OLANZAPIN MYLAN - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Olanzapin Mylan 5 mg tablety dispergovatelné v ústech
Olanzapin Mylan 10 mg tablety dispergovatelné v ústech

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 5 mg nebo 10 mg.

Pomocné látky se známým účinkem
Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje 1,975 mg nebo 3,950 mg aspartamu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety dispergovatelné v ústech

Olanzapin Mylan 5 mg
Světle žlutá až žlutá, jednobarevná až mramorovaná, kulatá, plochá tableta se zkosenými
hranami a vyraženým M na jedné straně a OE1 na druhé straně.

Olanzapin Mylan 10 mg
Světle žlutá až žlutá, jednobarevná až mramorovaná, kulatá, plochá tableta se zkosenými
hranami a vyraženým M na jedné straně a OE2 na druhé straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Dospělí
Olanzapin je indikován k léčbě schizofrenie.

Olanzapin je účinný pro udržení klinického zlepšení během pokračující terapie u pacientů, kteří
na začátku léčby odpověděli zlepšením.

Olanzapin je indikován k léčbě středně těžkých až těžkých manických epizod.

Olanzapin je indikován k prevenci recidivy u pacientů s bipolární poruchou, u kterých byla
léčba manické epizody olanzapinem účinná (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování


Dospělí
Schizofrenie
Doporučená počáteční dávka olanzapinu je 10 mg/den.

Manická epizoda
Počáteční dávka je 15 mg v jedné denní dávce v monoterapii nebo 10 mg denně v kombinaci
(viz bod
5.1).

Prevence recidivy bipolární poruchy
Doporučená počáteční dávka je 10 mg/den. U pacientů, kteří byli v manické epizodě léčeni
olanzapinem, je třeba pokračovat kvůli prevenci recidivy v terapii stejnou dávkou. Pokud se
objeví nová manická, smíšená nebo depresivní epizoda, léčba olanzapinem by měla pokračovat
(s optimalizací dávky podle potřeby) s přídatnou terapií příznaků poruchy nálady podle klinické
indikace.

Během léčby schizofrenie, manických epizod a prevence recidivy bipolární afektivní poruchy
může být denní dávkování následně přizpůsobeno na základě individuálního klinického stavu v
rozmezí 5 -
20 mg/den. Zvýšení na vyšší než doporučenou počáteční dávku se doporučuje jen po patřičném
opětovném klinickém vyšetření a nemělo by se zpravidla objevit v intervalech kratších než hodin.


Starší pacienti
U pacientů starších 65 let není běžně nutná nižší počáteční dávka (5 mg/den), ale měla by být
zvážena v odůvodněných klinických případech (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin a/nebo jater
U těchto pacientů je vhodné zvážit nižší počáteční dávku (5 mg). V případě středně závažného
poškození jater (cirhóza, Child-Pugh třída A nebo B) by počáteční dávka měla být 5 mg a
zvyšována by měla být jen opatrně.


Kuřáci
Nekuřákům ve srovnání s kuřáky není třeba upravovat počáteční dávku a dávkové rozmezí.
Metabolizmus olanzapinu může být indukován kouřením. Doporučuje se klinické sledování, a
v případě potřeby může být zváženo zvýšení dávek olanzapinu(viz bod 4.5).

Při přítomnosti více než jednoho faktoru, který může zpomalovat metabolizmus (ženské
pohlaví, vyšší věk, nekuřáci) se má zvážit snížení počáteční dávky. Zvyšování dávek, i když je
indikované, by u takových pacientů mělo být opatrné.

Jestliže je pokládáno za nezbytné zvýšení dávky o 2,5 mg, je třeba užít potahované tablety(viz
body 4.5 a 5.2).

Pediatrická populace

Podávání olanzapinu dětem a dospívajícím do 18 let věku se nedoporučuje vzhledem k
nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti. V krátkodobých studiích u dospívajících byl v

porovnání se studiemi dospělých zaznamenán významnější výskyt přírůstku hmotnosti a změn
hladin lipidů a prolaktinu (viz body 4.4, 4.8, 5.1, a 5.2).

Způsob podání
Olanzapin může být podáván bez ohledu na příjem jídla, protože jeho absorpce není
ovlivňována potravou. Při vysazování olanzapinu by se mělo zvážit postupné snižování dávky.

Tablety přípravku Olanzapin Mylan jsou křehké, takže byste s nimi měl(a) zacházet opatrně.
Nedotýkejte se tablety mokrýma rukama, protože by se mohly rozpadnout. U perforovaných
blistrů uchopte blistr za okraje a opatrně oddělte jeden dílek od zbytku blistru jemným
odtržením v místě perforace. Opatrně sloupněte zadní fólii. U neperforovaných blistrů dejte
pozor, abyste neodlepil(a) fólii i ze sousedících dílků. Poté jemně vytlačte tabletu ven.

V ústech dispergovatelnou tabletu přípravku Olanzapin Mylan je třeba vložit do úst, kde se
slinami rychle rozpustí a dá se snadno spolknout. Vyjmutí nepoškozené tablety z úst je obtížné.
Tablety jsou křehké a měly by se proto užít ihned po vyjmutí z blistru. Rovněž je možné tabletu
bezprostředně před užitím rozpustit ve sklenici vody nebo jiném vhodném nápoji (pomerančový
nebo jablečný džus, mléko nebo káva).

Tablety dispergovatelné v ústech jsou bioekvivalentní standardním potahovaným tabletám s
olanzapinem. Mají obdobnou míru a rozsah absorpce. Dávkování a frekvence podání jsou stejné
jako u potahovaných tablet s olanzapinem. Tablety dispergovatelné v ústech se mohou používat
jako alternativa potahovaných tablet s olanzapinem.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Pacienti se známým rizikem angulárního glaukomu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V průběhu antipsychotické léčby, může zlepšení klinického stavu pacienta trvat několik dní až
několik týdnů. Pacienti by měli být během tohoto období pečlivě sledováni.

