FLUZAK - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Fluzak 20 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje fluoxetini hydrochloridum 22,36 mg, což odpovídá fluoxetinum 20 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: laktóza 55,1 mg v jedné tobolce.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka
Tvrdé želatinové tobolky s béžovozelenou spodní částí a olivově zeleným víčkem, potištěné na obou
částech FLE 20 a obsahující bílý prášek

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Dospělí:
Depresivní epizody.
Obsedantně-kompulzivní porucha.
Mentální bulimie: Přípravek Fluzak je indikován jako doplněk k psychoterapii při redukci
záchvatovitého přejídání a vyprazdňovacích aktivit.
Děti a dospívající od 8 let a starší:
Středně těžké až těžké depresivní epizody, jestliže deprese nereaguje po 4-6 sezeních na
psychologickou terapii. Antidepresivní léčba by měla být nabídnuta dětem nebo mladým osobám
pouze v kombinaci se současnou psychologickou terapií.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Depresivní epizody
Dospělí a starší pacienti: Doporučená dávka je 20 mg denně. Dávkování má být v případě potřeby
přezkoumáno a přizpůsobeno 3 až 4 týdny po zahájení terapie a dále podle klinické potřeby. Ačkoliv
při vyšších dávkách může být vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s
nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg (viz
bod 5.1). Úprava dávkování má být činěna opatrně podle stavu každého konkrétního pacienta tak, aby
pacient užíval nejnižší účinnou dávku.
Pacienti s depresí mají být léčeni po dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců, aby bylo jisté, že
jsou bez příznaků.

Obsedantně-kompulzivní porucha
Dospělí a starší pacienti: Doporučená dávka je 20 mg denně. Ačkoliv při vyšších dávkách může být
vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg
může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg.
Jestliže v průběhu 10 týdnů nedojde ke zlepšení, léčba fluoxetinem má být přehodnocena. Jestliže se
dostaví dobrá terapeutická odpověď, léčba může pokračovat při individuálně upraveném dávkování.
Ačkoliv neexistují systematické studie pro zjištění, jak dlouho pokračovat v léčbě fluoxetinem,
obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronický stav a u pacientů odpovídajících na léčbu je na
místě zvážit pokračování léčby i po 10 týdnech. Úprava dávkování má být činěna opatrně podle stavu
každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku. Potřeba léčby má být
pravidelně přehodnocována. Někteří lékaři obhajují u pacientů dobře reagujících na farmakoterapii
současně probíhající behaviorální psychoterapii.
Účinnost dlouhodobé léčby (více než 24 týdnů) nebyla u OCD prokázána.
Mentální bulimie
Dospělí a starší pacienti: doporučuje se dávka 60 mg/den. Účinnost dlouhodobé léčby (více než měsíce) nebyla u mentální bulimie prokázána.
Všechny indikace
Doporučená dávka může být zvýšena nebo snížena. Dávky nad 80 mg/den nebyly systematicky
hodnoceny.
Starší pacienti: při zvyšování dávky je doporučena zvýšená opatrnost a denní dávka nemá přesáhnout
40 mg. Maximální doporučená dávka je 60 mg/den.
Porucha funkce jater: nižší dávka nebo frekvence podávání (např. 20 mg každý druhý den) má být
zvážena u pacientů s jaterním poškozením (viz bod 5.2) nebo u pacientů, jejichž současně podávaná
léčba má potenciál k interakcím s přípravkem Fluzak (viz bod 4.5).
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby přípravkem Fluzak
Je třeba se vyhnout náhlému vysazení léčby. Aby se snížilo riziko příznaků z vysazení, při ukončování
léčby přípravkem Fluzak má být dávka snižována v průběhu jednoho až dvou týdnů (viz bod 4.4 a bod
4.8). Jestliže se po snížení dávky nebo ukončení léčby vyskytnou netolerované příznaky, může být
zváženo znovu podávání dříve předepsané dávky. Následně může lékař pokračovat ve snižování
dávky, ale pomaleji.

Pediatrická populace - děti a dospívající od 8 let a starší (středně těžké až těžké depresivní epizody):

Léčba má být zahájena a monitorována pod dohledem specialisty. Zahajovací dávka je 10 mg/den
podaná v jiné lékové formě. Úprava dávkování má být prováděna opatrně podle stavu každého
konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku.
Po jednom až dvou týdnech může být dávka zvýšena na 20 mg/den. Zkušenosti z klinických studií s
dávkami vyššími než 20 mg jsou minimální. Existují pouze omezené údaje o léčbě delší než 9 týdnů.
Děti s nižší tělesnou hmotností:
Vzhledem k vyšším plazmatickým hladinám u dětí s nižší tělesnou hmotností může být terapeutický
efekt dosažen nižšími dávkami (viz bod 5.2).
U pediatrických pacientů odpovídajících na léčbu by po 6 měsících měla být zhodnocena potřeba další
léčby. Jestliže není dosaženo klinického přínosu během 9 týdnů, léčba má být přehodnocena.

Způsob podání
Perorální podání.

Fluoxetin může být podáván v jedné dávce nebo rozděleně, při jídle nebo mezi jídly.
Po skončení užívání přetrvává léčivá látka v těle týdny. Při zahajování nebo ukončování léčby je nutné
toto vzít v úvahu.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Fluoxetin je kontraindikován v kombinaci s ireverzibilními neselektivními inhibitory
monoaminooxidázy (např. iproniazid) (viz body 4.4 a 4.5).
Fluoxetin je kontraindikován v kombinaci s metoprololem užívaným k léčbě srdečního selhání (viz
bod 4.5).
.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pediatrická populace - děti a dospívající do 18 let

Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita,
protichůdné chování a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a
dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Přípravek Fluzak
by měl být použit u dětí a dospívajících ve věku 8 až 18 let pouze k léčbě středně těžkých až těžkých
depresivních epizod a neměl by být použit v jiných indikacích. Nicméně jestliže je rozhodnutí o léčbě
založeno na klinické potřebě, pak by pacient měl být pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných
příznaků. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a
dospívajících týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí (viz bod 5.3).
V 19týdenním klinickém hodnocení byly u dětí a dospívajících léčených fluoxetinem pozorovány
snížené přírůstky výšky a tělesné hmotnosti (viz bod 5.1). Nebylo zjištěno, zda existuje vliv na
dosažení normální výšky v dospělosti. Nelze vyloučit možnost zpoždění puberty (viz bod

5.3 a 4.8).
V průběhu léčby fluoxetinem by proto měl být monitorován růst a dospívání (výška, tělesná hmotnost
a škálování dle Tannera). V případě zpomalení je nutné zvážit konzultaci s pediatrem.
V pediatrických studiích byly často hlášeny mánie a hypománie (viz bod 4.8). Proto se doporučuje
pravidelné monitorování výskytu mánie/hypománie. Fluoxetin má být vysazen, pokud se u pacienta
objevily manické příznaky.
Je důležité, aby lékaři ordinující léčbu pečlivě prodiskutovali její možná rizika a přínosy s
dětmi/dospívajícími a/nebo jejich rodiči.
Vyrážka a alergické reakce: byla hlášena vyrážka, anafylaktoidní reakce a progresivní systémové
reakce, někdy závažné (zahrnující kůži, ledviny, játra nebo plíce). Při objevení se vyrážky nebo jiných
příznaků alergie, byť nejasné etiologie, má být léčba fluoxetinem ukončena.
Epileptické záchvaty: Potenciálním rizikem při podávání antidepresiv jsou epileptické záchvaty. Z
tohoto důvodu má být fluoxetin, stejně jako ostatní antidepresiva, nasazován se zvýšenou opatrností u
pacientů s epileptickými záchvaty v anamnéze. Léčba má být ukončena u každého pacienta, u kterého
se záchvaty objeví nebo se zvýší jejich frekvence. Je třeba se vyhnout podání fluoxetinu u pacientů
s nestabilním záchvatovitým onemocněním/epilepsií a pacienti s kontrolovanou epilepsií mají být
pečlivě monitorováni (viz bod 4.5).
Mánie: Antidepresiva mají být používána s opatrností u pacientů s mánií/hypománií v anamnéze.
Stejně tak jako všechna antidepresiva fluoxetin má být vysazen u každého pacienta s počínajícími
příznaky mánie.
Jaterní/renální funkce: Fluoxetin je extenzivně metabolizován v játrech a vylučován ledvinami. U
pacientů s těžkou hepatální dysfunkcí se doporučují nižší dávky, např. podávání obden. Jestliže byl
fluoxetin podáván v dávce 20 mg/den po dobu 2 měsíců pacientům s těžkým renálním selháváním

(GFR<10 ml/min) vyžadujících dialýzu, plazmatické hladiny fluoxetinu a norfluoxetinu nevykazovaly
rozdíly ve srovnání s pacienty s normální renální funkcí.
Úbytek tělesné hmotnosti: U pacientů užívajících fluoxetin může dojít k úbytku tělesné hmotnosti, ten
je ale obvykle úměrný k původní hmotnosti.
Diabetes: U pacientů s diabetem může léčba SSRI ovlivnit kontrolu glykémie. V průběhu léčby
fluoxetinem se objevila hypoglykémie a po ukončení léčby došlo k rozvoji hyperglykémie. Může být
zapotřebí úprava dávek inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik.
Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu: Deprese je spojena se zvýšeným
rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (sebevražedné jednání). Riziko
přetrvává až do doby, dokud nedojde k významné remisi. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během
několika prvních týdnů léčby, pacienti by měli být pečlivě sledováni až do té doby, dokud k tomuto
zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že riziko sebevraždy se může zvýšit v časných
fázích uzdravování.
Další duševní poruchy, pro které je přípravek Fluzak předepisován, mohou být také spojeny se
zvýšeným rizikem sebevražedného jednání. Tyto stavy mohou být navíc komorbidní s depresivní
poruchou. Stejná opatření dodržovaná při léčbě depresivní poruchy by měla být dodržována i při léčbě
pacientů s jinými duševními poruchami.
Pacienti, kteří mají v anamnéze příhody související se sebevraždou, nebo ti, kteří vykazují významný
stupeň sebevražedných myšlenek před zahájením léčby, mají vyšší riziko sebevražedných myšlenek
nebo pokusů o sebevraždu a musí být během léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem
kontrolovaných klinických studií prováděných u dospělých trpících psychiatrickými poruchami
prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých ve věku
do 25 let léčených antidepresivy.
Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to
především na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich pečovatelé) by měli být
upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování
nebo myšlenek a nezvyklých změn v chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě
vyhledat lékařskou pomoc.
Kardiovaskulární účinky: V průběhu postmarketingového sledování byly hlášeny případy prodloužení
QT intervalu a ventrikulární arytmie, včetně torsades de pointes (viz bod 4.5, 4.8 a 4.9).
Fluoxetin má být používán se zvýšenou opatrnosti u pacientů se stavy, jako je vrozené prodloužení QT
intervalu, prodloužení QT intervalu v rodinné anamnéze nebo s jinými klinickými stavy
predisponujícími k arytmii (např. hypokalemie, hypomagnesemie, bradykardie, akutní infarkt
myokardu nebo dekompenzované srdeční selhání) nebo při zvýšené expozici fluoxetinu (např. při
poruše funkce jater), nebo při konkomitantním užívání s léčivými přípravky, o kterých je známo, že
prodlužují QT interval a/nebo torsades de pointes (viz bod 4.5).
U pacientů se stabilní srdeční poruchou má být před léčbou zváženo EKG vyšetření.
Pokud se v průběhu léčby fluoxetinem vyskytnou známky srdeční arytmie, má být léčba přerušena a
provedeno EKG vyšetření.
Ireverzibilní neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (např. iproniazid): Byly hlášeny případy
závažných a někdy fatálních nežádoucích účinků u pacientů užívajících SSRI v kombinaci s
ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminoxidázy (IMAO).
Tyto případy vykazovaly rysy podobné serotoninovému syndromu (který může být zaměněn za (nebo
diagnostikován jako) neuroleptický maligní syndrom). U pacientů s těmito reakcemi může být
prospěšné podání cyproheptadinu nebo dantrolenu. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují
hypertermii, rigiditu, myoklonus, nestabilitu autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním
vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost
progredující do deliria a kómatu.

