sp.zn. sukls246019/2022 a sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Tanatril 5 mg tablety 
Tanatril 10 mg tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna tableta obsahuje 5 mg nebo 10 mg imidapril-hydrochloridu (jako 4,6 mg nebo 9,2 mg imidaprilu). 
 
Pomocná látka se známým účinkem: 
monohydrát laktózy 54 mg (tableta 5 mg) a 72 mg (tableta 10 mg) 
sodík < 1 mmol v jedné tabletě. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Tableta. 
 
Popis přípravku:  
Tanatril 5 mg: téměř bílé podlouhlé bikonvexní tablety s půlicí rýhou na obou stranách. 
Tanatril 10 mg: téměř bílé podlouhlé bikonvexní tablety s půlicí rýhou na obou stranách. 
 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Léčba esenciální hypertenze. 
Léčba chronického srdečního selhání. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Hypertenze  
 
Dospělí 
Léčba se zahajuje dávkou 5 mg jednou denně. 
Jestliže není během 3 týdnů dosaženo optimální kontroly krevního tlaku, má být denní dávka zvýšena 
na 10 mg. Tato dávka byla definována jako nejúčinnější denní dávka. 
 
Přesto u malého počtu pacientů může být nutné zvýšit denní dávku na 20 mg (maximální doporučená 
denní dávka), nebo raději zvážit kombinační léčbu s diuretiky. 
 
Nebylo stanoveno, zda hypertoničtí pacienti mohou profitovat z kombinační léčby imidaprilu s jiným 
antihypertenzivem (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1). 
  
 
Způsob podání
Doporučuje se užívat tablety vždy ve stejnou denní dobu přibližně 15 minut před jídlem. Za těchto 
podmínek byla prokázána účinnost. 
 
Chronické srdeční selhání
Doporučuje se, aby byla léčba imidaprilem, obvykle v kombinaci s kalium-nešetřícími diuretiky a/nebo 
digoxinem a/nebo betablokátorem, zahájena pod pečlivým lékařským dohledem v doporučené úvodní 
dávce 2,5 mg ráno.  Tato dávka může být zvýšena přidáním 2,5 mg v nejméně 2-týdenních intervalech 
až na 10 mg jednou denně, pokud je tato dávka tolerována. Doporučená maximální denní dávka je mg jednou denně. 
Úprava dávkování by měla být založena na klinické odpovědi individuálního pacienta. 
U  závažného  srdečního  selhání  a  u  dalších  pacientů  považovaných  za vysoce  rizikové  (pacienti 
s poruchou funkce ledvin a tendencí k elektrolytové nerovnováze, pacienti souběžně užívající diuretika 
a/nebo vazodilatancia) by léčba měla být zahájena pod pečlivým lékařským dohledem (viz bod 4.4). 
Pacienti  s  vysokým  rizikem  symptomatické  hypotenze,  např.  pacienti  s  deplecí  solí  s  nebo  bez 
hyponatrémie, pacienti s hypovolémií nebo pacienti, kteří užívali intenzivní diuretickou léčbu, by měli 
být stabilizováni, pokud možno před zahájením léčby imidaprilem. Měl by být pečlivě sledován krevní 
tlak, renální funkce a sérová hladina draslíku, a to před a během léčby imidaprilem (viz bod 4.4).   
 
Starší pacienti (nad 65 let)
Iniciační dávka je 2,5 mg jednou denně. Dávka by měla být titrována v závislosti na vývoji poklesu 
krevního tlaku. Doporučená maximální denní dávka je 10 mg jednou denně. 
 
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Imidapril a jeho farmakologicky účinný metabolit imidaprilát jsou přednostně vylučovány ledvinami. 
U pacientů s podezřením na selhávání ledvin by před zahájením léčby měly být vyhodnoceny renální 
funkce. 
 
Dříve než bude zahájena léčba, může být stanovena clearance kreatininu podle Cockroftova a Gaultova 
vzorce (Nephron 1976; 16: 31-41): 
 
 (140 – věk /roky/) x tělesná hmotnost /kg/ 
ClCrea = --------------------------------------------------
 72 x hladina kreatininu v séru (mg/dl) 
 
(Pro ženy bude výsledná hodnota násobena číslem 0,85. Jestliže jsou místo mg/dl použity jednotky 
μmol/l, číslo 72 bude nahrazeno číslem 0,813.) 
 
 
Clearance kreatininu 30 - 80 ml/min (viz bod 4.4) 
U těchto pacientů je nezbytné snížit dávku, a proto se léčba zahajuje dávkou 2,5 mg. 
 
Clearance kreatininu 10 - 29 ml/min (viz bod 4.4) 
Vzhledem  k omezeným zkušenostem, které ukázaly, že dochází ke zvýšení AUC imidaprilátu (viz 
bod 5.2), imidapril se těmto pacientům nepodává. 
 
Clearance kreatininu pod 10 ml/min (renální selhání s nebo bez hemodialýzy) 
U těchto pacientů je imidapril kontraindikován (viz bod 4.3). 
 
