Rextol Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce
Farmakokinetika parikalcitolu byla studována u pacientů s chronickou renální insuficiencí (ChRI),
u kterých byla nutná hemodialýza. Parikalcitol se podává jako intravenózní bolus. Za dvě hodiny po
podání dávek v rozmezí od 0,04 do 0,24 μg/kg koncentrace parikalcitolu výrazně poklesly a poté
klesaly logaritmicko-lineárně s průměrným poločasem asi 15 hodin. Při opakovaném podání
parikalcitolu nebyla pozorována jeho akumulace.

Vylučování
V klinické studii u zdravých osob se plazmatická radioaktivita po jednorázovém intravenózním podání
0,16 μg/kg bolusové dávky 3H-parikalcitolu (n=4) přičítala mateřské látce. Parikalcitol byl vylučován
primárně hepatobiliárně, protože 74% podané radioaktivní dávky bylo vylučováno stolicí a pouze 16%
bylo zjištěno v moči.

Metabolismus
V moči a ve stolici bylo detekováno několik neznámých metabolitů, přičemž v moči nebyl detekován
žádný parikalcitol. Nebyla prováděna charakterizace a identifikace těchto metabolitů. Tyto metabolity
představovaly dohromady 51% radioaktivity v moči a 59% radioaktivity ve stolici. Plazmatická vazba
parikalcitolu na bílkoviny in vitro byla velmi výrazná (>99,9%) a nesaturovatelná v koncentračním
rozmezí 1-100 ng/ml.

Farmakokinetická charakteristika parikalcitolu u pacientů s ChRI (dávka 0,24 μg/kg)
Parametr Ν Hodnoty (průměr ± SD)
Cmax (5 minut po bolusu) 6 1850±664 (pg/ml)
AUC0-∞ 5 27382 ± 8230 (pg ・hr/ml)
CL 5 0,72 ± 0,24 (l/hod.)
Vss 5 6 ± 2 (l)


Speciální populace

Pohlaví, rasa a věk: U dospělých sledovaných pacientů nebyly pozorovány žádné farmakokinetické
rozdíly z hlediska věku nebo pohlaví. Nebyly zjištěny farmakokinetické rozdíly z hlediska rasy.

Poškození jater: Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírným až středně těžkým
poškozením jater jsou obdobné jako u zdravých osob. U těchto pacientů není tedy zapotřebí žádná
úprava dávek. U pacientů s těžkým poškozením jater nejsou s léčbou parikalcitolem žádné zkušenosti.