Linezolid mylan Pro děti, pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost linezolidu u dětí (ve věku < 18 let) nebyla stanovena. V současnosti dostupné
údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1 a 5.2. Nelze však poskytnout žádná doporučení ohledně
dávkování.

Starší pacienti
Není nutná úprava dávkování.

Porucha funkce ledvin
Není nutná úprava dávkování (viz body 4.4 a 5.2).

Těžká porucha poruchou funkce ledvin (tj. clearance kreatininu (CLCR) ≤ 30 ml/min)
Není nutná úprava dávkování. Vzhledem k neznámému klinickému významu vyšších expozic (až
desetinásobek) dvěma primárním metabolitům linezolidu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
má být linezolid používán u těchto pacientů se zvláštní opatrností a pouze v případě, že předpokládaný
přínos převýší možné riziko.

Protože se přibližně 30% dávky linezolidu odstraní během 3 hodin hemodialýzy, linezolid má být
podáván dialyzovaným pacientům až po dialýze. Primární metabolity linezolidu jsou do jisté míry
hemodialýzou odstraňovány, ale jejich koncentrace po dialýze je stále ještě zřetelně vyšší než jejich
koncentrace u pacientů s normální funkcí ledvin nebo mírnou či středně těžkou poruchou funkce
ledvin.

Proto má být linezolid používán u dialyzovaných pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se zvláštní
opatrností a pouze v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko.


V současnosti nejsou zkušenosti s podáváním linezolidu pacientům, kteří se podrobují kontinuální
ambulantní peritoneální dialýze (CAPD) nebo alternativní léčbě renálního selhání (jiné než
hemodialýza).

Porucha funkce jater
Není nutná úprava dávkování. Klinické údaje však jsou omezené, proto se použití u těchto pacientů
doporučuje pouze v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko (viz body 4.4 a 5.2).

Způsob podání
Perorální podání.
Tablety se užívají nezávisle na jídle.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Linezolid nesmí být podáván pacientům, kteří užívají jakékoli přípravky inhibující
monoaminooxidázu A nebo B (např. fenelzin, isokarboxazid, selegilin, moklobemid) nebo dva týdny
po užití takových přípravků.

Pokud není k dispozici zařízení pro pečlivé sledování pacienta a monitorování krevního tlaku,
linezolid nesmí být podáván pacientům s následujícími klinickými diagnózami nebo při současné
medikaci níže uvedenými přípravky:
- Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, feochromocytomem, karcinoidem, tyreotoxikózou,
bipolární afektivní poruchou, schizoafektivní poruchou a stavy akutní zmatenosti.
- Pacienti užívající některý z následujících léků: inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
(viz bod 4.4), tricyklická antidepresiva, agonisty serotoninových 5-HT1 receptorů (triptany),
přímo a nepřímo působící sympatomimetika (včetně adrenergních bronchodilatancií,
pseudoefedrinu a fenylpropanolaminu), vazopresiva (např. epinefrin, norepinefrin),
dopaminergní látky (např. dopamin, dobutamin), pethidin nebo buspiron.

Údaje z pokusů na zvířatech naznačují, že linezolid a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského
mléka, proto musí být kojení před zahájením léčby a během ní přerušeno (viz bod 4.6).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Myelosuprese
U pacientů léčených linezolidem byla pozorována myelosuprese (včetně anémie, leukopenie,
pancytopenie a trombocytopenie). U případů, kde je výsledek znám, hematologické parametry vzrostly
po vysazení linezolidu k hodnotám před léčbou. Riziko výskytu těchto účinků zřejmě souvisí s délkou
léčby. U starších pacientů léčených linezolidem může být vyšší riziko rozvoje krevních dyskrazií
v porovnání s mladšími pacienty. Trombocytopenie se může vyskytnout mnohem častěji u pacientů s
těžkou poruchou funkce ledvin, bez ohledu na to, jestli jsou na dialýze či nikoli. Proto se doporučuje
pečlivé monitorování krevního obrazu u pacientů, kteří: již mají anémii, granulocytopenii nebo
trombocytopenii; užívají současně léky, které mohou snižovat hladinu hemoglobinu, zhoršovat krevní
obraz nebo nepříznivě ovlivňovat množství či funkci trombocytů; mají těžkou poruchu funkce ledvin;
jsou léčeni déle než 10-14 dní. Těmto pacientům má být linezolid podáván pouze tehdy, pokud je
možné pečlivé monitorování hladin hemoglobinu, krevního obrazu a počtu trombocytů.