Psychóza a/nebo poruchy chování související s demencí
Olanzapin není doporučen pro použití u pacientů s psychózou a/nebo poruchou chování
souvisejících s demencí z důvodu zvýšeného výskytu mortality a zvýšeného rizika
cerebrovaskulárních příhod. V placebem kontrolovaných studiích (v trvání 6 - 12 týdnů) u
starších pacientů (průměrný věk 78 let) s psychózou a poruchami chování souvisejících s
demencí byl u pacientů léčených olanzapinem zaznamenán dvojnásobný výskyt úmrtí ve
srovnání s pacienty užívajícími placebo (3,5 %, resp. 1,5 %). Vyšší výskyt úmrtí nesouvisel s
dávkou olanzapinu (průměrná denní dávka 4,4 mg) nebo s délkou léčby. Rizikovými faktory,
které se mohou podílet na zvýšené mortalitě u této skupiny pacientů, jsou věk nad 65 let,
dysfagie, sedace, malnutrice a dehydratace, plicní onemocnění (např. pneumonie, ev. i s
aspirací) nebo současné užívání benzodiazepinů. Vyšší výskyt úmrtí u pacientů léčených
olanzapinem ve srovnání s pacienty užívajícími placebo byl však na uvedených rizikových
faktorech nezávislý.

Ve stejných klinických studiích byly hlášeny cerebrovaskulární nežádoucí příhody (např. iktus,
tranzitorní ischemické ataka), včetně úmrtí. U pacientů léčených olanzapinem bylo

zaznamenáno trojnásobné zvýšení výskytu cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání
s placebem (1,3 % oproti 0,4 %). U všech pacientů léčených olanzapinem nebo placebem, u
nichž se cerebrovaskulární příhoda vyskytla, byly přítomny rizikové faktory. K faktorům, které
byly zjištěny jako rizikové u pacientů léčených olanzapinem, patřil věk nad 75 let a vaskulární
a/nebo smíšená demence. Účinnost olanzapinu v těchto studiích nebyla stanovena.

Parkinsonova choroba
Použití olanzapinu při léčbě psychózy související s podáváním dopaminového agonisty u
pacientů s Parkinsonovou chorobou se nedoporučuje. V klinických studiích bylo velmi často a
s vyšší frekvencí než u placeba zaznamenáno zhoršení parkinsonské symptomatologie a
halucinací (viz též bod 4.8) a olanzapin nebyl v léčení psychotických příznaků účinnější než
placebo. V těchto studiích museli mít pacienti na začátku studie stabilní nejnižší účinnou dávku
antiparkinsonika (dopaminový agonista) a toto antiparkinsonikum jim bylo podáváno ve stejné
dávce po celou zbývající dobu studie. Počáteční dávka olanzapinu byla 2,5 mg/den a podle
uvážení lékaře mohla být titrována do maximální dávky 15 mg/den.

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)
NMS je potenciálně život ohrožující stav spojovaný s podáváním antipsychotik. Vzácné případy
označené jako NMS byly rovněž hlášeny v souvislosti s olanzapinem. Klinické příznaky NMS
jsou hyperpyrexie, svalová rigidita, alterovaná psychika a autonomní nestabilita (nepravidelný
puls anebo tlak krve, tachykardie, pocení a srdeční arytmie). Další příznaky můžou zahrnovat
zvýšenou hladinu kreatinfosfokinázy, myoglobinurii (rabdomyolýzu) a akutní renální selhání.
Pokud se u pacienta vyskytnou takové příznaky nebo v případě nevysvětlitelné vysoké horečky
bez dalších klinických známek NMS musí být všechna antipsychotika včetně olanzapinu
vysazena.

Hyperglykémie a diabetes
Méně často byly hlášeny hyperglykémie a/nebo exacerbace diabetu, spojené příležitostně s
ketoacidózou nebo komatem, včetně několika fatálních případů (viz bod 4.8). V některých
případech tomu předcházelo zvýšení tělesné hmotnosti, což mohlo být predispozičním
faktorem. V souladu s používanými pravidly antipsychotické léčby je doporučeno příslušné
klinické monitorování, například formou měření hladiny glukózy před léčbou, 12 týdnů po
začátku léčby a pak pravidelně 1x ročně.
U pacientů léčených jakýmikoliv antipsychotickými přípravky, včetně těch přípravků, které
obsahují olanzapin, by měly být sledovány známky a příznaky hyperglykémie (jako je
polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost) a pacienti s diabetem nebo s rizikovými faktory pro
rozvoj diabetu by měli být pravidelně monitorováni s ohledem na zhoršení kontroly hladiny
glukózy. Pravidelně by měla být kontrolována tělesná hmotnost, tj. před léčbou a 4, 8 a 12 týdnů
po zahájení léčby a dále vždy 1x za 3 měsíce.

Změny hladin lipidů
V placebem kontrolovaných klinických studiích byly u pacientů léčených olanzapinem
pozorovány nežádoucí změny hladin lipidů (viz bod 4.8). Změny lipidového profilu by měly
být ošetřeny podle klinické potřeby, obzvláště u pacientů s dyslipidemií a u pacientů s
rizikovými faktory pro rozvoj poruch lipidů. U pacientů léčených jakýmikoliv
antipsychotickými přípravky, včetně těch přípravků, které obsahují olanzapin, by v souladu s
používanými pravidly antipsychotické léčby měly být pravidelně kontrolovány hladiny lipidů,
tj.před léčbou, 12 týdnů po zahájení léčby a dále vždy 1x za pět let.

Anticholinergní aktivita

Ačkoliv byla in vitro prokázána anticholinergní aktivita olanzapinu, zkušenosti během
klinických studií ukázaly nízkou incidenci souvisejících příhod. Protože klinické zkušenosti s
podáváním olanzapinu u pacientů s jiným souběžným onemocněním jsou omezené, doporučuje
se zvýšená pozornost, pokud je olanzapin předepisován pacientům s hypertrofií prostaty,
paralytickým ileem nebo podobnými stavy.

