sp.zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Biston 200 mg tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna tableta obsahuje carbamazepinum 200 mg. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Tableta.  
Bílá, kulatá tableta s půlicí rýhou na jedné straně. 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 - Léčba epileptických záchvatů, především parciálních (fokálních) a parciálních s komplexní 
symptomatologií (psychomotorických, temporálních).  
- Léčba neepileptických záchvatových stavů při sclerosis multiplex (tonických záchvatů, 
záchvatových poruch řeči a chůze, dysestézií).  
- Léčba esenciálních neuralgií (n. trigeminus, n. glosopharyngeus) a některých typů sekundárních 
neuralgií, např. postherpetických. Léčba bolestivých stavů při poškození periferních nervů 
následkem diabetu (diabetická neuropatie) a jiných metabolických neuropatií. 
- Centrální diabetes insipidus. 
- Profylaxe periodicky probíhající bipolární afektivní poruchy, hlavně v případech intolerance 
lithiových solí.  
- Prevence i léčba záchvatů při abstinenčních příznacích u alkoholismu.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování je individuální, optimální je dosažení příznivého efektu léčby při co nejnižší možné dávce 
přípravku.  
Epilepsie 
 
Dospělí a dospívajícíÚvodní dávkou je 100-200 mg denně a postupně se dávka pomalu zvyšuje až do dosažení účinku, 
většinou při dávce 600-1600 mg denně.  
U pacientů ve věku 12-15 let nesmí denní dávka karbamazepinu překročit 1 000 mg.  
U pacientů ve věku 16-18 let nesmí denní dávka karbamazepinu překročit 1 200 mg.   
U dospělých je maximální denní dávka 1600 mg karbamazepinu. 
Celková denní dávka se podává ve 2-4 dílčích dávkách.  
Pediatrická populace 
Dětem do 3 let se karbamazepin nedoporučuje podávat vzhledem k nedostatku klinických zkušeností. 
U dětí od 3 do 6 let se léčba zahajuje dávkou 10-20 mg/kg/den, rozdělenou do 2 až 3 dílčích dávek. 
Dávka se postupně zvyšuje o maximálně 100 mg denně v týdenních intervalech, v závislosti na 
terapeutickém efektu a toleranci přípravku. Obvykle se podává 200-400 mg denně. Celková denní 
dávka nesmí překročit 400 mg, resp. 35 mg/kg/den.  
U dětí ve věku 6 až 12 let se léčba zahajuje dávkou 100 mg 2× denně první den; dávka se postupně 
zvyšuje o 100 mg/den v týdenních intervalech až do dosažení optimální dávky. Obvykle se podává 
400-800 mg/den. Maximální denní dávka je 1 000 mg karbamazepinu.  
Celková denní dávka se podává ve 3 až 4 dílčích dávkách.  
Dávkování v ostatních indikacích pro dospělé a dospívající 
Akutní projevy neuralgie trigeminu a jiné neuralgiformní bolesti 
Úvodní dávkou je 100-200 mg denně, která se postupně zvyšuje, účinku je dosaženo většinou při 
dávkách 200-800 mg denně, někdy je však nutné zvýšení až na 1 200 mg denně. Po dosažení 
léčebného účinku se dávka sníží na nejnižší možnou, která má dostatečný účinek na ovlivnění bolesti. 
U neuralgie trigeminu lze zkusit po určité době dávku dále snížit až vysadit vzhledem k remitentnímu 
průběhu neuralgických bolestí (profylaktické podávání se v tomto případě nedoporučuje).  
Antidiuretické dávkování (diabetes insipidus)Podává se 300-600 mg denně v monoterapii nebo 200-400 mg denně v kombinaci s jinými 
antidiuretickými přípravky.  
Bipolární afektivní porucha 
Iniciálně se podává 200-400 mg denně v několika dílčích dávkách, dávka se postupně zvyšuje v 
týdenních intervalech podle klinické odezvy a tolerance; maximální denní dávka je 1 600 mg.  
U pacientů s renální insuficiencí musí být dávky upraveny: při glomerulární filtraci nižší než ml/min a u dialyzovaných pacientů se podává 75 % obvyklé denní dávky.  
Celková denní dávka má být rozdělena do 2-4 dílčích dávek. Léčba je vždy dlouhodobá. 
Přípravek se užívá během jídla, zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny (nejlépe čisté vody). 
Užívání se nesmí náhle přerušit.  
Před zahájením léčby by měli být pacienti čínského (národnosti Han) a thajského původu, pokud je 
to možné, geneticky vyšetřeni na přítomnost HLA-B*1502, neboť přítomnost této alely silně 
předurčuje riziko závažného s karbamazepinem spojeného Stevensova-Johnsonova syndromu 
(informace o genetických testech a kožních reakcích viz bod 4.4).  
Způsob podáníPerorální podání.  
4.3 Kontraindikace 
 Přípravek Biston se nesmí podávat: 
-  při hypersenzitivitě na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;    
- pacientům s poruchami funkce jater, kostní dřeně, těžkými poruchami funkce ledvin a poruchami 
převodního systému srdce; 
- pacientům s anamnézou jaterní porfyrie (např. při akutní intermitentní porfyrii, profyria variegata, 
porfyria cutanea tarda); 
- současně s inhibitory MAO a 14 dní po jejich vysazení (viz bod 4.5).   
Přípravek Biston se nesmí užívat k léčbě absencí (atypických nebo generalizovaných), atonických a 
myoklonických epileptických záchvatů.   
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Pouze po zvážení poměru rizika a prospěchu a při pravidelném sledování může být přípravek podáván 
u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, při poruchách funkce jater, ledvin a při glaukomu. U 
dětí do 6 let léčba karbamazepinem vyžaduje zvýšenou opatrnost. Karbamazepin se nemá podávat 
pacientům s přecitlivělostí na tricyklická antidepresiva a pacientům, kteří současně užívají lithium.  
K bezpečnému užívání přípravku je nutné vyšetření krevního obrazu (KO) a jaterních funkcí před 
zahájením léčby a v průběhu léčby: KO - první měsíc 1 x týdně, později 1 x měsíčně, jaterní testy - 
při normálním nálezu každé 3-4 měsíce, při patologickém nálezu v kratších intervalech.  
Při zjištění příznaků narušené krvetvorby, při progresi klinických symptomů provázejících leukémii, 
při kožních alergických reakcích a při zřetelném zhoršení jaterních funkcí je nutné karbamazepin 
vysadit. Náhlé vysazení nebo převedení na jiné antiepileptikum se provádí pod clonou barbiturátů 
nebo diazepamu. 
Ke zvýšení bezpečnosti a nastavení nejnižší účinné dávky jsou vhodné kontroly plazmatické hladiny 
karbamazepinu (lékové monitorování). Terapeutické rozmezí karbamazepinu je 4-12 mg/l, tj. 17-mikromol/l, u neuralgií je účinek dosahován při koncentraci 5-18 mg/l, tj. 21-76 mikromol/l. Pro 
vznik nežádoucích účinků se předpokládá jako hraniční hodnota plazmatické koncentrace cca 8-mg/l, tj. 35-39 mikromol/l.  
Při užívání karbamazepinu mohou být v laboratorních testech změněny parametry funkcí štítné 
žlázy. Během užívání přípravku platí zákaz konzumace alkoholických nápojů.  
V průběhu užívání přípravku je zvýšené riziko vzniku fotosenzitivní reakce na kůži, doporučuje se 
proto vyhnout působení přímého slunečního záření, nosit ochranný oděv a používat lokální přípravky s 
ochranným faktorem proti UVA a UVB záření. V průběhu léčby nepoužívat “horské slunce” ani 
solárium.  
Sebevražedné myšlení či chování 
Během léčby antiepileptiky v různých indikacích byly u některých pacientů hlášeny případy 
sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných 
klinických studií antiepileptik rovněž prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a 
chování. Mechanismus vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u 
karbamazepinu. Proto by u pacientů měly být sledovány příznaky sebevražedných představ či 
chování a zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby poskytující pacientům péči) by měli být 
upozorněni na to, že v případě výskytu symptomů sebevražedného myšlení či chování, by měli 
vyhledat lékařskou pomoc.  
Kožní nežádoucí účinky 
V průběhu léčby karbamazepinem byly hlášeny závažné a někdy fatální kožní nežádoucí účinky, 
včetně toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS). Frekvence 
výskytu těchto nežádoucích účinků se v zemích s převahou kavkazského etnika odhaduje na 1-6 z   
10 000 nových uživatelů, zatímco v některých asijských zemích se odhaduje asi 10krát vyšší riziko. 
Je stále více důkazů o roli různých HLA alel v predispozici pacientů k imunitně 
zprostředkovaným nežádoucím účinkům (viz bod 4.2).  
Hematologické reakceUžívání karbamazepinu by mělo být taktéž přerušeno, pokud se objeví známky útlumu kostní dřeně.  
Alela HLA-B*1502- čínská (národnost Han), thajská a ostatní asijské populace  
Bylo prokázáno, že přítomnost HLA-B*1502 u jedinců čínského (národnost Han) či thajského původu 
léčených karbamazepinem je silně spojená s rizikem výskytu závažných kožních nežádoucích účinků 
známých pod pojmem Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS). Prevalence alely HLA-B*1502 je v 
čínské (národnost Han) či thajské populaci okolo 10 %. Pokud je to možné, měli by být tito jedinci 
vyšetřeni na přítomnost výše uvedené alely před zahájením léčby karbamazepinem (viz bod 4.2). 
