Betaloc Užívání po expiraci, upozornění a varování

Pacientům, kteří jsou léčeni betablokátory, by neměly být současně podávány intravenózně léky
s obsahem blokátorů kalciového kanálu verapamilového typu.

Při léčbě pacientů s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (v případech, kdy jiná vhodná
léčiva nejsou dobře tolerována nebo jsou málo účinná) by měla být současně podávána beta2-
sympatomimetika (ve formě tablet nebo aerosolu). Když je zahájena léčba metoprololem, může se
ukázat jako nutné zvýšit dávku beta2-sympatomimetika. Vždy je nutné podat nejnižší ještě účinnou
dávku metoprololu.

V průběhu léčby metoprololem je riziko ovlivnění metabolismu cukrů nebo maskování hypoglykémie
nižší ve srovnání s neselektivními betablokátory.

Pacienti léčení pro srdeční selhání by měli být léčeni pro tuto chorobu před zahájením léčby
metoprololem i v průběhu této léčby.

Velice vzácně se může zhoršit již existující mírná porucha A-V vedení a může vyústit do A-V blokády
vyššího stupně. Přípravek může být podáván pacientům s A-V blokem prvního stupně jen se zvýšenou
opatrností.

Pokud se v průběhu podávání metoprololu vyvíjí bradykardie, dávka metoprololu by měla být snížena
nebo by měl být metoprolol postupně vysazen úplně.

Metoprolol může v důsledku svého antihypertenzního účinku zhoršovat symptomy poruchy
periferního prokrvení.

Pokud je metoprolol podáván pacientům s feochromocytomem, mělo by být současně podáváno též
alfa-sympatolytikum.
3/9
Léčba metoprololem by se neměla přerušovat náhle. Pokud je třeba léčbu přerušit a je-li to možné,
postupně ji vysazujeme v průběhu 10-14 dnů, až na 25 mg jednou denně v průběhu posledních 6 dnů.
V průběhu tohoto období by měli být zvláště pečlivě sledováni pacienti s ischemickou chorobou
srdeční. Riziko koronární příhody, včetně náhlé smrti, může být v průběhu přerušování léčby
betablokátorem zvýšeno. Zvýšená opatrnost je nutná zejména u pacientů s Prinzmetalovou anginou
pectoris.

Před podáním celkové anestezie by měl být lékař-anesteziolog informován o tom, že pacient užívá
metoprolol. Nedoporučuje se přerušovat léčbu metoprololem po dobu operace. Akutní zahájení léčby
metoprololem ve vysokých dávkách u pacientů, kteří jsou indikováni k nekardiologickému
chirurgickému zákroku by mělo být vyloučeno, neboť bylo spojeno s bradykardií, hypotenzí a cévními
mozkovými příhodami, včetně fatálních případů u pacientů s rizikem kardiovaskulárních příhod.

V případech, kdy je systolický TK nižší než 100 mm Hg (13,33 kPa), lze podat metoprolol i.v. pouze
velmi opatrně a diferencovaně, protože existuje reálné riziko, že po parenterální aplikaci metoprololu
dojde k dalšímu poklesu TK (např. u pacientů s arytmiemi).

Pokud je metoprolol podáván pacientům s diagnostikovaným nebo suspektním IM, musí být
hemodynamický stav pacienta pečlivě monitorován po každé (5 mg) i.v. dávce metoprololu. Druhá
a třetí dávka by neměla být podána, pokud tepová frekvence poklesne pod 40 tepů/min., systolický
krevní tlak poklesne pod 90 mm Hg a P-Q interval se prodlouží nad 0,26 s nebo dojde ke zhoršení
dušnosti a projevům studeného potu.

Anafylaktický šok má u pacientů léčených betablokátory těžší průběh.

Pacientům s anamnézou těžké alergické reakce je možno podávat metoprolol jen se zvýšenou
opatrností. Zvýšená opatrnost je též nutná u alergiků léčených vakcínami (desenzibilizační terapie).

Pacienti s lupénkou, s myastenia gravis nebo depresivním onemocněním v anamnéze by měli být
léčeni metoprololem jen po pečlivém zvážení poměru rizika a prospěchu léčby.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v ampulce, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.