MELOXICAM MYLAN - souhrn údajů a příbalový leták

1/15
Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Meloxicam Mylan 15 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje meloxicamum 15 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 86,0 mg laktózy (ve formě monohydrátu laktózy).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Světle žluté, kulaté, ploché, zkosené tablety, z jedné strany s půlicí rýhou, v průměru přibližně 10 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Meloxicam Mylan je indikován u dospělých a dospívajících od 16 let věku.

Krátkodobá symptomatická léčba exacerbací osteoartrózy.
Dlouhodobá symptomatická léčba revmatoidní artritidy nebo ankylozující spondylitidy.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
potřebnou k léčbě příznaků (viz bod 4.4). Pacientovu potřebu symptomatické léčby a odpověď na léčbu
je nutno pravidelně vyhodnocovat, zvláště u pacientů s osteoartritidou.

Exacerbace osteoartrózy: 7,5 mg/den (1/2 tablety Meloxicam Mylan 15 mg)
V případě potřeby, pokud nedochází ke zlepšení, může být dávka zvýšena na 15 mg (1 tableta
Meloxicam Mylan 15 mg) denně.

Revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida: 15 mg/den (1 tableta Meloxicam Mylan 15 mg) (viz
2/15
také „Zvláštní skupiny pacientů“).

Podle terapeutické odpovědi může být dávka snížena na 7,5 mg denně (1/2 tablety Meloxicam Mylan
15 mg).

NEPŘEKRAČOVAT DENNÍ DÁVKU 15 mg.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti a pacienti se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků (viz bod 5.2):
Doporučená denní dávka pro dlouhodobou léčbu revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy u
starších pacientů je 7,5 mg. Pacienti se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků by měli zahájit léčbu
dávkou 7,5 mg denně (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin (viz bod 5.2):
U dialyzovaných pacientů s těžkým renálním selháním by neměla denní dávka překročit 7,5 mg.

U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin (např. pacienti s clearance kreatininu
větší než 25 ml/min) není snížení dávky potřebné. (Pacienti s nedialyzovaným těžkým renálním
selháním, viz bod 4.3)

Porucha funkce jater (viz bod 5.2):
U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není snížení dávky potřebné (pacienti
s vážnou poruchou funkce jater viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Přípravek Meloxicam Mylan je kontraindikován u dětí a dospívajících ve věku do 16 let (viz bod 4.3).

Tento lék je dostupný i v jiných silách, které mohou být vhodnější.

Způsob podání
Perorální podání
Celková denní dávka má být podána v jedné dávce, s vodou nebo jinou tekutinou během jídla.

4.3 Kontraindikace

Tento přípravek je kontraindikován v následujících případech:
• třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6)
• děti a dospívající do 16 let věku
• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo
hypersenzitivita na látku s podobným účinkem, např. nesteroidní protizánětlivé léky (NSA),
kyselinu acetylsalicylovou (např. aspirin). Meloxicam Mylan nesmí být podáván pacientům, u
kterých došlo po předchozím podání kyseliny acetylsalicylové (aspirin) nebo jiných léků
skupiny NSA k vývoji astmatu, nosních polypů, angioedému či kopřivky
• závažné zhoršení funkce jater
• nedialyzované těžké selhání ledvin
• gastrointestinální krvácení, anamnéza cerebrovaskulárního krvácení a dalších krvácivých stavů
3/15
• gastrointestinální krvácení nebo perforace v anamnéze, které souviselo s předchozí léčbou
pomocí NSA
• aktivní peptický vřed/krvácení nebo recidiva peptického vředu/krvácení v anamnéze (dvě nebo
více samostatných epizod prokázané ulcerace nebo krvácení)
• závažné srdeční selhání.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
potřebnou k léčbě symptomů (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže).

V případě nedostatečného účinku se nesmí překračovat maximální denní dávka. Stejně tak se v takovém
případě nesmí k léčbě přidávat další NSA, protože by mohlo dojít k akumulaci toxických účinků bez
vlivu na vlastní účinnost. Je třeba se vyhnout současnému použití přípravku Meloxicam Mylan s jinými
NSA včetně selektivních inhibitorů cykloooxygenázy-2.

Meloxikam není vhodný k léčbě pacientů, kteří potřebují úlevu od akutní bolesti.

Při absenci zlepšení i po několikadenní léčbě by měl být klinický prospěch léčby přehodnocen.

