Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU  
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Bendamustine Accord 25 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok 
 2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ   
Jeden ml obsahuje 2,5 mg bendamustin-hydrochloridu (jako monohydrát bendamustin-hydrochloridu). 
Jedna  4ml  injekční  lahvička  obsahuje  100  mg bendamustin-hydrochloridu (jako monohydrát 
bendamustin-hydrochloridu).  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Koncentrát pro infuzní roztok (sterilní koncentrát). 
Čirý bezbarvý až žlutý roztok.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Léčba chronické lymfocytární leukémie (stadium B nebo C dle Bineta) v první linii u pacientů, pro které 
není vhodná kombinovaná chemoterapie obsahující fludarabin.  
V monoterapii k léčbě indolentního non-Hodgkinova lymfomu u pacientů, u kterých došlo k progresi 
během léčby rituximabem nebo režimem zahrnujícím rituximab nebo během 6 měsíců po takové léčbě.  
Léčba mnohočetného myelomu (stadium II s progresí nebo stadium III dle Durie-Salmona) v první linii 
v kombinaci s prednisonem u pacientů starších 65 let, pro které není vhodná autologní transplantace 
kmenových buněk, a kteří v době diagnózy mají klinickou  neuropatii, což vylučuje použití terapie 
obsahující thalidomid nebo bortezomib.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
 
Monoterapie u chronické lymfocytární leukémieBendamustin-hydrochlorid v dávce 100 mg/m2 plochy povrchu těla v den 1 a 2; každé 4 týdny, až 6krát.  
Monoterapie u indolentního non-Hodgkinova lymfomu refrakterního na rituximab 
Bendamustin-hydrochlorid v dávce 120 mg/m2 plochy povrchu těla v den 1 a 2; každé 3 týdny, nejméně 
6krát.  
Mnohočetný myelomBendamustin-hydrochlorid v dávce 120-150 mg/m2 plochy povrchu těla v den 1 a 2, prednison v dávce 
60 mg/m2 plochy povrchu těla intravenózně nebo perorálně v den 1 až 4; každé 4 týdny, nejméně 3krát.   
Porucha funkce jaterNa základě farmakokinetických údajů není úprava dávky u pacientů s lehkou poruchou funkce jater 
(sérový bilirubin < 1,2 mg/dl) nutná. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (sérový 
bilirubin 1,2-3,0 mg/dl) se doporučuje snížit dávku o 30 %. 
Údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce jater (hodnoty sérového bilirubinu > 3,0 mg/dl) nejsou k 
dispozici (viz bod 4.3).  
Porucha funkce ledvinNa základě farmakokinetických údajů není u pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min úprava dávky 
nutná. Zkušenosti s podáváním u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin jsou omezené.  
Pediatrická populace
Bezpečnost  a  účinnost  bendamustin-hydrochloridu  u  dětí  zatím  nebyla stanovena. V  současnosti 
dostupné údaje nejsou dostačující pro doporučení dávkování.   
Starší pacientiNeexistují důkazy o tom, že by u starších pacientů byla nutná úprava dávky (viz bod 5.2).  
Způsob podáníIntravenózní infuze trvající 30-60 minut (viz bod 6.6).   
Infuze  musí  být  podána  pod dohledem  kvalifikovaného  lékaře,  který  má  zkušenosti  s  podáváním 
chemoterapeutických látek.   
Nedostatečná  funkce  kostní  dřeně  je  spojena  se  zvýšenou  hematologickou  toxicitou  vyvolanou 
chemoterapií.  Léčba  nemá  být  zahájena,  poklesl-li  počet  leukocytů  na  < 3  000/μl  a/nebo  počet 
trombocytů na < 75 000/μl (viz bod 4.3).  
Léčba má být ukončena nebo odložena, klesnou-li hodnoty leukocytů na  < 3 000/μl a/nebo trombocytů 
na < 75 000/μl. V léčbě lze pokračovat poté, co se počet leukocytů zvýšil na > 4 000/μl a počet 
trombocytů na > 100 000/μl.  
Nejnižší počty leukocytů a trombocytů se objevují po 14-20 dnech a k regeneraci dochází po 3-týdnech. Během období bez léčby se doporučuje pečlivé sledování krevního obrazu (viz bod 4.4).  
V případě nehematologické toxicity musí snížení dávek vycházet z nejhorších stupňů toxicity podle 
kritérií CTC (Common Toxicity Criteria, obecná kritéria toxicity) zaznamenaných během předchozího 
cyklu. V případě toxicity stupně 3 dle CTC se doporučuje dávku snížit o 50 %. V případě toxicity stupně 
dle CTC se doporučuje přerušit léčbu.  
Je-li nutno pacientovi dávku upravit, individuálně vypočítaná snížená dávka musí být podána v den 1 a 
daného cyklu léčby.  
Návod k naředění léčivého přípravku před jeho podáním viz bod 6.6.  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Během kojení. 
Těžká porucha funkce jater (sérový bilirubin > 3,0 mg/dl). 
Žloutenka. 
Těžká suprese kostní dřeně a závažné změny krevního obrazu (pokles hodnoty leukocytů na < 3 000/μl 
a/nebo trombocytů na < 75 000/μl). 
Velký chirurgický zákrok méně než 30 dní před zahájením léčby.  
Infekce, zvláště jsou-li doprovázené leukocytopenií. 
Očkování proti žluté zimnici.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 MyelosupreseU pacientů léčených bendamustin-hydrochloridem může dojít k myelosupresi. V případě myelosuprese 
vyvolané léčbou musí být nejméně jednou týdně monitorovány počty leukocytů, trombocytů, hladina 
hemoglobinu a počet neutrofilů.  Zahájení  dalšího  cyklu  léčby  se  doporučuje  až  po  dosažení 
následujících parametrů: hodnoty leukocytů a/nebo trombocytů > 4 000/μl resp. > 10 0000/μl.  
InfekcePři  aplikaci  bendamustin-hydrochloridu  se  vyskytly  případy  závažných  a  fatálních  infekcí,  včetně 
bakteriálních (sepse, pneumonie) a oportunních infekcí, jako je pneumonie způsobená Pneumocystis 
jirovecii (PJP),  virus  varicella  zoster  (VZV)  a  cytomegalovirus  (CMV). Byly  hlášeny  případy 
progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), včetně fatálních, po použití bendamustinu zejména 
v kombinaci s rituximabem nebo obinutuzumabem. Léčba bendamustin-hydrochloridem může způsobit 
déletrvající lymfocytopenii (< 600/μl) a nízký počet CD4-pozitivních T-buněk (T-helper buněk) (< 
200/μl), které mohou přetrvávat minimálně 7-9 měsíců po ukončení léčby.  
Lymfocytopenie  a  vyčerpání  CD4-pozitivních  T-buněk  jsou  výraznější,  pokud  je  bendamustin 
kombinovaný s rituximabem. Pacienti s lymfopenií a nízkým počtem CD4-pozitivních T-buněk jsou po 
léčbě bendamustin-hydrochloridem náchylnější k (oportunním) infekcím. V případě nízkého počtu 
CD4-pozitivních  T-buněk (< 200/μl)  je  třeba zvážit profylaxi pneumonie  způsobené Pneumocystis 
jirovecii (PJP).  
Všichni pacienti mají  být  v  průběhu  léčby  sledováni kvůli případným respiračním potížím a 
symptomům. Pacienty je třeba poučit, aby neprodleně hlásili nové známky infekce, včetně horečky nebo 
respiračních symptomů. V případě příznaků (oportunních) infekcí je třeba zvážit vysazení bendamustin-
hydrochloridu.   
U  pacientů  s  novými  nebo  zhoršujícími  se  neurologickými,  kognitivními  nebo  behaviorálními 
známkami nebo příznaky zvažte při diferenciální diagnóze PML. Vyskytne-li se podezření na PML, 
mají být provedena příslušná diagnostická hodnocení a léčba má být odložena, dokud nebude PML 
vyloučena.  
Reaktivace hepatitidy BU pacientů, kteří jsou chronickými nosiči viru hepatitidy B, došlo po podání bendamustin-hydrochloridu 
k reaktivaci onemocnění. Některé případy vyústily v akutní jaterní selhání nebo úmrtí. Před zahájením 
léčby  bendamustin-hydrochloridem  mají  být  pacienti testováni na  HBV  infekci.  U  pacientů  s 
pozitivními testy na hepatitidu B (včetně pacientů s aktivním onemocněním) se má před zahájením léčby 
uskutečnit  konzultace  s  hepatology  a  odborníky na  léčbu  hepatitidy  B,  totéž  platí  pro  pacienty  s 
pozitivním  testem HBV  infekce  během  léčby. Nosiči  HBV,  kteří  vyžadují  léčbu  bendamustin-
hydrochloridem, mají být v průběhu léčby a po dobu několika měsíců po jejím ukončení pečlivě 
sledováni kvůli známkám a příznakům aktivní HBV infekce (viz bod 4.8).  
Kožní reakceByly hlášeny četné kožní reakce,  mezi  nimi vyrážka, závažné kožní reakce a bulózní exantém. Při 
používání bendamustin-hydrochloridu byly zaznamenány případy Stevensova-Johnsonova  syndromu 
(SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky 
(DRESS), některé z nich fatální. Pacienti mají být předepisujícími lékaři poučeni o příznacích těchto 
reakcí a mají být informováni, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví. 
Některé z těchto  případů nastaly při  podání  bendamustin-hydrochloridu  v  kombinaci  s dalšími 
protinádorovými látkami; takže přesný vztah je nejistý. Pokud se kožní reakce vyskytnou, mohou s další 
léčbou progredovat a jejich závažnost se může zvyšovat. Jestliže kožní reakce progredují, podávání 
bendamustinu je nutno přerušit nebo ukončit. V případě závažných kožních reakcí s podezřením na 
souvislost s bendamustin-hydrochloridem je třeba léčbu ukončit.   
Srdeční poruchyBěhem  léčby  bendamustin-hydrochloridem  musí  být u  pacientů  se  srdečními  poruchami pečlivě 
sledována koncentrace draslíku v krvi a při K+ < 3,5 mEq/l se musí podávat doplňky s obsahem draslíku; 
musí být také provedeno EKG vyšetření. Fatální případy infarktu myokardu a srdečního selhání byly 
hlášeny při léčbě bendamustin-hydrochloridem. Pacienti se srdečním onemocněním i v anamnéze mají 
být pečlivě sledováni.  
Nauzea, zvraceníK symptomatické léčbě nauzey a zvracení lze podat antiemetikum.  
Syndrom nádorového rozpaduU pacientů v klinických studiích byl hlášen syndrom nádorového rozpadu (tumour lysis syndrom, TLS) 
spojený s léčbou bendamustinem. Obvykle se projevuje během 48 hodin po první dávce bendamustinu 
a není-li léčen, může vést k akutnímu renálnímu selhání a úmrtí. Před zahájením léčby je vhodné zvážit 
preventivní opatření, jako zajištění dostatečné hydratace, pečlivé sledování chemických parametrů krve, 
především hladin draslíku a kyseliny močové,  a  dále využití hypourikemických látek (alopurinol a 
rasburikasa). Při konkomitantním podání bendamustinu a alopurinolu bylo hlášeno několik případů 
Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy.  
AnafylaxeV klinických studiích se  reakce  na  infuzi  bendamustin-hydrochloridu vyskytly často. Příznaky jsou 
obvykle mírné a zahrnují horečku, zimnici, pruritus a vyrážku. Ve vzácných případech se vyskytly těžké 
anafylaktické  a  anafylaktoidní  reakce.  Po  prvním  cyklu  léčby  je  nutno  se  pacientů  zeptat,  zda 
zaznamenali příznaky, které by ukazovaly na reakci na infuzi. U pacientů, u kterých se v minulosti 
vyskytly  reakce  na  infuzi,  je  během  následujících  cyklů  nutno  zvážit  preventivní  opatření  proti 
závažným reakcím, včetně antihistaminik, antipyretik a kortikosteroidů. 
Pacientům,  u  kterých  se  vyskytly  reakce alergického  typu 3.  nebo  vyššího stupně,  obvykle nebyl 
přípravek znovu podán.  
AntikoncepceBendamustin-hydrochlorid je teratogenní a mutagenní. 
Ženy nemají během léčby otěhotnět. Muži nemají počít dítě během léčby a až 6 měsíců po ní. Z důvodů 
možné ireverzibilní infertility se mají před zahájením léčby bendamustin-hydrochloridem informovat o 
konzervaci spermatu.  
ExtravazaceExtravazální injekce musí být okamžitě přerušena. Po krátké aspiraci je nutno jehlu vyjmout. Poté je 
třeba  postiženou  oblast  tkáně  chladit.  Paži  je  třeba  zvednout.  Další  léčba,  jako  např.  podání 
kortikosteroidů, nemá jasný přínos.  
Nemelanomové maligní nádorové onemocnění kůže V klinických studiích bylo u pacientů s léčbou zahrnující bendamustin pozorováno zvýšené riziko 
nemelanomových maligních nádorových onemocnění kůže (bazocelulární karcinom a dlaždicobuněčný 
karcinom). U všech pacientů, zejména s rizikovými faktory maligního nádorového onemocnění kůže, 
se doporučuje provádět pravidelné vyšetření kůže.  
ŘeděníBendamustine Accord vyžaduje před použitím vhodné naředění. Koncentrace bendamustinu v přípravku 
Bendamustine   Accord 25   mg/ml koncentrát  pro  infuzní  roztok se  liší  od  jiných  přípravků  s 
bendamustinem (další pokyny k ředění viz bod 6.6).  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Žádné studie interakcí in vivo nebyly provedeny.   
Je-li bendamustin podáván v kombinaci s myelosupresivními látkami, může být účinek bendamustinu 
a/nebo souběžně podávaných léčivých přípravků na kostní dřeň zesílen. Jakákoli léčba, která snižuje 
stav tělesné výkonnosti pacienta nebo oslabuje funkci kostní dřeně, může zvýšit toxicitu bendamustinu.  
