LINEZOLID MYLAN - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Linezolid Mylan 600 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje linezolidum 600 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Bílé až téměř bílé, podlouhlé (přibližně 18 mm x 6 mm), bikonvexní potahované tablety s nápisem
"L9II 600" na jedné straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Nozokomiální pneumonie
Komunitní pneumonie

Přípravek Linezolid Mylan je indikován u dospělých k léčbě komunitní a nozokomiální pneumonie,
je-li známo nebo existuje-li podezření, že je způsobena citlivými grampozitivními bakteriemi. Při
rozhodování, zda je přípravek Linezolid Mylan vhodnou léčbou, je třeba se řídit výsledky
mikrobiologických testů nebo informacemi o případné rezistenci grampozitivních bakterií k
antibakteriálním přípravkům (vhodné organismy viz bod 5.1).

Linezolid neúčinkuje proti infekcím způsobovaným gramnegativními patogeny. Proto je-li prokázán
gramnegativní patogen nebo existuje-li podezření na něj, je třeba souběžně zahájit specifickou léčbu
proti gramnegativním organismům.

Komplikované infekce kůže a měkkých tkání (viz bod 4.4)

Přípravek Linezolid Mylan je indikován u dospělých k léčbě komplikovaných infekcí kůže a měkkých
tkání, avšak pouze v případě, že mikrobiologické testy potvrdí, že je infekce způsobena citlivými
grampozitivními bakteriemi.

Linezolid neúčinkuje proti infekcím způsobovaným gramnegativními patogeny. Pacientům s
komplikovanou infekcí kůže a měkkých tkání s prokázanou nebo možnou souběžnou infekcí
gramnegativními organismy má být linezolid podáván pouze pokud nejsou dostupné žádné jiné
možnosti léčby (viz bod 4.4). V takovém případě však musí být souběžně zahájena také léčba proti
gramnegativním organismům.

Léčba linezolidem má být zahajována výhradně v nemocnici a po poradě s příslušným odborníkem,
např. mikrobiologem nebo specialistou v oboru infektologie.

Při použití přípravku je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání
antibakteriálních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Linezolid jako infuzní roztok nebo potahované tablety může být použit jako iniciální terapie. Pacienti,
jejichž léčba byla zahájena parenterální formou, mohou být převedeni na některou z perorálních
forem, jakmile je to klinicky indikováno. V takových případech není nutné měnit dávku, protože
perorálně podaný linezolid má téměř 100% biologickou dostupnost.

Doporučené dávkování a délka léčby u dospělých:
Délka léčby závisí na patogenu, místě infekce a její závažnosti a na odpovědi pacienta na léčbu.

Následující doporučení odpovídají době trvání léčby použité v klinických studiích. U některých typů
infekcí mohou být vhodné kratší léčebné režimy, ty však nebyly v klinických studiích hodnoceny.

Maximální doba léčby je 28 dní. Bezpečnost a účinnost linezolidu pro dobu podávání delší než 28 dnů
nebyla stanovena. (viz bod 4.4).

U infekcí se současnou bakteriemií není nutné zvýšení doporučené dávky nebo prodloužení doby
trvání léčby.

Doporučené dávkování infuzního roztoku a tablet/granulí pro perorální suspenzi je identické a je
následující:

Infekce Dávkování Délka léčby
Nozokomiální pneumonie 600 mg dvakrát denně
10-14 po sobě jdoucích dnů Komunitní pneumonie Komplikované infekce kůže a
měkkých tkání 600 mg dvakrát denně

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost linezolidu u dětí (ve věku < 18 let) nebyla stanovena. V současnosti dostupné
údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1 a 5.2. Nelze však poskytnout žádná doporučení ohledně
dávkování.

Starší pacienti
Není nutná úprava dávkování.

Porucha funkce ledvin
Není nutná úprava dávkování (viz body 4.4 a 5.2).

Těžká porucha poruchou funkce ledvin (tj. clearance kreatininu (CLCR) ≤ 30 ml/min)
Není nutná úprava dávkování. Vzhledem k neznámému klinickému významu vyšších expozic (až
desetinásobek) dvěma primárním metabolitům linezolidu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
má být linezolid používán u těchto pacientů se zvláštní opatrností a pouze v případě, že předpokládaný
přínos převýší možné riziko.

Protože se přibližně 30% dávky linezolidu odstraní během 3 hodin hemodialýzy, linezolid má být
podáván dialyzovaným pacientům až po dialýze. Primární metabolity linezolidu jsou do jisté míry
hemodialýzou odstraňovány, ale jejich koncentrace po dialýze je stále ještě zřetelně vyšší než jejich
koncentrace u pacientů s normální funkcí ledvin nebo mírnou či středně těžkou poruchou funkce
ledvin.

Proto má být linezolid používán u dialyzovaných pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se zvláštní
opatrností a pouze v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko.


V současnosti nejsou zkušenosti s podáváním linezolidu pacientům, kteří se podrobují kontinuální
ambulantní peritoneální dialýze (CAPD) nebo alternativní léčbě renálního selhání (jiné než
hemodialýza).

Porucha funkce jater
Není nutná úprava dávkování. Klinické údaje však jsou omezené, proto se použití u těchto pacientů
doporučuje pouze v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko (viz body 4.4 a 5.2).

Způsob podání
Perorální podání.
Tablety se užívají nezávisle na jídle.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Linezolid nesmí být podáván pacientům, kteří užívají jakékoli přípravky inhibující
monoaminooxidázu A nebo B (např. fenelzin, isokarboxazid, selegilin, moklobemid) nebo dva týdny
po užití takových přípravků.