Jaterní funkce
Často, obzvlášť v počátcích léčby, bylo pozorováno přechodné asymptomatické zvýšení hladiny
jaterních aminotransferáz (ALT a AST). U pacientů s vyšší hladinou ALT a/nebo AST, u
pacientů se známkami a příznaky poruchy funkce jater, u pacientů s anamnézou onemocnění
spojeného se sníženou jaterní rezervou a u pacientů léčených potenciálně hepatotoxickými
přípravky je třeba opatrnosti a dalšího sledování. U pacientů s diagnostikovanou hepatitidou
(včetně hepatocelulárního, cholestatického nebo smíšeného jaterního poškození) je nutné léčbu
olanzapinem ukončit.

Neutropenie
Opatrnosti je třeba u pacientů s nižším počtem leukocytů a/nebo neutrofilů z jakýchkoliv příčin,
u pacientů užívajících léčivé přípravky způsobující neutropenii, u pacientů s anamnézou
polékového útlumu kostní dřeně nebo útlumem kostní dřeně způsobeným souběžným
onemocněním, radiační terapií nebo chemoterapií, u pacientů s hypereozinofilií nebo s
myeloproliferativní chorobou. Neutropenie byla běžně hlášena při současném podávání
olanzapinu a valproátu (viz bod 4.8).

Přerušení léčby
Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly vzácně (≥ 0,01 % and < 0,1 %) hlášeny akutní
příznaky jako pocení, nespavost, třes, úzkost, nevolnost nebo zvracení.

QT interval
V klinických studiích bylo u pacientů léčených olanzapinem klinicky významné prodloužení
QTc intervalu (korekce QT podle Fridericia [QTcF] ≥ 500 milisekund [ms] kdykoliv po
vstupním vyšetření u pacientů se vstupní hodnotou QTcF < 500 ms) méně časté (0,1 % až 1 %),
bez signifikantních rozdílů v průvodních srdečních příhodách ve srovnání s placebem. Přesto
jetřeba dbát zvýšené opatrnosti, je-li olanzapin předepisován s přípravkem prodlužujícím QTc
interval, obzvlášť u starších pacientů, u pacientů s vrozeným prodloužením QT intervalu,
městnavým srdečním selháním, srdeční hypertrofií, hypokalémií nebo hypomagnesémií.

Tromboembolismus
Případy časové souvislosti mezi léčbou olanzapinem a případy žilního tromboembolizmu byly
hlášeny méně často (≥ 0,1 % a < 1 %). Kauzální vztah mezi výskytem žilního tromboembolismu
a léčbou olanzapinem nebyl stanoven. Avšak protože u pacientů se schizofrenií léčených
antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory žilního tromboembolismu, je nutné
všechny možné rizikové faktory žilního tromboembolizmu, např. imobilizaci pacientů, předem
identifikovat a vykonat preventivní opatření.

Obecná CNS aktivita
Vzhledem k primárnímu účinku olanzapinu na centrální nervovou soustavu je třeba opatrnosti
při současném užívání s jinými centrálně působícími léky či alkoholem. Protože olanzapin
působí in vitro jako dopaminový antagonista, může působit proti účinku přímých a nepřímých
agonistů dopaminu.


Křeče
Olanzapin by měl být používán opatrně u pacientů s křečemi v anamnéze, anebo u těch, kteří
mají pro křeče dispozice. U pacientů léčených olanzapinem byly křeče hlášeny méně často. Ve
většině těchto případů byly hlášeny křeče v anamnéze či jiné rizikové faktory.

Tardivní dyskineze
V ročních nebo kratších srovnávacích studiích byl olanzapin statisticky významně méně často
spojen s náhlou dyskinezí. Přesto riziko tardivní dyskineze při dlouhodobém užívání vzrůstá, a
proto by se u pacienta léčeného olanzapinem se symptomy tardivní dyskineze mělo zvážit
snížení dávky anebo přerušení podávání. Tyto symptomy se mohou přechodně zhoršit nebo
dokonce objevit i po přerušení léčby.

Posturální hypotenze
V klinických studiích byla zřídka u starších pacientů pozorována posturální hypotenze. U
pacientů starších 65 let jedoporučeno pravidelně měřit krevní tlak.

Náhlá srdeční smrt
Během postmarketingových sledováních olanzapine byly u pacientů léčených olanzapinem
hlášeny případy náhlé srdeční smrti. V retrospektivní observační kohortové studii bylo
předpokládané riziko náhlé srdeční smrti u pacientů léčených olanzapinem přibližně 2x vyšší
než u pacientů neužívajících antipsychotika. Ve studii bylo riziko spojené s olanzapinem
srovnatelné s rizikem pro jiná atypická antipsychotika zahrnutá v souhrnné analýze.

Pediatrická populace

Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících. Klinická hodnocení
provedená u pacientů ve věkovém rozmezí 13-17 let ukázala různé nežádoucí účinky, včetně
nárůstu tělesné hmotnosti, změny metabolických parametrů a zvýšení hladiny prolaktinu (viz
body 4.8 a 5.1).

Pomocné látky
Olanzapin Mylan obsahuje aspartam, který je zdrojem fenyalaninu. Aspartam se po perorálním
podání hydrolyzuje v gastrointestinálním traktu. Jedním z hlavních produktů hydrolýzy je
fenylalanin.
Může být škodlivý pro pacienty s fenylketonurií, což je vzácné genetické onemocnění, při
kterém se v těle hromadí fenylalanin, protože ho tělo nedokáže správně odstranit.

Olanzapin Mylan obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Možnosti ovlivnění účinku olanzapinu
Vzhledem k tomu, že je olanzapin metabolizován izoenzymem CYP1A2, mohou látky, které
specificky tento izoenzym indukují nebo inhibují, ovlivnit farmakokinetiku olanzapinu.

Indukce CYP1AKouření a karbamazepin mohou indukovat metabolizmus olanzapinu, což může vést ke snížení
koncentrace olanzapinu. Bylo pozorováno zanedbatelné, případně jen mírné zvýšení clearance

olanzapinu. I když je klinický dopad pravděpodobně minimální, doporučuje se klinické
monitorování a v nezbytných případech je možné zvážit zvýšení dávek olanzapinu (viz bod 4.2).

Inhibice CYP1AProkázalo se, že fluvoxamin, specifický inhibitor CYP1A2, významně zpomaluje metabolizmus
olanzapinu. Průměrné zvýšení maximální koncentrace olanzapinu fluvoxaminem bylo 54 % u
žen nekuřaček a 77 % u mužů kuřáků. Průměrné zvýšení plochy pod křivkou koncentrace léčivé
látky (AUC) bylo 52 % u žen a 108 % u mužů. U pacientů užívajících fluvoxamin nebo jiný
inhibitor CYP1A2, jako např. ciprofloxacin, je třeba uvážit snížení počáteční dávky olanzapinu.
Při zahájení léčby inhibitorem CYP1A2 je třeba uvážit snížení dávek olanzapinu.

Snížení biologické dostupnosti
Aktivní uhlí snižuje biologickou dostupnost olanzapinu po perorálním podání o 50 až 60 %,
proto by se mělo užívat nejméně 2 hodiny před nebo po užití olanzapinu.
Fluoxetin (inhibitor CYP2D6), jednorázové dávky antacida (hliník, hořčík) nebo cimetidinu
neměly významný vliv na farmakokinetiku olanzapinu.

Možnosti ovlivnění účinku jiných léčivých přípravků olanzapinem
Olanzapin může působit proti účinkům přímých a nepřímých agonistů dopaminu.

Olanzapin in vitro neinhibuje hlavní izoenzymy CYP450 (např. 1A2, 2D6, 2C9, 2C19, 3A4).
Neočekávají se proto žádné zvláštní interakce, což dokazují i in vivo studie, které neprokázaly
inhibici metabolizmu následujících léčivých látek: tricyklická antidepresiva (reprezentující
převážně CYP2D6 cestu metabolizace), warfarin (CYP2C9), theofylin (CYP1A2) nebo
diazepam (CYP3A4 a 2C19).

Olanzapin nevykazoval interakci se současně podávaným lithiem nebo biperidenem.

Terapeutické monitorování plazmatických hladin valproátu neukázalo, že by při zahájení
přídatné medikace olanzapinem byla nutná úprava dávkování.

Obecná aktivita CNS
Zvýšená opatrnost je zapotřebí u pacientů požívajících alkohol nebo užívajících léčivé
přípravky působící tlumivě na CNS.

Současné užívání olanzapinu a léčivých přípravků pro léčbu Parkinsonovy choroby není
doporučeno u pacientů s Parkinsonovou chorobou a demencí (viz bod 4.4).

QTc interval
Zvýšená opatrnost je zapotřebí u pacientů užívajících současně olanzapin a léčivé přípravky, u
kterých je známo, že prodlužují QTc interval (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Neexistují žádné přiměřené a dobře vedené studie u těhotných žen. Pacientky by měly být
poučené, aby lékaře informovaly o těhotenství anebo plánovaném těhotenství během užívání
olanzapinu. Avšak kvůli nedostatku zkušeností by se olanzapin měl v těhotenství podávat pouze
tehdy, když jeho přínos vyváží potenciální riziko pro plod.


U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik
(včetně olanzapinu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků
a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly
hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo
poruch příjmu potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni.

Kojení
Ve studii u kojících zdravých žen byl olanzapin vylučován do mateřského mléka. Průměrná
expozice dítěte (mg/kg) v ustáleném stavu byla odhadnuta na 1,8 % z dávky olanzapinu
podaného matce (mg/kg). Pacientky je třeba poučit, aby během užívání olanzapinu nekojily.

Fertilita
Účinky na fertilitu nejsou známy (viz bod

5.3 pro preklinické údaje).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Jelikož
olanzapin může způsobit ospalost a závratě, pacienti mají být opatrní při obsluze strojů včetně
řízení motorových vozidel.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Dospělí
Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥ 1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním
olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny
prolaktinu, cholesterolu, glukózy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu,
závratě, akatizie, parkinsonismus, leukopenie, neutropenie (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická
hypotenze, anticholinergní účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních
aminotransferáz (viz bod 4.4), vyrážka, astenie, únava, horečka, bolest kloubů, zvýšení
alkalické fosfatázy, vysoké hladiny gamaglutamyltransferázy, vysoké hladiny kyseliny močové,
vysoké hladiny kreatininfosfokinázy a otoky.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů pozorovaných
ve spontánních hlášeních a v klinických hodnoceních. V každé skupině četností jsou nežádoucí
účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Klasifikace četnosti výskytu je uvedena následovně:
velmi časté (≥1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 000 až < 1/1,000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).


Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a lymfatického systému
Eozinofilie
LeukopenieNeutropenie


Trombocytopenie
Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivita11
Poruchy metabolismu a výživy
Přibývání
na vázeZvýšené hladiny
cholesterolu2,Zvýšené hladiny glukózyZvýšené
hladiny triglyceridů2,Glykosurie
Zvýšená chuť k jídlu
Vznik nebo exacerbace
diabetu, spojené
příležitostně
s ketoacidózou nebo
komatem, včetně
několika fatálních
případů (viz bod 4.4)Hypotermie12
Poruchy nervového systému
Ospalost Závratě
AkatizieParkinsonismusDyskinezeKřeče, kdy ve většině
případů byly hlášeny
křeče v anamnéze či
jiné rizikové faktory
pro vznik křečíDystonie
(včetně okulogyrické
krize)11
Tardivní dyskinezeAmnézieDysartrie
KoktáníSyndrom neklidných
nohouNeuroleptický
maligní syndrom
(viz bod 4.4) Příznaky
z vysazení7,
Srdeční poruchy
Bradykardie
Prodloužení
QTc intervalu
(viz bod 4.4)
Ventrikulární
tachykardie/fibrila
ce, náhlá smrt
(viz bod 4.4)
Cévní poruchy
Ortostatická
hypotenze Tromboembolismus
(včetně plicní embolie
a hluboké žilní
trombózy)
(viz bod 4.4)

