Combair nexthaler Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Sympatomimetika inhalační; Sympatomimetika v kombinaci s
kortikosteroidy nebo jinými léčivy, vyjma anticholinergik.
ATC kód: R03AK08.
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Přípravek Combair Nexthaler obsahuje beklometason-dipropionát a formoterol ve formulaci jako
suchý prášek, díky čemu vzniká extra jemný aerosol s průměrným hmotnostním mediánovým
aerodynamickým průměrem (MMAD) v rozmezí 1,4 až 1,7 mikrometru a s kodepozicí dvou
komponent. Aerosolové částečky přípravku Combair Nexthaler jsou v průměru významně menší než
částečky podávané v jiných než extra jemných formulacích.
Studie ukládání radiofarmaka u dospělých pacientů s přípravkem Combair Nexthaler mikrogramů/6 mikrogramů prokázaly, že vysoký podíl léku (odhadem 42 % nominální dávky) se
ukládá v plicích s homogenním uložením v dýchacích cestách. Tyto charakteristiky aplikace
podporují použití nízké dávky kortikosteroidu se zvýšenými lokálními farmakodynamickými účinky,
které jsou prokazatelně ekvivalentní příslušnému inhalačnímu roztoku v tlakových aplikátorech.
Dvě látky obsažené v přípravku Combair Nexthaler mají odlišné mechanismy účinku. Podobně jako
u jiných kombinací inhalačních kortikosteroidů a beta2-agonistů jsou pozorovány aditivní účinky na
snížení počtu exacerbací astmatu.
Beklometason-dipropionát
Beklometason-dipropionát podávaný inhalačně v doporučovaných dávkách má glukokortikoidní
protizánětlivý účinek v plicích, což vede ke ztlumení příznaků a exacerbaci astmatu s méně
závažnými nežádoucími účinky než při systémovém podání kortikosteroidů.
Formoterol
Formoterol je selektivní beta2-agonista vedoucí k relaxaci bronchiální hladké svaloviny u pacientů s
reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Bronchodilatační účinky nastupují rychle do 1 až 3 minut po
inhalaci a trvají 12 hodin po podání dávky.
Klinické zkušenosti
ASTMA (udržovací terapie)
Účinnost dvou komponent prášku k inhalaci Combair Nexthaler pro nižší sílu (100 mikrogramů/mikrogramů) byla hodnocena ve třech samostatných klinických hodnoceních ve srovnání se mikrogramy / 6 mikrogramy inhalačního roztoku v tlakových aplikátorech u pacientů se středně
těžkým až těžkým persistentním astmatem. Celkově se očekává účinnost dvou inhalátorů v klinické
praxi na stejné úrovni u 1 i 2 inhalací 2x denně.
V jednom klinickém hodnocení bylo primárním cílem vyhodnocení účinnosti inhalační
kortikosteroidní komponenty na bronchodilataci (FEV1 před dávkou). Ke klinicky významnému
zlepšení FEV1 před dávkou došlo u 696 pacientů se středně těžkým až těžkým symptomatickým
astmatem na konci 3měsíčního léčebného období ve srovnání s výchozími hodnotami s 1 inhalací 2x
denně a 2 inhalacemi 2x denně u obou formulací přípravku. Došlo ke střednímu nárůstu na úrovni
minimálně 250 ml. Mezi FEV1 před dávkou u prášku k inhalaci Combair Nexthaler mikrogramů/6 mikrogramů a inhalačním roztokem v tlakovém aplikátoru nebyl v žádné dávce
pozorován klinicky relevantní rozdíl. U ranního PEF byla pozorována významná reakce na dávku.
Statistická významnost pro odpověď na dávku nebyla dosažena u FEV1 před dávkou. Parametry
kompenzace astmatu jako ranní a večerní skóre příznaků astmatu a procentuální podíl dní bez
příznaků se při srovnání výchozí úrovně a konce léčebného období významně zlepšily, hlavně u dvou
vysokých dávek obou formulací přípravku.
V druhém klinickém hodnocení bylo primárním cílem stanovit účinnost komponenty Combair
Nexthaler 100 mikrogramů/6 mikrogramů s dlouhodobým beta2-adrenergním účinkem. V tomto
klinickém hodnocení byla měřena bronchodilatace na začátku a až 12 hodin po podání jedné dávky
sériovými spirometrickými hodnoceními FEV1 (FEV1 AUC během minimálně 80 % délky účinku
formoterolu). Ve srovnání s placebem vedla jedna inhalace a čtyři inhalace obou účinných látek
přípravku Combair Nexthaler100 mikrogramů/6 mikrogramů k významnému zlepšení FEV1 AUC12. Obě dávky prášku k inhalaci Combair Nexthaler byly non-inferiorní k odpovídající dávce inhalačního roztoku v tlakovém aplikátoru. Statisticky významná odpověď na dávku byla
pozorována u obou formulací mezi nízkou a vysokou dávkou.
Ve třetím klinickém hodnocení bylo po 4týdenním úvodním období léčby inhalačním roztokem
beklometason-dipropionátu/formoterolu (fixní kombinace) v tlakovém aplikátoru, 1 inhalace 2x
denně, randomizováno 755 kompenzovaných pacientů s astmatem do 8týdenní léčby stejným
inhalátorem, práškem k inhalaci Combair Nexthaler 100 mikrogramů/6 mikrogramů nebo práškem
k inhalaci se 100 mikrogramy beklometason-dipropionátu na dávku, vše podáváno jako 1 inhalace
2x denně. Primárním cílem byla změna středního ranního expiračního průtoku (PEF) při srovnání
výchozí úrovně a celého léčebného období. Po 8 týdnech léčby nebyl pozorován žádný rozdíl v
primárním cílovém parametru mezi dvěma kombinovanými inhalátory. Oba byly významně lepší
než monoterapie beklometason-dipropionátem. Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dvěma
kombinovanými inhalátory v parametrech měřících příznaky, jako je např. skóre podle dotazníku
kompenzace astmatu a počet dní bez použití záchranné léčby.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
Proběhlo otevřené klinické hodnocení s placebem s cílem ověřit, že na inspirační průtok, který lze
vytvořit přes inhalátor Nexthaler, nemají vliv věk pacienta, onemocnění a tíže onemocnění, a tudíž
jsou všichni pacienti schopni prostředek aktivovat a zajistit si podání léčiva. Primární cílový parametr
byl procentuální podíl pacientů v jednotlivých věkových skupinách a skupinách onemocnění
schopných aktivovat inhalátor. Klinického hodnocení se účastnilo 89 pacientů ve věkovém rozmezí
až 84 let, včetně pacientů se středně těžkým a těžkým astmatem (FEV1 >60 %, resp. 60 % podle
predikce) a pacientů se středně těžkou nebo těžkou CHOPN, (FEV1 50 %, resp. <50 % podle
predikce). Všichni pacienti, bez ohledu na věk, onemocnění nebo závažnost onemocnění, byli
schopni vytvořit dostatečný inspirační průtok, který aktivoval inhalátor Nexthaler.
V dalším otevřeném klinickém hodnocení s placebem bylo prokázáno analýzou inspiračního profilu
pomocí systému Combair Nexthaler 100 mikrogramů/6 mikrogramů , že pacienti s mírnou až středně
těžkou CHOPN, bez ohledu na jejich funkční omezení, byli schopni prostředek efektivně aktivovat
a používat.