Z tohoto důvodu je podání fluoxetinu v kombinaci s ireverzibilním neselektivním IMAO
kontraindikováno (viz bod 4.3). Protože účinek IMAO přetrvává dva týdny, léčba fluoxetinem může
být zahájena nejdříve 2 týdny po ukončení léčby ireverzibilními neselektivními IMAO. Obdobně tak i
podávání ireverzibilního neselektivního IMAO nesmí být zahájeno dříve než 5 týdnů po skončení
léčby fluoxetinem.
Jestliže byl fluoxetin předepisován po delší dobu nebo ve vysokých dávkách, je nutné zvážit delší
interval.
Akatizie/psychomotorický neklid: Užití fluoxetinu bylo spojeno s vývojem akatizie, charakterizované
subjektivně nepříjemným nebo stresujícím neklidem a potřebou se často pohybovat spojenou s
neschopností zůstat klidně sedět či stát. Toto se nejčastěji vyskytuje v průběhu prvních týdnů léčby. U
pacientů, u kterých se tyto příznaky rozvinou, může být zvyšování dávky škodlivé.
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby SSRI: Příznaky z vysazení při ukončení léčby jsou
časté, zvláště je-li ukončení náhlé (viz bod 4.8). V klinických studiích se nežádoucí účinky pozorované
při ukončení léčby objevily přibližně u 60 % pacientů ve skupině léčených fluoxetinem i ve skupině
placebové. Z těchto nežádoucích účinků bylo závažných 17 % ve skupině fluoxetinu a 12 % ve
skupině placeba.
Riziko příznaků z vysazení může záviset na různých faktorech zahrnujících trvání terapie a velikost
dávky a rychlost snižování dávky. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku
(včetně insomnie a bouřlivých snů), astenie, agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a
bolest hlavy jsou nejčastěji hlášené reakce. Obecně jsou tyto příznaky lehké až středně těžké, u
některých pacientů však mohou být závažné. Obvykle k nim dochází v průběhu několika prvních dnů
po vysazení léčby. Obecně tyto příznaky samy mizí, a to obvykle v průběhu 2 týdnů, ačkoli u
některých jedinců mohou přetrvávat (2-3 měsíce nebo více). Proto se doporučuje pozvolně ukončovat
léčbu přípravkem Fluzak postupně v průběhu období nejméně jednoho až dvou týdnů, podle potřeb
pacienta (viz Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby přípravkem Fluzak, bod 4.2).
Mydriáza: Ve spojení s fluoxetinem byla hlášena mydriáza, proto je nutná opatrnost, pokud je
fluoxetin předepsán pacientům se zvýšeným nitroočním tlakem nebo s rizikem akutního glaukomu s
úzkým úhlem.

Hemoragie: Při podávání SSRI byly hlášeny případy kožních krvácivých abnormalit, jako je
ekchymóza a purpura. Ekchymóza byla hlášena jako neobvyklá v průběhu léčby fluoxetinem. Další
hemoragické projevy (např. gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a další kožní nebo
slizniční krvácení) byly hlášeny vzácně. Opatrnost se doporučuje obzvláště u pacientů užívajících
SSRI při současném užívání perorálních antikoagulancií, přípravků se známým účinkem na funkci
trombocytů (např. atypická antipsychotika jako klozapin, fenothiaziny, většina tricyklických
antidepresiv, kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika - NSAID) nebo dalších přípravků,
které mohou zvyšovat riziko krvácení, stejně jako u pacientů s krvácivými poruchami v anamnéze (viz
bod 4.5).
SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8).

Elektrokonvulzivní terapie (ECT): Byly hlášeny vzácné případy prodloužených křečí u pacientů
užívajících fluoxetin s ECT léčbou, proto je nutná opatrnost.
Tamoxifen: podávání fluoxetinu, silného inhibitoru CYP2D6, může vést ke snížení koncentrací
endoxifenu, jednoho z nejdůležitějších aktivních metabolitů tamoxifenu. Z tohoto důvodu by se v
průběhu léčby tamoxifenem neměl fluoxetin, pokud možno, podávat (viz bod 4.5).
Serotoninový syndrom a stavy podobné neuroleptickému malignímu syndromu: ve vzácných případech
byl hlášen rozvoj serotoninového syndromu nebo stav podobný neuroleptickému malignímu syndromu
v souvislosti s léčbou fluoxetinem, zvláště byl-li podáván v kombinaci s dalšími serotonergními (mezi
jiným L-tryptofan) a/nebo neuroleptickými přípravky (viz bod 4.5). Vzhledem k tomu, že tyto
syndromy mohou vést k potenciálně život ohrožujícím stavům, léčba fluoxetinem má být ukončena v
případě výskytu těchto příhod (charakterizovaných souborem příznaků jako je hypertermie, rigidita,

myoklonus, nestabilita autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním vitálních funkcí, změny
duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost, extrémní agitovanost vyvíjející se do deliria a
kómatu) a má být zahájena podpůrná symptomatická léčba.
Sexuální dysfunkce: Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální
dysfunkce (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky
přetrvávaly i po přerušení léčby SSRI/SNRI.

Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy,
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Biologický poločas: Při zvažování farmakodynamických a farmakokinetických lékových interakcí
(např. při převádění z fluoxetinu na jiná antidepresiva) by měl být na zřeteli dlouhý eliminační poločas
fluoxetinu a norfluoxetinu (viz bod 5.2).
Kontraindikované kombinace
Ireverzibilní neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (např. iproniazid): Byly hlášeny případy
závažných a někdy fatálních nežádoucích účinků u pacientů užívajících SSRI v kombinaci s
ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO).
Tyto případy vykazovaly rysy podobné serotoninovému syndromu (který může být zaměněn za (nebo
diagnostikován jako) neuroleptický maligní syndrom). U pacientů s těmito reakcemi může být
prospěšné podání cyproheptadinu nebo dantrolenu. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují
hypertermii, rigiditu, myoklonus, nestabilitu autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním
vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost
progredující do deliria a kómatu.
Z tohoto důvodu je podání fluoxetinu v kombinaci s ireverzibilními neselektivním IMAO
kontraindikováno (viz bod 4.3). Protože jejich účinek přetrvává dva týdny, léčba fluoxetinem může
být zahájena nejdříve 2 týdny po ukončení léčby ireverzibilními neselektivními IMAO. Stejně tak i
podávání ireverzibilních neselektivních IMAO nesmí být zahájeno dříve než 5 týdnů po skončení
léčby fluoxetinem.
Metoprolol užívaný k léčbě srdečního selhání: Riziko nežádoucích účinků metoprololu, včetně
excesivní bradykardie, může být zvýšeno z důvodu inhibice metabolismu metoprololu fluoxetinem.
(Viz bod 4.3).
Nedoporučené kombinace
Tamoxifen: V literatuře byla popsána farmakokinetická interakce mezi inhibitory CYP2D6 a
tamoxifenem, vykazující 65-75% snížení plazmatických hladin endoxifenu, jedné z aktivnějších forem
tamoxifenu. V některých studiích bylo hlášeno snížení účinnosti tamoxifenu při současném podávání
některých antidepresiv ze skupiny SSRI. Vzhledem k tomu, že se nedá vyloučit snížení účinku
tamoxifenu, je třeba se, pokud možno, vyhnout současnému podávání se silnými inhibitory CYP2D(včetně fluoxetinu) (viz bod 4.4).
Alkohol: Při metodickém testování fluoxetin nezvyšoval hladiny alkoholu v krvi, ani nezvyšoval
účinek alkoholu. Nicméně kombinace léčby SSRI a alkoholu se nedoporučuje.
IMAO-A včetně linezolidu a methylthioninium-chloridu (methylenová modř): Riziko serotoninového
syndromu včetně průjmu, tachykardie, pocení, třesu, zmatenosti nebo kómatu. Pokud není možné se
vyhnout současnému podávání těchto léčivých látek s fluoxetinem, je třeba podstoupit pečlivé klinické
monitorování a současné užívání těchto léků má být zahájeno na nižší doporučené dávce (viz bod
4.4.).

Mechitazin: Riziko nežádoucích účinků spojené s užíváním mechitazinu (jako např. prodloužení QT
intervalu) se může zvýšit z důvodu inhibice jeho metabolismu fluoxetinem.
Kombinace vyžadující opatrnost
Fenytoin: Při kombinaci s fluoxetinem byly pozorovány změny v krevních hladinách. V některých
případech došlo k manifestaci toxicity. U přidaného přípravku se doporučuje zvážit konzervativní
titrační schéma a sledování klinického stavu.
Serotonergní přípravky (lithium, buprenorfin, tramadol, triptany, tryptofan, selegilin (IMAO-B),
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)): Objevila se hlášení o výskytu mírného serotoninového
syndromu, pokud byly SSRI podávány spolu s léky, které mají také serotonergní účinek. Proto je třeba
při současném užívání fluoxetinu s těmito léky dbát zvýšené opatrnosti a provádět důkladnější a
častější klinické monitorování (viz bod 4.4).
Prodloužení QT intervalu: Farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi fluoxetinem a jinými
léčivými přípravky prodlužujícími QT interval nebyly provedeny. Aditivní účinek fluoxetinu a těchto
léčivých přípravků nemůže být vyloučen. Z tohoto důvodu je zapotřebí zvýšené opatrnosti, pokud je
fluoxetin podáván společně s přípravky, které prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika třídy IA a
III, antipsychotika (např. deriváty enothiazinu, pimozid, haloperidol), tricyklická antidepresiva,
některé antimikrobiální látky (např. sparfloxacin, moxifloxacin, erythromycin i.v., pentamidin),
antimalarika, obzvláště halofantrin, některá antihistaminika (astemizol, mizolastin) (viz body 4.4, 4.8 a
4.9).
Léky ovlivňující krevní srážlivost (perorální antikoagulancia bez ohledu na mechanismus účinku,
antiagregancia včetně kyseliny acetylsalicylové a nesteroidní antirevmatika (NSAID): Riziko
zvýšeného krvácení. Při užívání perorálních antikoagulancií má být prováděn klinický monitoring a
častější monitorování INR. Během léčby fluoxetinem a po jejím ukončení je vhodné upravit dávkování
(viz body 4.4 and 4.8).
Cyproheptadin: Jsou hlášeny ojedinělé případy sníženého antidepresivního účinku fluoxetinu, pokud
je užíván v kombinaci s cyproheptadinem.
Léčivé přípravky indukující hyponatremii: Hyponatremie patří mezi nežádoucí účinky fluoxetinu.
Užívání v kombinaci s jinými přípravky, které navozují hyponatremii (např. diuretika, desmopresin,
karbamazepin, oxkarbazepin) může vést ke zvýšenému riziku (viz bod 4.8).
Léčivé přípravky snižující epileptogenní práh: Záchvaty patří mezi nežádoucí účinky fluoxetinu.
Užívání v kombinaci s ostatními přípravky, které mohou snižovat práh vzniku záchvatů, (např. TCA,
ostatní SSRI, deriváty fenothiazinu, butyrofenony, meflochin, chlorochin, bupropion, tramadol) může
vést ke zvýšenému riziku.
Další léky metabolizované CYP2D6: Fluoxetin je silným inhibitorem enzymu CYP2D6, proto
současná léčba léky také metabolizovanými tímto enzymatickým systémem může vést k lékovým
interakcím, zejména u léčiv s úzkým terapeutickým indexem (jako je flekainid, propafenon a
nebivolol) a u léčiv, u kterých se dávkování titruje, ale také u atomoxetinu, karbamazepinu,
tricyklických antidepresiv a risperidonu. Léčba těmito přípravky má být zahájena nebo upravena na
dávky z nižšího konce jejich dávkovacího rozpětí. To platí i v případě, že byl fluoxetin užíván v
předchozích 5 týdnech.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Některé epidemiologické studie naznačují zvýšené riziko kardiovaskulárních defektů související s
užíváním fluoxetinu v prvním trimestru těhotenství. Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám.