Je nutné ověřit případnou anamnézu ezofagitidy, gastritidy a/nebo peptického vředu, aby se zajistilo
jejich úplné vyléčení před zahájením léčby meloxikamem. Pozornost by měla být rutinně věnována
možnému nástupu recidivy u pacientů s anamnézou tohoto typu léčených meloxikamem.

Gastrointestinální účinky
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech
nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s nebo i bez varovných symptomů nebo předchozí
anamnézou závažných gastrointestinálních příhod.

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo perforace stoupá se zvyšující se dávkou NSA, u
pacientů s anamnézou vředu, zvláště pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a
u starších pacientů. U těchto pacientů by měla být léčba zahájena nejnižší možnou dávkou.

U těchto pacientů, a u pacientů vyžadujících současnou léčbu nízkými dávkami acetylsalicylové kyseliny
nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné
podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zvláště pokud jde o starší pacienty, musí být poučeni,
aby včas hlásili jakékoli nezvyklé abdominální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení),
především na počátku léčby.

U pacientů, kteří užívají souběžně léky, které by mohly zvýšit riziko ulcerace nebo krvácení, jako je
heparin (podávaný léčebně nebo v rámci použití v geriatrii), perorální kortikosteroidy, antikoagulancia,
např. warfarin, SSRI nebo protisrážlivé přípravky jako je kyselina acetylsalicylová, jiné nesteroidní
protizánětlivé přípravky nebo kyselina acetylsalicylová v dávkách ≥ 500 mg v jedné dávce nebo ≥ 3 g
v celkové denní dávce, se kombinace s meloxikamem nedoporučuje (viz bod 4.5).

Pokud se u pacientů léčených přípravkem Meloxicam Mylan vyskytne gastrointestinální krvácení nebo
4/15
vředy, je nutné léčbu přerušit.

NSA musí být podávány s opatrností pacientům s gastrointestinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní
kolitida, Crohnova choroba), protože by se tyto choroby mohly zhoršit (viz bod 4.8).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
Je třeba poučit a monitorovat pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo s mírným až středně závažným
městnavým srdečním selháním, protože v souvislosti s léčbou NSA byla zaznamenána retence tekutin a
edémy. U rizikových pacientů léčených přípravkem Meloxicam Mylan se na počátku léčby a zejména
během léčby doporučuje klinické monitorování krevního tlaku.

Údaje z klinických a epidemiologických studií poukazují na to, že používání některých nesteroidních
antiflogistik včetně meloxikamu (zvláště ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojené
s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo cévní
mozková příhoda). Nejsou k dispozici dostatečné údaje, které by vyloučily toto riziko při léčbě
meloxikamem.

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, prokázanou ischemickou
chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním by měli být
léčeni meloxikamem pouze po pečlivém zvážení. Obdobně je třeba zvažovat zahájení dlouhodobé léčby
u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidemie,
diabetes mellitus, kouření).

Kožní reakce
Závažné kožní reakce, některé z nich fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova
syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN), byly velmi vzácně hlášeny v souvislosti s
užíváním nesteroidních antirevmatik (viz bod 4.8). Nejvyšší riziko vzniku těchto reakcí je v raném stadiu
léčby, nástup těchto reakcí se objevil ve většině případů během prvního měsíce léčby. Meloxikam by
měl být vysazen při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků
hypersenzitivity.

V souvislosti s použitím meloxikamu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce, Stevens-Johnsonův
syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN).
• Pacienti by měli být upozorněni na známky a symptomy a jejich stav by měl být pečlivě
sledován s ohledem na kožní reakce. Nejvyšší riziko vzniku SJS a TEN je v prvních týdnech
léčby.
• Pokud se objeví symptomy nebo známky SJS nebo TEN (např. progresivní kožní vyrážka často
s puchýři nebo slizničními lézemi), je nutné léčbu meloxikamem přerušit.
• Nejlepších výsledků v léčbě SJS a TEN je dosaženo v případě rané diagnózy a okamžitého
přerušení podávání jakéhokoli podezřelého léku. Včasné ukončení podávání příslušného
přípravku je spojeno s lepší prognózou.
• Pokud se u pacienta v průběhu léčby meloxikamem vyvinula SJS nebo TEN, nesmí být u tohoto
pacienta léčba meloxikamem nikdy znovu zahájena.

Parametry funkce jater a ledvin
Stejně jako u většiny NSA bylo příležitostně zaznamenáno zvýšení sérových hladin transamináz, zvýšení
sérového bilirubinu nebo jiných parametrů jaterních funkcí, stejně jako zvýšení sérového kreatininu a
močoviny v krvi a byly zaznamenány i další laboratorní abnormality. Většina těchto případů byla
5/15
přechodná a mírná. Pokud by byla taková abnormalita významná nebo přetrvávající, je nutné léčbu
přípravkem Meloxicam Mylan zastavit a provést příslušná vyšetření.

