Conoxia Dávkování a způsob podání
Dávkování
Normobarický kyslík
Všeobecná doporučení
Prvotním účelem kyslíkové terapie, tzn. korekce hypoxie je zajistit, aby parciální tlak kyslíku
v arteriální krvi (PaO2) nebyl nižší než 8,0 kPa (60 mmHg) nebo aby saturace hemoglobinu kyslíkem
v arteriální krvi nebyla nižší než 90 %. Toho se dosáhne nastavením inspirační koncentrace kyslíku
(FiO2). Dávkování musí být regulováno podle potřeb pacienta. FiO2 musí být přizpůsobeno
specifickým požadavkům každého jednotlivého pacienta vzhledem k riziku intoxikace kyslíkem.
(Viz bod 4.9).
Všeobecně se doporučuje, že nejnižší dávka FiO2 musí být cílem k dosažení žádoucích výsledků
terapie, tzn. bezpečného PaO2. U závažné hypoxie mohou být stále indikovány frakce kyslíku, které
mohou znamenat riziko intoxikace kyslíkem. Terapie musí být kontinuálně vyhodnocována a účinek
léčby musí být měřen jako PaO2 nebo alternativně jako arteriální saturace kyslíkem (SpO2).
Akutní nebo chronická hypoxie
Spontánní dýchání
Krátkodobá terapie
Kyslík je obvykle podáván v urgentní medicíně nosními hadičkami při průtoku 2-6 l/min nebo
obličejovou maskou při průtoku 5-10 l/min. Pacienti, kteří nejsou ohroženi respiračním selháním s
počáteční hodnotou SpO2, která je <85 %, mohou být léčeni podáváním 10-15 l/min maskou se
zásobníkem.
Když je indikován 100 % obj. kyslík, je třeba použít obličejovou masku se zásobníkem (průtok kyslíku
dostatečný, aby udržoval v průběhu dýchání zásobník nezhroucený), nebo je třeba použít automatický
ventil.
FiO2 je nutno udržovat tak, že s nebo bez pozitivního konečného expiračního tlaku v dýchacích
cestách (PEEP) nebo kontinuálního pozitivního tlaku v dýchacích cestách (CPAP) je udržován
parciální tlak kyslíku v arteriální krvi (PaO2) > 8 kPa.
Krátkodobá kyslíková terapie musí být monitorována opakovaným měřením PaO2 nebo pulzní
oxymetrií, která poskytuje číselné hodnoty saturace hemoglobinu kyslíkem (SpO2). Nicméně, tyto
ukazatele měří oxygenaci tkání jen nepřímo. Nejdůležitější je klinické zhodnocení léčby.
Dlouhodobá terapie
Kyslík je třeba podávat v titrované dávce (koncentrace inspirovaného kyslíku) při použití pro
dlouhodobou kyslíkovou terapii u pacientů s chronickým hypoxickým respiračním selháním. Pro
pacienty s CHOPN se obvykle považuje za adekvátní saturace kyslíkem mezi 88 a 92 %. Příliš
liberální zvýšení saturace kyslíkem zřetelně nad normální rozsah pacienta může způsobit respirační
depresi vlivem necitlivosti chemoreceptoru vůči CO2.
Kyslík lze podávat speciálně konstruovanými maskami, např. Venturiho maskou, kde lze koncentraci
kyslíku nastavit podle průtoku plynu a ventilu na masce. Obvykle se používají koncentrace 24 až %.
Potřebu medicinálního kyslíku lze určit získáním hodnot arteriálních krevních plynů a/nebo
monitorováním udržování saturace SpO2 88 až 92 %. Pro zamezení nadměrné retence CO2 u pacientů
s hyperkapnií nebo sníženou citlivostí na oxid uhličitý je nutno krevní plyny monitorovat pro úpravu
kyslíkové terapie.
Dodávka čerstvého plynu při anestezii nebo intenzivní péči
Asistovaná nebo kontrolovaná ventilace
Kyslík se obvykle používá na jednotkách intenzivní péče. Kyslíkovou frakci (FiO2) je třeba titrovat na
individuální potřeby pacienta. Kyslík je obvykle podáván asistovanou nebo kontrolovanou ventilací.
Pro usnadnění vyladění ventilace/perfuze se obvykle aplikuje pozitivní konečný exspirační tlak
(PEEP) k omezení shuntu snižujícího vstupní dýchací cesty a následně objemy plic.
Při celkové anestezii je obvykle adekvátní kyslíková frakce přibližně 30 % (FiO2 0,3). U pacientů lze
použít vyšší koncentrace, pokud je to shledáno nezbytným.
Když se kyslík mísí s jinými plyny, jeho koncentrace v inhalované směsi plynu musí být udržována v
dýchaném plynu na hodnotě minimálně 21 %. FiO2 lze zvýšit až na 100 %.
Nebulizace
Když se kyslík používá pro nebulizaci, lze jej používat jako jediný hnací plyn (100 % obj., při
dostatečném průtoku pro nebulizaci tekutiny v nebulizační komoře) nebo ve směsi se vzduchem. V
nebulizační terapii se obvykle používá kontinuální průtok kyslíku a/nebo směsi kyslíku se vzduchem
6-8 litrů za minutu.
Dekomprese
Při nouzové dekompresi, když je indikován 100 % obj. kyslík, je třeba použít obličejovou masku se
zásobníkem (průtok dostatečný, aby udržoval v průběhu dýchání zásobník nezhroucený), nebo je třeba
použít automatický ventil.
Cluster headache (Hortonův syndrom)
Při indikaci akutního záchvatu cluster headache je třeba zahájit podávání kyslíku brzy po propuknutí
záchvatu. Kyslík je třeba podávat obličejovou maskou při kontinuálním průtoku 6 až 12 l/min. V
systému bez zpětné recirkulace po dobu asi 15 minut.
Pediatrická populace
U novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) je třeba v průběhu léčby
provádět pečlivé monitorování. Lze podávat kyslík v koncentracích až 100 % (FiO2 1,0) pro zajištění
adekvátní oxygenace, avšak po co nejkratší možnou dobu. Kyslík lze používat při resuscitaci
u novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně), avšak pokyny doporučují
použít k počáteční resuscitaci vzduch. Je třeba použít nejnižší efektivní koncentrace pro dosažení
adekvátní oxygenace. Jako počáteční terapie se doporučuje kyslík v nízkých koncentracích do 40 % v
kombinaci s CPAP (viz bod 4.4).
Bezpečnost a účinnost kyslíku u dětí všech věkových skupin jsou dobře stanoveny. S výjimkou
novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) pro ně platí stejné pokyny k
dávkování jako pro dospělé. Cluster headache (Hortonův syndrom) není indikována pro děti.
Hyperbarický kyslík
Všeobecná doporučení
HBO mají podávat kvalifikovaní zdravotničtní pracovníci. HBO znamená, že 100 % kyslíku je
podáváno při tlaku přesahujícím 1,4násobek atmosférického tlaku na hladině moře (1 atmosféra =
101,3 kPa = 760 mmHg). Z bezpečnostních důvodů tlak HBO nemá překročit 3 atmosféry. Doba trvání
jedné léčby HBO při tlaku 2 až 3 atmosféry činí obvykle 60 minut až 4-6 hodin, podle indikace. Léčbu
lze v případě potřeby opakovat 2 až 3krát denně, podle indikace a klinického stavu pacienta.
Komprese a dekomprese mají být pomalé podle obecných postupů pro zamezení vzniku rizika
poškození tlakem, tj. barotraumatu. O délce a četnosti léčby rozhoduje ošetřující lékař při zohlednění
fyzického a zdravotního stavu pacienta. Doporučení pro jednotlivé indikace jsou uvedena níže.
