Sustiva Obalová informace

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje efavirenzum 50 mg.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 28,5 mg monohydrátu laktózy.

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje efavirenzum 100 mg.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 57,0 mg monohydrátu laktózy.

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Jedna tvrdá tobolka obsahuje efavirenzum 200 mg.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 114 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
Tmavožluto-bílá, potištěná "SUSTIVA" na tmavožlutém víčku a "50 mg" na bílém těle.

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
Bílá, potištěná "efavirenz" na těle a "100 mg" na víčku.

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Tmavě žlutá, potištěná "SUSTIVA" na těle a "200 mg" na víčku.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek SUSTIVA je indikován ke kombinované antivirové léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve
věku 3 měsíce a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg, infikovaných virem lidské
imunodeficience (HIV-1).

Přípravek SUSTIVA dosud nebyl dostatečně hodnocen u pacientů v pokročilém stádiu onemocnění
HIV, tedy u pacientů s počtem buněk CD4 < 50 buněk/mm3 nebo po selhání léčebných režimů
využívajících inhibitory proteáz (PI). I když nebyla pozorována zkřížená rezistence efavirenzu s PI,
není v současnosti k dispozici dostatek údajů o účinnosti následného použití kombinované terapie
založené na použití PI po selhání léčebných režimů, při nichž byl použit přípravek SUSTIVA.

Přehled klinických a farmakodynamických informací: viz bod 5.1.

Dávkování

4.2 Dávkování a způsob podání

Terapie musí být zahájena lékařem se zkušenostmi s léčbou infekce HIV.

Dávkování

Efavirenz je nutno podávat v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky (viz bod 4.5).

Aby pacienti lépe snášeli neurologické nežádoucí účinky, doporučuje se užívat přípravek před spaním
(viz bod 4.8).

Dospělí:

Doporučená dávka přípravku efavirenz v kombinaci s inhibitory reverzní transkriptázy na bázi
nukleosidových analogů (nucleoside analogue reverse transcriptase inhibitor, NRTI) s nebo bez PI (viz
bod 4.5) je 600 mg per os jednou denně.

Úprava dávky:

Pokud se přípravek efavirenz podává současně s vorikonazolem, musí se udržovací dávka
vorikonazolu zvýšit na 400 mg každých 12 hodin a dávka přípravku efavirenz se musí snížit o
50%, t.j. na 300 mg jednou denně. Pokud je léčba vorikonazolem ukončena, musí se efavirenz začít
podávat v původním dávkování (viz bod 4.5).

Pokud se přípravek efavirenzpodává současně s rifampicinem pacientům vážícím 50 kg nebo více, je
možno zvážit zvýšení dávky přípravku efavirenzna 800 mg/den (viz bod 4.5).

Pediatrická populace (3 měsíce až 17 let):

Doporučená dávka přípravku efavirenz efavirenzv kombinaci s PI a/nebo NRTI u pacientů ve věku od
měsíců do 17 let je uvedena v tabulce 1. Neporušené tvrdé tobolky efavirenz lze podávat pouze
dětem, které dokáží tvrdé tobolky spolehlivě spolknout.

Tabulka 1: Dětské dávky podávané jednou denně*

Tělesná hmotnost (kg) Dávka přípravku
efavirenz (mg)
Počet tobolek nebo tablet a síla
dávky k podání
3,5 až < 5 100 jedna 100 mg tobolka
až < 7,5 150 jedna 100 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
7,5 až < 15 200 jedna 200 mg tobolka
15 až < 20 250 jedna 200 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
20 až < 25 300 tři 100 mg tobolky
25 až < 32,5 350 tři 100 mg tobolky + jedna 50 mg
tobolka
32,5 až < 40 400 dvě 200 mg tobolky
≥ 40 600 jedna 600 mg tobolka NEBO tři
200 mg tobolky
*Pro informace o biologické dostupnosti obsahu tobolky po smísení s jídlem viz bod 5.2.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

Farmakokinetika efavirenzu nebyla u pacientů s nedostatečností ledvin hodnocena; nicméně do moči
se v nezměněné formě vylučuje méně než 1% dávky efavirenzu, takže vliv poruchy funkce ledvin na
eliminaci efavirenzu by měl být minimální (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater

Pacienti s lehkou poruchou jater mohou být léčeni běžně doporučovanou dávkou efavirenzu. Pacienti
musí být pečlivě sledováni, zda se u nich nevyskytnou nežádoucí účinky závislé na dávce, zvláště
neurologické příznaky (viz body 4.3 a 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost efavirenzu u dětí mladších 3 než měsíce nebo s tělesnou hmotností do 3,5 kg
nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Doporučuje se, užívat efavirenz na lačný žaludek. Zvýšená koncentrace efavirenzu pozorovaná po
podání efavirenzu s jídlem, může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4 a 5.2).

Pacienti, kteří nemohou polykat

Vysypání tobolky: u pacientů ve věku minimálně 3 měsíce a s tělesnou hmotností minimálně 3,5 kg,
kteří nemohou spolknout tobolky, může být obsah tobolky podán s malým množstvím jídla, a to
metodou vysypání obsahu tobolky do jídla (návod viz bod 6.6). Po dobu 2 hodin po podání přípravku
eflavirenz nesmí být konzumováno žádné další jídlo.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v
bodě 6.1.

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (třída C Child-Pughovy klasifikace) (viz bod 5.2).

Současné podávání s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, triazolamem, pimozidem,
bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin, ergometrin a
methylergometrin), protože kompetice efavirenzu o CYP3A4 by mohla vést k inhibici metabolizmu
a případným závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím účinkům (například poruchy srdečního
rytmu, prodloužení sedace nebo deprese dechové funkce) (viz bod 4.5).

Současné podávání s lbasvirem a grazopreviremkvůli potenciálnímu významnému snižování
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě (viz bod 4.5).

Rostlinné přípravky obsahující třezalku (Hypericum perforatum) kvůli riziku snížených plazmatických
koncentrací a snížených klinických účinků efavirenzu (viz bod 4.5).

Pacienti s:
- rodinnou anamnézou náhlého úmrtí nebo kongenitálním prodloužením QTc intervalu na
elektrokardiogramu nebo s jinými klinickými stavy, u kterých je známo, že prodlužují QTc interval.
- anamnézou symptomatických srdečních arytmií nebo s klinicky relevantní bradykardií nebo
s kongestivním srdečním selháním doprovázeným snížením ejekční frakce levé srdeční komory.
- závažnou poruchou rovnováhy elektrolytů, např. hypokalemie nebo hypomagnesemie.

Pacienti užívající léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QTc interval (proarytmika).
Mezi tyto léčivé přípravky patří:
- antiarytmika tříd IA a III,
- neuroleptika, antidepresiva,
- určitá antibiotika včetně některých látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinoliny,
imidazolová a triazolová antimykotika,
- určitá nesedativní antihistaminika (terfenadin, astemizol),
- cisaprid,
- flekainid,
- určitá antimalarika,
- methadon.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při léčbě infekce HIV se efavirenz nesmí používat samostatně ani se nesmí přidávat jako jediný další
přípravek k selhávajícímu léčebnému režimu. Dochází rychle ke vzniku rezistence viru, pokud se
efavirenz podává jako monoterapie. Při volbě nového antiretrovirového přípravku (antiretrovirových
přípravků), podávaného v kombinaci s efavirenzem, je nutno vzít v úvahu možnost zkřížené rezistence
viru (viz bod 5.1).

Současné podávání efavirenzu s tabletovou fixní kombinací obsahující efavirenz, emtricitabin a
tenofovir-disoproxil, se nedoporučuje, pokud není potřebné pro úpravu dávky (například
s rifampicinem).

Současné podávání sofosbuviru/velpatasviru s efavirenzem se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Současné podávání velpatasviru/sofosbuviru/voxilapreviru s efavirenzem se nedoporučuje
(viz bod 4.5).

Současné podávání glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem může významně snižovat koncentraci
glekapreviru a pibrentasviru v plazmě, čímž se snižuje terapeutický účinek. Současné podávání
glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Při předepisování léčivých přípravků současně s přípravkem efavirenzse lékař musí seznámit
s příslušným Souhrnem údajů o přípravku.

Jestliže se pro podezření na nesnášenlivost vysadí z kombinovaného léčebného režimu některý
antiretrovirový léčivý přípravek, je třeba pečlivě zvážit současné vysazení všech antiretrovirových
léčivých přípravků. Opětovnou aplikaci antiretrovirových léčivých přípravků je nutno zahájit
současně, po vymizení symptomů nesnášenlivosti. Přerušovaná monoterapie a následné opětovné
nasazování antiretrovirových přípravků není vhodné, protože se tak zvyšuje možnost selekce
rezistentních virů.

Vyrážka:

V klinických studiích s efavirenzem byl hlášen rozvoj mírné až středně těžké vyrážky, která obvykle
při pokračování terapie vymizela. Podávání vhodných antihistaminik a/nebo kortikosteroidů může
zlepšit snášenlivost a urychlit vymizení vyrážky. Závažná vyrážka s tvorbou puchýřů, vlhkou
deskvamací nebo s tvorbou vředů byla popsána u méně než 1% nemocných léčených efavirenzem.
Incidence erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu dosahovala přibližně 0,1%. U
pacientů se závažnou vyrážkou provázenou tvorbou puchýřů, deskvamací, postižením sliznic nebo
horečkou se musí podávání efavirenzu přerušit. Pokud se terapie efavirenzem přeruší, je třeba také
zvážit přerušení léčby dalšími antiretrovirovými přípravky, aby se zabránilo vývoji rezistentních virů
(viz bod 4.8).

Zkušenosti s efavirenzem u pacientů, kteří vysadili jiná antiretrovirová léčiva ze třídy NNRTI, jsou
omezené (viz bod 4.8). Efavirenz se u pacientů, kteří během užívání jiného léčiva ze skupiny NNRTI
měli život ohrožující kožní reakce (např. Stevens-Johnsonův syndrom), nedoporučuje.

Psychiatrické symptomy:

U pacientů léčených efavirenzem byly popsány nežádoucí psychiatrické účinky. Zdá se, že riziko
těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s psychiatrickými poruchami
v anamnéze. Hlavně těžká deprese se vyskytovala častěji u jedinců s depresí v anamnéze. Po uvedení
přípravku na trh se objevila i hlášení o těžké depresi, dokonané sebevraždě, bludech, chování
připomínajícím psychózu a katatonii. Pacienty je nutno poučit, aby v případě, že se u nich objeví
symptomy jako těžká deprese, psychóza nebo sebevražedné sklony, okamžitě vyhledali svého lékaře,
který zjistí, zda mohou uvedené symptomy souviset s užíváním efavirenzu, a v kladném případě
rozhodne, zda rizika pokračování léčby převažují nad přínosem (viz bod 4.8).

Neurologické symptomy:

Symptomy včetně - ne však pouze - závratí, nespavosti, ospalosti, poruchy soustředění a „divokých“
snů představují často uváděné nežádoucí účinky u pacientů, kteří v klinických studiích dostávali
efavirenz v dávce 600 mg denně (viz bod 4.8). Neurologické symptomy se obvykle začínají objevovat
během jednoho nebo dvou dnů terapie a obvykle ustupují po prvních 2-4 týdnech. Pacienty je nutno
informovat o tom, že, pokud se tyto časté symptomy vyskytnou, nejspíše se v dalším průběhu terapie
zmírní a neznamená to, že následně dojde k rozvoji některého z méně častých psychiatrických
symptomů.

Záchvaty:

U dospělých a pediatrických pacientů užívajících přípravek efavirenz byly pozorovány konvulze,
obvykle v případě známé anamnézy záchvatů. U pacientů kterým jsou současně podávány
antikonvulzní léčivé přípravky primárně metabolizované játry, jako je fenytoin, karbamazepin
a fenobarbital, může být nutné pravidelně monitorovat plazmatické koncentrace. Ve studii na lékové
interakce došlo k poklesu plazmatické koncentrace karbamazepinu, když byl karbamazepin podán
spolu s efavirenzem (viz bod 4.5). Opatrnosti je třeba u všech pacientů se záchvaty v anamnéze.

Jaterní příhody:

U pacientů bez stávající choroby jater nebo jiných identifikovatelných rizikových faktorů bylo po
uvedení na trh hlášeno několik případů selhání jater (viz bod 4.8). U pacientů se stávající dysfunkcí
jater nebo s jinými rizikovými faktory je nutno zvážit monitoring jaterních enzymů.

Prodloužení intervalu QTc

Při použití efavirenzu bylo pozorováno prodloužení intervalu QTc (viz body 4.5 a 5.1).

Pokud se efavirenz má podávat s léky se známým rizikem výskytu torsade de pointes nebo pacientům
s vyšším rizikem výskytu torsade de pointes, zvažte k němu alternativní léčbu.

Vliv jídla:

Ppodávání přípravku efavirenzspolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu (viz bod 5.2) a může
vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.8). Doporučuje se užívat přípravek efavirenz,
nejlépe před spaním.

Syndrom imunitní reaktivace:

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination antiretroviral therapy, CART) se
u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce
na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy
nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika
prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu,
generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis
jiroveci (dříve známá jako Pneumocystis carini). Jakékoli příznaky zánětu by měly být vyhodnoceny a
v případě potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt
autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba a autoimunitní hepatitida), avšak hlášená
doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení
léčby.

Tělesná hmotnost a metabolické parametry

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi. Tyto
změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje v
některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný průkaz
spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené pokyny pro
léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Osteonekróza:

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání kortikosteroidů, konzumaci
alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly případy osteonekrózy hlášeny
především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART.
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Zvláštní skupiny pacientů:

Jaterní onemocnění:

Efavirenz je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater kontraindikován (viz body 4.3 a 5.2) a u
pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater se nedoporučuje, protože není k dispozici dostatek
údajů, na základě kterých by bylo možno určit, zda není nutná úprava dávky. Vzhledem k
extenzivnímu metabolizmu efavirenzu zprostředkovanému cytochromem P450 a k omezeným
klinickým zkušenostem u pacientů s chronickým onemocněním jater si podávání efavirenzu
nemocným s mírnou poruchou funkce jater vyžaduje opatrnost. Pacienty je třeba pozorně sledovat zda
u nich nedochází k rozvoji nežádoucích účinků závislých na dávce, zvláště neurologických symptomů.
Za účelem hodnocení stavu onemocnění jater je nutno pravidelně provádět laboratorní testy (viz
bod 4.2).

U pacientů s existujícími významnými poruchami funkce jater nebyla bezpečnost a účinnost
efavirenzu stanovena U pacientů s chronickou hepatitidou typu B nebo C léčených kombinovanou
antiretrovirovou terapií existuje zvýšené riziko závažných a potenciálně fatálních hepatálních
nežádoucích účinků. Pacienti s již přítomnou dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy mají
během kombinované antiretrovirové terapie zvýšený výskyt poruch jaterní funkce, a měli by být
sledováni způsobem odpovídajícím běžné praxi. Pokud se objeví důkazy o zhoršení jaterního
onemocnění nebo o trvalém zvýšení sérových aminotransferáz na více než pětinásobek horní hranice
normálního rozmezí, je nutno posoudit přínos pokračování léčby efavirenzem oproti potenciálním
rizikům významné hepatální toxicity. U těchto nemocných je nutno zvážit přerušení nebo ukončení
léčby (viz bod 4.8).

Sledování jaterních enzymů se doporučuje i u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky spojované
s jaterní toxicitou. V případě současné antivirové terapie hepatitidy typu B nebo C je třeba seznámit se
s odpovídajícími informacemi o těchto přípravcích.

Renální insuficience:

Farmakokinetika efavirenzu nebyla zjišťována u pacientů s renální nedostatečností; v nezměněné
podobě se však močí vylučuje méně než 1% dávky efavirenzu, takže by důsledky poruchy renální
funkce na vylučování efavirenzu měly být minimální (viz bod 4.2). K dispozici nejsou žádné
zkušenosti u pacientů se závažným renálním selháním, proto se doporučuje tuto populaci pozorně
sledovat z hlediska bezpečnosti.

Starší pacienti:

V klinických studiích nebyl hodnocen dostatečný počet starších jedinců, aby bylo možné stanovit, zda
starší nemocní reagují jinak, než mladší pacienti.

Pediatrická populace

Efavirenz nebyl zkoušen u dětí ve věku do 3 měsíců nebo s tělesnou hmotností pod 3,5 kg. Z tohoto
důvodu se nemá efavirenz podávat dětem mladším než 3 měsíce.

Vyrážka byla hlášená u 59 ze 182 dětí (32 %) léčených efavirenzem, přičemž u šesti pacientů byla
závažná. Před zahájením terapie efavirenzem u dětí lze zvážit možnost profylaxe vhodnými
antihistaminiky.

Laktóza:

Pacienti se vzácnými dědičnými poruchami intolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo
malabsorpcí glukózo-galaktózy by tento léčivý přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Efavirenz je in vivo induktorem CYP3A4, CYP2B6 a UGT1A1. Sloučeniny, které jsou substráty
těchto enzymů, mohou mít snížené plazmatické koncentrace, pokud se podávají spolu s efavirenzem.
In vitro je efavirenz rovněž inhibitorem CYP3A4. Efavirenz proto teoreticky může zpočátku zvyšovat
expozici substrátům CYP3A4, přičemž u substrátů CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem je nutná
opatrnost (viz bod 4.3). Efavirenz může být induktorem CYP2C19 a CYP2C9; nicméně in vitro lze
rovněž pozorovat inhibici, přičemž čistý výsledek současného podávání se substráty těchto enzymů
není jasný (viz bod 5.2).

Expozice efavirenzu se může zvýšit, pokud se podává s léčivými přípravky (např. ritonavirem) nebo
potravinami (např. s grapefruitovou šťávou), které inhibují aktivitu CYP3A4 nebo CYP2B6.
Sloučeniny nebo rostlinné přípravky (například výtažky z Ginkgo biloba a třezalky tečkované), které
indukují tyto enzymy, mohou vést ke snížení plazmatických koncentrací efavirenzu. Současné užívání
třezalky tečkované je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se
nedoporučuje (viz bod 4.4).

Léky prodlužující QTc interval

Efavirenz je kontraindikován při současném užívání léčivých přípravků (které mohou způsobit
prodloužení QTc intervalu a torsade de pointes) jako jsou: antiarytmika tříd IA a III, neuroleptika a
antidepresiva, určitá antibiotika včetně látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinolony,
imidazolová a triazolová antimykotika, určitá nesedativní antihistaminika (terfenadin, astemizol),
cisaprid, flekainid, určitá antimalarika a methadon (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Kontraindikace současného podávání

Efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem,
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin,
ergometrin a methylergometrin), protože inhibice jejich metabolizmu může vést k závažným, život
ohrožujícím příhodám (viz bod 4.3).

Elbasvir/grazoprevir

Současné podávání efavirenzu s elbasvirem/grazoprevirem je kontraindikováno, protože může vést ke
ztrátě virologické odpovědi na elbasvir/grazoprevir. Tato ztráta je důsledkem významného snižování
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě způsobovaného indukcí CYP3A4 (viz bod 4.3).

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum):

Současné podávání efavirenzu a třezalky tečkované nebo bylinných přípravků s obsahem třezalky
tečkované je kontraindikováno. Plazmatické hladiny efavirenzu mohou být současným podáváním
třezalky tečkované sníženy v důsledku indukce enzymů metabolizujících léčivo a/nebo transportních
proteinů třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již třezalku tečkovanou užívá, vysaďte ji, zkontrolujte
virové hladiny, a pokud je to možné, hladiny efavirenzu. Hladiny efavirenzu se mohou při vysazení
třezalky tečkované zvýšit a dávku efavirenzu může být nutné upravit. Indukční účinky třezalky
tečkované mohou přetrvávat po dobu nejméně 2 týdnů po ukončení léčby (viz bod 4.3).

Další interakce

Interakce mezi efavirenzem a inhibitory proteázy, jinými antiretrovirovými látkami než jsou inhibitory
proteázy a dalšími neantiretrovirovými léčivy jsou uvedeny v Tabulce 2 dále (zvýšení je označeno
symbolem “↑”, pokles symbolem “↓”, beze změny symbolem “↔” a jednou za 8 nebo 12 hodin jako “
à 8h” respektive “ à 12h”). Pokud jsou k dispozici, jsou 90% nebo 95% intervaly spolehlivosti
uvedeny v kulatých závorkách. Studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících, pokud není
uvedeno jinak.

Tabulka 2: Interakce mezi efavirenzem a dalšími léčivy u dospělých

Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
ANTIINFEKTIVA
HIV antivirotika
Inhibitory proteázy (PI)
Atazanavir/ritonavir/efavire
nz
(400 mg jednou
denně/100 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně, všechny podávané
s jídlem)

Atazanavir (pm):
AUC: ↔* (↓ 9 až ↑ 10)
Cmax: ↑ 17 %* (↑ 8 až ↑ 27)
Cmin: ↓ 42 %* (↓ 31 až ↓ 51)

Současné podávání efavirenzu
s atazanavirem/ritonavirem se
nedoporučuje. Jestliže je současné
podávání atazanaviru s NNRTI
nutné, může být zváženo zvýšení
dávky atazanaviru na 400 mg
a ritonaviru na 200 mg
v kombinaci s efavirenzem za
důkladného klinického sledování.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Atazanavir/
ritonavir/efavirenz
(400 mg jednou
denně/200 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně, všechny podávané
s jídlem)

Atazanavir (pm):
AUC: ↔*/** (↓ 10 až ↑ 26)
Cmax: ↔*/** (↓ 5 až ↑ 26)
Cmin: ↑ 12 %*/** (↓ 16 až ↑ 49)
(indukce CYP3A4).
* Pokud se srovnává
s atazanavirem
300 mg/ritonavirem 100 mg
jednou denně večer bez
efavirenzu. Toto snížení Cmin
atazanaviru může mít negativní
vliv na účinnost atazanaviru.
** na základě historického
srovnání
Darunavir/ritonavir/efaviren
z
(300 mg dvakrát
denně*/100 mg dvakrát
denně/600 mg jednou
denně)

*nižší než doporučená
dávka, podobná zjištění se
očekávají při doporučených
dávkách
Darunavir:
AUC : ↓ 13 %
Cmin : ↓ 31 %
Cmax: ↓ 15 %
(indukce CYP3A4)
Efavirenz:
AUC : ↑ 21 %
Cmin: ↑ 17 %
Cmax: ↑ 15 %
(indukce CYP3A4)
Efavirenz v kombinaci
s darunavirem/ritonavirem
800/100 mg jednou denně může
vést k suboptimální Cmin
darunaviru. Pokud se efavirenz má
použít v kombinaci
s darunavirem/ritonavirem, musí
se použít dávkovací režim
darunaviru/ritonaviru 600/100 mg
dvakrát denně. Tato kombinace by
se měla podávat s opatrností. Viz
také ritonavir níže.
Fosamprenavir/ritonavir/efa
virenz
(700 mg dvakrát
denně/100 mg dvakrát
denně/600 mg jednou
denně)
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky
nezbytná. Viz také řádek pro
ritonavir níže.

Fosamprenavir/nelfinavir/ef
avirenz
Interakce nebyly studovány U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky
nezbytná.
Fosamprenavir/sachinavir/ef
avirenz
Interakce nebyly studovány Nedoporučuje se, protože se
očekává, že expozice oběma
inhibitorům proteázy bude
významně snížena.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Indinavir/efavirenz
(800 mg à 8h/200 mg
jednou denně)





Indinavir:
AUC : ↓ 31 % (↓ 8 až ↓ 47)
Cmin : ↓ 40 %
Podobné snížení expozic
indinaviru bylo pozorováno,
pokud se podávalo 1 000 mg
indinaviru à 8h s 600 mg
efavirenzu denně.
(CYP3A4 indukce)
Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

Zatímco klinický význam
snížených koncentrací indinaviru
nebyl dosud stanoven, je nutno při
volbě režimu zahrnujícího jak
efavirenz, tak indinavir brát v
potaz rozsah pozorovaných
farmakokinetických interakcí.

Při podávání s indinavirem nebo
kombinací indinavir/ritonavir není
žádná úprava dávky efavirenzu
nezbytná.

Viz také ritonavir o řádek níže.

Indinavir/ritonavir/efavirenz
(800 mg dvakrát
denně/100 mg dvakrát
denně/600 mg jednou
denně)
Indinavir:
AUC: ↓ 25 % (↓ 16 až ↓ 32)b
Cmax: ↓ 17 % (↓ 6 až ↓ 26)b
Cmin: ↓ 50 % (↓ 40 až ↓ 59)b
Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
Střední geometrická hodnota
Cmin indinaviru (0,33 mg/l) při
podávání s ritonavirem
a efavirenzem byla vyšší než
střední historická Cmin
(0,15 mg/l) při podávání
indinaviru samotného v dávce
800 mg à 8h. U pacientů
infikovaných HIV-1 (n = 6)
byly farmakokinetiky
indinaviru a efavirenzu obecně
porovnatelné
s farmakokinetikami zjištěnými
u neinfikovaných
dobrovolníků.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Lopinavir/ritonavir měkké
tobolky nebo perorální
roztok/efavirenz




Lopinavir/ritonavir
tablety/efavirenz

(400/100 mg dvakrát
denně/600 mg jednou
denně)

(500/125 mg dvakrát
denně/600 mg jednou
denně)

Podstatný pokles expozice
lopinaviru.






Koncentrace lopinaviru: ↓ 40 %

Koncentrace lopinaviru:
podobné jako
u lopinaviru/ritonaviru
400/100 mg dvakrát denně bez
efavirenzu.

V případě podávání spolu s
efavirenzem je nutno zvážit
zvýšení dávek kombinace
lopinavir/ritonavir v měkkých
tobolkách nebo v perorálním
roztoku o 33 % (4 tobolky/~6,5 ml
dvakrát denně místo
tobolek/5 ml dvakrát denně). Je
třeba opatrnosti, protože tato
úprava dávky nemusí být
u některých pacientů dostačující.
Dávka tablet lopinaviru/ritonaviru
by měla být zvýšena na
500/125 mg dvakrát denně, pokud
se podává s efavirenzem 600 mg
jednou denně.
Viz také řádek pro ritonavir
uvedený dále.
Nelfinavir/efavirenz
(750 mg à 8h/600 mg
jednou denně)
Nelfinavir:
AUC: ↑ 20 % (↑ 8 až ↑ 34)
Cmax: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 33)
Tato kombinace byla obecně
dobře snášena.
U žádného z léčivých přípravků
není úprava dávky potřebná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Ritonavir/efavirenz
(500 mg dvakrát
denně/600 mg jednou
denně)
Ritonavir:
Ranní AUC: ↑ 18 % (↑ 6 až
↑ 33)
Večerní AUC: ↔
Ranní Cmax: ↑ 24 % (↑ 12 až
↑ 38)
Večerní Cmax: ↔
Ranní Cmin: ↑ 42 % (↑ 9 až
↑ 86) b
Večerní Cmin: ↑ 24 % (↑ 3 až
↑ 50) b
Efavirenz:
AUC: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 34)
Cmax: ↑ 14 % (↑ 4 až ↑ 26)
Cmin: ↑ 25 % (↑ 7 až ↑ 46) b
(inhibice oxidačního
metabolismu
zprostředkovaného CYP)
Pokud byl efavirenz podáván
s ritonavirem v dávce 500 nebo
600 mg dvakrát denně, nebyla
tato kombinace dobře snášena
(vyskytlo se například točení
hlavy, nauzea, parestézie a
zvýšení jaterních enzymů).
O snášenlivosti efavirenzu
v kombinaci s ritonavirem
v nízkých dávkách (100 mg,
jednou nebo dvakrát denně)
není k dispozici dostatek údajů.
Při používání efavirenzu
s ritonavirem v nízkých dávkách
je nutno zvážit možnost zvýšení
incidence nežádoucích účinků
souvisejících s efavirenzem, a to
v důsledku možných
farmakodynamických interakcí.
Sachinavir/ritonavir/efavire
nz
Interakce nebyly studovány. Údaje pro doporučení dávky
nejsou k dispozici. Viz také řádek
pro ritonavir výše. Podávání
efavirenzu v kombinaci
se sachinavirem jako jediným
inhibitorem proteázy se
nedoporučuje.
Antagonisté CCRMaravirok/efavirenz
(100 mg dvakrát
denně/600 mg jednou
denně)
Maravirok:
AUC12: ↓ 45 % (↓ 38 až ↓ 51)
Cmax: ↓ 51 % (↓ 37 až ↓ 62)
Koncentrace efavirenzu nebyly
měřeny, není očekáván žádný
vliv.
Viz Souhrn údajů o přípravku pro
léčivý přípravek obsahující
maravirok.
Inhibitor přenosu řetězce integrázou
Raltegravir/efavirenz
(400 mg jednotlivá dávka/ -
)
Raltegravir:
AUC: ↓ 36 %
C12: ↓ 21 %
Cmax: ↓ 36 %
(indukce UGT1A1)
U raltegraviru není úprava dávky
potřebná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
NRTI a NNRTI
NRTI/efavirenz

Specifické interakční studie
s efavirenzem a NRTI
s výjimkou lamivudinu,
zidovudinu a tenofovir-
disoproxilu nebyly provedeny.
Klinicky významné interakce
se nepředpokládají, protože
NRTI se metabolizují jinou
cestou než efavirenz a není
pravděpodobné, že by soutěžily
o stejné metabolické enzymy
a eliminační cesty.
U žádného z těchto léčivých
přípravků není nutné dávku
upravovat.
NNRTI/efavirenz Interakce nebyly studovány. Jelikož se použití dvou NNRTI
z hlediska účinnosti a bezpečnosti
neprokázalo jako přínosné,
současné podávání efavirenzu
a dalšího NNRTI se nedoporučuje.
Antivirotika proti hepatitidě C
Boceprevir/Efavirenz
(800 mg 3krát denně/mg jednou denně)
Boceprevir:
AUC: ↔ 19 %*
Cmax: ↔ 8 %
Cmin: ↓ 44 %
Efavirenz:
AUC: ↔ 20 %
Cmax: ↔ 11 %
(indukce CYP3A – účinek na
boceprevir)
*0-8 hodin
Žádný účinek (↔) se rovná
poklesu střední hodnoty odhadu
o ≤20 % nebo zvýšení střední
hodnoty odhadu o ≤25 %
Minimální plazmatické
koncentrace bocepreviru byly při
současném podávání
s efavirenzem sníženy.
Klinické důsledky tohoto
pozorovaného snížení
minimálních koncentrací
bocepreviru nebyly přímo
hodnoceny.
Telaprevir/Efavirenz
(1,125 mg každých 8 h/mg jednou denně)
Telaprevir (ve vztahu k 750 mg
každých 8 h):
AUC: ↓ 18 % (↓ 8 až ↓ 27)
Cmax: ↓ 14 % (↓ 3 až ↓ 24)
Cmin: ↓ 25 % (↓ 14 až ↓ 34) %
Efavirenz:
AUC: ↓ 18 % (↓ 10 až ↓ 26)
Cmax: ↓ 24 % (↓ 15 až ↓ 32)
Cmin: ↓ 10 % (↑ 1 až ↓ 19) %
(indukce CYP3A efavirenzem)
Pokud se efavirenz a telaprevir
podávají současně, musí se
telaprevir podávat v dávce 1,mg každých 8 hodin.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Simeprevir/Efavirenz
(150 mg jednou denně
/600 mg jednou denně)
Simeprevir:
AUC: ↓ 71 % (↓ 67 až ↓ 74)
Cmax: ↓ 51 % (↓ 46 až ↓ 56)
Cmin: ↓ 91 % (↓ 88 až ↓ 92)
Efavirenz:
AUC: ↔
Cmax: ↔
Cmin: ↔
Žádný účinek (↔) se rovná
poklesu střední hodnoty odhadu
o ≤ 20 % nebo zvýšení střední
hodnoty odhadu o ≤ 25 %
(indukce enzymu CYP3A4)
Současné podávání simepreviru
s efavirenzem vedlo, vzhledem k
indukci CYP3A4 efavirenzem, k
významnému poklesu
plazmatických koncentrací
simepreviru, který může mít za
následek ztrátu terapeutické
účinnosti simepreviru. Současné
podávání simepreviru
s efavirenzem se nedoporučuje.

Sofosbuvir/velpatasvir ↔ sofosbuvir
↓ velpatasvir
↔ efavirenz
Současné podávání
sofosbuviru/velpatasviru
s efavirenzem vedlo ke snížení
systémové expozice velpatasviru
(přibližně o 50 %). Mechanismem
účinku na velpatasvir je indukce
CYP3A a CYP2B6 efavirenzem.
Současné podávání
sofosbuviru/velpatasviru
s efavirenzem se nedoporučuje.
Další informace naleznete
v pokynech pro preskripci
sofosbuviru/velpatasviru.
Velpatasvir/sofosbuvir/voxil
aprevir
↓ velpatasvir
↓ voxilaprevir
Současné podávání
velpatasviru/sofosbuviru/voxilapre
viru s efavirenzem se
nedoporučuje, protože může
snižovat koncentraci velpatasviru
a voxilapreviru. Další informace
naleznete v pokynech pro
preskripci
velpatasviru/sofosbuviru/voxilapre
viru.
Inhibitor proteázy:
elbasvir/grazoprevir
↓ elbasvir
↓ grazoprevir
↔ efavirenz
Současné podávání efavirenzu
s elbasvirem/grazoprevirem je
kontraindikováno, protože může
vést ke ztrátě virologické
odpovědi na elbasvir/grazoprevir.
Tato ztráta je důsledkem
významného snižování
koncentraceí elbasviru
a grazopreviru v plazmě
způsobovaného indukcí CYP3A4.
Další informace naleznete
v pokynech pro preskripci
elbasviru/grazopreviru.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Glekaprevir/pibrentasvir ↓ glekaprevir
↓ pibrentasvir
Současné podávání
gleckpreviru/pibrentasviru
s efavirenzem může významně
snižovat koncentraci gleckprevaru
a pibrentasviru v plazmě, čímž se
snižuje terapeutický účinek.
Současné podávání
glekapreviru/pibrentasviru
s efavirenzem se nedoporučuje.
Další informace naleznete
v pokynech pro preskripci
preskripci
glecapreviru/pibrentasviru.
Antibiotika
Azithromycin/efavirenz
(600 mg jediná dávka
/400 mg jednou denně)
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z léčivých přípravků
není úprava dávky potřebná.
Klarithromycin/efavirenz
(500 mg à 12h/400 mg
jednou denně)
Klarithromycin:
AUC: ↓ 39 % (↓ 30 až ↓ 46)
Cmax: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 35)
14-hydroxymetabolit
klarithromycinu:
AUC: ↑ 34 % (↑ 18 až ↑ 53)
Cmax: ↑ 49 % (↑ 32 až ↑ 69)
Efavirenz:
AUC: ↔
Cmax: ↑ 11 % (↑ 3 až ↑ 19)
(Indukce CYP3A4)
U 46 % neinfikovaných
dobrovolníků, kterým byl
podán efavirenz a
klarithromycin vznikla vyrážka.
Klinický význam těchto změn
plazmatických hladin
klarithromycinu není znám. Je
možno zvážit alternativy
klarithromycinu (např.
azithromycin). Pro efavirenz není
žádná úprava dávky potřebná.
Další makrolidová
antibiotika (např.
erythromycin)/efavirenz
Interakce nebyly studovány. Údaje pro doporučení dávky
nejsou k dispozici.
Antimykobakteriální látky
Rifabutin/efavirenz
(300 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Rifabutin:
AUC: ↓ 38 % (↓ 28 až ↓ 47)
Cmax: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46)
Cmin: ↓ 45 % (↓ 31 až ↓ 56)
Efavirenz:
AUC: ↔
Cmax: ↔
Cmin: ↓ 12 % (↓ 24 až ↑ 1)
(Indukce CYP3A4)
Denní dávku rifabutinu je nutno
při podávání s efavirenzem zvýšit
o50 %. Zvažte zdvojnásobení
dávky rifabutinu v režimech, kde
je rifabutin podáván 2 nebo 3krát
týdně v kombinaci s efavirenzem.
Klinické účinky této úpravy dávky
nebyly odpovídajícím způsobem
hodnoceny. Při úpravě dávky je
nutno zvážit individuální
snášenlivost a virologickou
odpověď (viz bod 5.2).
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Rifampicin/efavirenz
(600 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Efavirenz:
AUC: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 36)
Cmax: ↓ 20 % (↓ 11 až ↓ 28)
Cmin: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46)
(indukce CYP3A4 a CYP2B6)
Pokud se užívá s rifampicinem u
pacientů vážících 50 kg nebo více,
může zvýšení denní dávky
efavirenzu na 800 mg poskytnout
expozici podobnou denní dávce
600 mg při použití bez
rifampicinu. Klinický efekt této
úpravy dávky nebyl
odpovídajícím způsoben
vyhodnocen. Při úpravě dávky je
nutno zvážit individuální
snášenlivost a virologickou
odpověď (viz bod 5.2).
U rifampicinu není žádná úprava
dávky potřebná, (týká se i dávky
600 mg).
Antimykotika
Itrakonazol/efavirenz
(200 mg à 12h/600 mg
jednou denně)
Itrakonazol:
AUC: ↓ 39 % (↓ 21 až ↓ 53)
Cmax: ↓ 37 % (↓ 20 až ↓ 51)
Cmin: ↓ 44 % (↓ 27 až ↓ 58)
(pokles koncentrací
itrakonazolu: indukce
CYP3A4)
Hydroxyitrakonazol:
AUC: ↓ 37 % (↓ 14 až ↓ 55)
Cmax: ↓ 35 % (↓ 12 až ↓ 52)
Cmin: ↓ 43 % (↓ 18 až ↓ 60)
Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická změna.
Jelikož u itrakonazolu nelze dát
žádné doporučení ohledně dávky,
je nutno zvážit alternativní
antimykotickou léčbu.
Posakonazol/Efavirenz
--/400 mg jednou denně

Posakonazol:
AUC: ↓ 50 %
Cmax: ↓ 45 %
(indukce UDPG)
Současného podávání
posakonazolu a efavirenzu je třeba
se vyvarovat, pokud prospěch pro
pacienta nepřeváží riziko.

Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Vorikonazol/efavirenz
(200 mg dvakrát
denně/400 mg jednou
denně)








Vorikonazol/efavirenz
(400 mg dvakrát
denně/300 mg jednou
denně)


Vorikonazol:
AUC: ↓ 77 %
Cmax: ↓ 61 %
Efavirenz:
AUC: ↑ 44 %
Cmax: ↑ 38 %
Vorikonazol:
AUC: ↓ 7 % (↓ 23 až ↑ 13) *
Cmax: ↑ 23 % (↓ 1 až ↑ 53) *

Efavirenz:
AUC: ↑ 17 % (↑ 6 až ↑ 29) **
Cmax: ↔**
*v porovnání s 200 mg dvakrát
denně samotným
** v porovnání se 600 mg
jednou denně samotným
(kompetitivní inhibice
oxidativního metabolismu)
Při současném podávání
efavirenzu s vorikonazolem musí
být udržovací dávka vorikonazolu
zvýšena na 400 mg dvakrát denně
a dávka efavirenzu musí být
snížena o 50 %, tj. na 300 mg
jednou denně. Při ukončení léčby
vorikonazolem musí být obnovena
původní dávka efavirenzu.
Flukonazol/efavirenz
(200 mg jednou
denně/400 mg jednou
denně)
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
Úprava dávky není nezbytná pro
žádný z těchto přípravků
Ketokonazol a další
imidazolová antimykotika
Interakce nebyly studovány Údaje pro doporučení dávky
nejsou k dispozici.
Antimalarika
Artemether/lumefantrin/efa
virenz
(20/120 mg tableta, 6 dávek
po 4 tabletách více než
dny/600 mg jednou
denně)
Artemether:
AUC: ↓ 51 %
Cmax: ↓ 21 %
Dihydroartemisinin:
AUC: ↓ 46 %
Cmax: ↓ 38 %
Lumefantrin:
AUC: ↓ 21 %
Cmax: ↔
Efavirenz:
AUC: ↓ 17 %
Cmax: ↔
(indukceCYP3A4)
Jelikož snížené koncentrace
artemetheru, dihydroartemisininu
nebo lumefantrinu mohou vést ke
snížení účinnosti antimalarik, je
při současném podávání tablet
efavirenzu a
artemetheru/lumefantrinu
doporučována opatrnost.
Atovachon a proguanil
hydrochlorid/efavirenz
(250/100 mg jednorázová
dávka/600 mg jednou
denně)
Atovachon:
AUC: ↓ 75 % (↓ 62 až ↓ 84)
Cmax: ↓ 44 % (↓ 20 až ↓ 61)
Proguanil:
AUC: ↓ 43 % (↓ 7 až ↓ 65)
Cmax: ↔

Současnému podávání kombinace
atovachon/proguanil s
efavirenzem je nutno se vyhnout.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Anthelmintika
Prazikvantel/efavirenz
(jednorázová dávka)
Prazikvantel:
AUC: ↓ 77 %
Souběžné použití s efavirenzem se
nedoporučuje vzhledem
k významnému snížení
plazmatické koncentrace
prazikvantelu s rizikem selhání
léčby v důsledku zvýšeného
jaterního metabolismu. Je-li
souběžné podávání nezbytné, je
možné zvážit zvýšení dávky
prazikvantelu.
ANTACIDA
Antacidum hydroxid
hlinitý-hydroxid hořečnatý
– simetikon /efavirenz
(30 ml jednotlivá
dávka/400 mg jednotlivá
dávka)
Famotidin/efavirenz
(40 mg jednotlivá
dávka/400 mg jednotlivá
dávka)
Ani antacida na bázi hydroxidu
hlinitého/hořečnatého, ani
famotidin absorpci efavirenzu
nenarušovaly.
Nepředpokládá se, že by současné
podávání efavirenzu s léčivými
přípravky, které upravují
žaludeční pH, ovlivňovalo
absorpci efavirenzu.
ANXIOLYTIKA
Lorazepam/efavirenz
(2 mg jednotlivá
dávka/600 mg jednou
denně)

Lorazepam:
AUC: ↑ 7 % (↑ 1 až ↑ 14)
Cmax: ↑ 16 % (↑ 2 až ↑ 32)
Tyto změny se nepovažují za
klinicky významné.
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná.
ANTIKOAGULANCIA
Warfarin/efavirenz
Acenokumarol/efavirenz
Interakce nebyly studovány.
Plazmatické koncentrace a
účinky warfarinu nebo
acenokumarolu mohou být
efavirenzem zvýšeny nebo
sníženy.
Může být nutné upravit dávku
warfarinu nebo acenokumarolu.

Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
ANTIKONVULZIVA
Karbamazepin/efavirenz
(400 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Karbamazepin:
AUC: ↓ 27 % (↓ 20 až ↓ 33)
Cmax: ↓ 20 % (↓ 15 až ↓ 24)
Cmin: ↓ 35 % (↓ 24 až ↓ 44)
Efavirenz:
AUC: ↓ 36 % (↓ 32 až ↓ 40)
Cmax: ↓ 21 % (↓ 15 až ↓ 26)
Cmin: ↓ 47 % (↓ 41 až ↓ 53)
(pokles koncentrací
karbamazepinu: indukce
CYP3A4; pokles koncentrací
efavirenzu: indukce CYP3A4 a
CYP2B6)
AUC, Cmax a Cmin účinného
epoxidového metabolitu
karbamazepinu v rovnovážném
stavu zůstaly nezměněny.
Současné podávání vyšších
dávek buď efavirenzu nebo
karbamazepinu nebylo
studováno.
Nelze dát žádné doporučení
ohledně dávek. Je nutno zvážit
alternativní antikonvulzivum.
Plazmatické hladiny
karbamazepinu musí být
pravidelně sledovány.
Fenytoin, fenobarbital a
další antikonvulziva, která
jsou substráty isoenzymů
CYPInterakce nebyly studovány. Při
současném podávání s
efavirenzem je zde potenciál
pro snížení nebo zvýšení
plazmatických koncentrací
fenytoinu, fenobarbitalu a
dalších antikonvulziv, která
jsou substráty isoenzymů
CYP450.
Pokud se efavirenz podává
současně s antikonvulzivem, které
je substrátem isoenzymů CYP450,
je nutno hladiny antikonvulziva
pravidelně sledovat.
Kyselina
valproová/efavirenz
(250 mg dvakrát
denně/600 mg jednou
denně)
Žádný klinicky významný vliv
na farmakokinetiku efavirenzu.
Omezená data naznačují, že
neexistuje žádný klinicky
významný vliv na
farmakokinetiku kyseliny
valproové.
Úprava dávky efavirenzu není
nutná. Pacienti by měly být
sledováni, zda se u nich neobjeví
záchvaty.

Vigabatrin/efavirenz
Gabapentin/efavirenz
Interakce nebyly studovány.
Klinicky významné interakce
se neočekávají, protože
vigabatrin a gabapentin se
eliminují výlučně nezměněny
močí a není pravděpodobné, že
by soutěžily o stejné
metabolické enzymy
a eliminační cesty
s efavirenzem.
U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky
nezbytná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
ANTIDEPRESIVA
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
Sertralin/efavirenz
(50 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Sertralin:
AUC: ↓ 39 % (↓ 27 až ↓ 50)
Cmax: ↓ 29 % (↓ 15 až ↓ 40)
Cmin: ↓ 46 % (↓ 31 až ↓ 58)
Efavirenz:
AUC: ↔
Cmax: ↑ 11 % (↑ 6 až ↑ 16)
Cmin: ↔
(Indukce CYP3A4)
Zvyšování dávky sertralinu se
musí řídit klinickou odpovědí.
U efavirenzu není žádná úprava
dávky potřebná.
Paroxetin/efavirenz
(20 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná.
Fluoxetin/efavirenz Interakce nebyly studovány.
Jelikož fluoxetin sdílí s
paroxetinem podobný
metabolický profil, tj. silný
inhibiční účinek na CYP2D6,
předpokládá se u fluoxetinu
podobná nepřítomnost
interakcí.
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná.
Inhibitory zpětného příjmu noradrenalinu a dopaminu
Bupropion/efavirenz
[150 mg jednorázová dávka
(prodloužené
uvolňování)/600 mg jednou
denně]
Bupropion:
AUC: ↓ 55 % (↓ 48 až ↓ 62)
Cmax: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 47)
Hydroxybupropion:
AUC: ↔
Cmax: ↑ 50 % (↑ 20 až ↑ 80)
(Indukce CYP2B6)
Zvýšení dávky bupropionu se
musí řídit klinickou odpovědí,
nicméně maximální doporučená
dávka bupropionu se nesmí
překročit. U efavirenzu není
úprava dávky nutná.
ANTIHISTAMINIKA
Cetirizin/efavirenz
(10 mg jednotlivá
dávka/600 mg jednou
denně)

Cetirizin:
AUC: ↔
Cmax: ↓ 24 % (↓ 18 až ↓ 30)
Tyto změny se nepovažují za
klinicky významné.
Efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
KARDIOVASKULÁRNÍ PŘÍPRAVKY
Blokátory vápníkového kanálu
Diltiazem/efavirenz
(240 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Diltiazem:
AUC: ↓ 69 % (↓ 55 až ↓ 79)
Cmax: ↓ 60 % (↓ 50 až ↓ 68)
Cmin: ↓ 63 % (↓ 44 až ↓ 75)
Desacetyldiltiazem:
AUC: ↓ 75 % (↓ 59 až ↓ 84)
Cmax: ↓ 64 % (↓ 57 až ↓ 69)
Cmin: ↓ 62 % (↓ 44 až ↓ 75)
N-monodesmethyldiltiazem:
AUC: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52)
Cmax: ↓ 28 % (↓ 7 až ↓ 44)
Cmin: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52)
Efavirenz:
AUC: ↑ 11 % (↑ 5 až ↑ 18)
Cmax: ↑ 16 % (↑ 6 až ↑ 26)
Cmin: ↑ 13 % (↑ 1 až ↑ 26)
(Indukce CYP3A4)
Zvýšení farmakokinetických
parametrů efavirenzu se
nepovažuje za klinicky
významné.
Úprava dávky diltiazemu se musí
řídit klinickou odpovědí (viz
souhrn údajů o přípravku pro
diltiazem). U efavirenzu není
žádná úprava dávky potřebná.


Verapamil, felodipin,
nifedipin a nikardipin
Interakce nebyly studovány.
Pokud se efavirenz podává
současně s blokátorem
vápníkového kanálu, který je
substrátem enzymu CYP3A4,
je zde potenciál pro snížení
plazmatických koncentrací
blokátoru vápníkového kanálu.
Úprava dávky blokátoru
vápníkového kanálu se musí řídit
klinickou odpovědí (viz souhrn
údajů o přípravku pro blokátor
vápníkového kanálu).
HYPOLIPIDEMIKA
Inhibitory HMG Co-A reduktázy
Atorvastatin/efavirenz
(10 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Atorvastatin:
AUC: ↓ 43 % (↓ 34 až ↓ 50)
Cmax: ↓ 12 % (↓ 1 až ↓ 26)
2-hydroxyatorvastatin:
AUC: ↓ 35 % (↓ 13 až ↓ 40)
Cmax: ↓ 13 % (↓ 0 až ↓ 23)
4-hydroxyatorvastatin:
AUC: ↓ 4 % (↓ 0 až ↓ 31)
Cmax: ↓ 47 % (↓ 9 až ↓ 51)
Celkové účinné inhibitory
HMG Co-A reduktázy:
AUC: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 41)
Cmax: ↓ 20 % (↓ 2 až ↓ 26)
Hladiny cholesterolu je nutno
pravidelně sledovat. Může být
nutné upravit dávku atorvastatinu
(viz souhrn údajů o přípravku pro
atorvastatin). Dávku efavirenzu
není nutné upravovat.







Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Pravastatin/efavirenz
(40 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Pravastatin:
AUC: ↓ 40 % (↓ 26 až ↓ 57)
Cmax: ↓ 18 % (↓ 59 až ↑ 12)



Hladiny cholesterolu by měly být
pravidelně sledovány. Může být
nutné upravit dávku pravastatinu
(viz Souhrn údajů o přípravku pro
pravastatin). Dávku efavirenzu
není nutné upravovat.
Simvastatin/efavirenz
(40 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)
Simvastatin:
AUC: ↓ 69 % (↓ 62 až ↓ 73)
Cmax: ↓ 76 % (↓ 63 až ↓ 79)
Simvastatinová kyselina:
AUC: ↓ 58 % (↓ 39 až ↓ 68)
Cmax: ↓ 51 % (↓ 32 až ↓ 58)
Celkové účinné inhibitory
HMG Co-A reduktázy:
AUC: ↓ 60 % (↓ 52 až ↓ 68)
Cmax: ↓ 62 % (↓ 55 až ↓ 78)
(Indukce CYP3A4)
Současné podávání efavirenzu
s atorvastatinem, pravastatinem
nebo simvastatinem nemělo
vliv na hodnoty AUC nebo
Cmax efavirenzu.
Hladiny cholesterolu by měly být
pravidelně sledovány. Může být
nutné upravit dávku simvastatinu
(viz Souhrn údajů o přípravku pro
simvastatin). Dávku efavirenzu
není nutné upravovat.

Rosuvastatin/efavirenz Interakce nebyla studována.
Rosuvastatin je převážně
vylučován v nezměněné formě
stolicí, proto se interakce
s efavirenzem neočekává.

Pro tyto léčivé přípravky není
nezbytná úprava dávky.
HORMONÁLNÍ KONTRACEPTIVA
Perorální:
Ethinylestradiol+Norgestim
át/Efavirenz
(0,035 mg+0,25 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)

Ethinylestradiol:
AUC: ↔
Cmax: ↔
Cmin: ↓ 8 % (↑ 14 až ↓ 25)
Norelgestromin (aktivní
metabolit):
AUC: ↓ 64 % (↓ 62 až ↓ 67)
Cmax: ↓ 46 % (↓ 39 až ↓ 52)
Cmin: ↓ 82 % (↓ 79 až ↓ 85)
Levonorgestrel (aktivní
metabolit):
AUC: ↓ 83 % (↓ 79 až ↓ 87)
Cmax: ↓ 80 % (↓ 77 až ↓ 83)
Cmin: ↓ 86 % (↓ 80 až ↓ 90)
(indukce metabolismu)
Efavirenz: žádná klinicky
významná interakce.
Klinický význam těchto účinků
není znám.
Vedle hormonálních kontraceptiv
musí být používána spolehlivá
bariérová antikoncepční metoda
(viz bod 4.6).
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Injekce:
Depomedroxyprogesteron-
acetát (DMPA)/efavirenz
(150 mg i.m. jednorázová
dávka DMPA)
V 3-měsíční studii lékových
interakcí nebyly významné
rozdíly ve farmakokinetických
parametrech MPA mezi jedinci,
kteří dostali antiretrovirální
terapii obsahující efavirenz,
a jedinci, kterým nebyla
antivirotika podávána. Podobné
výsledky byly zjištěny dalšími
investigátory, avšak
plazmatické hladiny MPA byly
ve druhé studii více
proměnlivé. V obou studiích
zůstaly plazmatické hladiny
progesteronu u jedinců
užívajících efavirenz a DMPA
nízké v souladu se supresí
ovulace.
Protože jsou k dispozici pouze
omezené údaje, musí být kromě
hormonálních kontraceptiv
používána spolehlivá bariérová
antikoncepční metoda
(viz bod 4.6).
Implantát:
Etonogestrel/efavirenz
Může se očekávat snížená
expozice etonogestrelu
(indukce CYP3A4). Vyskytla
se ojedinělá postmarketingová
hlášení selhání kontraceptiv
s etonogestrelem u pacientek,
kterým byl podáván efavirenz.
Vedle hormonálních kontraceptiv
musí být používána spolehlivá
bariérová antikoncepční metoda
(viz bod 4.6).
IMUNOSUPRESIVA
Imunosupresiva
metabolizovaná CYP3A(např. cyklosporin,
takrolimus,
sirolimus)/efavirenz
Interakce nebyly studovány. Je
možno očekávat snížení
expozice imunopresivu
(indukce CYP3A4). Neočekává
se, že tato imunosupresiva
ovlivňují expozici efavirenzu.
Mohou být nutné úpravy dávek
imunosupresiv. Při zahájení nebo
ukončení léčby efavirenzem se
doporučuje pečlivé sledování
koncentrací imunosupresiva po
dobu nejméně 2 týdnů (dokud se
nedosáhne stalé koncentrace).
NEOPIODNÍ ANALGETIKA
Metamizol/efavirenz Současné podávání efavirenzu
s metamizolem, což je induktor
metabolizujících enzymů
včetně CYP2B6 a CYP3A4,
může způsobit pokles
plazmatické koncentrace
efavirenzu s možným snížením
klinické účinnosti.
Doporučuje se proto při
současném podávání metamizolu
a efavirenzu dbát opatrnosti.
Příslušným způsobem má být
sledována klinická odpověď
a/nebo hladiny léčiva.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud
jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
OPIOIDY
Methadon/efavirenz
(stabilní udržovací, 100 mg jednou
denně/600 mg jednou
denně)

Methadon:
AUC: ↓ 52 % (↓ 33 až ↓ 66)
Cmax: ↓ 45 % (↓ 25 až ↓ 59)
(Indukce CYP3A4)
Ve studii na uživatelích
intravenózních drog
infikovaných HIV vedlo
současné podávání efavirenzu s
methadonem k poklesu
plazmatických hladin
methadonu a k projevům
opiátových abstinenčních
příznaků. K úlevě od
abstinenčních příznaků byla
dávka methadonu zvýšena
o střední hodnotu 22 %.
Současnému podávání
s efavirenzem je třeba se vyhnout
z důvodu rizika prodloužení QTc
intervalu (viz bod 4.3).
Buprenorfin/naloxon/efavire
nz
Buprenorfin:
AUC: ↓ 50%
Norbuprenorfin:
AUC: ↓ 71%
Efavirenz:
Žádné klinicky významné
farmakokinetické interakce.
Navzdory snížení expozice
buprenorfinu neměl žádný
zúčastněný pacient abstinenční
příznaky. Úprava dávky
buprenorfinu ani efavirenzu není
nezbytná, pokud se podávají
současně.

a 90% interval spolehlivosti, pokud není uvedeno jinak.
b 95% interval spolehlivosti.

Ostatní interakce: efavirenz se neváže na receptory pro kanabinoidy. Falešně pozitivní výsledky
na přítomnost kanabinoidů v moči byly hlášeny s některými screeningovými testy u neinfikovaných
a HIV-infikovaných subjektů, kterým byl podáván efavirenz. V takových případech se doporučují
potvrzující testy za využití specifičtějších metod, jako je plynová chromatografie/hmotnostní
spektrometrie.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Mužská a ženská antikoncepce

Zásadně je nutno používat bariérovou antikoncepci spolu s jinými metodami antikoncepce (například
perorální nebo jinou hormonální antikoncepcí, viz bod 4.5). V důsledku dlouhého biologického
poločasu efavirenzu se doporučuje používání odpovídajících antikoncepčních opatření 12 týdnů po
ukončení léčby efavirenzem.

Těhotenství

Efavirenz se během těhotenství nemá užívat, ledaže klinický stav pacientky takovou léčbu vyžaduje.
Ženy ve fertilním věku musí před zahájením léčby efavirenzem podstoupit těhotenský test
(viz bod 5.3).

Bylo sedm retrospektivních hlášení, která odpovídala nálezu vad neurální trubice, včetně
meningomyelokély, všechna u matek vystavených v prvním trimestru režimům zahrnujícím efavirenz
(s výjimkou jakýchkoli tablet s fixní kombinací dávek obsahujících efavirenz). U tablety s fixní
kombinací dávek obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovirdisoproxilfumarát byly hlášeny dva
další případy (1 - prospektivní a 1 - retrospektivní) včetně příhod, které odpovídaly nálezu vad
neurální trubice. Příčinná souvislost těchto příhod s podáním efavirenzu nebyla stanovena, přičemž
společný jmenovatel není znám. Jelikož k vadám neurální trubice dochází během prvních 4 týdnů
vývoje plodu (kdy se nervová trubice uzavírá), toto potenciální riziko by se týkalo žen vystavených
efavirenzu v prvním trimestru těhotenství.

Registr těhotenství vystavených antiretrovirovým látkám (Antiretroviral Pregnancy Registry  APR)
obdržel do července 2013 prospektivní hlášení o 904 těhotenstvích, která byla v prvním trimestru
vystavena režimům zahrnujícím efavirenz, jenž vedla k 766 porodům živých dětí. U jednoho dítěte
byla hlášena vada neurální trubice, přičemž četnost a charakter jiných vrozených vad byly podobné
jako u dětí, které byly vystaveny režimům neobsahujícím efavirenz, i u dětí s HIV negativními
kontrolními nálezy. Incidence vad neurální trubice v celkové populaci se pohybuje v rozmezí
od 0,5 do 1 případu na 1 000 živě narozených dětí.

U plodů opic ošetřovaných efavirenzem byly pozorovány malformace (viz bod 5.3).

Kojení

Bylo prokázáno, že je efavirenz vylučován do lidského mateřského mléka. Informace o účincích
efavirenzu na novorozence/děti jsou nedostatečné. Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Kojení má
být během léčby efavirenzem přerušeno. Aby se zamezilo přenosu viru HIV, doporučuje se ženám
infikovaným virem HIV, aby své děti nekojily.

Fertilita

Účinky efavirenzu na samčí a samičí fertilitu u potkanů byly hodnoceny pouze v dávkách, při kterých
bylo dosaženo stejných nebo nižších hladin léčiva, než jsou hladiny (expozice), kterých je dosaženo
při podávání doporučených dávek efavirenzu u člověka. V těchto studiích efavirenz nenarušoval
páření ani fertilitu samců ani samic potkanů (dávky do 100 mg/kg/dvakrát denně) a neovlivňoval
spermie ani potomstvo samců potkanů vystavených působení efavirenzu (dávky do 200 mg/dvakrát
denně). Reprodukční schopnosti potomstva narozeného samicím potkanů, kterým byl podáván
efavirenz nebyly ovlivněny.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Efavirenz může vyvolávat závratě, poruchy schopnosti soustředění, a/nebo ospalost. Pacienty je nutno
poučit o tom, že pokud u sebe zjistí uvedené příznaky, nesmí vykonávat potenciálně nebezpečné
činnosti, jako je řízení vozidel nebo obsluha strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu

Efavirenz byl hodnocen u více než 9 000 pacientů. V podskupině 1 008 dospělých pacientů, kteří
v kontrolovaných klinických studiích dostávali 600 mg efavirenzu denně v kombinaci s PI a/nebo
NRTI, patřily mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky alespoň středně závažné intenzity a uváděné
minimálně u 5 % pacientů vyrážka (11,6 %), závratě (8,5 %), nauzea (8,0 %), bolesti hlavy (5,7 %)
a únava (5,5 %). Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky v souvislosti s podáváním efavirenzu jsou
vyrážka a neurologické symptomy. Neurologické symptomy obvykle nastupují brzy po zahájení léčby
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech. U pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny těžké
kožní reakce, jako je StevensJohnsonův syndrom a erythema multiforme; psychiatrické nežádoucí
účinky, včetně těžkých depresí, úmrtí v důsledku sebevraždy a psychóze podobného chování; a
záchvaty křečí. Podávání přípravku efavirenz spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu
a může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4).

Profil dlouhodobé bezpečnosti léčebných protokolů obsahujících efavirenz byl hodnocen
v kontrolované studii (006), v níž pacienti dostávali efavirenz + zidovudin + lamivudin (n = 412,
medián trvání 180 týdnů), efavirenz + indinavir (n = 415, medián trvání 102 týdnů), nebo indinavir
+zidovudin + lamivudin (n = 401, medián trvání 76 týdnů). Dlouhodobé užívání efavirenzu v této
studii nevyvolalo žádné nové obavy o jeho bezpečnost.

Tabulka se seznamem nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky střední nebo větší závažnosti s alespoň možným vztahem k léčebnému režimu (dle
úsudku zkoušejícího) hlášené v klinických studiích s efavirenzem v doporučeném dávkování
v kombinované terapii (n = 1 008) jsou uvedeny níže. Kurzívou jsou rovněž uvedeny nežádoucí
účinky v souvislosti s antiretrovirovými léčebnými režimy obsahujícími efavirenz pozorované po
uvedení přípravku na trh. Frekvence je definována s použitím těchto konvencí: velmi časté (≥ 1/10);
časté (≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1000) nebo velmi
vzácné (< 1/10 000).

Poruchy imunitního systému
méně časté

hypersenzitivita

Poruchy metabolismu a výživy
časté hypertriglyceridemie*

méně časté hypercholesterolemie*
Psychiatrické poruchy
časté

abnormální sny, úzkost, deprese, nespavost*

méně časté

náladovost, agresivita, stavy zmatenosti, euforie,
halucinace, mánie, paranoia, psychóza‡, pokusy
o sebevraždu, suicidální představy, katatonie*

Vzácné bludy‡‡, neuróza‡‡, dokonaná sebevražda‡‡*
Poruchy nervového systému
Časté poruchy mozečkové koordinace a rovnováhy‡,
poruchy udržení pozornosti (3,6 %), závratě
(8,5 %), bolesti hlavy (5,7 %), somnolence
(2,0 %)*
méně časté

agitovanost, amnézie, ataxie, poruchy
koordinace, konvulze, abnormální myšlení, třes‡
Poruchy oka
méně časté

rozmazané vidění
Poruchy ucha a labyrintu
méně časté

tinitus‡, vertigo
Cévní poruchy
méně časté návaly horka - zarudnutí‡

Gastrointestinální poruchy
časté

bolest břicha, průjem, nauzea, zvracení
méně časté

pankreatitida
Poruchy jater a žlučových cest
časté

zvýšení aspartátaminotransferázy (AST)*,
zvýšení alaninaminotransferázy (ALT)*, zvýšení
gamaglutamyltransferázy (GGT)*

méně časté

akutní hepatitida
Vzácné selhání jater‡‡*
Poruchy kůže a podkožní tkáně
velmi časté vyrážka (11,6 %)*
Časté pruritus
méně časté

erythema multiforme, Stevens-Johnsonův
syndrom*
Vzácné fotoalergická dermatitida‡
Poruchy reprodukčního systému a prsu
méně časté

gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté únava
* Podrobnější popis viz bod. Popis vybraných nežádoucích účinků.
‡Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve studiích po uvedení přípravku na trh; jejich četnosti však byly
stanoveny za využití údajů ze 16 klinických hodnocení (n=3 969).

‡‡ Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve sledování po uvedení přípravku na trh, ale v 16 klinických
hodnoceních nebyly u pacientů léčených efavirenzem hlášeny jako nežádoucí příhody v souvislosti
s podáváním léčiva. Kategorie četností “vzácné" byla definována podle Pokynu (SPC Guidline) k
souhrnu údajů o přípravku (rev. 2, září 2009) na základě odhadované horní hranice 95% intervalu
spolehlivosti pro 0 příhod u daného počtu subjektů léčených efavirenzem v těchto klinických
hodnoceních (n= 3 969).

Popis vybraných nežádoucích účinků

Vyrážka:

V klinických studiích došlo u 26% pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg k rozvoji kožní
vyrážky ve srovnání se 17% pacientů v kontrolních skupinách. Kožní vyrážka byla považována za
související s léčbou u 18% nemocných léčených efavirenzem. Těžká vyrážka se vyskytla u méně než
1% pacientů léčených efavirenzem a v 1,7% případů byla léčba kvůli vyrážce ukončena. Incidence
erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu byla přibližně 0,1%.

V případě vyrážek se obvykle jedná o mírné až středně těžké makulopapulární kožní výsevy, které se
objeví během prvních dvou týdnů od zahájení terapie efavirenzem. U většiny pacientů vyrážky vymizí
při pokračující léčbě během jednoho měsíce. U pacientů, u nichž byl efavirenz vysazen kvůli vyrážce,
lze léčbu znovu zahájit. Při opětovném zahájení léčby efavirenzem se doporučuje použití vhodných
antihistaminik a/nebo kortikosteroidů.

Zkušenosti s podáváním efavirenzu pacientům, u nichž byly vysazeny jiné antiretrovirové přípravky
ze skupiny NNRTI, jsou omezené. Hlášené počty recidiv vyrážky po převedení z léčby nevirapinem
na léčbu efavirenzem, primárně založené na údajích z retrospektivní kohorty, publikovaných
v odborné literatuře se pohybují v rozmezí od 13 do 18%, což je srovnatelné s frekvencí pozorovanou
u pacientů léčených efavirenzem v klinických studiích (viz bod 4.4.).

Psychiatrické symptomy:

U pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny závažné psychiatrické nežádoucí účinky. V
kontrolovaných studiích byla zjištěna následující četnost specifických závažných psychiatrických
příhod:

Léčebný režim zahrnující
efavirenz
(n = 1 008)
Kontrolní režim
(n = 635)
– těžká deprese 1,6% 0,6%
– suicidální myšlenky 0,6% 0,3%
– nefatální pokusy o sebevraždu 0,4% 0%
– agresivní chování 0,4% 0,3%
– paranoidní reakce 0,4% 0,3%
– manické reakce 0,1% 0%

Zdá se, že riziko těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s
anamnézou psychiatrických poruch, přičemž četnosti výše uvedených příhod se pohybují od 0,3% u
manických reakcí, do 2,0% u těžkých depresí a sebevražedných myšlenek. Po uvedení přípravku na
trh se objevila i hlášení o dokonané sebevraždě, bludech, chování připomínajícím psychózu a
katatonii.

Neurologické příznaky:

V kontrolovaných klinických studiích byly často hlášeny tyto (ne však pouze) nežádoucí účinky:
závratě, nespavost, ospalost, poruchy soustředění a abnormální snové stavy. Středně těžké až těžké
neurologické příznaky byly zjištěny u 19% (těžké u 2%) subjektů ve srovnání s 9,0%(těžké u 1%)
pacientů v kontrolních skupinách. V klinických studiích byla pro takové příznaky terapie ukončena u
2% pacientů léčených efavirenzem.

Neurologické příznaky se obvykle objevují během prvního nebo druhého dne léčby a obvykle vymizí
po prvních 2-4 týdnech. Ve studii neinfikovanýcmi dobrovolníky měl reprezentativní neurologický
příznak medián času do nástupu 1 hodinu po podání dávky a medián trvání 3 hodiny. Neurologické
příznaky se mohou objevit častěji, pokud se efavirenz užívá s jídlem, nejspíše kvůli zvýšeným
plazmatickým hladinám efavirenzu (viz bod 5.2). Zdá se, že podání přípravku před spaním zlepšuje
snášenlivost těchto příznaků, a proto lze tento způsob podávání doporučit v prvních týdnech terapie a
u pacientů, u nichž tyto příznaky přetrvávají (viz bod 4.2). Snížení dávky ani rozdělení denní dávky
neprokázaly žádný příznivý vliv.

Analýza dlouhodobých údajů ukázala, že po 24. týdnu terapie dále byla incidence nově vzniklých
neurologických příznaků u pacientů léčených efavirenzem celkově podobná jako u subjektů
v kontrolním rameni.

Selhání jater:

Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů jaterního selhání, včetně několika případů
selhání u pacientů bez onemocnění jater v anamnéze nebo bez jiných identifikovatelných rizikových
faktorů. Tyto hlášené případy jaterních selhání měly fulminantní průběh, a v několika případech vedly
k transplantaci nebo úmrtí.

Syndrom imunitní reaktivace:

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se upacientů infikovaných HIV s těžkou
imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní
infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba a
autoimunitní hepatitida), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou
objevit mnoho měsíců po zahájení léčby (viz bod 4.4).

Osteonekróza:

Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory,
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici CART. Jejich frekvence není známa
(viz bod 4.4).

Abnormální hodnoty laboratorních testů:

Jaterní enzymy: zvýšení hladin AST a ALT na více než pětinásobek horní hranice normálního rozmezí
(ULN) bylo zjištěno u 3 % z 1 008 pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg (58 % po
dlouhodobé léčbě ve studii 006). Podobná zvýšení byla pozorována u pacientů léčených kontrolními
režimy (5 % po dlouhodobé léčbě). Zvýšení hladin GGT na více než pětinásobek ULN bylo zjištěno u
% všech pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg a u 1,5–2 % nemocných léčených
kontrolními režimy (7 % pacientů léčených efavirenzem a 3 % pacientů s kontrolní terapií po
dlouhodobé léčbě). Izolované zvýšení hladin GGT u pacientů užívajících efavirenz může být odrazem
indukce enzymu. V dlouhodobé studii (006) ukončilo účast kvůli poruchám funkce jater nebo
biliárního systému 1 % pacientů v každé léčebné větvi.

Amyláza: v podskupině klinického hodnocení, která zahrnovala 1008 pacientů, byl u 10% pacientů
léčených efavirenzem a u 6% pacientů, kteří sloužili jako kontrolní skupiny, pozorován
asymptomatický vzestup hladin sérové amylázy nad 1,5 násobek horní hranice normálu. Klinický
význam asymptomatického zvýšení sérové amylázy není znám.

Metabolické parametry

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz
bod 4.4).

d. Pediatrická populace

Nežádoucí účinky u dětí byly obecně podobné jako u dospělých. U dětí byla častěji hlášena vyrážka
(59 ze 182 pacientů [32 %] léčených přípravkem efavirenz) a byla častěji závažnější než u dospělých
(závažná vyrážka byla hlášena u 6 ze 182 dětí [3,3 %]). Před zahájením léčby efavirenzem u dětí lze
zvážit profylaxi vhodnými antihistaminiky.

e. Další zvláštní skupiny pacientů

Jaterní enzymy u pacientů současně infiovaných hepatitidou B nebo C:

V souboru dlouhodobých údajů ze studie 006 bylo séropozitivních při vyšetření na přítomnost
hepatitidy typu B (pozitivní na povrchový antigen) a/nebo hepatitidu typu C (pozitivní na protilátky
proti hepatitidě typu C) 137 pacientů léčených režimy s efavirenzem (medián trvání terapie 68 týdnů)
a 84 pacientů léčených kontrolním režimem (medián trvání terapie 56 týdnů). U pacientů
s přidruženou infekcí ve studii 006 se hodnoty AST zvýšily na více než pětinásobek ULN u 13%
pacientů léčených efavirenzem a u 7% pacientů v kontrolní skupině, přičemž ke zvýšení hodnot ALT
na více než pětinásobek ULN došlo u 20, respektive 7% pacientů. Z pacientů s přidruženou infekcí ze
studie vystoupila pro poruchy funkce jater 3% pacientů léčených efavirenzem a 2% subjektů v
kontrolním rameni (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Někteří pacienti, kteří náhodně požili 600 mg dvakrát denně, uvedli zvýšenou intenzitu
neurologických příznaků. Jeden pacient popsal mimovolné kontrakce svalů.

Při léčbě předávkování efavirenzem je nutno aplikovat obecná podpůrná opatření, včetně
monitorování vitálních funkcí a sledování klinického stavu pacienta. K usnadnění vyloučení
nevstřebaného efavirenzu lze podat živočišné uhlí. Pro předávkování efavirenzem neexistuje žádné
specifické antidotum. Protože se vysoké procento efavirenzu váže na proteiny, nelze předpokládat, že
by se dialýzou vyloučilo z krve významnější množství efavirenzu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémové podání, nenukleosidové inhibitory reverzní
transkriptázy.
ATC kód: J05AG
Mechanizmus účinku:

Efavirenz je NNRTI HIV-1. Efavirenz je nekompetitivní inhibitor reverzní transkriptázy (RT) HIV-1 a
neinhibuje významným způsobem RT HIV-2 ani buněčné DNA polymerázy (α, β, γ ani δ).

Elektrofyziologie srdce

Vliv efavirenzu na interval QTc byl hodnocen v otevřené, léčivou látkou a placebem kontrolované
zkřížené studii QT intervalu, hodnotící 3 způsoby léčby ve fixním, jednosekvenčním podání ve třech
obdobích u 58 zdravých subjektů obohacených o polymorfismus CYP2B6. Průměrná hodnota Cmax
efavirenzu u subjektů s genotypem CYP2B6 *6/*6 po podávání dávky 600 mg denně po dobu 14 dní
byla 2,25násobkem průměrné hodnoty Cmax pozorované u subjektů s genotypem CYP2B6 *1/*1. Byl
pozorován pozitivní vztah mezi koncentrací efavirenzu a prodloužením QTc intervalu. Na základě
vztahu koncentrace - QTc byla u subjektů s genotypem CYP2B6 *6/*6 po podávání denní dávky mg po dobu 14 dní průměrná hodnota prodloužení QTc 8,7 ms a její horní hranice 90% intervalu
spolehlivosti byla 11,3 ms (viz bod 4.5).

Antivirová aktivita:

Koncentrace nevázaného efavirenzu, nutné k 90 – 95% inhibici izolovaných patogenů divokého typu
nebo zidovudin-rezistentních laboratorních a klinických izolátů, se in vitro pohybovaly v rozmezí od
0,46 do 6,8 nM u linií lymfoblastoidních buněk, mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) a
kultur makrofágů/monocytů.

Rezistence:

Účinnost efavirenzu v buněčných kulturách proti variantám virů s náhradou aminokyselin v pozicích
48, 108, 179, 181 nebo 236 v RT nebo variantách s náhradou aminokyselin v proteáze byla podobná
jako účinnost proti virovým kmenům divokého typu. Náhrady jedné aminokyseliny, které vedly k
nejvyšší rezistenci na efavirenz v buněčných kulturách, spočívaly ve výměně leucinu za isoleucin v
pozici 100 (L100I, 17-22násobná rezistence) a lysinu za asparagin v pozici 103 (K103N, 33násobná rezistence). Vyšší než 100-násobná ztráta vnímavosti byla pozorována vůči variantám HIV
s expresí K103N navíc k náhradě dalších aminokyselin v RT.

K103N byla nejčastěji pozorovanou náhradou v RT u virů izolovaných od pacientů, u nichž došlo
k významnému opětovnému zvýšení (”rebound”) virové zátěže v klinických studiích s efavirenzem
v kombinaci s indinavirem nebo zidovudinem + lamivudinem. Tato mutace byla pozorována u 90%
pacientů, kteří dostávali efavirenz, a u nichž byla léčba z virologického hlediska neúspěšná. Byly
pozorovány i náhrady v pozicích RT 98, 100, 101, 108, 138, 188, 190 nebo 225, avšak méně často,
a často pouze ve spojení s K103N. Náhrada aminokyselin v RT v souvislosti s rezistencí vůči
efavirenzu nezávisela na ostatních antivirových přípravcích, použitých v kombinaci s efavirenzem.

Zkřížená rezistence:

Profily zkřížené rezistence efavirenzu, nevirapinu a delavirdinu v buněčných kulturách ukázaly, že
náhrada K103N vede ke ztrátě vnímavosti vůči všem třem NNRTI. Dva ze tří klinicky izolovaných
virů s rezistencí vůči delavirdinu vykazovaly zkříženou rezistenci vůči efavirenzu a byla u nich
zjištěna náhrada K103N. Třetí izolovaný virus s náhradou v pozici 236 RT zkříženou rezistenci vůči
efavirenzu nevykazoval.

Izolované viry, získané z PBMC pacientů, zařazených do klinických studií s efavirenzem, u nichž byly
zjištěny známky selhání léčby (”rebound” virové zátěže), byly vyhodnoceny na vnímavost vůči
NNRTI. Třináct izolovaných virů, které byly dříve označeny jako rezistentní vůči efavirenzu,
vykazovaly rezistenci i vůči nevirapinu a delavirdinu. Ukázalo se, že pět z těchto izolovaných virů
s rezistencí vůči NNRTI, má K103N nebo došlo k náhradě valinu za isoleucin v pozici 108 (V108I)
v RT. Tři z testovaných virů, izolovaných v případě selhání léčby efavirenzem, zůstaly citlivé na
efavirenz v buněčných kulturách a byly senzitivní i vůči nevirapinu a delavirdinu.