Kombinace bendamustinu s cyklosporinem nebo takrolimem může vést k nadměrné imunosupresi s 
rizikem lymfoproliferace.  
Cytostatické látky mohou snížit tvorbu protilátek po očkování vakcínami obsahujícími živé viry a zvýšit 
riziko infekce,  což může mít  fatální následky.  Toto  riziko  je  zvýšené  u  pacientů,  kteří  již  jsou 
imunosuprimovaní následkem jejich základního onemocnění.  
Na metabolismu bendamustinu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP) (viz bod 5.2). Existuje 
tudíž možnost interakce s inhibitory CYP1A2, jako např. fluvoxaminem, ciprofloxacinem, aciklovirem 
a cimetidinem.  
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíÚdaje  o  podávání  bendamustinu  těhotným  ženám  jsou  nedostatečné. V  neklinických  studiích  se 
bendamustin-hydrochlorid ukázal jako embryoletální/fetoletální, teratogenní a genotoxický (viz bod 
5.3). Bendamustin lze v těhotenství použít pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Matku je nutno 
informovat o riziku pro plod. Pokud je léčba bendamustinem během těhotenství nezbytně nutná nebo 
pokud dojde k otěhotnění během léčby, pacientka musí být informována o rizicích pro nenarozené dítě 
a pečlivě sledována. Má se zvážit možnost genetického poradenství.  
FertilitaŽeny  ve  fertilním  věku  musí  před  zahájením  léčby bendamustinem i  během  ní  používat  účinnou 
antikoncepci.  
Mužům léčeným bendamustinem se doporučuje, aby nepočali dítě během léčby a po dobu až 6 měsíců 
po jejím ukončení. Protože léčba bendamustinem může vést k ireverzibilní infertilitě, muži se mají před 
zahájením léčby poradit o konzervaci spermatu.  
KojeníNení známo, zda se bendamustin vylučuje do mateřského mléka, a proto je podávání bendamustinu 
během kojení kontraindikováno (viz bod 4.3). Kojení musí být během léčby bendamustinem přerušeno.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Bendamustine Accord má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
Během léčby přípravkem Bendamustine Accord byla hlášena ataxie, periferní neuropatie a somnolence 
(viz bod 4.8).   
Pacienty  je  nutno  poučit,  aby  se  vyhnuli  potenciálně  nebezpečným  činnostem,  jako  např.  řízení 
dopravních prostředků a obsluha strojů, jestliže se u nich tyto příznaky vyskytnou.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Nejčastějšími  nežádoucími  účinky  při  používání bendamustin-hydrochloridu  jsou  hematologické 
nežádoucí účinky (leukopenie, trombocytopenie), dermatologická toxicita (alergické reakce), systémové 
příznaky (horečka) a gastrointestinální příznaky (nauzea, zvracení).   
Níže uvedená tabulka uvádí údaje získané s bendamustin-hydrochloridem.   
Třídy 
orgánových 
systémů 
podle 
MedDRA 
Velmi časté≥Časté 
≥1/100 až 
≥1/1000 až 
< 
Vzácné 
≥až vzácné 
známo (zdostupný
ch údajů 
nelze 
určit) 
Infekce a 
infestace 
infekce 
NOS, 
včetně 
oportunníinfekce 
(herpes 
zoster, 
cytomegalo
virus, 
hepatitida 
B) 
 pneumonie 
způsobená 
Pneumocystis 
jiroveciisepse primární 
atypická 
pneumonie  
Novotvary 
benigní, 
maligní a 
blíže 
neurčené(včetně cyst 
a polypů) 
 syndrom 
nádorovéh
o rozpadu 
myeolodyspla
stický 
syndrom, 
akutní 
myeloidní 
leukemie    
Poruchy 
krve a 
lymfatickéh
o systému 
leukopenie 
NOS,trombocyto
penie, 
lymfopenie 
krvácení, 
anemie, 
neutropeni
e 
pancytopenie selhání 
kostní 
dřeně 
hemolýza  
Poruchy 
imunitního 
systému 
 hypersenzi
tivita NOS anafylaktic
ká reakce, 
anafylaktoi
dní reakce 
anafylaktic
ký šok  
Poruchy 
nervového 
systému 
bolest hlavy insomnie,závrať 
 somnolence
, afonie 
dysgeuzie, 
parestezie, 
periferní 
senzorická 
neuropatie, 
anticholiner
gní 
syndrom, 
neurologick
é poruchy, 
ataxie, 
encefalitida  
Srdeční 
poruchy 
 srdeční 
dysfunkce,jako např. 