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Epistaxe9
Gastrointestinální poruchy
Mírné přechodné
anticholinergní účinky
včetně obstipace a suchá
ústní sliznice
Abdominální distenze9,
hypersekrece slinPankreatitida11
Poruchy jater a žlučových cest

Přechodné
asymptomatické zvýšení
hladiny jaterních
aminotransferáz
(ALT, AST) obzvlášť na
počátku léčby
(viz bod
4.4)
Hepatitida (včetně
hepatocelulárního,
cholestatického
nebo
kombinovaného
poškození jater)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Kožní vyrážka Fotosenzitivní reakce
Alopecie
Reakce na lék
s eozinofilií a
systémovými
symptomy
(DRESS )

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie9 Rabdomyolýza11
Poruchy ledvin a močových cest
Močová inkontinence,
Retence moči
Potíže se zahájením
močení

Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím
Syndrom z
vysazení léku
u
novorozenců
(viz bod 4.6)
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Erektilní dysfunkce u
mužů
Pokles libida u mužů a žen
Amenorea
Zvětšení prsou
Galektorea u žen
Gynekomastie/zvětšení
prsou u mužů
Priapismus12
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Astenie
Únava
Otok
Pyrexie
Vyšetření

Zvýšené
plazmatické
hladiny
prolaktinuZvýšené hodnoty
alkalické fosfatázyVysoká hladina
kreatinfosfokinázyVysoká hladina
gamaglutamyltransferázyVysoká hladina kyseliny
močovéZvýšené hodnoty
celkového bilirubinu





1Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními kategoriemi dle BMI
(Body Mass Index). Po krátkodobé léčbě (medián trvání 47 dní) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % velmi
časté (22,2 %), o ≥ 15 % časté (4,2 %) a o ≥ 25 % bylo méně časté (0,8%). Při dlouhodobém užívání (alespoň týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 %, ≥ 15 %, ≥ 25 % velmi časté (vyskytlo se ve 64,4 %,
31,7 % a 12,3 % případů).

2Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo vyšší u
pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby.

3Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na vysoké (≥
6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 5,17 - < 6,2 mmol/l) na
vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté.

4Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukózy nalačno (< 5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na
vysoké (≥ 7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukózy nalačno z hraničních (≥ 5,56 - < 7 mmol/l) na vysoké (≥
mmol/l) byly velmi časté.

5Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 2,26 mmol/l).
Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l - < 2,26 mmol/l) na vysoké (≥
2,26mmol/l) byly velmi časté.

6V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně vyšší, ale
statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus, akatizie a dystonie se vyskytly vzácněji při užívání
olanzapinu než při užívání titrovaných dávek haloperidolu. Vzhledem k nedostatku podrobných informací o
akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje
tardivní dyskinezi a/nebo další pozdní extrapyramidové příznaky méně často.

7Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes, úzkost,
nevolnost a zvracení.

8V klinických studiích trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické hladiny prolaktinu horní hranici normálního
rozmezí u cca 30 % pacientů s normálními základními hladinami prolaktinu léčených olanzapinem. U většiny
pacientů bylo toto zvýšení obvykle jen mírné a udrželo se pod dvojnásobkem horní hranice normy.

9Nežádoucí účinek identifikovaný z klinických studií v Integrované Databázi Olanzapinu.

10Na základě posouzení naměřených hodnot z klinických studií v Integrované Databázi Olanzapinu.

11Nežádoucí účinek identifikovaný ze spontánních post-marketingových hlášení s četností stanovenou za využití

Integrované Databáze Olanzapinu.

12Nežádoucí účinek identifikovaný ze spontánních post-marketingových hlášení s četností odhadovanou na horní
hranici 95 % intervalu spolehlivosti s využitím Integrované Databáze Olanzapinu.

Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)
Procento pacientů, u kterých se projevily nežádoucí účinky - klinicky významný vzestup tělesné
hmotnosti, glukózy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů - se v průběhu času
zvyšuje. U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9-12 měsíců, se stupeň nárůstu
hladiny glukózy v krvi zpomalil přibližně po 6 měsících.

Další informace týkající se specifických populací
V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší
incidencí úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (viz také 4.4).
Velmi časté nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly
abnormální chůze a pády. Často byly pozorovány pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie,
erythém, zrakové halucinace a inkontinence moči.

V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou chorobou a s psychózou související s
podáváním dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba
zaznamenáno zhoršení parkinsonské symptomatiky a halucinace.

V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární afektivní poruchy měla léčba
valproátem v kombinaci s olanzapinem za následek 4,1 % incidenci neutropenie; potenciálně
přispívajícím faktorem by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání
olanzapinu s lithiem nebo valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥ 10 %) tremoru, sucha v
ústech, zvýšené chuti k jídlu a přibývání na váze. Poruchy řeči byly také hlášeny často. Při léčbě
olanzapinem v kombinaci s lithiem nebo divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max.
týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o ≥
% u 17,4 % pacientů. Dlouhodobá léčba olanzapinem (až 12 měsíců) pro prevenci recidivy u
pacientů s bipolární afektivní poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥ 7 %
u 39,9 % pacientů.

Pediatrická populace

Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Ačkoli nebyly
provedeny studie navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických
hodnocení dospívajících byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých.

Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících
pacientů (ve věku 13-17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované
pouze v průběhu krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. Zdá se, že se
klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti (≥ 7 %) ve srovnání s dospělou populací s
podobnou expozicí vyskytuje u dospívajících pacientů s vyšší frekvencí. Velikost váhového
přírůstku a procento dospívajících, u kterých došlo ke klinicky významnému nárůstu tělesné
hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) ve srovnání s krátkodobým
užíváním.