Celkově údaje naznačují, že riziko výskytu kardiovaskulárního defektu u dítěte, jehož matka užívala v
těhotenství fluoxetin, je 2/100 ve srovnání s předpokládanou hodnotou přibližně 1/100 pro tyto defekty
v běžné populaci.
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stadiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je
přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na těhotenství.
Fluoxetin může být užíván v průběhu těhotenství, ale předepsání těhotné ženě by mělo být provázeno
zvýšenou opatrností, zejména v pozdní fázi těhotenství nebo těsně před porodem vzhledem k
následujícím příznakům hlášeným u novorozenců: podrážděnost, tremor, hypotonie, přetrvávající pláč,
obtížné sání nebo usínání. Tyto příznaky mohou ukazovat na serotonergní účinek nebo příznaky z
vysazení. Doba, ve které k těmto příznakům dochází a po kterou trvají, může souviset s dlouhým
poločasem fluoxetinu (4-6 dnů) a jeho aktivního metabolitu norfluoxetinu (4-16 dnů).
Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).
Kojení
Je známo, že fluoxetin a jeho metabolit norfluoxetin jsou vylučovány do lidského mateřského mléka.
U kojených dětí byly hlášeny nežádoucí účinky. Jestliže je léčba fluoxetinem považována za
nezbytnou, má být zváženo přerušení kojení. Nicméně pokud kojení pokračuje, měly by být
předepsány nejnižší účinné dávky fluoxetinu.
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že fluoxetin může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3). Spontánní
hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu
zatím nebyl pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Fluzak nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Ačkoliv u
zdravých dobrovolníků se neprokázal vliv fluoxetinu na psychomotorickou činnost, jakýkoli
psychoaktivní přípravek může ovlivnit úsudek nebo schopnosti. Pacienti mají být poučeni o nutnosti
se vyvarovat řízení nebo obsluhy nebezpečných strojů, než se ujistí, že jejich výkonnost není
ovlivněna.

4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u pacientů léčených fluoxetinem byly bolest hlavy, nauzea,
nespavost, únava a průjem. S pokračováním léčby se může intenzita a frekvence nežádoucích účinků
snižovat a obecně nevedou k ukončení terapie.
b. Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků pozorovaných při léčbě fluoxetinem u dospělé
a pediatrické populace. Některé z těchto nežádoucích účinků jsou společné s jinými SSRI.
Následující frekvence četnosti výskytu byly vypočteny z údajů z klinických studií u dospělých
(n=9297) a z údajů získaných ze spontánních hlášení.
Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000).
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není
známo
Poruchy krve a lymfatického systému

Trombocytopenie
Neutropenie
Leukopenie

Poruchy imunitního systému
Anafylaktická
reakce
Sérová nemoc

Endokrinní poruchy
Nepřiměřená
sekrece
antidiuretického
hormonu

Poruchy metabolismu a výživy
Snížená chuť k
jídlu Hyponatremie
Psychiatrické poruchy
Nespavost2 Úzkost
Nervozita
Neklid
Napětí
Snížení libidaPoruchy spánku
Abnormální snyDepersonalizace
Povznesená nálada
Euforická nálada
Neobvyklé myšlení
Abnormální orgasmusSkřípání zuby
Sebevražedné myšlenky a
chováníHypománie
Mánie
Halucinace
Agitovanost
Panické záchvaty
Zmatenost
Dysfemie
Agresivita

Poruchy nervového systému
Bolest hlavy Poruchy
pozornosti
Závratě
Porucha chuti
Letargie
SomnolenceTřes
Psychomotorická
hyperaktivita
Dyskineze
Ataxie
Porucha rovnováhy
Myoklonus
Poruchy paměti
Konvulze
Akathisie
Nezvyklé pohyby
jazyka
(bukoglosální
syndrom)
Serotoninový
syndrom

Oční poruchy
Rozmazané vidění Mydriáza
Poruchy ucha a labyrintu
Tinitus
Srdeční poruchy
Palpitace
Prodloužení QT
intervalu na EKG
(QTcF ≥450 msec)
Ventrikulární
arytmie včetně
torsades de pointes

Cévní poruchy
Návaly9 Hypotenze

Vaskulitida
Vazodilatace

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Zívání

Dyspnoe
Epistaxe

Faryngitida
Plicní příhody
(zánětlivé procesy
různé
histopatologie
a/nebo fibróza)
Gastrointestinální poruchy

Průjem
Nauzea

Zvracení
Dyspepsie
Sucho v ústech
Dysfagie
Gastrointestinální
krváceníEzofageální bolest
Poruchy jater a žlučových cest
Idiosynkratická
hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně
VyrážkaKopřivka
Pruritus
Hyperhydróza
Alopecie
Zvýšená tendence k
tvorbě modřin
Studený pot
Angioedém
Ekchymóza
Fotosensitivní
reakce
Purpura
Erythema
multiforme
Stevensův-
Johnsonův syndrom
Toxická
epidermální
nekrolýza (Lyellův
syndrom)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie Svalové záškuby Myalgie
Poruchy ledvin a močového sytému
Časté močení13 Dysurie

