Nogrip Užívání po expiraci, upozornění a varování

V případě vysoké či přetrvávající horečky, nástupu známek superinfekce nebo příznaků přetrvávajících
déle než 5 dní, je nutné léčbu přehodnotit.

Riziko psychické závislosti se objevuje v podstatě jen u vyšších než doporučených dávek a při
dlouhodobém užívání.

Tento přípravek nemá být s ohledem na riziko předávkování kombinován s dalšími léčivými přípravky,
které obsahují paracetamol. Maximální denní dávka paracetamolu je 4 g denně pro dospělé nad 50 kg
(viz bod 4.9). U pacientů s onemocněním jater je riziko předávkování vyšší.

Byly hlášeny velmi vzácné případy závažných kožních nežádoucích účinků. Pacienti mají být
informováni o časných známkách těchto závažných kožních reakcí a výskyt vyrážky nebo jiných
známek hypersenzitivity vyžaduje přerušení léčby (viz bod 4.8).

Paracetamol má být používán s opatrností u pacientů s tělesnou hmotností pod 50 kg, trpících mírnou
až středně těžkou hepatocelulární nedostatečností, chronickým alkoholismem, chronickou podvýživou
(nízké zásoby jaterního glutathionu), dehydratací, poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2), deficitem
glukózo-6-fosfátdehydrogenázy a hemolytickou anemií. Riziko předávkování je vyšší u pacientů s
necirhotickým poškozením jater alkoholem. Pokud se zjistí akutní virová hepatitida, má být léčba
ukončena.

Paracetamol může být při dávkách nad 6-8 g denně hepatotoxický. Poškození jater se může vyvinout i
při mnohem nižších dávkách při současném užívání s alkoholem, induktory jaterních enzymů nebo
jinými hepatotoxickými léky, např. IMAO. Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko
hepatotoxicity paracetamolu.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem ke
zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu (např.
chronický alkoholismus), jakož i u pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu.
Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči.

Během léčby je třeba vyhnout se konzumaci alkoholu a léčivých přípravků obsahujících alkohol.
Alkohol zvyšuje sedativní účinek H1 antihistaminik. To může mít vliv na schopnost řídit a obsluhovat
stroje (viz bod 4.7).
Během léčby je třeba se vyhnout podávání sedativ (zejména barbiturátů), které zesilují sedativní účinek
antihistaminik.
Současné užívání inhibitorů MAO může zesílit anticholinergní účinek feniraminu jako retence moči,
zácpa nebo sucho v ústech (viz bod 4.5).

Vitamin C má být používán s opatrností u pacientů s poruchami metabolismu železa a u subjektů s
deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy (G6PD).

Přípravek má být užíván s opatrností u pacientů s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí,
kardiovaskulárním onemocněním, hypertenzí, hypertyreózou a pyloroduodenální obstrukcí.

Přípravek obsahuje 11,555 g sacharózy v jedné dávce. Toto je nutno vzít v úvahu u pacientů s
cukrovkou. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a
galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 15,2 mg alkoholu (ethanolu) v jednom sáčku.
Množství alkoholu v jedné dávce tohoto léčivého přípravku odpovídá méně než 1 ml piva nebo vína.
Takto malé množství alkoholu v tomto léčivém přípravku nemá žádné znatelné účinky.