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Frekvence
výskytu je definována následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 a < 1/10).


Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Přibývání na váze13, zvýšené hladiny triglyceridů14, zvýšená chuť k jídlu.
Časté: zvýšené hladiny cholesteroluPoruchy nervového systému
Velmi časté: Sedace (zahrnující: hypersomnie, letargie, ospalost).
Gastrointestinální poruchy
Časté: Sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté: Zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4).
Vyšetření
Velmi časté: Snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GGT, zvýšení
plazmatických hladin prolaktinu
13Po krátkodobé léčbě (medián trvání 22 dní) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % velmi časté (40,6 %), o ≥ % časté (7,1 %) a o ≥ 25 % časté (2,5 %). Při dlouhodobém užívání (alespoň 24 týdnů) došlo u 89,4 % pacientu
ke zvýšení hmotnosti o ≥ 7 %, u 55,3 % o ≥ 15 % a u 29,1 % o ≥ 25 %.

14Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké
(≥ 1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,016 mmol/l - < 1,mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l).

15Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin z normálních (< 4,mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu
nalačno z hraničních (≥ 4,39 - < 5,17 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l) byly velmi časté.

16Zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky a projevy
Mezi velmi časté projevy předávkování (výskyt > 10 %) patří tachykardie,
agitovanost/agresivita, dysartrie, různé extrapyramidové symptomy a nižší stupeň vědomí mezi
sedací a komatem.

Další medicínsky významné důsledky předávkování jsou delirium, křeče, koma, možný
neuroleptický maligní syndrom, útlum dýchání, aspirace, hypertenze nebo hypotenze, srdeční
arytmie (< 2 % případů předávkování) a zástava dýchání a srdeční činnosti. Smrtelné případy
se vyskytly už po akutním předávkování dávkou 450 mg, ale rovněž bylo popsáno přežití po
akutním předávkování perorální dávkou přibližně 2g olanzapinu.

Léčba
Proti olanzapinu neexistuje žádné specifické antidotum. Nedoporučuje se vyvolání zvracení.

Mohou být indikovány jiné standardní postupy používané při léčbě předávkování (např. výplach
žaludku, podání aktivního uhlí). Ukázalo se, že současné podání aktivního uhlí snižuje
biologickou dostupnost olanzapinu po perorálním podání o 50 - 60 %.

Podle klinického stavu je třeba zahájit symptomatickou léčbu a sledování vitálních funkcí jako
je léčba hypotenze, oběhového zhroucení a podpora funkce dýchání. Nesmí se použít adrenalin,
dopamin nebo jiná beta-sympatomimetika, protože stimulace beta-adrenergních receptorů může
prohloubit hypotenzi. Sledování kardiovaskulárních parametrů je nezbytné kvůli diagnostice
možných poruch srdečního rytmu. Pacient musí být až do zotavení pod stálým lékařským
dohledem a musí být sledovány jeho vitální funkce.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antipsychotika, diazepiny, oxazepiny, thiazepiny a oxepiny
ATC kód: N05A H
Farmakodynamické účinky
Olanzapin je antipsychotická, antimanická a náladu stabilizující látka, která vykazuje široké
farmakologické působení na řadu receptorových systémů.

V předklinických studiích vykazuje olanzapin širokou afinitu k řadě receptorů (Ki; < 100 nM)
pro serotonin 5HT2A/2C, 5HT3, 5HT6, dopamin D1, D2, D3, D4, D5; cholinergní muskarinové
receptory M1- M5, alfa1-adrenergní a histaminové H1 receptory. Behaviorální studie na zvířatech
prokázaly antagonistické působení olanzapinu na 5HT, dopaminové a cholinergní receptory
konzistentní s receptorovým profilem. Olanzapin vykazoval in vitro větší afinitu k
serotoninovým 5HT2 receptorům než k dopaminovým D2 a vyšší 5HT2 než D2 aktivitu na in
vivo modelech. Elektrofyziologické studie ukázaly, že olanzapin selektivně snižuje aktivitu
mesolimbických (A10) dopaminergních neuronů bez výraznějšího účinku na striatální (A9)
dráhy ovládající motoriku. Olanzapin oslabuje podmíněnou vyhýbavou odpověď, což naznačuje
antipsychotickou aktivitu, v dávkách nižších než jsou ty, které vyvolávají katalepsii, účinek
ukazující na motorické nežádoucí účinky. Na rozdíl od některých jiných antipsychotik,
olanzapin zvyšuje odpověď v "anxiolytickém testu".

Ve studii účinku jednorázové dávky (10 mg) u zdravých dobrovolníků pomocí pozitronové
emisní tomografie (PET) obsazoval olanzapin více 5HT2A receptory než dopaminové Dreceptory. Navíc zobrazovací studie pomocí SPECT (jednofotonová emisní tomografie)
odhalila, že obsazenost D2 receptorů u pacientů se schizofrenií odpovídajících na olanzapin byla
nižší než u pacientů odpovídajících na jiná antipsychotika a risperidon, zatímco u pacientů
odpovídajících na klozapin byla srovnatelná.

Klinická účinnost a bezpečnost
Ve dvou ze dvou placebem kontrolovaných a dvou ze tří porovnávacích studií s aktivním
komparátorem, kterých se zúčastnilo více než 2 900 pacientů se schizofrenií s pozitivními i
negativními symptomy, vykazoval olanzapin statisticky významně větší zlepšení jak u
negativních, tak i pozitivních symptomů.

V mezinárodní dvojitě zaslepené srovnávací studii zahrnující 1 481 pacientů se schizofrenií,
shizoafektivními a příbuznými chorobami s různými stupni přidružených depresivních

symptomů (výchozí průměrná hodnota 16,6 na Montgomery-Asberg škále deprese) prokázala
prospektivní sekundární analýza skóre změn nálady mezi výchozími a konečnými hodnotami
statisticky významné zlepšení (p = 0,001) ve prospěch olanzapinu (-6,0) oproti haloperidolu (-
3,1).

U pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou bipolární poruchy vykázal olanzapin vyšší
účinnost než placebo a heminatrium – valproát (divalproex) z hlediska snížení manických
symptomů za 3 týdny. Olanzapin také vykázal srovnatelnou účinnost s haloperidolem ve smyslu
podílu pacientů v symptomatické remisi mánie a deprese po 6 a 12 týdnech. Ve studii u pacientů
léčených lithiem nebo valproátem minimálně 2 týdny vedlo přidání olanzapinu v dávce 10 mg
(v kombinaci s lithiem nebo valproátem) k většímu snížení symptomů mánie než léčba lithiem
nebo valproátem v monoterapii za 6 týdnů.

Ve 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při
léčbě olanzapinem a byli poté randomizováni k užívání olanzapinu nebo placeba, prokázal
olanzapin vůči placebu na primárním výsledném parametru recidivy bipolární poruchy
statisticky významnou superioritu. Olanzapin také vykázal ve srovnání s placebem statisticky
významnou výhodu z hlediska prevence recidivy jak mánie, tak deprese.

Ve druhé 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli
remise při léčbě kombinací olanzapinu a lithia a byli poté randomizováni k užívání samotného
olanzapinu nebo lithia, byl olanzapin v primárním parametru recidivy bipolární poruchy
statisticky noninferiorní vůči lithiu (olanzapin 30,0 %, lithium 38,3 %; p = 0,055).

V 18měsíční studii s kombinovanou léčbou u pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou,
kteří byli stabilizováni při léčbě olanzapinem spolu se stabilizátorem nálady (lithium nebo
valproát), nebyla dlouhodobá kombinovaná léčba olanzapinem spolu s lithiem nebo valproátem
statisticky významně lepší v porovnání s léčbou samotným lithiem nebo valproátem z hlediska
prodloužení doby do recidivy bipolární poruchy definované podle (diagnostických) kritérií na
základě syndromů.

Pediatrická populace

Kontrolovaná data o účinnosti s používáním u dospívajících (od 13 do 17 let věku) jsou
omezeny na krátkodobé studie u schizofrenie (6 týdnů) a mánie spojené s bipolární poruchou
typu I (3 týdny), zahrnující méně než 200 dospívajících. Olanzapin byl užíván ve flexibilní
dávce od 2,5 mg při zahájení léčby až po 20 mg/den. V průběhu léčby olanzapinem došlo u
dospívajících k signifikantně vyššímu nárůstu tělesné hmotnosti ve srovnání s dospělými.
Velikost změn hladin na lačno v celkovém cholesterolu, LDL cholesterolu, triglyceridů a
prolaktinu (viz body 4.4 a 4.8) byla u dospívajících větší než u dospělých. Neexistují žádná
kontrolovaná data o udržovací léčbě či o dlouhodobé bezpečnosti (viz body 4.4 a 4.8). Informace o dlouhodobé bezpečnosti je primárně omezena na open - label nekontrolovaná data.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Tablety dispergovatelné v ústech jsou bioekvivalentní potahovaným tabletám s olanzapinem.
Mají obdobnou míru a rozsah absorpce. Tablety dispergovatelné v ústech se mohou používat
jako alternativa potahovaných tablet s olanzapinem.

Absorpce

Olanzapin se po perorálním podání dobře vstřebává a dosahuje maximální koncentrace v plazmě
za 5 až 8 hodin. Vstřebávání není ovlivněno jídlem. Absolutní perorální biologická dostupnost
vztažená k intravenóznímu podání nebyla stanovena.

Distribuce
Olanzapin se z 93 % váže na plazmatické proteiny v rámci rozmezí koncentrací od 7 do přibližně
1000 ng/ml. Olanzapin se váže zejména na albumin a α1-kyselý glykoprotein.

Biotransformace
Olanzapin se metabolizuje v játrech cestou konjugace a oxidace. Hlavní metabolit v oběhu je
10-N- glukuronid, který neprostupuje hematoencefalickou bariérou. Enzymy cytochromu PCYP1A2 a CYP2D6 přispívají k tvorbě N-desmethyl a 2-hydroxymethyl metabolitů,
vykazujících ve studiích na zvířatech významně nižší in vivo farmakologickou aktivitu než
olanzapin. Převážná část farmakologické aktivity je způsobená původním olanzapinem.

Eliminace
Po perorálním podání se průměrný terminální poločas eliminace olanzapinu u zdravých jedinců
liší v závislosti na pohlaví a věku.

U zdravých starších jedinců (65 let a více) byl průměrný poločas vylučování prodloužený v
porovnání se zdravými jedinci pod 65 let (51,8 hod. oproti 33,8 hod.) a clearance byla snížena
(17,5 hod. oproti 18,2 l/hod.). Farmakokinetická variabilita pozorovaná u starších jedinců je v
mezích variability u normálních jedinců. U 44 pacientů se schizofrenií starších 65 let nebyl při
dávkách 5 - 20 mg/den pozorován zvláštní profil nežádoucích účinků.

U žen oproti mužům byl průměrný poločas vylučování poněkud prodloužen (36,7 hod. oproti
32,3 hod.) a clearance byla snížena (18,9 hod. oproti 27,3 l/hod.). Přesto olanzapin (5 - 20 mg)
vykázal srovnatelný bezpečnostní profil u žen (n = 467) jako u mužů (n = 869).

Porucha funkce ledvin
Snížená funkce ledvin u pacientů (clearance kreatininu < 10 ml/min) ve srovnání se zdravými
nezpůsobovala významný rozdíl poločasu eliminace (37,7 hod. oproti 32,4 hod.) nebo clearance
(21,2 hod. oproti 25,0 l/hod.). Studie rovnováhy ukázala, že přibližně 57 % radioaktivně
značeného olanzapinu se objevilo v moči převážně jako metabolity.