Možnost zkřížené rezistence mezi efavirenzem a PI je vzhledem k odlišným cílovým enzymům nízká.
Možnost zkřížené rezistence mezi efavirenzem a NRTI je nízká vzhledem k odlišným cílovým
vazebným místům a mechanizmu účinku.

Klinická účinnost

Efavirenz nebyl zkoušen v kontrolovaných studiích u pacientů s pokročilou formou onemocnění HIV,
tedy u pacientů s počty CD4 < 50 buněk/mm3, ani u pacientů, kteří byli již dříve léčeni PI nebo
NNRTI. Klinické zkušenosti z kontrolovaných studií s kombinacemi s didanosinem nebo zalcitabinem
jsou omezené.

Dvě kontrolované studie (006 a ACTG 364) s efavirenzem v kombinaci s NRTI a/nebo PI v délce
přibližně jednoho roku prokázaly snížení virové zátěže pod hranici kvantifikace analýzou a zvýšené
počty lymfocytů CD4 u HIV infikovaných pacientů dosud neléčených antiretrovirovou terapií a již
dříve léčených NRTI. Studie 020 prokázala za dobu 24 týdnů podobný účinek u pacientů již dříve
léčených NRTI. V těchto studiích byla dávka efavirenzu 600 mg jednou denně dávka indinaviru byla
1000 mg každých 8 hodin při kombinaci s efavirenzem a 800 mg každých 8 hodin při podávání bez
efavirenzu. Dávka nelfinaviru byla 750 mg, podávaná třikrát denně. V každé z těchto studií byly
použity standardní dávky NRTI, podávané každých 12 hodin.

Studie 006, randomizovaná, otevřená studie, srovnávala efavirenz + zidovudin + lamivudin nebo
efavirenz + indinavir s kombinací indinavir + zidovudin + lamivudin u 1266 pacientů, u nichž se
požadovalo, aby nikdy v době před vstupem do studie neužívali efavirenz, lamivudin, NNRTI ani PI.
Průměrný výchozí počet buněk CD4 byl 341 buněk/mm3 a průměrná výchozí hodnota HIV-RNA
činila 60250 kopií/ml. Výsledky účinnosti ve studii 006 na podskupině 614 pacientů zařazených po
dobu minimálně 48 týdnů, jsou uvedeny v Tabulce 3. V analýze počtů respondérů (jedinec, který léčbu
neukončil, se rovná selhání léčby [analýza non-completer = failure, NC = F]), se předpokládalo, že u
pacientů, kteří z jakéhokoli důvodu ukončili účast ve studii předčasně, nebo u nichž chybí naměřená
hodnota HIV-RNA, jejíž hodnotě buď předcházela nebo po níž následovala hodnota nad hranicí
kvantifikace vyšetření, byly v časových bodech s chybějícími údaji hodnoty HIV-RNA vyšší než nebo vyšší než 400 kopií/ml.

Tabulka 3: Výsledky účinnosti ve studii
Procenta pacientů reagujících na léčbu (NC = Fa)
HIV-RNA v plazmě
Průměrná změna
vůči výchozí
hodnotě počtu
buněk CD4/mm(S.E.M.c)
< 400 kopií/ml
(95% C.I.b)
< 50 kopií/ml
(95% C.I.b)
Léčebný
protokol
N 48 týdnů 48 týdnů 48 týdnů
EFV +
ZDV + 3TC
202 67%
(60%, 73%)
62%
(55%, 69%)
(11,8)
EFV + IDV 206 54%
(47%, 61%)
48%
(41%, 55%)
(11,3)
IDV +
ZDV + 3TC
206 45%
(38%, 52%)
40%
(34%, 47%)
(12,3)
a NC = F (non-completer = failure) osoba, která nedokončila studii = selhání léčby.
b C.I. (confidence interval), interval spolehlivosti.
c S.E.M. (standard error of the mean), standardní chyba průměru.
d EFV, efavirenz; ZDV, zidovudin; 3TC, lamivudin; IDV, indinavir.

Dlouhodobé výsledky po 168 týdnech studie 006 (160 pacientů dokončilo studii s léčbou EFV + IDV,
196 pacientů s EFV + ZDV+ 3TC a 127 pacientů s IDV + ZDV + 3TC) naznačují trvanlivost
odpovědi ve smyslu podílu pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml, HIV RNA < 50 kopií/ml a v
průměrné změně počtu CD4 buněk vůči výchozí hodnotě.

Výsledky účinnosti ve studiích ACTG 364 a 020 jsou uvedeny v Tabulce 4. Do studie ACTG 364 bylo
zařazeno 196 pacientů, kteří se již dříve léčili NRTI, ne však PI ani NNRTI. Do studie 020 bylo
zařazeno 327 nemocných, kteří se již dříve léčili NRTI, ne však PI ani NNRTI. Lékaři směli
pacientům po vstupu do studie změnit jejich léčebný protokol obsahující NRTI. Procenta jedinců
s odpovědí na léčbu byly nejvyšší u pacientů, u nichž došlo ke změně NRTI.

Tabulka 4: Výsledky účinnosti ve studiích ACTG 364 a
Podíl pacientů (NC= Fa)
HIV RNA v plazmě
Průměrná změna
výchozí hodnoty
počtu buněk CDČíslo studie/
Léčebné režimyb
N % (95% C.I.c) % (95% C.I.) buněk/
mm(S.E.M.d)
Studie ACTG 48 týdnů
< 500 kopií/ml < 50 kopií/ml
EFV+NFV+NRTI 65 70 (59, 82) --- --- 107 (17,9)
EFV+NRTI 65 58 (46, 70) --- --- 114 (21,0)
NFV+NRTI 66 30 (19, 42) --- --- 94 (13,6)

Studie 24 týdnů
< 400 kopií/ml < 50 kopií/ml
EFV+IDV+NRTI 157 60 (52, 68) 49 (41, 58) 104 (9,1)
IDV+NRTI 170 51 (43, 59) 38 (30, 45) 77 (9,9)

a NC = F (non-completer = failure) osoba, která nedokončila studii = selhání léčby.
b EFV, efavirenz; ZDV, zidovudin; 3TC, lamivudin; IDV, indinavir; NRTI, nukleosidový inhibitor
reverzní transkriptázy; NFV, nelfinavir.
c C.I. (confidence interval), interval spolehlivosti pro poměr pacientů s odpovědí.
d S.E.M. (standard error of the mean), standardní chyba průměru.
---, neprovedeno.

Pediatrická populace:

Studie AI266922 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost,
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s didanosinem a
emtricitabinem pediatrickým pacientům, kterým dříve byly nebo nebyly podávány antiretrovirové
přípravky. Přípravkem SUSTIVA bylo léčeno 37 pacientů ve věku 3 měsíce až 6 let (medián 0,7 let).
Ve výchozím stavu byl medián HIV-1 RNA v plazmě 5,88 log10 kopií/ml, medián počtu buněk CD4+
byl 1144 buněk/mm3 a medián podílu CD4+ činil 25 %. Medián doby léčby v rámci studie činil
132 týdnů; 27 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace podle léčebného
záměru (intent to treat, ITT) bylo ve 48. týdnu celkem 57 % (21/37) pacientů s HIV RNA < kopií/ml a 46 % (17/37) pacientů s < 50 kopií/ml. Medián nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu
do 48. týdne činil 215 buněk/mm3 a medián nárůstu podílu CD4+ činil 6 %.

Studie PACTG 1021 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost,
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s didanosinem a
emtricitabinem pediatrickým pacientům, kterým nebyly dříve podávány antiretrovirové přípravky.
Přípravek SUSTIVA byl podáván 43 pacientům ve věku 3 měsíce až 21 let (medián 9,6 let).
Ve výchozím stavu byl medián hodnoty HIV-1 RNA v plazmě 4,8 log10 kopií/ml, medián počtu buněk
CD4+ byl 367 buněk/mm3 a medián podílu CD4+ činil 18 %. Medián doby léčby v rámci studie činil
181 týdnů; 16 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace ITT bylo
ve 48. týdnu celkem 77 % (33/43) pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml a 70 % (30/43) pacientů
s < 50 kopií/ml. Medián nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu do 48. týdne léčby činil
238 buněk/mm3 a medián nárůstu podílu CD4+ činil 13 %.

Studie PACTG 382 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost,
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s nelfinavirem a
NRTI pediatrickým pacientům, kterým nebyly nikdy podávány antiretrovirové přípravky, ale byli
léčeni NRTI. Přípravkem SUSTIVA byli léčeni 102 pacienti ve věku 3 měsíce až 16 let (medián
5,7 let). Osmdesáti sedmi procentům pacientů byla dříve podána antiretrovirová léčba. Ve výchozím
stavu byl medián hodnoty HIV-1 RNA v plazmě 4,57 log10 kopií/ml, medián počtu buněk CD4+ byl
755 buněk/mm3 a medián podílu CD4+ činil 30 %. Medián doby léčby v rámci studie činil 118 týdnů;
25 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace ITT bylo ve 48. týdnu celkem
57 % (58/102) pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml a 43 % (44/102) pacientů s < 50 kopií/ml. Medián
nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu do 48. týdne činil 128 buněk/mm3 a medián nárůstu podílu
CD4+ činil 5 %.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:

Maximální koncentrace efavirenzu v plazmě 1,6-9,1 μM byly dosaženy za 5 hodin po podání
jednorázové perorální dávky 100 mg až 1600 mg neinfikovaným dobrovolníkům. U dávek až do výše
1600 mg bylo v závislosti na dávce pozorováno zvyšování hodnot Cmax a AUC; toto zvyšování bylo
méně než úměrné, což naznačuje snížené vstřebávání při vyšších dávkách. Doba do dosažení
maximálních plazmatických koncentrací (3-5 hodin) se nezměnila ani po opakovaných dávkách,
a ustálené plazmatické koncentrace byly dosaženy během 6-7 dnů.

U HIV infikovaných pacientů v ustáleném stavu byla závislost průměrných hodnot Cmax, Cmin a AUC
na dávkách 200 mg, 400 mg a 600 mg denně lineární. U 35 pacientů, kteří dostávali efavirenz v dávce
600 mg jednou denně, byly v ustáleném stavu hodnoty Cmax 12,9 ± 3,7 μM (29%) [průměr ± S.D.
(% C.V.)], hodnoty Cmin v ustáleném stavu byly 5,6 ± 3,2 μM (57%), a hodnoty AUC byly
184 ± 73 μM.h (40%).

Vliv jídla:

Biologická dostupnost jednorázové dávky 600 mg efavirenzu v tvrdých tobolkách podaného
neinfikovaným dobrovolníkům se zvýšila o 22% při současném požití jídla s vysokým obsahem tuku a
o 17% při současném požití jídla s normálním obsahem tuku ve srovnání s biologickou dostupností
dávky 600 mg podané bez jídla (viz bod 4.4).

Biologická dostupnost obsahu tvrdé tobolky po smísení s jídlem: u zdravých dospělých jedinců
splňovala AUC pro eflavirenz, při podání ve formě obsahu tří 200mg tvrdých tobolek smíchaných s čajovými lžičkami určitého druhu jídla (jablečná přesnídávka, dužina z hroznů, jogurt nebo kojenecká
strava) kritéria biologické ekvivalence pro AUC formy intaktních tobolek podaných na lačno.

Distribuce v organismu:

Efavirenz se ve velké míře (přibližně 99,5-99,75%) váže na plazmatické proteiny (převážně na
albumin). U pacientů infikovaných HIV-1 (n = 9), jimž byl efavirenz podáván v dávce 200 až 600 mg
jednou denně po dobu minimálně jednoho měsíce, se koncentrace mozkomíšním moku pohybovaly v
rozmezí od 0,26 do 1,19% (průměr 0,69%) odpovídajících plazmatických koncentrací. Tato hodnota je
přibližně trojnásobkem hodnoty volné (na protein nevázané) frakce efavirenzu v plazmě.

Biotransformace:

Studie provedené u lidí a in vitro studie s použitím humánních jaterních mikrozomů prokázaly, že
efavirenz je metabolizován převážně systémem cytochromu P450 na hydroxylované metabolity, které
dále podléhají glukuronidaci. Tyto metabolity nejsou v podstatě účinné proti HIV-1. Studie provedené
in vitro naznačují, že CYP3A4 a CYP2B6 jsou hlavními izoenzymy odpovědnými za metabolizmus
efavirenzu, a že efavirenz inhibuje izoenzymy 2C9, 2C19 a 3A4 systému cytochromu P450. V in vitro
studiích efavirenz neinhiboval CYP2E1 a inhiboval CYP2D6 a CYP1A2 pouze při koncentracích
značně vyšších, než jsou hodnoty dosahované v klinické praxi.

Plazmatická hladina efavirenzu může být zvýšena u pacientů s homozygotní G516T genetickou
variantou izoenzymu CYP2B6. Klinické důsledky tohoto spojení nejsou známy, nicméně možnost
zvýšeného výskytu a závažnosti nežádoucích účinků souvisejících s podáváním efavirenzu se nemůže
vyloučit.

Ukázalo se, že efavirenz indukuje enzymy CYP3A4 a CYP2B6, výsledkem je indukce vlastního
metabolizmu, která může být u některých pacientů klinicky významná. U neinfikovaných
dobrovolníků vedlo podávání dávek 200 - 400 mg denně po dobu 10 dní k nižší než předpokládané
akumulaci (nižší o 22 - 42 %) a ke kratšímu terminálnímu poločasu v porovnání s jednorázově
podanou dávkou (viz dále). Rovněž bylo prokázáno, že efavirenz indukuje UGT1A1. Expozice
raltegraviru (což je substrát UGT1A1) jsou za přítomnosti efavirenzu sníženy (viz bod 4.5, Tabulka 2).
I když in vitro údaje naznačují, že efavirenz inhibuje CYP2C9 a CYP2C19, existují protichůdná
hlášení jak o zvýšení, tak o snížení expozic substrátům těchto enzymů, pokud se in vivo podávají spolu
s efavirenzem. Čistý výsledek současného podávání není jasný.

Eliminace z organismu:

Efavirenz má poměrně dlouhý terminální poločas vylučování nejméně 52 hodin po jednorázové dávce
a 40 - 55 hodin po opakovaných dávkách. Přibližně 14 - 34 % radioaktivně značené dávky efavirenzu
bylo zachyceno v moči a méně než 1 % dávky se vyloučilo močí ve formě nezměněného efavirenzu.

Porucha funkce jater:

Ve studii s jedinou dávkou byl u jediného pacienta s těžkou poruchou funkce jater (třída C Child-
Pughovy stupnice) zdvojnásoben biologický poločas, což ukazuje na potenciál pro mnohem větší
stupeň akumulace. Studie s opakovanými dávkami žádný účinek na farmakokinetiku efavirenzu u
pacientů s mírnou poruchou funkce jater (třída A Child-Pughovy stupnice) v porovnání s kontrolami
neprokázala. K určení, zda středně těžká nebo těžká porucha funkce jater (třída B nebo C Child-
Pughovy stupnice) ovlivňuje farmakokinetiku efavirenzu, není k dispozici dostatek údajů.

Pohlaví, rasa, starší jedinci:

I když omezené množství dat naznačuje možnost zvýšené expozice efavirenzu u žen, stejně jako u
pacientů z Asie a Tichomoří, nezdá se, že by efavirenz snášeli hůře. Farmakokinetické studie
u starších osob nebyly provedeny.

Pediatrická populace:

Farmakokinetické parametry pro efavirenz v ustáleném stavu u pediatrických pacientů byly
predikovány na základě farmakokinetického modelu populace a jsou shrnuty v tabulce 5 podle rozsahů
tělesných hmotností odpovídajících doporučeným dávkám.

Tabulka 5: Předpokládaná farmakokinetika efavirenzu v ustáleném stavu (tobolky/vysypané
tobolky) u pediatrických pacientů infikovaných HIV

Tělesná hmotnost Dávka Průměrná
hodnota AUC(0-24)
μM·h
Průměrná
hodnota Cmax
μg/ml
Průměrná
hodnota Cmin
μg/ml
3,5–5 kg 100 mg 220,52 5,81 2,5–7,5 kg 150 mg 262,62 7,07 2,7,5–10 kg 200 mg 284,28 7,75 2,10–15 kg 200 mg 238,14 6,54 2,15–20 kg 250 mg 233,98 6,47 2,20–25 kg 300 mg 257,56 7,04 2,25–32,5 kg 350 mg 262,37 7,12 2,32,5–40 kg 400 mg 259,79 6,96 2,> 40 kg 600 mg 254,78 6,57 2,
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V konvenčních studiích genotoxicity nebyl efavirenz mutagenní ani klastogenní.

U potkanů indukoval efavirenz resorpci plodů. U 3 ze 20 plodů/novorozených mláďat samic makaků
Cynomolgus, jimž byly podávány dávky zajišťující plazmatické koncentrace efavirenzu podobné
hodnotám pozorovaným u lidí, byly zjištěny malformace. U jednoho plodu byla zjištěna anencefalie
a unilaterální anoftalmie se sekundárním zvětšením jazyka, u druhého plodu se vyskytla mikrooftalmie
a u třetího plodu došlo k rozštěpu patra. U potkanů ani králíků, jimž byl aplikován efavirenz, žádné
malformace pozorovány nebyly.

Biliární hyperplazie byla zjištěna u makaků, jimž byl efavirenz aplikován po dobu jednoho roku a déle
v dávce vedoucí k průměrným hodnotám AUC přibližně dvojnásobně vyšším než u osob užívajících
doporučenou dávku. Po vysazení dávek došlo k regresi této biliární hyperplázie. U potkanů byla
pozorována biliární fibróza. U některých opic, které dostávaly efavirenz po dobu jednoho roku a déle
v dávkách, po nichž byly hodnoty AUC v plazmě 4 až 13 krát vyšší než u osob, jimž se podávala
doporučená dávka, byly pozorovány nesetrvalé křeče (viz body 4.4 a 4.8).

Studie karcinogenity prokázaly zvýšenou incidenci jaterních a plicních nádorů u myších samiček, ne
však u samečků. Mechanizmus vzniku nádorů a případný význam u člověka nejsou známy.

Studie karcinogenity u myších samečků a samečků a samiček krys byly negativní. I když není
karcinogenní potenciál u člověka znám, tyto údaje naznačují, že klinický přínos efavirenzu převažuje
nad potenciálním rizikem karcinogenity pro člověka.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
Jádro tobolky: natrium-lauryl-sulfát, monohydrát laktózy, magnesium-stearát, sodná sůl
karboxymethylškrobu

Obal tobolky: želatina, natrium-lauryl-sulfát, žlutý oxid železitý (E172), oxid titaničitý (E171),
srážený oxid křemičitý (E551)

Inkoust na potisk: kyselina karmínová (E120), indigokarmín (E132), oxid titaničitý (E171)

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
Jádro tobolky: natrium-lauryl-sulfát, monohydrát laktózy, magnesium-stearát, sodná sůl
karboxymethylškrobu

Obal tobolky: želatina, natrium-lauryl-sulfát, oxid titaničitý (E171), srážený oxid křemičitý (E551)

Inkoust na potisk: kyselina karmínová (E120), indigokarmín (E132), oxid titaničitý (E171)

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Jádro tobolky: natrium-lauryl-sulfát, monohydrát laktózy, magnesium-stearát, sodná sůl
karboxymethylškrobu

Obal tobolky: želatina, natrium-lauryl-sulfát, zlutý oxid železitý (E172), srážený oxid křemičitý (551)

Inkoust na potisk: kyselina karmínová (E120), indigokarmín (E132), oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
roky.

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Lahvičky: 3 roky.
Blistry: 2 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.


6.5 Druh obalu a obsah balení

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
Lahvičky z vysokodenzního polyethylenu s polypropylenovým uzávěrem (dětský bezpečnostní závěr).
Jedna papírová skládačka (krabička) obsahuje 1 lahvičku s 30 tvrdými tobolkami.

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
Lahvičky z vysokodenzního polyethylenu s polypropylenovým uzávěrem (dětský bezpečnostní závěr).
Jedna papírová skládačka (krabička) obsahuje 1 lahvičku s 30 tvrdými tobolkami.

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
Lahvičky z vysokodenzního polyetylenu s polypropylenovým uzávěrem (dětský bezpečnostní uzávěr).
Jedna lahvička obsahuje 90 tvrdých tobolek.
Balení 42 x 1 tvrdých tobolek v hliníkových/PVC perforovaných jednodávkových blistrech.
Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

Použití u pediatrické populace: u pacientů ve věku nejméně 3 měsíce a s tělesnou hmotností nejméně
3,5 kg, kteří nejsou schopni polykat tobolky, může být obsah tobolky podán s malým množstvím jídla
(1–2 čajové lžičky), a to metodou vysypání obsahu tobolky. Pacienti a pečovatelé musí být upozorněni
na to, aby tobolky otevírali opatrně, aby nedošlo k vylití nebo úniku obsahu tobolky. Doporučuje se
držet tobolku čepičkou směrem nahoru, poté čepičku z tobolky odstranit a obsah tobolky smíchat
s jídlem v malé misce. Smíchaný přípravek by měl být podáván co nejdříve, a ne později než 30 minut
po smíchání přípravku. Po podání efavirenzu smíchaného s jídlem musí být do prázdné misky přidáno
další množství (přibližně 2 lžičky) jídla, které je nutno zamíchat, aby došlo k odstranění jakýchkoli
zbytků léčivého přípravku, a podat pacientovi. Po podání efavirenzu by nemělo být konzumováno
žádné další jídlo po dobu až 2 hodin.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin D15 TIrsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/99/110/001 -

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. května Datum posledního prodloužení registrace: 23. dubna

10. DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské agentury pro
léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SUSTIVA 600 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje efavirenzum 600 mg.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna potahovaná tableta obsahuje 249,6 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Tmavě žlutá ve tvaru tobolky, s vytištěným označením ”efavirenz” na obou stranách.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek SUSTIVA je indikován ke kombinované antivirové léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve
věku 3 měsíce a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg, infikovaných virem lidské
imunodeficience (HIV-1).

Přípravek SUSTIVA dosud nebyl dostatečně hodnocen u pacientů v pokročilém stádiu onemocnění
HIV, tedy u pacientů s počtem buněk CD4 < 50 buněk/mm3 nebo po selhání léčebných režimů
využívajících inhibitory proteáz (PI). I když nebyla pozorována zkřížená rezistence efavirenzu s PI,
není v současnosti k dispozici dostatek údajů o účinnosti následného použití kombinované terapie
založené na použití PI po selhání léčebných režimů, při nichž byl použit přípravek SUSTIVA.

Přehled klinických a farmakodynamických informací: viz bod 5.1.

4.2 Dávkování a způsob podání

Terapie musí být zahájena lékařem se zkušenostmi s léčbou infekce HIV.

Dávkování

Efavirenz je nutno podávat v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky (viz bod 4.5).

Aby pacienti lépe snášeli neurologické nežádoucí účinky, doporučuje se užívat přípravek před spaním
(viz bod 4.8).

Dospělí a dospívající s hmotností přes 40 kg: doporučená dávka přípravku efavirenz v kombinaci s
inhibitory reverzní transkriptázy na bázi nukleosidových analogů (nucleoside analogue reverse
transcriptase inhibitor, NRTI) s nebo bez PI (viz bod 4.5) je 600 mg per os jednou denně.

Úprava dávkování: pokud se efavirenz podává současně s vorikonazolem, musí se udržovací dávka
vorikonazolu zvýšit na 400 mg každých 12 hodin a dávka přípravku efavirenz se musí snížit o
50%, t.j. na 300 mg jednou denně. Pokud je léčba vorikonazolem ukončena, musí se efavirenz začít
podávat v původním dávkování (viz bod 4.5).

Pokud se efavirenz podává současně s rifampicinem pacientům vážícím 50 kg nebo více, je možno
zvážit zvýšení dávky přípravku efavirenz na 800 mg/den (viz bod 4.5).

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce jater: pacienti s mírnou poruchou funkce jater mohou být léčeni normálně
doporučovanou dávkou efavirenzu. Pacienti musí být pečlivě sledováni, zda se u nich nevyskytnou
nežádoucí účinky závislé na dávce, zvláště neurologické příznaky nežádoucích účinků, zvláště
příznaků u nervového systému

Porucha funkce jater: pacienti s lehkou chorobou jater mohou být léčeni normálně doporučovanou
dávkou efavirenzu. Pacienti musí být pečlivě sledováni ohledně na dávce závislých nežádoucích
účinků, zvláště příznaků u nervového systému (viz body 4.3 a 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost efavirenzu u dětí mladších 3 než měsíce nebo s tělesnou hmotností do 3,5 kg
nebyla dosud stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Doporučuje se užívat efavirenz na lačno. Zvýšené koncentrace efavirenzu pozorované následně po
podání efavirenzu spolu s jídlem, mohou vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4 a
5.2).

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v
bodě 6.1.

efavirenz se nesmí podávat pacientům s těžkou poruchou funkce jater (třída C Child-Pughovy
klasifikace) (viz bod 5.2).

efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem,
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin,
ergometrin a methylergometrin), protože kompetice efavirenzu o CYP3A4 by mohla vést k inhibici
metabolizmu a případným závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím účinkům (například
poruchy srdečního rytmu, prodloužení sedace nebo deprese dechové funkce) (viz bod 4.5).

Současné podávání s lbasvirem a grazopreviremkvůli potenciálnímu významnému snižování
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě (viz bod 4.5).

Rostlinné přípravky obsahující třezalku (Hypericum perforatum) se v době užívání efavirenzu nesmí
užívat kvůli riziku snížených plazmatických koncentrací a snížených klinických účinků efavirenzu
(viz bod 4.5).

Pacienti s:
- rodinnou anamnézou náhlého úmrtí nebo kongenitálním prodloužením QTc intervalu na
elektrokardiogramu nebo s jinými klinickými stavy, u kterých je známo, že prodlužují QTc
interval.
- anamnézou symptomatických srdečních arytmií nebo s klinicky relevantní bradykardií nebo
s kongestivním srdečním selháním doprovázeným snížením ejekční frakce levé srdeční komory.
- závažnou poruchou rovnováhy elektrolytů, např. hypokalemie nebo hypomagnesemie.

Pacienti užívající léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QTc interval (proarytmika).
Mezi tyto léčivé přípravky patří:
- antiarytmika tříd IA a III,
- neuroleptika, antidepresiva,
- určitá antibiotika včetně některých látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinoliny,
imidazolová a triazolová antimykotika,
- určitá nesedativní antihistaminika (terfenadin, astemizol),
- cisaprid,
- flekainid,
- určitá antimalarika,
- methadon.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při léčbě infekce HIV se efavirenz nesmí používat samostatně ani se nesmí přidávat jako jediný další
přípravek k selhávajícímu léčebnému režimu. Stejně jako v případě všech ostatních nenukleosidových
inhibitorů reverzní transkriptázy (NNRTI) dochází rychle ke vzniku rezistence viru, pokud se
efavirenz podává jako monoterapie. Při volbě nového antiretrovirového přípravku (antiretrovirových
přípravků), podávaného v kombinaci s efavirenzem, je nutno vzít v úvahu možnost zkřížené rezistence
viru (viz bod 5.1).

Současné podávání efavirenzu s tabletovou fixní kombinací obsahující efavirenz, emtricitabin
a tenofovirdisoproxil, se nedoporučuje, pokud není potřebné pro úpravu dávky (například
s rifampicinem).

Současné podávání sofosbuviru/velpatasviru s efavirenzem se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Současné podávání velpatasviru/sofosbuviru/voxilapreviru s efavirenzem se nedoporučuje (viz
bod 4.5).

Současné podávání glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem může významně snižovat koncentraci
glekapreviru a pibrentasviru v plazmě, čímž se snižuje terapeutický účinek. Současné podávání
glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Při předepisování léčivých přípravků současně s přípravkem efavirenz se lékař musí seznámit
s příslušným Souhrnem údajů o přípravku.

Jestliže se pro podezření na nesnášenlivost vysadí z kombinovaného léčebného režimu některý
antiretrovirový léčivý přípravek, je třeba pečlivě zvážit současné vysazení všech antiretrovirových
léčivých přípravků. Opětovnou aplikaci antiretrovirových léčivých přípravků je nutno zahájit
současně, po vymizení symptomů nesnášenlivosti. Přerušovaná monoterapie a následné opětovné
nasazování antiretrovirových přípravků není vhodné, protože se tak zvyšuje možnost selekce
rezistentních virů.

Vyrážka: v klinických studiích s efavirenzem byl hlášen rozvoj mírné až středně těžké vyrážky, která
obvykle při pokračování terapie vymizela. Podávání vhodných antihistaminik a/nebo kortikosteroidů
může zlepšit snášenlivost a urychlit vymizení vyrážky. Závažná vyrážka s tvorbou puchýřů, vlhkou
deskvamací nebo s tvorbou vředů byla popsána u méně než 1% nemocných léčených efavirenzem.
Incidence erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu dosahovala přibližně 0,1%. U
pacientů se závažnou vyrážkou provázenou tvorbou puchýřů, deskvamací, postižením sliznic nebo
horečkou se musí podávání efavirenzu přerušit. Pokud se terapie efavirenzem přeruší, je třeba také
zvážit přerušení léčby dalšími antiretrovirovými přípravky, aby se zabránilo vývoji rezistentních virů
(viz bod 4.8).

Zkušenosti s efavirenzem u pacientů, kteří vysadili jiná antiretrovirová léčiva ze třídy NNRTI, jsou
omezené (viz bod 4.8). efavirenz se u pacientů, kteří během užívání jiného léčiva ze skupiny NNRTI
měli život ohrožující kožní reakce (např. Stevens-Johnsonův syndrom), nedoporučuje.

Psychiatrické symptomy: u pacientů léčených efavirenzem byly popsány nežádoucí psychiatrické
účinky. Zdá se, že riziko těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů
s psychiatrickými poruchami v anamnéze. Hlavně těžká deprese se vyskytovala častěji u jedinců
s depresí v anamnéze. Po uvedení přípravku na trh se objevila i hlášení o těžké depresi, dokonané
sebevraždě, bludech, chování připomínajícím psychózu a katatonii. Pacienty je nutno poučit, aby
v případě, že se u nich objeví symptomy jako těžká deprese, psychóza nebo sebevražedné sklony,
okamžitě vyhledali svého lékaře, který zjistí, zda mohou uvedené symptomy souviset s užíváním
efavirenzu, a v kladném případě rozhodne, zda rizika pokračování léčby převažují nad přínosem (viz
bod 4.8).

Neurologické symptomy: symptomy včetně - ne však pouze - závratí, nespavosti, ospalosti, poruchy
soustředění a „divokých“ snů představují často uváděné nežádoucí účinky u pacientů, kteří
v klinických studiích dostávali efavirenz v dávce 600 mg denně (viz bod 4.8). Neurologické
symptomy se obvykle začínají objevovat během jednoho nebo dvou dnů terapie a obvykle ustupují po
prvních 2-4 týdnech. Pacienty je nutno informovat o tom, že, pokud se tyto časté symptomy
vyskytnou, nejspíše se v dalším průběhu terapie zmírní a neznamená to, že následně dojde k rozvoji
některého z méně častých psychiatrických symptomů.

Záchvaty: u dospělých a pediatrických pacientů užívajících přípravek efavirenz byly pozorovány
konvulze, obvykle v případě známé anamnézy záchvatů. U pacientů kterým jsou současně podávány
antikonvulzní léčivé přípravky primárně metabolizované játry, jako je fenytoin, karbamazepin
a fenobarbital, může být nutné pravidelně monitorovat plazmatické koncentrace. Ve studii na lékové
interakce došlo k poklesu plazmatické koncentrace karbamazepinu, když byl karbamazepin podán
spolu s efavirenzem (viz bod 4.5). Opatrnosti je třeba u pacientů se záchvaty v anamnéze.

Jaterní příhody: u pacientů bez stávající choroby jater nebo jiných identifikovatelných rizikových
faktorů bylo po uvedení na trh hlášeno několik případů selhání jater (viz bod 4.8). U pacientů se
stávající dysfunkcí jater nebo s jinými rizikovými faktory je nutno zvážit monitoring jaterních funkcí.

Prodloužení intervalu QTc: Při použití efavirenzu bylo pozorováno prodloužení intervalu QTc (viz
body 4.5 a 5.1).

Pokud se efavirenz má podávat s léky se známým rizikem výskytu torsade de pointes nebo pacientům
s vyšším rizikem výskytu torsade de pointes, zvažte k němu alternativní léčbu.

Vliv jídla: podávání přípravku efavirenz spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu (viz
bod 5.2) a může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.8). Doporučuje se užívat
efavirenz nalačno, nejlépe před spaním.

Syndrom imunitní reaktivace: při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (combination
antiretroviral therapy, CART) se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může
vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může
způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji
pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například
o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii
způsobenou Pneumocystis jiroveci (dříve známá jako Pneumocystis carini). Jakékoli příznaky zánětu
by měly být vyhodnoceny a v případě potřeby by měla být zahájena příslušná léčba. Při imunitní
reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je Gravesova choroba a
autoimunitní hepatitida), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou
objevit mnoho měsíců po zahájení léčby.

Tělesná hmotnost a metabolické parametry

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi. Tyto
změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje v
některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný průkaz
spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené pokyny pro
léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Osteonekróza: ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální (zahrnující používání
kortikosteroidů, konzumaci alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti), byly
případy osteonekrózy hlášeny především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při
dlouhodobé expozici CART. Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud
zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Zvláštní skupiny pacientů:

Jaterní onemocnění: efavirenz je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater kontraindikován (viz
body 4.3 a 5.2) a u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater se nedoporučuje, protože není
k dispozici dostatek údajů, na základě kterých by bylo možno určit, zda není nutná úprava dávky.
Vzhledem k extenzivnímu metabolizmu efavirenzu zprostředkovanému cytochromem P450 a k
omezeným klinickým zkušenostem u pacientů s chronickým onemocněním jater si podávání
efavirenzu nemocným s mírnou poruchou funkce jater vyžaduje opatrnost. Pacienty je třeba pozorně
sledovat kvůli rozvoji nežádoucích účinků závislých na dávce, zvláště neurologických symptomů. Za
účelem hodnocení stavu onemocnění jater je nutno pravidelně provádět laboratorní testy (viz bod 4.2).

U pacientů s existujícími významnými poruchami funkce jater nebyla bezpečnost a účinnost
efavirenzu stanovena. U pacientů s chronickou hepatitidou typu B nebo C léčených kombinovanou
antiretrovirovou terapií existuje zvýšené riziko závažných a potenciálně fatálních hepatálních
nežádoucích účinků. Pacienti s již přítomnou dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy mají
během kombinované antiretrovirové terapie zvýšený výskyt poruch jaterní funkce, a měli by být
sledováni způsobem odpovídajícím běžné praxi. Pokud se objeví důkazy o zhoršení jaterního
onemocnění nebo o trvalém zvýšení sérových aminotransferáz na více než pětinásobek horní hranice
normálního rozmezí, je nutno posoudit přínos pokračování léčby efavirenzem oproti potenciálním
rizikům významné hepatální toxicity. U těchto nemocných je nutno zvážit přerušení nebo ukončení
léčby (viz bod 4.8).

Sledování jaterních enzymů se doporučuje i u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky spojované
s jaterní toxicitou. V případě současné antivirové terapie hepatitidy typu B nebo C je třeba seznámit se
s odpovídajícími informacemi o těchto přípravcích.

Renální insuficience: farmakokinetika efavirenzu nebyla zjišťována u pacientů s renální
nedostatečností; v nezměněné podobě se však močí vylučuje méně než 1% dávky efavirenzu, takže by
důsledky poruchy renální funkce na vylučování efavirenzu měly být minimální (viz bod 4.2).
K dispozici nejsou žádné zkušenosti u pacientů se závažným renálním selháním, proto se doporučuje
tuto populaci pozorně sledovat z hlediska bezpečnosti.

Starší pacienti: v klinických studiích nebyl hodnocen dostatečný počet starších jedinců, aby bylo
možné stanovit, zda starší nemocní reagují jinak, než mladší pacienti.

Pediatrická populace:

Efavirenz nebyl zkoušen u dětí ve věku do 3 měsíců nebo s tělesnou hmotností pod 3,5 kg. Z tohoto
důvodu se nemá efavirenz podávat dětem mladším než 3 měsíce. Potahované tablety efavirenzu nejsou
vhodné pro děti vážící méně než 40 kg.

Vyrážka byla hlášená u 59 ze 182 dětí (32 %) léčených efavirenzem, přičemž u šesti pacientů byla
závažná. Před zahájením terapie efavirenzem u dětí lze zvážit možnost profylaxe vhodnými
antihistaminiky.

Laktóza: pacienti se vzácnými dědičnými poruchami intolerance galaktózy, vrozeným deficitem
laktázy nebo malabsorpcí glukózo-galaktózy by tento léčivý přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Efavirenz je in vivo induktorem CYP3A4, CYP2B6 a UGT1A1. Sloučeniny, které jsou substráty
těchto enzymů, mohou mít snížené plazmatické koncentrace, pokud se podávají spolu s efavirenzem.
In vitro je efavirenz rovněž inhibitorem CYP3A4. Efavirenz proto teoreticky může zpočátku zvyšovat
expozici substrátům CYP3A4, přičemž u substrátů CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem je nutná
opatrnost (viz bod 4.3). Efavirenz může být induktorem CYP2C19 a CYP2C9; nicméně in vitro lze
rovněž pozorovat inhibici, přičemž čistý výsledek současného podávání se substráty těchto enzymů
není jasný (viz bod 5.2).

Expozice efavirenzu se může zvýšit, pokud se podává s léčivými přípravky (např. ritonavirem) nebo
potravinami (např. s grapefruitovou šťávou), které inhibují aktivitu CYP3A4 nebo CYP2B6.
Sloučeniny nebo rostlinné přípravky (například výtažky z Ginkgo biloba a třezalky tečkované), které
indukují tyto enzymy, mohou vést ke snížení plazmatických koncentrací efavirenzu. Současné užívání
třezalky tečkované je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se
nedoporučuje (viz bod 4.4).

Léky prodlužující QTc interval

Efavirenz je kontraindikován při současném užívání léčivých přípravků (které mohou způsobit
prodloužení QTc intervalu a torsade de pointes) jako jsou: antiarytmika tříd IA a III, neuroleptika a
antidepresiva, určitá antibiotika včetně látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinolony,
imidazolová a triazolová antimykotika, určitá nesedativní antihistaminika (terfenadin, astemizol),
cisaprid, flekainid, určitá antimalarika a methadon (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Kontraindikace současného podávání
efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem,
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin,
ergometrin a methylergometrin), protože inhibice jejich metabolizmu může vést k závažným, život
ohrožujícím příhodám (viz bod 4.3).

Elbasvir/grazoprevir

Současné podávání efavirenzu s elbasvirem/grazoprevirem je kontraindikováno, protože může vést ke
ztrátě virologické odpovědi na elbasvir/grazoprevir. Tato ztráta je důsledkem významného snižování
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě způsobovaného indukcí CYP3A4 (viz bod 4.3).