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou  funkce jater je doporučená zahajovací dávka 2,5 mg jednou denně. Těmto 
pacientům se imidapril podává se zvýšenou opatrností. 
 
Pacienti se zvýšeným rizikem hypotenze po první dávce 
 
U vysoce rizikových pacientů se může po podání první dávky vyskytnout hypotenze (viz bod 4.4). Pokud 
je to možné, při zahájení léčby imidaprilem je vhodné provést korekci deficitu solí nebo tekutin a 2-dny před podáním ACE inhibitorů je rovněž vhodné přerušit terapii diuretiky. Pokud to není možné, 
úvodní dávka imidaprilu má být 2,5 mg. U hypertenzních pacientů se současným srdečním selháváním 
by po zahájení léčby ACE inhibitory měly být sledovány příznaky symptomatické hypotenze. 
 
U těchto pacientů by měla být úvodní dávka 2,5 mg imidaprilu jednou denně podána pod přísným 
lékařským dohledem. Pacienti s vysokým rizikem těžké hypotenze po první dávce by měli být po podání 
první dávky a vždy při zvýšení dávky imidaprilu nebo současně podávaných diuretik po dobu 6-8 hodin 
sledováni lékařem, nejlépe v nemocnici. Úvodní dávka by měla být 2,5 mg. Toto doporučení se také týká 
pacientů s anginou pectoris a cerebrovaskulárním onemocněním. Tito pacienti jsou při neočekávaně 
vysokém poklesu krevního tlaku ve zvýšeném riziku vzniku infarktu myokardu nebo cerebrovaskulární 
příhody. 
 
Pediatrická populace
S podáváním přípravku dětem nejsou zkušenosti (viz bod 4.4). 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Přípravek se nesmí podávat v těchto případech: 
• Hypersenzitivita na imidapril nebo jiné ACE inhibitory nebo na kteroukoli pomocnou látku 
uvedenou v bodě 6.1. 
• Angioneurotický edém v anamnéze spojený s předchozím podáváním ACE inhibitorů. 
• Hereditární / idiopatický angioedém. 
• Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6). 
• Renovaskulární hypertenze. 
• Selhání ledvin s nebo bez hemodialýzy (clearance kreatininu < 10 ml/min) 
• Současné užívání přípravku Tanatril s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno u 
pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m2) (viz 
body 4.5 a 5.1). 
• Souběžné užívání se sakubitrilem/valsartanem. ACE inhibitor nesmí být nasazen dříve než 
36 hodin po poslední dávce sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.4 a 4.5). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Těhotenství 
Podávání ACE inhibitorů by nemělo být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je 
dlouhodobá  léčba  ACE  inhibitory  nezbytná,  by  všechny  ostatní  pacientky  měly  být  v případě 
plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro 
těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě 
nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu (viz bod 4.3, 4.6). 
 
Transplantace ledvin
S podáváním imidaprilu pacientům po nedávné transplantaci ledvin nejsou zkušenosti. 
 
Psoriáza
Imidapril má být, stejně jako jiné ACE inhibitory, podáván s opatrností pacientům s psoriázou. 
 
Hypotenze
Imidapril, stejně jako jiné ACE inhibitory, může způsobit vážný pokles krevního tlaku, a to zejména po 
první  podané  dávce.  U  nekomplikované  hypertenze  je  symptomatická  hypotenze  vzácná.  Je  více 
pravděpodobné, že hypotenze se vyvine u pacientů, kteří mají snížený objem tělních tekutin způsobený 
diuretickou léčbou, dietním omezením solí, dialýzou, průjmem nebo zvracením. 
 
  
Hypotenze byla zaznamenána převážně u pacientů s těžkým srdečním selháním s nebo bez renální 
insuficience. Je více pravděpodobná také u pacientů užívajících vysoké dávky kličkových diuretik, u 
pacientů s hyponatremií nebo poruchou funkce ledvin. U těchto pacientů se léčba zahajuje dávkou 
2,5 mg pod velmi přísným lékařským dohledem, přednostně v nemocnici. Přechod na vyšší dávky musí 
být pečlivě titrován. Pokud je to možné, měla by být diuretická léčba přechodně přerušena. Stejná 
opatření  se  také  vztahují  na  pacienty  s ischemickou  chorobou  srdeční nebo  cerebrovaskulárním 
onemocněním, při nichž může mít těžká hypotenze za následek infarkt myokardu nebo cévní mozkovou 
příhodu. 
 
Při vzniku hypotenze by měl být pacient položen na znak. Může být požadováno doplnění objemu tekutin 
intravenózně podáním fyziologického roztoku. Výskyt hypotenze po první dávce nevylučuje pozdější 
pečlivou titraci imidaprilu k dosažení účinné kontroly krevního tlaku. 
 