Retence moči
Poruchy močení

Poruchy reprodukčního systému a choroby prsu
Gynekologické
krváceníErektilní
dysfunkce
Poruchy
ejakulaceSexuální dysfunkce

Galaktorea
Hyperprolaktinemie
Priapismus
Poporodní
krváceníCelkové poruchy a reakce v místě aplikace
Únava
Pocit paniky
Zimnice

Malátnost
Abnormální pocity
Pocit chladu
Pocit horka
Slizniční krvácení
Vyšetření
Pokles tělesné
hmotnosti

Zvýšené transaminázy
Zvýšená
gamaglutamyltransferáza

zahrnuje anorexii
zahrnuje časné ranní probouzení, počáteční a průběžnou insomnii
zahrnuje ztrátu libida
zahrnuje noční můry
zahrnuje anorgasmii
zahrnuje dokonanou sebevraždu, suicidální depresi, úmyslné sebepoškozování, myšlenky na
sebepoškozování, sebevražedné chování, sebevražedné myšlenky, sebevražedný pokus, morbidní
myšlenky, sebepoškozující chování. Tyto příznaky mohou být příznaky původního onemocnění.
zahrnuje hypersomnii, sedaci
na základě měření EKG z klinických studií
zahrnuje návaly horka
10 zahrnuje atelektázu, intersticiální plicní onemocnění, pneumonitidu

11 zahrnuje nejčastěji krvácení dásní, hematemezi, hematochezii, krvácení z konečníku, krvácivý
průjem, melénu a krvácení ze žaludečního vředu nebo jícnových varixů
12 zahrnuje erythém, exfoliativní vyrážku, potničky, vyrážku, erytematózní vyrážkus, folikulární
vyrážku, generalizovanou vyrážku, makulózní vyrážku, makulopapulozní vyrážku, morbiliformní
vyrážku, papulózní vyrážku, svědivou vyrážku, vezikulózní vyrážku, umbilikální erytémovou vyrážku
13 zahrnuje polakisurii
14 zahrnuje krvácení děložního hrdla, děložní dysfunkci, děložní krvácení, genitální krvácení.
menometroragii, menoragii, metroragii, polymenoreu, postmenopauzální hemoragii, děložní
hemoragii, vaginální hemoragii
15 zahrnuje selhání ejakulace, dysfunkční ejakulaci, předčasnou ejakulace, opožděnou ejakulaci,
retrográdní ejakulaci
16 zahrnuje astenii
17tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6)

c. Popis vybraných nežádoucích účinků
Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu: Během léčby fluoxetinem nebo
brzy po jejím ukončení byly zaznamenány případy suicidálních myšlenek a suicidálního jednání (viz
bod 4.4).
Fraktury kostí: Epidemiologické studie - především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let
a výše - ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku
tohoto rizika není znám.
Příznaky z vysazení pozorované po ukončení léčby fluoxetinem: Ukončení léčby fluoxetinem často
vede k příznakům z vysazení. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně
insomnie a živých snů), astenie, agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolest hlavy
jsou nejčastěji hlášené reakce. Obecně jsou tyto příznaky lehké až středně těžké a postupně samy
vymizí, u některých pacientů však mohou být těžké nebo mohou trvat déle (viz bod 4.4). Proto se
doporučuje, pokud už není nutné v léčbě přípravkem Fluzak pokračovat, ukončovat tuto léčbu
postupným snižováním dávky (viz bod 4.2 a bod 4.4).
d. Děti a dospívající (viz bod 4.4 a 5.1):
Další nežádoucí účinky, které byly pozorovány specificky u této skupiny anebo s rozdílnou frekvencí,
jsou popsány níže. Frekvence výskytu těchto nežádoucích účinků jsou založeny na údajích z
pediatrických klinických studií (n=610).
Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (mezi hlášené
nežádoucí účinky patřily: hněv, podrážděnost, agrese, agitovanost, aktivační syndrom), manické
reakce, včetně mánie a hypománie (bez předchozích epizod u těchto pacientů) a epistaxe byly v
pediatrických klinických studiích hlášeny často a byly častěji pozorovány u dětí a dospívajících
léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem.
Z klinické praxe byly hlášeny izolované případy retardace růstu (viz také bod 5.1).
V pediatrických klinických studiích byla léčba fluoxetinem spojena také se snížením hladin alkalické
fosfatázy.
Z pediatrické klinické praxe byly hlášeny izolované případy nežádoucích účinků, které potenciálně
indikovaly zpoždění sexuálního zrání nebo sexuální dysfunkci (viz bod 5.3).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky a projevy
Případy předávkování fluoxetinem samotným mají obvykle mírný průběh. Symptomy předávkování
zahrnovaly nauzeu, zvracení, křeče, kardiovaskulární dysfunkce od asymptomatických arytmií
(zahrnujících nodální rytmus a ventrikulární arytmie) nebo změn EKG naznačujících prodloužení QT
intervalu, po srdeční zástavu (včetně velmi vzácných případů torsades de pointes), plicní dysfunkce a
známky změněného stavu CNS od excitace po kóma. Fatální případy přičítané fluoxetinu samotnému
jsou extrémně vzácné.
Léčba předávkování
Doporučuje se monitorovat srdeční a vitální funkce společně s celkovými symptomatickými a
podpůrnými opatřeními. Není známo specifické antidotum.
Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze nejsou pravděpodobně přínosem.
Aktivované uhlí, které může být použito společně se sorbitolem, je stejně nebo více účinné jako
vyvolání zvracení a výplach. Při zvládání předávkování by měla být vzata v úvahu možnost požití i
dalších přípravků. Dlouhodobější důkladné lékařské pozorování může být zapotřebí u pacientů, kteří
požili nadměrné množství tricyklických antidepresiv, pokud také užívají nebo užili fluoxetin.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
ATC kód: N06AB03.
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Fluoxetin je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, což je pravděpodobně hlavním
mechanismem jeho účinku. Fluoxetin nemá prakticky žádnou afinitu k dalším receptorům, jako jsou
α1-, α2- a β-adrenergní, serotonergní, dopaminergní, histaminergní, muskarinové a GABA receptory.