palpitace, 
angina 
perikardiální 
výpotek, 
infarkt 
myokardu, 
srdeční 
selhání  
 tachykardie  fibrilace 
síní  
pectoris, 
arytmie  
Cévní 
poruchy 
 hypotenze, 
hypertenze 
 akutníoběhové 
selhání 
flebitida  
Respirační, 
hrudní a 
mediastinál
ní poruchy 
 plicnídysfunkce 
  plicní 
fibróza 
pneumoni
tida, 
plicní 
alveolární 
krvácení 
Gastrointest
inální 
poruchy 
nauzea, 
zvracení 
průjem,zácpa, 
stomatitida 
  hemoragick
á 
ezofagitida, 
gastrointest
inální 
krvácení  
Poruchy 
kůže a 
podkožní 
tkáně 
 alopecie, 
poruchykůže NOS, 
kopřivka 
 erytém, 
dermatitida, 
pruritus, 
makulopap
ulózní 
vyrážka, 
hyperhidróz
a 
 Stevensů
v-
Johnsonů
v 
syndrom, 
toxická 
epidermál
ní 
nekrolýza(TEN), 
léková 
reakce 
s eozinofi
lií a 
systémov
ými 
příznaky 
(DRESS)
* 
Poruchy 
reprodukční
ho systému 
a prsu amenorea   infertilita  
Poruchy 
ledvin a 
močových 
cest 
     renální 
selháníPoruchy 
jater a 
žlučových 
cest 
     jaterní 
selháníCelkové 
poruchy a 
reakce v 
místě 
aplikace 
zánětsliznice, 
únava, 
pyrexie 
bolest, 
zimnice, 
dehydratac
e, anorexie 
  multiorgán
ové selhání   
Vyšetření snížení 
hladiny 
hemoglobin
u, zvýšeníhladiny 
kreatininu, 
zvýšení 
hladiny 
močoviny 
zvýšení 
hladiny 
AST, 
zvýšení 
hladiny 
ALT, 
zvýšení 
hladinyalkalické 
fosfatázy, 
zvýšení 
hladiny 
bilirubinu, 
hypokalem
ie     
NOS = blíže neurčeno (Not Otherwise Specified)(* kombinovaná léčba s rituximabem)  
Popis vybraných nežádoucích účinkůByly hlášeny ojedinělé případy nekrózy po náhodném extravazálním podání, syndrom nádorového 
rozpadu a anafylaxe.  
Riziko myelodysplastického  syndromu  a  akutních  myeloidních  leukemií  je  u  pacientů  léčených 
alkylačními látkami (všetně bendamustinu) vyšší. Sekundární malignita může vzniknout i několik let po 
ukončení chemoterapie.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého  přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu  
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9 Předávkování 
 Maximální tolerovaná dávka (MTD) po podání 30minutové infuze bendamustinu jednou každé 3 týdny 
byla  280  mg/m2.  Vyskytly  se srdeční  příhody  CTC stupně  2,  které  se  shodovaly s  ischemickými 
změnami na EKG a které byly považovány za dávku omezující. 
V následné studii hodnotící 30minutovou infuzi bendamustinu v den 1 a 2 každé 3 týdny činila MTD 
180 mg/m2. Dávku omezující toxicitou byla trombocytopenie stupně 4. Srdeční toxicita při tomto režimu 
dávku neomezovala.  
LéčbaNeexistuje  žádné  specifické  antidotum.  Účinnými  protiopatřeními,  která  potlačují  hematologické 
nežádoucí účinky, jsou transplantace kostní dřeně a transfuze (trombocytů, erymasy) nebo podání 
hematologických růstových faktorů.  
Bendamustin-hydrochlorid a jeho metabolity jsou v malé míře dialyzovatelné.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI   
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, alkylační látky. 
ATC kód: L01AA09.  
Bendamustin-hydrochlorid  je  alkylační  protinádorová  látka  s  jedinečnou  aktivitou. Cytostatický a 
cytocidní  účinek  bendamustin-hydrochloridu  je  v  podstatě  založen  na  zesíťování  jednovláknové  a 
dvouvláknové DNA prostřednictvím alkylace, což vede k narušení templátových funkcí DNA a narušení 
syntézy a opravy DNA. Protinádorový účinek bendamustin-hydrochloridu byl prokázán u různých 
lidských nádorových buněčných linií (karcinomu prsu, nemalobuněčného a malobuněčného karcinomu 
plic, karcinomu vaječníku a různých typů leukémie) v několika studiích in  vitro a u nádorů z buněk 
myšího, potkaního a lidského původu (melanomu, karcinomu prsu, sarkomu, lymfomu, leukémie a 
malobuněčného karcinomu plic) v různých experimentálních nádorových modelech in vivo.  