Jestliže je test pozitivní, neměla by být léčba karbamazepinem započata, pokud je jiná terapeutická 
možnost. Pacienti, u kterých je test na přítomnost HLA-B*1502 negativní, mají malé riziko SJS, 
ačkoliv se ve velmi vzácných případech může objevit.  
Existují údaje, které naznačují zvýšení rizika výskytu závažných nežádoucích účinků zahrnujících 
Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS) a toxickou epidermální nekrolýzu (TEN) spojených s 
užíváním karbamazepinu v jiných asijských populacích. Vzhledem k prevalenci této alely u jiných 
asijských populací (např. nad 15 % na Filipínách a v Malajsii) lze zvážit genetické testování na 
přítomnost alely HLA-B*1502 i u jiných rizikových populací.  
Prevalence alely HLA-B*1502 je zanedbatelná např. v evropské, africké, hispánské populaci a 
také u Japonců a Korejců (<1 %).  
Alela HLA-A*3101 evropská a japonská populace 
Existují údaje, které naznačují, že přítomnost alely HLA-A*3101 je spojena se zvýšeným rizikem 
karbamazepinem indukovaných kožních nežádoucích účinků, včetně Stevensova-Johnsonova 
syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), léky vyvolané vyrážky s eozinofilií 
(DRESS) nebo méně závažné akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) a 
makulopapulózní vyrážky u Evropanů a Japonců (viz bod 4.8).  
Frekvence výskytu alely HLA-A*3101 se mezi etnickými populacemi značně liší. V evropské 
populaci má alela HLA-A*3101 prevalenci 2-5 % a v japonské populaci kolem 10 %.  
Přítomnost alely HLA-A*3101 může zvyšovat riziko karbamazepinem indukovaných kožních 
nežádoucích účinků (většinou méně závažných) z 5 % v běžné populaci na 26 % u pacientů 
evropského původu, zatímco její absence může riziko snížit z 5 % na 3,8 %.  
K dispozici nejsou dostatečná data, která by podporovala doporučení screeningu alely HLA-A*před zahájením léčby karbamazepinem.  
Pokud je o pacientech evropského nebo japonského původu známo, že jsou pozitivní na přítomnost 
alely HLA-A*3101, může se použití karbamazepinu zvážit v případech, kdy benefit převažuje nad 
rizikem.  
Riziko Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy  
- Byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické 
epidermální nekrolýzy (TEN) po použití karbamazepinu.    
- Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně 
sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je v 
prvním týdnu léčby.  
- Pokud se vyskytnou příznaky SJS nebo TEN (např. zhoršující se kožní vyrážka, často s puchýři 
nebo slizničními lézemi), léčba karbamazepinem má být přerušena.  
- Nejlepší výsledky při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a 
okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší 
prognózou.  
- Pokud dojde u pacienta k rozvoji SJS nebo TEN po užití karbamazepinu, karbamazepin nesmí být 
u pacienta nikdy znovu nasazen.  
HypersenzitivitaKarbamazepin může vyvolat reakce z přecitlivělosti, zahrnující léky vyvolanou vyrážku s eozinofilií a 
systémovými příznaky (DRESS), reaktivaci HHV6 spojenou s DRESS a opožděnou multiorgánovou 
hypersenzitivní poruchou s horečkou, vyrážkou, vaskulitidou, lymfadenopatií, pseudolymfomem, 
artralgií, leukopenií, eozinofilií, hepatosplenomegalií, abnormálními testy jaterních funkcí a syndromu 
mizejících žlučovodů (destrukce a mizení intrahepatálních žlučových cest), které se mohou objevit 
v různých kombinacích. Ostatní orgány mohou být rovněž ovlivněny (např. plíce, ledviny, pankreas, 
myokard, tračník) viz bod 4.8.  
Obecně platí, že pokud se objeví známky nebo příznaky reakce z přecitlivělosti, karbamazepin má být 
okamžitě vysazen. 
Pacienti, kteří byli vystaveni reakci z přecitlivělosti na karbamazepin, mají být informováni, že u 25 až 
30 % z nich se mohou objevit reakce z přecitlivělosti na oxkarbazepin. 
Zkřížená hypersenzitivita se může objevit mezi karbamazepinem a fenytoinem.  
Endokrinní účinkyU žen užívajících karbamazepin spolu s hormonální antikoncepci bylo hlášeno krvácení z průniku. 
Spolehlivost hormonálních kontraceptiv může být karbamazepinem nepříznivě ovlivněna a ženám ve 
fertilním věku má být doporučena alternativní forma antikoncepce. 
