Meloxicam mylan Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Meloxikam se z gastrointestinálního traktu dobře vstřebává, což se projevuje vysokou biologickou
dostupnosti přibližně 90 % po perorálním podání (tobolky). Tablety, orální suspenze a tobolky jsou
bioekvivalentní.

Po podání jednotlivé dávky meloxikamu je dosaženo střední hodnoty maximální plazmatické
koncentrace během 2 hodin u suspenze a během 5 - 6 hodin u tuhých perorálních farmaceutických forem
(tobolky a tablety).

Po opakovaném podávání bylo rovnovážného stavu dosaženo během 3 až 5 dní. Dávkování 1x denně
vede k průměrným plazmatickým koncentracím léku s relativně malým kolísáním horních a spodních
hodnot v rozmezí 0,4 - 1 μg/ml pro dávku 7,5 mg a 0,8 - 2,0 μg/ml u dávky 15 mg (Cmin a Cmax v
rovnovážném stavu). Průměrných maximálních plazmatických koncentrací meloxikam dosahuje v
rovnovážném stavu během pěti až šesti hodin u tablet, tobolek a perorální suspenze.

Souvislá léčba po dobu delší než jeden rok vede k podobným koncentracím léku, jaké jsou zjišťovány
při prvním dosažení rovnovážného stavu. Rozsah absorpce meloxikamu po perorálním podání se nemění
při současném příjmu potravy nebo podáním anorganických antacid.

Distribuce
Meloxikam se velmi silně váže na plazmatické proteiny, zejména albumin (99 %). Meloxikam proniká
do synoviální tekutiny, kde dosahuje přibližně polovičních koncentrací ve srovnání s plazmou.
Distribuční objem je nízký, tj. přibližně 11 litrů po i.m. nebo i.v. podání, a ukazuje interindividuální
variabilitu v řádu 7-20%. Distribuční objem po opakovaném podání meloxikamu (7,5-15 mg) je přibližně
16 litrů s koeficienty variability v řádu 11-32%.

Biotransformace
Meloxikam podléhá významné biotransformaci v játrech. V moči byly identifikovány čtyři různé
metabolity, které jsou všechny farmakodynamicky neaktivní. Hlavní metabolit, 5 ́- karboxymeloxikam
(60% dávky), vzniká oxidací intermediárního metabolitu 5 ́- hydroxymethylmeloxikamu, který se
rovněž v menší míře vylučuje (9 % dávky). Studie in vitro naznačují, že v této metabolické přeměně
meloxikamu hraje důležitou roli CYP 2C9 s méně významným přispěním izoenzymu CYP 3A4. Za dva
další metabolity je u pacientů pravděpodobně odpovědná peroxidázová aktivita, přičemž tyto metabolity
tvoří 16 % a 4 % z podané dávky.

Eliminace
Meloxikam je vylučován převážně ve formě metabolitů, které se vylučují ve stejném poměru v moči a
ve stolici. Méně než 5 % denní dávky je vylučováno v nezměněné formě stolicí a pouze stopové množství
výchozí sloučeniny se vylučuje močí.

Průměrný eliminační poločas je přibližně 13-25 hodin po perorálním, intramuskulárním a intravenózním
podání. Celková plazmatická clearance dosahuje přibližně 7-12 ml/min po jednorázové dávce podané
perorálně, intravenózně nebo rektálně.
14/15

Linearita/nelinearita
Meloxikam vykazuje lineární farmakokinetiku v terapeutickém dávkovém rozmezí 7,5 mg - 15 mg po
perorálním nebo intramuskulárním podání.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce jater/ledvin:
Ani jaterní, ani mírná až středně těžká renální insuficience nemá podstatný vliv na farmakokinetiku
meloxikamu. Pacienti se středně těžkou poruchou funkce ledvin měli významně vyšší celkovou
clearance. Snížená vazba na proteiny byla pozorována u pacientů se selháním ledvin v terminální fázi.
Při terminálním selhání ledvin, může vést zvýšení distribučního objemu vést k vyšším koncentracím
volného meloxikamu a nesmí být překročena denní dávka 7,5 mg (viz bod 4.2).

Starší pacienti:
U starších pacientů mužů byly průměrné farmakokinetické parametry srovnatelné s mladšími pacienty
muži. Starší pacientky vykazovaly vyšší hodnoty AUC a delší poločas eliminace ve srovnání s mladšími
pacienty obou pohlaví. Průměrná plazmatická clearance v ustáleném stavu byla u starších jedinců mírně
nižší než u mladších jedinců.