Pacienti s renovaskulární hypertenzí
Údaje  o  použití  imidaprilu  u  pacientů  s renovaskulární  hypertenzí  nejsou  dostupné.    Léčba  těchto 
pacientů  je  proto  kontraindikována  (viz bod   4.3).   V případě  podání  imidaprilu  pacientovi 
s renovaskulární hypertenzí a již existující bilaterální stenózou renálních arterií nebo se stenózou artérie 
zásobující solitární ledvinu existuje zvýšené riziko vzniku těžké hypotenze a renálního selhání. Ke 
zhoršení stavu může navíc přispět i léčba diuretiky. Pokles renálních funkcí, provázený jen malými 
změnami sérového kreatininu, může vzniknout dokonce i u pacientů s jednostrannou stenózou renální 
artérie. 
 
Pacienti s renální insuficiencí
U citlivých pacientů je možné očekávat změny renálních funkcí způsobené inhibicí systému renin – 
angiotenzin – aldosteron. Proto má být imidapril u pacientů s renální insuficiencí používán se stejnou 
opatrností jako ostatní ACE inhibitory. U pacientů s clearance kreatininu 30-80 ml/min je požadována 
redukce dávky (viz bod 4.2). 
Vzhledem k omezeným zkušenostem nemá být imidapril podáván pacientům s clearance kreatininu nižší 
než 30 ml/min (viz bod 4.2 a bod 5.2). 
Pokud je to nutné, mělo by být během léčby prováděno pečlivé monitorování renálních funkcí. 
 
V souvislosti  s ACE inhibitory bylo hlášeno renální selhání, které se vyskytlo převážně u pacientů 
s těžkým srdečním selháním nebo se základním renálním onemocněním, včetně stenózy renální artérie. 
Pokud jsou současně podávána diuretika, může se u některých pacientů, kteří doposud neměli zjevné již 
existující onemocnění ledvin, objevit zvýšení hladiny kreatininu a urey v krvi. V tomto případě může 
být nutné snížit dávku ACE inhibitorů nebo přerušit podávání diuretik. Během prvních týdnů léčby je 
doporučeno renální funkce monitorovat. 
 
Hemodialyzovaní pacienti
Použití  imidaprilu  u  hemodialyzovaných  pacientů  je  v současné  době,  vzhledem  k nedostatku 
zkušeností,  kontraindikováno  (viz bod  4.3).  V případě,  že  je u  pacientů  již  léčených  imidaprilem 
hemodialýza nutná, měli bychom se vzhledem k riziku anafylaktoidní reakce provázené otokem obličeje, 
zčervenáním, hypotenzí a dyspnoí vyhnout vysoce-permeabilní polyakrylonitrilové membráně. Příznaky 
se obvykle objeví během několika minut po zahájení hemodialýzy. Proto je doporučeno použít buď jinou 
membránu, nebo přípravky patřící do jiné skupiny antihypertenziv. 
 
Pacienti s LDL lipidovou aferézou
Pacienti, kteří užívají ACE inhibitory a jsou zároveň léčeni LDL lipidovou aferézou sulfátem dextranu, 
mohou prodělat podobnou anafylaktoidní reakci jako pacienti hemodialyzovaní vysoce-permeabilní 
membránou (viz výše). U těchto pacientů je doporučeno použít antihypertenzivum z jiné skupiny. 
 
Hypersenzitivita na hmyzí toxiny a bodnutí hmyzem
U pacientů, kteří jsou hypersenzitivní na hmyzí toxiny a podstupují desenzibilizační léčbu, je při léčbě 
ACE inhibitory zvýšené riziko vzniku těžké anafylaktoidní reakce. Před zahájením desenzibilizace by 
  
měla  být  ukončena léčba imidaprilem.  Podobné  reakce  mohou  vzniknout  po bodnutí  hmyzem i  u 
pacientů bez známé hypersenzitivity na hmyzí toxiny. 
 
Angioneurotický edém
U pacientů léčených imidaprilem se může vyvinout angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, sliznic, 
jazyka, hlasivky nebo hrtanu. Příznaky obvykle vznikají během prvních týdnů léčby. Ojediněle se však 
případy těžkého angioneurotického edému mohou vyvinout i po dlouhodobé léčbě imidaprilem. Léčba 
má být ihned přerušena a nahrazena přípravky z jiné skupiny.  
 
Angioneurotický edém  jazyka, hlasivky nebo  hrtanu  může  být  fatální.  Neodkladná  léčba  by  měla 
zahrnovat okamžité s.c. podání roztoku adrenalinu (epinefrin) 1:1000 (0,3-0,5 ml) nebo pomalé i.v. 
podání 1 mg/ml adrenalinu (dodržuj návod k ředění) s kontrolou krevního tlaku a EKG. Pacient by měl 
být hospitalizován a sledován nejméně 12 až 24 hodin a neměl by být propuštěn, dokud jsou některé ze 
symptomů přítomné.  
Pacienti, u kterých se dříve objevil angioneurotický edém nesouvisející s podáním ACE inhibitorů, 
mohou mít po podání ACE inhibitorů zvýšené riziko rozvoje angioneurotického edému. 
U pacientů černé pleti léčených ACE inhibitory byla hlášena vyšší incidence angioedému ve srovnání 
s pacienty jiné barvy pleti. 
 
