Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

CONOXIA 100 % medicinální plyn, kryogenní


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Oxygenum 100 % (V/V)


3. LÉKOVÁ FORMA

Medicinální plyn, kryogenní

Kryogenní kyslík je světle modrý. Po zplynění je bezbarvý, bez zápachu a bez chuti.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Normobarický kyslík

- Léčba nebo prevence akutní nebo chronické hypoxie, bez ohledu na původ.
- Jako součást dodávky čerstvého plynu při anestezii nebo intenzivní péči.
- Jako hnací plyn v nebulizační terapii.
- Jako první pomoc se 100% kyslíkem při dekompresních nehodách.

Léčba je indikována ve všech věkových skupinách.

- Léčba akutního záchvatu u pacientů se stanovenou diagnózou cluster headache (Hortonův
syndrom).

Léčba je indikována pouze pro dospělé.

Hyperbarický kyslík (HBO)

- Léčba stavů, kdy je prospěšné zvýšit obsah kyslíku v krvi a dalších tkáních nad obsah
dosažitelný za normobarického tlaku.
- Léčba dekompresní nemoci, vzduchové/plynové embolie nebo jiného původu.
- Při otravě oxidem uhelnatým. Terapie HBO je nezbytně indikována u pacientů, kteří jsou či byli
v bezvědomí, vykazovali neurologické symptomy, kardiovaskulární dysfunkci nebo závažnou
acidózu a u těhotných žen, u všech bez ohledu na jejich hladiny karboxyhemoglobinu (COHb).
- Jako adjuvantní léčba osteoradionekrózy a klostridiové myonekrózy (plynaté sněti).

Léčba je indikována ve všech věkových skupinách.


4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Normobarický kyslík

Všeobecná doporučení
Prvotním účelem kyslíkové terapie, tzn. korekce hypoxie je zajistit, aby parciální tlak kyslíku
v arteriální krvi (PaO2) nebyl nižší než 8,0 kPa (60 mmHg) nebo aby saturace hemoglobinu kyslíkem
v arteriální krvi nebyla nižší než 90 %. Toho se dosáhne nastavením inspirační koncentrace kyslíku
(FiO2). Dávkování musí být regulováno podle potřeb pacienta. FiO2 musí být přizpůsobeno
specifickým požadavkům každého jednotlivého pacienta vzhledem k riziku intoxikace kyslíkem.
(Viz bod 4.9).

Všeobecně se doporučuje, že nejnižší dávka FiO2 musí být cílem k dosažení žádoucích výsledků
terapie, tzn. bezpečného PaO2. U závažné hypoxie mohou být stále indikovány frakce kyslíku, které
mohou znamenat riziko intoxikace kyslíkem. Terapie musí být kontinuálně vyhodnocována a účinek
léčby musí být měřen jako PaO2 nebo alternativně jako arteriální saturace kyslíkem (SpO2).

Akutní nebo chronická hypoxie
Spontánní dýchání
Krátkodobá terapie
Kyslík je obvykle podáván v urgentní medicíně nosními hadičkami při průtoku 2-6 l/min nebo
obličejovou maskou při průtoku 5-10 l/min. Pacienti, kteří nejsou ohroženi respiračním selháním s
počáteční hodnotou SpO2, která je <85 %, mohou být léčeni podáváním 10-15 l/min maskou se
zásobníkem.
Když je indikován 100 % obj. kyslík, je třeba použít obličejovou masku se zásobníkem (průtok kyslíku
dostatečný, aby udržoval v průběhu dýchání zásobník nezhroucený), nebo je třeba použít automatický
ventil.

FiO2 je nutno udržovat tak, že s nebo bez pozitivního konečného expiračního tlaku v dýchacích
cestách (PEEP) nebo kontinuálního pozitivního tlaku v dýchacích cestách (CPAP) je udržován
parciální tlak kyslíku v arteriální krvi (PaO2) > 8 kPa.

Krátkodobá kyslíková terapie musí být monitorována opakovaným měřením PaO2 nebo pulzní
oxymetrií, která poskytuje číselné hodnoty saturace hemoglobinu kyslíkem (SpO2). Nicméně, tyto
ukazatele měří oxygenaci tkání jen nepřímo. Nejdůležitější je klinické zhodnocení léčby.

Dlouhodobá terapie
Kyslík je třeba podávat v titrované dávce (koncentrace inspirovaného kyslíku) při použití pro
dlouhodobou kyslíkovou terapii u pacientů s chronickým hypoxickým respiračním selháním. Pro
pacienty s CHOPN se obvykle považuje za adekvátní saturace kyslíkem mezi 88 a 92 %. Příliš
liberální zvýšení saturace kyslíkem zřetelně nad normální rozsah pacienta může způsobit respirační
depresi vlivem necitlivosti chemoreceptoru vůči CO2.

Kyslík lze podávat speciálně konstruovanými maskami, např. Venturiho maskou, kde lze koncentraci
kyslíku nastavit podle průtoku plynu a ventilu na masce. Obvykle se používají koncentrace 24 až %.

Potřebu medicinálního kyslíku lze určit získáním hodnot arteriálních krevních plynů a/nebo
monitorováním udržování saturace SpO2 88 až 92 %. Pro zamezení nadměrné retence CO2 u pacientů
s hyperkapnií nebo sníženou citlivostí na oxid uhličitý je nutno krevní plyny monitorovat pro úpravu
kyslíkové terapie.

Dodávka čerstvého plynu při anestezii nebo intenzivní péči
Asistovaná nebo kontrolovaná ventilace

Kyslík se obvykle používá na jednotkách intenzivní péče. Kyslíkovou frakci (FiO2) je třeba titrovat na
individuální potřeby pacienta. Kyslík je obvykle podáván asistovanou nebo kontrolovanou ventilací.
Pro usnadnění vyladění ventilace/perfuze se obvykle aplikuje pozitivní konečný exspirační tlak
(PEEP) k omezení shuntu snižujícího vstupní dýchací cesty a následně objemy plic.

Při celkové anestezii je obvykle adekvátní kyslíková frakce přibližně 30 % (FiO2 0,3). U pacientů lze
použít vyšší koncentrace, pokud je to shledáno nezbytným.

Když se kyslík mísí s jinými plyny, jeho koncentrace v inhalované směsi plynu musí být udržována v
dýchaném plynu na hodnotě minimálně 21 %. FiO2 lze zvýšit až na 100 %.

Nebulizace
Když se kyslík používá pro nebulizaci, lze jej používat jako jediný hnací plyn (100 % obj., při
dostatečném průtoku pro nebulizaci tekutiny v nebulizační komoře) nebo ve směsi se vzduchem. V
nebulizační terapii se obvykle používá kontinuální průtok kyslíku a/nebo směsi kyslíku se vzduchem
6-8 litrů za minutu.

Dekomprese
Při nouzové dekompresi, když je indikován 100 % obj. kyslík, je třeba použít obličejovou masku se
zásobníkem (průtok dostatečný, aby udržoval v průběhu dýchání zásobník nezhroucený), nebo je třeba
použít automatický ventil.

Cluster headache (Hortonův syndrom)
Při indikaci akutního záchvatu cluster headache je třeba zahájit podávání kyslíku brzy po propuknutí
záchvatu. Kyslík je třeba podávat obličejovou maskou při kontinuálním průtoku 6 až 12 l/min. V
systému bez zpětné recirkulace po dobu asi 15 minut.

Pediatrická populace
U novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) je třeba v průběhu léčby
provádět pečlivé monitorování. Lze podávat kyslík v koncentracích až 100 % (FiO2 1,0) pro zajištění
adekvátní oxygenace, avšak po co nejkratší možnou dobu. Kyslík lze používat při resuscitaci
u novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně), avšak pokyny doporučují
použít k počáteční resuscitaci vzduch. Je třeba použít nejnižší efektivní koncentrace pro dosažení
adekvátní oxygenace. Jako počáteční terapie se doporučuje kyslík v nízkých koncentracích do 40 % v
kombinaci s CPAP (viz bod 4.4).

Bezpečnost a účinnost kyslíku u dětí všech věkových skupin jsou dobře stanoveny. S výjimkou
novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) pro ně platí stejné pokyny k
dávkování jako pro dospělé. Cluster headache (Hortonův syndrom) není indikována pro děti.

Hyperbarický kyslík

Všeobecná doporučení
HBO mají podávat kvalifikovaní zdravotničtní pracovníci. HBO znamená, že 100 % kyslíku je
podáváno při tlaku přesahujícím 1,4násobek atmosférického tlaku na hladině moře (1 atmosféra =
101,3 kPa = 760 mmHg). Z bezpečnostních důvodů tlak HBO nemá překročit 3 atmosféry. Doba trvání
jedné léčby HBO při tlaku 2 až 3 atmosféry činí obvykle 60 minut až 4-6 hodin, podle indikace. Léčbu
lze v případě potřeby opakovat 2 až 3krát denně, podle indikace a klinického stavu pacienta.
Komprese a dekomprese mají být pomalé podle obecných postupů pro zamezení vzniku rizika
poškození tlakem, tj. barotraumatu. O délce a četnosti léčby rozhoduje ošetřující lékař při zohlednění
fyzického a zdravotního stavu pacienta. Doporučení pro jednotlivé indikace jsou uvedena níže.

Dekompresní nemoc a vzduchová/plynová embolie z jiných důvodů
Doporučuje se terapie HBO při tlaku 2,5 až 3 atmosféry po dobu 2-4 hodiny a opakovaná podle
potřeby.


Otrava oxidem uhelnatým
Doporučuje se terapie HBO při tlaku 2,5 až 3 atmosféry. Obvykle je potřebná léčba trvající 45 minut.

Osteoradionekróza a klostridiální myonekróza (plynatá sněť)
Pro osteoradionekrózu se doporučuje tlak 2,4 atmosféry po dobu přibližně 90 minut a pro
klostridiovou myonekrózu se doporučuje tlak 3 atmosféry po dobu přibližně 90 minut. Léčbu lze
opakovat podle výsledku terapie.

Pediatrická populace
HBO lze v případě indikace použít u dětí jakéhokoli věku. O délce a četnosti léčby rozhoduje
ošetřující lékař při zohlednění fyzického stavu a stavu onemocnění pacienta.

Způsob podání
Před manipulací s přípravkem a před jeho podáváním je nutno učinit bezpečnostní opatření. Pokyny
pro medicinální přípravek před podáním naleznete v bodě 6.6.

Kyslík se podává se vdechovaným vzduchem. Při vydechování opouští vydechovaný plyn s
přebytečným kyslíkem pacienta a je smíchán s okolním vzduchem.
Kyslík je třeba podávat s použitím speciálního zařízení.

Normobarický kyslík

Spontánní dýchání
K podávání kyslíku pacientům se spontánním dýcháním je určeno velké množství zařízení, například:

Nízkoprůtokové systémy
Nejjednodušší systémy, které dodávají směs kyslíku do inspirovaného vzduchu, např. systém, kterým
je kyslík podáván jednoduchým rotametrem spojeným s nosním katétrem nebo obličejovou maskou.

Vysokoprůtokové systémy
Systémy navržené k dodávce směsi plynů korespondující s úplným vdechovaným prostředím pacienta.
Tyto systémy jsou navrženy k dodávce fixní koncentrace kyslíku, která není ovlivněná (naředěná)
okolním vzduchem, např. Venturiho maska se stabilním průtokem kyslíku, tak aby byla podávaná
fixní koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu.

Automatický ventil
Systém automatického ventilu/ventil se spouští spontánní ventilací.
Systém navržený k podávání 100% kyslíku bez úniku do okolního prostředí, určený ke krátkodobému
podání, v případě potřeby s použitím masky.

Asistovaná a kontrolovaná ventilace
Když je kyslík podáván asistovanou nebo kontrolovanou ventilací a obvykle se používá směs kyslíku
se vzduchem pro dosažení požadované inspirační koncentrace kyslíku (FiO2). Plyn lze podávat
maskou, tracheální kanylou nebo tracheostomií.

Průtok čerstvého plynu při celkové anestezii
Při anestezii se používá speciální anesteziologické zařízení. Anesteziologické zařízení obvykle sestává
ze speciálně navrženého dýchacího okruhu určeného pro částečnou recirkulaci. Často se používají
systémy s okruhy s absorbérem oxidu uhličitého umožňující část exspirovaného vzduchu
recyklovat/znovu inhalovat.

Extrakorporální membránová oxygenace
Kyslík se obvykle podává inhalačně, lze jej však také podávat takzvaným oxygenátorem přímo do
krve, např. při operacích srdce (s mimotělním oběhem) nebo u pacientů se závažnou hypoxií
rezistentní vůči terapii vyžadující extrakorporální membránovou oxygenaci [ECMO/ECLA (mimotělní
plicní podpora)].


Hyperbarický kyslík

HBO se aplikuje ve speciálně konstruovaných tlakových komorách navržených k léčbě HBO, ve
kterých mohou být udržovány tlaky až do výše trojnásobku atmosférického tlaku. HBO může být
rovněž aplikována velmi těsně nasedající obličejovou maskou, kuklou, která je těsně kolem hlavy,
nebo tracheální kanylou.

4.3 Kontraindikace

Normobarický kyslík
Pro normobarickou oxygenoterapii není žádná absolutní kontraindikace.

Hyperbarický kyslík
HBO je kontraindikována u pacientů s neléčeným pneumotoraxem nebo jinými prostory naplněnými
plynem vlivem nehody bez možnosti odvětrání.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Normobarický kyslík
Je obecným pravidlem, že vysoké koncentrace kyslíku mají být podávány pouze po minimální
požadovanou dobu, tak aby se dosáhlo požadovaného klinického výsledku. Koncentraci inspirovaného
kyslíku je třeba co nejdříve snížit na nejnižší potřebné koncentrace. Pacient má být monitorován
opakovanými analýzami tlaku kyslíku v arteriální krvi (PaO2) nebo saturace hemoglobinu kyslíkem
(SpO2) a inspirační koncentraci kyslíku (FiO2) je třeba titrovat pro udržení těchto parametrů na
akceptovatelné klinické úrovni.

Prodloužená expozice vyšším koncentracím kyslíku, než je uvedeno níže, může generovat reaktivní
formy kyslíku/volné radikály a následně způsobovat záněty. Počátečním cílem jsou plíce, a proto je
nutno brát v úvahu riziko plicní dysfunkce vyvolané kyslíkem (známky nebo příznaky jako akutní
poškození plic/syndrom respirační tísně).

Studie na zvířatech a lidech naznačují, že inhalace FiO2 1,0 je přiměřeně bezpečná pro období kratší
než 24 hodin. Existují údaje, které prokazují, že existuje určitý stupeň tolerance k expozici vysokým
koncentracím kyslíku, pravděpodobně ve spojení se zvýšenou obranou proti kyslíkovým radikálům.
Existují případové zprávy prokazující pozitivní účinky až 2denní expozice koncentracím do 80 obj. %.
Poměr přínosu a rizika při prodloužené expozici vyšším koncentracím musí být posuzován na
individuální bázi. Důkazy v podpůrné literatuře naznačují, že riziko toxicity kyslíku lze minimalizovat,
pokud se při léčbě postupuje podle těchto pokynů (inspirační koncentrace kyslíku v inhalovaném
vzduchu/směsi plynů (FiO2)):

- Kyslík v koncentraci až 100 % (FiO2 1,0) nemá být podáván déle než 6 hodin.
- Kyslík v koncentraci 60 až 70 % (FiO2 0,6-0,7) nemá být podáván déle než 24 hodin.
- Jakákoli koncentrace kyslíku > 40 % (FiO2 > 0,4) může potenciálně způsobit poškození po dvou
dnech.

Vždy při používání kyslíku je třeba brát v úvahu zvýšené riziko spontánního vzplanutí. Toto riziko je
zvýšené u procedur, jejichž součástí je diatermie nebo defibrilační/elektrokonverzní terapie.
V případech vysokých koncentrací kyslíku v inspirovaném vzduchu/plynu, je koncentrace/tlak dusíku
snížený. Výsledkem je snížená koncentrace dusíku ve tkáních a plicích (alveolech). Pokud kyslík
přechází z alveolů do krve rychleji, než se dodává kyslík ventilací, může se objevit alveolární kolaps
(atelektáza). Vytvoření atelektatických oblastí v plicích může narušit okysličení arteriální krve,
protože v oblasti s atelektázou nebude docházet k výměně plynů navzdory perfuzi. V důsledku toho
dojde k nesouladu ventilace/perfuze, tj. vzrůstu shuntů.

U pacientů se sníženou citlivostí k tlaku oxidu uhličitého v arteriální krvi mohou vysoké koncentrace
kyslíku způsobit retenci oxidu uhličitého, která může vést v extrémních případech k narkóze oxidem
uhličitým.


Pediatrická populace
Se zvláštní opatrností je třeba postupovat při léčbě novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti
termínu a předčasně), protože mají nižší hladiny obranného systému a nižší aktivní vychytávání
volných radikálů. Proto jsou potenciální negativní účinky hyperoxygenace u novorozenců (narozených
předčasně a v blízkosti termínu) zvýšené. Je zapotřebí použít absolutně nejnižší koncentraci,
poskytující požadovaný výsledek, pro minimalizaci rizika poškození oka, retrolentální fibroplasie a
bronchopulmonální dysplasie či jiných potenciálních nežádoucích účinků, které nastávají při mnohem
nižších hodnotách FiO2, než u dospělé populace.

Hyperbarický kyslík
Komprese a dekomprese má být pomalá pro zamezení vzniku rizika poškození tlakem, tzn.
barotraumatu.

HBO je zapotřebí používat s opatrností během těhotenství a u žen ve fertilním věku vzhledem
k potenciálnímu riziku poškození plodu navozeného oxidačním stresem. U závažné otravy oxidem
uhelnatým se posouzení poměru přínosu a rizik patrně přiklání k použití HBO. Použití je zapotřebí
posuzovat u každého jednotlivého pacienta.

HBO je třeba používat s opatrností u pacientů s pneumotoraxem nebo jinak nehodou zaplněnými
prostory plynem bez schopnosti odvětrání (např. pneumoperikard), kteří se léčí s průdušnicí, a/nebo
pacientů s anamnézou pneumotoraxu. Použití je třeba vyhodnotit pro každého individuálního pacienta
zvlášť s ohledem na riziko nového (tenzního) pneumotoraxu.

Pediatrická populace
Zkušenosti u novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně), dětí a
dospívajících jsou omezené. HBO je proto zapotřebí používat u pediatrické populace s opatrností.
Poměr přínosů a rizik je zapotřebí posuzovat u každého jednotlivého pacienta.

Použití mastných látek, např. kosmetických přípravků, je třeba se vyhnout kvůli minimalizaci rizika
spontánního vznícení.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Plicní toxicita ve spojení s protirakovinnými léky, jako je např. bleomycin, cisplatina a doxorubicin,
antiarytmiky, jako je např. amiodaron, antibiotiky, jako je např. furadantin (nitrofurantoin), léky proti
alkoholové závislosti, jako je např. disulfiram a chemikáliemi, jako je např. paraquat, může být
zhoršena inhalací zvýšené koncentrace kyslíku.

Pediatrická populace
Neexistují žádné jiné obavy než u dospělých ohledně kyslíku a jeho interakce s jinými léčivými
přípravky.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Normobarický kyslík
V literatuře nebyly nalezeny žádné reprodukční nebo embryofetální studie, které by se zabývaly
potenciální toxicitou normobarické hyperoxie na fertilitu, těhotenství nebo kojení (viz bod 5.Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti).

Těhotenství
Ženy ve fertilním věku mohou používat kyslík.

Kojení
Kyslík lze během kojení podávat.


Fertilita
Doplňování kyslíku nemá žádný známý negativní účinek na fertilitu.

Hyperbarický kyslík
Podávání HBO v průběhu březosti myším, potkanům, křečkům a králíkům vedlo k toxicitám (viz bod
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti).

Těhotenství
HBO je zapotřebí používat s opatrností během těhotenství a u žen ve fertiliním věku vzhledem
k potenciálnímu riziku poškození plodu navozeného oxidačním stresem. Při závažné otravě oxidem
uhelnatým je třeba vyhodnotit poměr přínosu a rizika u každého jednotlivého pacienta.

Kojení
Nejsou známy žádné nežádoucí účinky HBO na kojení. Nicméně v průběhu kojení je třeba se terapii
HBO vyhnout.

Fertilita
Léčba HBO a účinky na fertilitu nebyly studovány.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Conoxia nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Uvedené nežádoucí účinky jsou odvozeny z veřejné domény vědecké lékařské literatury a sledování
po uvedení na trh.

Nejzávažnější nežádoucí účinky, které mohou nastat, jsou závažné dýchací obtíže, takzvaný syndrom
respirační tísně. Podávání kyslíku může také způsobit respirační depresi. Příliš liberální podávání
kyslíku může rovněž způsobit u náchylných pacientů se sníženou citlivostí chemoreceptorů respirační
depresi, jak lze vidět např. u některých pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).
Není známo, jak je tento nežádoucí účinek častý.

Nejčastější nežádoucí účinky spojené s normobarickým kyslíkem jsou spojeny s jeho
fyziochemickými vlastnostmi, např. iniciací ohně způsobujícího popáleniny a mrazovými poraněními
způsobenými kontaktem s kapalným kyslíkem nebo zařízením pro kapalný kyslík.


Tabelovaný souhrn nežádoucích účinků
Třídy
orgánových
systémů
Velmi
časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1 až <1/100)
Vzácné
(≥1/10 až <1/1 000)
Velmi
vzácné
(<1/10 000)
Není známo
(z dostupnýc
h údajů
nelze určit)
Poruchy krve a
lymfatického
systému

HBO:
Hemolytická
anemie
Endokrinní
poruchy


Psychiatrické
poruchy
HBO:
Úzkost,
zmatenost


Poruchy
nervového
systému
HBO:
Ztráta
vědomí,
nespecifiko-
vaná
epilepsie

Poruchy oka Retrolentální
fibroplasie u
předčasně
narozených

HBO:
Myopie
Poruchy ucha a
labyrintu
HBO:
Pocit tlaku
ve
středním
uchu,
ruptura
ušního
bubínku


Srdeční
poruchy

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
- - Atelektáza,
pleuritida
- Syndrom
respirační
tísně.
Plicní
fibróza.
Bronchopul
monální
dysplasie
HBO:
Barotrauma
dutin.

Poruchy jater a
žlučových cest

Poranění,
otravy a
procedurální
komplikace
Popáleniny HBO:
Barotrauma
HBO; hyperbarický kyslík.


Pediatrická populace
Při používání kyslíku u novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně) je
třeba brát v úvahu riziko retrolentální fibroplasie u předčasně narozených a rozvoj
bronchopulmonální dysplasie (BPD). Kromě rizika retrolentální fibroplasie u předčasně narozených
a vývoje bronchopulmonální dysplasie nejsou ohledně kyslíku a nežádoucích účinků žádné jiné
obavy než pro dospělé.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Normobarická léčba
Počátečními symptomy toxicity kyslíku jsou kašel a známky a příznaky pleuritidy a následně
symptomy respirační tísně.

U pacientů s CHOPN se sníženou citlivostí chemoreceptoru může podávání kyslíku způsobit
respirační depresi a může v extrémních případech vést k narkóze oxidem uhličitým.

V případě předávkování kyslíkem je třeba koncentraci kyslíku snížit. Pro zvládání kritického
fyziologického stavu je třeba zavést symptomatickou terapii (např. v případě respirační deprese je
třeba zahájit podporu dýchání).

Podávání kyslíku je spojeno s potenciálním rizikem barotraumatu/volutraumatu, pokud v systému
podávání není přítomno odvětrávání, např. v systému pro podávání není bezpečnostní ventil pro
snížení tlaku.

Pediatrická populace
Je nutné brát v úvahu riziko předávkování při příliš liberálním podávání kyslíku novorozencům
(narozeným v termínu, blízko termínu a předčasně) při resuscitaci a v raných obdobích života.
Všeobecné pokyny v současné době doporučují počáteční resuscitaci vzduchem a zavedení doplňování
kyslíku pouze při neadekvátní oxygenaci.

Má se za to, že vysoká frakce kyslíku a fluktuace v oxygenaci přispívají k rozvoji retrolentální
fibroplasie.

Hyperbarický kyslík
Riziko předávkování je vyšší při HBO oproti léčbě normobarickým kyslíkem.

Pediatrická populace
O HBO u pediatrické populace jsou k dispozici pouze omezené informace.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Všechny jiné terapeutické přípravky - medicinální plyny, ATC kód:
V03AN
Kyslík tvoří příbližně 21 % vzduchu. Kyslík je životně důležitý a musí být kontinuálně dodáván ke
všem tkáním, aby se udržela buněčná produkce energie. Konečným cílem pro kyslík jsou

mitochondrie v individuálních buňkách, kde je kyslík spotřebováván v enzymatické řetězové reakci,
při níž se tvoří energie. Kyslík je životně důležitou komponentou intermediárního buněčného
metabolismu pro produkci energie, tj. aerobní produkci adenosintrifosfátu (ATP) v mitochondriích.
Zvýšením kyslíkové frakce v inspirované směsi plynů se zvýší gradient parciálního tlaku transportu
kyslíku do buněk. Kyslík urychluje uvolňování oxidu uhelnatého (CO) vázaného na hemoglobin a
další proteiny obsahující železo a tím působí proti negativním blokujícím účinkům způsobeným
navázáním oxidu uhelnatého na železo.

Kyslík je životně důležitý pro udržování buněčného metabolismu a pro buněčnou hemostázu.
Nedostatek kyslíku rychle vytváří anaerobní stav buňky s nesprávnou funkcí a následnou buněčnou
smrtí.
Kyslík je proto životně důležitý pro přirozené fungování buňky. Hyperoxygenace může vyvolat
produkci volných radikálů. Pokud je kapacita zvládání reaktivního kyslíku překročena, existuje riziko
buněčné toxicity, zánětlivé reakce způsobené kyslíkovými radikály.

Terapie HBO zvyšuje obsah kyslíku rozpuštěného v plazmě a tím oxygenaci krve. Oxygenace tkání se
následně zlepší. Zvýšená oxygenace má význam v kriticky hypoxické tkáni, např. v případech jako je
penumbra závažné nekrózy. Zvýšená oxygenace následně zlepšuje funkci tkáně a buněčný
metabolismus. Rovněž usnadňuje fungování obranného systému, zvyšuje schopnost zabíjení bakterií
v tkáních, zejména u anaerobních infekcí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Inhalovaný kyslík je transportován dýchacími cestami do plic s inspirovaným vzduchem. V alveolech
se uskutečňuje výměna plynu působením rozdílu parciálního tlaku z inspirovaného vzduchu/směsi
plynů do kapilární krve. Kyslík je transportován systémovou cirkulací převážně vázaný na
hemoglobin do kapilárních lůžek v různých tělesných tkáních. Pouze velmi malý podíl je volný,
rozpuštěný v plazmě. Při průchodu tkáněmi se uskutečňuje částečný transport kyslíku do
individuálních buněk v závislosti na parciálním tlaku. Konečným cílem pro kyslík jsou mitochondrie
v individuálních buňkách, kde je kyslík spotřebováván v enzymatické řetězové reakci, při níž se tvoří
energie. Zvýšením frakce kyslíku v inspirované směsi plynů se zvýší gradient parciálního tlaku
transportu kyslíku do buněk. Kyslík přijímaný tělem se téměř kompletně vyloučí ve formě oxidu
uhličitého vytvořeného v intermediárním metabolismu.

Absorpce
Kyslík je podáván inhalačně a následně transportován do alveolů. Alveolární parciální tlak kyslíku
(PaO2) je hybnou silou pro transport kyslíku z aerovaných alveolů přes alveolo-kapilární membránu.
V kapilárách obklopujících aerované alveoly se kyslík rozpouští v plazmě, ale také se váže na
hemoglobin (obsah kyslíku: (1,34 x [Hb] x SaO2) + (PaO2 x 0,023 ml/dl/kPa)).

Distribuce
Kyslík je distribuován systémovou cirkulací. Většina kyslíku je přenášena hemoglobinem. Dodávka
kyslíku závisí na obsahu kyslíku a na srdečním výdeji. Perfuze tkání je závislá na srdečním výdeji a
systémové cirkulaci, krevním tlaku a regionální perfuzi.

Biotransformace
Kyslík difunduje z krve do lože periferních kapilár; dostává se do buněk, kde je součástí vnitřního
metabolismu, tvorby aerobní energie.

Eliminace
Čistým účinkem aerobního metabolismu je tvorba energie (adenosintrifosfátu (ATP)) a oxidu
uhličitého, který je eliminován z těla plicní ventilací.

Terapie HBO také urychluje uvolňování oxidu uhelnatého ve vyšší míře, než je dosažitelná dýcháním
100% kyslíku za normálního tlaku.

Terapie HBO představuje podávání 100% kyslíku pod tlakem nad hladinou atmosférického tlaku a tím
usnadňuje příjem kyslíku v krvi a zvyšuje tak obsah kyslíku v arteriální krvi. Hyperbarická

oxygenoterapie (HBO) snižuje úměrně tlak daný objemem bublinek plynů v tkáních podle Boylova
zákona.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Normobarický kyslík
Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích považovaných za dostatečně
převyšující maximální expozici u člověka, což svědčí o malém významu při klinickém použití.

V neklinických studiích bylo prokázáno, že prodloužená kontinuální inhalace čistého kyslíku může
mít škodlivé účinky. Poranění tkáně může být navozeno v plicích, v oku a v centrálním nervovém
systému. Značná variabilita nastává mezi časem propuknutí patologických změn u různých druhů
zvířat i mezi zvířaty stejného druhu.

Hyperbarický kyslík
Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích považovaných za dostatečně
převyšující maximální expozici u člověka, což svědčí o malém významu při klinickém použití.
Podávání HBO v průběhu březosti u myší, potkanů, křečků a králíků vedlo ke zvýšené resorpci,
fetálním abnormalitám a snížené fetální tělesné hmotnosti.

Posouzení rizika pro životní prostředí
Kyslík tvoří přirozenou součást atmosférického vzduchu. Je nutno brát v úvahu riziko explozivního
požáru, kdykoli je koncentrace kyslíku zvýšena.
Je nutno brát v úvahu riziko zvýšeného tlaku a dekomprese na personál účastnící se terapie HBO a
vstupující do hyperbarické komory.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Žádné.

6.2 Inkompatibility

Kyslík je oxidační činidlo usnadňující hoření a při redukci z vysokého tlaku může dojít k jeho
samovznícení. Při manipulaci je nutno zabezpečit nepřítomnost jakéhokoli oleje, maziva nebo jiných
chemikálií, které se mohou vznítit v průběhu dekomprese vysokotlakého kyslíku. Zvýšené koncentrace
kyslíku v okolním vzduchu zvyšují riziko explozivního hoření. Kyslík může reagovat s hořlavými
látkami. Kyslík ve své kryogenní formě způsobuje křehkost konstrukčních materiálů, což je třeba brát
v úvahu při konstrukci zásobníků obsahujících kryogenní kyslík.

6.3 Doba použitelnosti

Pro mobilní kryogenní nádoby s objemem menším než 30 litrů je doba použitelnosti 25 dní od data
plnění.
Pro mobilní kryogenní nádoby s objemem 30 až 46 litrů je doba použitelnosti 35 dní od data plnění.
Pro mobilní kryogenní nádoby s objemem větším než 46 litrů je doba použitelnosti 60 dní od data
plnění.

Pro automobilové cisterny je doba použitelnosti 60 dní od data plnění.


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

V blízkosti kryokontejnerů s přípravkem Conoxia NEKUŘTE ani nemanipulujte s otevřeným
ohněm. Tento přípravek způsobuje, že oheň hoří mnohem intenzivněji.


- Kryokontejnery mají být uchovávány v dobře větraném prostoru určeném k uchovávání
medicinálních plynů.
- Kryokontejnery mají být uchovávány pod zastřešením, v suchu a čistotě, mimo dosah hořlavého
materiálu při teplotě od -30 °C do +50 °C.
- Je třeba učinit opatření k zamezení otřesů nebo pádu.
- Kryokontejnery obsahující různé druhy mají být uchovávány odděleně. Plné a prázdné
kryokontejnery mají být uchovávány odděleně.
- Kryokontejnery mají být uchovávány a přepravovány s uzavřenými ventily.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Kryogenní nádoby jsou vyrobeny z nerezové oceli nebo hliníku a jsou opatřeny bezpečnostními
ventily z mosazi a uzavíracími ventily z bronzu. Bezpečnostní ventil zabraňuje tvorbě nadměrného
tlaku uvnitř nádob.

Typ kryokontejneru Objem
(vodní kapacita v l)
Kapacita
(m3 kyslíku při tlaku 1 bar a
teplotě 15 °C)
Companion C31A 31 25,Companion 41A 41 33,Companion 1000 1,23 1,Companion T 1000 High Flow 1,23 1,Helios H36 36 29,Helios H46 46 37,Helios Marathon H850 0,84 0,Helios Plus H300 0,38 0,Helios Universal U36 36 29,Helios Universal U46 46 37,Liberator 20 G4 20,6 17,Liberator 30 G4 31,2 25,Liberator 37 G4 38,2 31,Liberator 45 G4/ 45 DF 46,6 38,Liberator 60 G4/ 60 DF 60,0 49,Spirit 300 0,30 0,Spirit 600 0,60 0,Spirit 1200 1,30 1,Sprint G4 LED 0,63 0,Stroller G4 Led / Scale 1,25 1,Stroller Hi-Flow G4 LED 1,20 1,Freelox 44 L 44 37,EasyMate 0,32 0,EasyMate 6 0,95 0,EasyMate 6+6 0,95 0,EasyMate PM2335 35 30,EasyMate PM2345 45 38,Oxy-Blu 21 21,6 18,Oxy-Blu 31 31,8 27,
Typ kryokontejneru Objem
(vodní kapacita v l)
Kapacita
(m3 kyslíku při tlaku 1 bar a
teplotě 15 °C)
Oxy-Blu 37 37,9 32,Oxy-Blu 41 41,8 35,OxyLight 1,17 1,Easylox 30 31,5 25,Easylox 45 46,2 38,Escor2T electronic 0,38 0,Escor2T pneumatic 0,38 0,Walky 1,2 1,Automobilová cisterna Rozsah od
180 do 29 Rozsah od
154 do 25
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Obecné
- Nekuřte a nepoužívejte otevřený oheň v prostorách, kde se skladují nebo podávají medicinální
plyny. Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů.
- Při provádění léčby nikdy nepokládejte masku nebo nosní hadičky přímo na textilie, protože
textilie nasycené kyslíkem mohou být velmi hořlavé a hrozí riziko vzniku požáru. Pokud by k
nasycení textilií došlo, textilie pečlivě vytřepejte a vyvětrejte.
- Protože je kapalný medicinální kyslík velmi chladná kapalina, je nutné vždy při manipulaci s
kapalným medicinálním kyslíkem brát v úvahu potenciální riziko poranění vlivem mrazu a
mrazových popálenin. Při manipulaci s kapalným medicinálním kyslíkem je třeba používat
vhodné vybavení a osobní ochranné pomůcky, jako jsou izolační rukavice a ochrana obličeje a
očí.
- Medicinální plyny musí být používány výhradně k medicinálním účelům.
- Plyny různého typu a různé kvality musí být vzájemně odděleny. Plné a prázdné kontejnery
musí být uchovávány odděleně.
- Je třeba učinit opatření pro zamezení otřesů nebo pádu tlakových nádob.
- Nikdy nepoužívejte mazivo, olej nebo podobné látky k promazání zablokovaných závitů.
S ventily a zařízeními manipulujte čistýma a nemastnýma rukama (nepoužívejte krém na ruce
atd.).
- Při léčbě HBO je třeba se vyhnout používání mastných látek, např. krému na ruce.
- Při čištění nádob nebo připojeného zařízení nepoužívejte hořlavé přípravky a zejména látky na
bázi oleje. V případě pochybností zkontrolujte kompatibilitu.
- Před jakýmkoli použitím zajistěte, aby zbývalo dostatečné množství přípravku k dokončení
plánovaného podání.
- Používejte pouze standardní zařízení určená k podávání kyslíku. Připojte pouze zařízení určené
pro připojení medicinálního kapalného kyslíku.
- Při dodání od výrobce musí mít kryokontejner neporušenou pečeť garantující neporušenost
obalu.

Příprava k použití
- Zkontrolujte, zda jsou kontejnery před použitím zapečetěné.
- Před použitím odstraňte pečeť ze šroubení ventilu.
- Používejte pouze zařízení určené pro připojení medicinálního zkapalněného kyslíku.

Použití
- V místech, kde je prováděna terapie kyslíkem, je zakázáno kouření a používání otevřeného
ohně. Dbejte na bezpečnost v případě požáru.

- Přístroj uzavřete v případě požáru nebo pokud jej nepoužíváte.
- Části nádoby/ventilu se mohou při používání ochladit. To bude zřejmé podle tvorby ledu na
chladných částech a je třeba dávat pozor a těchto částí se nedotýkat. Protože je kapalný
medicinální kyslík velmi chladná kapalina, existuje riziko poranění mrazem při každé
manipulaci s medicinálním kapalným kyslíkem. Při manipulaci s medicinálním kapalným
kyslíkem je třeba používat vhodné vybavení a osobní ochranné pomůcky, jako jsou rukavice a
ochrana obličeje a očí.

Použití u pediatrické populace
Použití u pediatrické populace se neliší od použití u jiných skupin pacientů.

Po uplynutí doby použitelnosti vraťte kryokontejner dodavateli.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Linde Gas a.s.
U Technoplynu 198 00 Praha 9 - Kyje
Česká republika
Telefon: 272 100 Fax: 272 100
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

89/531/07-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29. 08. Datum posledního prodloužení registrace: 11. 3.

10. DATUM REVIZE TEXTU

4. 4.