Pokud není k dispozici zařízení pro pečlivé sledování pacienta a monitorování krevního tlaku,
linezolid nesmí být podáván pacientům s následujícími klinickými diagnózami nebo při současné
medikaci níže uvedenými přípravky:
- Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, feochromocytomem, karcinoidem, tyreotoxikózou,
bipolární afektivní poruchou, schizoafektivní poruchou a stavy akutní zmatenosti.
- Pacienti užívající některý z následujících léků: inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
(viz bod 4.4), tricyklická antidepresiva, agonisty serotoninových 5-HT1 receptorů (triptany),
přímo a nepřímo působící sympatomimetika (včetně adrenergních bronchodilatancií,
pseudoefedrinu a fenylpropanolaminu), vazopresiva (např. epinefrin, norepinefrin),
dopaminergní látky (např. dopamin, dobutamin), pethidin nebo buspiron.

Údaje z pokusů na zvířatech naznačují, že linezolid a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského
mléka, proto musí být kojení před zahájením léčby a během ní přerušeno (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Myelosuprese
U pacientů léčených linezolidem byla pozorována myelosuprese (včetně anémie, leukopenie,
pancytopenie a trombocytopenie). U případů, kde je výsledek znám, hematologické parametry vzrostly
po vysazení linezolidu k hodnotám před léčbou. Riziko výskytu těchto účinků zřejmě souvisí s délkou
léčby. U starších pacientů léčených linezolidem může být vyšší riziko rozvoje krevních dyskrazií
v porovnání s mladšími pacienty. Trombocytopenie se může vyskytnout mnohem častěji u pacientů s
těžkou poruchou funkce ledvin, bez ohledu na to, jestli jsou na dialýze či nikoli. Proto se doporučuje
pečlivé monitorování krevního obrazu u pacientů, kteří: již mají anémii, granulocytopenii nebo
trombocytopenii; užívají současně léky, které mohou snižovat hladinu hemoglobinu, zhoršovat krevní
obraz nebo nepříznivě ovlivňovat množství či funkci trombocytů; mají těžkou poruchu funkce ledvin;
jsou léčeni déle než 10-14 dní. Těmto pacientům má být linezolid podáván pouze tehdy, pokud je
možné pečlivé monitorování hladin hemoglobinu, krevního obrazu a počtu trombocytů.

Pokud se během léčby linezolidem objeví významná myelosuprese, léčba má být přerušena, pokud
není její pokračování považováno za absolutně nezbytné. V takovém případě je třeba nepřetržitě
kontrolovat krevní obraz a nasadit adekvátní léčebné postupy.

U pacientů léčených linezolidem se navíc doporučuje týdně provádět kontrolu krevního obrazu (včetně
hladiny hemoglobinu, trombocytů a celkového a diferenciálního počtu leukocytů) bez ohledu na
krevní obraz při zahájení léčby.


Ve studiích podávání zvlášní povahy (compassionate use) byl u pacientů dostávajících linezolid po
dobu delší než doporučených 28 dnů hlášen zvýšený výskyt závažné anémie. Těmto pacientům bylo
častěji zapotřebí podat krevní transfuzi. Případy anémie vyžadující krevní transfuzi byly rovněž
hlášeny po uvedení léčivé látky na trh. Více případů se objevilo u pacientů léčených linezolidem déle
než 28 dnů.

Po uvedení na trh byly hlášeny případy sideroblastické anémie. Většina pacientů, u nichž byl znám čas
jejího nástupu, byla linezolidem léčena déle než 28 dnů. Většina pacientů se plně či částečně zotavila
po vysazení linezolidu, a to bez ohledu na to, jestli byla anémie léčena či nikoli.

Rozdíly v mortalitě v klinické studii u pacientů s krevními infekcemi vyvolanými grampozitivními
mikroorganismy souvisejícími s katetrem
V otevřené studii u pacientů léčených linezolidem se závažnými infekcemi spojenými s
intravaskulárním katetrem byla patrna zvýšená mortalita ve srovnání s vankomycinem /
dikloxacilinem /oxacilinem [78/363 (21,5%) vs. 58/363 (16,0%)]. Hlavním faktorem ovlivňujícím
poměr mortality byla výchozí grampozitivní infekce. Poměr mortality byl obdobný u pacientů s
infekcemi vyvolanými čistě grampozitivními organismy (poměr pravděpodobností 0,96; 95% interval
spolehlivosti: 0,58-1,59), avšak byl významně vyšší (p=0,0162) ve skupině léčené linezolidem u
pacientů s infekcemi vyvolanými jinými patogeny nebo u pacientů bez iniciálně prokázaného
patogenu (poměr pravděpodobností 2,48; 95% interval spolehlivosti: 1,38-4,46). Největší rozdíl byl
pozorován v průběhu léčby a během 7 dnů následujících po ukončení podávání hodnoceného léčiva.
Během studie byla ve skupině léčené linezolidem prokázána infekce vyvolaná gramnegativním
patogenem u více pacientů a více pacientů zemřelo v důsledku gramnegativní či polymikrobiální
infekce. Z toho důvodu má být linezolid podán pacientům s komplikovanými infekcemi kůže a
měkkých tkání se známou nebo možnou současnou infekcí gramnegativními organismy pouze tehdy,
pokud nejsou dostupné alternativní možnosti léčby (viz bod 4.1). Za těchto okolností musí být
současně zahájena léčba proti gramnegativním organismům.