Pacientky užívající karbamazepin a vyžadující hormonální antikoncepci mají užívat přípravek 
obsahující ne méně než 50 μg estrogenu, nebo má být zváženo použití alternativní nehormonální 
metody antikoncepce.  
HyponatremieU karbamazepinu je znám výskyt hyponatremie. U pacientů s již existující poruchou funkce ledvin 
spojenou s nízkou hladinou sodíku nebo u pacientů léčených současně jinými sodík snižujícími léky 
(např. diuretika, léčivé přípravky spojené s nepřiměřenou sekrecí ADH), má být před zahájením léčby 
karbamazepinem změřena hladina sodíku v krvi. Následně by hladina sodíku v krvi měla být měřena 
přibližně dva týdny a poté v měsíčních intervalech po dobu prvních tří měsíců léčby, nebo podle 
klinické potřeby. Tyto rizikové faktory se mohou zvláště uplatnit u starších pacientů. Pokud je 
hyponatremie zpozorována, je restrikce vody důležitým měrným faktorem, pokud je klinicky 
indikována.  
Anticholinergní efektKarbamazepin vykazuje mírnou anticholinergní aktivitu. Pacienti se zvýšeným nitroočním tlakem a 
retencí moči by proto měli být v průběhu léčby pečlivě sledováni (viz bod 4.8).  
Ženy ve fertilním věku 
 
Karbamazepin může při podávání těhotné ženě způsobit poškození plodu. Prenatální expozice 
karbamazepinu může zvýšit riziko závažných kongenitálních malformací a dalšího nepříznivého 
ovlivnění vývoje plodu (viz bod 4.6).  
Karbamazepin se může používat u žen ve fertilním věku pouze tehdy, pokud se po pečlivém zvážení 
vhodných alternativních možností léčby má za to, že přínos převáží nad riziky.  
Ženy ve fertilním věku musí být informovány v plném rozsahu o možných rizicích pro plod, pokud 
užívají karbamazepin v těhotenství.  
Před zahájením léčby karbamazepinem u ženy ve fertilním věku se musí zvážit provedení 
těhotenského testu.  
Ženy ve fertilním věku musí během léčby a dva týdny po ukončení léčby používat účinnou 
antikoncepci. Vzhledem k indukci enzymů může karbamazepin způsobit selhání terapeutického účinku 
hormonální antikoncepce, a proto ženy ve fertilním věku musí být poučeny o používání dalších 
účinných metod antikoncepce (viz body 4.5 a 4.6).  
Ženy ve fertilním věku musí být informovány o nutnosti poradit se s lékařem v případě plánování 
těhotenství, aby se před početím a před vysazením antikoncepce zvážilo převedení na alternativní 
léčbu (viz bod 4.6).  
Ženy ve fertilním věku musí být poučeny, aby v případě, že užívají karbamazepin a otěhotní nebo se 
domnívají, že mohou být těhotné, ihned kontaktovaly svého lékaře.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Cytochrom P450 3A4 (CYP3A4) je hlavním enzymem katalyzujícím tvorbu aktivního metabolitu 
karbamazepin-10,11 epoxidu. Současné podání inhibitorů CYP3A4 může mít za následek zvýšení 
plazmatické koncentrace karbamazepinu a tím i výskyt nežádoucích účinků. Současné podání 
induktorů CYP3A4 může zvýšit rychlost metabolismu karbamazepinu, což má za následek snížení 
jeho hladiny v plazmě a tím i snížení terapeutického účinku. 
Obdobně, vysazení CYP3A4 induktorů může snížit rychlost metabolismu karbamazepinu, což může 
vést ke zvýšení hladiny karbamazepinu v plazmě. 
Karbamazepin je silný induktor CYP3A4 a dalších jaterních enzymových systémů fáze I a fáze II. 
Může proto snižovat plazmatické koncentrace současně podávaných přípravků, které se metabolizují 
prostřednictvím CYP3A4 indukcí jejich metabolismu.  
Indukcí hepatálních enzymů může být oslaben účinek některých léků, které jsou metabolizovány 
játry, např. dalších antiepileptik, hormonálních kontraceptiv, perorálních antikoagulancií (deriváty 
kumarinu), chinidinu, některých antibiotik (doxycyklin), kortikoidů, theofylinu a tricyklických 
antidepresiv. Ženám ve fertilním věku má být během léčby karbamazepinem doporučena alternativní 
metoda antikoncepce (viz bod 4.4).  
Porucha metabolizmu karbamazepinu a tím zvýšení jeho plazmatické koncentrace byla zjištěna při 
současné terapii antagonisty kalcia (verapamil, diltiazem), dextropropoxyfenem, viloxazinem, 
isoniazidem a makrolidovými antibiotiky. 
Plazmatická koncentrace karbamazepinu se též může zvýšit při současném podávání cimetidinu.  
Látky, které mohou zvýšit plazmatické hladiny aktivního metabolitu karbamazepin-10,11-epoxidu:  
Jelikož zvýšené hladiny karbamazepin-10,11-epoxidu v plazmě mohou vyvolat nežádoucí účinky 
(např. závrať, ospalost, ataxii, diplopii), dávkování přípravku Biston je třeba odpovídajícím 
způsobem upravit a/nebo sledovat plazmatické hladiny při souběžném užívání s těmito látkami: 
antiepileptika: fenytoin, progabid, kyselina valproová, valnoktamid, valpromid, primidon, 
brivaracetam.  
Současné užití karbamazepinu a lithia může vést k reverzibilním neurotoxickým reakcím. 
Karbamazepin se nesmí podávat současně s inhibitory MAO, ani 14 dnů po jejich ukončeném 
podávání. Karbamazepin snižuje toleranci alkoholu.    
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Těhotenství 
 
Riziko související s antiepileptiky obecněVšem ženám ve fertilním věku léčeným antiepileptiky musí být poskytnuta odborná lékařská 
doporučení týkající se potenciálních rizik pro plod způsobených jak epileptickými záchvaty, tak 
léčbou antiepileptiky, a to zejména ženám plánujícím těhotenství a těhotným ženám.  
Je nutné se vyvarovat náhlého ukončení léčby antiepileptiky (AED), protože to by mohlo vést k 
epileptickým záchvatům, které by mohly mít závažné následky pro ženu i nenarozené dítě.   
Při léčbě epilepsie v těhotenství se upřednostňuje monoterapie, kdykoli to je možné, protože léčba 
několika AED může být spojena s vyšším rizikem vrozených malformací než monoterapie, v závislosti 
na společně podávaných AED.  
Rizika související s karbamazepinemPřípravek Biston prochází u člověka placentou. Prenatální expozice karbamazepinu může zvýšit riziko 
kongenitálních malformací a dalšího nepříznivého ovlivnění vývoje plodu. U člověka je expozice 
karbamazepinu v těhotenství spojena s 2- až 3krát vyšší frekvencí závažných malformací než u běžné 
populace, kde je frekvence 2–3 %. U potomků žen, které užívaly karbamazepin v těhotenství, byly 
hlášeny malformace, jako jsou defekty neurální trubice (spina bifida), kraniofaciální defekty, jako je 
rozštěp rtu/patra, kardiovaskulární malformace, hypospadie, hypoplazie prstů a další anomálie týkající 
se různých tělesných systémů. S ohledem na tyto malformace se doporučují specializované 
předporodní kontroly. U dětí narozených ženám s epilepsií, které v těhotenství užívaly karbamazepin 
samostatně nebo v kombinaci s jinými antiepileptiky (AED), byly hlášeny poruchy vývoje nervového 
systému. Studie týkající se rizika poruch vývoje nervového systému u dětí vystavených 
karbamazepinu během těhotenství jsou protichůdné a riziko nelze vyloučit.   
Karbamazepin se může používat v těhotenství pouze tehdy, pokud se po pečlivém zvážení vhodných 
alternativních možností léčby má za to, že přínos převáží nad riziky. Žena musí být informována v 
plném rozsahu o rizicích spjatých s užíváním karbamazepinu v těhotenství a dostatečně jim 
porozumět.   
Důkazy naznačují, že riziko malformací může být u karbamazepinu závislé na dávce. Pokud po 
důkladném posouzení rizik a přínosů není vhodná žádná alternativní možnost léčby a léčba 
karbamazepinem pokračuje, má být použita monoterapie a nejnižší účinná dávka karbamazepinu a 
doporučuje se monitorovat plazmatické hladiny. Plazmatickou koncentraci lze udržovat na dolní 
úrovni terapeutického rozmezí 4 až 12 mikrogramů/ml za předpokladu, že kontrola záchvatů je 
zachována.   
Pokud žena plánuje otěhotnět, musí se vyvinout veškeré úsilí k převedení na vhodnou alternativní 
léčbu před početím a před vysazením antikoncepce. Pokud žena během užívání karbamazepinu 
otěhotní, musí být odeslána ke specialistovi, který přehodnotí léčbu karbamazepinem a zváží 
alternativní možnosti léčby.  
Monitorování a prevenceJe známo, že v průběhu těhotenství dochází k nedostatku kyseliny listové. U některých antiepileptik, 
jako je karbamazepin, bylo hlášeno snížení hladiny folátu v séru. Tento nedostatek může přispívat ke 
zvýšení incidence vrozených vad u potomků léčených epileptiček. Před a v průběhu těhotenství se 
doporučuje doplňovat kyselinu listovou.  
Za účelem prevence poruch krvácivosti u potomků se také doporučuje podávat matce v posledních 
týdnech těhotenství a poté i novorozencům vitamin K1.   
U novorozence 
 
V několika případech se u novorozence objevily křeče a/nebo dechový útlum spojené s užíváním 
karbamazepinu a jiných antiepileptik matkou. Po užívání karbamazepinu matkou bylo také hlášeno 
několik případů zvracení, průjmu a/nebo sníženého příjmu mléka novorozencem. Tyto reakce mohou 
být způsobeny neonatálním syndromem z vysazení.  
KojeníKarbamazepin přechází do mateřského mléka; koncentrace karbamazepinu v mateřském mléce a v 
plazmě kojence může dosáhnout až 60 % koncentrace karbamazepinu v plazmě matky. Existuje 
proto možnost vzniku nežádoucích účinků u kojenců. Ženy užívající karbamazepin mohou kojit své 
děti za předpokladu, že u dítěte bude sledován výskyt možných nežádoucích účinků (např. nadměrná 
spavost, alergické kožní reakce). Byly hlášeny případy cholestatické hepatitidy u novorozenců 
vystavených karbamazepinu během prenatálního období anebo během kojení. Proto u kojených dětí 
matek léčených karbamazepinem mají být pečlivě sledovány hepatobiliární nežádoucí účinky.  
Ženy ve fertilním věkuKarbamazepin se může používat u žen ve fertilním věku pouze tehdy, pokud se po pečlivém zvážení 
vhodných alternativních možností léčby má za to, že potenciální přínos převáží nad riziky. Žena musí 
být informována v plném rozsahu a dostatečně porozumět riziku možného poškození plodu při užívání 
karbamazepinu v těhotenství, a o tom, jak je důležité plánovat případné těhotenství. U žen ve fertilním 
věku se musí před zahájením léčby karbamazepinem zvážit provedení těhotenského testu.   
Ženy ve fertilním věku musí během léčby a dva týdny po ukončení léčby používat účinnou 
antikoncepci. Vzhledem k indukci enzymů může karbamazepin způsobit selhání terapeutického účinku 
hormonální antikoncepce (viz bod 4.5), a proto ženy ve fertilním věku musí být poučeny o používání 
dalších účinných metod antikoncepce. Musí se používat alespoň jedna účinná metoda antikoncepce 
(jako je nitroděložní tělísko) nebo dvě doplňkové formy antikoncepce včetně bariérové metody. Při 
výběru metody antikoncepce se musí u každého případu posuzovat individuální okolnosti a do diskuse 
zapojit i pacientku.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Při užívání tohoto přípravku může být značně ovlivněna schopnost reagovat a to především na počátku 
léčby nebo při úpravě dávkování. Opatrnosti je proto třeba při řízení, obsluze strojů apod. Lékař proto 
musí individuálně posoudit, zda je pacient schopen tuto činnost vykonávat.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Nežádoucí účinky se mohou vyskytovat především na začátku léčby nebo při vyšších 
dávkách. Nežádoucím účinkům při zahájení léčby je možno předejít nebo je zmírnit 
pomalým postupným zvyšováním dávky. Vzniklé nežádoucí účinky ustupují většinou do 
týdne po snížení dávky.  
V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky karbamazepinu rozdělené do skupin podle 
terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); 
méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není 
známo (z dostupných údajů nelze určit):  
MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinekInfekce a infestace Není známo Reaktivace lidského herpesviru Poruchy krve a lymfatického systému* Velmi časté Leukopenie 
Časté Eozinofilie 
Trombocytopenie 
 
Vzácné Leukocytóza 
LymfadenopatieVelmi vzácné Agranulocytóza 
Aplastická anemiePancytopenie 
Anemie 
Megaloblastová anemieRetikulocytóza 
Hemolytická anemieNení známo Útlum kostní dřeněPoruchy nervového systému Velmi časté Ataxie 
ZávraťSomnolence 
Časté Bolest hlavy 
Méně časté Mimovolní pohyby(dyskineze) 
Nystagmus 
Vzácné Okohybná poruchaPorucha řeči (dysartrie) 
ChoreoatetózaPeriferní neuropatie 
Velmi vzácné Aseptická meningitidas myoklonem a periferní 
eozinofilií 
Neuroleptický maligní 
syndrom 
Poruchy chutiNení známo Poruchy rovnováhyPoruchy imunitního systému Velmi časté Alergické reakceVzácné Opožděná hypersenzitivní 
reakce s horečkou,vyrážkou, vaskulitidou, 
lymfadenopatií, 
hepatosplenomegalií a 
artralgií *** 
Velmi vzácné Angioedém 
Endokrinní poruchy Časté EdémRetence tekutin 
Syndrom nepřiměřenésekrece antidiuretického 
hormonu (SIADH) 
Poruchy metabolismu a výživy Časté Hyponatremie**Vzácné Deficit folátu 
Ztráta chuti k jídluNení známo HyperamonemiePsychiatrické poruchy Vzácné Agitovanost 
HalucinaceDeprese 
Neklid 
Agrese 
Stav zmatenostiVelmi vzácné Poruchy libida 
Není známo Poruchy myšlení 
 
Poruchy oka Časté Diploidie 
Porucha akomodaceVelmi vzácné Konjunktivitida 
Zkalení čočkyPoruchy ucha a labyrintu Velmi vzácné Porucha sluchu (např. 
hyperakuze, tinitus) 
Srdeční poruchy Vzácné Změny krevního tlakuPoruchy srdečního rytmuVelmi vzácné Selhání srdce s kongescí 
Zhoršení projevůischemické choroby srdeční 
Cévní poruchy Velmi vzácné Oběhový kolaps 
TromboflebitidaTromboembolismusGastrointestinální poruchy Velmi časté Nauzea 
ZvraceníČasté Sucho v ústech 
Vzácné Bolest břichaVelmi vzácné Glositida 
Stomatitida 
PankreatitidaNení známo Poruchy gastrointestinální 
motilityPoruchy jater a žlučových cest Vzácné HepatitidaSyndrom mizejících 
žlučovodů 
ŽloutenkaVelmi vzácné Jaterní selháníPoruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté Alergické kožní reakce 
Méně časté Exfoliativní dermatitida 
ErytrodermieVelmi vzácné Stevensův-Johnsonův 
syndromToxická epidermální 
nekrolýza (TEN) 
Fotosenzitivní reakceErythema multiforme a 
nodosum 
Porucha pigmentacePurpura 
Vypadávání vlasů 
Není známo Akutní generalizovanáexantematózní pustulóza 
(AGEP) 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a 
pojivové tkáněVzácné Svalová slabost 
Syndrom podobný lupusuVelmi vzácné Křeče 
Porucha metabolismu kostíojediněle vedoucí až 
k osteomalácii/osteoporóze 
Není známo Zlomeniny 
 
Poruchy ledvin a močových cest Velmi vzácné Tubulointersticiální 
nefritida 
Renální selhání 
Renální poškození 
(oligurie, proteinurie,albuminurie, hematurie a 
azotemie) 
Retence moči 
Časté močeníPoruchy reprodukčního systému a prsu Velmi vzácné Sexuální dysfunkce 
ImpotenceCelkové poruchy a reakce v místě aplikace Velmi časté ÚnavaMalátnost 
Vyšetření Velmi časté Zvýšení jaterních enzymůVelmi vzácné Nitrooční tlak zvýšený 
Abnormální testy štítnéžlázy (obvykle bez 
klinických manifestací) 
Zvýšení hladiny 
cholesterolu a triglyceridůProlaktin v krvi zvýšený 
Není známo Snížení kalcia v séru 
* Při poruchách krvetvorby spojených s alergickými kožními projevy a zvýšenou teplotou musí být 
léčba karbamazepinem ukončena. 
** Karbamazepin může svým mírným antidiuretickým efektem vyvolat hyponatrémii, někdy 
spojenou se zvracením a bolestí hlavy. 
*** Opožděná multiorgánová hypersenzitivita na podávaný lék s pyrexií, kožními vyrážkami, 
vaskulitidou, lymfadenopatií, poruchami podobnými lymfomu, artralgií, leukopenií, eozinofílií, 
hepatosplenomegalií a abnormálními hodnotami testů funkce jater v různých kombinacích. Mohou být 
postižené i jiné orgány (plíce, ledviny, pankreas, myokard). Pokud nastanou reakce hypersenzitivity, 
má se léčba přerušit.  
Přibývá důkazů o souvislosti mezi genetickými markery a výskytem kožních nežádoucích účinků, 
jako je Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN), léky vyvolaná 
vyrážka s eozinofilií (DRESS), akutní generalizovaná exantematozní pustulóza (AGEP) a 
makulopapulózní vyrážka. U japonských a evropských pacientů bylo hlášení těchto reakcí spojeno s 
užíváním karbamazepinu a přítomnosti alely HLA-A*310
1. U pacientů čínského (národnost Han) a thajského původu a u některých dalších asijských populací byla prokázána silná souvislost mezi 
přítomností alely HLA-B*1502 a Stevensovým-Johnsonovým syndromem a toxickou epidermální 
nekrolýzou (pro více informací viz body 4.2 a 4.4).  
U pacientů dlouhodobě léčených karbamazepinem byly hlášeny případy snížené kostní denzity, 
osteopenie, osteoporózy a zlomenin. Mechanismus, kterým karbamazepin ovlivňuje kostní 
metabolismus, nebyl rozpoznán.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:   
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 100 41 Praha 10    
webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek   
4.9 Předávkování 
 Při předávkování se mohou objevit některé z následujících příznaků: závratě, ataxie, nauzea, 
zvracení, neklid, agitovanost, zmatenost, dyskineze, tremor, mydriáza, nystagmus, konvulze, 
cyanóza, epistotonus, změny krevního tlaku, poruchy vědomí až kóma.  
Terapie předávkování je symptomatická. Monitorování dýchání, krevního tlaku, akce srdeční, teploty, 
jaterních a ledvinových funkcí a pupilárních reflexů je nutné provádět několik dnů. Vhodný je 
výplach žaludku s aplikací aktivního uhlí. Forsírovaná diuréza může urychlit odstranění 
karbamazepinu, dialýza je vhodná pouze u těžkého předávkování s renálním selháním. U malých dětí 
může pomoci výměnná transfuze.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: antiepileptikum, ATC kód: N03AF01   
Mechanismus účinkuTricyklické antiepileptikum snižující aktivitu modulačních systémů thalamo-kortikálního a 
diencefalo-temporálního. Ovlivňuje amygdalo-hippokampový systém, což vysvětluje jeho příznivý 
antiepileptický i psychotropní účinek, týkající se především emocionální lability a deprese. Má též 
myorelaxační a analgetický účinek.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 AbsorpceKarbamazepin se po perorálním podání resorbuje prakticky kompletně, ale relativně pomalu. Poločas 
resorpce má značnou interindividuální variabilitu a pohybuje se mezi 2-7 hodinami. Maximální 
plazmatické koncentrace se dosahují za 4 až 35 hodin, steady-state při dlouhodobém podávání za 2-dní. Korelace mezi dávkou karbamazepinu a jeho plazmatickou hladinou je slabá. Doporučená 
terapeutická plazmatická hladina se pohybuje u dospělých v rozsahu 20-50 mol/l.   
DistribuceV plazmě se karbamazepin váže u dospělých na proteiny v 70–80 %, u dětí v 55–59 %; jeho 
farmakologicky aktivní metabolit karbamazepin-10, 11-epoxid se váže ze 48–53 %.   
BiotransformaceDosud je známo 7 metabolitů karbamazepinu, z toho karbamazepin-10,11-epoxid má také 
antikonvulzivní účinek. Karbamazepin se metabolizuje v játrech, kde nejvýznamnější cestou 
biotransformace je epoxidace, během které vzniká 10, 11-transdiolový derivát a jeho glukuronid jako 
hlavní metabolity.  
Cytochrom P4503A4 je hlavní izoenzym odpovědný za tvorbu karbamazepin-10,11 epoxidu 
z karbamazepinu. Enzymem zodpovědným za tvorbu 10, 11-transdiolového derivátu z karbamazepin-
10,11-epoxidu je lidská mikrosomální epoxidová hydrolasa. 9-hydroxy-metyl-10-karbamoyl akridin je 
minoritní metabolit spojený s touto cestou. Po jednorázové perorální dávce karbamazepinu se 30 % 
objeví v moči jako výsledné produkty epoxidového metabolismu. 
Další významné transformační procesy karbamazepinu vedou k různým monohydroxy sloučeninám a 
k N-glukuronidu karbamazepinu, který vzniká pomocí UGT2B7.  
Eliminace 
 
Poločas vylučování je po jednorázovém podání kolem 40 hodin, při dlouhodobějším podávání se v 
důsledku indukce enzymatických systémů zkracuje asi o 50 %. Močí se vylučuje 70 % metabolitů 
karbamazepinu, zbytek střevním traktem.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku 
 Perorální LD 50 u myší je 1 100 – 3 750 mg/kg tělesné hmotnosti, u potkanů 3 850 – 4 025 mg/kg, u 
králíků 1 500 – 2 680 mg/kg a u morčat 920 mg/kg tělesné hmotnosti.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
koloidní bezvodý oxid křemičitý  
kukuřičný škrob 
želatina 
kyselina stearová  
glycerol 85%  
magnesium-stearát  
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  
roky. 
Doba použitelnosti po prvním otevření je 3 měsíce, pokud je přípravek uchováván při teplotě do 
25 °C.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. 
Uchovávejte v původní dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Lahvička z hnědého skla uzavřená plastovým šroubovacím uzávěrem garantujícím neporušenost 
obalu, krabička. 
Velikost balení: 50 tablet  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  
Žádné zvláštní požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika     
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO  21/028/75-S/C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum první registrace: 27. 10. Datum posledního prodloužení registrace: 16. 3.   
10. DATUM REVIZE TEXTU  
15. 2. 
 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna tableta obsahuje carbamazepinum 200 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK   
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  
5. Z