Linezolid mylan Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná antibakterální
léčiva, ATC kód J01XX Všeobecné vlastnosti
Linezolid je syntetická antibakterální látka, která patří do nové třídy antimikrobiálních látek,
oxazolidinonů. In vitro působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním
mikroorganismům. Selektivně potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanizmem
účinku. Linezolid se specificky váže na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a

zabraňuje vzniku funkčního 70S iniciačního komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního
procesu.

Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny.
Pokud se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6 a 3,9 hodin pro Staphylococcus aureus a
Streptococcus pneumoniae. Ve studiích na zvířatech byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem
účinnosti doba, kdy plazmatická hladina linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentraci (MIC)
infikujícího mikroorganismu.

Hraniční hodnoty („breakpoints“)
Hraniční hodnoty MIC (minimální inhibiční koncentrace) stanovené Evropským výborem pro
testování antimikrobiální citlivosti (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing
EUCAST) pro kmeny stafylokoků a enterokoků jsou: citlivé ≤ 4 mg/l a rezistentní >4 mg/l. Hraniční
hodnoty pro streptokoky (včetně S. pneumoniae) jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní >4 mg/l.

Hraniční hodnoty MIC pro nespecifické kmeny jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hraniční
hodnoty pro nespecifické kmeny byly stanoveny především na základě údajů FK/FD a jsou nezávislé
na hladinách MIC pro specifické kmeny. Používají se pouze u patogenů, pro které nebyly stanoveny
specifické hodnoty a nikoliv u kmenů, pro které není test citlivosti doporučen.

Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné
získat místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytný je požadavek
odborného doporučení v případech, kdy je účinnost léčby nejistá vzhledem k místní prevalenci
rezistence.


Kategorie

Citlivé organismy

Grampozitivní aeroby:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus*
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes*
Steptokoky skupiny C
Streptokoky skupiny G

Grampozitivní anaeroby:
Clostridium perfringens
Peptostreptococcus anaerobius
Peptostreptococcus species

Rezistentní organismy

Haemophilus influenzae
Moraxella catarrhalis
Neisseria species
Enterobacteriaceae
Pseudomonas species


* Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích.


Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae
a Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.

Rezistence

Zkřížená rezistence
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků a penicilin-
a erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti organizmům,
které jsou rezistentní vůči jedné nebo mnoha dalším skupinám antibiotik.

Rezistence k linezolidu je spojena s bodovými mutacemi genu kódujícího 23S rRNA.

Podobně jako u jiných antibiotik byl u linezolidu dokumentován postupný pokles citlivosti u pacientů
s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence k linezolidu byla hlášena u
enterokoků, Stafylococcus aureus a koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to spojeno s
prodlouženou dobou léčby, přítomností protetických materiálů či nedrénovaných abscesů. Pokud je
prokázán výskyt organizmů rezistentních na antibiotika ve zdravotnickém zařízení, má být kladen
důraz na zavedení takových opatření, které by vedly ke kontrole infekce.

Údaje z klinických studií

Studie u pediatrické populace
V otevřené studii účinnost linezolidu (10 mg/kg, každých 8 hodin) byla porovnávána s vankomycinem
(10-15 mg/kg, každých 6–24 hodin) při léčbě infekcí se suspektními nebo prokázanými
grampozitivními rezistentními patogeny (zahrnující nozokomiální pneumonii, komplikované infekce
kůže a měkkých tkání, katetrovou bakteriemii, bakteriemii neznámého původu, a jiné infekce), u dětí
od narození do 11 let. Léčebné výsledky při klinických testech u hodnocené populace byly 89,3%
(134/150) a 84,5% (60/71) pro linezolid a vankomycin, v daném pořadí (95% interval spolehlivosti:
4,9;14,6).