Gemcitabine accord Užívání po expiraci, upozornění a varování

Přípravek Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok je před použitím nutné naředit.
Koncentrace gemcitabinu v Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok se od ostatních
přípravků obsahujících gemcitabin liší (podrobné pokyny k ředění viz bod 6.6).

Koncentrát musí být naředěn (100 mg/ml), jinak by mohlo dojít k život ohrožujícímu předávkování
Přípravek Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok musí být naředěn. Celkové množství
přípravku Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok potřebné pro daného pacienta je třeba
naředit sterilním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) do konečné koncentrace 0,1 až 9 mg/ml. (návod
k naředění viz bod 6.6)

Bylo prokázáno, že prodloužení doby infuze gemcitabinu a zvýšení dávkové frekvence zvyšují toxicitu.

Hematologická toxicita
Gemcitabin může utlumit funkci kostní dřeně, což se projevuje leukopenií, trombocytopenií a anemií.
U pacientů používajících gemcitabin má být před každou dávkou prováděna kontrola počtu krevních
trombocytů, leukocytů a granulocytů. Pokud se potvrdí útlum kostní dřeně vyvolaný léčbou, má být zvažována
modifikace dávek léku nebo přerušení léčby (viz bod 4.2). Myelosuprese je nicméně krátkodobá a obvykle
nevede ke snížení dávky a jen vzácně vede k ukončení léčby.
Po ukončení léčby gemcitabinem může pokračovat zhoršování periferního krevního obrazu. U pacientů s
poškozenou funkcí kostní dřeně má být léčba zahájena se zvýšenou opatrností. Podobně jako u jiné cytotoxické
léčby musí být v případě podání gemcitabinu společně s jiným chemoterapeutikem zváženo riziko kumulativní
suprese kostní dřeně.

Porucha funce jater a ledvin
Podávání gemcitabinu pacientům, kteří zároveň mají jaterní metastázy nebo mají hepatitidu, alkoholismus
nebo jaterní cirhózu v anamnéze může vést k exacerbaci poruchy funkce jater.
Pravidelně má být prováděna laboratorní kontrola renálních a jaterních funkcí (včetně virologických testů).
Gemcitabin je u pacientů s poruchou funkce jater nebo poruchou funkce ledvin třeba používat s opatrností,
neboť k dispozici není dostatečné množství informací z klinických studií, které by umožnily poskytnout u
těchto skupin pacientů jasná doporučení pro dávkování (viz body 4.4 a 5.2).

Souběžná radioterapie
Souběžná radioterapie (aplikovaná souběžně nebo ≤7 dnů od podání gemcitabinu): byla hlášena toxicita
(podrobné informace a doporučení viz bod 4.5).

Živé vakcíny
U pacientů léčených gemcitabinem není doporučeno podání vakcíny proti žluté zimnici nebo očkování jinými
vakcínami z živých oslabených kmenů (viz bod 4.5).

Kardiovaskulární systém
Z důvodu rizika kardiovaskulárních poruch při podávání gemcitabinu musí být věnována zvláštní pozornost
pacientům s předchozí anamnézou kardiovaskulárních příhod.

Syndrom kapilárního úniku (CLS)
U pacientů, kterým byl podáván gemcitabin v monoterapii nebo v kombinaci s jinými chemoterapeutiky byl
hlášen syndrom kapilárního úniku (viz bod 4.8). Tento stav je obvykle zvladatelný, pokud je včas odhalen a
adekvátně léčen, ale byly hlášeny i fatální případy. Syndrom zahrnuje systémovou kapilární
hyperpermeabilitu, během které dochází k úniku tekutin a proteinů z intravazálního prostoru do intersticia.
Klinické příznaky zahrnují generalizovaný edém, nárůst hmotnosti, hypoalbuminémii, závažnou hypotenzi,
akutní poruchu funkce ledvin a plicní edém. Pokud dojde k rozvoji syndromu kapilárního úniku v průběhu
léčby, má být podávání gemcitabinu přerušeno a má být zahájena podpůrná léčba. K rozvoji syndromu
kapilárního úniku může dojít během pozdějších cyklů a v literatuře je spojen se syndromem respirační tísně
dospělých.

Syndrom zadní reverzibilní encefalopatie (PRES – posterior reversible encephalopathy syndrome)
Syndrom zadní reverzibilní encefalopatie (PRES) byl také zaznamenán u pacientů léčených gemcitabinem
v monoterapii nebo v kombinaci s jinými chemoterapeutiky. PRES je vzácný klinicko-radiologický syndrom
s reverzibilní kortikální dysfunkcí a subkortikálním edémem, který zahrnuje řadu klinických příznaků jako
například poruchu vědomí, záchvaty, bolest hlavy, poruchy vidění, fokální neurologické příznaky a akutní
hypertenzi. Toto onemocnění je potenciálně reverzibilní, pokud je včasně odhaleno a je zahájena podpůrná
léčba, kontrola krevního tlaku, antikonvulzivní terapie a/nebo napravení příčiny (např. ukončení podávání
látky, která účinky vyvolala), aby se zabránilo poškození centrální nervové soustavy (CNS) nebo smrti.
Klinické abnormality a nálezy vyvolané magnetickou rezonancí obvykle odezní během několika dní až týdnů,
pokud jsou adekvátně léčeny. PRES se může objevit v pozdějších cyklech léčby. Stav včetně
infekce/sepse/septického šoku, preeklampsie/eklampsie a chronických autoimunitních onemocnění
chronického selhání ledvin a chronické hypertenze byly spojeny s PRES. Pacienti, kteří užívají jiná
chemoterapeutika, která jsou spojena s PRES mohou být vystaveni riziku vzniku PRES.

Plíce
Bylo zaznamenáno někdy závažné ovlivnění plic léčbou gemcitabinem (např. plicní edém, intersticiální
pneumonitida nebo syndrom respirační tísně dospělých - ARDS). Etiologie těchto poruch není známa. V těchto
případech má být zváženo přerušení léčby gemcitabinem. Včasné zahájení podpůrné léčby může napomoci
zmírnění těchto stavů.

Funkce ledvin
Hemolyticko-uremický syndrom
U pacientů léčených gemcitabinem byl vzácně (post-marketingová data) zaznamenán klinický nález
odpovídající hemolyticko-uremickému syndromu (HUS, viz bod 4.8). HUS je potenciálně život ohrožující
onemocnění. Terapie gemcitabinem má být přerušena při jakýchkoliv prvních známkách mikroangiopatické
hemolytické anémie, jako je například rychlý pokles hemoglobinu se současnou trombocytopenií, zvýšení
hladin sérového hladin bilirubinu, sérového kreatininu, močoviny v krvi nebo LDH. Renální selhání může být
ireverzibilní i po ukončení léčby a může pak být nezbytná dialýza.

Fertilita
Ve fertilitních studiích způsoboval gemcitabin u myších samců hypospermatogenezi (viz bod 5.3). Muži léčení
gemcitabinem proto mají být poučeni, že je lépe neplodit potomka během léčby a až 6 měsíců po léčbě a,
vzhledem k možné neplodnosti způsobené léčbou gemcitabinem, by se měli poradit o možnosti
kryokonzervace spermií před léčbou (viz bod 4.6).

Sodík
Maximální denní dávka (2250 mg) přípravku Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok
obsahuje 206 mg (9,0 mmol) sodíku. Pacienti, kteří jsou na dietě s kontrolovaným obsahem sodíku, by toto
měli vzít v úvahu.

Ethanol
Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok obsahuje 440 mg bezvodého ethanolu na jeden
ml koncentrátu. Toto může být škodlivé u pacientů trpících alkoholismem a je třeba vzít v úvahu u vysoce
rizikových pacientů, jako jsou pacienti s onemocněním jater nebo epilepsií. V úvahu je třeba také vzít možné
účinky na centrální nervový systém a ostatní účinky.