Dekompresní nemoc a vzduchová/plynová embolie z jiných důvodů
Doporučuje se terapie HBO při tlaku 2,5 až 3 atmosféry po dobu 2-4 hodiny a opakovaná podle
potřeby.
Otrava oxidem uhelnatým
Doporučuje se terapie HBO při tlaku 2,5 až 3 atmosféry. Obvykle je potřebná léčba trvající 45 minut.
Osteoradionekróza a klostridiální myonekróza (plynatá sněť)
Pro osteoradionekrózu se doporučuje tlak 2,4 atmosféry po dobu přibližně 90 minut a pro
klostridiovou myonekrózu se doporučuje tlak 3 atmosféry po dobu přibližně 90 minut. Léčbu lze
opakovat podle výsledku terapie.
Pediatrická populace
HBO lze v případě indikace použít u dětí jakéhokoli věku. O délce a četnosti léčby rozhoduje
ošetřující lékař při zohlednění fyzického stavu a stavu onemocnění pacienta.
Způsob podání
Před manipulací s přípravkem a před jeho podáváním je nutno učinit bezpečnostní opatření. Pokyny
pro medicinální přípravek před podáním naleznete v bodě 6.6.
Kyslík se podává se vdechovaným vzduchem. Při vydechování opouští vydechovaný plyn s
přebytečným kyslíkem pacienta a je smíchán s okolním vzduchem.
Kyslík je třeba podávat s použitím speciálního zařízení.
Normobarický kyslík
Spontánní dýchání
K podávání kyslíku pacientům se spontánním dýcháním je určeno velké množství zařízení, například:
Nízkoprůtokové systémy
Nejjednodušší systémy, které dodávají směs kyslíku do inspirovaného vzduchu, např. systém, kterým
je kyslík podáván jednoduchým rotametrem spojeným s nosním katétrem nebo obličejovou maskou.
Vysokoprůtokové systémy
Systémy navržené k dodávce směsi plynů korespondující s úplným vdechovaným prostředím pacienta.
Tyto systémy jsou navrženy k dodávce fixní koncentrace kyslíku, která není ovlivněná (naředěná)
okolním vzduchem, např. Venturiho maska se stabilním průtokem kyslíku, tak aby byla podávaná
fixní koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu.
Automatický ventil
Systém automatického ventilu/ventil se spouští spontánní ventilací.
Systém navržený k podávání 100% kyslíku bez úniku do okolního prostředí, určený ke krátkodobému
podání, v případě potřeby s použitím masky.
Asistovaná a kontrolovaná ventilace
Když je kyslík podáván asistovanou nebo kontrolovanou ventilací a obvykle se používá směs kyslíku
se vzduchem pro dosažení požadované inspirační koncentrace kyslíku (FiO2). Plyn lze podávat
maskou, tracheální kanylou nebo tracheostomií.
Průtok čerstvého plynu při celkové anestezii
Při anestezii se používá speciální anesteziologické zařízení. Anesteziologické zařízení obvykle sestává
ze speciálně navrženého dýchacího okruhu určeného pro částečnou recirkulaci. Často se používají
systémy s okruhy s absorbérem oxidu uhličitého umožňující část exspirovaného vzduchu
recyklovat/znovu inhalovat.
Extrakorporální membránová oxygenace
Kyslík se obvykle podává inhalačně, lze jej však také podávat takzvaným oxygenátorem přímo do
krve, např. při operacích srdce (s mimotělním oběhem) nebo u pacientů se závažnou hypoxií
rezistentní vůči terapii vyžadující extrakorporální membránovou oxygenaci [ECMO/ECLA (mimotělní
plicní podpora)].
Hyperbarický kyslík
HBO se aplikuje ve speciálně konstruovaných tlakových komorách navržených k léčbě HBO, ve
kterých mohou být udržovány tlaky až do výše trojnásobku atmosférického tlaku. HBO může být
rovněž aplikována velmi těsně nasedající obličejovou maskou, kuklou, která je těsně kolem hlavy,
nebo tracheální kanylou.