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum): současné podávání efavirenzu a třezalky tečkované nebo
bylinných přípravků s obsahem třezalky tečkované je kontraindikováno. Plazmatické hladiny
efavirenzu mohou být současným podáváním třezalky tečkované sníženy v důsledku indukce enzymů
metabolizujících léčivo a/nebo transportních proteinů třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již třezalku
tečkovanou užívá, vysaďte ji, zkontrolujte virové hladiny, a pokud je to možné, hladiny efavirenzu.
Hladiny efavirenzu se mohou při vysazení třezalky tečkované zvýšit a dávku efavirenzu může být
nutné upravit. Indukční účinky třezalky tečkované mohou přetrvávat po dobu nejméně 2 týdnů po
ukončení léčby (viz bod 4.3).

Další interakce
Interakce mezi efavirenzem a inhibitory proteázy, jinými antiretrovirovými látkami než jsou inhibitory
proteázy a dalšími neantiretrovirovými léčivy jsou uvedeny v Tabulce 2 dále (zvýšení je označeno
symbolem “↑”, pokles symbolem “↓”, beze změny symbolem “↔” a jednou za 8 nebo 12 hodin jako “
à 8h” respektive “ à 12h”). Pokud jsou k dispozici, jsou 90% nebo 95% intervaly spolehlivosti
uvedeny v kulatých závorkách. Studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících, pokud není
uvedeno jinak.

Tabulka 1: Interakce mezi efavirenzem a dalšími léčivy u dospělých

Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
ANTIINFEKTIVA
HIV antivirotika
Inhibitory proteázy (PI)
Atazanavir/ritonavir/efavirenz
(400 mg jednou denně/100 mg
jednou denně/600 mg jednou
denně, všechny podávané
s jídlem)

Atazanavir (pm):
AUC: ↔* (↓ 9 až ↑ 10)
Cmax: ↑ 17 %* (↑ 8 až ↑ 27)
Cmin: ↓ 42 %* (↓ 31 až ↓ 51)

Současné podávání efavirenzu
s atazanavirem/ritonavirem se
nedoporučuje. Jestliže je
současné podávání atazanaviru
s NNRTI nutné, může být
zváženo zvýšení dávky
atazanaviru na 400 mg
a ritonaviru na 200 mg
v kombinaci s efavirenzem za
důkladného klinického
sledování.
Atazanavir/ ritonavir/efavirenz
(400 mg jednou denně/200 mg
jednou denně/600 mg jednou
denně, všechny podávané
s jídlem)

Atazanavir (pm):
AUC: ↔*/** (↓ 10 až ↑ 26)
Cmax: ↔*/** (↓ 5 až ↑ 26)
Cmin: ↑ 12 %*/** (↓ 16 až
↑ 49)
(indukce CYP3A4).
* Pokud se srovnává
s atazanavirem
300 mg/ritonavirem 100 mg
jednou denně večer bez
efavirenzu. Toto snížení Cmin
atazanaviru může mít
negativní vliv na účinnost
atazanaviru.
** na základě historického
srovnání
Darunavir/ritonavir/efavirenz
(300 mg dvakrát denně*/100 mg
dvakrát denně/600 mg jednou
denně)

*nižší než doporučená dávka,
podobná zjištění se očekávají při
doporučených dávkách
Darunavir:
AUC : ↓ 13 %
Cmin : ↓ 31 %
Cmax: ↓ 15 %
(indukce CYP3A4)
efavirenz:
AUC : ↑ 21 %
Cmin: ↑ 17 %
Cmax: ↑ 15 %
(indukce CYP3A4)
efavirenz v kombinaci
s darunavirem/ritonavirem
800/100 mg jednou denně
může vést k suboptimální Cmin
darunaviru. Pokud se efavirenz
má použít v kombinaci
s darunavirem/ritonavirem,
musí se použít dávkovací režim
darunaviru/ritonaviru
600/100 mg dvakrát denně.
Tato kombinace by se měla
podávat s opatrností. Viz také
ritonavir níže.
Fosamprenavir/ritonavir/efaviren
z
(700 mg dvakrát denně/100 mg
dvakrát denně/600 mg jednou
denně)
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky
nezbytná. Viz také řádek pro
ritonavir níže.

Fosamprenavir/nelfinavir/efavire
nz
Interakce nebyly studovány U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky
nezbytná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Fosamprenavir/sachinavir/efavir
enz
Interakce nebyly studovány Nedoporučuje se, protože se
očekává, že expozice oběma
inhibitorům proteázy bude
významně snížena.
Indinavir/efavirenz
(800 mg à 8h/200 mg jednou
denně)





Indinavir:
AUC : ↓ 31 % (↓ 8 až ↓ 47)
Cmin : ↓ 40 %
Podobné snížení expozic
indinaviru bylo pozorováno,
pokud se podávalo 1 000 mg
indinaviru à 8h s 600 mg
efavirenzu denně.
(CYP3A4 indukce)
efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.

Zatímco klinický význam
snížených koncentrací
indinaviru nebyl dosud
stanoven, je nutno při volbě
režimu zahrnujícího jak
efavirenz, tak indinavir brát v
potaz rozsah pozorovaných
farmakokinetických interakcí.

Při podávání s indinavirem
nebo kombinací
indinavir/ritonavir není žádná
úprava dávky efavirenzu
nezbytná.

Viz také ritonavir o řádek níže.

Indinavir/ritonavir/efavirenz
(800 mg dvakrát denně/100 mg
dvakrát denně/600 mg jednou
denně)
Indinavir:
AUC: ↓ 25 % (↓ 16 až ↓ 32)b
Cmax: ↓ 17 % (↓ 6 až ↓ 26)b
Cmin: ↓ 50 % (↓ 40 až ↓ 59)b
efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
Střední geometrická hodnota
Cmin indinaviru (0,33 mg/l) při
podávání s ritonavirem
a efavirenzem byla vyšší než
střední historická Cmin
(0,15 mg/l) při podávání
indinaviru samotného v dávce
800 mg à 8h. U pacientů
infikovaných HIV-1 (n = 6)
byly farmakokinetiky
indinaviru a efavirenzu
obecně porovnatelné
s farmakokinetikami
zjištěnými u neinfikovaných
dobrovolníků.

Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Lopinavir/ritonavir měkké
tobolky nebo perorální
roztok/efavirenz




Lopinavir/ritonavir
tablety/efavirenz

(400/100 mg dvakrát
denně/600 mg jednou denně)

(500/125 mg dvakrát
denně/600 mg jednou denně)

Podstatný pokles expozice
lopinaviru.






Koncentrace lopinaviru: ↓ 40 %

Koncentrace lopinaviru:
podobné jako
u lopinaviru/ritonaviru
400/100 mg dvakrát denně
bez efavirenzu.

V případě podávání spolu s
efavirenzem je nutno zvážit
zvýšení dávek kombinace
lopinavir/ritonavir v měkkých
tobolkách nebo v perorálním
roztoku o 33 %
(4 tobolky/~6,5 ml dvakrát
denně místo 3 tobolek/5 ml
dvakrát denně). Je třeba
opatrnosti, protože tato úprava
dávky nemusí být u některých
pacientů dostačující. Dávka
tablet lopinaviru/ritonaviru by
měla být zvýšena na
500/125 mg dvakrát denně,
pokud se podává s efavirenzem
600 mg jednou denně.
Viz také řádek pro ritonavir
uvedený dále.
Nelfinavir/efavirenz
(750 mg à 8h/600 mg jednou
denně)
Nelfinavir:
AUC: ↑ 20 % (↑ 8 až ↑ 34)
Cmax: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 33)
Tato kombinace byla obecně
dobře snášena.
U žádného z léčivých přípravků
není úprava dávky potřebná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Ritonavir/efavirenz
(500 mg dvakrát denně/600 mg
jednou denně)
Ritonavir:
Ranní AUC: ↑ 18 % (↑ 6 až
↑ 33)
Večerní AUC: ↔
Ranní Cmax: ↑ 24 % (↑ 12 až
↑ 38)
Večerní Cmax: ↔
Ranní Cmin: ↑ 42 % (↑ 9 až
↑ 86) b
Večerní Cmin: ↑ 24 % (↑ 3 až
↑ 50) b
efavirenz:
AUC: ↑ 21 % (↑ 10 až ↑ 34)
Cmax: ↑ 14 % (↑ 4 až ↑ 26)
Cmin: ↑ 25 % (↑ 7 až ↑ 46) b
(inhibice oxidačního
metabolismu
zprostředkovaného CYP)
Pokud byl efavirenz podáván
s ritonavirem v dávce nebo 600 mg dvakrát denně,
nebyla tato kombinace dobře
snášena (vyskytlo se například
točení hlavy, nauzea,
parestézie a zvýšení jaterních
enzymů). O snášenlivosti
efavirenzu v kombinaci
s ritonavirem v nízkých
dávkách (100 mg, jednou
nebo dvakrát denně) není k
dispozici dostatek údajů.
Při používání efavirenzu
s ritonavirem v nízkých
dávkách je nutno zvážit
možnost zvýšení incidence
nežádoucích účinků
souvisejících s efavirenzem,
a to v důsledku možných
farmakodynamických interakcí.
Sachinavir/ritonavir/efavirenz Interakce nebyly studovány. Údaje pro doporučení dávky
nejsou k dispozici. Viz také
řádek pro ritonavir výše.
Podávání efavirenzu
v kombinaci se sachinavirem
jako jediným inhibitorem
proteázy se nedoporučuje.
Antagonisté CCRMaravirok/efavirenz
(100 mg dvakrát denně/600 mg
jednou denně)
Maravirok:
AUC12: ↓ 45 % (↓ 38 až ↓ 51)
Cmax: ↓ 51 % (↓ 37 až ↓ 62)
Koncentrace efavirenzu
nebyly měřeny, není očekáván
žádný vliv.
Viz Souhrn údajů o přípravku
pro léčivý přípravek obsahující
maravirok.
Inhibitor přenosu řetězce integrázou
Raltegravir/efavirenz
(400 mg jednotlivá dávka/ - )
Raltegravir:
AUC: ↓ 36 %
C12: ↓ 21 %
Cmax: ↓ 36 %
(indukce UGT1A1)
U raltegraviru není úprava
dávky potřebná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
NRTI a NNRTI
NRTI/efavirenz

Specifické interakční studie
s efavirenzem a NRTI
s výjimkou lamivudinu,
zidovudinu a tenofovir-
disoproxilu nebyly provedeny.
Klinicky významné interakce
se nepředpokládají, protože
NRTI se metabolizují jinou
cestou než efavirenz a není
pravděpodobné, že by
soutěžily o stejné metabolické
enzymy a eliminační cesty.
U žádného z těchto léčivých
přípravků není nutné dávku
upravovat.
NNRTI/efavirenz Interakce nebyly studovány. Jelikož se použití dvou NNRTI
z hlediska účinnosti
a bezpečnosti neprokázalo jako
přínosné, současné podávání
efavirenzu a dalšího NNRTI se
nedoporučuje.
Antivirotika proti hepatitidě C
Boceprevir/efavirenz
(800 mg 3krát denně/600 mg
jednou denně)
Boceprevir:
AUC: ↔ 19 %*
Cmax: ↔ 8 %
Cmin: ↓ 44 %
efavirenz:
AUC: ↔ 20 %
Cmax: ↔ 11 %
(indukce CYP3A – účinek na
boceprevir)
*0-8 hodin
Žádný účinek (↔) se rovná
poklesu střední hodnoty
odhadu o ≤20 % nebo zvýšení
střední hodnoty odhadu o
≤25 %
Minimální plazmatické
koncentrace bocepreviru byly
při současném podávání
s efavirenzem sníženy.
Klinické důsledky tohoto
pozorovaného snížení
minimálních koncentrací
bocepreviru nebyly přímo
hodnoceny.
Telaprevir/efavirenz
(1,125 mg každých 8 h/600 mg
jednou denně)
Telaprevir (ve vztahu k mg každých 8 h):
AUC: ↓ 18 % (↓ 8 až ↓ 27)
Cmax: ↓ 14 % (↓ 3 až ↓ 24)
Cmin: ↓ 25 % (↓ 14 až ↓ 34) %
efavirenz:
AUC: ↓ 18 % (↓ 10 až ↓ 26)
Cmax: ↓ 24 % (↓ 15 až ↓ 32)
Cmin: ↓ 10 % (↑ 1 až ↓ 19) %
(indukce CYP3A
efavirenzem)
Pokud se efavirenz a telaprevir
podávají současně, musí se
telaprevir podávat v dávce
1,125 mg každých 8 hodin.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Simeprevir/Efavirenz
(150 mg jednou denně /600 mg
jednou denně)
Simeprevir:
AUC: ↓ 71 % (↓ 67 až ↓ 74)
Cmax: ↓ 51 % (↓ 46 až ↓ 56)
Cmin: ↓ 91 % (↓ 88 až ↓ 92)
Efavirenz:
AUC: ↔
Cmax: ↔
Cmin: ↔
Žádný účinek (↔) se rovná
poklesu střední hodnoty
odhadu o ≤ 20 % nebo
zvýšení střední hodnoty
odhadu o ≤ 25 %
(indukce enzymu CYP3A4)
Současné podávání simepreviru
s efavirenzem vedlo, vzhledem
k indukci CYP3Aefavirenzem, k významnému
poklesu plazmatických
koncentrací simepreviru, který
může mít za následek ztrátu
terapeutické účinnosti
simepreviru. Současné
podávání simepreviru
s efavirenzem se nedoporučuje.

Sofosbuvir/velpatasvir ↔ sofosbuvir
↓ velpatasvir
↔ efavirenz
Současné podávání
sofosbuviru/velpatasviru
s efavirenzem vedlo ke snížení
systémové expozice
velpatasviru (přibližně o 50 %).
Mechanismem účinku na
velpatasvir je indukce CYP3A
a CYP2B6 efavirenzem.
Současné podávání
sofosbuviru/velpatasviru
s efavirenzem se nedoporučuje.
Další informace naleznete
v pokynech pro preskripci
sofosbuviru/velpatasviru.
Velpatasvir/sofosbuvir/voxilapre
vir
↓ velpatasvir
↓ voxilaprevir
Současné podávání
velpatasviru/sofosbuviru/voxila
previru s efavirenzem se
nedoporučuje, protože může
snižovat koncentraci
velpatasviru a voxilapreviru.
Další informace naleznete
v pokynech pro preskripci
velpatasviru/sofosbuviru/voxila
previru.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Inhibitor proteázy:
elbasvir/grazoprevir

↓ elbasvir
↓ grazoprevir
↔ efavirenz
Současné podávání efavirenzu
s elbasvirem/grazoprevirem je
kontraindikováno, protože
může vést ke ztrátě virologické
odpovědi na
elbasvir/grazoprevir. Tato
ztráta je důsledkem
významného snižování
koncentraceí elbasviru
a grazopreviru v plazmě
způsobovaného indukcí
CYP3A4. Další informace
naleznete v pokynech pro
preskripci
elbasviru/grazopreviru.
Glekaprevir/pibrentasvir ↓ glekaprevir
↓ pibrentasvir
Současné podávání
glekapreviru/pibrentasviru
s efavirenzem může významně
snižovat koncentraci
glekaprevaru a pibrentasviru
v plazmě, čímž se snižuje
terapeutický účinek. Současné
podávání
glekapreviru/pibrentasviru
s efavirenzem se nedoporučuje.
Další informace naleznete
v pokynech pro preskripci
preskripci
glecapreviru/pibrentasviru.
Antibiotika
Azithromycin/efavirenz
(600 mg jediná dávka /400 mg
jednou denně)
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z léčivých přípravků
není úprava dávky potřebná.
Klarithromycin/efavirenz
(500 mg à 12h/400 mg jednou
denně)
Klarithromycin:
AUC: ↓ 39 % (↓ 30 až ↓ 46)
Cmax: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 35)
14-hydroxymetabolit
klarithromycinu:
AUC: ↑ 34 % (↑ 18 až ↑ 53)
Cmax: ↑ 49 % (↑ 32 až ↑ 69)
efavirenz:
AUC: ↔
Cmax: ↑ 11 % (↑ 3 až ↑ 19)
(Indukce CYP3A4)
U 46 % neinfikovaných
dobrovolníků, kterým byl
podán efavirenz a
klarithromycin vznikla
vyrážka.
Klinický význam těchto změn
plazmatických hladin
klarithromycinu není znám. Je
možno zvážit alternativy
klarithromycinu (např.
azithromycin). Pro efavirenz
není žádná úprava dávky
potřebná.
Další makrolidová antibiotika
(např. erythromycin)/efavirenz
Interakce nebyly studovány. Údaje pro doporučení dávky
nejsou k dispozici.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Antimykobakteriální látky
Rifabutin/efavirenz
(300 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
Rifabutin:
AUC: ↓ 38 % (↓ 28 až ↓ 47)
Cmax: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46)
Cmin: ↓ 45 % (↓ 31 až ↓ 56)
efavirenz:
AUC: ↔
Cmax: ↔
Cmin: ↓ 12 % (↓ 24 až ↑ 1)
(Indukce CYP3A4)
Denní dávku rifabutinu je
nutno při podávání
s efavirenzem zvýšit o50 %.
Zvažte zdvojnásobení dávky
rifabutinu v režimech, kde je
rifabutin podáván 2 nebo
3krát týdně v kombinaci
s efavirenzem. Klinické účinky
této úpravy dávky nebyly
odpovídajícím způsobem
hodnoceny. Při úpravě dávky je
nutno zvážit individuální
snášenlivost a virologickou
odpověď (viz bod 5.2).
Rifampicin/efavirenz
(600 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
efavirenz:
AUC: ↓ 26 % (↓ 15 až ↓ 36)
Cmax: ↓ 20 % (↓ 11 až ↓ 28)
Cmin: ↓ 32 % (↓ 15 až ↓ 46)
(indukce CYP3A4 a
CYP2B6)
Pokud se užívá s rifampicinem
u pacientů vážících 50 kg nebo
více, může zvýšení denní
dávky efavirenzu na 800 mg
poskytnout expozici podobnou
denní dávce 600 mg při použití
bez rifampicinu. Klinický efekt
této úpravy dávky nebyl
odpovídajícím způsoben
vyhodnocen. Při úpravě dávky
je nutno zvážit individuální
snášenlivost a virologickou
odpověď (viz bod 5.2).
U rifampicinu není žádná
úprava dávky potřebná, (týká
se i dávky 600 mg).
Antimykotika
Itrakonazol/efavirenz
(200 mg à 12h/600 mg jednou
denně)
Itrakonazol:
AUC: ↓ 39 % (↓ 21 až ↓ 53)
Cmax: ↓ 37 % (↓ 20 až ↓ 51)
Cmin: ↓ 44 % (↓ 27 až ↓ 58)
(pokles koncentrací
itrakonazolu: indukce
CYP3A4)
Hydroxyitrakonazol:
AUC: ↓ 37 % (↓ 14 až ↓ 55)
Cmax: ↓ 35 % (↓ 12 až ↓ 52)
Cmin: ↓ 43 % (↓ 18 až ↓ 60)
efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická změna.
Jelikož u itrakonazolu nelze dát
žádné doporučení ohledně
dávky, je nutno zvážit
alternativní antimykotickou
léčbu.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Posakonazol/efavirenz
--/400 mg jednou denně

Posakonazol:
AUC: ↓ 50 %
Cmax: ↓ 45 %
(indukce UDPG)
Současného podávání
posakonazolu a efavirenzu je
třeba se vyvarovat, pokud
prospěch pro pacienta
nepřeváží riziko.

Vorikonazol/efavirenz
(200 mg dvakrát denně/400 mg
jednou denně)








Vorikonazol/efavirenz
(400 mg dvakrát denně/300 mg
jednou denně)


Vorikonazol:
AUC: ↓ 77 %
Cmax: ↓ 61 %
efavirenz:
AUC: ↑ 44 %
Cmax: ↑ 38 %
Vorikonazol:
AUC: ↓ 7 % (↓ 23 až ↑ 13) *
Cmax: ↑ 23 % (↓ 1 až ↑ 53) *

efavirenz:
AUC: ↑ 17 % (↑ 6 až ↑ 29) **
Cmax: ↔**
*v porovnání s 200 mg
dvakrát denně samotným
** v porovnání se 600 mg
jednou denně samotným
(kompetitivní inhibice
oxidativního metabolismu)
Při současném podávání
efavirenzu s vorikonazolem
musí být udržovací dávka
vorikonazolu zvýšena na
400 mg dvakrát denně a dávka
efavirenzu musí být snížena
o 50 %, tj. na 300 mg jednou
denně. Při ukončení léčby
vorikonazolem musí být
obnovena původní dávka
efavirenzu.
Flukonazol/efavirenz
(200 mg jednou denně/400 mg
jednou denně)
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
Úprava dávky není nezbytná
pro žádný z těchto přípravků
Ketokonazol a další imidazolová
antimykotika
Interakce nebyly studovány Údaje pro doporučení dávky
nejsou k dispozici.
Antimalarika
Artemether/lumefantrin/efaviren
z
(20/120 mg tableta, 6 dávek po
tabletách více než
dny/600 mg jednou denně)
Artemether:
AUC: ↓ 51 %
Cmax: ↓ 21 %
Dihydroartemisinin:
AUC: ↓ 46 %
Cmax: ↓ 38 %
Lumefantrin:
AUC: ↓ 21 %
Cmax: ↔
efavirenz:
AUC: ↓ 17 %
Cmax: ↔
(indukceCYP3A4)
Jelikož snížené koncentrace
artemetheru,
dihydroartemisininu nebo
lumefantrinu mohou vést ke
snížení účinnosti antimalarik, je
při současném podávání tablet
efavirenzu a
artemetheru/lumefantrinu
doporučována opatrnost.
Atovachon a proguanil
hydrochlorid/efavirenz
(250/100 mg jednorázová
dávka/600 mg jednou denně)
Atovachon:
AUC: ↓ 75 % (↓ 62 až ↓ 84)
Cmax: ↓ 44 % (↓ 20 až ↓ 61)
Proguanil:
AUC: ↓ 43 % (↓ 7 až ↓ 65)
Cmax: ↔

Současnému podávání
kombinace
atovachon/proguanil s
efavirenzem je nutno se
vyhnout.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Anthelmintika
Prazikvantel/efavirenz nebo
ritonavir (jednorázová dávka)
Prazikvantel:
AUC: ↓ 77 %
Souběžné použití s efavirenzem
se nedoporučuje vzhledem
k významnému snížení
plazmatické koncentrace
prazikvantelu s rizikem selhání
léčby v důsledku zvýšeného
jaterního metabolismu. Je-li
souběžné podávání nezbytné, je
možné zvážit zvýšení dávky
prazikvantelu.
ANTACIDA
Antacidum hydroxid hlinitý-
hydroxid hořečnatý – simetikon
/efavirenz
(30 ml jednotlivá dávka/400 mg
jednotlivá dávka)
Famotidin/efavirenz
(40 mg jednotlivá dávka/400 mg
jednotlivá dávka)
Ani antacida na bázi
hydroxidu
hlinitého/hořečnatého, ani
famotidin absorpci efavirenzu
nenarušovaly.
Nepředpokládá se, že by
současné podávání efavirenzu s
léčivými přípravky, které
upravují žaludeční pH,
ovlivňovalo absorpci
efavirenzu.
ANXIOLYTIKA
Lorazepam/efavirenz
(2 mg jednotlivá dávka/600 mg
jednou denně)

Lorazepam:
AUC: ↑ 7 % (↑ 1 až ↑ 14)
Cmax: ↑ 16 % (↑ 2 až ↑ 32)
Tyto změny se nepovažují za
klinicky významné.
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná.
ANTIKOAGULANCIA
Warfarin/efavirenz
Acenokumarol/efavirenz
Interakce nebyly studovány.
Plazmatické koncentrace a
účinky warfarinu nebo
acenokumarolu mohou být
efavirenzem zvýšeny nebo
sníženy.
Může být nutné upravit dávku
warfarinu nebo acenokumarolu.

Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
ANTIKONVULZIVA
Karbamazepin/efavirenz
(400 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
Karbamazepin:
AUC: ↓ 27 % (↓ 20 až ↓ 33)
Cmax: ↓ 20 % (↓ 15 až ↓ 24)
Cmin: ↓ 35 % (↓ 24 až ↓ 44)
efavirenz:
AUC: ↓ 36 % (↓ 32 až ↓ 40)
Cmax: ↓ 21 % (↓ 15 až ↓ 26)
Cmin: ↓ 47 % (↓ 41 až ↓ 53)
(pokles koncentrací
karbamazepinu: indukce
CYP3A4; pokles koncentrací
efavirenzu: indukce CYP3Aa CYP2B6)
AUC, Cmax a Cmin účinného
epoxidového metabolitu
karbamazepinu v
rovnovážném stavu zůstaly
nezměněny. Současné
podávání vyšších dávek buď
efavirenzu nebo
karbamazepinu nebylo
studováno.
Nelze dát žádné doporučení
ohledně dávek. Je nutno zvážit
alternativní antikonvulzivum.
Plazmatické hladiny
karbamazepinu musí být
pravidelně sledovány.
Fenytoin, fenobarbital a další
antikonvulziva, která jsou
substráty isoenzymů CYPInterakce nebyly studovány.
Při současném podávání s
efavirenzem je zde potenciál
pro snížení nebo zvýšení
plazmatických koncentrací
fenytoinu, fenobarbitalu a
dalších antikonvulziv, která
jsou substráty isoenzymů
CYP450.
Pokud se efavirenz podává
současně s antikonvulzivem,
které je substrátem isoenzymů
CYP450, je nutno hladiny
antikonvulziva pravidelně
sledovat.
Kyselina valproová/efavirenz
(250 mg dvakrát denně/600 mg
jednou denně)
Žádný klinicky významný
vliv na farmakokinetiku
efavirenzu. Omezená data
naznačují, že neexistuje žádný
klinicky významný vliv na
farmakokinetiku kyseliny
valproové.
Úprava dávky efavirenzu není
nutná. Pacienti by měly být
sledováni, zda se u nich
neobjeví záchvaty.

Vigabatrin/efavirenz
Gabapentin/efavirenz
Interakce nebyly studovány.
Klinicky významné interakce
se neočekávají, protože
vigabatrin a gabapentin se
eliminují výlučně nezměněny
močí a není pravděpodobné,
že by soutěžily o stejné
metabolické enzymy
a eliminační cesty
s efavirenzem.
U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky
nezbytná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
ANTIDEPRESIVA
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
Sertralin/efavirenz
(50 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
Sertralin:
AUC: ↓ 39 % (↓ 27 až ↓ 50)
Cmax: ↓ 29 % (↓ 15 až ↓ 40)
Cmin: ↓ 46 % (↓ 31 až ↓ 58)
efavirenz:
AUC: ↔
Cmax: ↑ 11 % (↑ 6 až ↑ 16)
Cmin: ↔
(Indukce CYP3A4)
Zvyšování dávky sertralinu se
musí řídit klinickou odpovědí.
U efavirenzu není žádná úprava
dávky potřebná.
Paroxetin/efavirenz
(20 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná.
Fluoxetin/efavirenz Interakce nebyly studovány.
Jelikož fluoxetin sdílí s
paroxetinem podobný
metabolický profil, tj. silný
inhibiční účinek na CYP2D6,
předpokládá se u fluoxetinu
podobná nepřítomnost
interakcí.
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná.
Inhibitory zpětného příjmu noradrenalinu a dopaminu
Bupropion/efavirenz
[150 mg jednorázová dávka
(prodloužené
uvolňování)/600 mg jednou
denně]
Bupropion:
AUC: ↓ 55 % (↓ 48 až ↓ 62)
Cmax: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 47)
Hydroxybupropion:
AUC: ↔
Cmax: ↑ 50 % (↑ 20 až ↑ 80)
(Indukce CYP2B6)
Zvýšení dávky bupropionu se
musí řídit klinickou odpovědí,
nicméně maximální
doporučená dávka bupropionu
se nesmí překročit. U
efavirenzu není úprava dávky
nutná.
ANTIHISTAMINIKA
Cetirizin/efavirenz
(10 mg jednotlivá dávka/600 mg
jednou denně)

Cetirizin:
AUC: ↔
Cmax: ↓ 24 % (↓ 18 až ↓ 30)
Tyto změny se nepovažují za
klinicky významné.
efavirenz:
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce.
U žádného z léčiv není úprava
dávky potřebná.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
KARDIOVASKULÁRNÍ PŘÍPRAVKY
Blokátory vápníkového kanálu
Diltiazem/efavirenz
(240 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
Diltiazem:
AUC: ↓ 69 % (↓ 55 až ↓ 79)
Cmax: ↓ 60 % (↓ 50 až ↓ 68)
Cmin: ↓ 63 % (↓ 44 až ↓ 75)
Desacetyldiltiazem:
AUC: ↓ 75 % (↓ 59 až ↓ 84)
Cmax: ↓ 64 % (↓ 57 až ↓ 69)
Cmin: ↓ 62 % (↓ 44 až ↓ 75)
N-monodesmethyldiltiazem:
AUC: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52)
Cmax: ↓ 28 % (↓ 7 až ↓ 44)
Cmin: ↓ 37 % (↓ 17 až ↓ 52)
efavirenz:
AUC: ↑ 11 % (↑ 5 až ↑ 18)
Cmax: ↑ 16 % (↑ 6 až ↑ 26)
Cmin: ↑ 13 % (↑ 1 až ↑ 26)
(Indukce CYP3A4)
Zvýšení farmakokinetických
parametrů efavirenzu se
nepovažuje za klinicky
významné.
Úprava dávky diltiazemu se
musí řídit klinickou odpovědí
(viz souhrn údajů o přípravku
pro diltiazem). U efavirenzu
není žádná úprava dávky
potřebná.


Verapamil, felodipin, nifedipin
a nikardipin
Interakce nebyly studovány.
Pokud se efavirenz podává
současně s blokátorem
vápníkového kanálu, který je
substrátem enzymu CYP3A4,
je zde potenciál pro snížení
plazmatických koncentrací
blokátoru vápníkového
kanálu.
Úprava dávky blokátoru
vápníkového kanálu se musí
řídit klinickou odpovědí (viz
souhrn údajů o přípravku pro
blokátor vápníkového kanálu).
HYPOLIPIDEMIKA
Inhibitory HMG Co-A reduktázy
Atorvastatin/efavirenz
(10 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
Atorvastatin:
AUC: ↓ 43 % (↓ 34 až ↓ 50)
Cmax: ↓ 12 % (↓ 1 až ↓ 26)
2-hydroxyatorvastatin:
AUC: ↓ 35 % (↓ 13 až ↓ 40)
Cmax: ↓ 13 % (↓ 0 až ↓ 23)
4-hydroxyatorvastatin:
AUC: ↓ 4 % (↓ 0 až ↓ 31)
Cmax: ↓ 47 % (↓ 9 až ↓ 51)
Celkové účinné inhibitory
HMG Co-A reduktázy:
AUC: ↓ 34 % (↓ 21 až ↓ 41)
Cmax: ↓ 20 % (↓ 2 až ↓ 26)
Hladiny cholesterolu je nutno
pravidelně sledovat. Může být
nutné upravit dávku
atorvastatinu (viz souhrn údajů
o přípravku pro atorvastatin).
Dávku efavirenzu není nutné
upravovat.

Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
Pravastatin/efavirenz
(40 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
Pravastatin:
AUC: ↓ 40 % (↓ 26 až ↓ 57)
Cmax: ↓ 18 % (↓ 59 až ↑ 12)


Hladiny cholesterolu by měly
být pravidelně sledovány.
Může být nutné upravit dávku
pravastatinu (viz Souhrn údajů
o přípravku pro pravastatin).
Dávku efavirenzu není nutné
upravovat.
Simvastatin/efavirenz
(40 mg jednou denně/600 mg
jednou denně)
Simvastatin:
AUC: ↓ 69 % (↓ 62 až ↓ 73)
Cmax: ↓ 76 % (↓ 63 až ↓ 79)
Simvastatinová kyselina:
AUC: ↓ 58 % (↓ 39 až ↓ 68)
Cmax: ↓ 51 % (↓ 32 až ↓ 58)
Celkové účinné inhibitory
HMG Co-A reduktázy:
AUC: ↓ 60 % (↓ 52 až ↓ 68)
Cmax: ↓ 62 % (↓ 55 až ↓ 78)
(Indukce CYP3A4)
Současné podávání
efavirenzu s atorvastatinem,
pravastatinem nebo
simvastatinem nemělo vliv na
hodnoty AUC nebo Cmax
efavirenzu.
Hladiny cholesterolu by měly
být pravidelně sledovány.
Může být nutné upravit dávku
simvastatinu (viz Souhrn údajů
o přípravku pro simvastatin).
Dávku efavirenzu není nutné
upravovat.

Rosuvastatin/efavirenz Interakce nebyla studována.
Rosuvastatin je převážně
vylučován v nezměněné
formě stolicí, proto se
interakce s efavirenzem
neočekává.

Pro tyto léčivé přípravky není
nezbytná úprava dávky.
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
HORMONÁLNÍ KONTRACEPTIVA
Perorální:
Ethinylestradiol+Norgestimát/ef
avirenz
(0,035 mg+0,25 mg jednou
denně/600 mg jednou denně)

Ethinylestradiol:
AUC: ↔
Cmax: ↔
Cmin: ↓ 8 % (↑ 14 až ↓ 25)
Norelgestromin (aktivní
metabolit):
AUC: ↓ 64 % (↓ 62 až ↓ 67)
Cmax: ↓ 46 % (↓ 39 až ↓ 52)
Cmin: ↓ 82 % (↓ 79 až ↓ 85)
Levonorgestrel (aktivní
metabolit):
AUC: ↓ 83 % (↓ 79 až ↓ 87)
Cmax: ↓ 80 % (↓ 77 až ↓ 83)
Cmin: ↓ 86 % (↓ 80 až ↓ 90)
(indukce metabolismu)
efavirenz: žádná klinicky
významná interakce.
Klinický význam těchto
účinků není znám.

Vedle hormonálních
kontraceptiv musí být
používána spolehlivá bariérová
antikoncepční metoda (viz
bod 4.6).
Injekce:
Depomedroxyprogesteron-
acetát (DMPA)/efavirenz (mg i.m. jednorázová dávka
DMPA)
V 3-měsíční studii lékových
interakcí nebyly významné
rozdíly ve
farmakokinetických
parametrech MPA mezi
jedinci, kteří dostali
antiretrovirální terapii
obsahující efavirenz, a jedinci,
kterým nebyla antivirotika
podávána. Podobné výsledky
byly zjištěny dalšími
investigátory, avšak
plazmatické hladiny MPA
byly ve druhé studii více
proměnlivé. V obou studiích
zůstaly plazmatické hladiny
progesteronu u jedinců
užívajících efavirenz a DMPA
nízké v souladu se supresí
ovulace.
Protože jsou k dispozici pouze
omezené údaje, musí být kromě
hormonálních kontraceptiv
používána spolehlivá bariérová
antikoncepční metoda
(viz bod 4.6).
Implantát:
Etonogestrel/efavirenz
Může se očekávat snížená
expozice etonogestrelu
(indukce CYP3A4). Vyskytla
se ojedinělá postmarketingová
hlášení selhání kontraceptiv
s etonogestrelem u pacientek,
kterým byl podáván efavirenz.
Vedle hormonálních
kontraceptiv musí být
používána spolehlivá bariérová
antikoncepční metoda (viz
bod 4.6).
Léčivý přípravek podle
terapeutické oblasti
(dávka)
Vliv na hladiny léčiva
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti,
pokud jsou k dispozicia
(mechanismus)
Doporučení týkající se
současného podávání s
efavirenzem
IMUNOSUPRESIVA
Imunosupresiva metabolizovaná
CYP3A4 (např. cyklosporin,
takrolimus, sirolimus)/efavirenz
Interakce nebyly studovány.
Je možno očekávat snížení
expozice imunopresivu
(indukce CYP3A4).
Neočekává se, že tato
imunosupresiva ovlivňují
expozici efavirenzu.
Mohou být nutné úpravy dávek
imunosupresiv. Při zahájení
nebo ukončení léčby
efavirenzem se doporučuje
pečlivé sledování koncentrací
imunosupresiva po dobu
nejméně 2 týdnů (dokud se
nedosáhne stalé koncentrace).
NEOPIODNÍ ANALGETIKA
Metamizol/efavirenz Současné podávání efavirenzu
s metamizolem, což je
induktor metabolizujících
enzymů včetně CYP2Ba CYP3A4, může způsobit
pokles plazmatické
koncentrace efavirenzu
s možným snížením klinické
účinnosti.
Doporučuje se proto při
současném podávání
metamizolu a efavirenzu dbát
opatrnosti. Příslušným
způsobem má být sledována
klinická odpověď a/nebo
hladiny léčiva.
OPIOIDY
Methadon/efavirenz
(stabilní udržovací, 35-100 mg
jednou denně/600 mg jednou
denně)

Methadon:
AUC: ↓ 52 % (↓ 33 až ↓ 66)
Cmax: ↓ 45 % (↓ 25 až ↓ 59)
(Indukce CYP3A4)
Ve studii na uživatelích
intravenózních drog
infikovaných HIV vedlo
současné podávání efavirenzu
s methadonem k poklesu
plazmatických hladin
methadonu a k projevům
opiátových abstinenčních
příznaků. K úlevě od
abstinenčních příznaků byla
dávka methadonu zvýšena
o střední hodnotu 22 %.
Současnému podávání
s efavirenzem je třeba se
vyhnout z důvodu rizika
prodloužení QTc intervalu (viz
bod 4.3).
Buprenorfin/naloxon/efavirenz Buprenorfin:
AUC: ↓ 50%
Norbuprenorfin:
AUC: ↓ 71%
efavirenz:
Žádné klinicky významné
farmakokinetické interakce.
Navzdory snížení expozice
buprenorfinu neměl žádný
zúčastněný pacient abstinenční
příznaky. Úprava dávky
buprenorfinu ani efavirenzu
není nezbytná, pokud se
podávají současně.

a 90% interval spolehlivosti, pokud není uvedeno jinak.
b 95% interval spolehlivosti.

Ostatní interakce: efavirenz se neváže na receptory pro kanabinoidy. Falešně pozitivní výsledky
na přítomnost kanabinoidů v moči byly hlášeny s některými screeningovými testy u neinfikovaných
a HIV-infikovaných subjektů, kterým byl podáván efavirenz. V takových případech se doporučují
potvrzující testy za využití specifičtějších metod, jako je plynová chromatografie/hmotnostní
spektrometrie.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Mužská a ženská antikoncepce

Zásadně je nutno používat bariérovou antikoncepci spolu s jinými metodami antikoncepce (například
perorální nebo jinou hormonální antikoncepcí, viz bod 4.5). V důsledku dlouhého biologického
poločasu efavirenzu se doporučuje používání odpovídajících antikoncepčních opatření 12 týdnů po
ukončení léčby efavirenzem.

Těhotenství

Efavirenz se během těhotenství nemá užívat, ledaže klinický stav pacientky takovou léčbu vyžaduje.
Ženy ve fertilním věku musí před zahájením léčby efavirenzem podstoupit těhotenský test
(viz bod 5.3).