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného 
rizika angioedému. Léčbu sakubitrilem/valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce 
imidapril-hydrochloridu. Léčbu imidapril-hydrochloridem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední 
dávce sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.5). 
 
Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus, 
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (např. otok dýchacích cest 
nebo jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání) (viz bod 4.5). U pacientů, kteří již 
užívají ACE inhibitor, je třeba opatrnosti při počátečním podání racekadotrilu, mTOR inhibitorů (např. 
sirolimus, everolimus, temsirolimus) a vildagliptinu. 
 
Kašel
Během léčby imidaprilem může vzniknout suchý a neproduktivní kašel, který po přerušení léčby mizí. 
 
Starší pacienti
Někteří, zvláště velmi staří pacienti, mohou být více citliví na imidapril než ti mladší. Pro pacienty starší 
než 65 let je doporučena iniciační dávka 2,5 mg denně. Na začátku léčby je doporučeno zkontrolovat 
renální funkce. 
 
Pediatrická populace
Dokud nebude stanovena účinnost a bezpečnost, imidapril se dětem nesmí podávat. 
 
Sérové kalium
ACE  inhibitory  mohou  vyvolat  hyperkalemii,  protože  brání  uvolňování  aldosteronu.  U  pacientů 
s normální funkcí ledvin není účinek obvykle významný. U pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo u 
pacientů užívajících doplňky stravy obsahující kalium (včetně náhražek soli), kalium šetřící diuretika, 
trimethoprim nebo kotrimoxazol (trimethoprim / sulfamethoxazol), a zejména antagonisty aldosteronu 
nebo blokátory receptorů angiotensinu se ale hyperkalemie může objevit. U pacientů užívajících ACE 
inhibitory mají být proto kalium šetřící diuretika a blokátory receptorů angiotensinu užívány opatrně a 
má být kontrolována hladina draslíku v séru a funkce ledvin (viz bod 4.5). 
 
Chirurgie / Anestézie
Údaje o použití imidaprilu při chirurgickém zákroku nebo během celkové anestézie nejsou dostupné. 
Nicméně imidapril může, stejně jako jiné ACE inhibitory, u pacientů během velkého chirurgického 
zákroku  nebo  během  anestézie  způsobit  hypotenzi  nebo dokonce hypotenzní  šok. Tato  reakce  je 
  
vyvolána zvýšením ostatních hypotenzních potenciálů. Pokud není možné přerušit podávání imidaprilu, 
měla by být věnována zvýšená pozornost udržování stavu hydratace pacientů. 
 
Stenóza aorty / Hypertofická kardiomyopatie
Imidapril by měl být užíván s opatrností u pacientů s obstrukcí výtokové části levé komory. 
 
Neutropenie / Agranulocytóza
Při léčbě imidaprilem byla zřídka pozorována neutropenie. Údaje o jiných ACE inhibitorech naznačují, 
že neutropenie může vzniknout u pacientů s určitým stupněm renálního selhání, zvláště pokud je spojeno 
s onemocněním vaskulárního kolagenu, např. systémovým lupus erythematodes, sklerodermií a léčbou 
imunosupresivními látkami. Po přerušení léčby ACE inhibitory je stav reverzibilní. 
 
Proteinurie
Při léčbě imidaprilem byla zřídka pozorována proteinurie. Může vzniknout zvláště u pacientů s již 
existující poruchou renálních funkcí, ale byla také pozorována při poměrně vysokých dávkách jiných 
ACE inhibitorů. 
 
Etnické rozdíly
ACE inhibitory jsou méně efektivní ve snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti ve srovnání 
s pacienty bílé pleti. 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo 
aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro 
angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1). 
 
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem 
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku. 
 
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů 
s diabetickou nefropatií. 
 
Monohydrát laktosy
Tento přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí 
galaktosy, vrozeným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek 
neměli užívat. 
 
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Diuretika
U pacientů, kteří užívají diuretika, a zvláště pak ta, která snižují objem nebo obsah soli, může na začátku 
léčby  imidaprilem  dojít  k prudkému  poklesu  krevního  tlaku.  Hypotenzní  účinek  může  být  snížen 
přerušením podávání diuretik, zvyšováním příjmu tekutin nebo solí před podáním a zahájením léčby 
nižšími dávkami imidaprilu. Další zvyšování dávky by mělo být prováděno s opatrností. 
 
Kalium šetřící diuretika, doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium 
Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě ACE 
inhibitorem  objevit  hyperkalemie.  Kalium  šetřící  diuretika  (např.  spironolakton,  triamteren  nebo 
amilorid),  doplňky  stravy  obsahující  kalium  nebo  náhražky  soli  obsahující  kalium  mohou  vést  k 
významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Při podávání imidapril-hydrochloridu společně s dalšími 
  
látkami,  které  zvyšují  sérové  kalium,  jako  je  trimethoprim  a  kotrimoxazol  (trimethoprim  / 
sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o trimethoprimu je známo, že se chová jako kalium 
šetřící  diuretikum  jako  amilorid. Proto  není  kombinace imidapril-hydrochloridu  s  výše  zmíněnými 
přípravky doporučena. Pokud je současné podávání indikováno, je třeba je podávat s opatrností a s 
pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru. 
 
