Sustiva Interakce
 
Efavirenz je in vivo induktorem CYP3A4, CYP2B6 a UGT1A1. Sloučeniny, které jsou substráty 
těchto enzymů, mohou mít snížené plazmatické koncentrace, pokud se podávají spolu s efavirenzem. 
In vitro je efavirenz rovněž inhibitorem CYP3A4. Efavirenz proto teoreticky může zpočátku zvyšovat 
expozici substrátům CYP3A4, přičemž u substrátů CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem je nutná 
opatrnost (viz bod 4.3). Efavirenz může být induktorem CYP2C19 a CYP2C9; nicméně in vitro lze 
rovněž pozorovat inhibici, přičemž čistý výsledek současného podávání se substráty těchto enzymů 
není jasný (viz bod 5.2). 
 
Expozice efavirenzu se může zvýšit, pokud se podává s léčivými přípravky (např. ritonavirem) nebo 
potravinami (např. s grapefruitovou šťávou), které inhibují aktivitu CYP3A4 nebo CYP2B6. 
Sloučeniny nebo rostlinné přípravky (například výtažky z Ginkgo biloba a třezalky tečkované), které 
indukují tyto enzymy, mohou vést ke snížení plazmatických koncentrací efavirenzu. Současné užívání 
třezalky tečkované je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se 
nedoporučuje (viz bod 4.4). 
 
Léky prodlužující QTc interval 
Efavirenz je kontraindikován při současném užívání léčivých přípravků (které mohou způsobit 
prodloužení QTc intervalu a torsade de pointes) jako jsou: antiarytmika tříd IA a III, neuroleptika a 
antidepresiva, určitá antibiotika včetně látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinolony, 
imidazolová a triazolová antimykotika, určitá nesedativní antihistaminika (terfenadin, astemizol), 
cisaprid, flekainid, určitá antimalarika a methadon (viz bod 4.3). 
 
Pediatrická populace 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
 
Kontraindikace současného podávání 
Efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, 
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin, 
ergometrin a methylergometrin), protože inhibice jejich metabolizmu může vést k závažným, život 
ohrožujícím příhodám (viz bod 4.3). 
 
Elbasvir/grazoprevir 
Současné podávání efavirenzu s elbasvirem/grazoprevirem je kontraindikováno, protože může vést ke 
ztrátě virologické odpovědi na elbasvir/grazoprevir. Tato ztráta je důsledkem významného snižování 
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě způsobovaného indukcí CYP3A4 (viz bod 4.3). 
 
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum):  
 
Současné podávání efavirenzu a třezalky tečkované nebo bylinných přípravků s obsahem třezalky 
tečkované je kontraindikováno. Plazmatické hladiny efavirenzu mohou být současným podáváním 
třezalky tečkované sníženy v důsledku indukce enzymů metabolizujících léčivo a/nebo transportních 
proteinů třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již třezalku tečkovanou užívá, vysaďte ji, zkontrolujte 
virové hladiny, a pokud je to možné, hladiny efavirenzu. Hladiny efavirenzu se mohou při vysazení 
třezalky tečkované zvýšit a dávku efavirenzu může být nutné upravit. Indukční účinky třezalky 
tečkované mohou přetrvávat po dobu nejméně 2 týdnů po ukončení léčby (viz bod 4.3). 
 
Další interakce 
Interakce mezi efavirenzem a inhibitory proteázy, jinými antiretrovirovými látkami než jsou inhibitory 
proteázy a dalšími neantiretrovirovými léčivy jsou uvedeny v Tabulce 2 dále (zvýšení je označeno 
symbolem “↑”, pokles symbolem “↓”, beze změny symbolem “↔” a jednou za 8 nebo 12 hodin jako “ 
à 8h” respektive “ à 12h”). Pokud jsou k dispozici, jsou 90% nebo 95% intervaly spolehlivosti 
uvedeny v kulatých závorkách. Studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících, pokud není 
uvedeno jinak.  
 
Tabulka 2: Interakce mezi efavirenzem a dalšími léčivy u dospělých 
 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
ANTIINFEKTIVA 
HIV antivirotika 
Inhibitory proteázy (PI)
Atazanavir/ritonavir/efavire
nz 
(400 mg jednou
denně/100 mg jednou 
denně/600 mg jednou 
denně, všechny podávané 
s jídlem) 
 
Atazanavir (pm): 
AUC: ↔* (↓ 9 až ↑ 10) 
Cmax: ↑ 17 %* (↑ 8 až ↑ 27) 
Cmin: ↓ 42 %* (↓ 31 až ↓ 51) 
 
Současné podávání efavirenzu 
s atazanavirem/ritonavirem se
nedoporučuje. Jestliže je současné 
podávání atazanaviru s NNRTI 
nutné, může být zváženo zvýšení 
dávky atazanaviru na 400 mg 
a ritonaviru na 200 mg 
v kombinaci s efavirenzem za 
důkladného klinického sledování. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Atazanavir/ 
ritonavir/efavirenz 
(400 mg jednou
denně/200 mg jednou 
denně/600 mg jednou 
denně, všechny podávané 
s jídlem) 
 
Atazanavir (pm): 
AUC: ↔*/** (↓ 10 až ↑ 26) 
Cmax: ↔*/** (↓ 5 až ↑ 26) 
Cmin: ↑ 12 %*/** (↓ 16 až ↑ 49) 
(indukce CYP3A4). 
* Pokud se srovnává 
s atazanavirem 
300 mg/ritonavirem 100 mg 
jednou denně večer bez 
efavirenzu. Toto snížení Cmin 
atazanaviru může mít negativní 
vliv na účinnost atazanaviru. 
** na základě historického 
srovnání 
Darunavir/ritonavir/efaviren
z 
(300 mg dvakrát
denně*/100 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou 
denně) 
 