Bylo sedm retrospektivních hlášení, která odpovídala nálezu vad neurální trubice, včetně
meningomyelokély, všechna u matek vystavených v prvním trimestru režimům zahrnujícím efavirenz
(s výjimkou jakýchkoli tablet s fixní kombinací dávek obsahujících efavirenz). U tablety s fixní
kombinací dávek obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovirdisoproxilfumarát byly hlášeny dva
další případy (1 - prospektivní a 1 - retrospektivní) včetně příhod, které odpovídaly nálezu vad
neurální trubice. Příčinná souvislost těchto příhod s podáním efavirenzu nebyla stanovena, přičemž
společný jmenovatel není znám. Jelikož k vadám neurální trubice dochází během prvních 4 týdnů
vývoje plodu (kdy se nervová trubice uzavírá), toto potenciální riziko by se týkalo žen vystavených
efavirenzu v prvním trimestru těhotenství.

Registr těhotenství vystavených antiretrovirovým látkám (Antiretroviral Pregnancy Registry  APR)
obdržel do července 2013 prospektivní hlášení o 904 těhotenstvích, která byla v prvním trimestru
vystavena režimům zahrnujícím efavirenz, jenž vedla k 766 porodům živých dětí. U jednoho dítěte
byla hlášena vada neurální trubice, přičemž četnost a charakter jiných vrozených vad byly podobné
jako u dětí, které byly vystaveny režimům neobsahujícím efavirenz, i u dětí s HIV negativními
kontrolními nálezy. Incidence vad neurální trubice v celkové populaci se pohybuje v rozmezí
od 0,5 do 1 případu na 1 000 živě narozených dětí.

U plodů opic ošetřovaných efavirenzem byly pozorovány malformace (viz bod 5.3).

Kojení

Bylo prokázáno, že je efavirenz vylučován do lidského mateřského mléka. Informace o účincích
efavirenzu na novorozence/děti jsou nedostatečné. Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Kojení má
být během léčby efavirenzem přerušeno. Aby se zamezilo přenosu viru HIV, doporučuje se ženám
infikovaným virem HIV, aby své děti nekojily.

Fertilita

Účinky efavirenzu na samčí a samičí fertilitu u potkanů byly hodnoceny pouze v dávkách, při kterých
bylo dosaženo stejných nebo nižších hladin léčiva, než jsou hladiny (expozice), kterých je dosaženo
při podávání doporučených dávek efavirenzu u člověka. V těchto studiích efavirenz nenarušoval
páření ani fertilitu samců ani samic potkanů (dávky do 100 mg/kg/dvakrát denně) a neovlivňoval
spermie ani potomstvo samců potkanů vystavených působení efavirenzu (dávky do 200 mg/dvakrát
denně). Reprodukční schopnosti potomstva narozeného samicím potkanů, kterým byl podáván
efavirenz nebyly ovlivněny.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

efavirenz může vyvolávat závratě, poruchy schopnosti soustředění, a/nebo ospalost. Pacienty je nutno
poučit o tom, že pokud u sebe zjistí uvedené příznaky, nesmí vykonávat potenciálně nebezpečné
činnosti, jako je řízení vozidel nebo obsluha strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu

efavirenz byl hodnocen u více než 9 000 pacientů. V podskupině 1 008 dospělých pacientů, kteří
v kontrolovaných klinických studiích dostávali 600 mg efavirenzu denně v kombinaci s PI a/nebo
NRTI, patřily mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky alespoň středně závažné intenzity a uváděné
minimálně u 5 % pacientů vyrážka (11,6 %), závratě (8,5 %), nauzea (8,0 %), bolesti hlavy (5,7 %)
a únava (5,5 %). Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky v souvislosti s podáváním efavirenzu jsou
vyrážka a neurologické symptomy. Neurologické symptomy obvykle nastupují brzy po zahájení léčby
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech. U pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny těžké
kožní reakce, jako je StevensJohnsonův syndrom a erythema multiforme; psychiatrické nežádoucí
účinky, včetně těžkých depresí, úmrtí v důsledku sebevraždy a psychóze podobného chování; a
záchvaty křečí. Podávání přípravku efavirenz spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu
a může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4).

Profil dlouhodobé bezpečnosti léčebných protokolů obsahujících efavirenz byl hodnocen
v kontrolované studii (006), v níž pacienti dostávali efavirenz + zidovudin + lamivudin (n = 412,
medián trvání 180 týdnů), efavirenz + indinavir (n = 415, medián trvání 102 týdnů), nebo indinavir
+zidovudin + lamivudin (n = 401, medián trvání 76 týdnů). Dlouhodobé užívání efavirenzu v této
studii nevyvolalo žádné nové obavy o jeho bezpečnost.
b. Tabulka se seznamem nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky střední nebo větší závažnosti s alespoň možným vztahem k léčebnému režimu (dle
úsudku zkoušejícího) hlášené v klinických studiích s efavirenzem v doporučeném dávkování
v kombinované terapii (n = 1 008) jsou uvedeny níže. Kurzívou jsou rovněž uvedeny nežádoucí
účinky v souvislosti s antiretrovirovými léčebnými režimy obsahujícími efavirenz pozorované po
uvedení přípravku na trh. Frekvence je definována s použitím těchto konvencí: velmi časté (≥ 1/10);
časté (≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1000) nebo velmi
vzácné (< 1/10 000).

Poruchy imunitního systému
méně časté

hypersenzitivita

Poruchy metabolismu a výživy
časté hypertriglyceridemie*

méně časté hypercholesterolemie*
Psychiatrické poruchy
časté

abnormální sny, úzkost, deprese, nespavost*

méně časté

náladovost, agresivita, stavy zmatenosti, euforie,
halucinace, mánie, paranoia, psychóza‡, pokusy
o sebevraždu, suicidální představy, katatonie*

vzácné bludy‡‡, neuróza‡‡, dokonaná sebevražda‡‡*
Poruchy nervového systému
časté poruchy mozečkové koordinace a rovnováhy‡,
poruchy udržení pozornosti (3,6 %), závratě
(8,5 %), bolesti hlavy (5,7 %), somnolence
(2,0 %)*
méně časté

agitovanost, amnézie, ataxie, poruchy
koordinace, konvulze, abnormální myšlení, třes‡
Poruchy oka
méně časté

rozmazané vidění
Poruchy ucha a labyrintu
méně časté

tinitus‡, vertigo
Cévní poruchy
méně časté návaly horka - zarudnutí‡

Gastrointestinální poruchy
časté

bolest břicha, průjem, nauzea, zvracení
méně časté

pankreatitida
Poruchy jater a žlučových cest
časté

zvýšení aspartátaminotransferázy (AST)*,
zvýšení alaninaminotransferázy (ALT)*, zvýšení
gamaglutamyltransferázy (GGT)*

méně časté

akutní hepatitida
vzácné selhání jater‡‡*
Poruchy kůže a podkožní tkáně
velmi časté vyrážka (11,6 %)*
časté pruritus
méně časté


erythema multiforme, Stevens-Johnsonův
syndrom*
vzácné fotoalergická dermatitida‡
Poruchy reprodukčního systému a prsu
méně časté

gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
časté únava
* Podrobnější popis viz bod Popis vybraných nežádoucích účinků
‡Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve studiích po uvedení přípravku na trh; jejich četnosti však byly
stanoveny za využití údajů ze 16 klinických hodnocení (n=3 969).
Popis vybraných nežádoucích účinků
Informace týkající se studií po uvedení přípravku na trh

‡ Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve studiích po uvedení přípravku na trh; jejich četnosti však byly
stanoveny za využití údajů ze 16 klinických hodnocení (n=3 969).

‡‡ Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve sledování po uvedení přípravku na trh, ale v 16 klinických
hodnoceních nebyly u pacientů léčených efavirenzem hlášeny jako nežádoucí příhody v souvislosti
s podáváním léčiva. Kategorie četností “vzácné" byla definována podle Pokynu (SPC Guideline)
k souhrnu údajů o přípravku (rev. 2, září 2009) na základě odhadované horní hranice 95% intervalu
spolehlivosti pro 0 příhod u daného počtu subjektů léčených efavirenzem v těchto klinických
hodnoceních (n=3 969).

Vyrážka: v klinických studiích došlo u 26% pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg k rozvoji
kožní vyrážky ve srovnání se 17% pacientů v kontrolních skupinách. Kožní vyrážka byla považována
za související s léčbou u 18% nemocných léčených efavirenzem. Těžká vyrážka se vyskytla u méně
než 1% pacientů léčených efavirenzem a v 1,7% případů byla léčba kvůli vyrážce ukončena. Incidence
erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu byla přibližně 0,1%.

V případě vyrážek se obvykle jedná o mírné až středně těžké makulopapulární kožní výsevy, které se
objeví během prvních dvou týdnů od zahájení terapie efavirenzem. U většiny pacientů vyrážky vymizí
při pokračující léčbě během jednoho měsíce. U pacientů, u nichž byl efavirenz vysazen kvůli vyrážce,
lze léčbu znovu zahájit. Při opětovném zahájení léčby efavirenzem se doporučuje použití vhodných
antihistaminik a/nebo kortikosteroidů.

Zkušenosti s podáváním efavirenzu pacientům, u nichž byly vysazeny jiné antiretrovirové přípravky
ze skupiny NNRTI, jsou omezené. Hlášené počty recidiv vyrážky po převedení z léčby nevirapinem
na léčbu efavirenzem, primárně založené na údajích z retrospektivní kohorty, publikovaných
v odborné literatuře, se pohybují v rozmezí od 13 do 18%, což je srovnatelné s frekvencí pozorovanou
u pacientů léčených efavirenzem v klinických studiích (viz bod 4.4.).

Psychiatrické symptomy: u pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny závažné psychiatrické
nežádoucí účinky. V kontrolovaných studiích byla zjištěna následující četnost specifických závažných
psychiatrických příhod byla:

Léčebný režim zahrnující
efavirenz
(n = 1 008)
Kontrolní režim
(n = 635)
– těžká deprese 1,6% 0,6%
– suicidální myšlenky 0,6% 0,3%
– nefatální pokusy o sebevraždu 0,4% 0%
– agresivní chování 0,4% 0,3%
– paranoidní reakce 0,4% 0,3%
– manické reakce 0,1% 0%

Zdá se, že riziko těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s
anamnézou psychiatrických poruch, přičemž četnosti výše uvedených příhod se pohybují od 0,3% u
manických reakcí, do 2,0% u těžkých depresí a sebevražedných myšlenek. Po uvedení přípravku na
trh se objevila i hlášení o dokonané sebevraždě, bludech, chování připomínajícím psychózu a
katatonii.

Neurologické příznaky: v kontrolovaných klinických studiích byly často hlášeny tyto (ne však pouze)
nežádoucí účinky: závratě, nespavost, ospalost, poruchy soustředění a abnormální snové stavy.
Středně těžké až těžké neurologické příznaky byly zjištěny u 19% (těžké u 2%) subjektů ve srovnání s
9,0% (těžké u 1%) pacientů v kontrolních skupinách. V klinických studiích byla pro takové příznaky
terapie ukončena u 2% pacientů léčených efavirenzem.

Neurologické příznaky se obvykle objevují během prvního nebo druhého dne léčby a obvykle vymizí
po prvních 2-4 týdnech. Ve studii s neinfikovanými dobrovolníky měl reprezentativní neurologický
příznak medián času do nástupu 1 hodinu po podání dávky a medián trvání 3 hodiny. Neurologické
příznaky se mohou objevit častěji, pokud se efavirenz užívá s jídlem, nejspíše kvůli zvýšeným
plazmatickým hladinám efavirenzu (viz bod 5.2). Zdá se, že podání přípravku před spaním zlepšuje
snášenlivost těchto příznaků, a proto lze tento způsob podávání doporučit v prvních týdnech terapie a
u pacientů, u nichž tyto příznaky přetrvávají (viz bod 4.2). Snížení dávky ani rozdělení denní dávky
neprokázaly žádný příznivý vliv.

Analýza dlouhodobých údajů ukázala, že po 24. týdnu terapie dále byla incidence nově vzniklých
neurologických příznaků u pacientů léčených efavirenzem celkově podobná jako u subjektů
v kontrolním rameni

Selhání jater: po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů jaterního selhání, včetně
několika případů selhání u pacientů bez onemocnění jater v anamnéze nebo bez jiných
identifikovatelných rizikových faktorů. Tyto hlášené případy jaterních selhání měly fulminantní
průběh, a v několika případech vedly k transplantaci nebo úmrtí

Syndrom imunitní reaktivace: při zahájení kombinované antiretrovirové terapie (CART) se u pacientů
infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické
nebo reziduální oportunní infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění (jako je
Gravesova choroba a autoimunitní hepatitida), avšak hlášená doba do jejich nástupu byla velmi různá.
Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby (viz bod 4.4).

Osteonekróza: byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými
rizikovými faktory, s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici CART. Jejich
frekvence není známa (viz bod 4.4).

Abnormální hodnoty laboratorních testů

Jaterní enzymy: zvýšení hladin AST a ALT na více než pětinásobek horní hranice normálního rozmezí
(ULN) bylo zjištěno u 3 % z 1 008 pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg (5  8 % po
dlouhodobé léčbě ve studii 006). Podobná zvýšení byla pozorována u pacientů léčených kontrolními
režimy (5 % po dlouhodobé léčbě). Zvýšení hladin GGT na více než pětinásobek ULN bylo zjištěno u
% všech pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg a u 1,5 – 2 % nemocných léčených
kontrolními režimy (7 % pacientů léčených efavirenzem a 3 % pacientů s kontrolní terapií po
dlouhodobé léčbě). Izolované zvýšení hladin GGT u pacientů užívajících efavirenz může být odrazem
indukce enzymu. V dlouhodobé studii (006) ukončilo účast kvůli poruchám funkce jater nebo
biliárního systému 1 % pacientů v každé léčebné větvi.

Amyláza: v podskupině klinického hodnocení, která zahrnovala 1008 pacientů, byl u 10% pacientů
léčených efavirenzem a u 6% pacientů, kteří sloužili jako kontrolní skupiny, pozorován
asymptomatický vzestup hladin sérové amylázy nad 1,5 násobek horní hranice normálu. Klinický
význam asymptomatického zvýšení sérové amylázy není znám.

Metabolické parametry

Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi (viz
bod 4.4).

d. Pediatrická populace

Nežádoucí účinky u dětí byly obecně podobné jako u dospělých. U dětí byla častěji hlášena vyrážka
(59 ze 182 pacientů [32 %] léčených přípravkem efavirenz) a byla častěji závažnější než u dospělých
(závažná vyrážka byla hlášena u 6 ze 182 dětí [3,3 %]). Před zahájením léčby efavirenzem u dětí lze
zvážit profylaxi vhodnými antihistaminiky.

e. Další zvláštní skupiny pacientů

Jaterní enzymy u pacientů současně infiovaných hepatitidou B nebo C: v souboru dlouhodobých údajů
ze studie 006 bylo séropozitivních při vyšetření na přítomnost hepatitidy typu B (pozitivní na
povrchový antigen) a/nebo hepatitidu typu C (pozitivní na protilátky proti hepatitidě typu C) pacientů léčených režimy s efavirenzem (medián trvání terapie 68 týdnů) a 84 pacientů léčených
kontrolním režimem (medián trvání terapie 56 týdnů). U pacientů s přidruženou infekcí ve studii se hodnoty AST zvýšily na více než pětinásobek ULN u 13% pacientů léčených efavirenzem a u 7%
pacientů v kontrolní skupině, přičemž ke zvýšení hodnot ALT na více než pětinásobek ULN došlo u
20, respektive 7% pacientů. Z pacientů s přidruženou infekcí ze studie vystoupila pro poruchy funkce
jater 3% pacientů léčených efavirenzem a 2% subjektů v kontrolním rameni (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Někteří pacienti, kteří náhodně požili 600 mg dvakrát denně, uvedli zvýšenou intenzitu
neurologických příznaků. Jeden pacient popsal mimovolné kontrakce svalů.

Při léčbě předávkování efavirenzem je nutno aplikovat obecná podpůrná opatření, včetně
monitorování vitálních funkcí a sledování klinického stavu pacienta. K usnadnění vyloučení
nevstřebaného efavirenzu lze podat živočišné uhlí. Pro předávkování efavirenzem neexistuje žádné
specifické antidotum. Protože se vysoké procento efavirenzu váže na proteiny, nelze předpokládat, že
by se dialýzou vyloučilo z krve významnější množství efavirenzu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy.
ATC kód: J05AG
Mechanismus účinku: efavirenz je NNRTI HIV-1. efavirenz je nekompetitivní inhibitor reverzní
transkriptázy (RT) HIV-1 a neinhibuje významným způsobem RT HIV-2 ani buněčné DNA
polymerázy (α, β, γ ani δ).

Elektrofyziologie srdce

Vliv efavirenzu na interval QTc byl hodnocen v otevřené, léčivou látkou a placebem kontrolované
zkřížené studii QT intervalu, hodnotící 3 způsoby léčby ve fixním, jednosekvenčním podání ve třech
obdobích u 58 zdravých subjektů obohacených o polymorfismus CYP2B6. Průměrná hodnota Cmax
efavirenzu u subjektů s genotypem CYP2B6 *6/*6 po podávání dávky 600 mg denně po dobu 14 dní
byla 2,25násobkem průměrné hodnoty Cmax pozorované u subjektů s genotypem CYP2B6 *1/*1. Byl
pozorován pozitivní vztah mezi koncentrací efavirenzu a prodloužením QTc interavlu. Na základě
vztahu koncentrace-QTc byla u subjektů s genotypem CYP2B6*6/*6 po podávání denní dávky mg po dobu 14 dní průměrná hodnota prodloužení QTc 8,7 ms a její horní hranice 90% intervalu
spolehlivosti byla 11,3 ms (viz bod 4.5).

Antivirová aktivita: koncentrace nevázaného efavirenzu, nutné k 90 – 95% inhibici izolovaných
patogenů divokého typu nebo zidovudin-rezistentních laboratorních a klinických izolátů, se in vitro
pohybovaly v rozmezí od 0,46 do 6,8 nM u linií lymfoblastoidních buněk, mononukleárních buněk
periferní krve (PBMC) a kultur makrofágů/monocytů.

Rezistence: účinnost efavirenzu v buněčných kulturách proti variantám virů s náhradou aminokyselin
v pozicích 48, 108, 179, 181 nebo 236 v RT nebo variantách s náhradou aminokyselin v proteáze byla
podobná jako účinnost proti virovým kmenům divokého typu. Náhrady jedné aminokyseliny, které
vedly k nejvyšší rezistenci na efavirenz v buněčných kulturách, spočívaly ve výměně leucinu za
isoleucin v pozici 100 (L100I, 17-22násobná rezistence) a lysinu za asparagin v pozici 103 (K103N,
18-33násobná rezistence). Vyšší než 100-násobná ztráta vnímavosti byla pozorována vůči variantám
HIV s expresí K103N navíc k náhradě dalších aminokyselin v RT.

K103N byla nejčastěji pozorovanou náhradou v RT u virů izolovaných od pacientů, u nichž došlo
k významnému opětovnému zvýšení (”rebound”) virové zátěže v klinických studiích s efavirenzem
v kombinaci s indinavirem nebo zidovudinem + lamivudinem. Tato mutace byla pozorována u 90%
pacientů, kteří dostávali efavirenz, a u nichž byla léčba z virologického hlediska neúspěšná. Byly
pozorovány i náhrady v pozicích RT 98, 100, 101, 108, 138, 188, 190 nebo 225, avšak méně často,
a často pouze ve spojení s K103N. Náhrada aminokyselin v RT v souvislosti s rezistencí vůči
efavirenzu nezávisela na ostatních antivirových přípravcích použitých v kombinaci s efavirenzem.

Zkřížená rezistence: profily zkřížené rezistence efavirenzu, nevirapinu a delavirdinu v buněčných
kulturách ukázaly, že náhrada K103N vede ke ztrátě vnímavosti vůči všem třem NNRTI. Dva ze tří
klinicky izolovaných virů s rezistencí vůči delavirdinu vykazovaly zkříženou rezistenci vůči
efavirenzu a byla u nich zjištěna náhrada K103N. Třetí izolovaný virus s náhradou v pozici 236 RT
zkříženou rezistenci vůči efavirenzu nevykazoval.

Izolované viry, získané z PBMC pacientů, zařazených do klinických studií s efavirenzem, u nichž byly
zjištěny známky selhání léčby (”rebound” virové zátěže), byly vyhodnoceny na vnímavost vůči
NNRTI. Třináct izolovaných virů, které byly dříve označeny jako rezistentní vůči efavirenzu,
vykazovaly rezistenci i vůči nevirapinu a delavirdinu. Ukázalo se, že pět z těchto izolovaných virů
s rezistencí vůči NNRTI, má K103N nebo došlo k náhradě valinu za isoleucin v pozici 108 (V108I)
v RT. Tři z testovaných virů, izolovaných v případě selhání léčby efavirenzem, zůstaly citlivé na
efavirenz v buněčných kulturách a byly senzitivní i vůči nevirapinu a delavirdinu.

Možnost zkřížené rezistence mezi efavirenzem a PI je vzhledem k odlišným cílovým enzymům nízká.
Možnost zkřížené rezistence mezi efavirenzem a NRTI je nízká vzhledem k odlišným cílovým
vazebným místům a mechanizmu účinku.

Klinická účinnost:

efavirenz nebyl zkoušen v kontrolovaných studiích u pacientů s pokročilou formou onemocnění HIV,
tedy u pacientů s počty CD4 < 50 buněk/mm3, ani u pacientů, kteří byli již dříve léčeni PI nebo
NNRTI. Klinické zkušenosti z kontrolovaných studií s kombinacemi s didanosinem nebo zalcitabinem
jsou omezené.

Dvě kontrolované studie (006 a ACTG 364) s efavirenzem v kombinaci s NRTI a/nebo PI v délce
přibližně jednoho roku prokázaly snížení virové zátěže pod hranici kvantifikace analýzou a zvýšené
počty lymfocytů CD4 u HIV infikovaných pacientů dosud neléčených antiretrovirovou terapií a již
dříve léčených NRTI. Studie 020 prokázala za dobu 24 týdnů podobný účinek u pacientů již dříve
léčených NRTI. V těchto studiích byla dávka efavirenzu 600 mg jednou denně dávka indinaviru byla
1000 mg každých 8 hodin při kombinaci s efavirenzem a 800 mg každých 8 hodin při podávání bez
efavirenzu. Dávka nelfinaviru byla 750 mg, podávaná třikrát denně. V každé z těchto studií byly
použity standardní dávky NRTI, podávané každých 12 hodin.

Studie 006, randomizovaná, otevřená studie, srovnávala efavirenz + zidovudin + lamivudin nebo
efavirenz + indinavir s kombinací indinavir + zidovudin + lamivudin u 1266 pacientů, u nichž se
požadovalo, aby nikdy v době před vstupem do studie neužívali efavirenz, lamivudin, NNRTI ani PI.
Průměrný výchozí počet buněk CD4 byl 341 buněk/mm3 a průměrná výchozí hodnota HIV-RNA
činila 60250 kopií/ml. Výsledky účinnosti ve studii 006 na podskupině 614 pacientů zařazených po
dobu minimálně 48 týdnů, jsou uvedeny v Tabulce 2. V analýze počtů respondérů (jedinec, který léčbu
neukončil, se rovná selhání léčby [analýza non-completer = failure, NC = F]), se předpokládalo, že u
pacientů, kteří z jakéhokoli důvodu ukončili účast ve studii předčasně, nebo u nichž chybí naměřená
hodnota HIV-RNA, jejíž hodnotě buď předcházela nebo po níž následovala hodnota nad hranicí
kvantifikace vyšetření, byly v časových bodech s chybějícími údaji hodnoty HIV-RNA vyšší než nebo vyšší než 400 kopií/ml.

Tabulka 2: Výsledky účinnosti ve studii
Procenta pacientů reagujících na léčbu
(NC = Fa)
HIV-RNA v plazmě
Průměrná změna
vůči výchozí
hodnotě počtu
buněk CD4/mm(S.E.M.c)
< 400 kopií/ml
(95% C.I.b)
< 50 kopií/ml
(95% C.I.b)
Léčebný
protokol
n 48 týdnů 48 týdnů 48 týdnů
EFV +
ZDV + 3TC
202 67%
(60%, 73%)
62%
(55%, 69%)
(11,8)
EFV + IDV 206 54%
(47%, 61%)
48%
(41%, 55%)
(11,3)
IDV + ZDV + 3TC 206 45%
(38%, 52%)
40%
(34%, 47%)
(12,3)
a NC = F (non-completer = failure) osoba, která nedokončila studii = selhání léčby.
b C.I. (confidence interval), interval spolehlivosti.
c S.E.M. (standard error of the mean), standardní chyba průměru.
d EFV, efavirenz; ZDV, zidovudin; 3TC, lamivudin; IDV, indinavir.

Dlouhodobé výsledky po 168 týdnech studie 006 (160 pacientů dokončilo studii s léčbou EFV + IDV,
196 pacientů s EFV + ZDV+ 3TC a 127 pacientů s IDV + ZDV + 3TC) naznačují trvanlivost
odpovědi ve smyslu podílu pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml, HIV RNA < 50 kopií/ml a v
průměrné změně počtu CD4 buněk vůči výchozí hodnotě.

Výsledky účinnosti ve studiích ACTG 364 a 020 jsou uvedeny v Tabulce 3. Do studie ACTG 364 bylo
zařazeno 196 pacientů, kteří se již dříve léčili NRTI, ne však PI ani NNRTI. Do studie 020 bylo
zařazeno 327 nemocných, kteří se již dříve léčili NRTI, ne však PI ani NNRTI. Lékaři směli
pacientům po vstupu do studie změnit jejich léčebný protokol obsahující NRTI. Procenta jedinců
s odpovědí na léčbu byly nejvyšší u pacientů, u nichž došlo ke změně NRTI.

Tabulka 3: Výsledky účinnosti ve studiích ACTG 364 a
Podíl pacientů (NC= Fa)
HIV RNA v plazmě
Průměrná změna výchozí
hodnoty počtu buněk CDČíslo studie/
Léčebné režimyb
n % (95% C.I.c) % (95% C.I.) buněk/mm3 (S.E.M.d)
Studie ACTG 48 týdnů
< 500 kopií/ml < 50 kopií/ml
EFV+NFV+NRTI 65 70 (59, 82) --- --- 107 (17,9)
EFV+NRTI 65 58 (46, 70) --- --- 114 (21,0)
NFV+NRTI 66 30 (19, 42) --- --- 94 (13,6)

Studie 24 týdnů
< 400 kopií/ml < 50 kopií/ml
EFV+IDV+NRTI 157 60 (52, 68) 49 (41, 58) 104 (9,1)
IDV+NRTI 170 51 (43, 59) 38 (30, 45) 77 (9,9)

a NC = F (non-completer = failure) osoba, která nedokončila studii = selhání léčby.
b EFV, efavirenz; ZDV, zidovudin; 3TC, lamivudin; IDV, indinavir; NRTI, nukleosidový inhibitor
reverzní transkriptázy; NFV, nelfinavir.
c C.I. (confidence interval), interval spolehlivosti pro poměr pacientů s odpovědí.
d S.E.M. (standard error of the mean), standardní chyba průměru.
---, neprovedeno.

Pediatrická populace

Studie AI266922 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost,
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s didanosinem a
emtricitabinem pediatrickým pacientům, kterým dříve byly nebo nebyly podávány antiretrovirové
přípravky. Přípravkem SUSTIVA bylo léčeno 37 pacientů ve věku 3 měsíce až 6 let (medián 0,7 let).
Ve výchozím stavu byl medián HIV-1 RNA v plazmě 5,88 log10 kopií/ml, medián počtu buněk CD4+
byl 1144 buněk/mm3 a medián podílu CD4+ činil 25 %. Medián doby léčby v rámci studie činil
132 týdnů; 27 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace podle léčebného
záměru (intent to treat, ITT) bylo ve 48. týdnu celkem 57 % (21/37) pacientů s HIV RNA < kopií/ml a 46 % (17/37) pacientů s < 50 kopií/ml. Medián nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu
do 48. týdne činil 215 buněk/mm3 a medián nárůstu podílu CD4+ činil 6 %.

Studie PACTG 1021 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost,
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s didanosinem a
emtricitabinem pediatrickým pacientům, kterým nebyly dříve podávány antiretrovirové přípravky.
Přípravek SUSTIVA byl podáván 43 pacientům ve věku 3 měsíce až 21 let (medián 9,6 let).
Ve výchozím stavu byl medián hodnoty HIV-1 RNA v plazmě 4,8 log10 kopií/ml, medián počtu buněk
CD4+ byl 367 buněk/mm3 a medián podílu CD4+ činil 18 %. Medián doby léčby v rámci studie činil
181 týdnů; 16 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace ITT bylo
ve 48. týdnu celkem 77 % (33/43) pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml a 70 % (30/43) pacientů
s < 50 kopií/ml. Medián nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu do 48. týdne léčby činil
238 buněk/mm3 a medián nárůstu podílu CD4+ činil 13 %.

Studie PACTG 382 byla otevřenou studií hodnotící farmakokinetické parametry, bezpečnost,
snášenlivost a protivirovou aktivitu přípravku SUSTIVA podávaného v kombinaci s nelfinavirem a
NRTI pediatrickým pacientům, kterým nebyly nikdy podávány antiretrovirové přípravky, ale byli
léčeni NRTI. Přípravkem SUSTIVA byli léčeni 102 pacienti ve věku 3 měsíce až 16 let (medián
5,7 let). Osmdesáti sedmi procentům pacientů byla dříve podána antiretrovirová léčba. Ve výchozím
stavu byl medián hodnoty HIV-1 RNA v plazmě 4,57 log10 kopií/ml, medián počtu buněk CD4+ byl
755 buněk/mm3 a medián podílu CD4+ činil 30 %. Medián doby léčby v rámci studie činil 118 týdnů;
25 % pacientů ukončilo léčbu před 48. týdnem. Podle analýzy populace ITT bylo ve 48. týdnu celkem
57 % (58/102) pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml a 43 % (44/102) pacientů s < 50 kopií/ml. Medián
nárůstu počtu CD4+ od výchozího stavu do 48. týdne činil 128 buněk/mm3 a medián nárůstu podílu
CD4+ činil 5 %.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce: maximální koncentrace efavirenzu v plazmě 1,6-9,1 μM byly dosaženy za 5 hodin po
podání jednorázové perorální dávky 100 mg až 1600 mg neinfikovaným dobrovolníkům. U dávek až
do výše 1600 mg bylo v závislosti na dávce pozorováno zvyšování hodnot Cmax a AUC; toto zvyšování
bylo méně než úměrné, což naznačuje snížené vstřebávání při vyšších dávkách. Doba do dosažení
maximálních plazmatických koncentrací (3-5 hodin) se nezměnila ani po opakovaných dávkách,
a ustálené plazmatické koncentrace byly dosaženy během 6-7 dnů.

U HIV-infikovaných pacientů v ustáleném stavu byla závislost průměrných hodnot Cmax, Cmin a AUC
na dávkách 200 mg, 400 mg a 600 mg denně lineární. U 35 pacientů, kteří dostávali efavirenz v dávce
600 mg jednou denně, byly v ustáleném stavu hodnoty Cmax 12,9 ± 3,7 μM (29%) [průměr ± S.D.
(% C.V.)], hodnoty Cmin v ustáleném stavu byly 5,6 ± 3,2 μM (57%), a hodnoty AUC byly
184 ± 73 μM.h (40%).

Vliv jídla: AUC a Cmax jednorázové dávky 600 mg efavirenzu v potahované tabletě podaného
neinfikovaným dobrovolníkům se zvýšila o 28% (90% CI: 22 – 33%), resp. 79% (90% CI: 58 - 102%)
při současném požití jídla s vysokým obsahem tuku ve srovnání s dávkou podanou nalačno (viz
bod 4.4).

Distribuce: efavirenz se ve velké míře (přibližně 99,5-99,75%) váže na plazmatické proteiny
(převážně na albumin). U pacientů, infikovaných HIV-1 (n = 9), jimž byl efavirenz podáván v dávce
200 až 600 mg jednou denně po dobu minimálně jednoho měsíce, se koncentrace v mozkomíšním
moku pohybovaly v rozmezí od 0,26 do 1,19% (průměr 0,69%) odpovídajících plazmatických
koncentrací. Tato hodnota je přibližně trojnásobkem hodnoty volné (na protein nevázané) frakce
efavirenzu v plazmě.

Biotransformace: studie provedené u lidí, a in vitro studie s použitím humánních jaterních mikrozomů
prokázaly, že efavirenz je metabolizován převážně systémem cytochromu P450 na hydroxylované
metabolity, které dále podléhají glukuronidaci. Tyto metabolity nejsou v podstatě účinné proti HIV-1.
Studie provedené in vitro naznačují, že CYP3A4 a CYP2B6 jsou hlavními izoenzymy odpovědnými
za metabolizmus efavirenzu, a že inhibují izoenzymy 2C9, 2C19 a 3A4 systému cytochromu P450. V
in vitro studiích efavirenz neinhiboval CYP2E1 a inhiboval CYP2D6 a CYP1A2 pouze při
koncentracích značně vyšších, než jsou hodnoty dosahované v klinické praxi.

Plazmatická hladina efavirenzu může být zvýšena u pacientů s homozygotní G516T genetickou
variantou izoenzymu CYP2B6. Klinické důsledky tohoto spojení nejsou známy, nicméně možnost
zvýšeného výskytu a závažnosti nežádoucích účinků souvisejících s podáváním efavirenzu se nemůže
vyloučit.

Ukázalo se, že efavirenz indukuje enzymy CYP3A4 a CYP2B6, výsledkem je indukce vlastního
metabolizmu, která může být u některých pacientů klinicky významná. U neinfikovaných
dobrovolníků vedlo podávání dávek 200 - 400 mg denně po dobu 10 dní k nižší než předpokládané
akumulaci (nižší o 22 - 42 %) a ke kratšímu terminálnímu poločasu v porovnání s jednorázově
podanou dávkou (viz dále). Rovněž bylo prokázáno, že efavirenz indukuje UGT1A1. Expozice
raltegraviru (což je substrát UGT1A1) jsou za přítomnosti efavirenzu sníženy (viz bod 4.5, Tabulka 2).
I když in vitro údaje naznačují, že efavirenz inhibuje CYP2C9 a CYP2C19, existují protichůdná
hlášení jak o zvýšení, tak o snížení expozic substrátům těchto enzymů, pokud se in vivo podávají spolu
s efavirenzem. Čistý výsledek současného podávání není jasný.

Eliminace: efavirenz má poměrně dlouhý terminální poločas vylučování nejméně 52 hodin po
jednorázové dávce a 40-55 hodin po opakovaných dávkách. Přibližně 14-34% radioaktivně značené
dávky efavirenzu bylo zachyceno v moči a méně než 1% dávky se vyloučilo močí ve formě
nezměněného efavirenzu.

Porucha funkce jater: ve studii s jedinou dávkou byl u jediného pacienta s těžkou poruchou funkce
jater (třída C Child-Pughovy stupnice) zdvojnásoben biologický poločas, což ukazuje na potenciál pro
mnohem větší stupeň akumulace. Studie s opakovanými dávkami žádný účinek na farmakokinetiku
efavirenzu u pacientů s mírnou poruchou funkce jater (třída A Child-Pughovy stupnice) v porovnání s
kontrolami neprokázala. K určení, zda středně těžká nebo těžká porucha funkce jater (třída B nebo C
Child-Pughovy stupnice) ovlivňuje farmakokinetiku efavirenzu není k dispozici dostatek údajů.

Pohlaví, rasa, starší jedinci: i když omezené množství dat naznačuje možnost zvýšené expozice
efavirenzu u žen, stejně jako u pacientů z Asie a Tichomoří, nezdá se, že by efavirenz snášeli hůře.
Farmakokinetické studie u starších osob nebyly provedeny.

Pediatrická populace:

Farmakokinetické parametry pro efavirenz v ustáleném stavu u pediatrických pacientů byly
predikovány na základě farmakokinetického modelu populace a jsou shrnuty v tabulce 4 podle rozsahů
tělesných hmotností odpovídajících doporučeným dávkám.

Tabulka 4: Předpokládaná farmakokinetika efavirenzu v ustáleném stavu (tobolky/vysypané
tobolky) u pediatrických pacientů infikovaných HIV

Tělesná hmotnost Dávka Průměrná
hodnota AUC(0-24)
μM·h
Průměrná
hodnota Cmax
μg/ml
Průměrná
hodnota Cmin
μg/ml
3,5–5 kg 100 mg 220,52 5,81 2,5–7,5 kg 150 mg 262,62 7,07 2,7,5–10 kg 200 mg 284,28 7,75 2,10–15 kg 200 mg 238,14 6,54 2,15–20 kg 250 mg 233,98 6,47 2,20–25 kg 300 mg 257,56 7,04 2,25–32,5 kg 350 mg 262,37 7,12 2,32,5–40 kg 400 mg 259,79 6,96 2,>40 kg 600 mg 254,78 6,57 2,
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V konvenčních studiích genotoxicity nebyl efavirenz mutagenní ani klastogenní.

U potkanů indukoval efavirenz resorpci plodů. U 3 ze 20 plodů/novorozených mláďat samic makaků
Cynomolgus, jimž byly podávány dávky zajišťující plazmatické koncentrace efavirenzu podobné
hodnotám pozorovaným u lidí, byly zjištěny malformace. U jednoho plodu byla zjištěna anencefalie
a unilaterální anoftalmie se sekundárním zvětšením jazyka, u druhého plodu se vyskytla mikrooftalmie
a u třetího plodu došlo k rozštěpu patra. U potkanů ani králíků, jimž byl aplikován efavirenz, žádné
malformace pozorovány nebyly.

Biliární hyperplazie byla zjištěna u makaků, jimž byl efavirenz aplikován po dobu jednoho roku a déle
v dávce vedoucí k průměrným hodnotám AUC přibližně dvojnásobně vyšším než u osob užívajících
doporučenou dávku. Po vysazení dávek došlo k regresi této biliární hyperplázie. U potkanů byla
pozorována biliární fibróza. U některých opic, které dostávaly efavirenz po dobu jednoho roku a déle
v dávkách, po nichž byly hodnoty AUC v plazmě 4 až 13 krát vyšší než u osob, jimž se podávala
doporučená dávka, byly pozorovány nesetrvalé křeče (viz body 4.4 a 4.8).

Studie karcinogenity prokázaly zvýšenou incidenci jaterních a plicních nádorů u myších samiček, ne
však u samečků. Mechanizmus vzniku nádorů a případný význam u člověka nejsou známy.

Studie karcinogenity u myších samečků a samečků a samiček krys byly negativní. I když není
karcinogenní potenciál u člověka znám, tyto údaje naznačují, že klinický přínos efavirenzu převažuje
nad potenciálním rizikem karcinogenity pro člověka.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
sodná sůl kroskarmelosy
mikrokrystalická celulosa
natrium-lauryl-sulfát
hyprolosa
monohydrát laktózy
magnesium-stearát

Potah tablety
hypromelosa (E464)
oxid titaničitý (E171)
makrogol žlutý oxid železitý (E172)
karnaubský vosk

Inkoust na potisk
hypromelosa (E464)
propylenglykol
Kyselina karmínová (E120)
Indigokarmín (E132)
Oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Lahvičky z vysokodenzního polyethylenu s polypropylenovým uzávěrem (dětský bezpečnostní
uzávěr). Jedna papírová skládačka (krabička) obsahuje 1 lahvičku s 30 x 1 nebo 90 (3 x 30 x 1)
potahovanými tabletami.