Pokud se během léčby linezolidem objeví významná myelosuprese, léčba má být přerušena, pokud
není její pokračování považováno za absolutně nezbytné. V takovém případě je třeba nepřetržitě
kontrolovat krevní obraz a nasadit adekvátní léčebné postupy.

U pacientů léčených linezolidem se navíc doporučuje týdně provádět kontrolu krevního obrazu (včetně
hladiny hemoglobinu, trombocytů a celkového a diferenciálního počtu leukocytů) bez ohledu na
krevní obraz při zahájení léčby.


Ve studiích podávání zvlášní povahy (compassionate use) byl u pacientů dostávajících linezolid po
dobu delší než doporučených 28 dnů hlášen zvýšený výskyt závažné anémie. Těmto pacientům bylo
častěji zapotřebí podat krevní transfuzi. Případy anémie vyžadující krevní transfuzi byly rovněž
hlášeny po uvedení léčivé látky na trh. Více případů se objevilo u pacientů léčených linezolidem déle
než 28 dnů.

Po uvedení na trh byly hlášeny případy sideroblastické anémie. Většina pacientů, u nichž byl znám čas
jejího nástupu, byla linezolidem léčena déle než 28 dnů. Většina pacientů se plně či částečně zotavila
po vysazení linezolidu, a to bez ohledu na to, jestli byla anémie léčena či nikoli.

Rozdíly v mortalitě v klinické studii u pacientů s krevními infekcemi vyvolanými grampozitivními
mikroorganismy souvisejícími s katetrem
V otevřené studii u pacientů léčených linezolidem se závažnými infekcemi spojenými s
intravaskulárním katetrem byla patrna zvýšená mortalita ve srovnání s vankomycinem /
dikloxacilinem /oxacilinem [78/363 (21,5%) vs. 58/363 (16,0%)]. Hlavním faktorem ovlivňujícím
poměr mortality byla výchozí grampozitivní infekce. Poměr mortality byl obdobný u pacientů s
infekcemi vyvolanými čistě grampozitivními organismy (poměr pravděpodobností 0,96; 95% interval
spolehlivosti: 0,58-1,59), avšak byl významně vyšší (p=0,0162) ve skupině léčené linezolidem u
pacientů s infekcemi vyvolanými jinými patogeny nebo u pacientů bez iniciálně prokázaného
patogenu (poměr pravděpodobností 2,48; 95% interval spolehlivosti: 1,38-4,46). Největší rozdíl byl
pozorován v průběhu léčby a během 7 dnů následujících po ukončení podávání hodnoceného léčiva.
Během studie byla ve skupině léčené linezolidem prokázána infekce vyvolaná gramnegativním
patogenem u více pacientů a více pacientů zemřelo v důsledku gramnegativní či polymikrobiální
infekce. Z toho důvodu má být linezolid podán pacientům s komplikovanými infekcemi kůže a
měkkých tkání se známou nebo možnou současnou infekcí gramnegativními organismy pouze tehdy,
pokud nejsou dostupné alternativní možnosti léčby (viz bod 4.1). Za těchto okolností musí být
současně zahájena léčba proti gramnegativním organismům.

Průjem a kolitida související s antibiotiky
Průjem související s antibiotiky a kolitida související s antibiotiky, včetně pseudomembranózní
kolitidy a průjmu vyvolaného bakterií Clostridium difficile, byly hlášeny v souvislosti s téměř všemi
antibiotiky včetně linezolidu, v rozsahu od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Proto je důležité
myslet na tuto diagnózu u pacientů se závažným průjmem, který vznikl během léčby linezolidem nebo
po ní. V případě průjmu nebo kolitidy související prokazatelně s antibiotiky, nebo při podezření na ně,
má být přerušena probíhající léčba antibakteriálními látkami včetně linezolidu a okamžitě zahájena
vhodná léčebná opatření. Látky inhibující střevní peristaltiku jsou v tomto případě kontraindikovány.

Laktátová acidóza
Při podávání linezolidu byl hlášen výskyt laktátové acidózy. Pacienti, u kterých se během užívání
linezolidu rozvinou známky a příznaky metabolické acidózy včetně opakující se nauzey a zvracení,
bolesti břicha, nízké hladiny hydrogenuhličitanu nebo hyperventilace, musí být neprodleně lékařsky
ošetřeni. Pokud se vyskytne laktátová acidóza, je třeba zvážit přínos pokračujícího podávání linezolidu
v porovnání s možnými riziky.

Mitochondriální dysfunkce
Linezolid inhibuje syntézu mitochondriálních proteinů. V důsledku této inhibice se mohou vyskytnout
nežádoucí účinky jako laktátová acidóza, anémie a neuropatie (zrakového nervu a periferní); tyto
příhody jsou častější v případě, že je lék podáván déle než 28 dnů.

Serotoninový syndrom
Byly zaznamenány spontánní hlášení případů serotoninového syndromu, který se objevil v souvislosti
se současným podáváním linezolidu a serotonergních látek včetně antidepresiv, jako jsou inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), a opioidů (viz bod 4.5). Souběžné podávání linezolidu a
serotonergních látek je proto kontraindikováno (viz bod 4.3), s výjimkou stavu kdy je podávání obou
látek nezbytné. V těchto případech mají být pacienti pečlivě monitorováni z důvodu možnosti výskytu
známek a příznaků serotoninového syndromu jako jsou poruchy kongnitivních funkcí, hyperpyrexie,
hyperreflexie a porucha koordinace. Pokud dojde k výskytu známek a příznaků serotoninového

syndromu, lékaři mají zvážit přerušení podávání jedné nebo obou látek. Při přerušení souběžného
podávání serotonergní látky se mohou vyskytnout příznaky z vysazení.

Periferní neuropatie a neuropatie optického nervu
U pacientů léčených linezolidem byla hlášena periferní neuropatie a neuropatie optického nervu
progredující někdy až ke ztrátě zraku. Tato hlášení zahrnovala především pacienty léčené po dobu
delší, než je maximální doporučená délka trvání léčby 28 dní.

Všichni pacienti mají být poučeni, že mají oznámit takové příznaky poruchy zraku jako jsou změny
zrakové ostrosti, změny barevného vidění, rozmazané vidění nebo defekty zorného pole. V těchto
případech se doporučuje okamžité vyšetření a v nutném případě odeslání k oftalmologovi. Pokud
jakýkoliv pacient používá linezolid déle než doporučených 28 dní, je třeba pravidelně kontrolovat jeho
zrakové funkce.

Pokud se objeví periferní neuropatie nebo neuropatie optického nervu, další podávání linezolidu má
být posouzeno s ohledem na potenciální riziko.

Riziko neuropatií může být zvýšeno, pokud je linezolid podáván pacientům souběžně léčeným nebo
nedávno léčeným antimykobakteriálními přípravky k léčbě tuberkulózy.

Křeče
Byly hlášeny případy výskytu křečí u pacientů léčených linezolidem. Většina těchto pacientů měla
záchvaty křečí v anamnéze nebo u nich bylo hlášeno riziko záchvatu. Pacienti mají být poučeni o
nutnosti informovat svého lékaře, pokud měli v minulosti záchvaty křečí.

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO), nicméně v dávkách
použitých k antibakteriální terapii nevykazuje antidepresivní účinek. K dispozici jsou jen velmi
omezené údaje z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům s
existujícími stavy a/nebo souběžnou medikací, které by je mohly vystavit riziku plynoucímu z inhibice
MAO. Proto se použití linezolidu za těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé
sledování a monitorování pacienta (viz body 4.3 a 4.5).

Podávání s potravou bohatou na tyramin
Pacienti mají být upozorněni, že nemají konzumovat velká množství potravy bohaté na tyramin (viz
bod 4.5).

Superinfekce
Účinky terapie linezolidem na běžnou mikroflóru nebyly dosud v klinických studiích hodnoceny.
Užívání antibiotik může příležitostně vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Např. během
klinických studií byla u přibližně 3 % pacientů dostávajících doporučené dávky zaznamenána
kandidóza související s tímto lékem. Pokud během terapie dojde k superinfekci, je třeba nasadit
adekvátní opatření.

Zvláštní populace
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být linezolid užit s velkou opatrností a pouze
v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se linezolid doporučuje pouze v případě, že předpokládaný
přínos převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2).

Porucha fertility
Linezolid reverzibilně snižuje fertilitu a indukuje abnormální morfologii spermatu u dospělých
potkaních samců při hladinách přibližně stejných, jaké jsou očekávány u lidí. Možné účinky na
mužský reprodukční systém nejsou známy (viz bod 5.3).

Klinické studie

Bezpečnost a účinnost linezolidu podávaného déle než 28 dnů nebyla stanovena.

Do kontrolovaných klinických studií nebyli zahrnuti pacienti s diabetickými lézemi nohy, dekubity
nebo ischemickými lézemi, závažnými popáleninami nebo gangrénou. Zkušenosti s použitím
linezolidu v léčbě těchto stavů jsou proto omezené.