Průjem a kolitida související s antibiotiky
Průjem související s antibiotiky a kolitida související s antibiotiky, včetně pseudomembranózní
kolitidy a průjmu vyvolaného bakterií Clostridium difficile, byly hlášeny v souvislosti s téměř všemi
antibiotiky včetně linezolidu, v rozsahu od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Proto je důležité
myslet na tuto diagnózu u pacientů se závažným průjmem, který vznikl během léčby linezolidem nebo
po ní. V případě průjmu nebo kolitidy související prokazatelně s antibiotiky, nebo při podezření na ně,
má být přerušena probíhající léčba antibakteriálními látkami včetně linezolidu a okamžitě zahájena
vhodná léčebná opatření. Látky inhibující střevní peristaltiku jsou v tomto případě kontraindikovány.

Laktátová acidóza
Při podávání linezolidu byl hlášen výskyt laktátové acidózy. Pacienti, u kterých se během užívání
linezolidu rozvinou známky a příznaky metabolické acidózy včetně opakující se nauzey a zvracení,
bolesti břicha, nízké hladiny hydrogenuhličitanu nebo hyperventilace, musí být neprodleně lékařsky
ošetřeni. Pokud se vyskytne laktátová acidóza, je třeba zvážit přínos pokračujícího podávání linezolidu
v porovnání s možnými riziky.

Mitochondriální dysfunkce
Linezolid inhibuje syntézu mitochondriálních proteinů. V důsledku této inhibice se mohou vyskytnout
nežádoucí účinky jako laktátová acidóza, anémie a neuropatie (zrakového nervu a periferní); tyto
příhody jsou častější v případě, že je lék podáván déle než 28 dnů.

Serotoninový syndrom
Byly zaznamenány spontánní hlášení případů serotoninového syndromu, který se objevil v souvislosti
se současným podáváním linezolidu a serotonergních látek včetně antidepresiv, jako jsou inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), a opioidů (viz bod 4.5). Souběžné podávání linezolidu a
serotonergních látek je proto kontraindikováno (viz bod 4.3), s výjimkou stavu kdy je podávání obou
látek nezbytné. V těchto případech mají být pacienti pečlivě monitorováni z důvodu možnosti výskytu
známek a příznaků serotoninového syndromu jako jsou poruchy kongnitivních funkcí, hyperpyrexie,
hyperreflexie a porucha koordinace. Pokud dojde k výskytu známek a příznaků serotoninového

syndromu, lékaři mají zvážit přerušení podávání jedné nebo obou látek. Při přerušení souběžného
podávání serotonergní látky se mohou vyskytnout příznaky z vysazení.

Periferní neuropatie a neuropatie optického nervu
U pacientů léčených linezolidem byla hlášena periferní neuropatie a neuropatie optického nervu
progredující někdy až ke ztrátě zraku. Tato hlášení zahrnovala především pacienty léčené po dobu
delší, než je maximální doporučená délka trvání léčby 28 dní.

Všichni pacienti mají být poučeni, že mají oznámit takové příznaky poruchy zraku jako jsou změny
zrakové ostrosti, změny barevného vidění, rozmazané vidění nebo defekty zorného pole. V těchto
případech se doporučuje okamžité vyšetření a v nutném případě odeslání k oftalmologovi. Pokud
jakýkoliv pacient používá linezolid déle než doporučených 28 dní, je třeba pravidelně kontrolovat jeho
zrakové funkce.

Pokud se objeví periferní neuropatie nebo neuropatie optického nervu, další podávání linezolidu má
být posouzeno s ohledem na potenciální riziko.

Riziko neuropatií může být zvýšeno, pokud je linezolid podáván pacientům souběžně léčeným nebo
nedávno léčeným antimykobakteriálními přípravky k léčbě tuberkulózy.

Křeče
Byly hlášeny případy výskytu křečí u pacientů léčených linezolidem. Většina těchto pacientů měla
záchvaty křečí v anamnéze nebo u nich bylo hlášeno riziko záchvatu. Pacienti mají být poučeni o
nutnosti informovat svého lékaře, pokud měli v minulosti záchvaty křečí.

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO), nicméně v dávkách
použitých k antibakteriální terapii nevykazuje antidepresivní účinek. K dispozici jsou jen velmi
omezené údaje z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům s
existujícími stavy a/nebo souběžnou medikací, které by je mohly vystavit riziku plynoucímu z inhibice
MAO. Proto se použití linezolidu za těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé
sledování a monitorování pacienta (viz body 4.3 a 4.5).

Podávání s potravou bohatou na tyramin
Pacienti mají být upozorněni, že nemají konzumovat velká množství potravy bohaté na tyramin (viz
bod 4.5).

Superinfekce
Účinky terapie linezolidem na běžnou mikroflóru nebyly dosud v klinických studiích hodnoceny.
Užívání antibiotik může příležitostně vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Např. během
klinických studií byla u přibližně 3 % pacientů dostávajících doporučené dávky zaznamenána
kandidóza související s tímto lékem. Pokud během terapie dojde k superinfekci, je třeba nasadit
adekvátní opatření.

Zvláštní populace
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být linezolid užit s velkou opatrností a pouze
v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se linezolid doporučuje pouze v případě, že předpokládaný
přínos převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2).

Porucha fertility
Linezolid reverzibilně snižuje fertilitu a indukuje abnormální morfologii spermatu u dospělých
potkaních samců při hladinách přibližně stejných, jaké jsou očekávány u lidí. Možné účinky na
mužský reprodukční systém nejsou známy (viz bod 5.3).

Klinické studie

Bezpečnost a účinnost linezolidu podávaného déle než 28 dnů nebyla stanovena.

Do kontrolovaných klinických studií nebyli zahrnuti pacienti s diabetickými lézemi nohy, dekubity
nebo ischemickými lézemi, závažnými popáleninami nebo gangrénou. Zkušenosti s použitím
linezolidu v léčbě těchto stavů jsou proto omezené.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní, neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO). K dispozici je jen velmi
málo údajů z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům se souběžnou
medikací, která by je mohla vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO. Proto se použití linezolidu za
těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé sledování a monitorování pacienta (viz body
4.3 a 4.4).