Lithium
Současné  podání  imidaprilu  a lithia  může  snižovat  vylučování  lithia.  Hladina  lithia  by  měla  být 
pravidelně monitorována. 
 
Anestetika
Imidapril, stejně jako ostatní ACE inhibitory, může zvýšit hypotenzní účinek určitých anestetik. 
 
Narkotika / Antipsychotika
Může dojít ke vzniku posturální hypotenze. 
 
Ostatní antihypertenziva a vasodilatační látky
Současné používání  s těmito  léky  může  zvýšit  hypotenzní  účinek  imidaprilu.  Současné používání 
s nitroglycerinem nebo jinými nitráty či jinými léky s vasodilatačním účinkem může zesílit pokles 
krevního tlaku. 
 
Alopurinol
Údaje získané z podávání jiných ACE inhibitorů ukazují na zvýšené riziko vzniku leukopenie. 
 
Cytostatika nebo imunosupresivní látky, systémové kortikoidy nebo prokainamid 
Současné podání s imidaprilem (podobně jako s jinými ACE inhibitory) může vést ke zvýšenému riziku 
vzniku leukopenie. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSAID)
Údaje  získané  z  podávání jiných  ACE  inhibitorů  dokládají,  že  současné  podání  s nesteroidními 
protizánětlivými látkami snižuje antihypertenzní účinek ACE inhibitorů, zvyšuje hladinu draslíku v séru 
a  snižuje  renální  funkce.  Je  pravděpodobnější,  že  tyto  účinky  se  projeví  u  pacientů  se  sníženými 
renálními funkcemi. 
 
Rifampicin
Podání rifampicinu snižuje plazmatickou hladinu imidaprilátu, účinného metabolitu imidaprilu. Proto by 
mohl být antihypertenzní účinek imidaprilu redukován. 
 
Antidiabetika
ACE inhibitory mohou zvyšovat insulinovou senzitivitu. U pacientů současně užívajících imidapril a 
insulin nebo perorální antidiabetika se může vyskytnout symptomatická hypoglykémie. 
 
Antacida
Mohou snižovat biologickou dostupnost imidaprilu. 
 
Sympatomimetika
Mohou snižovat antihypertenzní účinek ACE inhibitorů. Pacienti by měli být pečlivě monitorováni, aby 
se potvrdilo, že je dosaženo požadovaného účinku. 
 
Alkohol
Může zvyšovat hypotenzní účinek ACE inhibitorů. 
 
Léky zvyšující riziko angioedému
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného 
rizika angioedému (viz body 4.3 a 4.4). 
  
 
Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus, 
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (viz bod 4.4). 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
Data  z klinických  studií  ukázala,  že  duální  blokáda  systému  renin-angiotenzin-aldosteron  (RAAS) 
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu 
je  spojena  s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypozenze, hyperkalemie a snížená funkce 
ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz 
body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Cyklosporin
Při souběžném užívání ACE inhibitorů a cyklosporinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se 
kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Heparin
Při  souběžném  užívání  ACE  inhibitorů  a  heparinu  se  může  objevit  hyperkalemie.  Doporučuje  se 
kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení  
 
Těhotenství: 
Podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4). Podávání 
ACE inhibitorů v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz bod 4.3, 4.4). 
 
Epidemiologické údaje o riziku teratogenity po podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru 
těhotenství nejsou konzistentní, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. Pokud není další léčba ACE 
inhibitory pro pacientku nezbytná, měly by být všechny ženy, které plánují těhotenství, převedeny na 
jinou antihypertenzivní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je-li zjištěno těhotenství, je 
nutno ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě potřeby je nahradit jinou léčbou. 
Jsou-li ACE inhibitory podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí fetotoxicitu 
(snížení renálních funkcí, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální 
selhání, hypotenzi, hyperkalémii). (Viz bod 5.3) Pokud došlo k expozici ACE inhibitorům po druhém 
trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky. Děti matek, které užívaly 
v těhotenství ACE inhibitory, musí být sledovány pro možnou hypotenzi. 
 
Kojení: 
Podávání  přípravku  Tanatril  5  mg/Tanatril  10  mg  během  kojení  se  nedoporučuje,  protože  nejsou 
dostupné žádné údaje. Je vhodnější používat jinou léčbu, která má lépe doložený bezpečnostní profil 
během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti.  
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Je třeba vzít v úvahu, že při řízení motorových vozidel a obsluze strojů se může občas vyskytnout únava 
a závrať. 
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit motorová vozidla nebyly provedeny. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Výskyt nežádoucích účinků u pacientů s hypertenzí, kteří užívali imidapril, byl 34 %, u placeba 36 %. 
V imidaprilové skupině se častěji objevoval kašel, závratě, únava/spavost, dyspepsie a zvracení. 
 
Nežádoucí účinky, které byly pozorovány a hlášeny během léčby imidaprilem v předregistrační fázi jsou 
uvedeny v tabulce s následujícími frekvencemi: 
  
velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až 
<1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
Třída orgánových 
systémů (dle 
MedDRA) 
Časté 
≥1/100 až ≥1/1 000 až ≥1/10 000 až <1/1 Infekce a infestace  bronchitida, virová 
infekce, infekce 
horních cest dýchacích 
 
Poruchy nervového
syst. 
bolest hlavy, 
závratě, 
únava/ospalost 
cerebrovaskulární 
poruchy, synkopy, 
parestezie 
 
Srdeční poruchy  palpitace  
Gastrointestinální 
poruchy
nauzea zvracení, bolest 
v epigastriu, dyspepsie 
 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 vyrážka, pruritus 
Poruchy krve a 
lymfatického systému 
  leukopenie, anemie
Respirační, hrudní a 
mediastinální poruchy 
kašel rinitida  
Celkové poruchy a 
reakce v místě aplikace
 bolest na hrudi, bolest 
končetin, edém 
(kloubů, periferní) 
 
Vyšetření  hyperkalemie, zvýšení 
kreatininu, zvýšení
urey, zvýšení ALT, 
zvýšení gama-
glutamyltransferázy 
zvýšení amylázy v krvi, 
zvýšení AST, snížení 
albuminu, zvýšení 
alkalické fosfatázy, 
snížení bílkoviny v séru, 
zhoršení renální funkce 
 
Následující nežádoucí účinky byly pozorovány ve spojení s imidaprilem nebo jinými ACE inhibitory 
(viz bod 4.4). 
 
Vyšetření
U několika pacientů bylo hlášeno snížení hemoglobinu, hematokritu, trombocytů i leukocytů, stejně jako 
zvýšení jaterních enzymů, sérového bilirubinu a kreatinfosfokinázy. Vzestup urey a kreatininu v krvi, 
reversibilní po přerušení podávání, se může vyskytnout, a to zvláště v případě renální insuficience. 
Může se objevit zvýšení hladiny draslíku v krvi, protože imidapril snižuje sekreci aldosteronu. 
 
Poruchy krve a lymfatického systému
Ve vzácných případech byla u pacientů užívajících ACE inhibitory hlášena neutropenie/agranulocytóza, 
trombocytopenie, pancytopenie a   anemie.   U   pacientů  s vrozeným  deficitem  glukózo-6-fosfát-
dehydrogenázy  (G-6-PDH)  byla  po  podání jiných  ACE  inhibitorů v ojedinělých  případech hlášena 
hemolytická anémie. 
 
Poruchy nervového systému
Byly  hlášeny  závratě,  únava a vyčerpanost. Vzácně mohou  vzniknout  deprese,  poruchy  spánku, 
parestesie, erektilní  dysfunkce,  poruchy rovnováhy, stavy   zmatenosti,  tinitus,  poruchy  vidění 
(rozmazané vidění), bolest hlavy a poruchy chuti. 
 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
 
U značné části pacientů ACE inhibitory vyvolávají kašel. Vzácně se může objevit dušnost, sinusitida, 
rýma, glositida, bronchitida, bronchospasmus a angioneurotický edém postihující horní cesty dýchací a 
velmi vzácně alergická alveolitida/eosinofilní pneumonie. 
 
Gastrointestinální poruchy
Při užívání ACE inhibitorů se může objevit průjem, nauzea, zvracení, gastritida, bolest břicha, zácpa, 
sucho v ústech, cholestatická žloutenka, hepatitida, pankreatitida a ileus. 
U pacientů léčených ACE inhibitory byl vzácně hlášen intestinální angioedém s abdominálními příznaky 
(bolestí), a to jak s nauzeou a zvracením nebo bez těchto příznaků. 
 
Poruchy ledvin a močových cest
Vzácně může vzniknout nebo být zvýrazněno renální selhání. Po podání jiných ACE inhibitorů bylo 
hlášeno akutní renální selhání. Vzácně byla zaznamenána proteinurie. 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Ojediněle byly hlášeny alergické a hypersenzitivní reakce, jako vyrážka (rash), pruritus, exantém a 
kopřivka. U ACE inhibitorů byly hlášeny případy erythema multiforme, Stevens-Johnsonova syndromu, 
toxické  epidermální  nekrolýzy, psoriaziformní  dermatitidy a  alopecie.  Kožní  příznaky  mohou  být 
doprovázeny  horečkou,  myalgií,  arthralgií,  eosinofilií  nebo  vzestupem antinukleárních  protilátek. 
Imidapril, stejně jako ostatní ACE inhibitory, může být spojován se vznikem angioneurotického edému 
zahrnujícího obličej a orofaryngeální tkáně. 
 
