Olanzapin mylan Vedlejší a nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Dospělí
Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥ 1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním
olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny
prolaktinu, cholesterolu, glukózy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu,
závratě, akatizie, parkinsonismus, leukopenie, neutropenie (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická
hypotenze, anticholinergní účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních
aminotransferáz (viz bod 4.4), vyrážka, astenie, únava, horečka, bolest kloubů, zvýšení
alkalické fosfatázy, vysoké hladiny gamaglutamyltransferázy, vysoké hladiny kyseliny močové,
vysoké hladiny kreatininfosfokinázy a otoky.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů pozorovaných
ve spontánních hlášeních a v klinických hodnoceních. V každé skupině četností jsou nežádoucí
účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Klasifikace četnosti výskytu je uvedena následovně:
velmi časté (≥1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 000 až < 1/1,000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a lymfatického systému
Eozinofilie
LeukopenieNeutropenie
Trombocytopenie
Poruchy imunitního systému
Hypersenzitivita11
Poruchy metabolismu a výživy
Přibývání
na vázeZvýšené hladiny
cholesterolu2,Zvýšené hladiny glukózyZvýšené
hladiny triglyceridů2,Glykosurie
Zvýšená chuť k jídlu
Vznik nebo exacerbace
diabetu, spojené
příležitostně
s ketoacidózou nebo
komatem, včetně
několika fatálních
případů (viz bod 4.4)Hypotermie12
Poruchy nervového systému
Ospalost Závratě
AkatizieParkinsonismusDyskinezeKřeče, kdy ve většině
případů byly hlášeny
křeče v anamnéze či
jiné rizikové faktory
pro vznik křečíDystonie
(včetně okulogyrické
krize)11
Tardivní dyskinezeAmnézieDysartrie
KoktáníSyndrom neklidných
nohouNeuroleptický
maligní syndrom
(viz bod 4.4) Příznaky
z vysazení7,
Srdeční poruchy
Bradykardie
Prodloužení
QTc intervalu
(viz bod 4.4)
Ventrikulární
tachykardie/fibrila
ce, náhlá smrt
(viz bod 4.4)
Cévní poruchy
Ortostatická
hypotenze Tromboembolismus
(včetně plicní embolie
a hluboké žilní
trombózy)
(viz bod 4.4)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Epistaxe9
Gastrointestinální poruchy
Mírné přechodné
anticholinergní účinky
včetně obstipace a suchá
ústní sliznice
Abdominální distenze9,
hypersekrece slinPankreatitida11
Poruchy jater a žlučových cest
Přechodné
asymptomatické zvýšení
hladiny jaterních
aminotransferáz
(ALT, AST) obzvlášť na
počátku léčby
(viz bod
4.4)
Hepatitida (včetně
hepatocelulárního,
cholestatického
nebo
kombinovaného
poškození jater)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Kožní vyrážka Fotosenzitivní reakce
Alopecie
Reakce na lék
s eozinofilií a
systémovými
symptomy
(DRESS )
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie9 Rabdomyolýza11
Poruchy ledvin a močových cest
Močová inkontinence,
Retence moči
Potíže se zahájením
močení
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím
Syndrom z
vysazení léku
u
novorozenců
(viz bod 4.6)
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Erektilní dysfunkce u
mužů
Pokles libida u mužů a žen
Amenorea
Zvětšení prsou
Galektorea u žen
Gynekomastie/zvětšení
prsou u mužů
Priapismus12
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Astenie
Únava
Otok
Pyrexie
Vyšetření
Zvýšené
plazmatické
hladiny
prolaktinuZvýšené hodnoty
alkalické fosfatázyVysoká hladina
kreatinfosfokinázyVysoká hladina
gamaglutamyltransferázyVysoká hladina kyseliny
močovéZvýšené hodnoty
celkového bilirubinu
1Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními kategoriemi dle BMI
(Body Mass Index). Po krátkodobé léčbě (medián trvání 47 dní) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % velmi
časté (22,2 %), o ≥ 15 % časté (4,2 %) a o ≥ 25 % bylo méně časté (0,8%). Při dlouhodobém užívání (alespoň týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 %, ≥ 15 %, ≥ 25 % velmi časté (vyskytlo se ve 64,4 %,
31,7 % a 12,3 % případů).
2Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo vyšší u
pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby.
3Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na vysoké (≥
6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 5,17 - < 6,2 mmol/l) na
vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté.
4Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukózy nalačno (< 5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na
vysoké (≥ 7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukózy nalačno z hraničních (≥ 5,56 - < 7 mmol/l) na vysoké (≥
mmol/l) byly velmi časté.
5Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 2,26 mmol/l).
Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l - < 2,26 mmol/l) na vysoké (≥
2,26mmol/l) byly velmi časté.
6V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně vyšší, ale
statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus, akatizie a dystonie se vyskytly vzácněji při užívání
olanzapinu než při užívání titrovaných dávek haloperidolu. Vzhledem k nedostatku podrobných informací o
akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje
tardivní dyskinezi a/nebo další pozdní extrapyramidové příznaky méně často.
7Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes, úzkost,
nevolnost a zvracení.
8V klinických studiích trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické hladiny prolaktinu horní hranici normálního
rozmezí u cca 30 % pacientů s normálními základními hladinami prolaktinu léčených olanzapinem. U většiny
pacientů bylo toto zvýšení obvykle jen mírné a udrželo se pod dvojnásobkem horní hranice normy.
9Nežádoucí účinek identifikovaný z klinických studií v Integrované Databázi Olanzapinu.
10Na základě posouzení naměřených hodnot z klinických studií v Integrované Databázi Olanzapinu.
11Nežádoucí účinek identifikovaný ze spontánních post-marketingových hlášení s četností stanovenou za využití
Integrované Databáze Olanzapinu.
12Nežádoucí účinek identifikovaný ze spontánních post-marketingových hlášení s četností odhadovanou na horní
hranici 95 % intervalu spolehlivosti s využitím Integrované Databáze Olanzapinu.
Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)
Procento pacientů, u kterých se projevily nežádoucí účinky - klinicky významný vzestup tělesné
hmotnosti, glukózy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů - se v průběhu času
zvyšuje. U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9-12 měsíců, se stupeň nárůstu
hladiny glukózy v krvi zpomalil přibližně po 6 měsících.
Další informace týkající se specifických populací
V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší
incidencí úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (viz také 4.4).
Velmi časté nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly
abnormální chůze a pády. Často byly pozorovány pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie,
erythém, zrakové halucinace a inkontinence moči.
V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou chorobou a s psychózou související s
podáváním dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba
zaznamenáno zhoršení parkinsonské symptomatiky a halucinace.
V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární afektivní poruchy měla léčba
valproátem v kombinaci s olanzapinem za následek 4,1 % incidenci neutropenie; potenciálně
přispívajícím faktorem by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání
olanzapinu s lithiem nebo valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥ 10 %) tremoru, sucha v
ústech, zvýšené chuti k jídlu a přibývání na váze. Poruchy řeči byly také hlášeny často. Při léčbě
olanzapinem v kombinaci s lithiem nebo divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max.
týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o ≥
% u 17,4 % pacientů. Dlouhodobá léčba olanzapinem (až 12 měsíců) pro prevenci recidivy u
pacientů s bipolární afektivní poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥ 7 %
u 39,9 % pacientů.
Pediatrická populace
Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Ačkoli nebyly
provedeny studie navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických
hodnocení dospívajících byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých.
Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících
pacientů (ve věku 13-17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované
pouze v průběhu krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. Zdá se, že se
klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti (≥ 7 %) ve srovnání s dospělou populací s
podobnou expozicí vyskytuje u dospívajících pacientů s vyšší frekvencí. Velikost váhového
přírůstku a procento dospívajících, u kterých došlo ke klinicky významnému nárůstu tělesné
hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) ve srovnání s krátkodobým
užíváním.
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Frekvence
výskytu je definována následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 a < 1/10).
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Přibývání na váze13, zvýšené hladiny triglyceridů14, zvýšená chuť k jídlu.
Časté: zvýšené hladiny cholesteroluPoruchy nervového systému
Velmi časté: Sedace (zahrnující: hypersomnie, letargie, ospalost).
Gastrointestinální poruchy
Časté: Sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté: Zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4).
Vyšetření
Velmi časté: Snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GGT, zvýšení
plazmatických hladin prolaktinu
13Po krátkodobé léčbě (medián trvání 22 dní) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % velmi časté (40,6 %), o ≥ % časté (7,1 %) a o ≥ 25 % časté (2,5 %). Při dlouhodobém užívání (alespoň 24 týdnů) došlo u 89,4 % pacientu
ke zvýšení hmotnosti o ≥ 7 %, u 55,3 % o ≥ 15 % a u 29,1 % o ≥ 25 %.
14Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké
(≥ 1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,016 mmol/l - < 1,mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l).
15Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin z normálních (< 4,mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu
nalačno z hraničních (≥ 4,39 - < 5,17 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l) byly velmi časté.
16Zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek