Syntostigmin Interakce

Neostigmin může zvyšovat účinky těchto látek:

Beta-blokátory a digoxin
U pacientů užívajících beta-blokátory nebo digoxin může při současném podání neostigminu dojít ke
vzniku závažné bradykardie a hypotenze. Současně může také dojít ke zhoršení příznaků myasthenie
gravis.

Suxamethonium
Neostigmin může prodloužit nervosvalovou blokádu vyvolanou suxamethoniem. Léková interakce je
závažná především po injekční aplikaci neostigminu nebo u pacientů s deficitem
pseudocholinesterázy. Mechanismus vzniku této lékové interakce spočívá ve zpomalení
biotransformace suxamethonia inhibicí cholinesteráz navozenou neostigminem.

Morfin a jeho deriváty
Neostigmin může zvyšovat účinek morfinu a jeho derivátů. Vzhledem k tomu, že tyto látky vyvolávají
respirační depresi, mají být používány s opatrností u pacientů, kteří v důsledku myasthenie gravis trpí
respirační insuficiencí.


Látky zvyšující účinek neostigminu:

Účinek neostigminu mohou zvyšovat léčiva s cholinomimetickým účinkem (např. kognitiva ze
skupiny inhibitorů acetylcholinesterázy, např. donepezil, galantamin nebo rivastigmin).

Neostigmin může snižovat účinek těchto látek:

Myorelaxancia
Neostigmin blokuje účinky nedepolarizujících myorelaxancií (např. tubokurarin). Tohoto účinku se
využívá po operacích k ukončení svalové relaxace.

Látky snižující účinek neostigminu:

Kortikosteroidy
Účinek neostigminu snižují, až antagonizují kortikosteroidy (včetně mineralokortikoidu
fludrokortisonu). Při vzájemné kombinaci byla pozorována protrahovaná svalová deprese, která se
postupně rozvíjí několik desítek hodin nebo dní souběžné terapie. Současné podávání kortikosteroidů
nebo fludrokortisonu pacientům s myasthenia gravis kompenzovaných neostigminem je potenciálně
nebezpečná. Mechanismus vzniku této lékové interakce není znám.

Atropin
Účinek neostigminu mohou snižovat až antagonizovat léčiva s anticholinergním účinkem, např.
atropin který blokuje muskarinové účinky neostigminu.

Antimalarika a antiarytmika
Chlorochin, hydroxychlorochin a antiarytmika jako např. chinidin, prokainamid, a propafenon blokují
acetylcholinové receptory, a tím může dojít ke snížení účinku neostigminu a zhoršení příznaků
myasthenie gravis.

Lokální anestetika esterového typu
Lidokain a prokain mohou zvyšovat blokádu nervosvalového přenosu a snižovat uvolňování
acetylcholinu.

Antibiotika
Aminoglykosidová, linkosamidová a polypeptidová antibiotika, dále fluorochinolony, rolitetracyklin,
oxytetracyklin, erythromycin a telithromycin mohou vyvolávat svalovou slabost (neuromuskulární
blokádou) u pacientů s myasthenia gravis. Tato blokáda může být odstraněna podáním neostigminu,
přesto by tato antibiotika měla být podávána u pacientů s myasthenia gravis s opatrností. Může být
nutné upravit dávku neostigminu.

Halogenovaná inhalační anestetika
Pacienti s myasthenií gravis jsou náchylnější ke komplikacím během celkové anestezie, a proto mají
být inhalační anestetika (desfluran, sevofluran, isofluran, halothan) používána s opatrností. Je třeba
titrace dávkování podle monitorované neuromuskulární aktivity. Inhalační anestetika snižují
neuromuskulární přenos a zesilují účinek neuromuskulární blokády nedepolarizujících myorelaxancií.

Blokátory vápníkových kanálů
Současné podání blokátorů vápníkových kanálů, jako je např. verapamil, s neuromuskulárními
blokátory může vést k zesílení neuromuskulární blokády.

Lithium
Lithium snižuje uvolňování acetylcholinu na neuromuskulární ploténce, a tím může dojít ke snížení
účinku neostigminu a zvýšení svalové slabosti u pacientů s myasthenií gravis.


Tramadol
Při současném podání může dojít ke zvýšení rizika výskytu epileptických záchvatů, hlavně u starších
pacientů s epilepsií, předchozími záchvaty nebo s rizikem vzniku záchvatů (trauma na hlavě, mozkový
nádor, metabolické poruchy, alkohol, infekce CNS).

Bupropion
Při současném podání může dojít ke zvýšení rizika výskytu epileptických záchvatů.