*nižší než doporučená 
dávka, podobná zjištění se 
očekávají při doporučených 
dávkách 
Darunavir: 
AUC : ↓ 13 % 
Cmin : ↓ 31 % 
Cmax: ↓ 15 % 
(indukce CYP3A4) 
Efavirenz: 
AUC : ↑ 21 % 
Cmin: ↑ 17 % 
Cmax: ↑ 15 % 
(indukce CYP3A4) 
Efavirenz v kombinaci 
s darunavirem/ritonavirem
800/100 mg jednou denně může 
vést k suboptimální Cmin 
darunaviru. Pokud se efavirenz má 
použít v kombinaci 
s darunavirem/ritonavirem, musí 
se použít dávkovací režim 
darunaviru/ritonaviru 600/100 mg 
dvakrát denně. Tato kombinace by 
se měla podávat s opatrností. Viz 
také ritonavir níže. 
Fosamprenavir/ritonavir/efa
virenz 
(700 mg dvakrát
denně/100 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou 
denně) 
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
U žádného z těchto léčivých 
přípravků není úprava dávky
nezbytná. Viz také řádek pro 
ritonavir níže. 
 
Fosamprenavir/nelfinavir/ef
avirenz
Interakce nebyly studovány U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky 
nezbytná. 
Fosamprenavir/sachinavir/ef
avirenz
Interakce nebyly studovány Nedoporučuje se, protože se
očekává, že expozice oběma 
inhibitorům proteázy bude 
významně snížena. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Indinavir/efavirenz 
(800 mg à 8h/200 mg 
jednou denně) 
 
 
 
 
Indinavir: 
AUC : ↓ 31 % (↓ 8 až ↓ 47) 
Cmin : ↓ 40 % 
Podobné snížení expozic 
indinaviru bylo pozorováno,
pokud se podávalo 1 000 mg 
indinaviru à 8h s 600 mg 
efavirenzu denně. 
(CYP3A4 indukce)  
Efavirenz: 
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
 
Zatímco klinický význam 
snížených koncentrací indinaviru
nebyl dosud stanoven, je nutno při 
volbě režimu zahrnujícího jak 
efavirenz, tak indinavir brát v 
potaz rozsah pozorovaných 
farmakokinetických interakcí. 
 
Při podávání s indinavirem nebo
kombinací indinavir/ritonavir není 
žádná úprava dávky efavirenzu 
nezbytná. 
 
Viz také ritonavir o řádek níže. 
 
Indinavir/ritonavir/efavirenz 
(800 mg dvakrát
denně/100 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou 
denně) 
Indinavir: 
AUC: ↓ 25 % (↓ 16 až ↓ 32)b 
Cmax: ↓ 17 % (↓ 6 až ↓ 26)b 
Cmin: ↓ 50 % (↓ 40 až ↓ 59)b 
Efavirenz: 
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
Střední geometrická hodnota 
Cmin indinaviru (0,33 mg/l) při
podávání s ritonavirem 
a efavirenzem byla vyšší než 
střední historická Cmin 
(0,15 mg/l) při podávání 
indinaviru samotného v dávce 
800 mg à 8h. U pacientů 
infikovaných HIV-1 (n = 6) 
byly farmakokinetiky 
indinaviru a efavirenzu obecně 
porovnatelné 
s farmakokinetikami zjištěnými 
u neinfikovaných 
dobrovolníků. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Lopinavir/ritonavir měkké 
tobolky nebo perorální
roztok/efavirenz 
 
 
 
 
Lopinavir/ritonavir 
tablety/efavirenz 
(400/100 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou 
denně) 
 
(500/125 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou 
denně) 
 
Podstatný pokles expozice
lopinaviru. 
 
 
 
 
 
 
Koncentrace lopinaviru: ↓ 40 % 
 
Koncentrace lopinaviru: 
podobné jako 
u lopinaviru/ritonaviru 
400/100 mg dvakrát denně bez 
efavirenzu. 
 