Funkční renální selhání
Nesteroidní antiflogistika mohou prostřednictvím inhibice vasodilatačního účinku renálních
prostaglandinů vyvolat funkční renální selhání v důsledku redukce glomerulární filtrace. Tento účinek
je závislý na dávce. Na začátku léčby se doporučuje pečlivě sledovat diurézu a funkci ledvin u pacientů
s následujícími rizikovými faktory:
• starší pacienti
• současná léčba léky, jako jsou ACE inhibitory, antagonisté angiotenzinu II, sartany, diuretika
(viz bod 4.5)
• hypovolémie (z jakékoli příčiny)
• městnavé srdeční selhání
• renální selhání
• nefrotický syndrom
• lupoidní nefropatie
• závažné poškození funkce jater (hladina albuminu v séru < 25 g/l nebo Child-Pugh skóre ≥ 10).

U pacientů v konečném stadiu renálního selhání na dialýze by dávka meloxikamu neměla překročit
7,5 mg. U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není třeba dávku snižovat
(tj. u pacientů s clearance kreatininu vyšší než 25 ml/min).
Retence sodíku, draslíku a vody
Při léčbě nesteroidními antiflogistiky může dojít k indukci retence sodíku, draslíku a tekutin a
interferenci s natriuretickým účinkem diuretik. Kromě toho může dojít ke snížení antihypertenzního
účinku antihypertenziv (viz bod 4.5). V důsledku toho může dojít u vnímavých pacientů ke zhoršení
edémů, srdečního selhání nebo hypertenze. U rizikových pacientů je nutné klinické sledování (viz body
4.2 a 4.3).

Hyperkalemie
Rozvoj hyperkalemie může být usnadněn existencí diabetu mellitu nebo podáváním současné léčby,
která zvyšuje hladinu draslíku (viz bod 4.5). V takových případech je nutné pravidelně sledovat hladiny
draslíku.

Kombinace s pemetrexedem
U pacientů s renální insuficiencí mírného až středního stupně, kteří užívají pemetrexed, je nutno
podávání meloxikamu přerušit po dobu nejméně 5 dní před podáním pemetrexedu, v den jeho podání,
a nejméně 2 dny následující po podání pemetrexedu (viz bod 4.5).
Další upozornění a opatření
Nežádoucí účinky jsou často hůře snášeny u starších osob, u citlivých nebo oslabených osoby, které proto
vyžadují pečlivé sledování. Stejně jako u jiných NSA, je nutná opatrnost zejména u starších osob, u nichž
je často narušena funkce ledvin, jater a srdce. U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků
na NSA, zejména gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2).

Meloxicam Mylan stejně jako jiná NSA mohou maskovat symptomy základního infekčního onemocnění.

Užívání přípravku Meloxicam Mylan stejně jako jiného inhibitoru cyklooxygenázy/syntetázy
6/15
prostaglandinů může snižovat ženskou plodnost, a proto se nedoporučuje u žen, které se snaží otěhotnět.
U žen, které mají problémy s otěhotněním nebo které jsou vyšetřovány pro zjištění příčiny neplodnosti,
je potřebné zvážit ukončení léčby přípravkem Meloxicam Mylan (viz bod 4.6).

Pomocné látky se známým účinkem
Přípravek Meloxicam Mylan obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Rizika spojená s hyperkalemií:

Určité léčivé přípravky nebo léky některých terapeutických skupin mohou přispívat ke vzniku
hyperkalemie: draselné soli, draslík šetřící diuretika, inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu
(ACEi), antagonisté receptorů pro angiotenzin II, nesteroidní protizánětlivé léky, (nízkomolekulární
nebo nefrakcionovaný) heparin, cyklosporin, takrolimus a trimethoprim.

Vznik hyperkalemie může záviset na dalších přidružených faktorech.
Toto riziko se zvyšuje, pokud jsou výše uvedené léčivé přípravky podávány společně s meloxikamem.

Farmakodynamické interakce:

Jiné nesteroidní protizánětlivé léky (NSA) a kyselina acetylsalicylová:
Kombinace (viz bod 4.4) s jinými nesteroidními protizánětlivými léky, včetně kyseliny acetylsalicylové
v dávkách ≥ 500 mg v jednotlivé dávce nebo ≥ 3 g v celkové denní dávce se nedoporučuje. Podávání
několika NSA společně může zvýšit riziko gastrointestinálních vředů a krvácení prostřednictvím
synergického účinku.

Kortikosteroidy (např. glukokortikoidy):
Současné užívání s kortikosteroidy vyžaduje zvláštní opatrnost z důvodu zvýšeného rizika krvácení nebo
gastrointestinálních vředů.

Antikoagulancia nebo heparin:
Výrazně zvýšené riziko krvácení, prostřednictvím inhibice funkce krevních destiček a poškození
gastroduodenální sliznice. NSA mohou zvýšit účinek antikoagulancií, např. warfarinu (viz bod 4.4),
přímých trombinových inhibitorů (jako je dabigatran) nebo inhibitorů faktoru Xa (jako je apixaban).
Současné užívání NSA a antikoagulancií nebo heparinu podávaného v geriatrii nebo v léčebných
dávkách se nedoporučuje (viz bod 4.4).

V ostatních případech (například při preventivním podání) vyžaduje použití heparinu opatrnosti
vzhledem ke zvýšenému riziku krvácení.
Pokud se nelze takovéto kombinaci vyhnout, je nutno pečlivě monitorovat INR.

7/15
Trombolytika a antiagregancia:
Zvýšené riziko krvácení je dáno inhibicí funkce krevních destiček a poškozením gastroduodenální
sliznice.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení.

Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté angiotenzinu II:
NSA mohou snižovat účinek diuretik a dalších antihypertenzív. U některých pacientů s ohroženou funkcí
ledvin (např. dehydratovaní nebo starší pacienti) může současné podávání ACEI nebo antagonisty
receptoru angiotensinu II, stejně jako přípravků inhibujících cyklooxygenázu vést k dalšímu zhoršení
funkce ledvin, včetně možného akutního renálního selhání, které je obvykle reverzibilní. Tato kombinace
tudíž vyžaduje opatrnost a to zvláště u starších pacientů. Pacienti by měli být adekvátně hydratováni a
při zahájení současné léčby by mělo být zváženo sledování funkce ledvin, které by mělo být dále
prováděno v pravidelných intervalech (viz bod 4.4).

Jiná antihypertenziva (např. beta-blokátory):
Dle posledních informací může dojít ke snížení antihypertenzního účinku beta blokátorů
(v důsledku inhibice prostaglandinů s vazodilatačním účinkem).

Kalcineurinové inhibitory (např. cyklosporin, takrolimus):
Nefrotoxicita inhibitorů kalcineurinu může být zvýšena po podání NSA prostřednictvím účinku na
renální prostaglandiny. Při kombinované léčbě je třeba monitorovat renální funkce. Pečlivé sledování
renálních funkcí je doporučeno zvláště u starších pacientů.

Deferasirox
Současné podávání meloxikamu s deferasiroxem může zvýšit riziko vzniku gastrointestinálních
nežádoucích účinků. Při kombinaci těchto léčivých přípravků je nutná opatrnost.

Farmakokinetické interakce (účinky meloxikamu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků)

Lithium:
Bylo popsáno, že NSA zvyšují hladiny lithia v krvi (vzhledem k snížení jeho renálního vylučování),
které pak mohou dosáhnout toxických hodnot. Současné podávání lithia a NSA se nedoporučuje (viz bod
4.4). Pokud je tato kombinace nezbytná, je nutno plazmatické koncentrace lithia pečlivě monitorovat při
zahájení léčby, změně dávky a ukončení léčby přípravkem Meloxicam Mylan.

Methotrexát:
NSA mohou snižovat tubulární sekreci methotrexátu, čímž vedou ke zvýšení jeho plazmatické
koncentrace. Z tohoto důvodu se současné podávání NSA u pacientů léčených vysokými dávkami
methotrexátu (více než 15 mg/týden) nedoporučuje (viz bod 4.4).

Riziko interakcí mezi NSA a methotrexátem je nutno zvážit též u pacientů léčených nízkými dávkami
methotrexátu, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin. V případě, že je kombinovaná léčba
nezbytná, je třeba monitorovat krevní obraz a funkci ledvin.