Potenciální interakce vedoucí ke zvýšení krevního tlaku
U zdravých dobrovolníků s normálním krevním tlakem vyvolával linezolid další zvýšení krevního
tlaku způsobené pseudoefedrinem nebo fenylpropanolamin-hydrochloridem. Současné podání
linezolidu s pseudoefedrinem nebo fenylpropanolaminem vyvolalo průměrné zvýšení systolického
krevního tlaku řádově o 30 – 40 mm Hg, v porovnání se zvýšením o 11 – 15 mm Hg u samotného
linezolidu, 14 - 18 mm Hg u pseudoefedrinu nebo fenylpropanolaminu a 8 – 11 mm Hg u placeba.
Obdobné studie u pacientů s hypertenzí nebyly provedeny. K dosažení požadované odezvy u léků
s vazopresivním účinkem, včetně dopaminergních látek, se doporučuje pečlivá titrace dávek, pokud
jsou podávány
současně s linezolidem.

Potenciální serotonergní interakce
Možná léková interakce s dextromethorfanem byla studována u zdravých dobrovolníků. Zkoumaným
subjektům byl podán dextromethorfan (dvě dávky 20 mg v odstupu 4 hodin) současně s linezolidem
nebo bez něho. U zdravých dobrovolníků užívajících linezolid a dextromethorfan nebyly pozorovány
projevy serotoninového syndromu (zmatenost, delirium, neklid, třes, zrudnutí, pocení a hyperpyrexie).

Postmarketinkové sledování: Byl zaznamenán jeden případ, kdy se při současném užívání linezolidu a
dextromethorfanu projevily u pacienta účinky podobné serotoninovému syndromu, které odezněly při
přerušení podávání obou přípravků.

Během klinického použití linezolidu se serotenergními látkami včetně antidepresiv, jako jsou
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), a s opioidy, byly hlášeny případy serotoninového
syndromu. Proto souběžné podávání těchto látek je kontraindikováno (viz bod 4.3), návod jak
postupovat u pacientů, u nichž je léčba linezolidem a serotonergními látkami nezbytná, je popsán v
bodě 4.4.

Souběžné podávání s potravinami s vysokým obsahem tyraminu
U osob, které dostávaly současně linezolid a méně než 100 mg tyraminu, nebyla pozorována
signifikantní presorická odpověď. To naznačuje, že je pouze zapotřebí vyhnout se současné
konzumaci nadměrného množství potravin a nápojů s vysokým obsahem tyraminu (např. zrající sýry,
kvasnicové extrakty, nedestilované alkoholické nápoje a fermentované produkty ze sójových bobů,
jako je sójová omáčka).

Léky metabolizované prostřednictvím cytochromu PLinezolid není znatelně metabolizován prostřednictvím enzymatického systému cytochromu P(CYP) a neinhibuje aktivity klinicky významných lidských CYP izoforem (1A2, 2C9, 2C19, 2D6,
2E1, 3A4). Obdobně, linezolid neindukuje P450 izoenzymy u potkanů. Proto se neočekává interakce
s léky indukovanými CYP 450 a linezolidem.

Rifampicin

Účinek rifampicinu na farmakokinetiku linezolidu byl zkoumán ve studii se šestnácti zdravými
dobrovolníky mužského pohlaví, kterým bylo podáváno 600 mg linezolidu dvakrát denně po dobu
2,5 dne spolu se 600 mg rifampicinu jednou denně po dobu 8 dnů a bez podání rifampicinu.
Rifampicin snížil Cmax a AUC linezolidu v průměru o 21 % [90% IS: 15, 27], respektive v průměru o
32 % [90% IS: 27, 37]. Mechanizmus této interakce a její klinický význam není znám.

Warfarin
Pokud byl pacientům léčeným linezolidem po dosažení rovnovážného stavu podán warfarin, došlo
k 10% snížení průměrné maximální hodnoty INR a 5% snížení AUC. Pro hodnocení klinického
významu těchto zjištění nejsou k dispozici dostatečné údaje o pacientech, kteří používali linezolid a
warfarin.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Odpovídající údaje o podávání linezolidu u těhotných žen jsou omezené. V pokusech na zvířatech byla
pozorována reprodukční toxicita (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka existuje.

Linezolid se nemá používat v průběhu těhotenství, pokud to není nezbytně nutné, tj. pouze pokud
předpokládaný přínos převýší možné riziko.

Kojení
Údaje z pokusů na zvířatech naznačují, že linezolid a jeho metabolity mohou pronikat do mateřského
mléka. Proto se musí kojení přerušit před podáním přípravku a během jeho používání.

Fertilita
Ve studiích na zvířatech způsoboval linezolid pokles fertility (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti mají být upozorněni na možnost výskytu závratí či symptomů poškození zraku (jak je
popsáno v bodech 4.4 a 4.8) během léčby linezolidem a mají být poučeni, aby neřídili motorová
vozidla nebo neobsluhovali stroje, pokud se tyto symptomy vyskytnou.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující tabulka poskytuje přehled nežádoucích účinků podle frekvence výskytu založené na
údajích z klinických studií, během nichž více než 6000 dospělých pacientů dostávalo doporučené
dávky linezolidu po dobu až 28 dnů.

Nejčastěji hlášenými byly průjem (8,9 %), , nauzea (6,9 %), zvracení (4,3 %) a bolest hlavy (4,2 %).

