Isoptin sr Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina – selektivní blokátory kalciových kanálů s přímým kardiálním
účinkem, fenylalkylaminové deriváty
ATC kód: C08D A
Mechanismus účinku a farmakodynamické vlastnosti
Verapamil inhibuje vstup vápníkových iontů (a případně i iontů sodíku) do buněk
svaloviny myokardu a do buněk hladké svaloviny cévní stěny. Antiarytmický účinek
verapamilu nastává patrně díky jeho účinku na otevření pomalého kanálu v buňkách
srdečního konduktivního systému.
Elektroaktivita prostřednictvím sinoatriálních (SA) a atrioventrikulárních uzlů závisí ve
značné míře na převodu kalciového vzruchu pomalým kanálem. Tím, že verapramil inhibuje
tento vzruch, zpomaluje rovněž AV převod a prodlužuje refrakterní periodu v AV uzlu. U
pacientů s atriální fibrilací a rychlou ventrikulární reakcí tento účinek vede ke snížení
rychlosti ventrikulární reakce. Tím, že zabrání mechanismu reentry v AV uzlu, u pacientů s
paroxysmální supraventrikulární tachykardií (PSVT) včetně pacientů s Wolf-Parkinson-
Whitovým syndromem, může verapamil obnovit normální sinusový rytmus. Verapamil
nemá žádný účinek na vodivost přes bypassové cesty.

Klinická účinnost a bezpečnost
Verapamil nemění normální akční potenciál síní nebo vedení vzruchu srdeční komorou,
ale snižuje amplitudu, rychlost depolarizace a přenos vzruchu ve stlačených síňových
tkáních.
V izolovaném králičím srdci koncentrace verapamilu, které zřetelně ovlivňují tkáně SA uzlů
nebo tkáně v horní či střední oblasti AV uzlu, mají jen velmi malý účinek v dolní oblasti AV
uzlu (oblast NH) a vůbec žádný účinek na síňový akční potenciál nebo Hisův svazek.
Verapamil nevyvolává periferní arteriální spazmus ani nemění hladinu vápníku v séru.
Verapamil snižuje afterload (dotížení) a kontraktilitu myokardu. U většiny pacientů, včetně
těch, kteří trpí organickým srdečním onemocněním, je negativní inotropní účinek
verapamilu vykompenzován snížením afterloadu a srdeční index se obvykle nesníží. Avšak
u pacientů se středně těžkou a těžkou srdeční dysfunkcí (pulmonální tlak nad 20 mm Hg,
12/14
ejekční frakce méně než 35%) může dojít k akutnímu zhrošení srdečního selhání. Největší
terapeutické účinky se objevují tři až pět minut po injekční dávce verapamilu. Běžně
používané dávky 5 a 10 mg hydrochloridu verapamilu vyvolají přechodné, zpravidla
asymptomatické snížení normálního systémového arteriálního tlaku, systémové cévní
rezistence a kontraktility; plnící tlak levé srdečnéí komory se poněkud zvýší.