxinu v plazmě.

Renální exkrece
Fluvoxamin neovlivňuje koncentrace atenololu v plazmě.

Farmakodynamické interakce
Serotonergní účinky fluvoxaminu mohou být zvýšeny při podávání s jinými serotonergními látkami
(včetně tramadolu, buprenorfinu, kombinace buprenorfin/naloxon, triptanů, SSRI a přípravků obsahujících
hypericum perforatum – třezalku tečkovanou) a mohou vést k potenciálně život ohrožujícím stavům (viz
také bod 4.4).

Fluvoxamin je používán v kombinaci s lithiem k léčbě těžce nemocných rezistentních pacientů. Ovšem
lithium (a pravděpodobně i tryptofan) zvyšuje serotonergní účinky fluvoxaminu. Tuto kombinaci je třeba
u pacientů s těžkou, k léčbě rezistentní depresí používat opatrně.

U pacientů užívajících současně perorální antikoagulancia a fluvoxamin může být zvýšené riziko
krvácení. Tito pacienti by měli být pozorně sledováni.

Jako u jiných psychotropních látek je třeba pacienty upozornit, aby se při léčbě fluvoxaminem vyhnuli pití
alkoholu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu
(SSRI) během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu, může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní
hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné
populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na 1000 těhotenství.

Fevarin smí být v těhotenství používán pouze v případě, že klinický stav ženy vyžaduje léčbu
fluvoxaminem.

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Byly popsány ojedinělé případy příznaků z vysazení u novorozenců, jejichž matky užívaly na konci
těhotenství fluvoxamin.
Někteří novorozenci trpěli poruchami sání nebo dýchacími obtížemi, křečemi, nestálostí teploty,
hypoglykémií, třesem, poruchami svalového tonu, nervozitou, cyanózou, dráždivostí, letargií, somnolencí,
zvracením, poruchami spánku a stálým křikem při expozici SSRI ve třetím trimestru. Někdy byla potřebná
prodloužená hospitalizace.

Kojení
Fluvoxamin se u člověka vylučuje v malých množstvích do mateřského mléka. Proto by neměl být během
kojení podáván.

Fertilita
Studie reprodukční toxicity u zvířat ukázaly, že fluvoxamin zhoršuje fertilitu u mužů i u žen. Význam
těchto zjištění pro člověka není znám (viz bod 5.3).

Fevarin lze použít u pacientů, kteří se pokoušejí o početí, pouze v případě, kdy klinický stav pacientů
vyžaduje léčbu fluvoxaminem.

Studie na zvířatech prokázaly, že fluvoxamin může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3). Spontánní
hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu
zatím nebyl pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit vozidla a obsluhovat stroje

Fluvoxamin v dávkách do 150 mg nemá žádné nebo jen nepatrné účinky na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje. U zdravých dobrovolníků neměl vliv na psychomotorické schopnosti, spojené s řízením
vozidel a obsluhou strojů. Při léčbě fluvoxaminem však byla hlášena ospalost. Proto se doporučuje
opatrnost, dokud se nezjistí individuální odpověď na přípravek.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky, pozorované v klinických studiích v níže uvedených frekvencích, jsou často spojeny
s onemocněním a nemusí mít vztah k podávané léčbě.
Odhad frekvence: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1,000 až <1/100), vzácné
(≥1/10,000 až <1/1,000), velmi vzácné (<1/10,000), neznámé (z dostupných údajů nelze určit).

Třída
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Velmi
vzácné
Není známo
Endokrinní
poruchy
Hyperprolaktinemie,
nepřiměřená sekrece
antidiuretického
hormonu
Poruchy
metabolismu a
výživy
Anorexie Hyponatremie,
vzestup tělesné
hmotnosti, pokles
tělesné hmotnosti
Třída
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Velmi
vzácné
Není známo
Psychiatrické
poruchy
Halucinace,
stavy
zmatenosti,
agrese
Mánie Během léčby nebo
časně po přerušení
léčby sebevražedné
myšlenky,
sebevražedné
chování (viz bod
4.4)
Poruchy
nervového
systému
Rozrušení
nervozita,
úzkost,
nespavost,
somnolence,
třes, bolest
hlavy, závratě
Extrapyramidov
é příznaky,
ataxie
Křeče Serotoninový
syndrom, příhody
podobné
neuroleptickému
malignímu
syndromu, akatizie/
psychomotorický
neklid (viz bod 4.4),
parestezie, poruchy
chuti
Poruchy oka Glaukom, mydriáza
Srdeční
poruchy
Palpitace/
tachykardie

