Sustiva Pro děti, pediatrická populace

Doporučená dávka přípravku efavirenz efavirenzv kombinaci s PI a/nebo NRTI u pacientů ve věku od
měsíců do 17 let je uvedena v tabulce 1. Neporušené tvrdé tobolky efavirenz lze podávat pouze
dětem, které dokáží tvrdé tobolky spolehlivě spolknout.

Tabulka 1: Dětské dávky podávané jednou denně*

Tělesná hmotnost (kg) Dávka přípravku
efavirenz (mg)
Počet tobolek nebo tablet a síla
dávky k podání
3,5 až < 5 100 jedna 100 mg tobolka
až < 7,5 150 jedna 100 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
7,5 až < 15 200 jedna 200 mg tobolka
15 až < 20 250 jedna 200 mg tobolka + jedna
50 mg tobolka
20 až < 25 300 tři 100 mg tobolky
25 až < 32,5 350 tři 100 mg tobolky + jedna 50 mg
tobolka
32,5 až < 40 400 dvě 200 mg tobolky
≥ 40 600 jedna 600 mg tobolka NEBO tři
200 mg tobolky
*Pro informace o biologické dostupnosti obsahu tobolky po smísení s jídlem viz bod 5.2.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

Farmakokinetika efavirenzu nebyla u pacientů s nedostatečností ledvin hodnocena; nicméně do moči
se v nezměněné formě vylučuje méně než 1% dávky efavirenzu, takže vliv poruchy funkce ledvin na
eliminaci efavirenzu by měl být minimální (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater

Pacienti s lehkou poruchou jater mohou být léčeni běžně doporučovanou dávkou efavirenzu. Pacienti
musí být pečlivě sledováni, zda se u nich nevyskytnou nežádoucí účinky závislé na dávce, zvláště
neurologické příznaky (viz body 4.3 a 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost efavirenzu u dětí mladších 3 než měsíce nebo s tělesnou hmotností do 3,5 kg
nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Doporučuje se, užívat efavirenz na lačný žaludek. Zvýšená koncentrace efavirenzu pozorovaná po
podání efavirenzu s jídlem, může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků (viz bod 4.4 a 5.2).

Pacienti, kteří nemohou polykat

Vysypání tobolky: u pacientů ve věku minimálně 3 měsíce a s tělesnou hmotností minimálně 3,5 kg,
kteří nemohou spolknout tobolky, může být obsah tobolky podán s malým množstvím jídla, a to
metodou vysypání obsahu tobolky do jídla (návod viz bod 6.6). Po dobu 2 hodin po podání přípravku
eflavirenz nesmí být konzumováno žádné další jídlo.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v
bodě 6.1.

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (třída C Child-Pughovy klasifikace) (viz bod 5.2).

Současné podávání s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, triazolamem, pimozidem,
bepridilem nebo námelovými alkaloidy (např. ergotamin, dihydroergotamin, ergometrin a
methylergometrin), protože kompetice efavirenzu o CYP3A4 by mohla vést k inhibici metabolizmu
a případným závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím účinkům (například poruchy srdečního
rytmu, prodloužení sedace nebo deprese dechové funkce) (viz bod 4.5).

Současné podávání s lbasvirem a grazopreviremkvůli potenciálnímu významnému snižování
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě (viz bod 4.5).

Rostlinné přípravky obsahující třezalku (Hypericum perforatum) kvůli riziku snížených plazmatických
koncentrací a snížených klinických účinků efavirenzu (viz bod 4.5).

Pacienti s:
- rodinnou anamnézou náhlého úmrtí nebo kongenitálním prodloužením QTc intervalu na
elektrokardiogramu nebo s jinými klinickými stavy, u kterých je známo, že prodlužují QTc interval.
- anamnézou symptomatických srdečních arytmií nebo s klinicky relevantní bradykardií nebo
s kongestivním srdečním selháním doprovázeným snížením ejekční frakce levé srdeční komory.
- závažnou poruchou rovnováhy elektrolytů, např. hypokalemie nebo hypomagnesemie.

Pacienti užívající léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QTc interval (proarytmika).
Mezi tyto léčivé přípravky patří:
- antiarytmika tříd IA a III,
- neuroleptika, antidepresiva,
- určitá antibiotika včetně některých látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinoliny,
imidazolová a triazolová antimykotika,
- určitá nesedativní antihistaminika (terfenadin, astemizol),
- cisaprid,
- flekainid,
- určitá antimalarika,
- methadon.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při léčbě infekce HIV se efavirenz nesmí používat samostatně ani se nesmí přidávat jako jediný další
přípravek k selhávajícímu léčebnému režimu. Dochází rychle ke vzniku rezistence viru, pokud se
efavirenz podává jako monoterapie. Při volbě nového antiretrovirového přípravku (antiretrovirových
přípravků), podávaného v kombinaci s efavirenzem, je nutno vzít v úvahu možnost zkřížené rezistence
viru (viz bod 5.1).

Současné podávání efavirenzu s tabletovou fixní kombinací obsahující efavirenz, emtricitabin a
tenofovir-disoproxil, se nedoporučuje, pokud není potřebné pro úpravu dávky (například
s rifampicinem).

