Remurel Užívání po expiraci, upozornění a varování
Glatiramer-acetát se má podávat pouze subkutánně. Glatiramer-acetát se nesmí podávat intravenózně
nebo intramuskulárně.
Ošetřující lékař musí pacientovi vysvětlit, že během několika minut po podání injekce
glatiramer- acetátu se může objevit některý z následujících příznaků: vazodilatace (zrudnutí), bolest
na hrudi, dyspnoe, palpitace nebo tachykardie (viz bod 4.8). Většina z těchto příznaků je krátkodobá
a spontánně vymizí bez následků. Pokud se objeví závažný nežádoucí účinek, pacient musí ihned
přerušit léčbu glatiramer-acetátem a vyhledat svého lékaře nebo pohotovost. Podle uvážení lékaře
může být zahájena symptomatická léčba.
Nejsou důkazy o tom, že by některá skupina pacientů byla více ohrožena výskytem těchto
nežádoucích účinků. Přesto je třeba zvýšené opatrnosti při podávání glatiramer-acetátu pacientům
s kardiologickými poruchami v anamnéze. Tito pacienti musí být během léčby pravidelně sledováni.
Křeče a/nebo anafylaktoidní nebo alergické reakce byly hlášeny vzácně.
Vzácně se mohou objevit vážné hypersenzitivní reakce (např. bronchospasmus, anafylaxe nebo
urtikarie). Pokud jsou reakce závažné, musí být zahájena odpovídající léčba a podávání
glatiramer-acetátu musí být přerušeno.
Protilátky proti glatiramer-acetátu byly detekovány v séru pacientů během denní chronické léčby
s glatiramer-acetátem. Maximální hladiny byly dosaženy po průměrném trvání léčby 3-4 měsíce,
potom poklesly a ustálily se na hladině mírně zvýšené oproti původním hodnotám.
Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer-acetátu byly neutralizující nebo že by jejich
tvorba ovlivňovala klinickou účinnost glatiramer-acetátu.
U pacientů s poruchou funkce ledvin mají být během léčby glatiramer-acetátem sledovány funkce
ledvin. Přestože u pacientů nebyla prokázána glomerulární depozice imunokomplexů, nelze tuto
možnost vyloučit.
Byly pozorovány vzácné případy těžkého poškození jater (včetně hepatitidy se žloutenkou, selhání jater
a v ojedinělých případech transplantace jater). K poškození jater došlo několik dní až let po zahájení
léčby glatiramer-aceátem. Většina případů závažného poškození jater odezněla po přerušení léčby. V
některých případech byla u těchto případů hlášena nadměrná konzumace alkoholu, existující nebo dříve
se vyskytující poškození jater a použití dalších potenciálně hepatotoxických léků. Pacienti mají být
pravidelně sledováni z hlediska známek poškození jater a mají být poučeni, aby v případě příznaků
poškození jater okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. V případě klinicky těžkého poškození jater je
potřeba zvážit ukončení používání glatiramer-acetátu.