Balení o obsahu 30 x 1 nebo vícečetné balení o obsahu 90 (3 balení o obsahu 30 x 1) potahovaných
tablet v Al/PVC perforovaných jednodávkových blistrech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin D15 TIrsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/99/110/008 – lahvička
EU/1/99/110/009 – blistr
EU/1/99/110/010 - blistr


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. května Datum posledního prodloužení registrace: 23. dubna

10. DATUM REVIZE TEXTU:

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu






















PŘÍLOHA II

A. VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ
ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ

B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ

C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE

D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO
PŘÍPRAVKU
A. VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ

Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží

Bristol-Myers Squibb S.r.l.
Contrada Fontana del Ceraso
03012 Anagni (FR)
Itálie

Aesica Queenborough Limited
North Road, Queenborough
Kent, ME11 5EL
Velká Británie

Aesica Pharmaceuticals GmbH - Monheim,
Alfred-Nobel-Straße 10,
40789 Monheim,
Německo

V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za
propouštění dané šarže.


B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDAJE A POUŽITÍ

Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz Příloha I: Souhrn údajů
o přípravku, bod 4.2).


C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE

 Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti

Požadavky pro předkládání pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti pro tento léčivý
přípravek jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl.
107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském
webovém portálu pro léčivé přípravky.


D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

 Plán řízení rizik (RMP)

Držitel rozhodnutí o registraci uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance
podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých
schválených následných aktualizacích RMP.

Aktualizovaný RMP je třeba předložit:
 na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky,
 při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které
mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení
význačného milníku (v rámci farmakovigilance nebo minimalizace rizik).


























PŘÍLOHA III

OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE























A. OZNAČENÍ NA OBALU
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL A ŠTÍTEK NA LAHVIČKU PRO BALENÍ LAHVIČEK


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
efavirenzum


2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje: efavirenzum 50 mg


3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy
Další informace viz příbalová informace.


4. LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30 tvrdých tobolek


5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.


6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.


7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ


8. POUŽITELNOST

EXP


9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ


10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ


11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin 15
D15 TIrsko


12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/99/

13. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:


14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.


15. NÁVOD K POUŽITÍ


16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA 50 mg


17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.


18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

Vnější obal
PC:
SN:
NN:

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL A ŠTÍTEK NA LAHVIČKU PRO BALENÍ LAHVIČEK


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SUSTIVA100 mg tvrdé tobolky
efavirenzum


2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje: efavirenzum 100 mg


3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy
Další informace viz příbalová informace.


4. LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30 tvrdých tobolek


5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.


6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.


7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ


8. POUŽITELNOST

EXP:


9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ


10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ


11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin 15
D15 TIrsko


12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/99/

13. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:


14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.


15. NÁVOD K POUŽITÍ


16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA 100 mg


17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.


18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

Vnější obal
PC:
SN:
NN:

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL A ŠTÍTEK NA LAHVIČKU PRO BALENÍ LAHVIČEK
TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL PRO BALENÍ BLISTRŮ


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
efavirenzum


2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje: efavirenzum 200 mg.


3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy
Další informace viz příbalová informace.


4. LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

90 tvrdých tobolek: lahvička
42 x 1 tvrdých tobolek: blistr


5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.


6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.


7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ


8. POUŽITELNOST

EXP


9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ


10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ


11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin 15
D15 TIrsko


12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/99/110/003: lahvička
EU/1/99/110/004: blistr


13. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:


14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.


15. NÁVOD K POUŽITÍ


16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA200 mg


17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.


18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

Vnější obal
PC:
SN:
NN:
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH

TEXT NA BLISTRU


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SUSTIVA200 mg tvrdé tobolky
efavirenzum


2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG


3. POUŽITELNOST

EXP


4. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

5. JINÉ

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A NA VNITŘNÍM OBALU

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL A ŠTÍTEK NA LAHVIČKU PRO BALENÍ LAHVIČEK
TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL PRO BALENÍ BLISTRů


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SUSTIVA 600 mg potahované tablety
efavirenzum


2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje: efavirenzum 600 mg


3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy
Další informace viz příbalová informace.


4. LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Lahvička:
30 potahovaných tablet

Blistr:
30 x 1 potahovaných tablet


5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci
Perorální podání.


6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.


7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ


8. POUŽITELNOST

EXP


9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ


10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ


11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin 15
D15 TIrsko


12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Lahvička:
EU/1/99/
Blistr:
EU/1/99/

13. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:


14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.


15. NÁVOD K POUŽITÍ



16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA 600 mg


17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.


18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

Vnější obal
PC:
SN:
NN:
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

TEXT NA VNĚJŠÍ OBAL PRO VÍCEČETNÉ BALENÍ BLISTRŮ (VČETNĚ BLUE BOXU)


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SUSTIVA potahované tablety 600 mg
efavirenzum


2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje:efavirenzum 600 mg.


3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje: monohydrát laktózy. Další informace viz příbalová informace.


4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

Vícečetné balení: 90 (3 balení o obsahu 30 x 1) potahovaných tablet.


5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
Perorální podání.


6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.


7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ


8. POUŽITELNOST

EXP


9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ


10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ


11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin 15
D15 TIrsko


12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

EU/1/99/

13. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:


14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.


15. NÁVOD K POUŽITÍ


16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA 600 mg


17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.


18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

Vnější obal
PC:
SN:
NN:
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

TEXT NA MEZIOBAL PRO BALENÍ BLISTRŮ, SLOŽKY VÍCEČETNÉHO BALENÍ (BEZ
BLUE BOXU)30 x 1 TABLET


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SUSTIVA 600 mg potahovaných tablet
efavirenzum


2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY

Jedna potahovaná tableta obsahuje:efavirenzum 600 mg.


3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje:monohydrát laktózy.Další informace viz příbalová informace.


4. LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30 x 1 potahovaných tablet
Složka vícečetného balení obsahující 3 krabičky, jedna obsahuje 30 x 1 potahovaných tablet.Není
určeno k oddělenému prodeji.


5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Orální podávání.
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.


6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.


7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ


8. POUŽITELNOST

EXP


9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ


10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ


11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin D15 TIrsko


12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

EU/1/99/

13. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:


14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.


15. NÁVOD K POUŽITÍ


16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

SUSTIVA600 mg


17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD

Vnější obal: 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.


18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM

Vnější obal
PC:
SN:
NN:

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH

TEXT NA BLISTRU


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SUSTIVA 600 mg potahované tablety
efavirenzum


2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG


3. POUŽITELNOST

EXP


4. ČÍSLO ŠARŽE

Lot:

5. JINÉ
























B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE

Příbalová informace: informace pro uživatele

SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky
efavirenzum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
 Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
 Máteli jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
 Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, máli stejné známky onemocnění jako Vy.
 Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

1. Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat
3. Jak se přípravek SUSTIVA užívá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek SUSTIVA uchovávat
6. Obsah balení a další informace


1. Co je Sustiva a k čemu se používá

Přípravek SUSTIVA, který obsahuje léčivou látku efavirenz, patří do skupiny protiretrovirových
léčivých přípravků, které se nazývají nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI). Jedná
se o přípravek proti retrovirům, který působí proti infekci virem lidské imunodeficience (HIV1)
snižováním množství těchto virů v krvi. Používá se u dospělých, dospívajících a dětí ve věku 3 měsíce
a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg.


Lékař Vám předepsal přípravek Sustiva, protože jste infikován(a) virem HIV. Přípravek Sustiva
užívaný v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky snižuje množství tohoto viru v krvi.


2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat

Neužívejte přípravek SUSTIVA:
 jestliže jste alergický/á na efavirenz nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku
(uvedenou v bodě 6). Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
 jestliže trpíte závažným onemocněním jater
 jestliže trpíte onemocněním srdce, jako jsou změny rytmu nebo rychlosti srdečního tepu,
pomalý srdeční tep nebo závažné srdeční onemocnění.
 jestliže některý člen Vaší rodiny (rodiče, prarodiče, sourozenci) náhle zemřel kvůli srdečním
problémům nebo se narodil se srdečními problémy.
 pokud Vám Váš lékař řekl, že máte vysokou nebo nízkou hladinu elektrolytů, např. draslíku
nebo hořčíku v krvi.
 jestliže v současné době užíváte kterýkoli z následujících léčivých přípravků (viz také „Další
léčivé přípravky a přípravek Sustiva“:
 astemizol nebo terfenadin (používané k léčbě příznaků alergie)
 bepridil (používaný k léčbě onemocnění srdce)
 cisaprid (používaný k léčbě pálení žáhy)
 námelové alkaloidy (například ergotamin, dihydroergotamin, ergometrin
a methylergometrin) (používané k léčbě migrény bodavých a bolestí hlavy)

 midazolam a triazolam (používané k usnadnění usínání)
 pimozid, imipramin, amitriptylin nebo klomipramin (používaný k léčbě určitých
duševních poruch)
 elbasvir nebo grazoprevir [používaný k léčbě hepatitidy (zánětu jater) typu C]
 třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) (rostlinný prostředek používaný k léčbě
depresí a úzkosti)
 flekainid, metoprolol (používá se k léčbě nepravidelného srdečního rytmu)
 určitá antibiotika (makrolidy, fluorochinolony, imidazol)
 triazolová antimykotika (používaná k léčbě plísňových onemocnění)
 určitá antimalarika
 methadon (užívaný k léčbě závislosti na opiátech)

Pokud užíváte kterýkoli z těchto léků, ihned o tom uvědomte ošetřujícího lékaře. Užívání
těchto léků s přípravkem SUSTIVA by mohlo vést k závažným a/nebo život ohrožujícím
nežádoucím účinkům nebo by mohlo zabránit řádnému účinku přípravku SUSTIVA.

Upozornění a opatření

Před užitím přípravku SUSTIVA se poraďte se svým lékařem

 Přípravek SUSTIVA musí být užíván spolu s dalšími přípravky působícími proti viru HIV.
Pokud se přípravek SUSTIVA začne užívat proto, že Vaše nynější léčba nezabránila množení
viru, je nutno začít současně užívat další přípravek, který jste předtím neužíval/a.

 Tento přípravek infekci HIV nevyléčí, přičemž se u Vás mohou dále rozvíjet infekce nebo jiné
nemoci související s onemocněním HIV.

 Po dobu užívání přípravku SUSTIVA musíte zůstat pod dohledem ošetřujícího lékaře.

 Sdělte ošetřujícímu lékaři:

- pokud jste v minulosti prodělal/a duševní chorobu, včetně deprese nebo jste
užíval/a drogy nebo nadužíval/a alkohol. Okamžitě uvědomte ošetřujícího lékaře,
pokud budete pociťovat depresi, budete mít sebevražedné nebo podivné myšlenky
(viz bod 4, Možné nežádoucí účinky).

- pokud jste v minulosti prodělal/a záchvaty křečí nebo jestliže jste léčen/a
antiepileptiky, jako je karbamazepin, fenobarbital a fenytoin. Pokud užíváte kterýkoli
z těchto léčivých přípravků, lékař může potřebovat zkontrolovat hladinu antiepileptika
v krvi, aby se ujistil, že není užíváním přípravku SUSTIVA ovlivněna. Ošetřující
lékař Vám může předepsat jiné antiepileptikum.

- pokud jste prodělal/a onemocnění jater, včetně aktivní chronické hepatitidy.
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C léčení kombinací antiretrovirových
přípravků jsou vystaveni zvýšenému riziku závažných a potenciálně život
ohrožujících problémů s játry. Váš lékař může provádět krevní testy pro kontrolu
funkce jater nebo Vás může převést na jiný lék. Pokud máte závažné onemocnění
jater, přípravek SUSTIVA neužívejte (viz bod 2, Neužívejte přípravek SUSTIVA).

- jestliže trpíte onemocněním srdce, jako je prodloužení QTc intervalu (změna
EKG záznamu).

 Jakmile začnete přípravek SUSTIVA užívat, sledujte, zda se u Vás neobjeví:

- příznaky závrati, potíže se spánkem, ospalost, potíže se soustředěním nebo
abnormální sny. Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit první 1 nebo 2 dny léčby
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech.


- jakékoli projevy kožní vyrážky. Pokud zpozorujete jakékoli projevy těžké kožní
vyrážky s tvorbou puchýřů nebo horečkou, přestaňte přípravek SUSTIVA užívat
a ihned informujte ošetřujícího lékaře. Pokud jste měl/a vyrážku při užívání jiného
nenukleosidového inhibitoru reverzní transkriptázy (NNRTI), může být u Vás při
užívání přípravku SUSTIVA vyšší riziko vzniku vyrážky.

HIV léčby vyskytnout známky a příznaky zánětu z předchozích infekcí. Má se za to, že
tyto příznaky jsou důsledkem zlepšení imunitní odpovědi organismu umožňující
zdolávat infekce, které možná byly v těle přítomné bez viditelných příznaků. Pokud
zaznamenáte jakékoli projevy infekce, ihned to, prosím, sdělte svému lékaři. Jakmile
začnete užívat léčivé přípravky k léčbě HIV infekce, mohou se u Vás kromě
oportunních infekcí vyskytnout autoimunitní onemocnění (stavy, které se vyskytují,
když imunitní systém napadá zdravé tkáně). Autoimunitní onemocnění se mohou
objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. Pokud zaznamenáte příznaky infekce nebo
jiné příznaky,jako jsou svalová slabost, slabost začínající v rukách a chodidlech a
postupující směrem k tělesnému trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím,
informujte ihned svého lékaře a požádejte o nezbytnou léčbu.

- problémy s kostmi. U některých pacientů se může při užívání kombinované
antiretrovirové terapie vyvinout kostní onemocnění zvané osteonekróza (odumírání
kostní tkáně způsobené nedostatečným zásobením kosti krví). Délka kombinované
antiretrovirové terapie, používání kortikosteroidů, konzumace alkoholu, závažné
snížení imunity a vyšší index tělesné hmotnosti mohou být některými z mnoha
rizikových faktorů vzniku tohoto onemocnění. Známkami osteonekrózy jsou ztuhlost
kloubů, bolesti kloubů (zvláště kyčlí, kolen a ramen) a pohybové potíže. Pokud
zpozorujete jakýkoliv z těchto příznaků, informujte o tom prosím svého lékaře.

Děti a dospívající
Přípravek SUSTIVA se nedoporučuje u dětí mladších než 3 měsíce nebo s tělesnou hmotností méně
než 3,5 kg, protože nebyl u těchto pacientů odpovídajícím způsobem hodnocen.

Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA
S určitými léčivými přípravky nesmíte přípravek SUSTIVA užívat. Tyto léčivé přípravky jsou
uvedeny v části Neužívejte přípravek SUSTIVA, na začátku bodu 2. Zahrnují určité běžné léčivé
přípravky a bylinný přípravek (třezalka tečkovaná), které mohou způsobit závažné interakce.

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Přípravek SUSTIVA se může ovlivňovat s jinými léky, včetně rostlinných přípravků, jako jsou
výtažky z Ginkgo biloba. V důsledku toho mohou být ovlivněna množství přípravku SUSTIVA nebo
jiných léků ve Vaší krvi. To může bránit řádnému fungování těchto léků nebo může zhoršit kterýkoli z
nežádoucích účinků. V některých případech bude ošetřující lékař muset dávku upravit nebo hladiny
léku v krvi zkontrolovat. Je důležité, abyste ošetřujícího lékaře nebo lékárníka informoval/a,
pokud užíváte kterýkoli z následujících léků:

 Jiné léky užívané k léčbě infekce HIV:
- inhibitory proteázy: darunavir, indinavir, lopinavir/ritonavir, ritonavir, ritonavirem
potencovaný atazanavir, sachinavir nebo fosamprenavir/sachinavir. Ošetřující lékař může
zvážit podávání jiného léku nebo změnu dávky inhibitoru proteázy.
- maravirok.

- kombinovaný přípravek, který obsahuje efavirenz, emtricitabin a tenofovir, který je
v současnosti znám jako Atripla. Přípravek SUSTIVA se s přípravkem Atripla nesmí
užívat, pokud Vám to nedoporučil Váš lékař, protože obsahuje efavirenz, což je léčivá
látka přípravku SUSTIVA.

 Léky používané k léčbě infekce virem hepatitidy C: boceprevir, telaprevir,
elbasvir/grazoprevir, simeprevir, sofosbuvir/velpatasvir, sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir,
glekaprevir/pibrentasvir.

 Léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí, včetně tuberkulózy, a kombinaci léčiv užívaných
při infekce Mycobacterium avium související s AIDS: klarithromycin, rifabutin, rifampicin.
Ošetřující lékař může zvážit změnu dávky nebo podávání jiného antibiotika. Kromě toho Vám
lékař může předepsat vyšší dávku přípravku Sustiva.

 Léky užívané k léčbě plísňových infekcí (antimykotika):
- vorikonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství vorikonazolu v krvi a
vorikonazol může zvyšovat množství přípravku SUSTIVA v krvi. Pokud tyto dva léčivé
přípravky užíváte společně, musí být dávka vorikonazolu zvýšena a dávka efavirenzu
musí být snížena. Musíte se napřed poradit s ošetřujícím lékařem.
- itrakonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství itrakonazolu v krvi.
- posakonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství posakonazolu v krvi.

 Léky používané k léčbě parazitárních infekcí:
- prazikvantel: Přípravek SUSTIVA může snižovat množství prazikvantelu v krvi. Pokud
tyto dva léčivé přípravky užíváte společně, může Vám lékař doporučit zvýšení dávky
prazikvantelu, pokud je to nutné.

 Léky používané k léčbě malárie:
- artemether/lumefantrin: přípravek SUSTIVA může snižovat množství
artemetheru/lumefantrinu ve Vaší krvi.
- atovachon/proguanil: přípravek SUSTIVA může snižovat množství
atovachonu/proguanilu v krvi.

 Léky používané k léčbě křečí (antiepileptika): karbamazepin, fenytoin, fenobarbital.
Přípravek SUSTIVA může snížit nebo zvýšit množství antiepileptika v krvi. Karbamazepin
může snížit účinnost přípravku Přípravek SUSTIVA. Váš lékař může zvážit podávání jiného
antiepileptika.

 Léky užívané ke snížení krevních tuků (rovněž nazývané statiny): atorvastatin, pravastatin,
simvastatin. Přípravek SUSTIVA může snížit množství statinů v krvi. Ošetřující lékař
zkontroluje hladiny cholesterolu a v případě potřeby zváží změnu dávky statinu.

 Methadon (lék užívaný k léčbě závislosti na opiátech): ošetřující lékař Vám může doporučit
alternativní léčbu.

 Metamizol, lék k léčbě bolesti a horečky

 Sertralin (lék k léčbě depresí): ošetřující lékař možná bude muset dávku sertralinu změnit.

 Bupropion (lék k léčbě depresí nebo usnadňující přestat s kouřením): Váš lékař možná bude
muset dávku bupropionu změnit.

 Diltiazem nebo podobné léky (nazývané blokátory vápníkového kanálu): když začnete
přípravek SUSTIVA užívat, lékař možná bude muset Vaši dávku blokátoru vápníkového kanálu
upravit.


 Imunosupresiva, jako je cyklosporin, sirolimus nebo takrolimus (léky používané k zabránění
odmítnutí transplantovaného orgánu): když začnete přípravek SUSTIVA užívat nebo jej
vysadíte, bude ošetřující lékař pečlivě sledovat hladiny imunosupresiva v plazmě a možná bude
muset jeho dávku upravit.

 Hormonální antikoncepce, jako jsou pilulky proti početí, injekční antikoncepce (např.
Depo-Provera) nebo antikoncepční implantáty (např. Implanon): musíte užívat také
spolehlivé bariérové metody antikoncepce (viz Těhotenství, kojení a plodnost). Přípravek
SUSTIVA může způsobit snížení účinku hormonální antikoncepce. Vyskytly se příprady, kdy
ženy užívající přípravek SUSTIVA otěhotněly, přestože používaly antikoncepční implantát,
ačkoli nebylo prokázáno, že selhání antikoncepce způsobila léčba přípravkem SUSTIVA.

 Warfarin nebo acenokumarol (léky používané ke snížení srážlivosti krve): ošetřující lékař
možná bude muset dávku warfarinu nebo acenokumarolu upravit.

 Výtažky z Ginkgo biloba (rostlinný přípravek).

 Léky, které ovlivňují srdeční rytmus:
- Léky používané k léčbě problémů se srdečním rytmem: jako je flekainid nebo
metoprolol.
- Léky používané k léčbě deprese, jako jsou imipramin, amitriptylin nebo klomipramin.
- Antibiotika, včetně následujících typů: makrolidy, fluorochinolony nebo imidazol.

Přípravek SUSTIVA s jídlem a pitím
Užívání přípravku SUSTIVA nalačno může snížit výskyt nežádoucích účinků. Během užívání
přípravku SUSTIVA se nesmí konzumovat grapefruitová šťáva.

Těhotenství, kojení a fertilita
Ženy nesmějí během léčby přípravkem SUSTIVA a 12 týdnů poté otěhotnět. Před zahájením léčby
přípravkem SUSTIVA může lékař po Vás chtít těhotenský test, aby se ujistil, že nejste těhotná.

Pokud byste během léčby přípravkem SUSTIVA mohla otěhotnět, musíte používat spolehlivou
bariérovou metodu antikoncepce (například kondom) spolu s dalšími antikoncepčními metodami
včetně perorální (pilulka) nebo jiné hormonální antikoncepce (například implantát, injekce). efavirenz
může v krvi přetrvávat nějaký čas po ukončení léčby. Proto musíte výše uvedenou antikoncepci
používat dále po dobu 12 týdnů po vysazení přípravku SUSTIVA.

Okamžitě sdělte svému lékaři, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Jste-li těhotná,
můžete přípravek SUSTIVA užívat pouze v případě, že spolu s lékařem dospějete k závěru, že
přípravek Sustiva je pro Vás naprosto nutný. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než
začnete užívat jakýkoliv lék.

U nenarozených zvířat a u dětí žen léčených efavirenzem nebo kombinovaným lékem obsahujícím
efavirenz, emtricitabin a tenofovir v těhotenství byly pozorovány závažné vrozené vady. Pokud jste
přípravek SUSTIVA nebo kombinovanou tabletu obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir užívala
během těhotenství, může lékař požadovat pravidelné krevní testy a další diagnostické testy ke
sledování vývoje dítěte.

Pokud užíváte přípravek SUSTIVA, nesmíte kojit.

U žen infikovaných HIV se kojení nedoporučuje, protože infekce HIV se mateřským mlékem může
přenést na dítě.

Pokud kojíte nebo o kojení uvažujete, poraďte se co nejdříve se svým lékařem.


Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek SUSTIVA obsahuje efavirenz a může způsobovat závrať, zhoršenou schopnost
soustředění a ospalost. Pokud u sebe tyto příznaky zpozorujete, neřiďte ani nepoužívejte žádné
nástroje nebo stroje.

Přípravek SUSTIVA obsahuje
Tento léčivý přípravek obsahuje 342 mg laktózy v jedné 600mg denní dávce.

Jestliže Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, vyhledejte svého lékaře dříve, než začnete tento
lék užívat.


3. Jak se přípravek SUSTIVA užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Pokyny ohledně správného dávkování Vám dá
lékař.

 Dávka pro dospělé je 600 mg jednou denně.
 Dávka přípravku SUSTIVA se možná bude muset zvýšit nebo snížit, pokud současně užíváte
některé další léčivé přípravky (viz Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA).
 Přípravek SUSTIVA je určen k podání ústy. Doporučuje se užívat přípravek SUSTIVA nalačno,
nejlépe před spaním. To může mít za následek, že některé nežádoucí účinky (například závrať
nebo ospalost) budou méně obtěžující. Stav nalačno je obvykle definován jako 1 hodina před
nebo 2 hodiny po jídle.
 Doporučuje se polykat tobolky celé a zapíjet je vodou.
 Přípravek SUSTIVA se musí užívat každý den.
 K léčbě infekce HIV nelze přípravek SUSTIVA užívat samotný. Přípravek SUSTIVA se musí
užívat vždy spolu s dalšími přípravky určenými k léčbě HIV infekce.

Použití u dětí a dospívajících
 Přípravek SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky mohou užívat děti a dospívající ve věku 3 měsíce a
starší o tělesné hmotnosti alespoň 3,5 kg, kteří jsou schopni polykat tvrdé tobolky. U dětí, které
nejsou schopny spolknout tvrdou tobolku, lze zvážit možnost otevření tobolky a smísení obsahu
tobolky s malým množstvím jídla.
 Dávka pro děti a dospívající se vypočítává podle tělesné hmotnosti a užívá se jednou denně, jak
je uvedeno v následující tabulce:

Tělesná hmotnost (kg) Dávka přípravku
SUSTIVA (mg)
Počet tobolek nebo tablet a síla
dávky k podání
3,5 až < 5 100 jedna 100 mg tobolka
až < 7,5 150 jedna 100 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
7,5 až < 15 200 jedna 200 mg tobolka
15 až < 20 250 jedna 200 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
20 až < 25 300 tři 100 mg tobolky
25 až < 32,5 350 tři 100 mg tobolky + jedna 50 mg
tobolka
32,5 až < 40 400 dvě 200 mg tobolky
≥ 40 600 jedna 600 mg tobolka NEBO
tři 200 mg tobolky


U dětí, které nejsou schopny spolknout tobolky, může lékař doporučit otevření tvrdé tobolky a smísení
obsahu tobolky s malým množstvím (1–2 čajové lžičky) jídla (např. jogurt). Tobolky je nutné otevírat

opatrně, aby nedošlo k rozsypání obsahu nebo jeho rozprášení do vzduchu. Držte tobolku širším
koncem (víčkem tobolky) nahoru a víčko vytáhněte směrem od těla tobolky. Pro smísení použijte
malou nádobu. Směs podejte dítěti co nejdříve, maximálně za 30 minut po smísení. Dbejte, aby dítě
snědlo celý objem směsi jídla a obsahu tobolky. Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena,
přidejte malé množství (přibližně 2 čajové lžičky) jídla, promíchejte, ujistěte se, že v nádobě nejsou
žádné zbytky léku a opět podejte dítěti celé množství této směsi. Dítě nesmí dostat žádné další jídlo po
dobu následujících 2 hodin. Lékař může rovněž doporučit tuto metodu podání přípravku SUSTIVA u
dospělých, kteří nejsou schopni polknout tobolky.

Návod na podání léčiva metodou vysypání tobolky:

Nepodávejte denní dávku přípravku SUSTIVA dříve než 1 hodinu po nakojení nebo
nakrmení dítěte.
Před vysypáním a po vysypání tobolky si umyjte a osušte ruce.
Zvolte měkké jídlo, které má dítě rádo. Mezi příklady měkkých jídel patří jablečná
přesnídávka, dužina z hroznů, jogurt nebo kojenecká strava. Ve studii chuťových preferencí
u dospělých byla nejlépe hodnocena směs přípravku SUSTIVA s dužinou z hroznů.
Dejte 1–2 čajové lžičky jídla do malé nádobky (viz obrázek a).
Tobolky SUSTIVA je nutné otevírat opatrně nad nádobkou s jídlem, jak je to popsáno
v bodech 6–7, aby nedošlo k rozsypání obsahu.
S rukama nad nádobkou s jídlem přidržte tobolku víčkem nahoru
(viz obrázek b).


Opatrně vytáhněte víčko směrem od těla tobolky (viz obrázek c).

Vysypte obsah tobolky na jídlo (viz obrázek d).

Pokud denní dávka sestává z více tobolek, zopakujte body 5–8 pro každou tobolku.
Nepřidávejte více jídla.
10 Smíchejte obsah tobolky s jídlem (viz obrázek e).

Činnosti popsané v bodech 11–14 musíte provést do 30 minut od přípravy směsi:

11 Směs jídla a obsahu tobolky podejte dítěti. Dbejte na to, aby dítě
snědlo celý objem směsi (viz obrázek f).


12 Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena, přidejte malé množství jídla (přibližně
čajové lžičky) (viz obrázek a).
13 Směs promíchejte tak, aby v nádobce nezůstaly žádné zbytky léku (viz obrázek e).
14 Opět podejte dítěti celé množství této směsi (viz obrázek f).
15 Nedávejte dítěti žádné další jídlo po dobu následujících 2 hodin.

Jestliže jste užil(a) více přípravku SUSTIVA, než jste měl(a)
Při předávkování přípravkem SUSTIVA se obraťte na ošetřujícího lékaře nebo nejbližší pohotovost
o radu. Ponechte si obal léku, abyste mohl/a snadno popsat, co jste užil/a.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek SUSTIVA
Snažte se nevynechat dávku. Pokud si přesto zapomenete vzít pravidelnou dávku, vezměte si další
dávku co nejdříve, ale nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Pokud
potřebujete poradit ohledně nejvhodnější doby pro užití přípravku, poraďte se se svým lékařem nebo
lékárníkem.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek SUSTIVA
Jakmile Vám začne docházet zásoba přípravku, opatřete si další od svého lékaře nebo lékárníka. To je
velmi důležité, protože v případě i krátkodobého přerušení léčby se množství viru může začít
zvyšovat. Pak je léčba infekce obtížnější.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka
nebo zdravotní sestry.


4. Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého. Při léčení infekce HIV není vždy možné říci, zda jsou některé z nežádoucích
účinků způsobeny přípravkem SUSTIVA nebo jinými léky, které současně užíváte, nebo samotným
onemocněním HIV.

Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy v
krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů v
krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil.

Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky hlášenými při užívání přípravku SUSTIVA spolu s dalšími
léky proti infekci HIV jsou kožní vyrážka a neurologické příznaky.

Pokud u sebe zjistíte vyrážku, je třeba vyhledat lékaře, protože v některých případech se může jednat
o závažný stav; většinou však vyrážka zmizí sama, aniž by bylo nutno měnit způsob léčby přípravkem
SUSTIVA. Vyrážka se častěji vyskytuje u dětí než u dospělých léčených přípravkem SUSTIVA.

Neurologické příznaky se obvykle vyskytují při zahájení léčby, ale během několika prvních týdnů
obvykle ustupují. V jedné studii se neurologické příznaky často objevovaly během prvních 1  3 hodin
po užití dávky. Jestliže tyto účinky u sebe zpozorujete, může Vám lékař doporučit užívat SUSTIVA
před spaním a nalačno. U některých pacientů mohou být tyto nežádoucí účinky závažnější a mohou
ovlivňovat náladu nebo schopnost jasně uvažovat. Někteří pacienti dokonce spáchali sebevraždu. Tyto
obtíže se vyskytují častěji u osob s duševní nemocí v anamnéze. Pokud během užívání přípravku

SUSTIVA u sebe zjistíte uvedené příznaky nebo jakékoli nežádoucí účinky, vždy o tom neprodleně
uvědomte svého lékaře.

Pokud zaznamenáte některý z následujících nežádoucích účinků, informujte o tom svého lékaře:

Velmi časté (postihují více než 1 pacienta z 10)
- kožní vyrážka

Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)
- abnormální sny, potíže se soustředěním, závrať, bolest hlavy, potíže se spánkem, ospalost,
problémy s koordinací pohybů nebo rovnováhou
- bolest žaludku, průjem, pocit nevolnosti (nauzea), zvracení
- svědění
- únava
- pocit obav, pocit deprese
Testy mohou ukázat:
- zvýšení jaterních enzymů v krvi
- zvýšení triglyceridů (mastných kyselin) v krvi

Méně časté (postihují 1 až 10 pacientů z 1 000)
- nervozita, zapomnětlivost, zmatenost, záchvaty křečí, abnormální myšlenky
- rozostřené vidění
- pocit otáčení nebo naklánění (závrať)
- bolest v břiše (žaludku) způsobená zánětem slinivky břišní
- alergická reakce (přecitlivělost), která může způsobit těžké kožní reakce (erythema multiforme,
Stevens-Johnsonův syndrom)
- žlutá kůže nebo bělmo očí, svědění nebo bolest břicha (žaludku) způsobené zánětem jater
- zvětšení prsů u mužů
- zlobné chování, ovlivnění nálady, vidiny nebo slyšení neexistujících podnětů (halucinace),
mánie (duševní stav vyznačující se obdobími nadměrné aktivity, povznesené nálady nebo
podrážděnosti), stihomam, sebevražedné myšlenky, katatonie (stav, kdy pacient na nějakou
dobu znehybní a zmlkne)
- pískání, zvonění nebo jiné trvalé zvuky v uších
- třes (chvění)
- zrudnutí
Testy mohou ukázat:
- zvýšení cholesterolu v krvi

Vzácné (postihují 1 až 10 pacientů z 10 000)
- svědivá vyrážka způsobená reakcí na sluneční světlo
- při užívání efavirenzu se objevilo selhání jater, v některých případech vedoucí k úmrtí nebo
transplantaci jater. Většina případů se objevila u pacientů, kteří již onemocněním jater trpěli, ale
existuje několik hlášení o selhání jater i u pacientů, kteří předtím onemocnění jater neměli
- nevysvětlitelné pocity tísně, které nejsou doprovázeny halucinacemi, nicméně může být těžké
myslet jasně nebo vnímavě
- sebevražda

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete
přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.


5. Jak přípravek SUSTIVA uchovávat


Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na lahvičce a krabičce za EXP.
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.


6. DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek SUSTIVA obsahuje

 Léčivou látkou je efavirenzum. Jedna tvrdá tobolka SUSTIVA obsahuje efavirenzum 50 mg.
 Pomocnými látkami jsou: natrium-lauryl-sulfát, monohydrát laktózy, magnesium-stearát a
sodná sůl karboxymethylškrobu.
 Obal tobolky obsahuje: želatinu, natrium-lauryl-sulfát, žlutý oxid železitý (E172), oxid titaničitý
(E171) a srážený oxid křemičitý.
 Tobolky jsou potištěny inkousty obsahujícími kyselinu karmínovou (E120), indigokarmín
(E132) a oxid titaničitý (E171).

Jak přípravek SUSTIVA vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek SUSTIVA 50 mg tvrdé tobolky se dodávají v lahvičkách s 30 tobolkami.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci
Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin D15 TIrsko

Výrobce
Bristol-Myers Squibb S.r.l.
Contrada Fontana del Ceraso
03012 Anagni (FR)
Itálie

Aesica Queenborough Limited
North Road, Queenborough
Kent, ME11 5EL
Velká Británie

Aesica Pharmaceuticals GmbH - Monheim,
Alfred-Nobel-Straße 10,
40789 Monheim,
Německo


Tato příbalová informace byla naposledy revidována

Další zdroje informací

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu

Příbalová informace: informace pro uživatele

SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky
efavirenzum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
 Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
 Máteli jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
 Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, máli stejné známky onemocnění jako Vy.
 Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

1. Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat
3. Jak se přípravek SUSTIVA užívá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek SUSTIVA uchovávat
6. Obsah balení a další informace


1. Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá

Přípravek SUSTIVA, který obsahuje léčivou látku efavirenz, patří do skupiny protiretrovirových
léčivých přípravků, které se nazývají nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI). Jedná
se o přípravek proti retrovirům, který působí proti infekci virem lidské imunodeficience (HIV-1)
snižováním množství těchto virů v krvi. Používá se u dospělých, dospívajících a dětí ve věku 3 měsíce
a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg.
Lékař Vám předepsal přípravek SUSTIVA, protože jste infikován(a) virem HIV.
Přípravek Sustiva užívaný v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky snižuje množství tohoto
viru v krvi. To posílí Váš imunitní systém a sníží riziko rozvoje nemocí souvisejících s infekcí HIV.


2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVAužívat

Neužívejte přípravek SUSTIVA:
 jestliže jste alergický/á na efavirenz nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku
(uvedenou v bodě 6). Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
 jestliže trpíte závažným onemocněním jater
 jestliže trpíte onemocnění srdce, jako jsou změny rytmu nebo rychlosti srdečního tepu,
pomalý srdeční tep nebo závažné srdeční onemocnění.
 jestliže některý člen Vaší rodiny (rodiče, prarodiče, sourezenci) náhle zemřel kvůli srdečním
problémům nebo se narodil se srdečními problémy.
 pokud Vám Váš lékař řekl, že máte vysoké nebo nízké hladiny elektrolytů např. draslíku nebo
hořčíku v krvi.

 jestliže v současné době užíváte kterýkoli z následujících léčivých přípravků (viz také „Další
léčivé přípravky a přípravek Sustiva“:
 astemizol nebo terfenadin (používané k léčbě příznaků alergie)
 bepridil (používaný k léčbě onemocnění srdce)
 cisaprid (používaný k léčbě pálení žáhy)
 námelové alkaloidy (například ergotamin, dihydroergotamin, ergometrin
a methylergometrin) (používané k léčbě migrény a bodavých bolestí hlavy)
 midazolam nebo triazolam (používané k usnadnění usínání)
 pimozid, imipramin, amitriptylin nebo klomipramin (používaný k léčbě určitých
duševních poruch)
 elbasvir nebo grazoprevir [používaný k léčbě hepatitidy (zánětu jater) typu C]
 třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) (rostlinný prostředek používaný k léčbě
depresí a úzkosti)
 flekainid, metoprolol (používá se k léčbě nepravidelného srdečního rytmu)
 určitá antibiotika (makrolidy, fluorochinolony, imidazol)
 triazolová antimykotika (používaná k léčbě plísňových onemocnění)
 určitá antimalarika
 methadon (užívaný k léčbě závislosti na opiátech)

Pokud užíváte kterýkoli z těchto léků, ihned o tom uvědomte ošetřujícího lékaře. Užívání
těchto léků s přípravkem SUSTIVA by mohlo vést k závažným a/nebo život ohrožujícím
nežádoucím účinkům nebo by mohlo zabránit řádnému účinku přípravku SUSTIVA.

Upozornění a opatření
Před užitím přípravku SUSTIVAse poraďte se svým lékařem.

 Přípravek SUSTIVAmusí být užíván spolu s dalšími přípravky působícími proti viru HIV.
Pokud se přípravek SUSTIVAzačne užívat proto, že Vaše nynější léčba nezabránila množení
viru, je nutno začít současně užívat další přípravek, který jste předtím neužíval/a.

 Tento přípravek infekci HIV nevyléčí, přičemž se u Vás mohou dále rozvíjet infekce nebo jiné
nemoci související s onemocněním HIV.

 Po dobu užívání přípravku SUSTIVAmusíte zůstat pod dohledem ošetřujícího lékaře.

 Sdělte ošetřujícímu lékaři:

- pokud jste v minulosti prodělal/a duševní chorobu, včetně deprese nebo jste užíval/a
drogy nebo nadužíval/a alkohol. Okamžitě uvědomte ošetřujícího lékaře, pokud budete
pociťovat depresi, budete mít sebevražedné nebo podivné myšlenky (viz bod 4, Možné
nežádoucí účinky).

- pokud jste v minulosti prodělal/a záchvaty křečí nebo jestliže jste léčen/a
antiepileptiky, jako je karbamazepin, fenobarbital a fenytoin. Pokud užíváte kterýkoli z
těchto léčivých přípravků, lékař může potřebovat zkontrolovat hladinu antiepileptika
v krvi, aby se ujistil, že není užíváním přípravku SUSTIVA ovlivněna. Ošetřující lékař
Vám může předepsat jiné antiepileptikum.