Klinická účinnost a bezpečnost
Depresivní epizody: Klinické studie u pacientů s depresivními epizodami byly provedeny oproti
placebu a aktivním komparátorům. Prokázalo se, že fluoxetin je signifikantně účinnější než placebo,
měřeno pomocí Hamiltonovy stupnice pro posuzování deprese (HAM-D). V těchto studiích fluoxetin
vykazoval signifikantně větší podíl odpovědi na léčbu (definovaná jako 50% snížení HAM-D skóre) a
remise ve srovnání s placebem.
Odpověď na dávku: Ve studiích s fixními dávkami u pacientů s depresivními epizodami byla křivka
zachycující odpověď na dávku plochá, což nenaznačuje výhody ve smyslu vyšší účinnosti pro použití
vyšších dávek než doporučených. Nicméně je klinickou zkušeností, že zvyšování dávky může být u
některých pacientů prospěšné.
Obsedantně-kompulzivní porucha: v krátkodobých klinických studiích (méně než 24 týdnů) byl
fluoxetin signifikantně účinnější než placebo. Terapeutický účinek byl při dávce 20 mg/den, ale vyšší
dávky (40 nebo 60 mg/den) ukázaly vyšší četnost odpovědi na léčbu. V dlouhodobých studiích (tři
pokračovací fáze krátkodobých studií a studie prevence relapsu) nebyla účinnost prokázána.

Mentální bulimie: v krátkodobých klinických studiích (méně než 16 týdnů) byl u ambulantních
pacientů splňujících kritéria DSM-III-R pro mentální bulimii fluoxetin v dávce 60 mg/den
signifikantně účinnější než placebo při redukci záchvatovitého přejídání a vypuzovacích aktivit.
Závěry o dlouhodobé účinnosti nicméně nemohou být stanoveny.
Premenstruační dysforická porucha: U pacientek splňujících kritéria DSM-IV pro premenstruační
dysforickou poruchu (PMDD) byly provedeny dvě placebem kontrolované klinické studie. Pacientky
byly zařazeny, pokud měly příznaky dostatečné závažnosti narušení sociálních a pracovních funkcí a
vztahů s ostatními. Pacientky užívající perorální kontraceptiva byly vyloučeny. V první studii s 20 mg
denně podávanými kontinuálně po dobu 6 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru
účinnosti (iritabilita, anxieta a dysforie). Ve druhé studii s přerušením léčby v luteální fázi (20 mg
denně po dobu 14 dnů) po dobu 3 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti
(denní záznam závažnosti na stupnici problémů). Nicméně z těchto studií nemohou být odvozeny
definitivní závěry týkající se účinnosti a trvání léčby.

Pediatrická populace

Depresivní epizody: byly provedeny klinické studie u dětí a dospívajících ve věku 8 let a více oproti
placebu. Fluoxetin se v dávce 20 mg ukázal signifikantně účinnější než placebo ve dvou krátkodobých
pivotních studiích podle snížení celkového skóre na Dětské stupnici pro posuzování deprese –
revidované (CDRS-R) a skóre na stupnici Globální klinický dojem zlepšení (CGI-I). V obou studiích
pacienti splnili kritéria pro středně těžkou až těžkou depresivní epizodu (DSM-III nebo DSM-IV) ve
třech rozdílných hodnoceních praktikujícími dětskými psychiatry. Účinnost fluoxetinu ve studii může
záviset na zařazení selektivní populace pacientů (pacienti, kteří se spontánně neuzdraví v průběhu 3-týdnů a u nichž deprese přetrvává navzdory značné péči). Existují pouze omezená data týkající se
bezpečnosti a účinku při užívání delším než 9 týdnů. Obecně byla účinnost fluoxetinu mírná. Poměr odpovědi na léčbu (primární cílový parametr definovaný jako 30% snížení CDRS-R skóre) prokázal
statisticky signifikantní rozdíl v jedné ze dvou pivotních studií (58 % pro fluoxetin oproti 32 % pro
placebo, p=0,013 a 65 % pro fluoxetin oproti 54 % u placeba, p=0,093). V těchto dvou hodnoceních
byly průměrné hodnoty absolutních změn CDRS-R skóre oproti výchozím hodnotám 20 pro fluoxetin
oproti 11 pro placebo, p=0,002 a 22 pro fluoxetin oproti 15 pro placebo, p<0,001.
Účinky na růst, viz bod 4.4 a 4.8:
Po 19 týdnech léčby dosáhli dětští pacienti v klinických studiích léčení fluoxetinem v průměru o 1,cm menšího přírůstku výšky (p=0,004) a o 1,1 kg menšího přírůstku tělesné hmotnosti (p=0,008)
oproti pacientům léčeným placebem.
V retrospektivních kontrolních observačních studiích s průměrnou dobou expozice fluoxetinu 1,8 roku
nebyly mezi pediatrickými subjekty léčenými fluoxetinem a neléčenou kontrolní skupinou zjištěny
rozdíly v růstu adjustované na předpokládaný růst (0,0 cm, p=0,9673).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Fluoxetin je po perorálním podání dobře absorbován z gastrointestinálního traktu. Biologická
dostupnost není ovlivněna příjmem potravy.
Distribuce
Fluoxetin je extenzivně vázán na plazmatické proteiny (okolo 95 %) a je široce distribuován
(distribuční objem: 20 - 40 l/kg). Rovnovážné plazmatické koncentrace jsou dosaženy po
několikatýdenním podávání. Rovnovážné plazmatické koncentrace po dlouhodobém podávání jsou
podobné koncentracím pozorovaným po 4 až 5 týdnech.
Biotransformace
Farmakokinetický profil fluoxetinu je nelineární s efektem prvního průchodu játry. Maximální
plazmatické hladiny jsou obecně dosaženy 6 až 8 hodin po podání. Fluoxetin je extenzivně