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky se vztahem k přípravku, které vedly k přerušení léčby, byly
bolest hlavy, průjem, nauzea a zvracení. Kvůli výskytu nežádoucích účinků způsobených přípravkem
přibližně 3% pacientů přerušila léčbu.

Další nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh jsou uvedeny v tabulce s četností „není známo“,
protože skutečnou četnost nelze z dostupných údajů určit.

Následující nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny během léčby linezolidem s následující
četností: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné
(≥1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy
orgánových
systémů
Časté (≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až
<1/100)
Vzácné
(≥až <1/1000)
Velmi vzácné
(<1/10000)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)
Infekce a Kandidóza, orální Kolitida

Třídy
orgánových
systémů
Časté (≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až
<1/100)
Vzácné
(≥až <1/1000)
Velmi vzácné
(<1/10000)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)
infestace

kandidóza,
vaginální
kandidóza,
plísňové infekce
související
s léčbou
antibiotiky
včetně
pseudomembran
ózní kolitidy*,
vaginitida
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Trombocytopenie
*, anémie*†
Pancytopenie*,
leukopenie*,
neutropenie,
eozinofilie
Sideroblastick
á anémie*
Myelosuprese*
Poruchy
imunitního
systému
Anafylaxe
Poruchy
metabolismu a
výživy
Hyponatremie Laktátová
acidóza*

Psychiatrické
poruchy
Insomnie
Poruchy
nervového
systému
Bolest hlavy,
změny chuti
(kovová chuť),
závratě
Křeče*,
periferní
neuropatie*,
hypestezie,
parestezie
Serotoninový
syndrom**
Poruchy oka Neuropatie
zrakového
nervu*,
rozmazané
vidění*
Změny
defektu
zrakového
pole*
Optická
neuritida*, ztráta
zraku*, změny
zrakové ostrosti*,
změny barevného
vidění*
Poruchy ucha a
labyrintu
Tinitus
Srdeční
poruchy
Arytmie
(tachykardie)

Cévní poruchy Hypertenze Tranzitorní
ischemické
ataky, flebitida,
tromboflebitida

Gastrointestiná
lní poruchy
Průjem, nauzea,
zvracení,
lokalizovaná
nebo celková
bolest břicha,
zácpa, dyspepsie
Pankreatitida,
gastritida, břišní
distenze,
sucho v ústech,
glositida, řídká
stolice,
stomatitida,
zbarvení nebo
poruchy jazyka
Zabarvení
povrchu
zubů

Poruchy jater a
žlučových cest
Abnormální
funkční jaterní
testy, zvýšení
AST, ALT,
alkalické
fosfatázy
Zvýšená hladina
celkového
bilirubinu

Poruchy kůže a Svědění, vyrážka Angiodém, Toxická Alopecie

Třídy
orgánových
systémů
Časté (≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až
<1/100)
Vzácné
(≥až <1/1000)
Velmi vzácné
(<1/10000)
Není známo (z
dostupných údajů
nelze určit)
podkožní tkáně kopřivka,
dermatitida,
bulózní
dermatitida,
pocení
epidermální
nekrolýza# ,
Stevensův-
Johnsonův
syndrom# ,
hypersenzit
ivní
vaskulitida
Poruchy ledvin
a močových
cest
Zvýšená hladina
dusíku močoviny
(BUN)
Renální selhání,
polyurie,
zvýšená hladina
kreatininu

Poruchy
reprodukčního
systému a
choroby prsu
Vulvovaginální
potíže

Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
Horečka,
lokalizovaná
bolest
Zimnice, únava,
bolest v místě
vpichu (u
injekční formy)
, zvýšená žízeň

Vyšetření Biochemie
Zvýšení hladiny
LDH,
kreatinkinázy,
lipázy, amylázy
nebo glukózy po
jídle.
Snížení
celkového
proteinu,
albuminu, sodíku
nebo vápníku.
Zvýšení nebo
snížení hladin
draslíku nebo
hydrogenuhličita
nu.

Hematologie
Zvýšení počtu
neutrofilů nebo
eozinofilů.
Pokles
hemoglobinu,
hematokritu nebo
počtu erytrocytů.
Zvýšení nebo
snížení počtu
trombocytů nebo
leukocytů.
Biochemie
Zvýšená hladina
sodíku nebo
vápníku. Snížení
hladiny glukózy
po jídle.
Zvýšení nebo
snížení chloridů.










Hematologie
Zvýšený počet
retikulocytů.
Snížení počtu
neutrofilů.


* Viz bod 4.** Viz body 4.3 a 4.# Nežádoucí účinek očekávaný dle „pravidla tří“

† Viz níže

Následující nežádoucí účinky byly ve vzácných případech hodnoceny jako závažné: lokalizovaná
bolest břicha, tranzitorní ischemické ataky a hypertenze.

† V kontrolovaných klinických studiích, kde byl linezolid podáván nejvýše 28 dnů, byla anémie
hlášena u 2,0 % pacientů. V klinickém hodnocení zvláštní povahy (compassionate use) u pacientů s
život ohrožujícími infekcemi a souběžnými morbiditami se anémie rozvinula u 2,5 % pacientů
(33/1326) při používání linezolidu po dobu ≤ 28 dnů, v porovnání s 12,3 % pacientů (53/430)
léčenými po dobu >28 dnů. Podíl případů hlášených jako s přípravkem související závažná anémie a
vyžadující transfuzi krve byl 9 % (3/33) u pacientů léčených ≤ 28 dní a 15 % (8/53) u pacientů
léčených ≥ 28 dnů.

Pediatrická populace

Údaje o bezpečnosti získané z klinických studií u více než 500 pediatrických pacientů (od narození do
17 let) neodhalily žádné nové poznatky naznačující, že bezpečnostní profil linezolidu u pediatrických
pacientů je jiný než u dospělých

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Není známo specifické antidotum.