- pokud jste prodělal/a onemocnění jater, včetně aktivní chronické hepatitidy. Pacienti
s chronickou hepatitidou B nebo C léčení kombinací antiretrovirových přípravků jsou
vystaveni zvýšenému riziku závažných a potenciálně život ohrožujících problémů s játry.
Váš lékař může provádět krevní testy pro kontrolu funkce jater nebo Vás může převést na
jiný lék. Pokud máte závažné onemocnění jater, přípravek SUSTIVAneužívejte (viz
bod 2, Neužívejte přípravek SUSTIVA).


- jestliže trpíte onemocněním srdce, jako je prodloužení QTc intervalu (změna EKG
záznamu).

 Jakmile začnete přípravek SUSTIVAužívat, sledujte, zda se u Vás neobjeví:

- příznaky závrati, potíže se spánkem, ospalost, potíže se soustředěním nebo
abnormální sny. Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit první 1 nebo 2 dny léčby
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech.

- jakékoli projevy kožní vyrážky. Pokud zpozorujete jakékoli projevy těžké kožní
vyrážky s tvorbou puchýřů nebo horečkou, přestaňte přípravek SUSTIVAužívat a ihned
informujte ošetřujícího lékaře. Pokud jste měl/a vyrážku při užívání jiného
nenukleosidového inhibitoru reverzní transkriptázy (NNRTI), může být u Vás při užívání
přípravku SUSTIVAvyšší riziko vzniku vyrážky.

- jakékoli projevy zánětu nebo infekce. U některých pacientů s HIV infekcí (AIDS)
v pokročilém stádiu, kteří dříve prodělali oportunní infekci (infekce, které se organismus
za normálních okolností dokáže bránit), se mohou brzy po zahájení anti-HIV léčby
vyskytnout známky a příznaky zánětu z předchozích infekcí. Má se za to, že tyto příznaky
jsou důsledkem zlepšení imunitní odpovědi organismu umožňující zdolávat infekce, které
možná byly v těle přítomné bez viditelných příznaků. Pokud zaznamenáte jakékoli
projevy infekce, ihned to, prosím, sdělte svému lékaři. Jakmile začnete užívat léčivé
přípravky k léčbě HIV infekce, mohou se u Vás kromě oportunních infekcí vyskytnout
autoimunitní onemocnění (stavy, které se vyskytují, když imunitní systém napadá zdravé
tkáně). Autoimunitní onemocnění se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby.
Pokud zaznamenáte příznaky infekce nebo jiné příznaky, jako jsou svalová slabost,
slabost začínající v rukách a chodidlech a postupující směrem k tělesnému trupu, bušení
srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, informujte ihned svého lékaře a požádejte o
nezbytnou léčbu.

- problémy s kostmi. U některých pacientů se může při užívání kombinované
antiretrovirové terapie vyvinout kostní onemocnění zvané osteonekróza (odumírání kostní
tkáně způsobené nedostatečným zásobením kosti krví). Délka kombinované
antiretrovirové terapie, používání kortikosteroidů, konzumace alkoholu, závažné snížení
imunity a vyšší index tělesné hmotnosti mohou být některými z mnoha rizikových faktorů
vzniku tohoto onemocnění. Známkami osteonekrózy jsou ztuhlost kloubů, bolesti kloubů
(zvláště kyčlí, kolen a ramen) a pohybové potíže. Pokud zpozorujete jakýkoliv z těchto
příznaků, informujte o tom prosím svého lékaře.

Děti a dospívající
Přípravek SUSTIVA se nedoporučuje u dětí mladších než 3 měsíce nebo s tělesnou hmotností méně
než 3,5 kg, protože nebyl u těchto pacientů odpovídajícím způsobem hodnocen.

Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA
S určitými léčivými přípravky nesmíte přípravek SUSTIVA užívat. Tyto léčivé přípravky jsou
uvedeny v části Neužívejte přípravek SUSTIVA, na začátku bodu 2. Zahrnují určité běžné léčivé
přípravky a bylinný přípravek (třezalka tečkovaná), které mohou způsobit závažné interakce.

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Přípravek SUSTIVA se může ovlivňovat s jinými léky, včetně rostlinných přípravků, jako jsou
výtažky z Ginkgo biloba. V důsledku toho mohou být ovlivněna množství přípravku SUSTIVA nebo
jiných léků ve Vaší krvi. To může bránit řádnému fungování těchto léků nebo může zhoršit kterýkoli z
nežádoucích účinků. V některých případech bude ošetřující lékař muset dávku upravit nebo hladiny
léku v krvi zkontrolovat. Je důležité, abyste ošetřujícího lékaře nebo lékárníka informoval/a,
pokud užíváte kterýkoli z následujících léků:


 Jiné léky užívané k léčbě infekce HIV:
- inhibitory proteázy: darunavir, indinavir, lopinavir/ritonavir, ritonavir, ritonavirem
potencovaný atazanavir, sachinavir nebo fosamprenavir/sachinavir. Ošetřující lékař může
zvážit podávání jiného léku nebo změnu dávky inhibitoru proteázy.
- maravirok.
- kombinovaný přípravek, který obsahuje efavirenz, emtricitabin a tenofovir, který je
v současnosti znám jako Atripla. Přípravek SUSTIVAse s přípravkem Atripla nesmí
užívat, pokud Vám to nedoporučil Váš lékař, protože obsahuje efavirenz, což je léčivá
látka přípravku SUSTIVA.

 Léky používané k léčbě infekce virem hepatitidy C: boceprevir, telaprevir,
elbasvir/grazoprevir, simeprevir, sofosbuvir/velpatasvir, sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir,
glekaprevir/pibrentasvir.

 Léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí, včetně tuberkulózy, a kombinaci léčiv užívaných
při infekce Mycobacterium avium související s AIDS: klarithromycin, rifabutin, rifampicin.
Ošetřující lékař může zvážit změnu dávky nebo podávání jiného antibiotika. Kromě toho Vám
lékař může předepsat vyšší dávku přípravku SUSTIVA.

 Léky užívané k léčbě plísňových infekcí (antimykotika):
- vorikonazol. Přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství vorikonazolu v krvi a
vorikonazol může zvyšovat množství přípravku SUSTIVAv krvi. Pokud tyto dva léčivé
přípravky užíváte společně, musí být dávka vorikonazolu zvýšena a dávka efavirenzu
musí být snížena. Musíte se napřed poradit s ošetřujícím lékařem.
- itrakonazol. Přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství itrakonazolu v krvi.
- posakonazol. Přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství posakonazolu v krvi.

 Léky používané k léčbě parazitárních infekcí:
prazikvantel: Přípravek SUSTIVA může snižovat množství prazikvantelu v krvi. Pokud tyto dva
léčivé přípravky užíváte společně, může Vám lékař doporučit zvýšení dávky prazikvantelu, pokud je
to nutné.
 Léky používané k léčbě malárie:
- artemether/lumefantrin: přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství
artemetheru/lumefantrinu ve Vaší krvi.
- atovachon/proguanil: přípravek SUSTIVAmůže snižovat množství
atovachonu/proguanilu v krvi.

 léky používané k léčbě křečí (antiepileptika): karbamazepin, fenytoin, fenobarbital. Přípravek
SUSTIVAmůže snížit nebo zvýšit množství antiepileptika v krvi. Karbamazepin může snížit
účinnost přípravku SUSTIVA. Váš lékař může zvážit podávání jiného antiepileptika.

 Léky užívané ke snížení krevních tuků (rovněž nazývané statiny): atorvastatin, pravastatin,
simvastatin. Přípravek SUSTIVAmůže snížit množství statinů v krvi. Ošetřující lékař
zkontroluje hladiny cholesterolu a v případě potřeby zváží změnu dávky statinu.

 Methadon (lék užívaný k léčbě závislosti na opiátech): ošetřující lékař Vám může doporučit
alternativní léčbu.

 Metamizol, lék k léčbě bolesti a horečky

 Sertralin (lék k léčbě depresí): ošetřující lékař možná bude muset dávku sertralinu změnit.

 Bupropion (lék k léčbě depresí nebo usnadňující přestat s kouřením): Váš lékař možná bude
muset dávku bupropionu změnit.


 Diltiazem nebo podobné léky (nazývané blokátory vápníkového kanálu, což jsou léčiva
obvykle používaná k léčbě vysokého krevního tlaku nebo problémů se srdcem): když
začnete přípravek SUSTIVA užívat, lékař možná bude muset Vaši dávku blokátoru vápníkového
kanálu upravit.

 Imunosupresiva, jako je cyklosporin, sirolimus nebo takrolimus (léky používané k zabránění
odmítnutí transplantovaného orgánu): když začnete přípravek SUSTIVA užívat nebo jej
vysadíte, bude ošetřující lékař pečlivě sledovat hladiny imunosupresiva v plazmě a možná bude
muset jeho dávku upravit.

 Hormonální antikoncepce, jako jsou pilulky proti početí, injekční antikoncepce
(např. Depo-Provera) nebo antikoncepční implantáty (např. Implanon): musíte užívat také
spolehlivé bariérové metody antikoncepce (viz Těhotenství, kojení a plodnost). Přípravek
SUSTIVA může způsobit snížení účinku hormonální antikoncepce. Vyskytly se příprady, kdy
ženy užívající přípravek SUSTIVA otěhotněly, přestože používaly antikoncepční implantát,
ačkoli nebylo prokázáno, že selhání antikoncepce způsobila léčba přípravkem SUSTIVA.

 Warfarin nebo acenokumarol (léky používané ke snížení srážlivosti krve): ošetřující lékař
možná bude muset dávku warfarinu nebo acenokumarolu upravit.

Výtažky z Ginkgo biloba (rostlinný přípravek)
 Léky, které ovlivňují srdeční rytmus:
- Léky používané k léčbě problémů se srdečním rytmem: jako je flekainid nebo
metoprolol.
- Léky používané k léčbě deprese, jako jsou imipramin, amitriptylin nebo klomipramin.
- Antibiotika, včetně následujících typů: makrolidy, fluorochinolony nebo imidazol.

Přípravek SUSTIVA s jídlem a pitím
Užívání přípravku SUSTIVA nalačno může snížit výskyt nežádoucích účinků. Během léčby
přípravkem SUSTIVA se nesmí konzumovat grapefruitová šťáva.

Těhotenství a kojení
Ženy nesmějí během léčby přípravkem a 12 týdnů poté otěhotnět. Před zahájením léčby přípravkem
SUSTIVA může lékař po Vás chtít těhotenský test, aby se ujistil, že nejste těhotná.

Pokud byste během léčby přípravkem SUSTIVA mohla otěhotnět, musíte používat spolehlivou
bariérovou metodu antikoncepce (například kondom) spolu s dalšími antikoncepčními metodami
včetně perorální (pilulka) nebo jiné hormonální antikoncepce (například implantát, injekce). efavirenz
může v krvi přetrvávat nějaký čas po ukončení léčby. Proto musíte výše uvedenou antikoncepci
používat dále po dobu 12 týdnů po vysazení přípravku SUSTIVA.

Okamžitě sdělte svému lékaři, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Jste-li těhotná,
můžete přípravek SUSTIVA užívat pouze v případě, že spolu s lékařem dospějete k závěru, že
přípravek Sustiva je pro Vás naprosto nutný. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než
začnete užívat jakýkoliv lék.

U nenarozených zvířat a u dětí žen léčených efavirenzem nebo kombinovaným lékem obsahujícím
efavirenz, emtricitabin a tenofovir v těhotenství byly pozorovány závažné vrozené vady. Pokud jste
přípravek SUSTIVA nebo kombinovanou tabletu obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir užívala
během těhotenství, může lékař požadovat pravidelné krevní testy a další diagnostické testy ke
sledování vývoje dítěte.

Pokud užíváte přípravek SUSTIVA, nesmíte kojit.

U žen infikovaných HIV se kojení nedoporučuje, protože infekce HIV se mateřským mlékem může
přenést na dítě.


Pokud kojíte nebo o kojení uvažujete, poraďte se co nejdříve se svým lékařem.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek SUSTIVA obsahuje efavirenz a může způsobovat závrať, zhoršenou schopnost
soustředění a ospalost. Pokud u sebe tyto příznaky zpozorujete, neřiďte ani nepoužívejte žádné
nástroje nebo stroje.

Přípravek SUSTIVA obsahuje
Tento léčivý přípravek obsahuje 342 mg laktózy v jedné 600mg denní dávce.

Jestliže Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, vyhledejte svého lékaře dříve, než začnete tento
lék užívat.


3. Jak se přípravek SUSTIVA užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Pokyny ohledně správného dávkování Vám dá
lékař.

 Dávka pro dospělé je 600 mg jednou denně.
 Dávka přípravku Sustiva se možná bude muset zvýšit nebo snížit, pokud současně užíváte
některé další léčivé přípravky (viz Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA).
 Přípravek SUSTIVA je určen k podání ústy. Doporučuje se užívat přípravek SUSTIVAnalačno,
nejlépe před spaním. To může mít za následek, že některé nežádoucí účinky (například závrať
nebo ospalost) budou méně obtěžující. Stav nalačno je obvykle definován jako 1 hodina před
nebo 2 hodiny po jídle.
 Doporučuje se tobolky polykat celé a zapíjet vodou.
 Přípravek SUSTIVAse musí užívat každý den.
 K léčbě infekce HIV nelze přípravek SUSTIVAužívat samotný. Přípravek SUSTIVAse musí
užívat vždy spolu s dalšími přípravky určenými k léčbě HIV infekce.

Použití u dětí a dospívajících
 Přípravek SUSTIVA 100 mg tvrdé tobolky mohou užívat děti a dospívající ve věku 3 měsíce a
starší o tělesné hmotnosti alespoň 3,5 kg, kteří jsou schopni polykat tvrdé tobolky. U dětí, které
nejsou schopny spolknout tvrdou tobolku, lze zvážit možnost otevření tobolky a smísení obsahu
tobolky s malým množstvím jídla.
 Dávka pro děti a dospívající se vypočítává podle tělesné hmotnosti a užívá se jednou denně, jak
je uvedeno v následující tabulce:

Tělesná hmotnost (kg) Dávka přípravku
SUSTIVA (mg)
Počet tobolek nebo tablet a síla
dávky k podání
3,5 až < 5 100 jedna 100 mg tobolka
až < 7,5 150 jedna 100 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
7,5 až < 15 200 jedna 200 mg tobolka
15 až < 20 250 jedna 200 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
20 až < 25 300 tři 100 mg tobolky
25 až < 32,5 350 tři 100 mg tobolky + jedna 50 mg
tobolka
32,5 až < 40 400 dvě 200 mg tobolky
≥ 40 600 jedna 600 mg tobolka NEBO tři
200 mg tobolky


U dětí, které nejsou schopny spolknout tobolky, může lékař doporučit otevření tvrdé tobolky a smísení
obsahu tobolky s malým množstvím (1–2 čajové lžičky) jídla (např. jogurt). Tobolky je nutné otevírat
opatrně, aby nedošlo k rozsypání obsahu nebo jeho rozprášení do vzduchu. Držte tobolku širším
koncem (víčkem tobolky) nahoru a víčko vytáhněte směrem od těla tobolky. Pro smísení použijte
malou nádobu. Směs podejte dítěti co nejdříve, maximálně za 30 minut po smísení. Dbejte, aby dítě
snědlo celý objem směsi jídla a obsahu tobolky. Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena,
přidejte malé množství (přibližně 2 čajové lžičky) jídla, promíchejte, ujistěte se, že v nádobě nejsou
žádné zbytky léku a opět podejte dítěti celé množství této směsi. Dítě nesmí dostat žádné další jídlo po
dobu následujících 2 hodin. Lékař může rovněž doporučit tuto metodu podání přípravku SUSTIVA u
dospělých, kteří nejsou schopni polknout tobolky.

Návod na podání léčiva metodou vysypání tobolky:

Nepodávejte denní dávku přípravku SUSTIVA dříve než 1 hodinu po nakojení nebo
nakrmení dítěte.
Před vysypáním a po vysypání tobolky si umyjte a osušte ruce.
Zvolte měkké jídlo, které má dítě rádo. Mezi příklady měkkých patří jablečná přesnídávka,
dužina z hroznů, jogurt nebo kojenecká strava. Ve studii chuťových preferencí u dospělých
byla nejlépe hodnocena směs přípravku SUSTIVA s dužinou z hroznů.
Dejte 1–2 čajové lžičky jídla do malé nádobky (viz obrázek a).
Tobolky SUSTIVA je nutné otevírat opatrně nad nádobkou s jídlem, jak je to popsáno
v bodech 6–7, aby nedošlo k rozsypání obsahu.
S rukama nad nádobkou s jídlem přidržte tobolku víčkem nahoru
(viz obrázek b).


Opatrně vytáhněte víčko směrem od těla tobolky (viz obrázek c).

Vysypte obsah tobolky na jídlo (viz obrázek d).

Pokud denní dávka sestává z více tobolek, zopakujte body 5–8 pro každou tobolku.
Nepřidávejte více jídla.
10 Smíchejte obsah tobolky s jídlem (viz obrázek e).


Činnosti popsané v bodech 11–14 musíte provést do 30 minut od přípravy směsi:
11 Směs jídla a obsahu tobolky podejte dítěti. Dbejte na to, aby dítě
snědlo celý objem směsi (viz obrázek f).


12 Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena, přidejte malé množství jídla (přibližně
čajové lžičky) (viz obrázek a).
13 Směs promíchejte tak, aby v nádobce nezůstaly žádné zbytky léku (viz obrázek e).
14 Opět podejte dítěti celé množství této směsi. (viz obrázek f).
15 Nedávejte dítěti žádné další jídlo po dobu následujících 2 hodin.

Jestliže jste užil(a) více přípravku SUSTIVA, než jste měl(a)
Při předávkování přípravkem SUSTIVA se obraťte na ošetřujícího lékaře nebo nejbližší pohotovost
o radu. Ponechte si obal léku, abyste mohl/a snadno popsat, co jste užil/a.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek SUSTIVA
Snažte se nevynechat dávku. Pokud si přesto zapomenete vzít pravidelnou dávku, vezměte si další
dávku co nejdříve, ale nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Pokud
potřebujete poradit ohledně nejvhodnější doby pro užití přípravku, poraďte se se svým lékařem nebo
lékárníkem.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek SUSTIVA
Jakmile Vám začne docházet zásoba přípravku, opatřete si další od svého lékaře nebo lékárníka. To je
velmi důležité, protože v případě i krátkodobého přerušení léčby se množství viru může začít
zvyšovat. Pak je léčba infekce obtížnější.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka
nebo zdravotní sestry.


4. Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého. Při léčení infekce HIV není vždy možné říci, zda jsou některé z nežádoucích
účinků způsobeny přípravkem SUSTIVA nebo jinými léky, které současně užíváte, nebo samotným
onemocněním HIV.

Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy v
krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů v
krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil.

Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky hlášenými při užívání přípravku SUSTIVA spolu s dalšími
léky proti infekci HIV jsou kožní vyrážka a neurologické příznaky.

Pokud u sebe zjistíte vyrážku, je třeba vyhledat lékaře, protože v některých případech se může jednat
o závažný stav; většinou však vyrážka zmizí sama, aniž by bylo nutno měnit způsob léčby přípravkem
SUSTIVA. Vyrážka se častěji vyskytuje u dětí než u dospělých léčených přípravkem SUSTIVA.

Neurologické příznaky se obvykle vyskytují při zahájení léčby, ale během několika prvních týdnů
obvykle ustupují. V jedné studii se neurologické příznaky často objevovaly během prvních 1  3 hodin
po užití dávky. Jestliže tyto účinky u sebe zpozorujete, může Vám lékař doporučit užívat přípravek
SUSTIVA před spaním a nalačno. U některých pacientů mohou být tyto nežádoucí účinky závažnější
a mohou ovlivňovat náladu nebo schopnost jasně uvažovat. Někteří pacienti dokonce spáchali
sebevraždu. Tyto obtíže se vyskytují častěji u osob s duševní nemocí v anamnéze. Pokud během

užívání přípravku SUSTIVA u sebe zjistíte uvedené příznaky nebo jakékoli nežádoucí účinky, vždy o
tom neprodleně uvědomte svého lékaře.

Pokud zaznamenáte některý z následujících nežádoucích účinků, informujte o tom svého lékaře:

Velmi časté (postihují více než 1 pacienta z 10)
- kožní vyrážka

Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)
- abnormální sny, potíže se soustředěním, závrať, bolest hlavy, potíže se spánkem, ospalost,
problémy s koordinací pohybů nebo rovnováhou
- bolest žaludku, průjem, pocit nevolnosti (nauzea), zvracení
- svědění
- únava
- pocit obav, pocit deprese
Testy mohou ukázat:
- zvýšení jaterních enzymů v krvi
- zvýšení triglyceridů (mastných kyselin) v krvi

Méně časté (postihují 1 až 10 pacientů z 1 000)
- nervozita, zapomnětlivost, zmatenost, záchvaty křečí, abnormální myšlenky
- rozostřené vidění
- pocit otáčení nebo naklánění (závrať)
- bolest v břiše (žaludku) způsobená zánětem slinivky břišní
- alergická reakce (přecitlivělost), která může způsobit těžké kožní reakce (erythema multiforme,
Stevens-Johnsonův syndrom)
- žlutá kůže nebo bělmo očí, svědění nebo bolest břicha (žaludku) způsobené zánětem jater
- zvětšení prsů u mužů
- zlobné chování, ovlivnění nálady, vidiny nebo slyšení neexistujících podnětů (halucinace),
mánie (duševní stav vyznačující se obdobími nadměrné aktivity, povznesené nálady nebo
podrážděnosti), stihomam, sebevražedné myšlenky, katatonie (stav, kdy pacient na nějakou
dobu znehybní a zmlkne)
- pískání, zvonění nebo jiné trvalé zvuky v uších
- třes (chvění)
- zrudnutí
Testy mohou ukázat:
- zvýšení cholesterolu v krvi

Vzácné (postihují 1 až 10 pacientů z 10 000)
- svědivá vyrážka způsobená reakcí na sluneční světlo
- při užívání efavirenzu se objevilo selhání jater, v některých případech vedoucí k úmrtí nebo
transplantaci jater. Většina případů se objevila u pacientů, kteří již onemocněním jater trpěli, ale
existuje několik hlášení o selhání jater i u pacientů, kteří předtím onemocnění jater neměli.
- nevysvětlitelné pocity tísně, které nejsou doprovázeny halucinacemi, nicméně může být těžké
myslet jasně nebo vnímavě
- sebevražda

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete
přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.



5. Jak přípravek SUSTIVA uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na lahvičce a krabičce za EXP.
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.


6. DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek SUSTIVA obsahuje


 Léčivou látkou je efavirenzum. Jedna tvrdá tobolka obsahuje efavirenzum 100 mg.
 Pomocnými látkami jsou: natrium-lauryl-sulfát, monohydrát laktózy, magnesium-stearát a sodná
sůl karboxymethylškrobu.
 Obal tobolky obsahuje: želatinu, natrium-lauryl-sulfát, oxid titaničitý (E171) a srážený oxid
křemičitý.
 Tobolky jsou potištěny inkousty, obsahujícími kyselinu karmínovou (E120), indigokarmín (E132)
a oxid titaničitý (E171).

Jak přípravek SUSTIVA vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek Sustiva 100 mg tvrdé tobolky se dodávají v lahvičkách s 30 tobolkami.

Držitel rozhodnutí o registraci
Držitel rozhodnutí o registraci
Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin D15 TIrsko

Výrobce
Bristol-Myers Squibb S.r.l.
Contrada Fontana del Ceraso
03012 Anagni (FR)
Itálie

Aesica Queenborough Limited
North Road, Queenborough
Kent, ME11 5EL
Velká Británie

Aesica Pharmaceuticals GmbH - Monheim,
Alfred-Nobel-Straße 10,
40789 Monheim,
Německo


Tato příbalová informace byla naposledy revidována

Další zdroje informací


Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu

Příbalová informace: informace pro uživatele

SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky
efavirenzum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
 Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
 Máteli jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
 Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, máli stejné známky onemocnění jako Vy.
 Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.


Co naleznete v této příbalové informaci

1. Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat
3. Jak se přípravek SUSTIVA užívá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek SUSTIVA uchovávat
6. Obsah balení a další informace


1. Co je přípravek Sustiva a k čemu se používá

Přípravek SUSTIVA, který obsahuje léčivou látku efavirenz, patří do skupiny protiretrovirových
léčivých přípravků, které se nazývají nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI). Jedná
se o přípravek proti retrovirům, který působí proti infekci virem lidské imunodeficience (HIV-1)
snižováním množství těchto virů v krvi. Používá se u dospělých, dospívajících a dětí ve věku 3 měsíce
a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg.
Lékař Vám předepsal přípravek SUSTIVA, protože jste infikován(a) virem HIV.
Přípravek SUSTIVA užívaný v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky snižuje množství
tohoto viru v krvi. To posílí Váš imunitní systém a sníží riziko rozvoje nemocí souvisejících s infekcí
HIV.


2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat

Neužívejte přípravek SUSTIVA:
 jestliže jste alergický/á na efavirenz nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku
(uvedenou v bodě 6). Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
 jestliže trpíte závažným onemocněním jater
 jestliže trpíte onemocnění srdce, jako jsou změny rytmu nebo rychlosti srdečního tepu,
pomalý srdeční tep nebo závažné srdeční onemocnění.
 jestliže některý člen Vaší rodiny (rodiče, prarodiče, sourozenci) náhle zemřel kvůli srdečním
problémům nebo se narodil se srdečními problémy.
 pokud Vám Váš lékař řekl, že máte vysoké nebo nízké hladiny elektrolytů např. draslíku nebo
hořčíku v krvi.

 jestliže v současné době užíváte kterýkoli z následujících léčivých přípravků (viz také „Další
léčivé přípravky a přípravek Sustiva“:
 astemizol nebo terfenadin (používané k léčbě příznaků alergie)
 bepridil (používaný k léčbě onemocnění srdce)
 cisaprid (používaný k léčbě pálení žáhy)
 námelové alkaloidy (například ergotamin, dihydroergotamin, ergometrin
a methylergometrin) (používané k léčbě migrény a bodavých bolestí hlavy)
 midazolam nebo triazolam (používané k usnadnění usínání)
 pimozid, imipramin, amitriptylin nebo klomipramin (používaný k léčbě určitých
duševních poruch)
 elbasvir nebo grazoprevir [používaný k léčbě hepatitidy (zánětu jater) typu C]
 třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) (rostlinný prostředek používaný k léčbě
depresí a úzkosti)
 flekainid, metoprolol (používá se k léčbě nepravidelného srdečního rytmu)
 určitá antibiotika (makrolidy, fluorochinolony, imidazol)
 triazolová antimykotika (používaná k léčbě plísňových onemocnění)
 určitá antimalarika
 methadon (užívaný k léčbě závislosti na opiátech)

Pokud užíváte kterýkoli z těchto léků, ihned o tom uvědomte ošetřujícího lékaře.
Užívání těchto léků s přípravkem SUSTIVA by mohlo vést k závažným a/nebo život
ohrožujícím nežádoucím účinkům nebo by mohlo zabránit řádnému účinku přípravku
SUSTIVA.

Upozornění a opatření
Před užitím přípravku SUSTIVA se poraďte se svým lékařem.

 Přípravek SUSTIVA musí být užíván spolu s dalšími přípravky působícími proti viru
HIV. Pokud se přípravek SUSTIVA začne užívat proto, že Vaše nynější léčba nezabránila
množení viru, je nutno začít současně užívat další přípravek, který jste předtím neužíval/a.

 Tento přípravek infekci HIV nevyléčí, přičemž se u Vás mohou dále rozvíjet infekce nebo jiné
nemoci související s onemocněním HIV.

 Po dobu užívání přípravku SUSTIVA musíte zůstat pod dohledem ošetřujícího lékaře.

 Sdělte ošetřujícímu lékaři:

- pokud jste v minulosti prodělal/a duševní chorobu, včetně deprese nebo jste užíval/a
drogy nebo nadužíval/a alkohol. Okamžitě uvědomte ošetřujícího lékaře, pokud budete
pociťovat depresi, budete mít sebevražedné nebo podivné myšlenky (viz bod 4, Možné
nežádoucí účinky).

- pokud jste v minulosti prodělal/a záchvaty křečí nebo jestliže jste léčen/a
antiepileptiky, jako je karbamazepin, fenobarbital a fenytoin. Pokud užíváte kterýkoli z
těchto léčivých přípravků, lékař může potřebovat zkontrolovat hladinu antiepileptika
v krvi, aby se ujistil, že není užíváním přípravku SUSTIVA ovlivněna. Ošetřující lékař
Vám může předepsat jiné antiepileptikum.

- pokud jste prodělal/a onemocnění jater, včetně aktivní chronické hepatitidy. Pacienti
s chronickou hepatitidou B nebo C léčení kombinací antiretrovirových přípravků jsou
vystaveni zvýšenému riziku závažných a potenciálně život ohrožujících problémů s játry.
Váš lékař může provádět krevní testy pro kontrolu funkce jater nebo Vás může převést na
jiný lék. Pokud máte závažné onemocnění jater, přípravek SUSTIVA neužívejte (viz
bod 2, Neužívejte přípravek SUSTIVA).


- jestliže trpíte onemocněním srdce, jako je prodloužení QTc intervalu (změna EKG
záznamu).

 Jakmile začnete přípravek SUSTIVA užívat, sledujte, zda se u Vás neobjeví:

- příznaky závrati, potíže se spánkem, ospalost, potíže se soustředěním nebo
abnormální sny. Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit první 1 nebo 2 dny léčby
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech.

- jakékoli projevy kožní vyrážky. Pokud zpozorujete jakékoli projevy těžké kožní
vyrážky s tvorbou puchýřů nebo horečkou, přestaňte přípravek SUSTIVA užívat a ihned
informujte ošetřujícího lékaře. Pokud jste měl/a vyrážku při užívání jiného
nenukleosidového inhibitoru reverzní transkriptázy (NNRTI), může být u Vás při užívání
přípravku SUSTIVA vyšší riziko vzniku vyrážky.

- jakékoli projevy zánětu nebo infekce. U některých pacientů s HIV infekcí (AIDS)
v pokročilém stádiu, kteří dříve prodělali oportunní infekci (infekce, které se organismus
za normálních okolností dokáže bránit), se mohou brzy po zahájení antiHIV léčby
vyskytnout známky a příznaky zánětu z předchozích infekcí. Má se za to, že tyto příznaky
jsou důsledkem zlepšení imunitní odpovědi organismu umožňující zdolávat infekce, které
možná byly v těle přítomné bez viditelných příznaků. Pokud zaznamenáte jakékoli
projevy infekce, ihned to, prosím, sdělte svému lékaři. Jakmile začnete užívat léčivé
přípravky k léčbě HIV infekce, mohou se u Vás kromě oportunních infekcí vyskytnout
autoimunitní onemocnění (stavy, které se vyskytují, když imunitní systém napadá zdravé
tkáně). Autoimunitní onemocnění se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby.
Pokud zaznamenáte příznaky infekce nebo jiné příznaky, jako jsou svalová slabost,
slabost začínající v rukách a chodidlech a postupující směrem k tělesnému trupu, bušení
srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, informujte ihned svého lékaře a požádejte o
nezbytnou léčbu.

- problémy s kostmi. U některých pacientů se může při užívání kombinované
antiretrovirové terapie vyvinout kostní onemocnění zvané osteonekróza (odumírání kostní
tkáně způsobené nedostatečným zásobením kosti krví). Délka kombinované
antiretrovirové terapie, používání kortikosteroidů, konzumace alkoholu, závažné snížení
imunity a vyšší index tělesné hmotnosti mohou být některými z mnoha rizikových faktorů
vzniku tohoto onemocnění. Známkami osteonekrózy jsou ztuhlost kloubů, bolesti kloubů
(zvláště kyčlí, kolen a ramen) a pohybové potíže. Pokud zpozorujete jakýkoliv z těchto
příznaků, informujte o tom prosím svého lékaře.

Děti a dospívající
Přípravek SUSTIVA se nedoporučuje u dětí mladších než 3 měsíce nebo s tělesnou hmotností méně
než 3,5 kg, protože nebyl u těchto pacientů odpovídajícím způsobem hodnocen.

Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA
S určitými léčivými přípravky nesmíte přípravek SUSTIVA užívat. Tyto léčivé přípravky jsou
uvedeny v části Neužívejte přípravek SUSTIVA, na začátku bodu 2. Zahrnují určité běžné léčivé
přípravky a bylinný přípravek (třezalka tečkovaná), které mohou způsobit závažné interakce.

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Přípravek SUSTIVA se může ovlivňovat s jinými léky, včetně rostlinných přípravků, jako jsou
výtažky z Ginkgo biloba. V důsledku toho mohou být ovlivněna množství přípravku SUSTIVA nebo
jiných léků ve Vaší krvi. To může bránit řádnému fungování těchto léků nebo může zhoršit kterýkoli z
nežádoucích účinků. V některých případech bude ošetřující lékař muset dávku upravit nebo hladiny
léku v krvi zkontrolovat. Je důležité, abyste ošetřujícího lékaře nebo lékárníka informoval/a,
pokud užíváte kterýkoli z následujících léků:


 Jiné léky užívané k léčbě infekce HIV:
- inhibitory proteázy: darunavir, indinavir, lopinavir/ritonavir, ritonavir, ritonavirem
potencovaný atazanavir, sachinavir nebo fosamprenavir/sachinavir. Ošetřující lékař může
zvážit podávání jiného léku nebo změnu dávky inhibitoru proteázy.
- maravirok.
- kombinovaný přípravek, který obsahuje efavirenz, emtricitabin a tenofovir, který je
v současnosti znám jako Atripla. Přípravek SUSTIVA se s přípravkem Atripla nesmí
užívat, pokud Vám to nedoporučil Váš lékař, protože obsahuje efavirenz, což je léčivá
látka přípravku SUSTIVA.

 Léky používané k léčbě infekce virem hepatitidy C: boceprevir, telaprevir,
elbasvir/grazoprevir, simeprevir, sofosbuvir/velpatasvir, sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir,
glekaprevir/pibrentasvir.

 Léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí, včetně tuberkulózy, a kombinaci léčiv užívaných
při infekce Mycobacterium avium související s AIDS: klarithromycin, rifabutin, rifampicin.
Ošetřující lékař může zvážit změnu dávky nebo podávání jiného antibiotika. Kromě toho Vám
lékař může předepsat vyšší dávku přípravku SUSTIVA.

 Léky užívané k léčbě plísňových infekcí (antimykotika):
- vorikonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství vorikonazolu v krvi a
vorikonazol může zvyšovat množství přípravku SUSTIVA v krvi. Pokud tyto dva léčivé
přípravky užíváte společně, musí být dávka vorikonazolu zvýšena a dávka efavirenzu
musí být snížena. Musíte se napřed poradit s ošetřujícím lékařem.
- itrakonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství itrakonazolu v krvi.
- posakonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství posakonazolu v krvi.

 Léky používané k léčbě parazitárních infekcí:
- prazikvantel: Přípravek SUSTIVA může snižovat množství prazikvantelu v krvi. Pokud
tyto dva léčivé přípravky užíváte společně, může Vám lékař doporučit zvýšení dávky
prazikvantelu, pokud je to nutné.

 Léky používané k léčbě malárie:
- artemether/lumefantrin: přípravek SUSTIVA může snižovat množství
artemetheru/lumefantrinu ve Vaší krvi.
- atovachon/proguanil: přípravek SUSTIVA může snižovat množství
atovachonu/proguanilu v krvi.

 Léky používané k léčbě křečí (antiepileptika): karbamazepin, fenytoin, fenobarbital.
Přípravek SUSTIVA může snížit nebo zvýšit množství antiepileptika v krvi. Karbamazepin
může snížit účinnost přípravku SUSTIVA. Váš lékař může zvážit podávání jiného
antiepileptika.

 Léky užívané ke snížení krevních tuků (rovněž nazývané statiny): atorvastatin, pravastatin,
simvastatin. Přípravek SUSTIVA může snížit množství statinů v krvi. Ošetřující lékař
zkontroluje hladiny cholesterolu a v případě potřeby zváží změnu dávky statinu.

 Methadon (lék užívaný k léčbě závislosti na opiátech): ošetřující lékař Vám může doporučit
alternativní léčbu.

 Metamizol, lék k léčbě bolesti a horečky

 Sertralin (lék k léčbě depresí): ošetřující lékař možná bude muset dávku sertralinu změnit.

 Bupropion (lék k léčbě depresí nebo usnadňující přestat s kouřením): Váš lékař možná bude
muset dávku bupropionu změnit.


 Diltiazem nebo podobné léky (nazývané blokátory vápníkového kanálu, což jsou léčiva
obvykle používaná k léčbě vysokého krevního tlaku nebo problémů se srdcem): když
začnete přípravek SUSTIVA užívat, lékař možná bude muset Vaši dávku blokátoru vápníkového
kanálu upravit.

 Imunosupresiva, jako je cyklosporin, sirolimus nebo takrolimus (léky používané k zabránění
odmítnutí transplantovaného orgánu): když začnete přípravek SUSTIVA užívat nebo jej
vysadíte, bude ošetřující lékař pečlivě sledovat hladiny imunosupresiva v plazmě a možná bude
muset jeho dávku upravit.

 Hormonální antikoncepce, jako jsou pilulky proti početí, injekční antikoncepce (např.
Depo-Provera) nebo antikoncepční implantáty (např. Implanon): musíte užívat také
spolehlivé bariérové metody antikoncepce (viz Těhotenství, kojení a plodnost). Přípravek
SUSTIVA může způsobit snížení účinku hormonální antikoncepce. Vyskytly se případy, kdy
ženy užívající přípravek SUSTIVA otěhotněly, přestože používaly antikoncepční implantát,
ačkoli nebylo prokázáno, že selhání antikoncepce způsobila léčba přípravkem SUSTIVA.

 Warfarin nebo acenokumarol (léky používané ke snížení srážlivosti krve): ošetřující lékař
možná bude muset dávku warfarinu nebo acenokumarolu upravit.

 Výtažky z Ginkgo biloba (rostlinný přípravek)

 Léky, které ovlivňují srdeční rytmus:
- Léky používané k léčbě problémů se srdečním rytmem: jako je flekainid nebo
metoprolol.
- Léky používané k léčbě deprese, jako jsou imipramin, amitriptylin nebo klomipramin.
- Antibiotika, včetně následujících typů: makrolidy, fluorochinolony nebo imidazol.

Přípravek SUSTIVA s jídlem a pitím
Užívání přípravku SUSTIVA nalačno může snížit výskyt nežádoucích účinků. Během léčby
přípravkem SUSTIVA se nesmí konzumovat grapefruitová šťáva.

Těhotenství a kojení
Ženy nesmějí během léčby přípravkem SUSTIVA a 12 týdnů poté otěhotnět. Před zahájením léčby
přípravkem SUSTIVA může lékař po Vás chtít těhotenský test, aby se ujistil, že nejste těhotná.