metabolizován polymorfním enzymem CYP2D6. Fluoxetin je primárně metabolizován demetylací v
játrech na aktivní metabolit norfluoxetin (desmethylfluoxetin).
Eliminace
Eliminační poločas fluoxetinu je 4 až 6 dnů a norfluoxetinu 4 až 16 dnů. Tyto dlouhé eliminační
poločasy jsou odpovědné za přetrvávání léčiva v těle po dobu 5-6 týdnů po jeho vysazení. Exkrece
probíhá hlavně (kolem 60 %) ledvinami. Fluoxetin je vylučován do mateřského mléka.
Zvláštní populace
Starší pacienti: ve srovnání s mladšími subjekty nejsou u zdravých starších pacientů kinetické
parametry ovlivněny

Pediatrická populace: Střední hodnota plazmatické koncentrace fluoxetinu u dětí je přibližně

dvojnásobně vyšší než u dospívajících a střední hodnota koncentrace norfluoxetinu je přibližně 1,5krát
vyšší. Rovnovážné plazmatické koncentrace závisí na tělesné hmotnosti a jsou vyšší u dětí s nižší
hmotností (viz bod 4.2). Stejně jako u dospělých fluoxetin a norfluoxetin se extenzivně kumulují po
perorálním podání a rovnovážné koncentrace jsou dosaženy po 3 až 4 týdnech každodenního
podávání.
Jaterní insuficience: V případě jaterní insuficience (alkoholická cirhóza) jsou biologické poločasy
fluoxetinu a norfluoxetinu zvýšeny na 7, resp. 12 dnů. Mělo by být zváženo nižší dávkování nebo nižší
frekvence dávkování.
Renální insuficience: Po podání jedné dávky fluoxetinu pacientům s lehkou, střední nebo úplnou
(anurie) renální insuficiencí nebyly ve srovnání se zdravými dobrovolníky kinetické parametry
ovlivněny. Po opakovaném podání ovšem může být pozorováno zvýšení rovnovážných plazmatických
koncentrací.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nejsou žádné důkazy o kancerogenitě nebo mutagenitě ze studií prováděných in vitro a na zvířatech.
Studie na dospělých zvířatech
V 2generační reprodukční studii u potkanů neměl fluoxetin nežádoucí účinky na páření nebo fertilitu
potkanů, nebyl teratogenní a neovlivňoval růst, vývoj ani reprodukční parametry potomků.
Koncentrace fluoxetinu v potravě byla ekvivalentní 1,5; 3,9 a 9,7 mg/kg tělesné hmotnosti u člověka.
U myších samců, kteří byli po dobu 3 měsíců denně léčeni fluoxetinem v potravě v dávce ekvivalentní
31 mg/kg tělesné hmotnosti u člověka, byl pozorován pokles tělesné hmotnosti varlat a
hypospermatogeneze. Avšak výše této dávky, při které byly pozorovány významné známky toxicity,
převyšovala maximální tolerovanou dávku (MTD).
Studie na mláďatech
V juvenilní toxikologické studii u CD potkanů vedlo podávání fluoxetin-hydrochloridu v dávce mg/kg/den v postnatálních dnech 21 až 90 k ireverzibilní testikulární degeneraci a nekróze,
epididymální epiteliální vakuolizaci, k nezralosti a inaktivitě samičího reprodukčního ústrojí a snížené
fertilitě. Ke zpoždění sexuálního zrání došlo u samců (10 až 30 mg/kg/den) i samic (30 mg/kg/den).
Význam těchto nálezů pro člověka není znám. Ve srovnání s kontrolní skupinou došlo u potkanů,
kterým byla podávána dávka 30 mg/kg/den, ke zmenšení délky femuru, degeneraci kosterního
svalstva, nekróze a regeneraci. Při dávce 10 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u zvířat
přibližně 0,8 až 8,8násobné (fluoxetin) a 3,6 až 23,2násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle
pozorovaným u dětských pacientů. Při 3 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u zvířat
přibližně 0,04 až 0,5násobné (fluoxetin) a 0,3 až 2,1násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle
pozorovaným u dětských pacientů.
Studie provedené na juvenilních myších indikují, že inhibice serotoninového transportéru zabraňuje
přírůstkům při tvorbě kostí. Zdá se, že tyto nálezy jsou podporovány klinickými nálezy. Reverzibilita
tohoto procesu nebyla stanovena.

Další studie na juvenilních myších (postnatální den 4 až 21) prokázala, že inhibice serotoninového
transportéru má dlouhotrvající účinky na chování myší. Nejsou informace o reverzibilitě tohoto
účinku. Klinická závažnost těchto nálezů nebyla stanovena.

Posouzení rizika pro životní prostředí
Fluzak neznamená vstup nové chemické látky do prostředí protože fluoxetin je velmi dobře znám více
jak několik desetiletí v EU. Stejně tak objem tohoto léčivého přípravku nezvýší významně objem
přípravku už přítomného na trhu. Z tohoto důvodu Fluzak nepředstavuje riziko pro životní prostředí.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Obsah tobolky: monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, krospovidon, magnesium-stearát
Inkoust: šelak, černý oxid železitý, propylenglykol, koncentrovaný roztok amoniaku
Tobolka: indigokarmin, černý oxid železitý, žlutý oxid železitý, oxid titaničitý, želatina

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Při teplotě do 30 ºC.

6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/PVC/PVDC neprůhledný blistr, krabička.
Velikost balení: 10, 20, 30 a 50 tobolek.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Neuraxpharm Bohemia s.r.o.
náměstí Republiky 1078/1, 110 00 Praha 1 – Nové Město, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
30/244/03-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 30. 7.
Datum posledního prodloužení registrace: 8. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

18. 10.