V případě podávání spolu s 
efavirenzem je nutno zvážit
zvýšení dávek kombinace 
lopinavir/ritonavir v měkkých 
tobolkách nebo v perorálním 
roztoku o 33 % (4 tobolky/~6,5 ml 
dvakrát denně místo 
tobolek/5 ml dvakrát denně). Je 
třeba opatrnosti, protože tato 
úprava dávky nemusí být 
u některých pacientů dostačující. 
Dávka tablet lopinaviru/ritonaviru 
by měla být zvýšena na
500/125 mg dvakrát denně, pokud 
se podává s efavirenzem 600 mg 
jednou denně. 
Viz také řádek pro ritonavir
uvedený dále. 
Nelfinavir/efavirenz 
(750 mg à 8h/600 mg 
jednou denně)
Nelfinavir: 
AUC: ↑ 20 % (↑ 8 až ↑ 34) 
Cmax: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 33) 
Tato kombinace byla obecně
dobře snášena. 
U žádného z léčivých přípravků
není úprava dávky potřebná. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Ritonavir/efavirenz 
(500 mg dvakrát 
denně/600 mg jednou
denně) 
Ritonavir: 
Ranní AUC: ↑ 18 % (↑ 6 až 
↑ 33) 
Večerní AUC: ↔ 
Ranní Cmax: ↑ 24 % (↑ 12 až 
↑ 38) 
Večerní Cmax: ↔ 
Ranní Cmin: ↑ 42 % (↑ 9 až 
↑ 86) b  
Večerní Cmin: ↑ 24 % (↑ 3 až 
↑ 50) b 
Efavirenz: 
AUC: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 34)  
Cmax: ↑ 14 % (↑ 4 až ↑ 26) 
Cmin: ↑ 25 % (↑ 7 až ↑ 46) b 
(inhibice oxidačního 
metabolismu 
zprostředkovaného CYP) 
Pokud byl efavirenz podáván 
s ritonavirem v dávce 500 nebo
600 mg dvakrát denně, nebyla 
tato kombinace dobře snášena 
(vyskytlo se například točení 
hlavy, nauzea, parestézie a 
zvýšení jaterních enzymů). 
O snášenlivosti efavirenzu 
v kombinaci s ritonavirem
v nízkých dávkách (100 mg, 
jednou nebo dvakrát denně) 
není k dispozici dostatek údajů. 
Při používání efavirenzu 
s ritonavirem v nízkých dávkách
je nutno zvážit možnost zvýšení 
incidence nežádoucích účinků 
souvisejících s efavirenzem, a to 
v důsledku možných 
farmakodynamických interakcí. 
Sachinavir/ritonavir/efavire
nz
Interakce nebyly studovány. Údaje pro doporučení dávky 
nejsou k dispozici. Viz také řádek 
pro ritonavir výše. Podávání 
efavirenzu v kombinaci 
se sachinavirem jako jediným 
inhibitorem proteázy se 
nedoporučuje. 
Antagonisté CCRMaravirok/efavirenz 
(100 mg dvakrát
denně/600 mg jednou 
denně) 
Maravirok: 
AUC12: ↓ 45 % (↓ 38 až ↓ 51) 
Cmax: ↓ 51 % (↓ 37 až ↓ 62) 
Koncentrace efavirenzu nebyly 
měřeny, není očekáván žádný
vliv. 
Viz Souhrn údajů o přípravku pro
léčivý přípravek obsahující 
maravirok. 
Inhibitor přenosu řetězce integrázou 
Raltegravir/efavirenz
(400 mg jednotlivá dávka/ - 
) 
Raltegravir: 
AUC: ↓ 36 % 
C12: ↓ 21 % 
Cmax: ↓ 36 % 
(indukce UGT1A1) 
U raltegraviru není úprava dávky
potřebná. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
NRTI a NNRTI 
NRTI/efavirenz 
Specifické interakční studie 
s efavirenzem a NRTI
s výjimkou lamivudinu, 
zidovudinu a tenofovir-
disoproxilu nebyly provedeny. 
Klinicky významné interakce 
se nepředpokládají, protože
NRTI se metabolizují jinou 
cestou než efavirenz a není
pravděpodobné, že by soutěžily 
o stejné metabolické enzymy 
a eliminační cesty. 
U žádného z těchto léčivých 
přípravků není nutné dávku
upravovat.  
NNRTI/efavirenz Interakce nebyly studovány. Jelikož se použití dvou NNRTI 
z hlediska účinnosti a bezpečnosti 
neprokázalo jako přínosné, 
současné podávání efavirenzu 
a dalšího NNRTI se nedoporučuje. 
Antivirotika proti hepatitidě C 
Boceprevir/Efavirenz
(800 mg 3krát denně/mg jednou denně) 
Boceprevir: 
AUC: ↔ 19 %* 
Cmax: ↔ 8 % 
Cmin: ↓ 44 % 
Efavirenz: 
AUC: ↔ 20 % 
Cmax: ↔ 11 % 
(indukce CYP3A – účinek na 
boceprevir) 
*0-8 hodin 
Žádný účinek (↔) se rovná 
poklesu střední hodnoty odhadu
o ≤20 % nebo zvýšení střední 
hodnoty odhadu o ≤25 % 
Minimální plazmatické 
koncentrace bocepreviru byly při
současném podávání 
s efavirenzem sníženy. 
Klinické důsledky tohoto 
pozorovaného snížení
minimálních koncentrací 
bocepreviru nebyly přímo 
hodnoceny. 
Telaprevir/Efavirenz 
(1,125 mg každých 8 h/mg jednou denně)
Telaprevir (ve vztahu k 750 mg
každých 8 h): 
AUC: ↓ 18 % (↓ 8 až ↓ 27) 
Cmax: ↓ 14 % (↓ 3 až ↓ 24) 
Cmin: ↓ 25 % (↓ 14 až ↓ 34) % 
Efavirenz: 
AUC: ↓ 18 % (↓ 10 až ↓ 26) 
Cmax: ↓ 24 % (↓ 15 až ↓ 32) 
Cmin: ↓ 10 % (↑ 1 až ↓ 19) % 
(indukce CYP3A efavirenzem) 
Pokud se efavirenz a telaprevir 
podávají současně, musí se
telaprevir podávat v dávce 1,mg každých 8 hodin. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Simeprevir/Efavirenz 
(150 mg jednou denně
/600 mg jednou denně) 
Simeprevir:  
AUC: ↓ 71 % (↓ 67 až ↓ 74) 
Cmax: ↓ 51 % (↓ 46 až ↓ 56) 
Cmin: ↓ 91 % (↓ 88 až ↓ 92) 
Efavirenz: 
AUC: ↔  
Cmax: ↔ 
Cmin: ↔ 
Žádný účinek (↔) se rovná 
poklesu střední hodnoty odhadu
o ≤ 20 % nebo zvýšení střední 
hodnoty odhadu o ≤ 25 % 
(indukce enzymu CYP3A4) 
Současné podávání simepreviru
s efavirenzem vedlo, vzhledem k 
indukci CYP3A4 efavirenzem, k 
významnému poklesu 
plazmatických koncentrací 
simepreviru, který může mít za 
následek ztrátu terapeutické 
účinnosti simepreviru. Současné 
podávání simepreviru 
s efavirenzem se nedoporučuje. 
 
Sofosbuvir/velpatasvir ↔ sofosbuvir 
↓ velpatasvir
↔ efavirenz 
Současné podávání 
sofosbuviru/velpatasviru
s efavirenzem vedlo ke snížení 
systémové expozice velpatasviru 
(přibližně o 50 %). Mechanismem 
účinku na velpatasvir je indukce 
CYP3A a CYP2B6 efavirenzem. 
Současné podávání 
sofosbuviru/velpatasviru
s efavirenzem se nedoporučuje. 
Další informace naleznete 
v pokynech pro preskripci
sofosbuviru/velpatasviru. 
Velpatasvir/sofosbuvir/voxil
aprevir 
↓ velpatasvir
↓ voxilaprevir 
Současné podávání
velpatasviru/sofosbuviru/voxilapre
viru s efavirenzem se 
nedoporučuje, protože může 
snižovat koncentraci velpatasviru 
a voxilapreviru. Další informace 
naleznete v pokynech pro 
preskripci 
velpatasviru/sofosbuviru/voxilapre
viru. 
Inhibitor proteázy: 
elbasvir/grazoprevir 
↓ elbasvir 
↓ grazoprevir 
↔ efavirenz 
Současné podávání efavirenzu 
s elbasvirem/grazoprevirem je
kontraindikováno, protože může 
vést ke ztrátě virologické 
odpovědi na elbasvir/grazoprevir. 
Tato ztráta je důsledkem 
významného snižování
koncentraceí elbasviru 
a grazopreviru v plazmě 
způsobovaného indukcí CYP3A4. 
Další informace naleznete 
v pokynech pro preskripci
elbasviru/grazopreviru. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Glekaprevir/pibrentasvir ↓ glekaprevir 
↓ pibrentasvir
Současné podávání 
gleckpreviru/pibrentasviru
s efavirenzem může významně 
snižovat koncentraci gleckprevaru 
a pibrentasviru v plazmě, čímž se 
snižuje terapeutický účinek. 
Současné podávání 
glekapreviru/pibrentasviru
s efavirenzem se nedoporučuje. 
Další informace naleznete 
v pokynech pro preskripci
preskripci 
glecapreviru/pibrentasviru. 
Antibiotika 
Azithromycin/efavirenz 
(600 mg jediná dávka
/400 mg jednou denně) 
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
U žádného z léčivých přípravků
není úprava dávky potřebná. 
Klarithromycin/efavirenz 
(500 mg à 12h/400 mg
jednou denně) 
Klarithromycin: 
AUC: ↓ 39 % (↓ 30 až ↓ 46) 
Cmax: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 35) 
14-hydroxymetabolit 
klarithromycinu: 
AUC: ↑ 34 % (↑ 18 až ↑ 53) 
Cmax: ↑ 49 % (↑ 32 až ↑ 69) 
Efavirenz: 
AUC: ↔ 
Cmax: ↑ 11 % (↑ 3 až ↑ 19) 
(Indukce CYP3A4) 
U 46 % neinfikovaných 
dobrovolníků, kterým byl
podán efavirenz a 
klarithromycin vznikla vyrážka. 
Klinický význam těchto změn 
plazmatických hladin
klarithromycinu není znám. Je 
možno zvážit alternativy 
klarithromycinu (např. 
azithromycin). Pro efavirenz není 
žádná úprava dávky potřebná. 
Další makrolidová
antibiotika (např. 
erythromycin)/efavirenz 
Interakce nebyly studovány. Údaje pro doporučení dávky 
nejsou k dispozici. 
Antimykobakteriální látky 
Rifabutin/efavirenz
(300 mg jednou 
denně/600 mg jednou 
denně) 
Rifabutin: 
AUC: ↓ 38 % (↓ 28 až ↓ 47) 
Cmax: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46) 
Cmin: ↓ 45 % (↓ 31 až ↓ 56) 
Efavirenz: 
AUC: ↔ 
Cmax: ↔ 
Cmin: ↓ 12 % (↓ 24 až ↑ 1) 
(Indukce CYP3A4) 
Denní dávku rifabutinu je nutno
při podávání s efavirenzem zvýšit 
o50 %. Zvažte zdvojnásobení 
dávky rifabutinu v režimech, kde 
je rifabutin podáván 2 nebo 3krát 
týdně v kombinaci s efavirenzem. 
Klinické účinky této úpravy dávky
nebyly odpovídajícím způsobem 
hodnoceny. Při úpravě dávky je 
nutno zvážit individuální 
snášenlivost a virologickou 
odpověď (viz bod 5.2). 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Rifampicin/efavirenz 
(600 mg jednou 
denně/600 mg jednou
denně) 
Efavirenz: 
AUC: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 36) 
Cmax: ↓ 20 % (↓ 11 až ↓ 28) 
Cmin: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46) 
(indukce CYP3A4 a CYP2B6) 
Pokud se užívá s rifampicinem u
pacientů vážících 50 kg nebo více, 
může zvýšení denní dávky 
efavirenzu na 800 mg poskytnout 
expozici podobnou denní dávce 
600 mg při použití bez 
rifampicinu. Klinický efekt této 
úpravy dávky nebyl 
odpovídajícím způsoben 
vyhodnocen. Při úpravě dávky je 
nutno zvážit individuální 
snášenlivost a virologickou 
odpověď (viz bod 5.2). 
U rifampicinu není žádná úprava
dávky potřebná, (týká se i dávky 
600 mg). 
Antimykotika 
Itrakonazol/efavirenz 
(200 mg à 12h/600 mg
jednou denně) 
Itrakonazol:  
AUC: ↓ 39 % (↓ 21 až ↓ 53) 
Cmax: ↓ 37 % (↓ 20 až ↓ 51) 
Cmin: ↓ 44 % (↓ 27 až ↓ 58) 
(pokles koncentrací 
itrakonazolu: indukce 
CYP3A4)
Hydroxyitrakonazol: 
AUC: ↓ 37 % (↓ 14 až ↓ 55) 
Cmax: ↓ 35 % (↓ 12 až ↓ 52) 
Cmin: ↓ 43 % (↓ 18 až ↓ 60) 
Efavirenz:  
Žádná klinicky významná
farmakokinetická změna. 
Jelikož u itrakonazolu nelze dát
žádné doporučení ohledně dávky, 
je nutno zvážit alternativní 
antimykotickou léčbu. 
Posakonazol/Efavirenz 
--/400 mg jednou denně 
Posakonazol: 
AUC: ↓ 50 %  
Cmax: ↓ 45 % 
(indukce UDPG) 
Současného podávání 
posakonazolu a efavirenzu je třeba
se vyvarovat, pokud prospěch pro 
pacienta nepřeváží riziko. 
 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Vorikonazol/efavirenz 
(200 mg dvakrát 
denně/400 mg jednou
denně) 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vorikonazol/efavirenz 
(400 mg dvakrát 
denně/300 mg jednou
denně) 
 
 
Vorikonazol: 
AUC: ↓ 77 % 
Cmax: ↓ 61 % 
Efavirenz: 
AUC: ↑ 44 % 
Cmax: ↑ 38 % 
Vorikonazol: 
AUC: ↓ 7 % (↓ 23 až ↑ 13) * 
Cmax: ↑ 23 % (↓ 1 až ↑ 53) * 
 
Efavirenz: 
AUC: ↑ 17 % (↑ 6 až ↑ 29) ** 
Cmax: ↔** 
*v porovnání s 200 mg dvakrát 
denně samotným 
** v porovnání se 600 mg 
jednou denně samotným 
(kompetitivní inhibice 
oxidativního metabolismu) 
Při současném podávání 
efavirenzu s vorikonazolem musí
být udržovací dávka vorikonazolu 
zvýšena na 400 mg dvakrát denně 
a dávka efavirenzu musí být 
snížena o 50 %, tj. na 300 mg 
jednou denně. Při ukončení léčby 
vorikonazolem musí být obnovena 
původní dávka efavirenzu.  
Flukonazol/efavirenz 
(200 mg jednou 
denně/400 mg jednou
denně) 
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
Úprava dávky není nezbytná pro 
žádný z těchto přípravků 
Ketokonazol a další 
imidazolová antimykotika
Interakce nebyly studovány Údaje pro doporučení dávky
nejsou k dispozici. 
Antimalarika 
Artemether/lumefantrin/efa
virenz
(20/120 mg tableta, 6 dávek 
po 4 tabletách více než 
dny/600 mg jednou 
denně) 
Artemether: 
AUC: ↓ 51 %  
Cmax: ↓ 21 %  
Dihydroartemisinin: 
AUC: ↓ 46 % 
Cmax: ↓ 38 %  
Lumefantrin: 
AUC: ↓ 21 %  
Cmax: ↔ 
Efavirenz: 
AUC: ↓ 17 % 
Cmax: ↔ 
(indukceCYP3A4) 
Jelikož snížené koncentrace
artemetheru, dihydroartemisininu 
nebo lumefantrinu mohou vést ke 
snížení účinnosti antimalarik, je 
při současném podávání tablet 
efavirenzu a 
artemetheru/lumefantrinu 
doporučována opatrnost. 
Atovachon a proguanil 
hydrochlorid/efavirenz
(250/100 mg jednorázová 
dávka/600 mg jednou 
denně) 
Atovachon: 
AUC: ↓ 75 % (↓ 62 až ↓ 84) 
Cmax: ↓ 44 % (↓ 20 až ↓ 61) 
Proguanil: 
AUC: ↓ 43 % (↓ 7 až ↓ 65) 
Cmax: ↔ 
 
Současnému podávání kombinace 
atovachon/proguanil s
efavirenzem je nutno se vyhnout. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Anthelmintika 
Prazikvantel/efavirenz 
(jednorázová dávka)
Prazikvantel: 
AUC: ↓ 77 % 
Souběžné použití s efavirenzem se 
nedoporučuje vzhledem
k významnému snížení 
plazmatické koncentrace 
prazikvantelu s rizikem selhání 
léčby v důsledku zvýšeného 
jaterního metabolismu. Je-li 
souběžné podávání nezbytné, je 
možné zvážit zvýšení dávky 
prazikvantelu. 
ANTACIDA 
Antacidum hydroxid 
hlinitý-hydroxid hořečnatý
– simetikon /efavirenz 
(30 ml jednotlivá 
dávka/400 mg jednotlivá 
dávka) 
Famotidin/efavirenz 
(40 mg jednotlivá
dávka/400 mg jednotlivá 
dávka) 
Ani antacida na bázi hydroxidu 
hlinitého/hořečnatého, ani
famotidin absorpci efavirenzu 
nenarušovaly. 
Nepředpokládá se, že by současné
podávání efavirenzu s léčivými 
přípravky, které upravují 
žaludeční pH, ovlivňovalo 
absorpci efavirenzu. 
ANXIOLYTIKA 
Lorazepam/efavirenz 
(2 mg jednotlivá
dávka/600 mg jednou 
denně) 
 
Lorazepam:  
AUC: ↑ 7 % (↑ 1 až ↑ 14) 
Cmax: ↑ 16 % (↑ 2 až ↑ 32) 
Tyto změny se nepovažují za
klinicky významné. 
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná. 
ANTIKOAGULANCIA 
Warfarin/efavirenz 
Acenokumarol/efavirenz
Interakce nebyly studovány. 
Plazmatické koncentrace a 
účinky warfarinu nebo
acenokumarolu mohou být 
efavirenzem zvýšeny nebo 
sníženy. 
Může být nutné upravit dávku
warfarinu nebo acenokumarolu. 
 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
ANTIKONVULZIVA 
Karbamazepin/efavirenz 
(400 mg jednou
denně/600 mg jednou 
denně) 
Karbamazepin: 
AUC: ↓ 27 % (↓ 20 až ↓ 33) 
Cmax: ↓ 20 % (↓ 15 až ↓ 24) 
Cmin: ↓ 35 % (↓ 24 až ↓ 44) 
Efavirenz: 
AUC: ↓ 36 % (↓ 32 až ↓ 40) 
Cmax: ↓ 21 % (↓ 15 až ↓ 26) 
Cmin: ↓ 47 % (↓ 41 až ↓ 53) 
(pokles koncentrací 
karbamazepinu: indukce 
CYP3A4; pokles koncentrací
efavirenzu: indukce CYP3A4 a 
CYP2B6)  
AUC, Cmax a Cmin účinného 
epoxidového metabolitu
karbamazepinu v rovnovážném 
stavu zůstaly nezměněny. 
Současné podávání vyšších 
dávek buď efavirenzu nebo
karbamazepinu nebylo 
studováno. 
Nelze dát žádné doporučení
ohledně dávek. Je nutno zvážit 
alternativní antikonvulzivum. 
Plazmatické hladiny 
karbamazepinu musí být
pravidelně sledovány. 
Fenytoin, fenobarbital a 
další antikonvulziva, která
jsou substráty isoenzymů 
CYPInterakce nebyly studovány. Při 
současném podávání s 
efavirenzem je zde potenciál 
pro snížení nebo zvýšení 
plazmatických koncentrací 
fenytoinu, fenobarbitalu a 
dalších antikonvulziv, která 
jsou substráty isoenzymů 
CYP450. 
Pokud se efavirenz podává 
současně s antikonvulzivem, které
je substrátem isoenzymů CYP450, 
je nutno hladiny antikonvulziva 
pravidelně sledovat. 
Kyselina 
valproová/efavirenz 
(250 mg dvakrát
denně/600 mg jednou 
denně) 
Žádný klinicky významný vliv
na farmakokinetiku efavirenzu. 
Omezená data naznačují, že 
neexistuje žádný klinicky
významný vliv na 
farmakokinetiku kyseliny 
valproové. 
Úprava dávky efavirenzu není 
nutná. Pacienti by měly být 
sledováni, zda se u nich neobjeví 
záchvaty. 
 
Vigabatrin/efavirenz 
Gabapentin/efavirenz
Interakce nebyly studovány. 
Klinicky významné interakce 
se neočekávají, protože
vigabatrin a gabapentin se 
eliminují výlučně nezměněny 
močí a není pravděpodobné, že 
by soutěžily o stejné 
metabolické enzymy 
a eliminační cesty 
s efavirenzem. 
U žádného z těchto léčivých 
přípravků není úprava dávky
nezbytná. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
ANTIDEPRESIVA
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
Sertralin/efavirenz 
(50 mg jednou 
denně/600 mg jednou
denně) 
Sertralin: 
AUC: ↓ 39 % (↓ 27 až ↓ 50)  
Cmax: ↓ 29 % (↓ 15 až ↓ 40)  
Cmin: ↓ 46 % (↓ 31 až ↓ 58) 
Efavirenz:  
AUC: ↔ 
Cmax: ↑ 11 % (↑ 6 až ↑ 16) 
Cmin: ↔  
(Indukce CYP3A4) 
Zvyšování dávky sertralinu se
musí řídit klinickou odpovědí. 
U efavirenzu není žádná úprava
dávky potřebná. 
Paroxetin/efavirenz 
(20 mg jednou 
denně/600 mg jednou
denně) 
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná. 
Fluoxetin/efavirenz Interakce nebyly studovány. 
Jelikož fluoxetin sdílí s 
paroxetinem podobný
metabolický profil, tj. silný 
inhibiční účinek na CYP2D6, 
předpokládá se u fluoxetinu 
podobná nepřítomnost 
interakcí. 
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná. 
Inhibitory zpětného příjmu noradrenalinu a dopaminu
Bupropion/efavirenz 
[150 mg jednorázová dávka
(prodloužené 
uvolňování)/600 mg jednou 
denně] 
Bupropion: 
AUC: ↓ 55 % (↓ 48 až ↓ 62)  
Cmax: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 47)  
Hydroxybupropion:  
AUC: ↔ 
Cmax: ↑ 50 % (↑ 20 až ↑ 80) 
(Indukce CYP2B6) 
Zvýšení dávky bupropionu se 
musí řídit klinickou odpovědí,
nicméně maximální doporučená 
dávka bupropionu se nesmí 
překročit. U efavirenzu není 
úprava dávky nutná. 
ANTIHISTAMINIKA 
Cetirizin/efavirenz 
(10 mg jednotlivá
dávka/600 mg jednou 
denně) 
 
Cetirizin: 
AUC: ↔ 
Cmax: ↓ 24 % (↓ 18 až ↓ 30) 
Tyto změny se nepovažují za
klinicky významné. 
Efavirenz:  
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
KARDIOVASKULÁRNÍ PŘÍPRAVKY 
Blokátory vápníkového kanálu 
Diltiazem/efavirenz 
(240 mg jednou 
denně/600 mg jednou
denně) 
Diltiazem: 
AUC: ↓ 69 % (↓ 55 až ↓ 79)  
Cmax: ↓ 60 % (↓ 50 až ↓ 68)  
Cmin: ↓ 63 % (↓ 44 až ↓ 75) 
Desacetyldiltiazem: 
AUC: ↓ 75 % (↓ 59 až ↓ 84)  
Cmax: ↓ 64 % (↓ 57 až ↓ 69)  
Cmin: ↓ 62 % (↓ 44 až ↓ 75) 
N-monodesmethyldiltiazem: 
AUC: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52) 
Cmax: ↓ 28 % (↓ 7 až ↓ 44) 
Cmin: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52) 
Efavirenz: 
AUC: ↑ 11 % (↑ 5 až ↑ 18) 
Cmax: ↑ 16 % (↑ 6 až ↑ 26) 
Cmin: ↑ 13 % (↑ 1 až ↑ 26) 
(Indukce CYP3A4) 
Zvýšení farmakokinetických 
parametrů efavirenzu se
nepovažuje za klinicky 
významné. 
Úprava dávky diltiazemu se musí 
řídit klinickou odpovědí (viz 
souhrn údajů o přípravku pro 
diltiazem). U efavirenzu není 
žádná úprava dávky potřebná. 
 
 
Verapamil, felodipin, 
nifedipin a nikardipin
Interakce nebyly studovány. 
Pokud se efavirenz podává 
současně s blokátorem
vápníkového kanálu, který je 
substrátem enzymu CYP3A4, 
je zde potenciál pro snížení 
plazmatických koncentrací 
blokátoru vápníkového kanálu. 
Úprava dávky blokátoru 
vápníkového kanálu se musí řídit 
klinickou odpovědí (viz souhrn 
údajů o přípravku pro blokátor 
vápníkového kanálu). 
HYPOLIPIDEMIKA 
Inhibitory HMG Co-A reduktázy
Atorvastatin/efavirenz 
(10 mg jednou 
denně/600 mg jednou
denně) 
Atorvastatin: 
AUC: ↓ 43 % (↓ 34 až ↓ 50) 
Cmax: ↓ 12 % (↓ 1 až ↓ 26) 
2-hydroxyatorvastatin: 
AUC: ↓ 35 % (↓ 13 až ↓ 40) 
Cmax: ↓ 13 % (↓ 0 až ↓ 23) 
4-hydroxyatorvastatin: 
AUC: ↓ 4 % (↓ 0 až ↓ 31) 
Cmax: ↓ 47 % (↓ 9 až ↓ 51) 
Celkové účinné inhibitory
HMG Co-A reduktázy:  
AUC: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 41) 
Cmax: ↓ 20 % (↓ 2 až ↓ 26) 
Hladiny cholesterolu je nutno
pravidelně sledovat. Může být 
nutné upravit dávku atorvastatinu 
(viz souhrn údajů o přípravku pro 
atorvastatin). Dávku efavirenzu 
není nutné upravovat. 
 
 
 
 
 
 
 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Pravastatin/efavirenz 
(40 mg jednou 
denně/600 mg jednou
denně) 
Pravastatin: 
AUC: ↓ 40 % (↓ 26 až ↓ 57) 
Cmax: ↓ 18 % (↓ 59 až ↑ 12) 
 
 
 
Hladiny cholesterolu by měly být
pravidelně sledovány. Může být 
nutné upravit dávku pravastatinu 
(viz Souhrn údajů o přípravku pro 
pravastatin). Dávku efavirenzu 
není nutné upravovat. 
Simvastatin/efavirenz 
(40 mg jednou 
denně/600 mg jednou
denně) 
Simvastatin: 
AUC: ↓ 69 % (↓ 62 až ↓ 73) 
Cmax: ↓ 76 % (↓ 63 až ↓ 79) 
Simvastatinová kyselina: 
AUC: ↓ 58 % (↓ 39 až ↓ 68) 
Cmax: ↓ 51 % (↓ 32 až ↓ 58) 
Celkové účinné inhibitory
HMG Co-A reduktázy: 
AUC: ↓ 60 % (↓ 52 až ↓ 68) 
Cmax: ↓ 62 % (↓ 55 až ↓ 78) 
(Indukce CYP3A4) 
Současné podávání efavirenzu
s atorvastatinem, pravastatinem 
nebo simvastatinem nemělo 
vliv na hodnoty AUC nebo 
Cmax efavirenzu. 
Hladiny cholesterolu by měly být
pravidelně sledovány. Může být 
nutné upravit dávku simvastatinu 
(viz Souhrn údajů o přípravku pro 
simvastatin). Dávku efavirenzu 
není nutné upravovat. 
 
Rosuvastatin/efavirenz Interakce nebyla studována. 
Rosuvastatin je převážně 
vylučován v nezměněné formě
stolicí, proto se interakce 
s efavirenzem neočekává. 
 