V lidských nádorových buněčných liniích vykázal bendamustin-hydrochlorid profil účinku odlišný od 
profilu jiných alkylačních látek. Bendamustin-hydrochlorid nevykázal zkříženou rezistenci, nebo jen 
velmi nízkou zkříženou rezistenci v lidských nádorových buněčných liniích s různými  mechanismy 
rezistence; tato vlastnost je alespoň částečně daná poměrně pevnou vazbou na DNA. Navíc klinické 
studie  ukázaly,  že  neexistuje  úplná  zkřížená  rezistence  bendamustinu  s  antracykliny,  alkylačními 
látkami nebo rituximabem. Počet hodnocených pacientů je však nízký.  
Chronická lymfocytární leukémieIndikaci  pro  použití  k  léčbě  chronické  lymfocytární  leukémie  podporuje  jedna  otevřená  studie 
srovnávající  bendamustin  s  chlorambucilem.  Do  této  prospektivní,  multicentrické,  randomizované 
studie bylo zařazeno 319 dříve neléčených pacientů s chronickou lymfocytární leukémií stupně B nebo 
C dle Bineta vyžadující léčbu. První linie léčby bendamustin-hydrochloridem v dávce 100 mg/m2 i.v. v 
den 1 a 2 (BEN) byla srovnána s léčbou chlorambucilem v dávce 0,8 mg/kg v den 1 a 15 (CLB) po dobu 
cyklů v obou ramenech. Pacientům byl podán alopurinol za účelem prevence syndromu nádorového 
rozpadu. 
Pacienti léčení režimem BEN vykázali významně delší medián přežití bez progrese než pacienti léčení 
režimem CLB (21,5 versus 8,3 měsíců, p < 0,0001, v době poslední kontroly). Rozdíl v celkovém přežití 
nebyl statisticky významný (medián nedosažen). Medián trvání remise byl 19 měsíců při léčbě BEN a 
měsíců při léčbě CLB (p < 0,0001). Hodnocení bezpečnosti v obou léčebných ramenech neodhalilo 
žádný neočekávaný typ nebo četnost nežádoucích účinků. Dávka BEN byla snížena u 34 % pacientů. U 
3,9 % pacientů byla léčba režimem BEN zastavena z důvodu alergických reakcí.  
Indolentní non-Hodgkinovy lymfomyIndikace pro indolentní non-Hodgkinovy lymfomy jsou založeny na dvou nekontrolovaných studiích 
fáze II. 
V pivotní prospektivní, multicentrické, otevřené studii bylo bendamustin-hydrochloridem v monoterapii 
léčeno 100  pacientů  s  indolentními  B-buněčnými  non-Hodgkinovými  lymfomy  refrakterními  na 
rituximab podávaný v monoterapii nebo v kombinované terapii. Pacienti obdrželi v mediánu 3 předchozí 
léčebné cykly chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících 
rituximab činil 2. Pacienti nevykázali odpověď na léčbu nebo zaznamenali progresi během 6 měsíců po 
léčbě rituximabem. Dávka BEN činila 120 mg/m2 i.v. v den 1 a 2 a byla plánována na nejméně 6 cyklů. 
Délka trvání léčby závisela na odpovědi (plánováno 6 cyklů). Celková četnost odpovědí byla 75 %, což 
zahrnovalo 17 % úplných odpovědí (complete response, CR, a CRu) a 58 % částečných odpovědí, na 
základě posouzení nezávislou  hodnotící  komisí.  Medián  doby  trvání  remise  byl  40 týdnů.  BEN 
podávaný dle výše uvedeného dávkování a schématu je obvykle snášen dobře.  
Tuto indikaci také podporuje další prospektivní, multicentrická, otevřená studie, které se zúčastnilo pacientů. Populace pacientů zde byla více heterogenní a zahrnovala: indolentní nebo transformované B-
buněčné non-Hodgkinovy lymfomy refrakterní na rituximab v monoterapii nebo kombinované terapii. 
Pacienti nevykázali odpověď nebo vykázali progresi během 6 měsíců nebo se u nich vyskytla nežádoucí 
reakce  na  předchozí  léčbu  rituximabem.  Pacienti  obdrželi  v  mediánu  3  předchozí  léčebné  cykly  
chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících rituximab činil 2. 
Celková četnost odpovědí byla 76 % s mediánem doby trvání odpovědi 5 měsíců (29 [95% CI 22,1; 
43,1] týdnů).  