Současné podávání sofosbuviru/velpatasviru s efavirenzem se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Současné podávání velpatasviru/sofosbuviru/voxilapreviru s efavirenzem se nedoporučuje
(viz bod 4.5).

Současné podávání glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem může významně snižovat koncentraci
glekapreviru a pibrentasviru v plazmě, čímž se snižuje terapeutický účinek. Současné podávání
glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Současné užívání výtažků z Ginkgo biloba se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Při předepisování léčivých přípravků současně s přípravkem efavirenzse lékař musí seznámit
s příslušným Souhrnem údajů o přípravku.

Jestliže se pro podezření na nesnášenlivost vysadí z kombinovaného léčebného režimu některý
antiretrovirový léčivý přípravek, je třeba pečlivě zvážit současné vysazení všech antiretrovirových
léčivých přípravků. Opětovnou aplikaci antiretrovirových léčivých přípravků je nutno zahájit
současně, po vymizení symptomů nesnášenlivosti. Přerušovaná monoterapie a následné opětovné
nasazování antiretrovirových přípravků není vhodné, protože se tak zvyšuje možnost selekce
rezistentních virů.

Vyrážka:

V klinických studiích s efavirenzem byl hlášen rozvoj mírné až středně těžké vyrážky, která obvykle
při pokračování terapie vymizela. Podávání vhodných antihistaminik a/nebo kortikosteroidů může
zlepšit snášenlivost a urychlit vymizení vyrážky. Závažná vyrážka s tvorbou puchýřů, vlhkou
deskvamací nebo s tvorbou vředů byla popsána u méně než 1% nemocných léčených efavirenzem.
Incidence erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu dosahovala přibližně 0,1%. U
pacientů se závažnou vyrážkou provázenou tvorbou puchýřů, deskvamací, postižením sliznic nebo
horečkou se musí podávání efavirenzu přerušit. Pokud se terapie efavirenzem přeruší, je třeba také
zvážit přerušení léčby dalšími antiretrovirovými přípravky, aby se zabránilo vývoji rezistentních virů
(viz bod 4.8).

Zkušenosti s efavirenzem u pacientů, kteří vysadili jiná antiretrovirová léčiva ze třídy NNRTI, jsou
omezené (viz bod 4.8). Efavirenz se u pacientů, kteří během užívání jiného léčiva ze skupiny NNRTI
měli život ohrožující kožní reakce (např. Stevens-Johnsonův syndrom), nedoporučuje.

Psychiatrické symptomy:

U pacientů léčených efavirenzem byly popsány nežádoucí psychiatrické účinky. Zdá se, že riziko
těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s psychiatrickými poruchami
v anamnéze. Hlavně těžká deprese se vyskytovala častěji u jedinců s depresí v anamnéze. Po uvedení
přípravku na trh se objevila i hlášení o těžké depresi, dokonané sebevraždě, bludech, chování
připomínajícím psychózu a katatonii. Pacienty je nutno poučit, aby v případě, že se u nich objeví
symptomy jako těžká deprese, psychóza nebo sebevražedné sklony, okamžitě vyhledali svého lékaře,
který zjistí, zda mohou uvedené symptomy souviset s užíváním efavirenzu, a v kladném případě
rozhodne, zda rizika pokračování léčby převažují nad přínosem (viz bod 4.8).

Neurologické symptomy:

Symptomy včetně - ne však pouze - závratí, nespavosti, ospalosti, poruchy soustředění a „divokých“
snů představují často uváděné nežádoucí účinky u pacientů, kteří v klinických studiích dostávali
efavirenz v dávce 600 mg denně (viz bod 4.8). Neurologické symptomy se obvykle začínají objevovat
během jednoho nebo dvou dnů terapie a obvykle ustupují po prvních 2-4 týdnech. Pacienty je nutno
informovat o tom, že, pokud se tyto časté symptomy vyskytnou, nejspíše se v dalším průběhu terapie
zmírní a neznamená to, že následně dojde k rozvoji některého z méně častých psychiatrických
symptomů.

Záchvaty:

U dospělých a pediatrických pacientů užívajících přípravek efavirenz byly pozorovány konvulze,
obvykle v případě známé anamnézy záchvatů. U pacientů kterým jsou současně podávány
antikonvulzní léčivé přípravky primárně metabolizované játry, jako je fenytoin, karbamazepin
a fenobarbital, může být nutné pravidelně monitorovat plazmatické koncentrace. Ve studii na lékové
interakce došlo k poklesu plazmatické koncentrace karbamazepinu, když byl karbamazepin podán
spolu s efavirenzem (viz bod 4.5). Opatrnosti je třeba u všech pacientů se záchvaty v anamnéze.

Jaterní příhody:

U pacientů bez stávající choroby jater nebo jiných identifikovatelných rizikových faktorů bylo po
uvedení na trh hlášeno několik případů selhání jater (viz bod 4.8). U pacientů se stávající dysfunkcí
jater nebo s jinými rizikovými faktory je nutno zvážit monitoring jaterních enzymů.

Prodloužení intervalu QTc

Při použití efavirenzu bylo pozorováno prodloužení intervalu QTc (viz body