Cévní poruchy (Ortostatická)
hypotenze
Krvácení (např.
gastrointestinální
krvácení,
gynekologické
krvácení,
ekchymóza,
purpura)
Gastrointestin
ální poruchy
Bolest břicha,
zácpa, průjem,
sucho v
ústech,
dyspepsie,
nausea,
zvracení

Poruchy jater
a žlučových
cest
Abnormality
jaterních
funkcí

Třída
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Velmi
vzácné
Není známo
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
Hyperhidróza,
pocení
Kožní reakce z
přecitlivělosti
(zahrnující
angioneurotický
edém, vyrážku,
pruritus)
Fotosenzitiv
ní reakce
Stevensův-
Johnsonův
syndrom**/toxická
epidermální
nekrolýza**,
erythema
multiforme**
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Artralgie,
myalgie
*Zlomeniny kostí
Poruchy
ledvin a
močových cest
Poruchy močení
(včetně retence
moči, inkontinence
moči, polakisurie,
nočního močení a
enurézy)
Poruchy
reprodukčníh
o systému a
prsu
Abnormální
(opožděná)
ejakulace
Galaktorea Anorgasmie,
poruchy menstruace
(jako amenorea,
hypomenorea,
metroragie,
menoragie),
poporodní
krvácení***
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
Astenie,
malátnost
Příznaky z vysazení
léčby, včetně
příznaků z vysazení
u novorozenců (viz
bod 4.6)

*Epidemiologické studie – především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a výše – ukázaly
zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI) nebo tricyklická antidepresiva (TCA). Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám.
**Četnost výskytu určena na základě nežádoucích účinků hlášených po uvedení na trh; v placebem
kontrolovaných klinických studiích nebylo sledováno.
*** Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).

Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby fluvoxaminem
Ukončení podávání fluvoxaminu (zvláště náhlé) obvykle vyvolá příznaky z vysazení. Proto pokud není již
léčba fluvoxaminem potřebná, doporučuje se postupné snižování dávky (viz bod 4.2 a 4.4).

Pediatrická populace

V jedné 10týdenní, placebem kontrolované studii u dětí a dospívajících s OCD byly často hlášené
nežádoucí účinky (s incidencí vyšší než u placeba) tyto: nespavost, astenie, agitovanost, hyperkineze,
somnolence a dyspepsie. Vážné nežádoucí účinky, které se vyskytly v této studii, byly agitovanost a
hypománie. Křeče u dětí a dospívajících byly hlášeny během použití mimo klinické studie.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky
Příznaky zahrnují gastrointestinální obtíže, jako nauzea, zvracení a průjem, dále somnolenci a závratě.
Byly též hlášeny srdeční symptomy (tachykardie, bradykardie, hypotenze), poruchy jaterních funkcí, křeče
a koma.
Fluvoxamin má široký index bezpečnosti při předávkování. Od uvedení přípravku na trh bylo fatální
předávkování samotným fluvoxaminem hlášeno velmi zřídka. Nejvyšší dokumentovaná dávka požitého
fluvoxaminu byla 12 g. Tento pacient se úplně zotavil. Závažnější komplikace byly příležitostně
pozorovány v případech úmyslného předávkování fluvoxaminem v kombinaci s dalšími léky.

Léčba
Fluvoxamin nemá specifické antidotum. Při předávkování má být co nejdříve po požití tablet vypláchnut
žaludek a zahájena symptomatická léčba. Doporučuje se též opakované podávání aktivního uhlí, v případě
potřeby spolu s osmotickým laxativem. Forsírovaná diuréza nebo dialýza pravděpodobně nebudou
přínosem.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina:
Antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
ATC kód: N06AB
Studie vazeb na receptory ukázaly, že fluvoxamin je účinný inhibitor zpětného vychytávání serotoninu in
vitro i in vivo a má minimální afinitu k podtypům serotoninových receptorů. Jeho vazebná kapacita k alfa
adrenergním, beta adrenergním, histaminergním, muskarinovým, cholinergním nebo dopaminergním
receptorům je nepatrná.

Fluvoxamin má vysokou afinitu k sigma-1 receptorům, kde působí v terapeutických dávkách jako
agonista.

V placebem kontrolované studii u 120 pacientů s OCD ve věku mezi 8 a 17 lety bylo po deseti týdnech
pozorováno statisticky významné zlepšení u celkové populace užívající fluvoxamin. Další analýza
podskupiny ukázala zlepšení hodnocené stupnicí C-YBOCS u dětí. U dospívajících tento efekt nebyl
zaznamenán. Průměrná denní dávka byla 158 mg u dětí a 168 mg u dospívajících.

Odpověď na dávku
Nebyly provedeny žádné klinické studie, které by hodnotily odpověď v závislosti na dávce. Na základě
klinických zkušeností však může být u některých pacientů postupné zvyšování dávky prospěšné.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání je fluvoxamin úplně vstřebán. Nejvyšších hladin v plazmě je dosahováno za 3-hodin po podání. Vzhledem k first-pass metabolismu je průměrná absolutní biologická dostupnost 53 %.
Farmakokinetika Fevarinu není ovlivněna současným příjmem potravy.

Distribuce
In vitro je vazba fluvoxaminu na plazmatické proteiny 80 %. Distribuční objem u člověka je 25 l/kg.

Biotransformace
Fluvoxamin podléhá rozsáhlé metabolické přeměně v játrech. Ačkoli in vitro je CYP2D6 hlavním
izoenzymem ovlivňujícím metabolismus fluvoxaminu, koncentrace v plazmě u pomalých metabolizérů
pro CYP2D6 nejsou o mnoho vyšší než u rychlých metabolizérů.
Průměrný plazmatický poločas po jednorázovém podání je přibližně 13-15 hodin, o něco delší (17-hodin) je při opakovaném podávání, kdy se rovnovážného stavu obvykle dosahuje během 10-14 dnů.
Fluvoxamin podléhá rozsáhlé hepatální přeměně, hlavně oxidativní demetylací, při které vzniká nejméně metabolitů, jež jsou vylučovány ledvinami. Dva hlavní metabolity mají zanedbatelnou farmakologickou
aktivitu. Ostatní metabolity jsou pokládány za farmakologicky neúčinné. Fluvoxamin je účinný inhibitor
CYP1A2 a CYP2C19. Středně silná inhibice byla pozorována pro CYP2C9, CYP2D6 a CYP3A4.
Fluvoxamin má po jednorázovém podání lineární farmakokinetiku. Rovnovážné koncentrace jsou vyšší
než při výpočtu z údajů po jednotlivých dávkách a toto nepoměrné zvýšení je výraznější po vyšších
denních dávkách.

Zvláštní skupiny pacientů
Farmakokinetika fluvoxaminu je obdobná u zdravých dospělých, starších pacientů a pacientů s renální
insuficiencí. Metabolismus fluvoxaminu je u pacientů s jaterním onemocněním porušený.
Rovnovážné koncentrace fluvoxaminu v plazmě byly dvakrát vyšší u dětí ve věku 6 až 11 let než u
dospívajících ve věku 12 až 17 let. Plazmatické koncentrace u mladistvých jsou podobné jako u
dospělých.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kancerogenita a mutagenita
Nejsou známy žádné důkazy o kancerogenitě ani mutagenitě po podávání fluvoxaminu.

Fertilita a reprodukční toxicita
Reprodukční studie u zvířat prokázaly zhoršenou fertilitu, zvýšený počet úmrtí embryí a plodů a snížení
hmotnosti plodu. Tyto účinky byly pozorovány při expozicích, které dvakrát převyšovaly expozici při
terapeutických dávkách u lidí. Navíc byla v pre- a postnatálních studiích pozorována zvýšená incidence
perinatální mortality mláďat.
Studie týkající se fertility u zvířat prokázaly snížení frekvence páření, snížení počtu spermií a indexu
fertility při hladinách vyšších, než jaké odpovídají expozici u lidí.

Fyzická a psychická závislost
Na modelech zvířecích primátů byl zkoumán potenciál abusu, tolerance a fyzické závislosti. Nebyl zjištěn
důkaz nějaké závislosti.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
mannitol
kukuřičný škrob
předbobtnalý bramborový škrob
natrium-stearyl-fumarát
koloidní bezvodý oxid křemičitý

Potahová vrstva:
hypromelóza
makrogol
mastek
oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu při teplotě do 25 °C, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistry
Velikost balení:
Fevarin 50 mg: 30 a 60 potahovaných tablet
Fevarin 100 mg: 15 a 30 potahovaných tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Do 31. 12. Mylan IRE Healthcare Limited
Unit 35/36, Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin 13, Irsko

Od 1. 1. Viatris Healthcare Limited
Damastown Industrial Park
Mulhuddart, Dublin Dublin, Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Fevarin 50 mg: 30/070/89-A/C
Fevarin 100 mg: 30/070/89-B/C


9. DATUM REGISTRACE A DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23. 5. Datum posledního prodloužení registrace: 1. 2.

10. DATUM REVIZE TEXTU

26. 7.