Nebyly hlášeny žádné případy akutního předávkování. Přesto může být užitečná následující
informace:

Doporučena je podpůrná léčba spolu s udržováním glomerulární filtrace. Přibližně 30 % z dávky
linezolidu se odstraní během tříhodinové hemodialýzy, ale nejsou dostupné údaje o odstraňování
linezolidu peritoneální dialýzou nebo hemoperfuzí. Dva primární metabolity linezolidu jsou též do
jisté míry odstranitelné hemodialýzou.

Příznaky toxicity u potkanů po dávce 3000 mg/kg/den byly snížená aktivita a ataxie, zatímco u psů
dávka 2000 mg/kg/den vyvolala zvracení a třes.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná antibakterální
léčiva, ATC kód J01XX Všeobecné vlastnosti
Linezolid je syntetická antibakterální látka, která patří do nové třídy antimikrobiálních látek,
oxazolidinonů. In vitro působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním
mikroorganismům. Selektivně potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanizmem
účinku. Linezolid se specificky váže na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a

zabraňuje vzniku funkčního 70S iniciačního komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního
procesu.

Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny.
Pokud se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6 a 3,9 hodin pro Staphylococcus aureus a
Streptococcus pneumoniae. Ve studiích na zvířatech byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem
účinnosti doba, kdy plazmatická hladina linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentraci (MIC)
infikujícího mikroorganismu.

Hraniční hodnoty („breakpoints“)
Hraniční hodnoty MIC (minimální inhibiční koncentrace) stanovené Evropským výborem pro
testování antimikrobiální citlivosti (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing
EUCAST) pro kmeny stafylokoků a enterokoků jsou: citlivé ≤ 4 mg/l a rezistentní >4 mg/l. Hraniční
hodnoty pro streptokoky (včetně S. pneumoniae) jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní >4 mg/l.

Hraniční hodnoty MIC pro nespecifické kmeny jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hraniční
hodnoty pro nespecifické kmeny byly stanoveny především na základě údajů FK/FD a jsou nezávislé
na hladinách MIC pro specifické kmeny. Používají se pouze u patogenů, pro které nebyly stanoveny
specifické hodnoty a nikoliv u kmenů, pro které není test citlivosti doporučen.

Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné
získat místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytný je požadavek
odborného doporučení v případech, kdy je účinnost léčby nejistá vzhledem k místní prevalenci
rezistence.


Kategorie

Citlivé organismy

Grampozitivní aeroby:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus*
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes*
Steptokoky skupiny C
Streptokoky skupiny G

Grampozitivní anaeroby:
Clostridium perfringens
Peptostreptococcus anaerobius
Peptostreptococcus species

Rezistentní organismy

Haemophilus influenzae
Moraxella catarrhalis
Neisseria species
Enterobacteriaceae
Pseudomonas species


* Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích.


Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae
a Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.

Rezistence

Zkřížená rezistence
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků a penicilin-
a erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti organizmům,
které jsou rezistentní vůči jedné nebo mnoha dalším skupinám antibiotik.

Rezistence k linezolidu je spojena s bodovými mutacemi genu kódujícího 23S rRNA.

Podobně jako u jiných antibiotik byl u linezolidu dokumentován postupný pokles citlivosti u pacientů
s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence k linezolidu byla hlášena u
enterokoků, Stafylococcus aureus a koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to spojeno s
prodlouženou dobou léčby, přítomností protetických materiálů či nedrénovaných abscesů. Pokud je
prokázán výskyt organizmů rezistentních na antibiotika ve zdravotnickém zařízení, má být kladen
důraz na zavedení takových opatření, které by vedly ke kontrole infekce.

Údaje z klinických studií

Studie u pediatrické populace
V otevřené studii účinnost linezolidu (10 mg/kg, každých 8 hodin) byla porovnávána s vankomycinem
(10-15 mg/kg, každých 6–24 hodin) při léčbě infekcí se suspektními nebo prokázanými
grampozitivními rezistentními patogeny (zahrnující nozokomiální pneumonii, komplikované infekce
kůže a měkkých tkání, katetrovou bakteriemii, bakteriemii neznámého původu, a jiné infekce), u dětí
od narození do 11 let. Léčebné výsledky při klinických testech u hodnocené populace byly 89,3%
(134/150) a 84,5% (60/71) pro linezolid a vankomycin, v daném pořadí (95% interval spolehlivosti:
4,9;14,6).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Linezolid obsahuje převážně (s)-linezolid, který je biologicky aktivní a metabolizuje se na neúčinné
deriváty.

Absorpce
Linezolid je rychle a výrazně absorbován po perorálním podání. Maximální plazmatické koncentrace
se dosahuje do 2 hodin od podání. Absolutní biologická dostupnost linezolidu (perorální a
intravenózní podání ve zkřížené studii) je úplná (přibližně 100%). Absorpce není významně ovlivněna
příjmem potravy a absorpce z perorální suspenze je podobná absorpci dosahované u potahovaných
tablet.

Plazmatické hodnoty Cmax a Cmin linezolidu (průměr a směrodatná odchylka[SD]) v ustáleném stavu po
intravenózním podání 600 mg dvakrát denně byly 15,1 [2,5] mg/l a 3,68 [2,68] mg/l.

V jiné studii po perorálním podání 600 mg dvakrát denně do dosažení ustáleného stavu byly zjištěny
hodnoty Cmax a Cmin 21,2 [5,8] mg/l a 6,15 [2,94]. Ustáleného stavu se dosahuje druhý den podávání.

