Linezolid accord Bezpečnost (v těhotenství)

Linezolid snižuje fertilitu a reprodukční schopnost potkaních samců při vystavení přibližně stejným
expozičním hladinám, jaké jsou u člověka. U pohlavně zralých zvířat byly tyto účinky reverzibilní.
Tyto účinky však nebyly reverzibilní u mladých zvířat léčených linezolidem téměř po celou dobu
jejich pohlavního dospívání. Byla pozorována abnormální morfologie spermatu ve varlatech
dospělých potkaních samců a hypertrofie buněk epitelu a hyperplazie v nadvarlatech. Linezolid
pravděpodobně ovlivňuje zrání potkaních spermatozoí. Podávání testosteronu nemělo vliv na
Stránka 15 z
linezolidem působené účinky na fertilitu. Hypertrofie nadvarlat nebyla pozorována u psů léčených měsíc, ačkoliv změny v hmotnosti prostaty, varlat a nadvarlat byly zřejmé.
Studie reprodukční toxicity u myší a potkanů neprokázaly žádný teratogenní vliv při vystavení
expozičním hladinám 4x vyšším nebo ekvivalentním hladinám u člověka. Stejné koncentrace
linezolidu působily toxicky na březí samice myší a vztahovaly se ke zvýšené úmrtnosti embryí včetně
úplné ztráty vrhu, snížení tělesné hmotnosti plodu a exacerbace normální genetické predispozice na
změny hrudní kosti u myší. U potkanů byla pozorována mírná toxicita pro samici při expozicích
nižších, než jsou klinické expozice. Byla pozorována mírná fetální toxicita, která se projevovala
snížením hmotnosti plodu, sníženou osifikací sterneber, sníženým přežíváním mláďat a mírným
zpomalením vývoje. Při páření vykazovala stejná zvířata reverzibilní, na dávce závislé zvýšení
předimplantačních ztrát s odpovídajícím poklesem fertility. U králíků se objevily případy snížení
tělesné hmotnosti plodu při toxicitě u matky (klinické příznaky, snížený přírůstek tělesné hmotnosti a
spotřeby potravy) při nízkých hladinách expozice 0,06násobku v porovnání s expozicemi
očekávanými u člověka na základě AUC. Je známo, že tento živočišný druh je citlivý na účinky
antibiotik.
Linezolid a jeho metabolity se vylučují do mléka kojících potkanů a koncentrace zaznamenané v
mléce byly vyšší než hladiny v plazmě matky.
Linezolid působil reverzibilní myelosupresi u potkanů a psů.
U potkanů, kterým byl podáván linezolid perorálně po dobu 6 měsíců v dávce 80 mg/kg/den byla
pozorována ireverzibilní, minimální až mírná axonální degenerace sedacího nervu. Minimální
degenerace sedacího nervu při této dávce byla rovněž prokázána u 1 samce při nekropsii, provedené ve
3. měsíci. Bylo prováděno senzitivní morfologické hodnocení perfundovaných tkání, aby byly
prokázány degenerativní změny optického nervu. Minimální až středně závažná degenerace očního
nervu byla patrná u 2 ze 3 samců potkanů po 6měsíčním podávání, ale přímý vztah k léku byl
nejednoznačný z důvodu akutní povahy nálezu a jeho asymetrického rozložení. Pozorovaná
degenerace očního nervu byla mikroskopicky srovnatelná se spontánní unilaterální degenerací očního
nervu u starších potkanů a může se jednat o zhoršení změn bazálního stavu.
Předklinické údaje založené na konvenčních studiích toxicity po opakovaném podávání a genotoxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě rizik zmiňovaných v jiných bodech tohoto
Souhrnu údajů o přípravku. Studie kancerogenity a onkogenicity nebyly prováděny vzhledem ke
krátké době podávání a nepřítomnosti genotoxicity ve standardní sérii studií.