Srdeční poruchy
Při zahájení léčby nebo při zvyšování dávky může u určitých rizikových skupin pacientů vzniknout těžká 
hypotenze. Spolu s hypotenzí se mohou objevit příznaky jako závratě, pocit slabosti, poruchy vidění, 
vzácně krátkodobá  ztráta vědomí (synkopa).  V individuálních  případech  byla  ve  spojení  s ACE 
inhibitory a hypotenzí pozorována tachykardie, palpitace, arytmie, angina pectoris, infarkt myokardu, 
přechodná ischemická ataka a cerebrální hemorhagie. 
 
Poruchy jater a žlučových cest
U pacientů užívajících ACE inhibitory se rozvinula žloutenka nebo výrazně vzrostly hodnoty jaterních 
enzymů. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení  podezření  na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého  přípravku  je  důležité.  Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
 
Příznaky předávkování jsou těžká hypotenze, šok, stupor, bradykardie, porucha elektrolytové rovnováhy 
a  renální  selhání.  Po  předávkování  by  měl  být  pacient  pečlivě  sledován,  přednostně  na  jednotce 
intenzivní péče. Pravidelně je třeba sledovat sérové elektrolyty a kreatinin. Léčebný zákrok závisí na 
povaze a závažnosti příznaků. Opatření k omezení absorpce a urychlení eliminace, jako jsou výplach 
žaludku, podání adsorbentů a síranu sodného, by mělo být provedeno do 30ti minut po předávkování.  
Jestliže vznikne hypotenze, je třeba pacienta uložit do protišokové polohy a rychle zajistit náhradu solí 
a tekutin. Měla by být zvážena léčba angiotenzinem II. Bradykardie a rozsáhlá vagová reakce by měla 
být léčena podáním atropinu. Je možné zvážit použití pacemakeru. Imidapril a imidaprilát mohou být 
z cirkulace  odstraněny  hemodialýzou.  Je  třeba  se  vyhnout  použití  vysoce-permeabilních 
polyakrylonitrilových membrán. 
 
  
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická  skupina: Léčiva  ovlivňující  renin-angiotenzinový  systém,  ACE  inhibitory, 
samotné  
ATC kód: C09AA 
Hypotenzní účinek imidaprilu u hypertenze v první řadě vyplývá ze suprese plazmatického sytému renin-
angiotenzin-aldosteron. Renin je endogenní enzym syntetizovaný ledvinami a po uvolnění do cirkulace 
konvertuje angiotenzinogen  na angiotenzin I, relativně neaktivní dekapeptid. Angiotenzin I  je  potom 
angiotenzinkonvertázou (peptidylpeptidázou) konvertován na angiotenzin II. Angiotenzin II je látka se 
silným vazokonstrikčním účinkem, která je odpovědná za arteriální vazokonstrikci a zvýšení krevního 
tlaku, stejně jako za stimulaci sekrece aldosteronu v nadledvinách. Inhibice ACE má za následek pokles 
plasmatické hladiny angiotenzinu II, což vede  k poklesu vazopresorické aktivity a k redukci  sekrece 
aldosteronu. 
 
Ačkoliv pozdější pokles je malý, může se objevit malé zvýšení koncentrace draslíku v séru spolu  se 
ztrátami tekutin a sodíku. Přerušení negativní zpětné vazby angiotenzinu  II  na  sekreci reninu má za 
následek zvýšení plazmatické aktivity reninu. 
 
Další funkcí konvertujícího enzymu je přeměna silně vazodilatačně působícího peptidu bradykininu na 
neaktivní metabolity. Proto inhibice ACE vede ke zvýšení aktivity cirkulujícího i lokálně působícího 
kalikrein-kininového systému, což může vést k periferní vazodilataci způsobené aktivací prostaglandinů. 
Tento mechanizmus je pravděpodobně zodpovědný za hypotenzní účinek ACE inhibitorů i za některé 
nežádoucí účinky. 
 
Podání imidaprilu pacientům s hypertenzí vede ke stejnému snížení krevního tlaku vsedě, vleže a vstoje 
v rozsahu, který nevede ke zvýšení tepové frekvence. Vrchol hypotenzního účinku byl pozorován za 8 hodin po podání přípravku.  
Dosažení  optimálních  hodnot snížení krevního  tlaku  může  u  některých  pacientů  vyžadovat 
několikatýdenní terapii. Antihypertenzní účinek je během dlouhodobé terapie udržován. Náhlé přerušení 
léčby nebývá spojeno s prudkým zvýšením krevního tlaku. 
 
Nastává zvýšení průtoku krve ledvinami, glomerulární filtrace se obvykle nemění. 
 
ACE inhibitory jsou účinné i u hypertenzních pacientů s nízkou hladinou reninu. Ačkoli antihypertenzní 
účinky při studiích s různými rasami byly prokázány, odpověď hypertoniků s černou pletí (obvykle 
hypertenzní populace s nízkou hladinou reninu) na monoterapii ACE inhibitory byla v průměru menší 
než u pacientů jiné barvy pleti. Tento rozdíl při přidání diuretika mizí. 
 
Imidapril snižuje srdeční práci snížením preloadu a afterloadu.   
Studie u pacientů se srdečním selháním prokázaly: 
- snížení hmotnosti hypertrofické levé komory srdeční 
- zvýšení doby a tolerance zátěže v závislosti na dávce 
- zlepšení kvality života. 
 
Ve  dvou  velkých  randomizovaných,  kontrolovaných  studiích (ONTARGET  (ONgoing  Telmisartan 
Alone and  in combination  with  Ramipril  Global  Endpoint  Trial)  a  VA  NEPHRON-D (The  Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotenzin II. 
 
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo cerebrovaskulárního 
onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození cílových orgánů.  
  
 
Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a diabetickou nefropatií. 
 
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II. 
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat současně. 
 
Studie  ALTITUDE  (Aliskiren  Trial  in  Type  2  Diabetes  Using  Cardiovascular  and  Renal  Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým 
onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena 
z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda byly 
numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí účinky a 
sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly častěji hlášeny 
ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Po  perorálním  podání  je  imidapril  rychle  absorbován  z gastrointestinálního  traktu  a  maximální 
plazmatické koncentrace dosahuje za 2 hodiny. Plazmatická koncentrace klesá monofázicky s poločasem 
zhruba 2 hodiny. Absorpce imidaprilu je zhruba 70%. Tučné jídlo výrazně snižuje absorpci imidaprilu. 
 
Imidapril  je  převážně  hydrolyzován  na  farmakologicky  aktivní  metabolit  imidaprilát.  Maximální 
plazmatické koncentrace imidaprilátu je dosaženo za 7 hodin. Plazmatická koncentrace imidaprilátu 
klesá bifázicky s iniciálním poločasem zhruba 7-9 hodin a terminálním poločasem více než 24 hodin. 
Absolutní biologická dostupnost imidaprilátu je přibližně 42 %. 
 
Vazba imidaprilu a imidaprilátu na plazmatické bílkoviny je mírná (85 % resp. 53 %). 
 
Na  základě  plazmatických  koncentrací  a  koncentrací  v moči  se  zdá,  že  absorpce  imidaprilu  po 
perorálním  podání  jednotlivé  dávky  v rozsahu  10  až  240  mg  je  lineární.  Po  perorálním  podání 
radioaktivně označené dávky je okolo 40% celkové radioaktivity vyloučeno močí a okolo 50% stolicí. 
 
Při opakovaném podávání bylo rovnovážného stavu imidaprilátu dosaženo přibližně za 5 dní po první 
dávce imidaprilu. U pacientů s poškozením renálních funkcí byla pozorována zvýšená plazmatická 
hladina i hodnoty AUC imidaprilu a imidaprilátu. U pacientů s clearance kreatininu 30-80ml/min bylo 
pozorováno  dvojnásobné  zvýšení  AUC  u  imidaprilátu  a  téměř  desetinásobné  zvýšení  u  pacientů 
s clearance  kreatininu  10-29 ml/min. U všech stupňů poškození ledvin jsou zkušenosti s podáváním 
imidaprilu velmi omezené, s dávkou 20 mg pak žádné. 
 
U pacientů s onemocněním jater byla AUC imidaprilu a imidaprilátu mírně zvýšená proti zdravým 
jedincům, ale tmax byla v obou skupinách stejná.  Dále u pacientů s onemocněním jater bylo významně 
zvýšeno t1/2 imidaprilátu, ale ne imidaprilu. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Z krátkodobých studií (včetně mutagenity) ani z dlouhodobých studií (včetně kancerogenity)  nebyla 
zjištěna žádná nová data, která by poskytla nové údaje, dosud neznámé z podávání imidaprilu lidem.  
 
V reprodukčních studiích prováděných na zvířatech, v nichž byl imidapril podáván v dávce 1500 mg/kg, 
nebyla  fetotoxicita jasně prokázána, přestože u potkaních mláďat byla pozorována prenatální růstová 
  
retardace a redukce tělesné hmotnosti. Fertilita samců i samic potkanů nebyla poškozena. Teratogenní 
studie u potkanů a králíků neodhalily teratogenní riziko. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Hydrogenfosforečnan  vápenatý, předbobtnalý kukuřičný  škrob,  monohydrát  laktózy,   sodná sůl 
kroskarmelózy a glycerol-distearát. 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
OPA/Al/PVC//Al blistr , krabička. 
Průhledný PVC/PVDC/Al blistr, krabička. 
 
Velikost balení: 7, 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 100 tablet 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Do 30. 4. 2023: 
Mylan IRE Healthcare Limited 
Unit 35/36, Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate 
Dublin 13, Irsko  
Od 1. 5. 2023: 
Viatris Healthcare Limited 
Damastown Industrial Park
Mulhuddart, Dublin Dublin, Irsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
 
Tanatril 5 mg: 58/086/03-C 
Tanatril 10 mg: 58/087/03-C 
  
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 5.3.Datum posledního prodloužení registrace: 27.4. 
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
15. 11.