Pro tyto léčivé přípravky není
nezbytná úprava dávky. 
HORMONÁLNÍ KONTRACEPTIVA
Perorální: 
Ethinylestradiol+Norgestim
át/Efavirenz
(0,035 mg+0,25 mg jednou 
denně/600 mg jednou 
denně) 
 
Ethinylestradiol: 
AUC: ↔ 
Cmax: ↔ 
Cmin: ↓ 8 % (↑ 14 až ↓ 25) 
Norelgestromin (aktivní
metabolit): 
AUC: ↓ 64 % (↓ 62 až ↓ 67) 
Cmax: ↓ 46 % (↓ 39 až ↓ 52) 
Cmin: ↓ 82 % (↓ 79 až ↓ 85) 
Levonorgestrel (aktivní
metabolit): 
AUC: ↓ 83 % (↓ 79 až ↓ 87) 
Cmax: ↓ 80 % (↓ 77 až ↓ 83) 
Cmin: ↓ 86 % (↓ 80 až ↓ 90) 
(indukce metabolismu) 
Efavirenz: žádná klinicky 
významná interakce. 
Klinický význam těchto účinků
není znám. 
Vedle hormonálních kontraceptiv
musí být používána spolehlivá 
bariérová antikoncepční metoda 
(viz bod 4.6). 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Injekce: 
Depomedroxyprogesteron-
acetát (DMPA)/efavirenz
(150 mg i.m. jednorázová 
dávka DMPA) 
V 3-měsíční studii lékových 
interakcí nebyly významné
rozdíly ve farmakokinetických 
parametrech MPA mezi jedinci, 
kteří dostali antiretrovirální 
terapii obsahující efavirenz, 
a jedinci, kterým nebyla 
antivirotika podávána. Podobné 
výsledky byly zjištěny dalšími 
investigátory, avšak 
plazmatické hladiny MPA byly 
ve druhé studii více 
proměnlivé. V obou studiích 
zůstaly plazmatické hladiny 
progesteronu u jedinců 
užívajících efavirenz a DMPA 
nízké v souladu se supresí 
ovulace. 
Protože jsou k dispozici pouze
omezené údaje, musí být kromě 
hormonálních kontraceptiv 
používána spolehlivá bariérová 
antikoncepční metoda 
(viz bod 4.6). 
Implantát: 
Etonogestrel/efavirenz 
Může se očekávat snížená
expozice etonogestrelu 
(indukce CYP3A4). Vyskytla 
se ojedinělá postmarketingová 
hlášení selhání kontraceptiv 
s etonogestrelem u pacientek, 
kterým byl podáván efavirenz. 
Vedle hormonálních kontraceptiv
musí být používána spolehlivá 
bariérová antikoncepční metoda 
(viz bod 4.6). 
IMUNOSUPRESIVA 
Imunosupresiva
metabolizovaná CYP3A(např. cyklosporin, 
takrolimus, 
sirolimus)/efavirenz 
Interakce nebyly studovány. Je 
možno očekávat snížení 
expozice imunopresivu 
(indukce CYP3A4). Neočekává 
se, že tato imunosupresiva 
ovlivňují expozici efavirenzu. 
Mohou být nutné úpravy dávek
imunosupresiv. Při zahájení nebo 
ukončení léčby efavirenzem se 
doporučuje pečlivé sledování 
koncentrací imunosupresiva po 
dobu nejméně 2 týdnů (dokud se 
nedosáhne stalé koncentrace). 
NEOPIODNÍ ANALGETIKA
Metamizol/efavirenz Současné podávání efavirenzu
s metamizolem, což je induktor 
metabolizujících enzymů 
včetně CYP2B6 a CYP3A4, 
může způsobit pokles 
plazmatické koncentrace 
efavirenzu s možným snížením 
klinické účinnosti. 
Doporučuje se proto při 
současném podávání metamizolu
a efavirenzu dbát opatrnosti. 
Příslušným způsobem má být 
sledována klinická odpověď
a/nebo hladiny léčiva. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti 
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
(mechanismus) 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
OPIOIDY 
Methadon/efavirenz
(stabilní udržovací, 100 mg jednou 
denně/600 mg jednou 
denně) 
 
Methadon: 
AUC: ↓ 52 % (↓ 33 až ↓ 66) 
Cmax: ↓ 45 % (↓ 25 až ↓ 59) 
(Indukce CYP3A4) 
Ve studii na uživatelích 
intravenózních drog
infikovaných HIV vedlo 
současné podávání efavirenzu s 
methadonem k poklesu 
plazmatických hladin 
methadonu a k projevům 
opiátových abstinenčních 
příznaků. K úlevě od 
abstinenčních příznaků byla 
dávka methadonu zvýšena 
o střední hodnotu 22 %. 
Současnému podávání 
s efavirenzem je třeba se vyhnout
z důvodu rizika prodloužení QTc 
intervalu (viz bod 4.3). 
Buprenorfin/naloxon/efavire
nz
Buprenorfin: 
AUC: ↓ 50% 
Norbuprenorfin: 
AUC: ↓ 71% 
Efavirenz: 
Žádné klinicky významné
farmakokinetické interakce. 
Navzdory snížení expozice 
buprenorfinu neměl žádný
zúčastněný pacient abstinenční 
příznaky. Úprava dávky 
buprenorfinu ani efavirenzu není 
nezbytná, pokud se podávají 
současně. 
 
a 90% interval spolehlivosti, pokud není uvedeno jinak. 
b 95% interval spolehlivosti. 
 
Ostatní interakce: efavirenz se neváže na receptory pro kanabinoidy. Falešně pozitivní výsledky 
na přítomnost kanabinoidů v moči byly hlášeny s některými screeningovými testy u neinfikovaných 
a HIV-infikovaných subjektů, kterým byl podáván efavirenz. V takových případech se doporučují 
potvrzující testy za využití specifičtějších metod, jako je plynová chromatografie/hmotnostní 
spektrometrie.