Porucha funkce jater
Malá studie vlivu poruchy funkce jater u 6 subjektů s klinicky významnou cirhózou (klasifikace
Childs Pugh A (n = 5) a B (n = 1)) prokázala malý vliv na farmakokinetiku perorálně
podávaného olanzapinu (jednotlivá dávka 2,5 – 7,5 mg): Subjekty s lehkou až středně těžkou
dysfunkcí jater měly ve srovnání se subjekty bez jaterní dysfunkce (n = 3) lehce zvýšenou
systémovou clearance a rychlejší poločas eliminace. Mezi subjekty s cirhózou bylo více kuřáků
(4/6; 67 %), než mezi subjekty bez jaterní dysfunkce (0/3; 0 %).

Kouření
U nekuřáků oproti kuřákům (muži i ženy) byl průměrný eliminační poločas prodloužen (38,hod. oproti 30,4 hod.) a clearance snížena (18,6 hod. oproti 27,7 l/hod.).

Plazmatická clearance olanzapinu je nižší u starších než u mladších jedinců, u žen než u mužů
a u nekuřáků oproti kuřákům. Závažnost vlivu věku, pohlaví a kouření na clearance a poločas
vylučování olanzapinu je však malý v porovnání s celkovou variabilitou mezi jednotlivci.


Provedená studie nepopisuje žádné rozdíly farmakokinetických parametrů mezi bělochy,
Japonci a Číňany.

Pediatrická populace

Dospívající (od 13 do 17 let věku): Farmakokinetika olanzapinu je podobná u dospívajících i
dospělých. V klinických hodnoceních byla u dospívajících průměrná expozice olanzapinu vyšší
přibližně o 27 %. Demografické rozdíly mezi dospívajícími a dospělými zahrnují nižší
průměrnou tělesnou hmotnost a menší počet kuřáků mezi dospívajícími. Tyto faktory možná
přispívají k vyšší průměrné expozici u dospívajících.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Akutní toxicita (po jednorázové dávce)
Příznaky toxicity po perorálním podání hlodavcům obsahovaly silnou neuroleptickou složku:
hypoaktivitu, kóma, třes, klonické křeče, slinění a zpomalení zvyšování hmotnosti. Střední
letální dávka u myší byla přibližně 210 mg/kg a u potkanů 175 mg/kg. Psi tolerovali
jednorázovou perorální dávku až 100 mg/kg s nulovou mortalitou. Mezi klinické příznaky patřil
útlum, ataxie, třes, zrychlený puls, dušnost, mióza a anorexie. U opic vyvolala jednorázová
perorální dávka až do 100 mg/kg vyčerpanost a vyšší dávky částečné bezvědomí.

Toxicita po opakovaném podávání
Ve studiích, které trvaly u myší až 3 měsíce a u potkanů a psů až 1 rok, se ukázaly jako hlavní
účinky deprese CNS, anticholinergní účinky a periferní hematologické poruchy. Na útlum CNS
se vyvinula tolerance. Růstové parametry byly při vysokých dávkách sníženy. Reverzibilní
účinky spojené se zvýšenou hladinou prolaktinu u potkanů spočívaly v poklesu hmotnosti ovárií
a uteru a morfologických změnách vaginálního epitelu a prsní žlázy.

Hematologická toxicita
U všech druhů byly pozorované účinky na hematologické ukazatele včetně na dávce závislého
poklesu počtu leukocytů v krvi u myší a nespecifického poklesu leukocytů v krvi u potkanů;
naproti tomu nebyl prokázán cytotoxický účinek na kostní dřeň. U několika psů, kterým byl
podáván olanzapin v dávce 8 až 10 mg/kg/den (celková expozice olanzapinem [AUC] je 15krát vyšší než ta které je vystaven člověk při dávce 12 mg), se vyvinula reverzibilní
neutropenie, trombocytopenie nebo anémie. U psů s cytopenií nebyly pozorované žádné
nepříznivé účinky na progenitorové a proliferující buňky kostní dřeně.

Reprodukční toxicita
Olanzapin nemá teratogenní účinky. U samců potkanů sedace ovlivnila páření. Cykly říje byly
ovlivněné dávkou 1,1 mg/kg (což je trojnásobek maximální dávky pro člověka), a reprodukční
parametry byly u potkanů ovlivněné dávkou 3 mg/kg (což je 9násobek maximální dávky pro
člověka). U potomstva potkanů, kterým byl podávaný olanzapin, bylo pozorované opoždění
fetálního vývoje a přechodný pokles aktivity.

Mutagenita
Olanzapin se neprojevil jako mutagenní nebo klastogenní v žádném ze standardních testů, které
zahrnovaly bakteriální testy mutagenity a in vitro a in vivo testy u savců.

Kancerogenita
Na základě výsledků studií na myších a potkanech bylo zjištěno, že olanzapin není

kancerogenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mannitol
Mikrokrystalická celulosa
Guarová guma
Krospovidon
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Aspartam (E951)
Natrium-lauryl-sulfát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvičky s polypropylenovým uzávěrem s bezpečnostním těsněním a absorpční vatou a
vysoušedlem (silikagel).
7, 10, 14, 28, 30, 56, 98, 100, 250, 500 tablet.

OPA/Al/PVC blistry: Zastudena laminované blistry tvořené OPA/Al/PVC na jedné straně a
hliníkovou laminovanou fólií na druhé straně (papír/polyester/Al/tepelně nanášený lak).
7, 10, 14, 28, 30, 35, 56, 60, 70, 98, 100 tablet.
(7, 10, 14, 28, 30, 35, 56, 60, 70, 98, 100) x1 tableta.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited
Unit 35/36 Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

Olanzapin Mylan 5 mg tablety dispergovatelné v ústech: 68/568/12-C
Olanzapin Mylan 10 mg tablety dispergovatelné v ústech: 68/569/12-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 9. Datum prodloužení registrace: 16. 5.
10. DATUM REVIZE TEXTU

23. 4.