Klacid Užívání po expiraci, upozornění a varování

Klarithromycin nemá být bez pečlivého zvážení přínosu a rizik předepisován těhotným ženám, a to
hlavně v prvním trimestru (viz bod 4.6).

Porucha funkce ledvin
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
Klarithromycin je metabolizován převážně játry. Zvýšená pozornost má být věnována podání
přípravku pacientům se zhoršenou funkcí jater. Opatrnosti je také třeba u pacientů se středně
závažným až závažným postižením ledvin (viz body 4.2 a 5.2).
U pacientů užívajících klarithromycin byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení
jaterních enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické hepatitidy (se žloutenkou nebo bez ní). Toto
postižení jater může být závažné a je obvykle reverzibilní. Byly hlášeny případy fatálního selhání
jater. Je možné, že někteří z těchto pacientů měli preexistující onemocnění jater nebo užívali jiné
hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je třeba poučit, aby ihned ukončili léčbu a ohlásili svému
lékaři, pokud se u nich vyskytnou jakékoliv známky či příznaky rozvoje onemocnění jater, jako je
anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, pruritus nebo bolesti břicha.

Kolchicin
Byly zaznamenány postmarketingové zprávy týkající se toxicity kolchicinu při současném užívání
klarithromycinu a kolchicinu, zvláště u starších pacientů. Některé z těchto případů se vyskytly
u pacientů s renální insuficiencí. U několika z těchto pacientů byly hlášeny i případy úmrtí (viz bod
4.5; kolchicin). Současné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikované (viz bod 4.3).
Užití kolchicinu je kontraindikováno u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí, kteří
současně užívají inhibitory P-glykoproteinů nebo silné inhibitory CYP3A4.

Zkřížená rezistence a zkřížená hypersenzitivita s jinými antibiotiky. Je nutné dávat pozor na možnost
zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a ostatními makrolidy a také linkomycinem a
klindamycinem.

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je
triazolam a intravenózně nebo orálně podávaný midazolam. Perorálně podávaný midazolam je
kontraindikován (viz bod 4.5).

Užití jakékoliv antimikrobiální léčby, jako např. klarithromycin k léčbě infekce způsobené H. pylori
může vést k selekci mikroorganismů rezistentních na léčbu.

Pokud lékař uvažuje o použití přípravku Klacid 250 mg/5 ml u pacientů v postpubertálním věku, má
pečlivě zvážit přínosy a rizika při podezření na těhotenství nebo při jeho potvrzení (viz bod 4.6).

Pseudomembranózní kolitida byla popsána po užívání téměř všech antimikrobiálních přípravků včetně
makrolidových antibiotik; její závažnost může kolísat od mírné formy až po život ohrožující. Průjem,
jehož původcem je Clostridioides difficile (C. difficile associated diarrhea, CDAD), byl hlášen při
užívání prakticky všech antibakteriálních léčiv včetně klarithromycinu; jeho závažnost se může
pohybovat v rozmezí od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antimikrobiálními léčivy
pozměňuje normální střevní flóru, což může vést k přemnožení C. difficile. Na možnost CDAD je
třeba myslet u všech pacientů, u nichž se vyskytl průjem následně po užívání antibiotik. Anamnézu je
potřeba odebírat velmi pečlivě, protože případy výskytu CDAD byly hlášeny i po dvou měsících po
užívání antibiotik. Z tohoto důvodu je třeba zvážit přerušení léčby klarithromycinem bez ohledu na
jeho indikaci. Je třeba provést mikrobiální vyšetření a zahájit vhodnou léčbu. Je zapotřebí vyhnout se
léčivům zpomalujícím peristaltiku.
Dlouhodobé užívání může, stejně jako u ostatních antibiotik, vést ke kolonizaci se zvýšeným
množstvím rezistentních bakterií a mykóz. Pokud se objeví superinfekce, je nutné zajistit vhodnou
léčbu.

Kardiovaskulární příhody
Při léčbě makrolidy, včetně klarithromycinu, bylo pozorováno prodloužení srdeční repolarizace a QT
intervalu, kde hrozí riziko vzniku srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.8). Protože
následující situace mohou vést ke zvýšenému riziku komorových arytmií (včetně torsade de pointes),
má být klarithromycin podáván s opatrností u následujících pacientů:

• U pacientů s ischemickou chorobou srdeční, závažnou kardiální insuficiencí, poruchami
vedení vzruchu nebo klinicky relevantní bradykardií.
• Klarithromycin nesmí být podán pacientům s poruchami elektrolytové rovnováhy jako je
hypomagnesemie nebo hypokalemie (viz bod 4.3).
• U pacientů současně užívajících jiná léčiva, která mohou prodloužení QT intervalu vyvolávat
(viz bod 4.5).
• Současné podávání klarithromycinu s astemizolem, cisapridem, domperidonem, pimozidem a
terfenadinem je kontraindikováno (viz bod 4.3).
• Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s vrozenou či prokázanou získanou prolongací
QT intervalu nebo komorovými arytmiemi v anamnéze (viz bod 4.3).

Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání
makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné
krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy,
včetně klarithromycinu. Při předepisování klarithromycinu je třeba zvážit tato rizika s ohledem na
přínosy léčby.

Pneumonie
S ohledem na výskyt rezistentních kmenů Streptococcus penumoniae k makrolidovým antibiotikům je
důležité, aby byly při předepisování klarithromycinu k léčbě komunitní pneumonie provedeny testy
citlivosti. U nozokomiálních pneumonií má být klarithromycin používán pouze v kombinaci s dalšími
vhodnými antibiotiky.

Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti
Tyto infekce jsou nejčastěji způsobeny bakteriemi Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes,
z nichž oba původci mohou být rezistentní k makrolidům. Z tohoto důvodu je důležité provést vždy
test citlivosti. V případech, kdy nemohou být užita beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mají být

léky první volby jiná antibiotika, jako např. klindamycin. V současné době se předpokládá, že
makrolidy hrají roli pouze u některých infekcí kůže a měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené
bakterií Corynebacterium minutissimum, acne vulgaris a u erysipelu v situacích, kdy není možná léčba
penicilinem.

V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako jsou anafylaxe, závažné kožní nežádoucí
účinky (např. akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická
epidermální nekrolýza a léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, je třeba léčbu
klarithromycinem okamžitě přerušit a bezodkladně zahájit odpovídající léčbu.
Opatrnosti je zapotřebí, pokud je klarithromycin užíván s léčivy, která indukují enzymy cytochromu
CYP3A4 (viz bod 4.5).

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a ostatních ototoxických látek,
především aminoglykosidů. V průběhu a po ukončení léčby má být prováděno monitorování
vestibulárních funkcí a sluchu.

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny)
Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz bod
4.3). Opatrnost si vyžaduje podávání klarithromycinu s ostatními statiny. Hlášení o rhabdomyolýze
byla zaznamenána u pacientů užívajících klarithromycin současně se statiny. Pacienti by měli být
monitorováni kvůli příznakům myopatie. V situacích, kdy se použití klarithromycinu se statiny nelze
vyhnout, doporučuje se užít nejnižší možnou dávku statinu. Použití statinu, který není závislý na
metabolismu CYP3A (např. fluvastatinu) je možné zvážit (viz bod 4.5).

Perorální hypoglykemika/inzulin
Současné podávání klarithromycinu a perorálních hypoglykemizujících přípravků (jako jsou deriváty
sulfonylurey) a/nebo inzulinu může vést k významné hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé sledování
glykemie (viz bod 4.5).

Perorální antikoagulancia
Spontánní hlášení z postmarketingového období naznačují, že současné užívání klarithromycinu a
perorálních antikoagulancií může účinky perorálních antikoagulancií zvyšovat. Existuje riziko
závažné hemoragie a významného prodloužení INR a protrombinového času, pokud je klarithromycin
podáván současně s warfarinem. Pokud pacienti užívají současně klarithromycin a perorální
antikoagulancia, je zapotřebí u nich pravidelně monitorovat INR a protrombinový čas.
Při současném podávání klarithromycinu a přímo působících perorálních antikoagulancií, jako jsou
dabigatran, rivaroxaban a apixaban, je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení (viz bod 4.5)
zapotřebí zvýšená opatrnost.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharázo-izomaltázové deficienci nemají tento
přípravek užívat.