Linezolid mylan Interakce

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní, neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO). K dispozici je jen velmi
málo údajů z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům se souběžnou
medikací, která by je mohla vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO. Proto se použití linezolidu za
těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé sledování a monitorování pacienta (viz body
4.3 a 4.4).

Potenciální interakce vedoucí ke zvýšení krevního tlaku
U zdravých dobrovolníků s normálním krevním tlakem vyvolával linezolid další zvýšení krevního
tlaku způsobené pseudoefedrinem nebo fenylpropanolamin-hydrochloridem. Současné podání
linezolidu s pseudoefedrinem nebo fenylpropanolaminem vyvolalo průměrné zvýšení systolického
krevního tlaku řádově o 30 – 40 mm Hg, v porovnání se zvýšením o 11 – 15 mm Hg u samotného
linezolidu, 14 - 18 mm Hg u pseudoefedrinu nebo fenylpropanolaminu a 8 – 11 mm Hg u placeba.
Obdobné studie u pacientů s hypertenzí nebyly provedeny. K dosažení požadované odezvy u léků
s vazopresivním účinkem, včetně dopaminergních látek, se doporučuje pečlivá titrace dávek, pokud
jsou podávány
současně s linezolidem.

Potenciální serotonergní interakce
Možná léková interakce s dextromethorfanem byla studována u zdravých dobrovolníků. Zkoumaným
subjektům byl podán dextromethorfan (dvě dávky 20 mg v odstupu 4 hodin) současně s linezolidem
nebo bez něho. U zdravých dobrovolníků užívajících linezolid a dextromethorfan nebyly pozorovány
projevy serotoninového syndromu (zmatenost, delirium, neklid, třes, zrudnutí, pocení a hyperpyrexie).

Postmarketinkové sledování: Byl zaznamenán jeden případ, kdy se při současném užívání linezolidu a
dextromethorfanu projevily u pacienta účinky podobné serotoninovému syndromu, které odezněly při
přerušení podávání obou přípravků.

Během klinického použití linezolidu se serotenergními látkami včetně antidepresiv, jako jsou
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), a s opioidy, byly hlášeny případy serotoninového
syndromu. Proto souběžné podávání těchto látek je kontraindikováno (viz bod 4.3), návod jak
postupovat u pacientů, u nichž je léčba linezolidem a serotonergními látkami nezbytná, je popsán v
bodě 4.4.

Souběžné podávání s potravinami s vysokým obsahem tyraminu
U osob, které dostávaly současně linezolid a méně než 100 mg tyraminu, nebyla pozorována
signifikantní presorická odpověď. To naznačuje, že je pouze zapotřebí vyhnout se současné
konzumaci nadměrného množství potravin a nápojů s vysokým obsahem tyraminu (např. zrající sýry,
kvasnicové extrakty, nedestilované alkoholické nápoje a fermentované produkty ze sójových bobů,
jako je sójová omáčka).

Léky metabolizované prostřednictvím cytochromu PLinezolid není znatelně metabolizován prostřednictvím enzymatického systému cytochromu P(CYP) a neinhibuje aktivity klinicky významných lidských CYP izoforem (1A2, 2C9, 2C19, 2D6,
2E1, 3A4). Obdobně, linezolid neindukuje P450 izoenzymy u potkanů. Proto se neočekává interakce
s léky indukovanými CYP 450 a linezolidem.

Rifampicin

Účinek rifampicinu na farmakokinetiku linezolidu byl zkoumán ve studii se šestnácti zdravými
dobrovolníky mužského pohlaví, kterým bylo podáváno 600 mg linezolidu dvakrát denně po dobu
2,5 dne spolu se 600 mg rifampicinu jednou denně po dobu 8 dnů a bez podání rifampicinu.
Rifampicin snížil Cmax a AUC linezolidu v průměru o 21 % [90% IS: 15, 27], respektive v průměru o
32 % [90% IS: 27, 37]. Mechanizmus této interakce a její klinický význam není znám.

Warfarin
Pokud byl pacientům léčeným linezolidem po dosažení rovnovážného stavu podán warfarin, došlo
k 10% snížení průměrné maximální hodnoty INR a 5% snížení AUC. Pro hodnocení klinického
významu těchto zjištění nejsou k dispozici dostatečné údaje o pacientech, kteří používali linezolid a
warfarin.