Converide Interakce
Jiná antihypertenziva: antihypertenzní účinek přípravku CONVERIDE může být zvýšen při současné 
terapii jiným antihypertenzivem. Bezpečnost užívání irbesartanu a hydrochlorothiazidu (do výše dávek 
300 mg irbesartanu/25 mg hydrochlorothiazidu) společně s jinými antihypertenzivy včetně blokátorů 
kalciového kanálu a beta-adrenergních blokátorů byla prokázána. Předchozí léčba vysokými dávkami 
diuretik  může  způsobit  hypovolémii  a  riziko  hypotenze,  pokud  léčba  irbesartanem  s thiazidovým 
diuretikem nebo bez něj byla zahájena bez předchozí úpravy hypovolémie (viz bod 4.4). 
Léčivé přípravky obsahující aliskiren nebo inhibitory ACE: Data z klinických studií ukázala, že duální 
blokáda  systému  renin-angiotenzin-aldosteron  (RAAS)  pomocí  kombinovaného  užívání  inhibitorů 
ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích 
účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve 
srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
Lithium: při souběžném podávání lithia a inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin byly popsány 
případy reverzibilního zvýšení koncentrací lithia v séru i toxicity lithia. Podobné účinky byly zatím 
u irbesartanu hlášeny velmi vzácně. Renální clearance lithia se navíc užíváním thiazidů snižuje, lze tedy 
očekávat zvýšené riziko toxicity i při podávání přípravku CONVERIDE. Kombinace lithia a přípravku 
CONVERIDE není proto doporučena (viz bod 4.4). Pokud je podání této kombinace nezbytné, je třeba 
pečlivě monitorovat hladiny lithia v séru. 
Léčivé   přípravky   ovlivňující   hladinu   draslíku:   ztráty   draslíku   způsobené   podáváním 
hydrochlorothiazidu  jsou  zeslabeny  kalium  šetřícím  účinkem  irbesartanu.  Nicméně  je  třeba  brát 
v úvahu, že vliv hydrochlorothiazidu na sérový draslík může být potencován jinými léčivými přípravky, 
které způsobují ztráty draslíku a hypokalemii (např. ostatní kaliuretická diuretika, laxativa, amfotericin, 
karbenoxolon, sodná sůl penicilinu G). Zkušenosti s jinými léčivými přípravky, které tlumí renin-
angiotenzinový systém, naopak ukazují, že souběžné podávání kalium šetřících diuretik, draslíkových 
doplňků, náhrad soli obsahujících draslík a jiných léčivých přípravků, které mohou zvyšovat sérové 
hladiny draslíku (např. sodná sůl heparinu), může vést ke vzestupu sérového draslíku. U rizikových 
pacientů se doporučuje pečlivě sledovat hladinu draslíku v séru (viz bod 4.4). 
Léčivé přípravky, jejichž účinek je ovlivněn změnami sérové hladiny draslíku: pokud je CONVERIDE 
podáván současně s léčivými přípravky, jejichž účinky mohou změny sérové hladiny draslíku ovlivnit 
(např.  digitalisové  glykosidy,  antiarytmika),  doporučuje  se  pravidelně  hladinu  sérového  draslíku 
monitorovat. 
Nesteroidní  protizánětlivé  léčivé  přípravky:  jsou-li  antagonisté  angiotenzinu  II  podáváni  současně 
s nesteroidními  antiflogistiky  (např.  selektivními  inhibitory  COX-2,   kyselinou   acetylsalicylovou 
(> 3 g/den) a neselektivními NSAID), může se objevit oslabení antihypertenzního účinku. 
Stejně jako u ACE inhibitorů, současné podávání antagonistů angiotenzinu II a NSAID může vést ke 
zvýšenému riziku zhoršování renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin a zvýšení 
draslíku v séru, zvláště u pacientů s již preexistující sníženou funkcí ledvin. Tato kombinace by měla 
být podávána s opatrností, zvláště u starších pacientů. Pacienty je třeba náležitě hydratovat a je třeba 
věnovat pozornost monitorování renálních funkcí po zahájení i v průběhu konkomitantní léčby. 
Repaglinid: irbesartan má potenciál inhibovat OATP1B1. V klinické studii bylo hlášeno, že irbesartan 
zvýšil hodnoty Cmax a AUC repaglinidu (substrát OATP1B1) 1,8krát, respektive 1,3krát, pokud byl 
 
podáván 1 hodinu před repaglinidem. V jiné studii nebyly hlášeny žádné relevantní farmakokinetické 
interakce,  pokud  byly  tyto  dva  léky  podávány  současně.  Proto  může  být  nutná  úprava  dávky 
antidiabetické léčby, jako je repaglinid (viz bod 4.4). 
Další  informace  o  interakcích  irbesartanu:  v  klinických  studiích není farmakokinetika  irbesartanu 
hydrochlorothiazidem ovlivněna. Irbesartan je převážně metabolizován CYP2C9 a v menším rozsahu 
glukuronidací.  Nebyly  pozorovány  žádné  významné  farmakokinetické  nebo  farmakodynamické 
interakce  byl-li  irbesartan  podáván  současně  s  warfarinem,  léčivým  přípravkem  metabolizovaným 
CYP2C9.  Účinky  induktorů  CYP2C9  jako  je  rifampicin  na  farmakokinetiku  irbesartanu  nebyly 
vyhodnoceny. Farmakokinetika digoxinu nebyla současným podáváním irbesartanu změněna. 
Další informace o interakcích hydrochlorothiazidu: k interakcím může dojít při souběžném podávání 
thiazidových diuretik s následujícími látkami: 
Alkohol: může se vyskytnout zesílení ortostatické hypotenze. 
Antidiabetika (perorální a inzulíny): může být nutná úprava dávkování antidiabetika (viz bod 4.4). 
Cholestyraminové a colestipolové pryskyřice: v přítomnosti pryskyřičných iontoměničů se zhoršuje 
absorpce hydrochlorothiazidu. CONVERIDE by se měl užívat nejméně jednu hodinu před nebo čtyři 
hodiny po užití těchto léčivých přípravků. 
Kortikoidy, ACTH: může se zvýšit deplece elektrolytů, zvláště hypokalemie. 
Digitalisové glykosidy: thiazidy způsobená hypokalemie nebo hypomagnezemie může vyvolat nástup 
digitalisem indukované srdeční arytmie (viz bod 4.4). 
Nesteroidní  antirevmatika:  podání  nesteroidního  antirevmatika  může  u  některých  pacientů  snížit 
diuretický, natriuretický a antihypertenzní účinek thiazidového diuretika. 
Vasopresorické aminy (např. noradrenalin): účinek vasopresorických aminů může být snížen, ale ne 
natolik, aby bránil jejich použití. 
Nedepolarizující myorelaxancia (např. tubokurarin): účinek nedepolarizujících myorelaxancií může být 
hydrochlorothiazidem potencován. 
Léčivé přípravky podávané při léčbě dny:  vzhledem k tomu, že hydrochlorothiazid může zvyšovat 
hladinu kyseliny močové, může být nutné upravit dávkování těchto léčivých přípravků. Může být nutné 
zvýšit dávky probenecidu nebo sulfinpyrazonů. Při souběžném podávání s thiazidovými diuretiky  se 
může zvýšit incidence reakcí z přecitlivělosti na alopurinol. 
Soli vápníku: thiazidová diuretika mohou zvýšit hladinu vápníku v séru vzhledem ke snížení exkrece. 
Pokud musí být předepsány vápníkové doplňky nebo vápník šetřící léčivé přípravky (např. terapie 
vitaminem D), hladiny vápníku v séru musí být monitorovány a podle toho je nutno upravit dávkování 
vápníku. 
Karbamazepin: současné  užívání  karbamazepinu  a  hydrochlorothiazidu  bylo  spojeno  s rizikem 
symptomatické hyponatremie. Při současném podávání těchto látek je nutno monitorovat elektrolyty. 
Pokud je to možné, měla by se použít jiná třída diuretik. 
Jiné  interakce:  hyperglykemický  účinek  beta-blokátorů  a  diazoxidu  může  být  zesílen  thiazidy. 
Anticholinergní látky (např. atropin, beperiden) mohou zvyšovat biologickou dostupnost thiazidových 
diuretik snížením gastrointestinální motility a zpomalením vyprazdňování žaludku. Thiazidy mohou 
zvýšit riziko nežádoucích účinků amantadinu. Thiazidy mohou snížit renální vylučování cytotoxických 
léčivých přípravků (např. cyklofosfamidu, metotrexátu) a potencovat tak jejich myelosupresivní účinek.