Pokud byste během léčby přípravkem SUSTIVA mohla otěhotnět, musíte používat spolehlivou
bariérovou metodu antikoncepce (například kondom) spolu s dalšími antikoncepčními metodami
včetně perorální (pilulka) nebo jiné hormonální antikoncepce (například implantát, injekce). efavirenz
může v krvi přetrvávat nějaký čas po ukončení léčby. Proto musíte výše uvedenou antikoncepci
používat dále po dobu 12 týdnů po vysazení přípravku SUSTIVA.

Okamžitě sdělte svému lékaři, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Jste-li těhotná,
můžete přípravek SUSTIVA užívat pouze v případě, že spolu s lékařem dospějete k závěru, že
přípravek SUSTIVA je pro Vás naprosto nutný. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve,
než začnete užívat jakýkoliv lék.

U nenarozených zvířat a u dětí žen léčených efavirenzem nebo kombinovaným lékem obsahujícím
efavirenz, emtricitabin a tenofovir v těhotenství byly pozorovány závažné vrozené vady. Pokud jste
přípravek SUSTIVA nebo kombinovanou tabletu obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir užívala
během těhotenství, může lékař požadovat pravidelné krevní testy a další diagnostické testy ke
sledování vývoje dítěte.

Pokud užíváte přípravek SUSTIVA, nesmíte kojit.


U žen infikovaných HIV se kojení nedoporučuje, protože infekce HIV se mateřským mlékem může
přenést na dítě.

Pokud kojíte nebo o kojení uvažujete, poraďte se co nejdříve se svým lékařem.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek SUSTIVA obsahuje efavirenz a může způsobovat závrať, zhoršenou schopnost
soustředění a ospalost. Pokud u sebe tyto příznaky zpozorujete, neřiďte ani nepoužívejte žádné
nástroje nebo stroje.

Přípravek SUSTIVA obsahuje
Tento léčivý přípravek obsahuje 342 mg laktózy v jedné 600mg denní dávce.

Jestliže Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, vyhledejte svého lékaře dříve, než začnete tento
lék užívat.


3. Jak se přípravek SUSTIVA užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Pokyny ohledně správného dávkování Vám dá
lékař.

 Dávka pro dospělé je 600 mg jednou denně.
 Dávka přípravku SUSTIVA se možná bude muset zvýšit nebo snížit, pokud současně užíváte
některé další léčivé přípravky (viz Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA).
 Přípravek SUSTIVA je určen k podání ústy. Doporučuje se užívat přípravek SUSTIVA nalačno,
nejlépe před spaním. To může mít za následek, že některé nežádoucí účinky (například závrať
nebo ospalost) budou méně obtěžující. Stav nalačno je obvykle definován jako 1 hodina před
nebo 2 hodiny po jídle.
 Doporučuje se tobolky polykat celé a zapíjet je vodou.
 Přípravek Sustiva se musí užívat každý den.
 K léčbě infekce HIV nelze přípravek Sustiva užívat samotný. Přípravek Sustiva se musí užívat
vždy spolu s dalšími přípravky určenými k léčbě HIV infekce.

Použití u dětí a dospívajících
 Přípravek SUSTIVA 200 mg tvrdé tobolky mohou užívat děti a dospívající ve věku 3 měsíce a
starší o tělesné hmotnosti alespoň 3,5 kg, kteří jsou schopni polykat tvrdé tobolky. U dětí, které
nejsou schopny spolknout tvrdou tobolku, lze zvážit možnost otevření tobolky a smísení obsahu
tobolky s malým množstvím jídla.
 Dávka pro děti a dospívající se vypočítává podle tělesné hmotnosti a užívá se jednou denně, jak
je uvedeno v následující tabulce:


Tělesná hmotnost (kg) Dávka přípravku
SUSTIVA (mg)
Počet tobolek nebo tablet a síla
dávky k podání
3,5 až < 5 100 jedna 100 mg tobolka
až < 7,5 150 jedna 100 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
7,5 až < 15 200 jedna 200 mg tobolka
15 až < 20 250 jedna 200 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
20 až < 25 300 tři 100 mg tobolky
25 až < 32,5 350 tři 100 mg tobolky + jedna 50 mg
tobolka
32,5 až < 40 400 dvě 200 mg tobolky
≥ 40 600 jedna 600 mg tobolka NEBO tři
200 mg tobolky

U dětí, které nejsou schopny spolknout tobolky, může lékař doporučit otevření tvrdé tobolky a smísení
obsahu tobolky s malým množstvím (1–2 čajové lžičky) jídla (např. jogurt). Tobolky je nutné otevírat
opatrně, aby nedošlo k rozsypání obsahu nebo jeho rozprášení do vzduchu. Držte tobolku širším
koncem (víčkem tobolky) nahoru a víčko vytáhněte směrem od těla tobolky. Pro smísení použijte
malou nádobu. Směs podejte dítěti co nejdříve, maximálně za 30 minut po smísení. Dbejte, aby dítě
snědlo celý objem směsi jídla a obsahu tobolky. Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena,
přidejte malé množství (přibližně 2 čajové lžičky) jídla, promíchejte, ujistěte se, že v nádobě nejsou
žádné zbytky léku a opět podejte dítěti celé množství této směsi. Dítě nesmí dostat žádné další jídlo po
dobu následujících 2 hodin. Lékař může rovněž doporučit tuto metodu podání přípravku SUSTIVA u
dospělých, kteří nejsou schopni polknout tobolky.

Návod na podání léčiva metodou vysypání tobolky:

Nepodávejte denní dávku přípravku SUSTIVA dříve než 1 hodinu po nakojení nebo
nakrmení dítěte.
Před vysypáním a po vysypání tobolky si umyjte a osušte ruce.
Zvolte měkké jídlo, které má dítě rádo. Mezi příklady měkkých patří jablečná přesnídávka,
dužina z hroznů, jogurt nebo kojenecká strava. Ve studii chuťových preferencí u dospělých
byla nejlépe hodnocena směs přípravku SUSTIVA s dužinou z hroznů.
Dejte 1–2 čajové lžičky jídla do malé nádobky (viz obrázek a).
Tobolky SUSTIVA je nutné otevírat opatrně nad nádobkou s jídlem, jak je to popsáno
v bodech 6–7, aby nedošlo k rozsypání obsahu.
S rukama nad nádobkou s jídlem přidržte tobolku víčkem nahoru
(viz obrázek b).


Opatrně vytáhněte víčko směrem od těla tobolky (viz obrázek c).


8 Vysypte obsah tobolky na jídlo (viz obrázek d).

Pokud denní dávka sestává z více tobolek, zopakujte body 5–8 pro každou tobolku.
Nepřidávejte více jídla.
10 Smíchejte obsah tobolky s jídlem (viz obrázek e).

Činnosti popsané v bodech 11–14 musíte provést do 30 minut od přípravy směsi:
11 Směs jídla a obsahu tobolky podejte dítěti. Dbejte na to, aby dítě
snědlo celý objem směsi (viz obrázek f).


12 Do prázdné nádobky, ve které byla směs připravena, přidejte malé množství jídla (přibližně
čajové lžičky) (viz obrázek a).
13 Směs promíchejte tak, aby v nádobce nezůstaly žádné zbytky léku (viz obrázek e).
14 Opět podejte dítěti celé množství této směsi. (viz obrázek f).
15 Nedávejte dítěti žádné další jídlo po dobu následujících 2 hodin.

Jestliže jste užil(a) více přípravku SUSTIVA, než jste měl(a)
Při předávkování přípravkem SUSTIVAse obraťte na ošetřujícího lékaře nebo nejbližší pohotovost
o radu. Ponechte si obal léku, abyste mohl/a snadno popsat, co jste užil/a.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek SUSTIVA
Snažte se nevynechat dávku. Pokud si přesto zapomenete vzít pravidelnou dávku, vezměte si další
dávku co nejdříve, ale nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Pokud
potřebujete poradit ohledně nejvhodnější doby pro užití přípravku, poraďte se se svým lékařem nebo
lékárníkem.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek SUSTIVA
Jakmile Vám začne docházet zásoba přípravku, opatřete si další od svého lékaře nebo lékárníka. To je
velmi důležité, protože v případě i krátkodobého přerušení léčby se množství viru může začít
zvyšovat. Pak je léčba infekce obtížnější.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka
nebo zdravotní sestry.


4. Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého. Při léčení infekce HIV není vždy možné říci, zda jsou některé z nežádoucích
účinků způsobeny přípravkem SUSTIVA nebo jinými léky, které současně užíváte, nebo samotným
onemocněním HIV.


Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy v
krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů v
krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil.

Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky hlášenými při užívání přípravku SUSTIVA spolu s dalšími
léky proti infekci HIV jsou kožní vyrážka a neurologické příznaky.

Pokud u sebe zjistíte vyrážku, je třeba vyhledat lékaře, protože v některých případech se může jednat
o závažný stav; většinou však vyrážka zmizí sama, aniž by bylo nutno měnit způsob léčby přípravkem
SUSTIVA. Vyrážka se častěji vyskytuje u dětí než u dospělých léčených přípravkem SUSTIVA.

Neurologické příznaky se obvykle vyskytují při zahájení léčby, ale během několika prvních týdnů
obvykle ustupují. V jedné studii se neurologické příznaky často objevovaly během prvních 1  3 hodin
po užití dávky. Jestliže tyto účinky u sebe zpozorujete, může Vám lékař doporučit užívat přípravek
SUSTIVApřed spaním a nalačno. U některých pacientů mohou být tyto nežádoucí účinky závažnější
a mohou ovlivňovat náladu nebo schopnost jasně uvažovat. Někteří pacienti dokonce spáchali
sebevraždu. Tyto obtíže se vyskytují častěji u osob s duševní nemocí v anamnéze. Pokud během
užívání přípravku SUSTIVAu sebe zjistíte uvedené příznaky nebo jakékoli nežádoucí účinky, vždy o
tom neprodleně uvědomte svého lékaře.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři:

Velmi časté (postihují více než 1 pacienta z 10)
- kožní vyrážka

Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)
- abnormální sny, potíže se soustředěním, závrať, bolest hlavy, potíže se spánkem, ospalost,
problémy s koordinací pohybů nebo rovnováhou
- bolest žaludku, průjem, pocit nevolnosti (nauzea), zvracení
- svědění
- únava
- pocit obav, pocit deprese
Testy mohou ukázat:
- zvýšení jaterních enzymů v krvi
- zvýšení triglyceridů (mastných kyselin) v krvi

Méně časté (postihují 1 až 10 pacientů z 1 000)
- nervozita, zapomnětlivost, zmatenost, záchvaty křečí, abnormální myšlenky
- rozostřené vidění
- pocit otáčení nebo naklánění (závrať)
- bolest v břiše (žaludku) způsobená zánětem slinivky břišní
- alergická reakce (přecitlivělost), která může způsobit těžké kožní reakce (erythema multiforme,
Stevens-Johnsonův syndrom)
- žlutá kůže nebo bělmo očí, svědění nebo bolest břicha (žaludku) způsobené zánětem jater
- zvětšení prsů u mužů
- zlobné chování, ovlivnění nálady, vidiny nebo slyšení neexistujících podnětů (halucinace),
mánie (duševní stav vyznačující se obdobími nadměrné aktivity, povznesené nálady nebo
podrážděnosti), stihomam, sebevražedné myšlenky, katatonie (stav, kdy pacient na nějakou
dobu znehybní a zmlkne)
- pískání, zvonění nebo jiné trvalé zvuky v uších
- třes (chvění)
- zrudnutí
Testy mohou ukázat:
- zvýšení cholesterolu v krvi

Vzácné (postihují 1 až 10 pacientů z 10 000)
- svědivá vyrážka způsobená reakcí na sluneční světlo

- při užívání efavirenzu se objevilo selhání jater, v některých případech vedoucí k úmrtí nebo
transplantaci jater. Většina případů se objevila u pacientů, kteří již onemocněním jater trpěli, ale
existuje několik hlášení o selhání jater i u pacientů, kteří předtím onemocnění jater neměli
- nevysvětlitelné pocity tísně, které nejsou doprovázeny halucinacemi, nicméně může být těžké
myslet jasně nebo vnímavě
- sebevražda

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete
přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.


5. Jak přípravek SUSTIVA uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na lahvičce a krabičce za EXP.
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.

6. Obsah balení a další informace

Co přípravek SUSTIVA obsahuje

 Léčivou látkou je efavirenzum. Jedna tvrdá tobolka obsahuje efavirenzum 200 mg.
 Pomocnými látkami jsou: natrium-lauryl-sulfát, monohydrát laktózy, magnesium-stearát a
sodná sůl karboxymethylškrobu.
 Obal tobolky obsahuje: želatinu, natrium-lauryl-sulfát, žlutý oxid železitý (E172) a srážený oxid
křemičitý.
 Tobolky jsou potištěny inkousty, obsahujícími kyselinu karmínovou (E120), indigokarmín
(E132) a oxid titaničitý (E171).

Jak přípravek SUSTIVA vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek SUSTIVA 200 mg tobolky se dodávají v lahvičkách s 90 tobolkami a v baleních
obsahujících 42 x 1 tobolek v hliníkových/PVC perforovaných jednodávkových blistrech. Na trhu
nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci
Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin D15 TIrsko

Výrobce
Bristol-Myers Squibb S.r.l.
Contrada Fontana del Ceraso
03012 Anagni (FR)
Itálie


Aesica Queenborough Limited
North Road, Queenborough
Kent, ME11 5EL
Velká Británie

Aesica Pharmaceuticals GmbH - Monheim,
Alfred-Nobel-Straße 10,
40789 Monheim,
Německo


Tato příbalová informace byla naposledy revidována

Další zdroje informací

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu

Příbalová informace: informace pro uživatele

SUSTIVA 600 mg potahované tablety
efavirenzum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
 Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
 Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
 Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.
 Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi
nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou
uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.


Co naleznete v této příbalové informaci

1. Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat
3. Jak se přípravek SUSTIVA užívá
4. Možné nežádoucí účinky
5. Jak přípravek SUSTIVA uchovávat
6. Obsah balení a další informace



1. Co je přípravek SUSTIVA a k čemu se používá


Přípravek SUSTIVA, který obsahuje léčivou látku efavirenz, patří do skupiny protiretrovirových
léčivých přípravků, které se nazývají nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI). Jedná
se o přípravek proti retrovirům, který působí proti infekci virem lidské imunodeficience (HIV-1)
snižováním množství těchto virů v krvi. Používá se u dospělých, dospívajících a dětí ve věku 3 měsíce
a starších s tělesnou hmotností alespoň 3,5 kg.
Lékař Vám předepsal přípravek SUSTIVA, protože jste infikován(a) virem HIV.
Přípravek SUSTIVA užívaný v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky snižuje množství
tohoto viru v krvi. To posílí Váš imunitní systém a sníží riziko rozvoje nemocí souvisejících s infekcí
HIV.



2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SUSTIVA užívat


Neužívejte přípravek SUSTIVA:
 jestliže jste alergický(á) na efavirenz nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku
(uvedenou v bodě 6). Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
 jestliže trpíte závažným onemocněním jater
 jestliže trpíte onemocnění srdce, jako jsou změny rytmu nebo rychlosti srdečního tepu,
pomalý srdeční tep nebo závažné srdeční onemocnění.
 jestliže některý člen Vaší rodiny (rodiče, prarodiče, sourezenci) náhle zemřel kvůli srdečním
problémům nebo se narodil se srdečními problémy.
 pokud Vám Váš lékař řekl, že máte vysoké nebo nízké hladiny elektrolytů např. draslíku nebo
hořčíku v krvi.

 jestliže v současné době užíváte kterýkoli z následujících léčivých přípravků (viz také „Další
léčivé přípravky a přípravek Sustiva“:
 astemizol nebo terfenadin (používané k léčbě příznaků alergie)
 bepridil (používaný k léčbě onemocnění srdce)
 cisaprid (používaný k léčbě pálení žáhy)
 námelové alkaloidy (například ergotamin, dihydroergotamin, ergometrin
a methylergometrin) (používané k léčbě migrény a bodavých bolestí hlavy)
 midazolam nebo triazolam (používané k usnadnění usínání)
 pimozid, imipramin, amitriptylin nebo klomipramin (používaný k léčbě určitých
duševních poruch)
 elbasvir nebo grazoprevir [používaný k léčbě hepatitidy (zánětu jater) typu C]
 třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) (rostlinný prostředek používaný k léčbě
depresí a úzkosti)
 flekainid, metoprolol (používá se k léčbě nepravidelného srdečního rytmu)
 určitá antibiotika (makrolidy, fluorochinolony, imidazol)
 triazolová antimykotika (používaná k léčbě plísňových onemocnění)určitá
antimalarika
 methadon (užívaný k léčbě závislosti na opiátech)

Pokud užíváte kterýkoli z těchto léků, ihned o tom uvědomte ošetřujícího lékaře. Užívání těchto
léků s přípravkem SUSTIVA by mohlo vést k závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím
účinkům nebo by mohlo zabránit řádnému účinku přípravku SUSTIVA.

Upozornění a opatření
Před užitím přípravku SUSTIVA se poraďte se svým lékařem.

 Přípravek SUSTIVA musí být užíván spolu s dalšími přípravky působícími proti viru
HIV. Pokud se přípravek SUSTIVA začne užívat proto, že Vaše nynější léčba nezabránila
množení viru, je nutno začít současně užívat další přípravek, který jste předtím neužíval/a.

 Tento přípravek infekci HIV nevyléčí, přičemž se u Vás mohou dále rozvíjet infekce nebo jiné
nemoci související s onemocněním HIV.

 Po dobu užívání přípravku SUSTIVA musíte zůstat pod dohledem ošetřujícího lékaře.

 Sdělte ošetřujícímu lékaři:

- pokud jste v minulosti prodělal/a duševní chorobu, včetně deprese nebo jste užíval/a
drogy nebo nadužíval/a alkohol. Okamžitě uvědomte ošetřujícího lékaře, pokud budete
pociťovat depresi, budete mít sebevražedné nebo podivné myšlenky (viz bod 4, Možné
nežádoucí účinky).

- pokud jste v minulosti prodělal/a záchvaty křečí nebo jestliže jste léčen/a
antiepileptiky, jako je karbamazepin, fenobarbital a fenytoin. Pokud užíváte kterýkoli z
těchto léčivých přípravků, lékař může potřebovat zkontrolovat hladinu antiepileptika
v krvi, aby se ujistil, že není užíváním přípravku SUSTIVA ovlivněna. Ošetřující lékař
Vám může předepsat jiné antiepileptikum.

 pokud jste prodělal/a onemocnění jater, včetně aktivní chronické hepatitidy. Pacienti
s chronickou hepatitidou B nebo C léčení kombinací antiretrovirových přípravků jsou
vystaveni zvýšenému riziku závažných a potenciálně život ohrožujících problémů s játry.
Váš lékař může provádět krevní testy pro kontrolu funkce jater nebo Vás může převést na
jiný lék. Pokud máte závažné onemocnění jater, přípravek SUSTIVA neužívejte (viz
bod 2, Neužívejte přípravek SUSTIVA).


- jestliže trpíte onemocněním srdce, jako je prodloužení QTc intervalu (změna EKG
záznamu).

 Jakmile začnete přípravek SUSTIVA užívat, sledujte, zda se u Vás neobjeví:

- příznaky závrati, potíže se spánkem, ospalost, potíže se soustředěním nebo
abnormální sny. Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit první 1 nebo 2 dny léčby
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech.

- jakékoli projevy kožní vyrážky. Pokud zpozorujete jakékoli projevy těžké kožní
vyrážky s tvorbou puchýřů nebo horečkou, přestaňte přípravek SUSTIVA užívat a ihned
informujte ošetřujícího lékaře. Pokud jste měl/a vyrážku při užívání jiného
nenukleosidového inhibitoru reverzní transkriptázy (NNRTI), může být u Vás při užívání
přípravku SUSTIVA vyšší riziko vzniku vyrážky.

- jakékoli projevy zánětu nebo infekce. U některých pacientů s HIV infekcí (AIDS)
v pokročilém stádiu, kteří dříve prodělali oportunní infekci (infekce, které se organismus
za normálních okolností dokáže bránit), se mohou brzy po zahájení antiHIV léčby
vyskytnout známky a příznaky zánětu z předchozích infekcí. Má se za to, že tyto příznaky
jsou důsledkem zlepšení imunitní odpovědi organismu umožňující zdolávat infekce, které
možná byly v těle přítomné bez viditelných příznaků. Pokud zaznamenáte jakékoli
projevy infekce, ihned to, prosím, sdělte svému lékaři. Jakmile začnete užívat léčivé
přípravky k léčbě HIV infekce, mohou se u Vás kromě oportunních infekcí vyskytnout
autoimunitní onemocnění (stavy, které se vyskytují, když imunitní systém napadá zdravé
tkáně). Autoimunitní onemocnění se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby.
Pokud zaznamenáte příznaky infekce nebo jiné příznaky, jako jsou svalová slabost,
slabost začínající v rukách a chodidlech a postupující směrem k tělesnému trupu, bušení
srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, informujte ihned svého lékaře a požádejte o
nezbytnou léčbu.

- problémy s kostmi. U některých pacientů se může při užívání kombinované
antiretrovirové terapie vyvinout kostní onemocnění zvané osteonekróza (odumírání kostní
tkáně způsobené nedostatečným zásobením kosti krví). Délka kombinované
antiretrovirové terapie, používání kortikosteroidů, konzumace alkoholu, závažné snížení
imunity a vyšší index tělesné hmotnosti mohou být některými z mnoha rizikových faktorů
vzniku tohoto onemocnění. Známkami osteonekrózy jsou ztuhlost kloubů, bolesti kloubů
(zvláště kyčlí, kolen a ramen) a pohybové potíže. Pokud zpozorujete jakýkoliv z těchto
příznaků, informujte o tom prosím svého lékaře.

Děti a dospívající
Přípravek SUSTIVA se nedoporučuje u dětí mladších než 3 měsíce s tělesnou hmotností méně než 3,kg, protože nebyl u těchto pacientů odpovídajícím způsobem hodnocen.

Další léčivé přípravky a přípravek SUSTIVA
S určitými léčivými přípravky nesmíte přípravek SUSTIVA užívat. Tyto léčivé přípravky jsou
uvedeny v části Neužívejte přípravek SUSTIVA, na začátku bodu 2. Zahrnují určité běžné léčivé
přípravky a bylinný přípravek (třezalka tečkovaná), které mohou způsobit závažné interakce.

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době
užíval(a) nebo které možná budete užívat.

Přípravek SUSTIVA se může ovlivňovat s jinými léky, včetně rostlinných přípravků, jako jsou
výtažky z Ginkgo biloba. V důsledku toho mohou být ovlivněna množství přípravku SUSTIVA nebo
jiných léků ve Vaší krvi. To může bránit řádnému fungování těchto léků nebo může zhoršit kterýkoli z
nežádoucích účinků. V některých případech bude ošetřující lékař muset dávku upravit nebo hladiny
léku v krvi zkontrolovat. Je důležité, abyste ošetřujícího lékaře nebo lékárníka informoval/a,
pokud užíváte kterýkoli z následujících léků:


 Jiné léky užívané k léčbě infekce HIV:
- inhibitory proteázy: darunavir, indinavir, lopinavir/ritonavir, ritonavir, ritonavirem
potencovaný atazanavir, sachinavir nebo fosamprenavir/sachinavir. Ošetřující lékař může
zvážit podávání jiného léku nebo změnu dávky inhibitoru proteázy.
- maravirok.
- kombinovaný přípravek, který obsahuje efavirenz, emtricitabin a tenofovir, který je
v současnosti znám jako Atripla. Přípravek SUSTIVA se s přípravkem Atripla nesmí
užívat, pokud Vám to nedoporučil Váš lékař, protože obsahuje efavirenz, což je léčivá
látka přípravku SUSTIVA.

 Léky používané k léčbě infekce virem hepatitidy C: boceprevir, telaprevir,
elbasvir/grazoprevir, simeprevir, sofosbuvir/velpatasvir, sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir,
glekaprevir/pibrentasvir.

 Léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí, včetně tuberkulózy, a kombinaci léčiv užívaných
při infekce Mycobacterium avium související s AIDS: klarithromycin, rifabutin, rifampicin.
Ošetřující lékař může zvážit změnu dávky nebo podávání jiného antibiotika. Kromě toho Vám
lékař může předepsat vyšší dávku přípravku SUSTIVA.

 Léky užívané k léčbě plísňových infekcí (antimykotika):
- vorikonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství vorikonazolu v krvi a
vorikonazol může zvyšovat množství přípravku SUSTIVA v krvi. Pokud tyto dva léčivé
přípravky užíváte společně, musí být dávka vorikonazolu zvýšena a dávka efavirenzu
musí být snížena. Musíte se napřed poradit s ošetřujícím lékařem.
- itrakonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství itrakonazolu v krvi.
- posakonazol. Přípravek SUSTIVA může snižovat množství posakonazolu v krvi.

 Léky používané k léčbě parazitárních infekcí:
- prazikvantel: Přípravek SUSTIVA může snižovat množství prazikvantelu v krvi. Pokud
tyto dva léčivé přípravky užíváte společně, může Vám lékař doporučit zvýšení dávky
prazikvantelu, pokud je to nutné.

 Léky používané k léčbě malárie:
- artemether/lumefantrin: přípravek SUSTIVA může snižovat množství
artemetheru/lumefantrinu ve Vaší krvi.
- atovachon/proguanil: přípravek SUSTIVA může snižovat množství
atovachonu/proguanilu v krvi.

 Léky používané k léčbě křečí (antiepileptika): karbamazepin, fenytoin, fenobarbital.
Přípravek SUSTIVA může snížit nebo zvýšit množství antiepileptika v krvi. Karbamazepin
může snížit účinnost přípravku SUSTIVA. Váš lékař může zvážit podávání jiného
antiepileptika.

 Léky užívané ke snížení krevních tuků (rovněž nazývané statiny): atorvastatin, pravastatin,
simvastatin. Přípravek SUSTIVA může snížit množství statinů v krvi. Ošetřující lékař
zkontroluje hladiny cholesterolu a v případě potřeby zváží změnu dávky statinu.

 Methadon (lék užívaný k léčbě závislosti na opiátech): ošetřující lékař Vám může doporučit
alternativní léčbu.

 Metamizol, lék k léčbě bolesti a horečky

 Sertralin (lék k léčbě depresí): ošetřující lékař možná bude muset dávku sertralinu změnit.

 Bupropion (lék k léčbě depresí nebo usnadňující přestat s kouřením): Váš lékař možná bude
muset dávku bupropionu změnit.


 Diltiazem nebo podobné léky (nazývané blokátory vápníkového kanálu, což jsou léčiva
obvykle používaná k léčbě vysokého krevního tlaku nebo problémů se srdcem): když
začnete přípravek SUSTIVA užívat, lékař možná bude muset Vaši dávku blokátoru vápníkového
kanálu upravit.

 Imunosupresiva, jako je cyklosporin, sirolimus nebo takrolimus (léky používané k zabránění
odmítnutí transplantovaného orgánu): když začnete přípravek SUSTIVA užívat nebo jej
vysadíte, bude ošetřující lékař pečlivě sledovat hladiny imunosupresiva v plazmě a možná bude
muset jeho dávku upravit.

 Hormonální antikoncepce, jako jsou pilulky proti početí, injekční antikoncepce (např.
Depo-Provera) nebo antikoncepční implantáty (např. Implanon): musíte užívat také
spolehlivé bariérové metody antikoncepce (viz Těhotenství, kojení a plodnost)). Přípravek
SUSTIVA může způsobit snížení účinku hormonální antikoncepce. Vyskytly se případy, kdy
ženy užívající přípravek SUSTIVA otěhotněly, přestože používaly antikoncepční implantát,
ačkoli nebylo prokázáno, že selhání antikoncepce způsobila léčba přípravkem SUSTIVA.

 Warfarin nebo acenokumarol (léky používané ke snížení srážlivosti krve): ošetřující lékař
možná bude muset dávku warfarinu nebo acenokumarolu upravit.

 Výtažky z Ginkgo biloba (rostlinný přípravek)

 Léky, které ovlivňují srdeční rytmus:
- Léky používané k léčbě problémů se srdečním rytmem: jako je flekainid nebo
metoprolol.
- Léky používané k léčbě deprese, jako jsou imipramin, amitriptylin nebo klomipramin.
- Antibiotika, včetně následujících typů: makrolidy, fluorochinolony nebo imidazol.

Přípravek SUSTIVA s jídlem a pitím
Užívání přípravku SUSTIVA nalačno může snížit výskyt nežádoucích účinků. Během léčby
přípravkem SUSTIVA se nesmí konzumovat grapefruitová šťáva.

Těhotenství, kojení a plodnost
Ženy nesmějí během léčby přípravkem SUSTIVA a 12 týdnů poté otěhotnět. Před zahájením léčby
přípravkem SUSTIVA může lékař po Vás chtít těhotenský test, aby se ujistil, že nejste těhotná.

Pokud byste během léčby přípravkem SUSTIVA mohla otěhotnět, musíte používat spolehlivou
bariérovou metodu antikoncepce (například kondom) spolu s dalšími antikoncepčními metodami
včetně perorální (pilulka) nebo jiné hormonální antikoncepce (například implantát, injekce). efavirenz
může v krvi přetrvávat nějaký čas po ukončení léčby. Proto musíte výše uvedenou antikoncepci
používat dále po dobu 12 týdnů po vysazení přípravku SUSTIVA.

Okamžitě sdělte svému lékaři, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Jste-li těhotná,
můžete přípravek SUSTIVA užívat pouze v případě, že spolu s lékařem dospějete k závěru, že
přípravek Sustiva je pro Vás naprosto nutný. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než
začnete užívat jakýkoliv lék.

U nenarozených zvířat a u dětí žen léčených efavirenzem nebo kombinovaným lékem obsahujícím
efavirenz, emtricitabin a tenofovir v těhotenství byly pozorovány závažné vrozené vady. Pokud jste
přípravek SUSTIVA nebo kombinovanou tabletu obsahující efavirenz, emtricitabin a tenofovir užívala
během těhotenství, může lékař požadovat pravidelné krevní testy a další diagnostické testy ke
sledování vývoje dítěte.

Pokud užíváte přípravek SUSTIVA, nesmíte kojit.


U žen infikovaných HIV se kojení nedoporučuje, protože infekce HIV se mateřským mlékem může
přenést na dítě.

Pokud kojíte nebo o kojení uvažujete, poraďte se co nejdříve se svým lékařem.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek SUSTIVA obsahuje efavirenz a může způsobovat závrať, zhoršenou schopnost
soustředění a ospalost. Pokud u sebe tyto příznaky zpozorujete, neřiďte ani nepoužívejte žádné
nástroje nebo stroje.

Přípravek SUSTIVA obsahuje
Tento léčivý přípravek obsahuje 250 mg laktózy v jedné 600mg denní dávce.

Jestliže Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, vyhledejte svého lékaře dříve, než začnete tento
lék užívat.



3. Jak se přípravek SUSTIVA užívá


Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste
jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Pokyny ohledně správného dávkování Vám dá
lékař.

 Dávka pro dospělé je 600 mg jednou denně.
 Dávka přípravku SUSTIVA se možná bude muset zvýšit nebo snížit, pokud současně užíváte
některé další léčivé přípravky (viz Další léčivé přípravky a přípravek Sustiva).
 Přípravek SUSTIVA je určen k podání ústy. Doporučuje se užívat přípravek SUSTIVA nalačno,
nejlépe před spaním. To může mít za následek, že některé nežádoucí účinky (například závrať
nebo ospalost) budou méně obtěžující. Stav nalačno je obvykle definován jako 1 hodina před
nebo 2 hodiny po jídle.
 Doporučuje se tablety polykat celé a zapíjet je vodou.
 Přípravek SUSTIVA se musí užívat každý den.
 K léčbě infekce HIV nelze přípravek SUSTIVA užívat samotný. Přípravek SUSTIVA se musí
užívat vždy spolu s dalšími přípravky určenými k léčbě HIV infekce.

Použití u dětí a dospívajících
 Potahované tablety SUSTIVA nejsou vhodné pro děti s tělesnou hmotností nižší než 40 kg.
 Dávka u dětí s tělesnou hmotností 40 kg a více je 600 mg jednou denně.

Jestliže jste užil(a) více přípravku SUSTIVA, než jste měl(a)
Při předávkování přípravkem SUSTIVA se obraťte na ošetřujícího lékaře nebo nejbližší pohotovost
o radu. Ponechte si obal léku, abyste mohl/a snadno popsat, co jste užil/a.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek SUSTIVA
Snažte se nevynechat dávku. Pokud si přesto zapomenete vzít pravidelnou dávku, vezměte si další
dávku co nejdříve, ale nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Pokud
potřebujete poradit ohledně nejvhodnější doby pro užití přípravku, poraďte se se svým lékařem nebo
lékárníkem.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek SUSTIVA
Jakmile Vám začne docházet zásoba přípravku, opatřete si další od svého lékaře nebo lékárníka. To je
velmi důležité, protože v případě i krátkodobého přerušení léčby se množství viru může začít
zvyšovat. Pak je léčba infekce obtížnější.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka
nebo zdravotní sestry.




4. Možné nežádoucí účinky


Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí
vyskytnout u každého. Při léčení infekce HIV není vždy možné říci, zda jsou některé z nežádoucích
účinků způsobeny přípravkem SUSTIVA nebo jinými léky, které současně užíváte, nebo samotným
onemocněním HIV.

Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů (tuků) a glukózy v
krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů v
krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil.

Nejvýznamnějšími nežádoucími účinky hlášenými při užívání přípravku SUSTIVA spolu s dalšími
léky proti infekci HIV jsou kožní vyrážka a neurologické příznaky.

Pokud u sebe zjistíte vyrážku, je třeba vyhledat lékaře, protože v některých případech se může jednat
o závažný stav; většinou však vyrážka zmizí sama, aniž by bylo nutno měnit způsob léčby přípravkem
SUSTIVA. Vyrážka se častěji vyskytuje u dětí než u dospělých léčených přípravkem SUSTIVA.

Neurologické příznaky se obvykle vyskytují při zahájení léčby, ale během několika prvních týdnů
obvykle ustupují. V jedné studii se neurologické příznaky často objevovaly během prvních 1  3 hodin
po užití dávky. Jestliže tyto účinky u sebe zpozorujete, může Vám lékař doporučit užívat přípravek
SUSTIVA před spaním a nalačno. U některých pacientů mohou být tyto nežádoucí účinky závažnější
a mohou ovlivňovat náladu nebo schopnost jasně uvažovat. Někteří pacienti dokonce spáchali
sebevraždu. Tyto obtíže se vyskytují častěji u osob s duševní nemocí v anamnéze. Pokud během
užívání přípravku SUSTIVA u sebe zjistíte uvedené příznaky nebo jakékoli nežádoucí účinky, vždy o
tom neprodleně uvědomte svého lékaře.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři:

Velmi časté (postihují více než 1 pacienta z 10)
- kožní vyrážka

Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)
- abnormální sny, potíže se soustředěním, závrať, bolest hlavy, potíže se spánkem, ospalost,
problémy s koordinací pohybů nebo rovnováhou
- bolest žaludku, průjem, pocit nevolnosti (nauzea), zvracení
- svědění
- únava
- pocit obav, pocit deprese
Testy mohou ukázat:
- zvýšení jaterních enzymů v krvi
- zvýšení triglyceridů (mastných kyselin) v krvi

Méně časté (postihují 1 až 10 pacientů z 1 000)
- nervozita, zapomnětlivost, zmatenost, záchvaty křečí, abnormální myšlenky
- rozostřené vidění
- pocit otáčení nebo naklánění (závrať)
- bolest v břiše (žaludku) způsobená zánětem slinivky břišní
- alergická reakce (přecitlivělost), která může způsobit těžké kožní reakce (erythema multiforme,
Stevens-Johnsonův syndrom)
- žlutá kůže nebo bělmo očí, svědění nebo bolest břicha (žaludku) způsobené zánětem jater
- zvětšení prsů u mužů
- zlobné chování, ovlivnění nálady, vidiny nebo slyšení neexistujících podnětů (halucinace),
mánie (duševní stav vyznačující se obdobími nadměrné aktivity, povznesené nálady nebo
podrážděnosti), stihomam, sebevražedné myšlenky, katatonie (stav, kdy pacient na nějakou
dobu znehybní a zmlkne)

- pískání, zvonění nebo jiné trvalé zvuky v uších
- třes (chvění)
- zrudnutí
Testy mohou ukázat:
- zvýšení cholesterolu v krvi

Vzácné (postihují 1 až 10 pacientů z 10 000)
- svědivá vyrážka způsobená reakcí na sluneční světlo
- při užívání efavirenzu se objevilo selhání jater, v některých případech vedoucí k úmrtí nebo
transplantaci jater. Většina případů se objevila u pacientů, kteří již onemocněním jater trpěli, ale
existuje několik hlášení o selhání jater i u pacientů, kteří předtím onemocnění jater neměli
- nevysvětlitelné pocity tísně, které nejsou doprovázeny halucinacemi, nicméně může být těžké
myslet jasně nebo vnímavě
- sebevražda

Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo
zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny
v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního
systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete
přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.



5. Jak přípravek SUSTIVA uchovávat


Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na lahvičce a krabičce za EXP.
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní
prostředí.



6. Obsah balení a další informace


Co přípravek SUSTIVA obsahuje

 Léčivou látkou je efavirenzum. Jedna potahovaná tableta obsahuje efavirenzum 600 mg.
 Pomocnými látkami jádra tablety jsou: sodná sůl kroskarmelózy, mikrokrystalická celulóza,
natrium-lauryl-sulfát, hyprolóza, monohydrát laktózy a magnesium-stearát.
 Potah tablety obsahuje: hypromelózu (E464), oxid titaničitý (E171), makrogol 400, žlutý oxid
železitý (E172) a karnaubský vosk.
 Tablety jsou potištěny inkousty, obsahujícími hypromelosu (E464), propylenglykol, kyselinu
karmínovou (E120), indigokarmín (E132) a oxid titaničitý (E171).

Jak přípravek SUSTIVA vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek SUSTIVA 600 mg potahované tablety se dodávají v lahvičkách po 30 tabletách.
Přípravek SUSTIVA 600 mg potahovaných tablet se též dodává v baleních obsahujících 30 x 1 tablet
nebo multibalení o obsahu 90 (3 balení o obsahu 30 x 1) tablet v hliníkových/PVC perforovaných
jednodávkových blistrech. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci
Bristol-Myers Squibb Pharma EEIG
Plaza Blanchardstown Corporate Park Dublin 15
D15 TIrsko

Výrobce
Bristol-Myers Squibb S.r.l.
Contrada Fontana del Ceraso
03012 Anagni (FR)
Itálie

Aesica Queenborough Limited
North Road, Queenborough
Kent, ME11 5EL
Velká Británie

Aesica Pharmaceuticals GmbH - Monheim,
Alfred-Nobel-Straße 10,
40789 Monheim,
Německo


Tato příbalová informace byla naposledy revidována

Další zdroje informací

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu