Rextol Dávkování a způsob podání
 
Rextol je podáván žilním katetrem během hemodialýzy. 
Dospělí
1) Úvodní dávka se vypočítá podle výchozích hladin parathormonu (PTH): 
Úvodní dávka parikalcitolu se vypočítá podle vzorce: 
 
Úvodní dávka (mikrogramy) = výchozí hladina intaktního PTH v pmol/l              
                                                                         
nebo 
                                                                   
                                               = výchozí hladina intaktního PTH v pg/ml             
a podá se intravenózním (i.v.) bolusem ne častěji než obden kdykoliv během dialýzy. 
 
V klinických studiích byla maximální bezpečně podaná dávka až 40 μg. 
 
2) Titrační dávka: 
 
V současné době akceptovaný cílový rozptyl hladin PTH u pacientů na dialýze v konečném stadiu  
selhání ledvin jsou hladiny maximálně 1,5-3x vyšší než je horní hranice normální hodnoty  
 u neuremických pacientů, tj. 15,9 až 31,8 pmol/l (150-300 pg/ml) pro intaktní PTH. K dosažení  
příslušných fyziologických výsledných parametrů je nutné pečlivé sledování a individuální titrace  
dávek. Pokud je zjištěna hyperkalcemie nebo přetrvává zvýšení upraveného kalcio-fosfátového  
součinu Ca x P nad 5,2 mmol2/l2 (65 mg2/dl2), je nutné snížit dávku nebo léčbu přípravkem Rextol  
přerušit do doby, než dojde k normalizaci těchto parametrů. Poté se opět zahájí podávání parikalcitolu,  
a to nižší dávkou. Může být nezbytné dávky snížit v souladu s poklesem hladin PTH jako odpověď na  
léčbu.  
V tabulce je uveden navrhovaný postup pro titraci dávky: 
 
Navrhované doporučení dávkování 
(Úprava dávkování ve 2 až 4-týdenních intervalech) 
Hladina iPTH ve vztahu  
k výchozím hodnotám
Úprava dávky paricalcitolu 
Stejná nebo zvýšená Zvýšení o 2 až 4 μg 
 Snížení o < 30% 
 Snížení o > 30%, < 60% 
   
Beze změn 
Snížení o > 60% Snížení o 2 až 4 μg
iPTH    < 15,9  pmol/1 (150 pg/ml)  
 
 
 
Jakmile je určena dávka, je nutné stanovovat hladiny kalcia a fosfátů v séru nejméně v měsíčních  
intervalech. Stanovení intaktního PTH v séru se doporučuje každé 3 měsíce. Během úpravy dávky  
parikalcitolu může být potřebné provádět častější laboratorní vyšetření. 
 
Poškození jater
Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírným až středně těžkým jaterním postižením  
jsou obdobné jako u zdravých osob. U této populace pacientů není zapotřebí provádět úpravu dávky.  
U pacientů s těžkým jaterním postižením nejsou žádné zkušenosti s dávkováním. 
 
Pediatrická populace 
Zkušenosti s podáváním u dětí jsou omezené. Nejsou žádné zkušenosti s podáváním u dětí do 5 let  
věku. Údaje o podávání dětem, které jsou v současnosti dostupné, jsou popsány bod 5.1. 
 
Geriatrická populace
U pacientů ve věku 65 let a starších jsou jenom omezené zkušenosti s užíváním parikalcitolu  
během klinických studií fáze III. V těchto studiích nebyl pozorován žádný celkový rozdíl v účinnosti  
nebo bezpečnosti mezi pacienty ve věku 65 a staršími a pacienty mladšími.