Mnohočetný myelomSto třicet jedna pacientů s pokročilým mnohočetným myelomem (stadia II s progresí nebo stadia III dle 
Durie-Salmona) bylo zařazeno do prospektivní, multicentrické, randomizované, otevřené studie. Léčba 
první linie bendamustin-hydrochloridem v kombinaci s prednisonem (BP) byla porovnána s léčbou 
melfalanem a prednisonem (MP). Snášenlivost v obou léčebných ramenech byla v souladu se známým 
bezpečnostním profilem příslušných léčivých přípravků s významně větším snížením dávky v rameni 
BP. Dávka se skládala z bendamustin-hydrochloridu 150  mg/m2 i.v.  v  den  1  a  2  a  prednisonu,  nebo 
melfalanu 15 mg/m2 i.v. v den 1 a prednisonu. Délka léčby závisela na odpovědi a byla v průměru 6,cyklů ve skupině BP a 8,7 cyklů ve skupině MP.  
Pacienti léčení režimem BP vykázali delší medián přežití bez progrese než pacienti léčení režimem MP 
(15 [95% CI 12-21] versus 12 [95% CI 10-14] měsíců) (p=0,0566). Medián doby do selhání léčby byl 
14 měsíců při léčbě BP a 9 měsíců při léčbě MP. Remise trvala 18 měsíců při léčbě BP a 12 měsíců při 
léčbě MP. Rozdíl v celkovém přežití nebyl statisticky významný (35 měsíců pro BP rameno versus měsíců  pro rameno  MP).  Snášenlivost  v  obou  léčebných  ramenech byla  v  souladu se  známým 
bezpečnostním profilem příslušných léčivých přípravků; s významně větším snížením dávky v rameni 
BP.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 DistribucePoločas eliminace t1/2beta po 30minutové i.v. infuzi dávky 120 mg/m2 plochy povrchu těla u 12 subjektů 
byl 28,2 minuty. 
Centrální distribuční objem po 30minutové i.v. infuzi činil 19,3 l. Za podmínek rovnovážného stavu po 
i.v. bolusové injekci byl distribuční objem 15,8-20,5 l. 
Více než 95 % látky se váže na plazmatické bílkoviny (především na albumin).  
BiotransformaceHlavní cestou clearance bendamustinu je hydrolýza na monohydroxy- a  dihydroxybendamustin.  Na 
tvorbě   N-desmethylbendamustinu     a     gama-hydroxybendamustinu   prostřednictvím   jaterního 
metabolismu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP). Další významnou metabolickou cestu 
bendamustinu představuje konjugace s glutathionem. 
Bendamustin neinhibuje CYP 1A4, CYP 2C9/10, CYP 2D6, CYP 2E1 nebo CYP 3A4 in vitro.  
EliminacePrůměrná celková clearance po 30minutové i.v. infuzi dávky 120 mg/m2 plochy povrchu těla u  subjektů činila 639,4 ml/min. Přibližně 20 % podané dávky bylo vyloučeno močí během 24 hodin. 
Bendamustin  a  jeho  metabolity  lze  podle  množství  vyloučeného močí  seřadit  následovně: 
monohydroxybendamustin  >  bendamustin  >  dihydroxybendamustin  >  oxidovaný  metabolit  >  N-
desmethylbendamustin. Žlučí jsou vylučovány zejména polární metabolity.  
Porucha funkce jaterU pacientů, u kterých byla játra zasažena nádorem v rozsahu 30-70 % a kteří měli lehkou poruchu funkce 
jater (sérový bilirubin < 1,2 mg/dl), nebylo farmakokinetické chování bendamustinu změněno. Co se 
týče Cmax,  tmax,  AUC,  t1/2beta, distribučního objemu nebo clearance, nebyl v porovnání s pacienty s 
normální  funkcí  jater  a  ledvin  zaznamenán  významný  rozdíl.  AUC  a  celková  tělesná  clearance 
bendamustinu inverzně korelují se sérovým bilirubinem.  
Porucha funkce ledvin 
U pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min, včetně pacientů závislých na dialýze, nebyl pozorován 
žádný významný rozdíl v Cmax,  tmax,  AUC,  t1/2beta, distribučním objemu nebo clearance ve srovnání s 
pacienty s normální funkcí jater a ledvin.  
Starší pacientiDo farmakokinetických studií byly zahrnuty subjekty až do věku 84 let. Vyšší věk farmakokinetiku 
bendamustinu neovlivňuje.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, byly však pozorovány u zvířat při 
hladinách expozice podobných klinickým hladinám expozice, a mohou být tudíž relevantní pro klinické 
použití, byly následující: 
Histologická  vyšetření  u  psů  ukázala  makroskopicky viditelnou  hyperemii  sliznice  a  krvácení  v 
gastrointestinálním traktu. Mikroskopická vyšetření ukázala rozsáhlé změny lymfatické tkáně svědčící 
o imunosupresi a tubulární změny ledvin a varlat, jakož i atrofické, nekrotické změny epitelu prostaty. 
