Meloxicam mylan Interakce
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Rizika spojená s hyperkalemií:
Určité léčivé přípravky nebo léky některých terapeutických skupin mohou přispívat ke vzniku
hyperkalemie: draselné soli, draslík šetřící diuretika, inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu
(ACEi), antagonisté receptorů pro angiotenzin II, nesteroidní protizánětlivé léky, (nízkomolekulární
nebo nefrakcionovaný) heparin, cyklosporin, takrolimus a trimethoprim.
Vznik hyperkalemie může záviset na dalších přidružených faktorech.
Toto riziko se zvyšuje, pokud jsou výše uvedené léčivé přípravky podávány společně s meloxikamem.
Farmakodynamické interakce:
Jiné nesteroidní protizánětlivé léky (NSA) a kyselina acetylsalicylová:
Kombinace (viz bod 4.4) s jinými nesteroidními protizánětlivými léky, včetně kyseliny acetylsalicylové
v dávkách ≥ 500 mg v jednotlivé dávce nebo ≥ 3 g v celkové denní dávce se nedoporučuje. Podávání
několika NSA společně může zvýšit riziko gastrointestinálních vředů a krvácení prostřednictvím
synergického účinku.
Kortikosteroidy (např. glukokortikoidy):
Současné užívání s kortikosteroidy vyžaduje zvláštní opatrnost z důvodu zvýšeného rizika krvácení nebo
gastrointestinálních vředů.
Antikoagulancia nebo heparin:
Výrazně zvýšené riziko krvácení, prostřednictvím inhibice funkce krevních destiček a poškození
gastroduodenální sliznice. NSA mohou zvýšit účinek antikoagulancií, např. warfarinu (viz bod 4.4),
přímých trombinových inhibitorů (jako je dabigatran) nebo inhibitorů faktoru Xa (jako je apixaban).
Současné užívání NSA a antikoagulancií nebo heparinu podávaného v geriatrii nebo v léčebných
dávkách se nedoporučuje (viz bod 4.4).
V ostatních případech (například při preventivním podání) vyžaduje použití heparinu opatrnosti
vzhledem ke zvýšenému riziku krvácení.
Pokud se nelze takovéto kombinaci vyhnout, je nutno pečlivě monitorovat INR.
7/15
Trombolytika a antiagregancia:
Zvýšené riziko krvácení je dáno inhibicí funkce krevních destiček a poškozením gastroduodenální
sliznice.
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení.
Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté angiotenzinu II:
NSA mohou snižovat účinek diuretik a dalších antihypertenzív. U některých pacientů s ohroženou funkcí
ledvin (např. dehydratovaní nebo starší pacienti) může současné podávání ACEI nebo antagonisty
receptoru angiotensinu II, stejně jako přípravků inhibujících cyklooxygenázu vést k dalšímu zhoršení
funkce ledvin, včetně možného akutního renálního selhání, které je obvykle reverzibilní. Tato kombinace
tudíž vyžaduje opatrnost a to zvláště u starších pacientů. Pacienti by měli být adekvátně hydratováni a
při zahájení současné léčby by mělo být zváženo sledování funkce ledvin, které by mělo být dále
prováděno v pravidelných intervalech (viz bod 4.4).
Jiná antihypertenziva (např. beta-blokátory):
Dle posledních informací může dojít ke snížení antihypertenzního účinku beta blokátorů
(v důsledku inhibice prostaglandinů s vazodilatačním účinkem).
Kalcineurinové inhibitory (např. cyklosporin, takrolimus):
Nefrotoxicita inhibitorů kalcineurinu může být zvýšena po podání NSA prostřednictvím účinku na
renální prostaglandiny. Při kombinované léčbě je třeba monitorovat renální funkce. Pečlivé sledování
renálních funkcí je doporučeno zvláště u starších pacientů.
Deferasirox
Současné podávání meloxikamu s deferasiroxem může zvýšit riziko vzniku gastrointestinálních
nežádoucích účinků. Při kombinaci těchto léčivých přípravků je nutná opatrnost.