Distribuce
Distribuční objem v ustáleném stavu je u zdravých dospělých kolem 40-50 l a přibližuje se objemu
celkové tělesné vody. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 31% a nezávisí na koncentraci.

Koncentrace linezolidu byly stanoveny v různých tekutinách u limitovaného počtu zdravých
dobrovolníků po opakovaném podávání. Poměr linezolidu ve slinách a potu k plazmě byl 1,2:1,0,

resp,. 0,55:1,00. Poměr v tekutině epiteliální výstelky a alveolárních buňkách plic byl 4,5:1,0,
případně 0,15:1,0, kdy se měření Cmax uskutečnilo v ustáleném stavu. V malé studii u pacientů s
ventrikulo-peritoneálním spojením (shuntem), zejména bez zánětu mozkových plen, byl po
opakovaném podání při Cmax poměr linezolidu v mozkomíšní tekutině k plazmě 0,7:1,0.

Biotransformace
Linezolid se primárně metabolizuje oxidací morfolinového kruhu, přičemž vznikají dva neaktivní
deriváty kyseliny karboxylové s otevřeným kruhem, metabolit kyseliny aminoethoxyoctové (PNU-
142300) a hydroxyethyl-glycinu (PNU-142586). Hydroxyethyl-glycin (PNU-142586) je hlavním
metabolitem u člověka a předpokládá se, že je vytvářen neenzymatickým procesem. Metabolit
kyseliny aminoethoxyoctové (PNU-142300) se vyskytuje méně. Byly popsány i jiné, méně zastoupené
inaktivní metabolity.

Eliminace
V ustáleném stavu je linezolid u pacientů s normální funkcí ledvin nebo s lehkou až středně těžkou
poruchou funkce ledvin vylučován převážně močí ve formě PNU-142586 (40 %), původní látka
(30 %) a PNU-142300 (10 %). Ve stolici prakticky nebyla zjištěna původní látka, zatímco přibližně
% a 3 % z každé dávky se objevuje ve formě metabolitu PNU-142586 a PNU-142300. Eliminační
poločas linezolidu je v průměru 5-7 hodin.

Na extrarenální clearance připadá přibližně 65 % z celkové clearance linezolidu. Se zvyšováním dávky
linezolidu se clearance stává mírně nelineární. To je zřejmě způsobeno sníženou renální a extrarenální
clearance při vyšších koncentracích linezolidu. Nicméně rozdíl v clearance je malý a nemá vliv na
zdánlivý eliminační poločas.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin: Po podání jednotlivé dávky 600 mg byl pozorován 7-8násobný nárůst
expozice dvěma primárním metabolitům linezolidu v plazmě pacientů s těžkou poruchou funkce
ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min). Nicméně, nárůst AUC původní látky nebyl pozorován.
Ačkoliv jsou hlavní metabolity linezolidu do jisté míry odstranitelné hemodialýzou, plazmatické
hladiny metabolitů po jednotlivé dávce 600 mg jsou po dialýze stále ještě zřetelně vyšší než jejich
koncentrace u pacientů s normální funkcí ledvin nebo lehkou či středně těžkou poruchou funkce
ledvin.

U 24 pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, z nichž 21 bylo pravidelně hemodialyzováno, nejvyšší
plazmatické koncentrace dvou hlavních metabolitů po několika dnech podávání byly zhruba
desetinásobkem hodnot u pacientů s normální funkcí ledvin. Nejvyšší plazmatické hladiny linezolidu
se nezměnily.

Klinický význam těchto pozorování nebyl stanoven, protože jsou k dispozici pouze omezené
bezpečnostní údaje (viz body 4.2 a 4.4).

Porucha funkce jater: Omezené údaje naznačují že farmakokinetika linezolidu, PNU-142586 a PNU-
142300 není ovlivněna u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater (tj. Child-Pugh
třída A nebo B). Farmakokinetika linezolidu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (t.j. Child-
Pugh třída C) nebyla hodnocena. Nicméně, poněvadž linezolid je metabolizován neenzymaticky,
neočekává se, že by porucha jaterních funkcí významně ovlivňovala metabolizmus linezolidu (viz
body 4.2 a 4.4).

Pediatrická populace (do 18 let věku): Dostatečné údaje o bezpečnosti a účinnosti linezolidu u dětí a

dospívajících do 18 let nejsou k dispozici, proto není doporučeno použití linezolidu v této věkové
skupině (viz bod 4.2). Je zapotřebí provést další klinická hodnocení ke stanovení doporučení
bezpečného a účinného dávkování. Farmakokinetické studie po jednotlivé a opakované dávce u dětí (týden až 12 let věku) svědčí o tom, že claearance linezolidu (podle kg tělesné hmotnosti) je větší u
dětských pacientů než u dospělých, ale snižuje se se
vzrůstajícím věkem.


U dětí ve věku od 1 týdne do 12 let podání dávky 10 mg/kg každých 8 hodin vede k expozici
přibližující se hodnotě dosažené u dospělých při dávkování 600 mg dvakrát denně.

U novorozenců do 1 týdne věku během prvního týdne života rapidně narůstá systémová clearance
linezolidu (podle kg tělesné hmotnosti). Z toho důvodu budou mít novorozenci dostávající denní
dávku 10 mg/kg každých 8 hodin, největší systémovou expozici v prvním dnu po narození. Nicméně
se s tímto dávkovacím režimem neočekává nadměrná akumulace během prvního týdne života, neboť
clearance rapidně vzrůstá během tohoto období.

U dospívajících (12 až 17 let věku) je farmakokinetika linezolidu obdobná jako u dospělých po dávce
600 mg. Z toho důvodu bude expozice dospívajících při dávkování 600 mg každých 12 hodin obdobná
jako u dospělých užívajících stejnou dávku.

