Virexan Užívání po expiraci, upozornění a varování

Zkřížená hypersenzitivita
Vzhledem k podobnosti chemické struktury galcikloviru s aciklovirem a penciklovirem je mezi těmito
léky možná reakce zkřížené hypersenzitivity. Proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti při předepisování
přípravku Virexan pacientům se známou hypersenzitivitou vůči acikloviru nebo pencikloviru (nebo
vůči jejich proléčivům valacikloviru, respektive famcikloviru).

Mutagenita, teratogenita, karcinogenita, fertilita a antikoncepce
Před zahájením léčby valganciklovirem je třeba poučit pacienty o možných rizicích pro plod. Při
studiích na zvířatech byla u gancikloviru prokázána mutagenita, teratogenita, karcinogenita a potlačení
ženské fertility. Valganciklovir proto má být u člověka považován za potenciální teratogen a
karcinogen, který může způsobit vrozené defekty a maligní onemocnění (viz bod 5.3). Údaje získané z
klinických a preklinických studií naznačují, že je též pravděpodobné, že valganciklovir způsobuje
přechodnou či trvalou inhibici spermatogeneze. Ženám ve fertilním věku musí být během léčby
doporučeno používání účinné antikoncepce po dobu nejméně 30 dnů po skončení léčby. Mužům musí
být během léčby doporučeno používání bariérové antikoncepce a ještě nejméně 90 dní po jejím
skončení, pokud není jisté, že partnerka nemůže otěhotnět (viz body 4.6, 4.8 a 5.3).

Z dlouhodobého hlediska je používání valgancikloviru spojeno s možným rizikem kancerogenity a
reprodukční toxicity.

Myelosuprese
U pacientů léčených valganciklovirem (a ganciklovirem) byla pozorována těžká leukopenie,
neutropenie, anémie, trombocytopenie, pancytopenie, selhání krvetvorby a aplastická anémie. Léčba
proto nemá být zahajována u pacientů, kteří mají absolutní počet neutrofilů nižší než 500 buněk/μl
nebo počet trombocytů nižší než 25000/μl, nebo pokud je hladina hemoglobinu nižší než 8 g/dl (viz
body 4.2 a 4.8).

Při rozšíření profylaktické léčby na více než 100 dnů je třeba vzít v úvahu možné riziko rozvoje
leukopenie a neutropenie (viz body 4.2, 4.8 a 5.1).


U pacientů s již existující hematologickou cytopenií nebo s anamnézou polékové hematologické
cytopenie a u pacientů, kteří jsou současně léčeni radioterapií, má být podávání valgancikloviru
indikováno uvážlivě.

Během léčby se doporučuje sledovat kompletní krevní obraz včetně počtu trombocytů. Častější
monitorování hematologických parametrů se doporučuje u pacientů s poruchami funkce ledvin. U
pacientů, u kterých došlo k rozvoji těžké leukopenie, neutropenie, anémie a/nebo trombocytopenie, je
doporučeno zvážit léčbu hematopoetickými růstovými faktory a/nebo přerušení léčby (viz body 4.2).

Rozdíl v biologické dostupnosti u perorálního gancikloviru
Biologická dostupnost gancikloviru po jedné dávce 900 mg valgancikloviru je přibližně 60% ve
srovnání s přibližně 6% dostupností po podání 1000 mg perorálního gancikloviru (ve formě tobolek).
Nadměrná expozice gancikloviru může být spojena s život ohrožujícími nežádoucími účinky. Z tohoto
důvodu se doporučuje důsledně dodržovat doporučené dávkování při zahájení léčby, při přechodu z
indukční na udržovací léčbu a u pacientů, kteří přecházejí z perorálního podávání gancikloviru na
valganciklovir, neboť valganciklovir nelze nahradit ganciklovirem v tobolkách v poměru jedna ku
jedné. Pacienty, kteří přecházejí z léčby ganciklovirem v tobolkách, je třeba upozornit na riziko
předávkování, pokud budou užívat více tablet přípravku Virexan, než jim bylo předepsáno (viz body
4.2 a 4.9).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné dávkování upravovat podle hodnot clearance kreatininu
(viz body 4.2 a 5.2).

Valganciklovir se nemá podávat hemodialyzovaným pacientům (viz body 4.2 a 5.2).

Užívání s dalšími léčivými přípravky
U pacientů léčených současně imipenem/cilastatinem a ganciklovirem byly hlášeny křeče.
Valganciklovir proto nemá být podáván současně s imipenem/cilastatinem, pokud přínos léčby
nepřevažuje možná rizika (viz bod 4.5).

U pacientů léčených valganciklovirem a (a) didanosinem, (b) léčivy se známým myelosupresivním
účinkem (např. zidovudin) nebo (c) látkami, které ovlivňují funkci ledvin, je třeba pečlivě sledovat
příznaky zvýšené toxicity (viz bod 4.5).

V kontrolovaných klinických studiích, které hodnotily valganciklovir v profylaxi CMV onemocnění
při transplantacích, nebyli zařazeni pacienti po transplantaci plic a střev, jak je uvedeno v bodě 5.1.
Proto jsou zkušenosti u této skupiny pacientů omezené.