sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PULMICORT 0,5 mg/ml suspenze k rozprašování (z rozprašovače/nebulizátoru)


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Budesonidum 0,5 mg v 1 ml suspenze.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Suspenze k rozprašování. Bílá až téměř bílá snadno roztřepatelná sterilní suspenze.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba bronchiálního astmatu pacientů, kteří vyžadují dlouhodobou (udržovací) léčbu glukokortikoidy
pro účinnou kontrolu zánětu dýchacích cest a pro které nejsou vhodné jiné lékové formy inhalačních
glukokortikoidů (dávkovaný aerosol či práškový inhalátor).

Velmi závažný pseudokrup (laryngitis subglottica), kdy je indikována hospitalizace.

4.2 Dávkování a způsob podání

Astma
Dávkování přípravku má být individuální.

Přípravek se podává jednou nebo dvakrát denně. Dávkování jednou denně je vhodné při celkové denní
dávce 0,25 až 1 mg léčivé látky.

Doporučené počáteční dávky přípravku

Dospělí a pacienti staršího věku: 1 až 2 mg denně.
Děti ve věku 6 měsíců a starší: 0,25 až 0,5 mg denně. U dětí závislých na podávání perorálních
glukokortikoidů je vhodnější počáteční dávka 1 mg denně.

Udržovací dávka

U všech pacientů je žádoucí titrovat udržovací dávku na nejnižší ještě účinnou dávku, pokud již bylo
dosaženo kontroly symptomů astmatu.

Dospělí a starší pacienti: 0,5 až 4 mg denně. Ve velmi těžkých případech lze denní dávku dále zvýšit.

Děti ve věku 6 měsíců a starší: 0,25 až 2 mg denně. Dávka 2 mg denně může být vhodná pouze pro
děti s těžkým astmatem a po krátkou dobu.

Dávkování jednou denně

Dávkování jednou denně lze navrhnout u dospělých i dětí s astmatem, pokud vyžadují udržovací
dávku v rozmezí 0,25 až 1 mg budesonidu denně. Podávání jednou denně lze navrhnout u pacientů
s dobře kontrolovaným astmatem. Dávku lze podávat buďto ráno, nebo večer. Pokud dojde ke
zhoršení příznaků astmatu, je nutné zvýšit celkovou denní dávku a rozdělit ji do více dávek podle
potřeby.

Nástup účinku

Zlepšení příznaků astmatu při podávání přípravku Pulmicort - suspenze k rozprašování lze očekávat
v průběhu 3 dnů po zahájení léčby. Maximálního prospěchu je však dosaženo až 2-4 týdny po
zahájení léčby.

Pacienti léčení perorálními glukokortikoidy

Pulmicort dovoluje zcela nahradit nebo významně snížit dávku perorálních glukokortikoidů při
zachované kontrole astmatu. Při zahajování převodu z perorálních glukokortikoidů na Pulmicort má
být pacient v relativně stabilizovaném stavu. Po dobu přibližně 10 dnů se podává vysoká dávka
přípravku Pulmicort a původně podávaná dávka perorálního glukokortikoidu.

Poté se dávka perorálního glukokortikoidu postupně snižuje (např. o 2,5 mg prednisolonu nebo jeho
ekvivalent každý měsíc) na nejnižší možnou úroveň. V mnoha případech je možné zcela nahradit
perorální glukokortikoid přípravkem Pulmicort. Další informace o vysazování glukokortikoidů viz
v bodě 4.4.

V průběhu vysazování perorálních glukokortikoidů mohou někteří pacienti pociťovat systémové
příznaky z nedostatku glukokortikoidů jako např.: bolest svalů a kloubů, únavu, malátnost a depresi,
i když jejich plicní funkce jsou stejné nebo i lepší. V těchto případech je namístě povzbudit pacienta
v dalším pokračování léčby inhalačním glukokortikoidem a zaměřit se na sledování objektivních
příznaků insuficience nadledvin. Pokud se zjistí klinické či závažné laboratorní známky insuficience
nadledvin, je nutné dočasně zvýšit dávku perorálních glukokortikoidů a následně je vysazovat ještě
pomaleji. U pacientů převáděných z perorálních glukokortikoidů může být v období nadměrného
stresu nebo těžkého astmatického záchvatu oprávněná potřeba dočasně podávat perorální
glukokortikoidy.

Pseudokrup

Obvykle používaná dávka u kojenců a dětí s pseudokrupem je 2 mg budesonidu k nebulizaci. Tato
dávka se podává najednou nebo jako dvě oddělené dávky po 1 mg s odstupem 30 minut. Dávkování
lze opakovat každých 12 hodin po dobu až 36 hodin nebo do klinického zlepšení stavu.

Dělitelnost jednodávkového balení a mísitelnost

Pulmicort - suspenzi k rozprašování, lze mísit s 0,9% roztokem chloridu sodného ve vodě a s roztoky
k nebulizaci s obsahem terbutalinu, salbutamolu, fenoterolu, acetylcysteinu, kromoglykátu sodného
nebo ipratropia. Směsi je nutné použít během 30 minut po smísení.

Obsah jednodávkových ampulek lze dělit tak, jak vyžaduje léčba. Jednodávkové ampulky jsou
opatřeny ryskou označující objem 1 ml při poloze ampulky dnem vzhůru. Pokud je nutné odměřit
právě 1 ml suspenze, vyprázdní se obsah ampulky až k této rysce. Částečně použitou ampulku lze
uchovávat po dobu 12 hodin v původním obalu chráněnou před světlem. Obsah takto uchovávaných
otevřených ampulek již nelze považovat za sterilní.

Tabulka 1 Dávkovací tabulka
Dávka mg Objem přípravku ml

0,25 0,5*
0,5 1*
0,75 -
1,5 2 Tento objem je nutné před aplikací pacientovi zředit 0,9 % roztokem chloridu sodného na konečný
objem 2 ml.

Návod na správné použití přípravku Pulmicort – suspenze k rozprašování

Pulmicort - suspenzi k rozprašování lze podávat pouze s použitím tryskových nebulizátorů
vybavených náústkem nebo vhodnou obličejovou maskou. Nebulizátor má být napojen na zdroj
stlačeného vzduchu dodávající vzduch rychlostí 5-8 l/min. Plnící objem má odpovídat 2-4 ml.

Pacienta (rodiče dítěte) je třeba upozornit na:
- pečlivé přečtení návodu k použití, který je součástí balení každého nebulizátoru
suspenze k rozprašování, a proto se jejich použití nedoporučuje
- možnost mísit přípravek s 0,9 % roztokem chloridu sodného a roztoky k inhalaci s obsahem
terbutalinu, salbutamolu, fenoterolu, acetylcysteinu, kromoglykátu sodného a ipratropia
- pečlivé vypláchnutí úst vodou po inhalaci předepsané dávky, aby se minimalizovalo riziko
vzniku moučnivky v oblasti nosohltanu
- opláchnutí obličeje vodou při použití obličejové masky, aby se snížilo riziko podráždění
obličeje
- nutnost čistit a udržovat nebulizátor podle pokynů výrobce

4.3 Kontraindikace

Přecitlivělost na budesonid a ostatní složky přípravku.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek není určen k rychlé úlevě od akutního záchvatu astmatu, kdy je nutné použít krátkodobě
účinné inhalační bronchodilatátory.

Pokud pacient zjistí, že krátkodobě účinná bronchodilatační léčba je neúčinná, případně, že je nutné
inhalovat častěji, je nutné, aby vyhledal lékaře. Je nutné zhodnotit situaci z hlediska adekvátnosti
prováděné protizánětlivé léčby, tj. buďto zvýšit dávku inhalačního budesonidu nebo krátkodobého
podávání perorálního glukokortikoidu.

Systémové účinky inhalačních glukokortikoidů se mohou objevit zvláště při podávání vysokých dávek
po delší časové období. Pravděpodobnost výskytu systémových účinků je však daleko menší ve
srovnání s perorálním podáváním glukokortikoidů. Možné systémové účinky zahrnují Cushingův
syndrom, Cushingoidní projevy, útlum funkce nadledvin, zpomalení růstu u dětí a dospívajících,
snížení kostní minerální denzity, vývoj šedého očního zákalu a glaukomu a vzácněji řadu účinků na
psychiku nebo chování (zvláště u dětí) zahrnujících psychomotorickou hyperaktivitu, poruchy spánku,
úzkost, depresi nebo agresi (viz bod 4.8). Z těchto důvodů je důležité titrovat dávku inhalačního
glukokortikoidu na nejnižší účinnou udržovací dávku, při které je dosaženo účinné kontroly astmatu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům, kteří jsou převáděni z perorálních steroidů na
inhalační glukokortikoidy, neboť u těchto pacientů může přetrvávat útlum nadledvin po značně
dlouhou dobu. Pacienti, kterým bylo potřebné podávat urgentně značně vysoké dávky kortikoidů nebo
kteří byli dlouhodobě léčeni nejvyššími doporučenými dávkami inhalačních glukokortikoidů,
představují také rizikovou skupinu. Tito pacienti mohou mít při stresové zátěži příznaky insuficience
nadledvin. Pokud jsou vystaveni stresu či před plánovaným chirurgickým výkonem, je vhodné
uvažovat o celkové suplementaci kortikoidy.

Někteří pacienti se v průběhu vysazování perorálních glukokortikoidů necítí dobře, např. pociťují
bolest ve svalech a kloubech. Všeobecně lze považovat glukokortikoidní účinek za nedostatečný,
pokud se objeví únava, bolest hlavy, nauzea a zvracení. V těchto případech je vhodné dočasně zvýšit
dávku perorálních glukokortikoidů.

Záměna systémově působících glukokortikoidů za inhalační někdy vede k projevům alergie (např.
rýma nebo ekzém), které byly dříve cloněny podáváním systémově působících glukokortikoidů. Tyto
projevy je nutné léčit symptomaticky podáním antihistaminik a/nebo topických přípravků.

Po každé nebulizaci glukokortikoidů je nutné vypláchnout ústa vodou, aby se omezilo riziko vzniku
sooru v orofaryngeální oblasti. Stejně tak je nutné omýt obličej vodou po každém použití obličejové
masky, aby se zabránilo podráždění pokožky.

Těžká hepatální insuficience může klinicky významným způsobem snížit eliminaci glukokortikoidů.

Studie in vivo prokázaly, že perorální podávání ketokonazolu a itrakonazolu (inhibitory CYP3Av játrech a sliznici GIT) může vést ke zvýšené systémové expozici k budesonidu (viz bod 4.5).
Souběžné podávání ketokonazolu, HIV proteázových inhibitorů nebo jiných účinných inhibitorů
CYP3A4 má být vyloučeno. Pokud to není možné, je třeba maximálně prodloužit dobu mezi podáním
obou léčiv (viz též bod 4.5).

Pneumonie u pacientů s CHOPN
U pacientů s CHOPN, kterým byly podávány inhalační glukokortikoidy, byl pozorován vyšší výskyt
pneumonie, včetně pneumonie vyžadující hospitalizaci. Existují určité důkazy o tom, že zvýšené
riziko pneumonie souvisí se zvyšováním dávky steroidu, avšak tuto závislost se nepodařilo definitivně
prokázat ve všech studiích.

Neexistují jednoznačné klinické důkazy o rozdílech mezi léčivými přípravky ze skupiny inhalačních
glukokortikoidů ohledně výše rizika pneumonie.

Lékaři mají sledovat možný vývoj pneumonie u pacientů s CHOPN, neboť klinické známky těchto
infekcí se mohou překrývat se symptomy, které doprovázejí exacerbaci CHOPN.

Rizikovými faktory pro pneumonii u pacientů s CHOPN jsou současné kouření, vyšší věk, nízký index
tělesné hmotnosti (BMI) a těžká CHOPN.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům s aktivní nebo němou plicní tuberkulózou a pacientům
s plísňovými nebo virovými infekcemi dýchacích cest.

V průběhu léčby inhalačními glukokortikoidy se může objevit orální kandidóza. Tato infekce může
vyžadovat vhodnou protiinfekční léčbu a u některých pacientů i přerušení léčby (viz též bod 4.2).

Podobně jako u jiné inhalační léčby se může objevit paradoxní bronchospasmus s okamžitým
zvýšením pískotů po podání dávky. Pokud k tomuto projevu dojde, je nutné léčbu inhalačním
budesonidem okamžitě přerušit, pacienta je třeba vyšetřit a pokud je to nutné, zahájit alternativní
léčbu.

Vliv na růst

U dětí, kterým jsou dlouhodobě podávány inhalační glukokortikoidy, se doporučuje pravidelně měřit
tělesnou výšku. Pokud dojde ke zpomalení růstu, je třeba léčbu znovu zhodnotit s cílem snížit dávku
inhalačního glukokortikoidu. Je třeba pečlivě zvažovat mezi prospěchem z léčby glukokortikoidy a
možným rizikem zpomalení růstu. Dále je třeba uvažovat i o možnosti odeslaní pacienta k pediatrovi –
specialistovi na respirační onemocnění.

Porucha zraku

U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se
u pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo
odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta,
glaukom nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla
hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Budesonid neinteraguje se žádným léčivem používaným v léčbě astmatu.

Metabolismus budesonidu je zprostředkován především enzymovým systémem cytochromu
P450 CYP3A4. Inhibitory tohoto enzymového systému, např. ketokonazol a itrakonazol, mohou
několikrát zvyšovat systémovou expozici k budesonidu (viz bod 4.4). Vzhledem k tomu, že neexistují
údaje na podporu dávkového doporučení, nelze souběžně podávat tato léčiva. Pokud to není možné, je
třeba prodloužit dobu mezi podáním obou léčiv na maximum a lze též uvažovat o snížení dávky
budesonidu. Omezené údaje o této interakci s vysoko dávkovaným budesonidem ukazují, že může
docházet ke značnému vzestupu plazmatických koncentrací (v průměru 4násobnému), pokud je
podáván itrakonazol 200 mg jednou denně souběžně s inhalačním budesonidem (jednotlivá dávka
1000 μg).

U žen léčených estrogeny a steroidníantikoncepcí byly pozorovány zvýšené plazmatické koncentrace
a zvýšený účinek kortikosteroidů, ale nebyl pozorován žádný účinek při podávání budesonidu a nízko
dávkované perorálníantikoncepce.

Vzhledem k tomu, že funkce nadledvin může být snížena, může stimulační test s ACTH k diagnostice
insuficience hypofýzy vykazovat falešné výsledky (nízké hodnoty).

Cimetidin má při doporučeném dávkování mírný, klinicky nevýznamný vliv na farmakokinetiku
budesonidu.

4.6 Těhotenství a kojení

Většina výsledků prospektivních epidemiologických studií a poregistrační používání přípravku
ukazují, že není zvýšeno riziko nežádoucích účinků na plod a novorozence při použití inhalovaného
budesonidu v průběhu těhotenství. Pro plod i matku je důležité, aby v průběhu těhotenství bylo astma
adekvátně kontrolováno. Podobně jako v jiných případech podávání léků v průběhu těhotenství, je
podávání budesonidu v průběhu těhotenství odůvodněné pouze v případech, kdy prospěch z léčby
převáží nad potenciálním rizikem pro plod.

Budesonid se vylučuje do mateřského mléka, ovšem v rozmezí terapeutických dávek pro přípravek se
nepředpokládá ovlivnění kojence. Pulmicort - suspenze k rozprašování lze podávat v průběhu kojení.

Dlouhodobá léčba kojících astmatiček inhalačním budesonidem (200 μg nebo 400 μg dvakrát denně)
vedla k zanedbatelné systémové expozici kojenců k budesonidu.

Ve farmakokinetické studii byla pro obě uvažované dávky odhadovaná denní dávka, které byl
vystaven plod, 0,3 % denní dávky, které byla vystavena matka. Průměrná plazmatická koncentrace na
straně plodu byla 1/600 koncentrace pozorované na straně matky a za předpokladu úplné perorální
biodostupnosti budesonidu u plodu. Koncentrace budesonidu ve vzorcích plazmy plodu byly vždy
menší než limit kvantifikace.

Na základě údajů s inhalovaným budesonidem a s ohledem na lineární farmakokinetiku budesonidu
v rámci terapeutického dávkového intervalu pro nosní, inhalační, perorální a perrektální budesonid, se
předpokládá, že expozice kojence je nízká.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pulmicort - suspenze k rozprašování nemá vliv na schopnost řídit motorová vozidla ani na schopnost
obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Pro výskyt nežádoucích účinků byly použity následující definice: velmi časté ( 1/10), časté ( až < 1/10), méně časté ( 1/1000 až < 1/100), vzácné ( 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné
(< 1/10000).

Tabulka 2 Nežádoucí účinky podle tříd orgánových systémů (SOC) a frekvence
SOC Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace Časté Orofaryngeální kandidóza,
pneumonie (u pacientů
s CHOPN)
Poruchy imunitního systému

Vzácné

Časná a pozdní přecitlivělost*
zahrnující (rash, kontaktní
dermatitidu, kopřivku,
angioedém, bronchospazmus a
anafylaktickou reakci)
Endokrinní poruchy Vzácné Projevy a příznaky
systémových účinků
glukokortikoidů zahrnující
supresi nadledvin a zpomalení
růstu**
Poruchy oka Méně časté Katarakta, rozmazané vidění
(viz také bod 4.4)
Neznámá frekvence Glaukom.
Psychiatrické poruchy Méně časté Úzkost, deprese
Vzácné Agitovanost, nervozita a změny
v chování (zvláště u dětí)
Neznámá frekvence Poruchy spánku,
psychomotorická hyperaktivita,
agrese
Poruchy nervového systému Méně časté Třes
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Časté Kašel, chrapot, podráždění
v krku
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Méně časté Svalový spasmus
Poruchy kůže a podkožní tkáně Vzácné Kožní podlitiny.
* viz “Popis vybraných nežádoucích účinků” níže; iritace pokožky obličeje
** viz „Pediatrická populace“ níže

Inhalovaná léčiva mohou blíže neznámým mechanismem vyvolat bronchospasmus.

Inhalační glukokortikoidy mohou občas vyvolat systémové příznaky glukokortikoidů včetně
hypofunkce nadledvin a zpomalení rychlosti růstu, pravděpodobně v závislosti na inhalované dávce,
době expozice, současné a dřívější expozici exogenním glukokortikoidům a individuální vnímavosti.

Vzácně byly hlášeny dysfonie a chrapot.

Popis vybraných nežádoucích účinků
Iritace pokožky obličeje, jako příklad hypersenzitivní reakce, se objevila v několika případech, když
byl používán nebulizátor s obličejovou maskou. Aby se předešlo těmto komplikacím, doporučuje se
umýt obličej vodou po každé inhalaci s použitím obličejové masky.

V placebem kontrolovaných klinických studiích byla méně často hlášena katarakta v placebové
skupině.

Klinické studie s 13119 subjekty na inhalačním budesonidu a s 7278 subjekty na placebu byly
spojeny. Frekvence výskytu úzkosti byla 0,52 % u budesonidu a 0,63 % u placeba; výskyt deprese byl
0,67 % u inhalačního budesonidu a 1,15 % u placeba.

Pediatrická populace
Vzhledem k riziku zpomalení růstu u pediatrické populace je nutné sledovat růst u dětí tak, jak je
popsáno v bodě 4.4.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Akutní předávkování přípravkem i ve vysokých dávkách nepředstavuje klinický problém. Při
dlouhodobém předávkování se mohou objevit systémové účinky glukokortikoidů, např.
hyperkorticismus a suprese nadledvin.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: glukokortikoidy, jiná antiastmatika, inhalanda.
ATC kód: R03BA02.

Lokální protizánětlivý účinek

Přesný mechanismus účinku glukokortikoidů v léčbě astmatu není přesně znám. Protizánětlivý účinek
pravděpodobně zahrnuje T-buňky, eosinofily a mastocyty a projevuje se inhibicí uvolňování
mediátorů zánětu a inhibicí imunitní odpovědi zprostředkovanou cytokiny. Vnitřní aktivita
budesonidu měřená jako afinita k receptoru pro glukokortikoidy je asi 15 krát vyšší než
u prednisolonu.

V klinické studii s astmatiky srovnávající inhalační a perorální budesonid při srovnatelných
plazmatických koncentracích byl prokázán statisticky významný účinek v případě inhalačního
budesonidu, ale nikoliv perorálního budesonidu, ve srovnání s placebem. Terapeutický účinek
obvyklých léčebných dávek inhalačního budesonidu lze tedy vysvětlit na podkladě přímého účinku
v dýchacích cestách.

Budesonid má antianafylaktický a protizánětlivý účinek v provokačních studiích na zvířatech i lidech,
který se projevuje sníženou bronchiální obstrukcí vyvolanou časnou i pozdní alergickou reakcí.

Exacerbace astmatu

Bylo prokázáno, že inhalace budesonidu jednou nebo dvakrát denně je účinnou prevencí exacerbace
astmatu u dospělých i dětí.

Námahové astma a reaktivita dýchacích cest

Léčba inhalačním budesonidem jednou nebo dvakrát denně je účinnou prevencí astmatu vyvolaného
fyzickou zátěží. Budesonid snižuje reaktivitu dýchacích cest na histamin a metacholin u přecitlivělých
pacientů.

Pediatrická populace

Klinická účinnost - astma
Účinnost přípravku Pulmicort 0,5 mg/ml suspense k rozprašování byla hodnocena ve velkém počtu
klinických studií a bylo prokázáno, že Pulmicort 0,5 mg/ml suspense k rozprašování je účinný
u dospělých i dětí při podávání jednou denně nebodvakrát denně při preventivní léčbě perzistujícího
astmatu. Některé příklady reprezentativních studií jsou uvedeny níže.

Klinická účinnost - krup
Mnoho studií s krupem u dětí srovnávalo Pulmicort 0,5 mg/ml s placebem. Příklady reprezentativních
studií hodnotících Pulmicort 0,5 mg/ml u dětí s krupem je uvedeno níže.

Účinnost u dětí s mírným a středně závažným krupem
Byla provedena randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie u 87 dětí (ve věku
měsíců až 9 let) přijatých k hospitalizaci s klinickou diagnózou krup s cílem zhodnotit, zda
Pulmicort 0,5 mg/ml zlepšuje skóre příznaků krupu nebo zkracuje dobu hospitalizace. Na úvod byla
podána dávka Pulmicort 0,5 mg/ml (2 mg) nebo placebo a dále Pulmicort 0,5 mg/ml 1 mg nebo
placebo každých 12 hodin. Pulmicort 0,5 mg/ml zlepšoval statisticky významně skóre krupu po 12 a
24 hodinách a po 2 hodinách u pacientů s počátečním skóre krupu vyšším než 3. Délka hospitalizace
se zkrátila o 33 %.

Účinnost u dětí se středně závažným až závažným krupem
Byla provedena randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná klinická studie srovnávající
účinnost Pulmicort 0,5 mg/ml a placebo při léčbě krupu u 83 dětí (ve věku 6 měsíců až 8 let) přijatých
k hospitalizaci s krupem. Na úvod byla podána dávka Pulmicort 0,5 mg/ml (2 mg) nebo placebo
každých 12 hodin po dobu 36 hodin nebo až do propuštění z nemocnice. Celkové skóre krupu bylo
hodnoceno po 0, 2, 6, 12, 24, 36 a 48 hodin po podání úvodní dávky. Po 2 hodinách bylo
zaznamenáno podobné zlepšení skóre krupu jak ve skupině s Pulmicort 0,5 mg/ml tak ve skupině
s placebem a rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významně rozdílný. Po 6 hodinách bylo skóre
krupu statisticky významně lepší ve skupině s Pulmicort 0,5 mg/ml ve srovnání s placebem a stejně
tomu bylo po 12 a 24 hodinách.

Růst

Astma stejně jako inhalační glukokortikoidy mohou ovlivnit růst. Vliv přípravku Pulmicort - suspenze
k rozprašování byl studován u 519 dětí ve věku od 8 měsíců do 9 roků ve třech prospektivních
randomizovaných otevřených studiích. Celkově nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v růstu mezi
dětmi užívajícími Pulmicort - suspenzi k rozprašování a dětmi na konvenční antiastmatické léčbě. Ve
dvou studiích (n239 a n72) byl po jednom roce léčby zjištěn rychlejší růst ve skupině užívající
Pulmicort suspenzi k rozprašování ve srovnání s konvenční antiastmatickou léčbou (o 7 mm, resp.
mm, statisticky nevýznamný rozdíl). V jedné studii (n208) byl ve skupině s konvenční
antiastmatickou léčbou zjištěn, v jinak stejném uspořádání studie, rychlejší růst (o 8 mm, statisticky
významný rozdíl).

Vliv na plazmatickou koncentraci kortisolu

Studie na zdravých dobrovolnících (budesonid podávaný přes Turbuhaler) prokázaly na dávce závislý
vliv budesonidu na koncentraci kortizolu v plazmě a moči. V doporučeném dávkování má
Pulmicort Turbuhaler podle výsledků ACTH testu významně menší vliv na funkci kůry nadledvin než
prednison 10 mg.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Systémová dostupnost budesonidu u dospělých po inhalačním podání přípravku Pulmicort - suspenze
k rozprašování tryskovým nebulizátorem je asi 15 % nominální dávky, resp. 40-70 % podané dávky.
Menší podíl systémově dostupného léčiva tvoří spolknuté léčivo. Maximální plazmatická koncentrace
(Cmax) je asi 4 nmol/l po jednorázové dávce 2 mg budesonidu a je dosažena asi 10-30 minut (tmax) po
zahájení inhalace 2 mg z nebulizátoru.

Distribuce

Budesonid má distribuční objem (Vd) asi 3 l/kg. Průměrná vazba na plazmatické bílkoviny je
85-90 %.

Biotransformace

Budesonid podléhá extenzívní biotransformaci (asi 90 %) prvním průchodem játry na metabolity
s nízkou glukokortikoidní aktivitou. Glukokortikoidní aktivita hlavních metabolitů, 6-
hydroxybudesonidu a 16-hydroxyprednisolonu, je menší než 1 % aktivity budesonidu. Metabolismus
budesonidu je zprostředkován především CYP3A4 isoformou cytochromu P450.

Eliminace

Metabolity budesonidu jsou vylučovány především ledvinami, a to volné nebo jako konjugáty. V moči
nebyl nalezen budesonid. Budesonid má vysokou celkovou clearance (Cltot asi 1,2 l/min) u zdravých
dospělých a poločas eliminační fáze (t1/2 el) po intravenózním podání asi 2-3 hodiny.

Linearita

V rozsahu léčebných dávek vykazuje budesonid lineární farmakokinetiku.

Pediatrická populace

Systémová dostupnost budesonidu u dětí ve věku 4 až 6 roků po inhalaci přípravku Pulmicort -
suspenze k rozprašování z tryskového nebulizátoru (Pari LC Jet Plus s kompresorem Pari Master) je
asi 6 % nominální dávky, resp. 26 % podané dávky. Systémová dostupnost budesonidu u dětí je asi
poloviční ve srovnání s dospělými. Maximální plazmatická koncentrace (Cmax) je asi 2,4 nmol/l po
jednorázové dávce 1 mg budesonidu a je dosažena asi 20 minut (tmax) po zahájení inhalace
z nebulizátoru u dětí s astmatem ve věku 4 až 6 roků.

Budesonid má u astmatiků ve věku 4 až 6 roků celkovou clearance (Cltot asi 0,5 l/min). V přepočtu na
jednotku tělesné hmotnosti je celková clearance u dětí asi o 50 % vyšší než u dospělých. Poločas
eliminační fáze (t1/2 el) po inhalačním podání dětským astmatikům asi 2,3 hodiny. To je přibližně
stejná hodnota jako u zdravých dospělých.

Expozice (vyjádřená jako Cmax a AUC) dětí s astmatem ve věku 4 až 6 roků po inhalaci 1 mg
budesonidu z nebulizátoru je srovnatelná s expozicí zdravých dospělých, kteří inhalovali stejnou
podanou dávku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Výsledky akutní, subakutní a chronické toxicity ukazují, že systémové účinky budesonidu, tj. snížený
přírůstek tělesné hmotnosti a atrofie lymfoidní tkáně a kůry nadledvin, jsou menší nebo podobné ve
srovnání s jinými glukokortikoidy.

V šesti různých testech nebyly prokázány mutagenní ano klastogenní účinky budesonidu.

Zvýšená incidence mozkových gliomů u samců laboratorních potkanů ve studii na karcinogenitu
nebyla potvrzena ve dvou opakovaných studiích, kde se incidence gliomů nelišila ve skupinách
s aktivní léčbou (budesonid, prednisolon, triamcinolon acetonid) a kontrolní skupinou.

Změny v jaterním parenchymu (primární hepatocelulární neoplazie) zjištěné u samců laboratorních
potkanů v původní studii na karcinogenitu byly zjištěny i v jedné ze dvou opakovaných studií
u budesonidu i referenčních glukokortikoidů. Tyto účinky jsou pravděpodobně závislé na receptorové
interakci a představují skupinový účinek.

Dostupné klinické zkušenosti ukazují, že neexistují předpoklady, že budesonid nebo jiné
glukokortikoidy indukují vznik mozkových gliomů či primárního hepatocelulárního karcinomu u lidí.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný, dihydrát dinátrium edetátu, polysorbát 80, kyselina citronová, dihydrát citronanu
sodného a voda na injekci.

6.2 Inkompatibility

Nejsou známy. Kompatibilní přípravky viz bod 4.2.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

V otevřené fólii lze jednorázové balení (plastová ampulka) používat po dobu 3 měsíců. Otevřené
ampulky lze používat po dobu maximálně 12 hodin. Obsah takto uchovávaných otevřených ampulek
již nelze považovat za sterilní.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl chráněn před světlem.
Dno krabičky v pozici směrem dolů.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Zatavené LD-PE ampulky s ulamovacím uzávěrem spojené do bloků po 5 kusech. Na ulamovacím
uzávěru vyraženo na jedné straně “BUDESONIDE”, na druhé straně 2 ml a obsah účinné látky.
Zataveno do fólie. Papírová krabička.

Velikost balení: 20 ampulek po 2 ml.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Viz bod 4.2.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AstraZeneca AB, SE-151 85 Södertälje, Švédsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

14/684/97-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20. srpna Datum posledního prodloužení registrace: 22. srpna

10. DATUM REVIZE TEXTU

29. 8.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státního
ústavu pro kontrolu léčiv www.sukl.cz