Moxifloxacin olikla Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: chinolonová antibakteriální léčiva, fluorochinolony,
ATC kód: J01MA13

Mechanismus účinku
Moxifloxacin je in vitro účinný proti širokému spektru grampozitivních i gramnegativních patogenů.

Baktericidní aktivita moxifloxacinu vychází z inhibice obou topoizomeráz typu II (DNA gyrázy a
topoizomerázy IV), nezbytných pro bakteriální replikaci DNA, transkripci a opravy. Zdá se, že Cmethoxy část přispívá k podpoře aktivity a nižší selekci rezistentních mutací grampozitivních bakterií
ve srovnání s částí C8-H. Přítomnost objemného bicykloamino-substituentu v pozici C-7 brání
aktivnímu efluxu, který je spojen s norA nebo pmrA geny zjištěnými u některých grampozitivních
bakterií.

Farmakodynamické výzkumy ukázaly, že baktericidní účinek moxifloxacinu je závislý na koncentraci.
Bylo zjištěno, že minimální baktericidní koncentrace (MBC) se pohybují v rozmezí minimálních
inhibičních koncentrací (MIC).

Vliv na střevní mikroflóru u lidí
Následující změny ve střevní mikroflóře byly pozorovány po perorálním podávání moxifloxacinu ve
studiích na dobrovolnících. Došlo k redukci počtu bakterií Escherichia coli, Bacillus spp.,
Enterococcus spp. a Klebsiella spp., stejně jako anaerobů Bacteroides vulgatus, Bifidobacterium
spp., Eubacterium spp. a Peptostreptococcus spp. Ke zvýšení počtu došlo u Bacteroides fragilis.
Tyto změny se vrátily k normálu během následujících 2 týdnů.
Mechanismus rezistence
Mechanismus rezistence, který inaktivuje peniciliny, cefalosporiny, aminoglykosidy, makrolidy
a tetracykliny, neinterferuje s antibakteriální aktivitou moxifloxacinu. Jiný mechanismus rezistence,
jako je propustnost bariér (známé u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní mechanismy, mohou také
ovlivnit citlivost na moxifloxacin.

Rezistence na moxifloxacin in vitro se vyvíjí pomalu, postupným procesem spojeným s mutací
cílového místa v obou topoizomerázách typu II (v DNA gyráze a v topoizomeráze IV). Moxifloxacin
je špatným substrátem aktivního efluxního mechanismu u grampozitivních organismů.

Byla pozorována zkřížená rezistence s ostatními fluorochinony. Nicméně jelikož moxifloxacin
inhibuje jak topoizomerázu II (DNA gyrázu), tak topoizomerázu IV s ekvipotencí u některých
grampozitivních bakterií, mohou být tyto bakterie rezistentní na ostatní chinolony, ale citlivé na
moxifloxacin.

Hraniční hodnoty
EUCAST klinické MIC hraniční hodnoty pro moxifloxacin při diskové difuzi (v. 13.0, platná od 1. 1. 2023)
Organismus Citlivost
(mg/l)
Rezistence
(mg/ml)
Staphylococcus aureus ≤ 0,
> 0,25

Koaguláza negativní staphylococcus ≤ 0,25

> 0,25

Streptococcus pneumoniae ≤ 0,5

> 0,5

Streptococcus skupiny A, B, C, G ≤ 0,5

> 0,5

Haemophilus influenzae ≤ 0,125 > 0,125
Moraxella catarrhalis ≤ 0,25 > 0,25
Enterobacterales ≤ 0,25 > 0,25
Corynebacterium spp.
jiné než C. diphtheriae a C. ulcerans)
≤ 0,5 > 0,5
Hraniční hodnoty druhově nespecifické* ≤ 0,25 > 0,25
14
* Hraniční hodnoty druhově nespecifické byly určeny hlavně na základě farmakokinetických
a farmakodynamických údajů a jsou nezávislé na MIC specifické pro druh. Jsou použitelné pro
druhy, pro které nebyly stanoveny druhově specifické hraniční hodnoty, a nejsou určeny pro druhy,
u kterých se ještě musí určit interpretační kritéria.
Mikrobiální citlivost
Prevalence získané rezistence se může u určitých druhů geograficky a s časem měnit. Zvláště při léčbě
závažných infekcí je třeba se seznámit s lokálními informacemi o rezistenci organismů. Podle potřeby
na místech, kde je prevalence rezistence taková, že prospěšnost léčby je sporná, má být vyhledána
pomoc experta.

Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Gardnerella vaginalis
Staphylococcus aureus* (citlivý na meticilin)
Streptococcus agalactiae (skupina B)
Streptococcus milleri skupina (S. anginosus, S. constellatus a S. intermedius)*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes (skupina A)*
Streptococcus viridans spp. (S. viridans, S. mutans, S. mitis, S. sanguinis, S. salivarius,
S. thermophilus)
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter baumanii
Haemophilus influenzae*
Haemophilus parainfluenzae*
Legionella pneumophila
Moraxella (Branhamella) catarrhalis*
Anaerobní mikroorganismy
Fusobacterium spp.
Prevotella spp.
Jiné mikroorganismy
Chlamydophila (Chlamydia) pneumoniae*
Chlamydia trachomatis*
Coxiella burnetii
Mycoplasma genitalium
Mycoplasma hominis
Mycoplasma pneumoniae*
Druhy, u kterých se může vyskytnout získaná rezistence
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus faecalis*
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus (meticilin rezistentní)+
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Enterobacter cloacae*
Escherichia coli*#
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*#
Neisseria gonorrhoeae*+
Proteus mirabilis*
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides fragilis*
Peptostreptococcus spp.*
V podstatě rezistentní mikroorganismy
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Pseudomonas aeruginosa
* Aktivita byla u citlivých druhů v rámci schválených indikací v klinických studiích úspěšně
prokázána.
+ Poměr rezistence > 50% v jedné nebo více zemích.
# Kmeny produkující ESBL jsou obvykle rezistentní na fluorochinolony.
15