Studie na zvířatech prokázaly, že bendamustin je embryotoxický a teratogenní. 
Bendamustin vyvolává chromozomální aberace a je mutagenní in vivo, jakož i in vitro. V dlouhodobých 
studiích na samicích myší je bendamustin kancerogenní.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Butylhydroxytoluen (E 321) 
Makrogol 
6.2 Inkompatibility  
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny 
v bodě 6.6.  
6.3 Doba použitelnosti  
roky.  
Po otevření lahvičkyChemická, fyzikální a mikrobiologická stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu dnů při teplotě 2 °C - 8 °C. Po otevření lze přípravek uchovávat maximálně 28 dní při teplotě 2 °C -°C.   
Infuzní roztokChemická a fyzikální stabilita po naředění byla prokázána na dobu 3,5 hodin při 25 °C nebo na dobu dnů při teplotě 2 °C - 8 °C v polyethylenovém vaku.  
Z mikrobiologického hlediska má být roztok použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky 
uchovávání před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.   
Za minimalizaci rizika kontaminace vícedávkové lahvičky během odebírání každé dávky odpovídá 
uživatel. Zaznamenejte datum a čas prvního odebrání dávky na štítek lahvičky. Mezi jednotlivými 
použitími nevyvažujte roztok přípravku vodou pro injekci nebo jakýmkoli rozpouštědlem a vraťte 
vícedávkovou lahvičku do doporučených podmínek uchovávání 2 °C -8 °C.   
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte a přepravujte chlazené (2 °C - 8°C). Chraňte před mrazem. 
Podmínky uchovávání naředěného léčivého přípravku viz bod 6.3.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Injekční lahvičky z jantarově hnědého skla (o  objemu  6  ml) s chlorbutylovou pryžovou zátkou a 
hliníkovým uzávěrem s plastovým odtrhovacím víčkem. Injekční lahvičky jsou zabalené v ochranném 
obalu.  
Injekční lahvička obsahuje 4 ml koncentrátu pro infuzní roztok.  
Balení obsahuje 1 nebo 5 injekčních lahviček.  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním  
Při  zacházení  s přípravkem  Bendamustine  Accord je  nutno  zabránit inhalaci,  styku  s  kůží  nebo 
sliznicemi (používejte rukavice a ochranný oděv!). Kontaminované části těla je nutno pečlivě omýt 
vodou a mýdlem, oči je nutno vypláchnout fyziologickým roztokem chloridu sodného. Pokud je to 
možné, doporučuje se pracovat ve speciálních bezpečnostních boxech (s laminárním prouděním) se 
savou, pro tekutiny nepropustnou podložkou na jedno použití. Těhotné ženy nesmí s cytotoxickými 
látkami zacházet.  
Koncentrát pro infuzní roztok musí být naředěn injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci mg/ml (0,9 %) a poté podán intravenózní infuzí. Musí být použita aseptická technika.  
1. Ředění  Asepticky odeberte objem potřebný pro požadovanou dávku z lahvičky přípravku Bendamustine Accord 
25 mg/ml. Nařeďte celkovou doporučenou dávku přípravku Bendamustine Accord 25 mg/ml injekčním 
roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %) tak, abyste získali konečný objem přibližně 
500 ml.  
Při  ředění  přípravku je  třeba vzít na  vědomí, že  koncentrace (25 mg/ml)  bendamustinu  v 
přípravku Bendamustine   Accord je  vyšší  než  v  obvyklých  koncentrátech  bendamustinu 
vycházejících z rekonstituce léčivých přípravků obsahujících bendamustin ve formě prášku.  
Bendamustine Accord 25 mg/ml se musí ředit 0,9% roztokem NaCl a nikoliv žádnými jinými injekčními 
roztoky.  
Zředěním dle doporučení vznikne čirý bezbarvý až nažloutlý roztok, prakticky bez viditelných částic.  
Přípravek musí být před použitím zkontrolován. Viditelné částice v roztoku nebo změna barvy roztoku 
pří kontrole jsou známkou zhoršení kvality. Znehodnocený léčivý přípravek se nesmí používat.  
2. Podání  Roztok je podáván intravenózní infuzí trvající 30-60 minut.  
Injekční lahvičky jsou určeny pro vícedávkové použití. 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.    
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Accord Healthcare Polska Sp. z o.o. 
ul. Taśmowa 02-677, Varšava 
Polsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA  44/102/20-C  
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum první registrace: 2. 8.   
10. DATUM REVIZE TEXTU    
2. 8.  1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK   
Jeden ml koncentrátu obsahuje 25 mg bendamustin-hydrochloridu (jako monohydrát bendamustin-
hydrochloridu).