Je nutná opatrnost v případě, že mezi podáním NSA a methotrexátu uplyne méně než 3 dny, protože
plazmatická hladina methotrexátu může stoupnout a být příčinou zvýšené toxicity.
8/15

Ačkoliv farmakokinetika methotrexátu (15 mg/týden) nebyla významně ovlivněna současným
podáváním meloxikamu, je nutno brát v úvahu, že NSA mohou zesilovat hematologickou toxicitu
methotrexátu (viz výše) (viz bod 4.8)

Pemetrexed:
Při současném podávání meloxikamu s pemetrexedem u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou
funkce ledvin (clearance kreatininu 45 až 79 ml / min), je nutno podávání meloxikamu přerušit nejméně
dní před podáním pemetrexedu, v den jeho podání, a nejméně po 2 dny následující po podání
pemetrexedu. Pokud je podávání kombinace meloxikamu s pemetrexedem nutné, je třeba pacienty
pečlivě sledovat, zejména s ohledem na myelosupresi a gastrointestinální nežádoucí účinky. U pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pod 45 ml/min) se současné podávání
meloxikamu s pemetrexedem nedoporučuje.

U pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu 80 ml / min) může vést meloxikam v dávkách
15 mg ke snížení vylučování pemetrexedu a v důsledku toho ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků
pemetrexedu. Z tohoto důvodu je nutná opatrnost při podávání meloxikamu v dávce 15 mg současně s
pemetrexedem u pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu 80 ml / min).

Farmakokinetické interakce (účinky jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku meloxikamu)

Kolestyramin:
Kolestyramin urychluje eliminaci meloxikamu tím, že ruší enterohepatální cirkulaci, takže clearance
meloxikamu vzrůstá o 50 % a poločas se zkracuje na 13±3 hodiny. Tato interakce je klinicky významná.

Farmakokinetické interakce (účinky současného užívání meloxikamu s jinými léčivými přípravky na
farmakokinetiku)

Perorální antidiabetika (deriváty sulfonylmočoviny, nateglinid):
Meloxikam je eliminován jaterním metabolismem, při kterém jsou přibližně dvě třetiny eliminovány
pomocí enzymů cytochromu (CYP) P450 (převážně CYP 2C9 a částečně CYP 3A4) a jedna třetina
jinými mechanismy, jako je oxidace peroxidázou. Pokud je meloxikam podáván současně s léčivými
přípravky, o nichž je známo, že inhibují nebo jsou metabolizovány CYP 2C9 a/nebo CYP 3A4, je třeba
zvážit potenciální farmakokinetické interakce. Interakce prostřednictvím CYP 2C9 lze očekávat při
kombinaci s léčivými přípravky, jako jsou perorální antidiabetika (deriváty sulfonylmočoviny,
nateglinid), což může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací těchto léčivých přípravků a
meloxikamu. U pacientů užívajících meloxikam současně s deriváty sulfonylmočoviny nebo
nateglinidem je třeba pečlivě sledovat riziko hypoglykemie.

Žádné klinicky významné lékové interakce nebyly zjištěny při současném podávání antacid, cimetidinu
a digoxinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může nepříznivě ovlivnit graviditu a/nebo embryonální/fetální
vývoj. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko spontánního potratu, malformací srdce
a gastroschízy po podání inhibitoru syntézy prostaglandinů na začátku gravidity. Absolutní riziko
9/15
malformací srdce se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Riziko se může zvýšit s dávkou a délkou
léčby. Podání inhibitoru syntézy prostaglandinů u zvířat vedlo ke zvýšeným před a poimplantačním
ztrátám a ke zvýšené embryonální/fetální úmrtnosti. Kromě toho u zvířat, kterým byl podaný inhibitor
syntézy prostaglandinů v průběhu organogeneze, byla zaznamenána zvýšená incidence různých
malformací, včetně kardiovaskulárních.

V průběhu prvního a druhého trimestru gravidity se meloxikam nemá podávat, pokud to není
nevyhnutelné. V případě léčby pacientky, která se snaží otěhotnět, nebo pacientky během prvního nebo
druhého trimestru gravidity, je nutné podávat nízkou dávku meloxikamu a léčba má být co nejkratší.

Od 20. týdne těhotenství může užívání meloxikamu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy
funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav obvykle
odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, z
nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a druhého trimestru
těhotenství meloxikam podáván, pokud to není absolutně nutné. Pokud meloxikam užívá žena v době,
kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, má užívat co nejnižší dávku
po co nejkratší dobu. Při podávání meloxikamu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba
zvážit předporodní monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus
arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání
ukončeno.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinu vystavit plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce ductus arteriosus a pulmonální hypertenze);
- renální dysfunkci (viz výše);

matku a novorozence na konci těhotenství:
- možnému prodloužení doby krvácivosti, antiagregačnímu účinkuna trombocyty, který se může
objevit i při velmi nízkých dávkách;
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k oddálenému nebo prodlouženému porodu.

Proto je Meloxicam Mylan během třetího trimestru těhotenství kontraindikován (viz body 4.3 a 5.3).

Kojení
Ačkoli nejsou pro meloxikam k dispozici žádné specifické zkušenosti, je známo, že nesteroidní
antiflogistika přechází do mateřského mléka. Meloxikam byl nalezen v mléce kojících zvířat. Z toho
důvodu se podávání meloxikamu u kojících žen nedoporučuje.

Fertilita
Použití meloxikamu, stejně jako jiných léčivých přípravků, o kterých je známo, že působí jako inhibitory
cyklooxygenázy/syntézy prostaglandinů, může ovlivnit ženskou plodnost a nedoporučuje se ženám,
které se snaží otěhotnět. U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo jsou vyšetřovány pro neplodnost,
je třeba zvážit vysazení meloxikamu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie zabývající se přímo vlivem na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly prováděny. Avšak dle
farmakodynamického profilu a hlášených nežádoucích účinků je ovlivnění těchto schopností
meloxikamem nepravděpodobné až zanedbatelné. Pokud však již dojde k poruchám zraku, včetně
10/15
rozmazaného vidění, závratí, ospalosti, vertiga, nebo jiným poruchám centrálního nervového systému,
je vhodné vyvarovat se řízení a obsluhy strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

a) Souhrn bezpečnostního profilu

Klinické studie a epidemiologické údaje naznačují, že užívání některých NSA (obzvláště ve vysokých
dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických
příhod (např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) (viz bod 4.4).

Edémy, hypertenze a srdeční selhání byly hlášeny v souvislosti s NSA léčbou.

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Může dojít k rozvoji peptických vředů,
perforace nebo gastrointestinálního krvácení, někdy fatálního, zejména u starších lidí, (viz bod 4.4). Po
podání byla hlášena nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolesti břicha, meléna,
hematemeza, ulcerativní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4 - Zvláštní
upozornění a opatření pro použití). Méně často byla pozorována gastritida.

Byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky: Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická
epidermální nekrolýza (TEN) (viz bod 4.4).
Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže jsou založeny na odpovídajícím výskytu hlášených
nežádoucích účinků v 27 klinických studií s délkou léčby nejméně 14 dní. Informace jsou založeny na
klinických studiích zahrnujících 15197 pacientů, kteří byli léčeni denní perorální dávkou 7,5 nebo 15 mg
meloxikamu ve formě tablet (nebo tobolek) po dobu až jednoho roku.
Nežádoucí účinky, které vyšly najevo v důsledku zpráv přijatých v souvislosti s podáváním
obchodovaného přípravku, jsou také zahrnuty.

Nežádoucí účinky byly rozděleny podle četnosti výskytu za použití následující konvence: velmi časté
(> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000);
velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

b) Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté Anémie
Vzácné

Poruchy počtu krevních elementů (včetně
diferenciálního počtu bílých krvinek),
leukopenie, trombocytopenie;
Velmi vzácné Byly hlášeny případy agranulocytózy (viz bod c)
Poruchy imunitního systému
Méně časté

Alergické reakce jiné než anafylaktické nebo
anafylaktoidní
Není známo Anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce
Psychiatrické poruchy
Vzácné Změny nálady, noční můry
Není známo Stavy zmatenosti, dezorientace
Poruchy nervového systému
11/15
Časté Bolest hlavy
Méně časté Závrať, somnolence
Poruchy oka
Vzácné

Poruchy zraku včetně rozmazaného vidění,
konjunktivitida
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté Vertigo
Vzácné Tinnitus
Srdeční poruchy
Vzácné Palpitace
Není známo V souvislosti s léčbou NSA bylo hlášeno srdeční
selhání.
Cévní poruchy
Méně časté Zvýšený krevní tlak (viz bod 4.4), zrudnutí
Velmi vzácné Riziko arteriálních trombotických příhod (např.
infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné

Astma u určitých jedinců s alergií na kyselinu
acetylsalicylovou nebo jiná NSA
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté

Gastrointestinální poruchy jako je dyspepsie,
nauzea, zvracení, bolest břicha, zácpa,
flatulence, průjem
Méně časté

Okultní nebo makroskopické gastrointestinální
krvácení*, stomatitida, gastritida, eruktace
Vzácné Kolitida, gastroduodenální vředy, ezofagitida
Velmi vzácné Gastrointestinální perforace*
Není známo Pankreatitida
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté

Porucha funkce jater (například zvýšená hladina
transamináz nebo bilirubinu)
Velmi vzácné Hepatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté Angioedém, pruritus, vyrážka
Vzácné

Stevens-Johnsonův syndrom, toxická
epidermální nekrolýza, kopřivka
Velmi vzácné Bulózní dermatitida, erythema multiforme
Není známo Fotosenzitivní reakce
Poruchy ledvin a močových cest
Méně časté

Retence sodíku a vody, hyperkalemie (viz body
4.4 a 4.5), abnormální test renální funkce
(zvýšení hladin sérového kreatininu a/nebo urey)
Velmi vzácné Akutní selhání ledvin u pacientů s rizikovými
faktory (viz bod 4.4)
Poruchy reprodukčního systému a prsou
Není známo Ženská neplodnost, opožděná ovulace
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté Otoky včetně otoků dolních končetin
* Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace mohou být někdy závažné a potenciálně fatální,
zejména u starších pacientů (viz bod 4.4).
12/15

c) Popis vybraných nežádoucích účinků

U pacientů léčených meloxikamem a jinými potenciálně myelotoxickými léčivými přípravky byly velmi
vzácně hlášeny izolované případy agranulocytózy (viz bod 4.5).

d) Nežádoucí účinky, které zatím nebyly pozorovány v souvislosti s podáváním tohoto přípravku, ale
které se obecně vyskytují v souvislosti s podáváním jiných látek stejné lékové skupiny

Organické poškození ledvin, jehož důsledkem je pravděpodobně akutní renální selhání: byly hlášeny
velmi vzácné případy intersticiální nefritidy, akutní tubulární nekrózy, nefrotického syndromu a
papilární nekrózy (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky po akutním předávkování NSA jsou obvykle omezeny na letargii, ospalost, nauzeu, zvracení a
bolesti epigastria, které jsou při podpůrné léčbě obecně reverzibilní. Může se objevit gastrointestinální
krvácení.

Těžká otrava může vyvolat hypertenzi, akutní selhání ledvin, poruchy funkce jater, dechový útlum,
kóma, křeče, kardiovaskulární kolaps a srdeční zástavu. Anafylaktoidní reakce byly hlášeny při
terapeutickém užívání NSA a mohou se objevit po předávkování.

Při předávkování NSA je nutno pacienty léčit symptomaticky a podpůrně. V klinické studii bylo
demonstrováno urychlené odstranění meloxikamu podáváním 4 g kolestyraminu třikrát denně.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, oxikamy, ATC kód:
M01AC
Mechanismus účinku
Meloxikam je nesteroidní protizánětlivý lék (NSA) ze skupiny oxikamů, s protizánětlivými,
analgetickými a antipyretickými vlastnostmi. Protizánětlivý účinek meloxikamu byl prokázán ve
standardních modelech zánětu. Stejně jako u ostatních NSA zůstává přesný mechanismus účinku
13/15
neznámý. Všechny nesteroidní antiflogistika (včetně meloxikamu) mají však alespoň jeden společný
mechanismus účinku: inhibici biosyntézy prostaglandinů, které jsou známy jako mediátory zánětu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Meloxikam se z gastrointestinálního traktu dobře vstřebává, což se projevuje vysokou biologickou
dostupnosti přibližně 90 % po perorálním podání (tobolky). Tablety, orální suspenze a tobolky jsou
bioekvivalentní.

Po podání jednotlivé dávky meloxikamu je dosaženo střední hodnoty maximální plazmatické
koncentrace během 2 hodin u suspenze a během 5 - 6 hodin u tuhých perorálních farmaceutických forem
(tobolky a tablety).

Po opakovaném podávání bylo rovnovážného stavu dosaženo během 3 až 5 dní. Dávkování 1x denně
vede k průměrným plazmatickým koncentracím léku s relativně malým kolísáním horních a spodních
hodnot v rozmezí 0,4 - 1 μg/ml pro dávku 7,5 mg a 0,8 - 2,0 μg/ml u dávky 15 mg (Cmin a Cmax v
rovnovážném stavu). Průměrných maximálních plazmatických koncentrací meloxikam dosahuje v
rovnovážném stavu během pěti až šesti hodin u tablet, tobolek a perorální suspenze.

Souvislá léčba po dobu delší než jeden rok vede k podobným koncentracím léku, jaké jsou zjišťovány
při prvním dosažení rovnovážného stavu. Rozsah absorpce meloxikamu po perorálním podání se nemění
při současném příjmu potravy nebo podáním anorganických antacid.

Distribuce
Meloxikam se velmi silně váže na plazmatické proteiny, zejména albumin (99 %). Meloxikam proniká
do synoviální tekutiny, kde dosahuje přibližně polovičních koncentrací ve srovnání s plazmou.
Distribuční objem je nízký, tj. přibližně 11 litrů po i.m. nebo i.v. podání, a ukazuje interindividuální
variabilitu v řádu 7-20%. Distribuční objem po opakovaném podání meloxikamu (7,5-15 mg) je přibližně
16 litrů s koeficienty variability v řádu 11-32%.

Biotransformace
Meloxikam podléhá významné biotransformaci v játrech. V moči byly identifikovány čtyři různé
metabolity, které jsou všechny farmakodynamicky neaktivní. Hlavní metabolit, 5 ́- karboxymeloxikam
(60% dávky), vzniká oxidací intermediárního metabolitu 5 ́- hydroxymethylmeloxikamu, který se
rovněž v menší míře vylučuje (9 % dávky). Studie in vitro naznačují, že v této metabolické přeměně
meloxikamu hraje důležitou roli CYP 2C9 s méně významným přispěním izoenzymu CYP 3A4. Za dva
další metabolity je u pacientů pravděpodobně odpovědná peroxidázová aktivita, přičemž tyto metabolity
tvoří 16 % a 4 % z podané dávky.

Eliminace
Meloxikam je vylučován převážně ve formě metabolitů, které se vylučují ve stejném poměru v moči a
ve stolici. Méně než 5 % denní dávky je vylučováno v nezměněné formě stolicí a pouze stopové množství
výchozí sloučeniny se vylučuje močí.

Průměrný eliminační poločas je přibližně 13-25 hodin po perorálním, intramuskulárním a intravenózním
podání. Celková plazmatická clearance dosahuje přibližně 7-12 ml/min po jednorázové dávce podané
perorálně, intravenózně nebo rektálně.
14/15

Linearita/nelinearita
Meloxikam vykazuje lineární farmakokinetiku v terapeutickém dávkovém rozmezí 7,5 mg - 15 mg po
perorálním nebo intramuskulárním podání.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce jater/ledvin:
Ani jaterní, ani mírná až středně těžká renální insuficience nemá podstatný vliv na farmakokinetiku
meloxikamu. Pacienti se středně těžkou poruchou funkce ledvin měli významně vyšší celkovou
clearance. Snížená vazba na proteiny byla pozorována u pacientů se selháním ledvin v terminální fázi.
Při terminálním selhání ledvin, může vést zvýšení distribučního objemu vést k vyšším koncentracím
volného meloxikamu a nesmí být překročena denní dávka 7,5 mg (viz bod 4.2).

Starší pacienti:
U starších pacientů mužů byly průměrné farmakokinetické parametry srovnatelné s mladšími pacienty
muži. Starší pacientky vykazovaly vyšší hodnoty AUC a delší poločas eliminace ve srovnání s mladšími
pacienty obou pohlaví. Průměrná plazmatická clearance v ustáleném stavu byla u starších jedinců mírně
nižší než u mladších jedinců.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické studie potvrdily, že meloxikam má stejný toxikologický profil jako ostatní NSA:
gastrointestinální ulcerace a eroze, nekróza renálních papil při dlouhodobém podání vyšších dávek u
dvou zvířecích druhů.

Perorální reprodukční studie s meloxikamem u potkanů prokázaly snížení ovulace, inhibici nidace a
embryotoxické účinky (zvýšení resorpce) u březích samic v dávkách 1 mg/kg a vyšších. Studie
reprodukční toxicity u potkanů a králíků neprokázaly teratogenicity až do dávek 4 mg/kg u potkanů a
80 mg/kg u králíků.

Tyto dávky převýšily klinické dávky (7,5 -15 mg) 10x až 5x v dávkách mg/kg tělesné hmotnosti (člověk
o tělesné hmotnosti 75 kg). Byly popsány fetotoxické účinky na konci gestace, které jsou vlastní všem
inhibitorům syntézy prostaglandinů. Nebyla prokázána žádná mutagenní aktivita in vitro ani in vivo.
Riziko kancerogenity u potkanů a myší nebylo prokázáno ani při podávání dávek mnohem vyšších než
těch doporučených pro klinickou praxi.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulóza, předbobtnalý kukuřičný škrob, monohydrát laktózy, kukuřičný škrob,
dihydrát natrium-citrátu, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se
15/15

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVdC/Al blistr. Krabičky obsahující 7, 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 60, 100, 140, 280, 300, 500 nebo
1000 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited
Unit 35/36, Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin Irsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

29/418/05-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

30.11.2005/5.8.

10. DATUM REVIZE TEXTU

9. 12.