U pediatrických pacientů s ventrikulo-peritoneálním spojením (shuntem), kterým byl podáván
linezolid v dávce 10 mg/kg po 12 hodinách nebo 8 hodinách, byly pozorovány různé koncentrace
linezolidu v mozkomíšním moku (CSF) po jednorázovém nebo opakovaném podávání linezolidu.
Terapeutické koncentrace nebyly rovnoměrně dosažené nebo nepřetrvávaly rovnoměrně v CSF. Proto
se použití linezolidu v empirické léčbě pediatrických pacientů s infekcemi centrálního nervového
systému nedoporučuje.

Starší pacienti: Farmakokinetika linezolidu není významně ovlivněna u pacientů ve věku 65 let a
starších.

Ženy: Ženy mají mírně nižší distribuční objem než muži a průměrná clearance je snížena přibližně o
20 % v přepočtu na tělesnou hmotnost. Plazmatické koncentrace jsou u žen vyšší, což může být
částečně způsobeno rozdíly v tělesné hmotnosti. Protože se průměrný poločas linezolidu významně
neliší u mužů a žen, neočekává se, že plazmatická koncentrace u žen převýší tu, která je dobře
tolerována, a proto není nutná úprava dávkování.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Linezolid snižoval fertilitu a reprodukční schopnost potkaních samců při vystavení přibližně stejným
expozičním hladinám, jaké jsou očekávány u lidí. U pohlavně zralých zvířat byly tyto účinky
reverzibilní. Tyto účinky však nejsou reverzibilní u mladých zvířat léčených linezolidem téměř po
celou dobu jejich pohlavního dospívání. Byla pozorována abnormální morfologie spermatu ve
varlatech dospělých potkaních samců a hypertrofie buněk epitelu a hyperplazie v nadvarlatech.
Linezolid pravděpodobně ovlivňuje zrání potkaních spermatozoí. Podávání testosteronu nemělo vliv
na linezolidem působené účinky na fertilitu. Hypertrofie nadvarlat nebyla pozorována u psů léčených
měsíc, ačkoliv změny v hmotnosti prostaty, varlat a nadvarlat byly zřejmé.

Studie reprodukční toxicity u myší a potkanů neprokázaly žádný teratogenní vliv při expozici
hladinám 4x vyšším nebo ekvivalentní hladině očekávané u lidí. Stejné koncentrace linezolidu
působily toxicky na březí samice myší a vztahovaly se ke zvýšené úmrtnosti embryí včetně ztráty
celého vrhu, snížení tělesné hmotnosti plodu a exacerbace normální genetické predispozice na změny
hrudní kosti u myší. U potkanů byla pozorována mírná toxicita pro samici při expozicích nižších, než
jsou předpokládané klinické expozice. Byla pozorována mírná fetální toxicita, která se projevovala
snížením hmotnosti plodu, sníženou osifikací hrudních obratlů, sníženým přežíváním mláďat a
mírným zpomalením vývoje. Při páření vykazovala stejná zvířata reverzibilní, na dávce závislé
zvýšení - preimplantačních ztrát s odpovídajícím poklesem fertility. U králíků se objevily případy
snížení tělesné hmotnosti plodu při toxicitě u matky (klinické příznaky, snížený přírůstek tělesné
hmotnosti a spotřeby potravy) při nízkých hladinách expozice 0,06násobku v porovnání s expozicí
hladině očekávané u lidí odvozené od AUC. Je známo, že tento druh je citlivý na účinky antibiotik.

Linezolid a jeho metabolity se vylučují do mléka laktujících potkanů a nalezené koncentrace v mléce
byly vyšší než hladiny v plazmě matky.


Linezolid vyvolával reverzibilní myelosupresi u potkanů a psů.

U potkanů, kterým byl podáván linezolid perorálně po dobu 6 měsíců v dávce 80 mg/kg/den byla
pozorována ireverzibilní, minimální až mírná degenerace sedacího nervu; minimální degenerace
sedacího nervu při této dávce byla rovněž prokázána u 1 samce při nekropsii, provedené ve 3. měsíci.
Bylo prováděno senzitivní hodnocení morfologických degenerativních změn optického nervu.
Minimální až středně těžká degenerace očního nervu byla patrná u 2 ze 3 samců potkanů po
6měsíčním podávání, ale přímý vztah k léčbě linezolidem byl nejednoznačný z důvodu akutní povahy
nálezu a jeho asymetrického rozložení. Pozorovaná degenerace očního nervu byla mikroskopicky
srovnatelná se spontánní unilaterální degenerací očního nervu u starších potkanů a může se jednat o
exacerbaci základního stavu.

Předklinické údaje založené na konvenčních studiích toxicity po opakovaném podávání a genotoxicity
neodhalila žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě rizik zmiňovaných v jiných bodech tohoto
souhrnu údajů o přípravku. Studie karcinogenity / onkogenity nebyly prováděny vzhledem ke krátké
době podávání a nepřítomnosti genotoxicity.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam všech pomocných látek

Jádro tablety
mikrokrystalická celulosa
krospovidon
hyprolosa
koloidní bezovodý oxid křemičitý
magnesium-stearát.

Potahová vrstva
Hypromelosa
oxid titaničitý (E171)
makrogol.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

OPA/Al/PVC-Al blistr.
Velikost balení: 1, 10, 10x1, 20, 30, 50, 60 nebo 100 tablet (jen pro nemocnice)
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited
Unit 35/36 Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin Irsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

15/062/17-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 13. 9. Datum prodloužení registrace: 14. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 2.