Farmakokinetické interakce (účinky meloxikamu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků)
Lithium:
Bylo popsáno, že NSA zvyšují hladiny lithia v krvi (vzhledem k snížení jeho renálního vylučování),
které pak mohou dosáhnout toxických hodnot. Současné podávání lithia a NSA se nedoporučuje (viz bod
4.4). Pokud je tato kombinace nezbytná, je nutno plazmatické koncentrace lithia pečlivě monitorovat při
zahájení léčby, změně dávky a ukončení léčby přípravkem Meloxicam Mylan.
Methotrexát:
NSA mohou snižovat tubulární sekreci methotrexátu, čímž vedou ke zvýšení jeho plazmatické
koncentrace. Z tohoto důvodu se současné podávání NSA u pacientů léčených vysokými dávkami
methotrexátu (více než 15 mg/týden) nedoporučuje (viz bod 4.4).
Riziko interakcí mezi NSA a methotrexátem je nutno zvážit též u pacientů léčených nízkými dávkami
methotrexátu, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin. V případě, že je kombinovaná léčba
nezbytná, je třeba monitorovat krevní obraz a funkci ledvin.
Je nutná opatrnost v případě, že mezi podáním NSA a methotrexátu uplyne méně než 3 dny, protože
plazmatická hladina methotrexátu může stoupnout a být příčinou zvýšené toxicity.
8/15
Ačkoliv farmakokinetika methotrexátu (15 mg/týden) nebyla významně ovlivněna současným
podáváním meloxikamu, je nutno brát v úvahu, že NSA mohou zesilovat hematologickou toxicitu
methotrexátu (viz výše) (viz bod 4.8)
Pemetrexed:
Při současném podávání meloxikamu s pemetrexedem u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou
funkce ledvin (clearance kreatininu 45 až 79 ml / min), je nutno podávání meloxikamu přerušit nejméně
dní před podáním pemetrexedu, v den jeho podání, a nejméně po 2 dny následující po podání
pemetrexedu. Pokud je podávání kombinace meloxikamu s pemetrexedem nutné, je třeba pacienty
pečlivě sledovat, zejména s ohledem na myelosupresi a gastrointestinální nežádoucí účinky. U pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pod 45 ml/min) se současné podávání
meloxikamu s pemetrexedem nedoporučuje.
U pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu 80 ml / min) může vést meloxikam v dávkách
15 mg ke snížení vylučování pemetrexedu a v důsledku toho ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků
pemetrexedu. Z tohoto důvodu je nutná opatrnost při podávání meloxikamu v dávce 15 mg současně s
pemetrexedem u pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu 80 ml / min).
Farmakokinetické interakce (účinky jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku meloxikamu)
Kolestyramin:
Kolestyramin urychluje eliminaci meloxikamu tím, že ruší enterohepatální cirkulaci, takže clearance
meloxikamu vzrůstá o 50 % a poločas se zkracuje na 13±3 hodiny. Tato interakce je klinicky významná.
Farmakokinetické interakce (účinky současného užívání meloxikamu s jinými léčivými přípravky na
farmakokinetiku)
Perorální antidiabetika (deriváty sulfonylmočoviny, nateglinid):
Meloxikam je eliminován jaterním metabolismem, při kterém jsou přibližně dvě třetiny eliminovány
pomocí enzymů cytochromu (CYP) P450 (převážně CYP 2C9 a částečně CYP 3A4) a jedna třetina
jinými mechanismy, jako je oxidace peroxidázou. Pokud je meloxikam podáván současně s léčivými
přípravky, o nichž je známo, že inhibují nebo jsou metabolizovány CYP 2C9 a/nebo CYP 3A4, je třeba
zvážit potenciální farmakokinetické interakce. Interakce prostřednictvím CYP 2C9 lze očekávat při
kombinaci s léčivými přípravky, jako jsou perorální antidiabetika (deriváty sulfonylmočoviny,
nateglinid), což může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací těchto léčivých přípravků a
meloxikamu. U pacientů užívajících meloxikam současně s deriváty sulfonylmočoviny nebo
nateglinidem je třeba pečlivě sledovat riziko hypoglykemie.
Žádné klinicky významné lékové interakce nebyly zjištěny při současném podávání antacid, cimetidinu
a digoxinu.